(pokračuje Pilip)
Samozřejmě vláda může mít pravdu v tom, a není jí možné vyčítat fakt, že předkládá nějaké návrhy zákonů souběžně se státním rozpočtem. Je třeba otevřeně říci, že to není jediná situace, že tomu tak bylo i v minulých letech. Na druhé straně ovšem v minulých letech to bylo předkládáno jako konzistentní balík zákonů s předem projednanou, velmi pravděpodobnou většinou v parlamentě. Tu v této chvíli - alespoň soudě podle veřejných vystoupení jiných politických stran - tato vláda nemá.
Další věcí, na kterou je nutné upozornit v souvislosti s také již zmíněným nezahrnutím nákladů Konsolidační banky, resp. ztráty Konsolidační banky, kterou je nutné uhradit ze státního rozpočtu, na skutečnost, že není možné při diskusi o jejím uhrazení ji kombinovat s možnými příjmy z privatizace bank, pokud k ní v příštím roce dojde. Příjmy z privatizace bank jsou příjmy Fondu národního majetku a jejich další vydání by muselo procházet jiným mechanismem v souladu s platnými zákony o privatizaci o Fondu národního majetku. Koneckonců i v souladu s rozpočtovými pravidly republiky.
Zároveň je nutné říci, že také není zahrnuta pravděpodobná změna a z toho vyplývající zvýšení výdajů související s úhradami nemocenské. Jde o senátní návrh, který byl předložen sociálnědemokratickými senátory. Předpokládám, že vláda buď pro něj chce hlasovat, resp. vládní strana pro něj chce hlasovat - mám na mysli sociální demokracii jako vládní stranu v tomto případě - nebo, a pak ho má zahrnout do výdajů, pro něj nechce hlasovat. Pak by bylo v pořádku to, že ve výdajích zahrnut není. Toto je výrazný rozpor, který také činí diferenci několika miliard.
Určité problémy vidím v odhadu veřejných rozpočtů, protože se domnívám, že účet státních finančních aktiv a pasiv je podhodnocen, jeho celková bilance, že tam dojde k deficitu v řádu několika miliard, zejména pokud vláda bude chtít pokračovat v úhradě výstavby jednotlivých objektů, které byly vydány v souvislosti s restitucí. Jednak se domnívám, že v souvislosti se zvyšující se nezaměstnaností a s některými dalšími faktory se zřejmě zvýší tendence deficitnosti obecních rozpočtů.
Na druhou stranu musím odmítnout to, co tady bylo řečeno, zejména předsedou vlády, srovnání nebo určité zahrnutí státních garancí do diskuse o státních rozpočtu. Samozřejmě v širší logice součástí diskusí o veřejném rozpočtu a o vývoji ekonomiky sem patří, ale srovnávat sumu nějaké garance např. s deficitem není přesné, protože samozřejmě schválené garance jsou v souladu s limitem, který je stanoven rozpočtovými pravidly, a dále i v dřívější době docházelo k úhradám v částkách miliard garancí, které skutečně stát musel hradit. Je to standardní součástí běžných rozpočtů a není pravděpodobný teď nějaký případ, kde by docházelo k nějakému výraznému zvyšování těchto úhrad. Například i zde panem předsedou vlády zmíněný Boeing nebo Aero Vodochody, chcete-li, je záruka na čerpání úvěru v několika tranších a nebude čerpána najednou, resp. bude čerpána pouze v případě splňování určitých nároků, které byly v souvislosti s tímto projektem vyžadovány.
Poslední věc, kterou bych k této části řekl, je, že zároveň špatným argumentem a nepřesným argumentem vlády, která říká, že není možné za současného stavu předložit např. návrh rozpočtu vyrovnaný, protože tady platí určité zákony a protože je tu určitá situace. Tuto tezi vláda samozřejmě sama popírá tím, že tři novely zákonů zároveň ve stejnou chvíli předkládá, a já se proto domnívám, že stejně tak bylo možné souběžně předložit, a věřím, že by v této sněmovně se tím dostalo větší opory, např. návrhy zákonů, které by v některých oblastech omezily výdaje státu a buď tak umožnily výdaje na jiné priority, které má tato vláda - to je samozřejmě jejím legitimním právem - anebo by snížily tlak na deficit, který je v tomto návrhu zákona obsažen. Z tohoto důvodu také považuji za špatné, aby byl podpořen návrh změny zákona o spotřebních daní, byť jinak spotřební daně v nějakém horizontu, bude-li to zařazeno do širší koncepce změny daňových zákonů, bude nutné provést, pro podnikovou sféru a pro vývoj zaměstnanosti a zejména pro osoby samostatně výdělečně činné bych považoval zvýšení odvodů na pojistné na sociální zabezpečení. Proto ho také nebudu podporovat.
Jediná představa vlády, kterou považuji za hodnou podporu, je návrh na zrychlení odpisů. Domnívám se, že tento návrh by měl postoupit do druhého čtení i proto, že umožní otevřít diskusi o odstranění tzv. studené progrese u příjmů fyzických osob.
Dámy a pánové, předseda vlády zde hovořil o tom, že nejde pouze o odchylky, ale že v české ekonomice jde o určitý trend. V tomto bodě s ním musím souhlasit. Domnívám se však, že tak jako v medicíně nestačí chorobu popsat, ale je nutné nasadit správné léky, i v případě vývoje ekonomiky je nutné přistoupit ke krokům, které by ekonomice skutečně pomohly a nastartovaly růst a restrukturalizaci, a nikoli ty, které by znamenaly spíše oddálení řešení problémů, které tato ekonomika nesporně má.
Proto navrhuji následovné usnesení, které může být doplňkem k návrhu usnesení rozpočtového výboru.
- Sněmovna zamítá vládní návrh státního rozpočtu na rok 1999. To je součástí.
- Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby v nejkratším možném zákonném termínu předložila nový návrh rozpočtu na rok 1999, který bude na příjmové i výdajové straně vycházet z platné legislativy a který bude zaměřen na to, aby se dále nezvyšovalo zadlužení soustavy veřejných rozpočtů.
Zároveň bych si, dámy a pánové, dovolil navrhnout, a doufám, že tím neotevřu procedurální rozpravu o tom, zda to je možné, protože se domnívám, že by to bylo žádoucí, diskutovat i o doprovodných usneseních, neboť státní rozpočet by měl být místem, kde se diskutuje o celkové širší koncepci hospodářské politiky v řadě jiných bodů a změna hospodaření státu vyžaduje změnu celé řady dalších kroků a zákonů, které musí navrhnout vláda, aby bylo schváleno následovné doprovodné usnesení.
Navrhuji usnesení tohoto znění:
- Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby do tří týdnů předložila
- harmonogram prací na reformě systému důchodového zabezpečení,
- harmonogram dalšího postupu privatizace státních podílů v podnicích se státní účastí.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Ivanu Pilipovi. Vycítil jsem přání ministra Vladimíra Špidly vystoupit a reagovat na předešlé vystoupení.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, reagovat na vystoupení pana poslance Pilipa v jeho celku v podstatě nemá cenu. Budu reagovat někdy později v rámci celkové rozpravy na myšlenky, které se v rozpravě projevily.
Chtěl bych se dotknout jedné dílčí věci. Pan poslanec Pilip se opět dotkl problematiky "ropo", čili rozpočtových a příspěvkových organizací a dotkl se jich přibližně stejným způsobem jako pan předseda sněmovny Václav Klaus.
***