(pokračuje Grulich)
Uskutečnit to, co jsme předpokládali, že se bude uskutečňovat od prvních dnů roku 1990. Je načase, abychom začali toto zpoždění dohánět.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, je třeba říci, že dodržování závazků plynoucích z podpisu charty nelze sankcionovat ani přezkoumávat. Je to jakýsi dobrovolný svazek a dobrovolné připojení, které nevytváří žádné sankcionování. Signatáři povinně notifikují generálnímu tajemníkovi Rady Evropy vnitrostátní legislativní změny a příslušná opatření. Podpis charty jednoznačně potvrzuje závazek České republiky dodržovat zásady místní demokracie, což má svůj význam při posuzování připravenosti České republiky pro vstup do Evropské unie.
Na závěr bych ještě dodal, že podpis a ratifikace charty nebude mít přímý dopad na státní rozpočet, vyplývají z něj zejména závazky pro Ministerstvo vnitra. Na jejím provádění se kromě Ministerstva vnitra budou dále podílet resorty těchto ministerstev: Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zdravotnictví.
Dámy a pánové, doporučuji vřele, aby Evropská charta místní samosprávy byla touto Poslaneckou sněmovnou ratifikována.
Po předpokládané rozpravě si dovolím přednést návrh usnesení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji ministru vnitra panu Václavu Grulichovi.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji za udělení slova, paní místopředsedkyně.
Vážená sněmovno, dámy a pánové, podrobnosti k předloženému tisku jste slyšeli od ministra vnitra. Musím konstatovat, že po formální stránce postrádám v tomto sněmovním tisku podpis premiéra. Bývalo zvykem, že každý sněmovní tisk je podepsán představitelem vlády, aby bylo jisté, kdo nese odpovědnost a kdo je předkladatelem, kdo předkládá tento tisk parlamentu. V tisku jsem ho nenašel. To za prvé.
Za druhé. Vláda navrhuje, abychom s určitými články vyslovili souhlas a k určitým článkům výhradu. Podle mezinárodního práva smluvního, speciálně podle Vídeňské konvence o mezinárodním právu smluvním, v případě, že se jedná o multilaterální smlouvy, je možné, a musí to být vyjádřeno v usnesení parlamentu, vyjádřit při schvalování takovýchto mezinárodních dokumentů výhradu k některým článkům.
Návrh usnesení, tak jak je vládou navržen, bohužel neobsahuje seznam článků, k nimž vyjadřujeme výhradu, a tím pádem nesplňuje tuto podmínku. Myslím si, že to je formální závada, kterou bychom měli promyslet při projednávání ve výborech a pokusit se najít nějaké řešení.
Vedle toho se také domnívám, že je potřeba velmi pečlivě prostudovat, které z těchto článků opravdu chceme či nechceme přijmout, a to ne s ohledem na to, co splňuje či nesplňuje zákon o obcích. Uvědomme si, prosím, že nás čeká reforma veřejné správy a že budeme mít ještě jiné stupně samosprávy a že přijetí tohoto dokumentu bude mít důsledky, které nás budou omezovat při schvalování zákonů, které se budou dotýkat vyššího stupně samosprávy.
Z tohoto hlediska si troufám již teď tvrdit, že bychom neměli vyslovit souhlas se všemi články, tak jak to navrhuje vláda. Měli bychom být opatrnější a chovat se tak jako slušné civilizované státy, jako státy, které bych nazval dospělé. A když si vezmete přehled všech zemí, který mám zde před sebou, které k této úmluvě přistoupily, a když si vezmete přehled toho, ke kolika článkům přijaly výhrady, tak zjistíte, že všechny západoevropské státy mají velmi mnoho výhrad, zatímco státy typu Estonsko, Lotyšsko, Litevsko, Bělorusko přijímají celý tento dokument bez výhrad a pak se dostanou do velkých problémů.
Spíš bych tedy trval na tom, že bychom se měli hlásit ke skupině vyspělých států a velmi pečlivě promýšlet, co slibujeme, a když něco slíbíme, tak to také dodržovat.
Není bez významu, že Švýcarsko jako země, která má velmi silný prvek samosprávy, k této konvenci vůbec nepřistoupilo. Má k tomu své důvody.
Domnívám se, že to je věc, která je hodna přemýšlení. Je důležité velmi pečlivě se s tímto dokumentem seznámit, prostudovat jej, přijít s konkrétními pozměňovacími návrhy k vládnímu textu, a pak zvážit, jestli chceme či nechceme tuto úmluvu také ratifikovat.
S ohledem na to, co jsem řekl, doporučuji, aby tento tisk byl přikázán zahraničnímu výboru k projednání. Tím není vyloučeno, aby kterýkoliv jiný výbor, který považuje za důležité se tomu věnovat, také projednal tento sněmovní tisk, a abychom postoupili tento tisk do druhého čtení s tím, co jsem ve zprávě uvedl. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jiřímu Paynovi. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Václava Franka a pana poslance Františka Chobota. Udílím tedy slovo panu poslanci Václavu Frankovi, připraví se pan poslanec František Chobot.
***