Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Penzijní fond je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která provozuje penzijní připojištění podle tohoto zákona.

(2) Penzijní fond je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku, [Část druhá hlava I díl I a V obchodního zákoníku.] pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

(3) Akcionářem penzijního fondu nesmí být banka vykonávající funkci depozitáře pro tento penzijní fond ani právnická osoba, ve které banka vykonávající funkci depozitáře pro tento penzijní fond má podíl na základním jmění přesahující 10%. Akcionářem penzijního fondu nesmí též být zdravotní pojišťovna [Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb. Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb.]. Osoby, které nabydou akcie penzijního fondu v rozporu s ustanovením věty první a druhé, pozbývají hlasovací práva [§ 180 obchodního zákoníku.".] s nimi spojená.

(4) Obchodní jméno penzijního fondu musí obsahovat označení "penzijní fond". Jiné osoby nesmějí ve svém obchodním jménu ani názvu toto označení používat.

(1) Penzijní fond nelze založit na základě výzvy k upisování akcií.

(2) Penzijní fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty znějící na jméno.

(3) Penzijní fond nesmí vydávat zaměstnanecké a prioritní akcie.

(4) Hodnota základního jmění penzijního fondu musí činit alespoň 20 000 000 50 000 000 Kč. Základní jmění musí být tvořeno pouze peněžitými vklady, které musí být splaceny před podáním žádosti podle § 5.

(5) Zvýšení základního jmění penzijního fondu je přípustné pouze peněžitými vklady. Nové akcie nemohou být nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy. Ustanovení věty první se nevztahuje na případy, kdy ke zvýšení základního jmění dochází sloučením penzijních fondů.

(6) Převod akcií penzijního fondu v rozsahu větším než 10% základního jmění penzijního fondu, provedený v jedné nebo několika operacích na jakoukoliv osobu nebo více osob jednajících ve shodě [§ 66b obchodního zákoníku.] a dále vybraný zájemce, kterému mají být nabídnuty k upsání akcie v rozsahu větším než 10% základního jmění penzijního fondu, musí předem schválit Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo"). Pokud ministerstvo do 30 dnů od doručení návrhů na převod či upsání nových akcií nesdělí, že s nimi nesouhlasí, platí, že jsou schváleny. Akcionář, který nabyl akcie způsobem uvedeným v tomto odstavci bez souhlasu ministerstva, pozbývá hlasovací práva s nimi spojená.

(7) Ministerstvo souhlas podle odstavce 6 neudělí, pokud by nabytí uvedeného rozsahu akcií penzijního fondu nebylo v souladu s požadavkem důvěryhodnosti a bezpečnosti penzijního připojištění.

(8) O nabytí akcií děděním penzijní fond neprodleně informuje ministerstvo.

(9) Akcie penzijních fondů, které představují podílovou účast akcionářů v penzijním fondu, nemohou být předmětem zástavy ani jimi nelze ručit.

(1) Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo") ministerstvo po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Komisí pro cenné papíry.

(2) V žádosti o povolení podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést:

a) obchodní jméno a sídlo penzijního fondu,

b) výši základního jmění penzijního fondu,

c) věcné a organizační předpoklady pro činnost penzijního fondu,

d) odbornou způsobilost a bezúhonnost navrhovaných členů představenstva a dozorčí rady penzijního fondu; pro účely tohoto zákona se považuje za bezúhonnou fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin,

e) banku, která bude pro penzijní fond vykonávat funkci depozitáře (dále jen "depozitář").

(3) K žádosti o povolení podle odstavce 1 musí být přiloženy

a) listiny prokazující založení akciové společnosti, splacení celého základního jmění a původ základního jmění,

b) stanovy penzijního fondu,

c) návrh statutu penzijního fondu (dále jen "statut"),

d) návrh penzijního plánu penzijního fondu (dále jen "penzijní plán").

(4) Ministerstvo neudělí povolení, jestliže návrh statutu nebo penzijního plánu nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem nebo jestliže penzijní fond nesplňuje předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek penzijního připojištění.

(1) O žádosti o povolení podle § 5 rozhodne ministerstvo do 60 dnů ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění.

(2) Součástí povolení podle § 5 odst. 1 je schválený statut a penzijní plán, schválení osob navrhovaných za členy představenstva a dozorčí rady penzijního fondu a schválení depozitáře.

(3) Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

(1) Představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně pět členů; to platí obdobně pro dozorčí radu penzijního fondu.

(2) Členem představenstva a dozorčí rady Členem představenstva, dozorčí rady nebo prokuristou penzijního fondu (dále jen "orgány penzijního fondu") může být jen fyzická osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a odborně způsobilá, která není fyzickou osobou uvedenou v odstavci 3 a která byla předem schválena ministerstvem. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na nového člena orgánu penzijního fondu nesdělí, že s návrhem nesouhlasí, má se za to, že návrh schvaluje.

(3) Členy orgánu penzijního fondu nesmějí být

a) poslanci a senátoři Parlamentu a členové vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu a bankovní rady České národní banky,

b) členové orgánů jiného penzijního fondu, pojišťovny pojišťovny [Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.], zdravotní pojišťovny, banky, společností s povolením k obchodování s cennými papíry, makléři, členové orgánů burzy cenných papírů a organizátora mimoburzovního trhu [§ 45, § 49 a § 50 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.] a členové orgánů investičních společností a investičních fondů [Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.],

c) zaměstnanci jiného penzijního fondu, depozitáře, burzy cenných papírů, organizátora mimoburzovního trhu a střediska cenných papírů [§ 1 odst. 3 a § 55 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.],

d) osoby, kterým bylo odejmuto povolení podle zákona o cenných papírech [§ 86 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 591/1992 Sb.], a osoby, které se nepovažují za bezúhonné.

(4) Členy dozorčí rady penzijního fondu nesmějí být zaměstnanci penzijního fondu.

(5) Členové orgánů penzijního fondu jsou povinni plnit své povinnosti tak, aby nebyly poškozeny zájmy účastníků. Členové těchto orgánů a osoby jim blízké [§ 116 občanského zákoníku.] nesmějí kupovat nemovitosti a movité věci, které tvoří majetek penzijního fondu, anebo penzijnímu fondu nemovitosti a movité věci prodávat.

(6) Zaměstnanci penzijního fondu nesmějí být fyzickými osobami uvedenými v odstavci 3. Ustanovení odstavce 5 platí obdobně i pro zaměstnance penzijního fondu.

(7) Členové orgánů a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání, popřípadě v souvislosti s nimi; oprávnění ministerstva při výkonu státního dozoru podle § 42 tím není dotčeno. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo zaměstnání k penzijnímu fondu. Za podmínek stanovených zvláštními předpisy jsou osoby uvedené ve větě prvé pro účely občanského soudního řízení, trestního řízení, správy daní a při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva podle zvláštního zákona [Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.] zproštěny povinnosti mlčenlivosti.

(1) Pro výkon funkce depozitáře pro penzijní fond platí obdobně zvláštní zákon upravující výkon této funkce pro investiční společnost a investiční fond [§ 30 až 33 zákona č. 248/1992 Sb.] pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

(2) Změna depozitáře musí být schválena ministerstvem po dohodě s Komisí pro cenné papíry, jinak je neplatná. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu depozitáře nesdělí, že se změnou depozitáře nesouhlasí, platí, že změna je schválena.

(3) Ministerstvo může rozhodnout o změně depozitáře penzijního fondu, pokud banka vykonávající funkci depozitáře porušuje nebo neplní povinnosti stanovené zákonem nebo depozitářskou smlouvou. Depozitářská smlouva zaniká dnem, kdy nabyde právní moci rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo o změně depozitáře. Nejpozději do jednoho měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy je penzijní fond povinen uzavřít depozitářskou smlouvu s jinou bankou.

(4) Penzijní fond je povinen vždy otevřít u svého depozitáře samostatné běžné účty nebo podúčty k běžnému účtu pro:

a) přijímání a vracení příspěvků účastníků,

b) poskytování a vracení státních příspěvků,

c) financování činnosti penzijního fondu,

d) umísťování a ukládání prostředků penzijního fondu.

(5) Běžný účet u jiné banky, než je banka vykonávající funkci depozitáře, si může penzijní fond otevřít po oznámení svému depozitáři, a to pouze jako technickou podmínku otevření vkladového účtu.

(6) Při změně depozitáře může mít penzijní fond otevřen samostatný běžný účet pro přijímání a vracení příspěvků účastníků u banky, s níž depozitářská smlouva zanikla, ještě po dobu šesti měsíců ode dne jejího zániku.".

(7) Statutární orgán depozitáře a jeho dozorčí rada nesmějí být tvořeny více než z jedné třetiny zaměstnanci penzijního fondu.

HLAVA TŘETÍ

Statut a penzijní plán

(1) Penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Způsob přijímání statutu a penzijního plánu a jejich změny upravují stanovy penzijního fondu.

(2) Změny statutu a penzijního plánu musí být schváleny ministerstvem, jinak jsou neplatné. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Změnu statutu schvaluje ministerstvo po dohodě s Komisí pro cenné papíry.

(3) Změny penzijního plánu musí být schváleny ministerstvem po projednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí, jinak jsou neplatné. Pokud ministerstvo do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Ministerstvo návrh na změnu neschválí, pokud změna nebude v souladu s požadavky § 4 odst. 7 a § 5 odst. 4.

(4) Statut a penzijní plán musí být každému přístupné.

Statut musí obsahovat:

a) rozsah činnosti penzijního fondu podle § 12 odst. 1 a § 32,

b) zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněžních prostředků penzijního fondu,

c) zásady hospodaření penzijního fondu,

d) způsob použití zisku,

e) obchodní jméno a sídlo depozitáře,

f) způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet.

(1) Penzijní plán musí stanovit:

a) druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění,

b) podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu,

c) způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění,

d) důvody vypovězení penzijního připojištění,

e) výši příspěvků účastníků na penzijní připojištění (dále jen "příspěvek"),

f) podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků,

g) pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků,

h) podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí,

i) zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu.

(2) Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku účastníků na starobní penzi [§21 odst. 1 písm. a)] a jednorázové vyrovnání. Penzijní plán může upravit podmínky pro vznik nároků účastníků výhodněji, než je stanoveno v tomto zákoně, pokud to tento zákon nevylučuje.

(3) Penzijní plán je sestavován jako příspěvkově definovaný penzijní plán, v němž výše penze závisí na úhrnu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka, podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu a věku, od kterého se poskytuje penze (dále jen "příspěvkový penzijní plán").

(4) Jde-li o invalidní penze, může být výše těchto penzí určena vedle pravidel příspěvkového penzijního plánu zároveň též tak, že penzijní fond při splnění stanovených podmínek nároku na tuto penzi zaručuje její dohodnutou výši, popřípadě může být určena i jiným způsobem (dále jen "dávkový penzijní plán"); v tomto případě musí penzijní plán obsahovat kritéria rozdělení výnosů hospodaření penzijního fondu na část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle příspěvkového penzijního plánu, a část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle dávkového penzijního plánu.

(5) Pokud příspěvkový penzijní plán obsahuje výsluhovou penzi, nesmí být příspěvky určené na tuto penzi vyšší než příspěvky určené na starobní penzi.

(6) Výše penze a příspěvků se v penzijním plánu stanoví podle pojistně matematických zásad s přihlédnutím k výnosům hospodaření penzijního fondu.

(1) Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), a penzijním fondem dnem stanoveným ve smlouvě.

(2) Na smlouvy podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení občanského zákoníku o pojistných smlouvách. [§ 788 a násl. občanského zákoníku.]

Před uzavřením smlouvy musí být budoucí účastník seznámen se statutem a penzijním plánem.

(1) Smlouvou se penzijní fond zavazuje poskytovat účastníku dávky penzijního připojištění za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou a účastník se zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou.

(2) Součástí smlouvy je penzijní plán, na který se smlouva odvolává a který je k ní připojen, nebo s nímž byl před uzavřením smlouvy ten, kdo smlouvu uzavřel, seznámen.

(3) Ve smlouvě může účastník pro případ svého úmrtí určit osobu, které vznikne nárok na odbytné [§ 23 odst. 1 písm. b)]; je-li určeno více osob, musí účastník současně vymezit způsob rozdělení odbytného jednotlivým osobám.

Ve smlouvě je třeba vždy sjednat poskytování starobní penze.

Dojde-li ke změně penzijního plánu, na který se smlouva odvolává, stává se změna penzijního plánu součástí smlouvy, jen pokud se účastník a penzijní fond dohodli na změně smlouvy.

(1) Účastník může penzijní připojištění kdykoliv písemně vypovědět. Penzijní plán může přitom stanovit výpovědní dobu; tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi a nesmí být delší než dva kalendářní měsíce.

(2) Penzijní fond je povinen účastníku nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku penzijního připojištění.

(1) Penzijní fond může penzijní připojištění písemně vypovědět pouze účastníku,

a) který po dobu alespoň šesti kalendářních měsíců, popřípadě delší dobu stanovenou penzijním plánem neplatil příspěvky nebo který nesplnil jinou povinnost vyplývající z penzijního plánu, s níž tento plán spojuje možnost výpovědi, byl-li účastník nejméně jeden měsíc před vypovězením penzijního připojištění na možnost výpovědi písemně upozorněn,

b) který při uzavírání smlouvy uvedl nepravdivé údaje mající vliv na nárok na poskytování státního příspěvku nebo na dávky penzijního připojištění nebo který zatajil skutečnosti, které jsou rozhodné pro uzavření smlouvy, nebo

c) který nesplňuje podmínky být účastníkem stanovené tímto zákonem.

(2) Penzijní připojištění nelze podle odstavce 1 vypovědět, jestliže by účastník splnil podmínku pro vznik nároku na penzi spočívající v placení příspěvku po dobu stanovenou penzijním plánem nebo by splnil tuto podmínku do konce výpovědní doby stanovené penzijním plánem.

(1) Penzijní připojištění účastníka zaniká dnem

a) ukončení výplaty poslední penze,

b) výplaty jednorázového vyrovnání místo poslední penze,

c) na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli,

d) ke kterému bylo penzijní připojištění vypovězeno podle § 17 a 18,

e) výplaty odbytného při zániku penzijního fondu, pokud nedošlo k převzetí povinností penzijního fondu jiným penzijním fondem,

f) ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky,

g) úmrtí účastníka.

(2) Penzijní připojištění se přerušuje, jestliže se tak účastník a penzijní fond za podmínek stanovených penzijním plánem písemně dohodli.

(2) Penzijní připojištění účastníka se přerušuje dnem, který uvedl účastník v oznámení o přerušení penzijního připojištění, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení penzijnímu fondu. Účastník může penzijní připojištění podle věty první přerušit, jen pokud

a) platil příspěvky na penzijní připojištění po dobu stanovenou penzijním plánem, která je podmínkou pro vznik nároku na starobní penzi, nebo

b) platil příspěvky po dobu 12 kalendářních měsíců v případě každého dalšího přerušení penzijního připojištění u téhož penzijního fondu.

Přeruší-li účastník penzijní připojištění, má po dobu přerušení nárok na podíl na výnosech u penzijního fondu, u kterého penzijní připojištění přerušil.

(3) Novou smlouvu o penzijním připojištění lze uzavřít pokud

a) dříve vzniklé penzijní připojištění zaniklo způsobem uvedeným v odstavci 1,

b) dříve vzniklé penzijní připojištění bylo přerušeno podle odstavce 2, nebo

c) účastník, kterému vznikl nárok na dávky penzijního připojištění podle § 20 odst. 1, požádal o výplatu dávky; novou smlouvu lze uzavřít nejdříve prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné žádosti o výplatu dávky penzijnímu fondu.

(1) Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky:

a) penze, kterou se rozumí pravidelná výplata peněžní částky po stanovenou dobu,

b) jednorázové vyrovnání,

c) odbytné.

(2) Dávky penzijního připojištění je penzijní fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze.

(3) Dávky penzijního připojištění se vyplácejí na základě žádosti oprávněného.

(1) Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze:

a) starobní penze, je-li podmínkou nároku dosažení věku stanoveného penzijním plánem,

b) invalidní penze, je-li podmínkou nároku přiznání plného invalidního důchodu z důchodového zabezpečení pojištění,

c) výsluhové penze, je-li podmínkou nároku dosažení doby penzijního připojištění stanovené penzijním plánem,

d) pozůstalostní penze, je-li podmínkou nároku úmrtí účastníka.

(2) Pokud penzijní plán stanoví jako podmínku nároku na penzi určitou dobu placení příspěvků na penzijní připojištění (dále jen "pojištěná doba"), nesmí být tato doba delší než 60 kalendářních měsíců.

(2) Podmínkou nároku na penzi je určitá doba placení příspěvků na penzijní připojištění stanovená penzijním plánem (dále jen "pojištěná doba"), která musí činit nejméně 36 kalendářních měsíců a nesmí být delší než 60 kalendářních měsíců, přičemž dobu 36 kalendářních měsíců nelze v penzijním plánu snížit.

(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí pro výsluhovou penzi a invalidní penzi stanovenou podle dávkového penzijního plánu; podmínkou nároku na výsluhovou penzi je, aby pojištěná doba činila nejméně 180 kalendářních měsíců, a nároku na uvedenou invalidní penzi, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tyto délky pojištěné doby nelze v penzijním plánu snížit.

(4) Věk stanovený pro nárok na starobní penzi podle odstavce 1 písm. a) nemůže být nižší než 50 55 let; penzijní plán nemůže stanovit věk nižší.

(5) Pozůstalostní penze náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě; účastník přitom může určit více osob.

(6) Starobní, invalidní a výsluhová penze náleží jen účastníku.

(1) Jednorázové vyrovnání náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze.

(2) Jednorázové vyrovnání náleží místo penze při ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky.

(3) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a doručení písemné žádosti o jeho výplatu je penzijní fond povinen vyplatit jednorázové vyrovnání do konce kalendářního čtvrtletí následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen.

(1) Odbytné náleží

a) účastníku, který zaplatil příspěvky alespoň na 12 kalendářních měsíců a jehož penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou, pokud mu není vyplácena penze, penzijní připojištění trvalo alespoň 12 kalendářních měsíců a nedošlo k převodu prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24,

b) fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo vyplaceno jednorázové vyrovnání a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi. nebo pokud se nároku na pozůstalostní penzi všechny fyzické osoby určené ve smlouvě písemně vzdaly.

(2) Výše odbytného se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků.

(3) Odbytné je penzijní fond povinen vyplatit do tří měsíců ode dne doručení žádosti oprávněné osoby účastníka či fyzické osoby určené ve smlouvě o jeho výplatu. Pokud účastník požádá o výplatu odbytného před zánikem penzijního připojištění, je penzijní fond povinen vyplatit odbytné nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění.

(1) Účastník, jehož penzijní připojištění zaniklo a jemuž nevznikl nárok na penzi a nebylo vyplaceno odbytné, má nárok na převedení příspěvků včetně státního příspěvku na penzijní připojištění (dále jen "státní příspěvek") a svého podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu, pokud s tím tento penzijní fond souhlasí.

(2) Penzijní fond je povinen převést prostředky podle odstavce 1 do tří měsíců ode dne doručení žádosti účastníka o převedení; k této žádosti je třeba přiložit souhlas penzijního fondu podle odstavce 1.

(2) Požádá-li účastník o převedení prostředků podle odstavce 1, je penzijní fond povinen je převést nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění. K žádosti o převod prostředků je třeba přiložit souhlas penzijního fondu podle odstavce 1.

(3) Státní příspěvek, který nebyl penzijnímu fondu poukázán za dobu před převedením prostředků podle odstavců 1 a 2, se poukazuje penzijnímu fondu, do jehož penzijního připojištění byly prostředky převedeny, a to na základě jeho žádosti ministerstvu.

Zemřel-li účastník, kterému nebyla vyplácena penze, a nevznikl-li nárok na odbytné podle § 23 odst. 1 písm. b) nebo pozůstalostní penzi, stává se částka vypočtená podle § 23 odst. 2 předmětem dědictví, pokud jsou dědici.

(1) Účastníci musí být nejméně jednou ročně penzijním fondem písemně informováni o výši všech prostředků, které penzijní fond eviduje ve prospěch jejich nároků z penzijního připojištění, a o stavu těchto nároků. Při zániku penzijního připojištění výpovědí nebo dohodou je penzijní fond povinen zaslat tuto informaci do jednoho měsíce ode dne zániku penzijního připojištění.

(2) Zpráva o hospodaření penzijního fondu a stanovy penzijního fondu musí být dostupné všem účastníkům včetně příjemců penzí. Zpráva o hospodaření penzijního fondu včetně přehledu o uložení a umístění prostředků penzijního fondu a jejich výši je součástí písemné informace podle odstavce 1.

(3) Seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondu, který musí obsahovat údaje podle zvláštního zákona [§ 156 odst. 2 obchodního zákoníku.], musí být každému přístupný.

(1) Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc; výše příspěvku přitom nesmí být nižší, než je částka zakládající nárok na státní příspěvek (§ 29 odst. 2).

(2) Účastník nemůže platit příspěvek současně na penzijní připojištění u více penzijních fondů.

(3) Příspěvky se platí do konce kalendářního měsíce, na který se platí, nebo pokud se příspěvky platí dopředu na delší období, do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období. Příspěvek účastníka se považuje za zaplacený do konce kalendářního měsíce, je-li příspěvek do konce kalendářního měsíce připsán na účet penzijního fondu u jeho depozitáře.

(4) Účastník má právo změnit výši svého příspěvku. Změna výše příspěvku je možná pouze do budoucna. V penzijním plánu může být stanovena lhůta pro tuto změnu, která však nesmí být delší než tři kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení o změně výše příspěvku.

(5) Za účastníka může s jeho souhlasem platit penzijnímu fondu příspěvek nebo jeho část třetí osoba; účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu. Podle předchozí věty může platit příspěvek nebo jeho část též zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona, a to pouze ze zisku po zdanění. nebo z fondu kulturních a sociálních potřeb [Vyhláška MF č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky MF č. 167/1997 Sb.".].

(6) Doba odkladu placení příspěvků, za kterou účastník doplatil příspěvky, se započítává do pojištěné doby. Doba jiného přerušení placení příspěvků se do pojištěné doby nezapočítává.

(1) Ze státního rozpočtu se poskytují ve prospěch účastníků státní příspěvky.

(2) Penzijní fond je povinen evidovat státní příspěvky poskytnuté ve prospěch jednotlivých účastníků a hospodařit s nimi stejným způsobem jako s příspěvky zaplacenými účastníky.

(1) Na každý kalendářní měsíc náleží za každého účastníka, který včas (§ 27 odst. 3) zaplatil na tento měsíc příspěvek, jeden státní příspěvek.

(2) Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc se stanoví podle měsíční výše příspěvku účastníka placeného na penze stanovené podle příspěvkového penzijního plánu takto:

výše příspěvku výše státního

účastníka v Kč příspěvku v Kč

100 až 199 40 + 32 % z částky nad 100 Kč

200 až 299 72 + 24 % z částky nad 200 Kč

300 až 399 96 + 16 % z částky nad 300 Kč

400 až 499 112 + 8 % z částky nad 400 Kč

500 a více 120 Kč

(3) V období dvou roků ode dne, kdy účastníku poprvé vzniklo penzijní připojištění podle tohoto zákona, náleží státní příspěvek ve výši podle odstavce 2 zvýšený o 25%. Pokud účastník přerušil placení příspěvků na penzijní připojištění v souladu s podmínkami stanovenými penzijním plánem (§ 11 odst. 1 písm. f), nezapočítává se doba přerušení do doby, po kterou má účastník nárok na zvýšený státní příspěvek podle věty první.

(4) Pokud účastník platí příspěvek za delší období než kalendářní měsíc, stanoví se výše státního příspěvku podle průměrné měsíční výše připadající na toto období.

(5) Při změně depozitáře náleží státní příspěvek podle odstavce 1, i pokud byl příspěvek účastníka zaplacen včas (§ 27 odst. 3) u banky, která byla depozitářem penzijního fondu před provedením jeho změny, ještě po dobu šesti kalendářních měsíců po skončení platnosti depozitářské smlouvy.

(6) Pro účely poskytnutí státního příspěvku se výše příspěvku účastníka zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.

(7) Vláda může nařízením zvýšit státní příspěvek a zvýšit výši příspěvku účastníka v jednotlivých pásmech.

(1) Penzijní fond podává čtvrtletně písemnou žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým náleží státní příspěvek podle § 29. Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci následujícím po tomto skončení kalendářního čtvrtletí.

(2) Ministerstvo je povinno poukázat státní příspěvek na účet penzijního fondu do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti.

(2) Ministerstvo je povinno poukázat státní příspěvek za kalendářní čtvrtletí na účet penzijního fondu do konce druhého měsíce následujícího po čtvrtletí, za které se o poskytnutí státního příspěvku žádá..

(3) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu neprávem je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to do osmi dnů třiceti dnů, kdy zjistil, že tyto částky byly poukázány neprávem, nejpozději do osmi dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat neprávem poukázané částky se promlčuje za deset let ode dne jejich poukázání.

(4) Jestliže penzijní fond čerpal státní příspěvek ve vyšší částce, než náležel, nebo nesplnil povinnost vrátit státní příspěvek, je povinen platit penále ve výši stanovené zvláštním zákonem. [§ 30 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).]

(5) Ministerstvo může vyhláškou stanovit náležitosti žádosti o poskytnutí státního příspěvku.

(1) Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos.

(2) Jakmile penzijní fond zjistí, že není způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, je povinen přijmout opatření k nápravě a neprodleně informovat ministerstvo.

(3) Penzijní fond nesmí se svým majetkem nakládat způsobem, který by byl v rozporu se zájmy účastníků; zejména nesmí poskytováním záloh, nákupem cenných papírů a jinými majetkovými dispozicemi poskytovat taková plnění akcionářům penzijního fondu, která nejsou odůvodněna zájmem účastníků nebo jsou v rozporu s obchodními zvyklostmi. Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na právnické osoby, které se na základním jmění některého akcionáře penzijního fondu podílejí více než 10%, jakož i na právnické osoby, na jejichž základním jmění se některý akcionář penzijního fondu podílí více než 10%.

(4) V případě pochybností o způsobilosti penzijního fondu krýt nároky na dávky z penzijního připojištění může ministerstvo na svůj náklad zajistit ověření této způsobilosti znalcem.

Jinou činnost než penzijní připojištění mohou penzijní fondy vykonávat, jen pokud tato jiná činnost bezprostředně souvisí s penzijním připojištěním.

(1) Prostředky penzijního fondu mohou být umístěny jen do:

a) státních dluhopisů.

b) dluhopisů vydaných bankami,

c) veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů,

d) veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů,

e) jiných movitých věcí než cenných papírů uvedených v písmenech a) až d) představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků,

f) pozemků a jiných nemovitostí přinášejících stálý výnos a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo k bydlení.

(1) Prostředky penzijního fondu mohou být umístěny jen do:

a) státních dluhopisů [§ 18 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.] a dluhopisů, za které převzal záruku stát,

b) hypotečních zástavních listů,

c) dluhopisů, jejichž emitenty jsou Česká národní banka [Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb.] a jiné banky [Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb. a zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 16/1998 Sb.],

d) veřejně obchodovatelných dluhopisů [§ 71 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.] vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na hlavním a vedlejším trhu burzy cenných papírů,

e) veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na hlavním a vedlejším trhu burzy cenných papírů,

f) komunálních obligací, za které převzala záruku banka [§ 20 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb.],

g) dluhopisů, jejichž emitenty jsou členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto států,

h) zahraničních cenných papírů, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo na jiném zahraničním trhu, za předpokladu, že výběr těchto trhů byl schválen ministerstvem,

i) jiných movitých věcí než cenných papírů uvedených v písmenech a) až h) představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků,

j) pozemků a jiných nemovitostí přinášejících stálý výnos a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení.

(2) Penzijní fond může cenný papír kupovat nejvýše a prodávat nejméně za kurz cenného papíru, za který byl v den nákupu nebo prodeje obchodován na veřejném trhu.

(2) Penzijní fond může ukládat prostředky i na vkladové účty u bank [Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb. a zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 16/1998 Sb.]. Výše takto uložených prostředků u jedné banky nesmí tvořit víc než 10% majetku penzijního fondu.

(3) Penzijní fond je povinen cenný papír koupit jen za nejnižší cenu, za kterou jej bylo možné při vynaložení odborné péče koupit, a prodat jen za nejvyšší cenu, za kterou jej bylo možné při vynaložení odborné péče prodat. Splnění podmínky stanovené v předchozí větě je penzijní fond povinen doložit.

(4) Hodnota cenných papírů v majetku penzijního fondu se vypočte na základě jejich kurzů zaznamenaných na veřejném trhu ke dni, ke kterému se výpočet provádí.

(5) Ocenění nemovitostí a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu penzijního fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se provede podle předpisů platných v době, kdy se ocenění provádí. Pokud tyto předpisy neexistují, provede ocenění soudní znalec nezávislý na penzijním fondu.

(6) O účtování změn hodnoty majetku penzijního fondu vyplývajících ze změn kurzů cenných papírů a ocenění movitého a nemovitého majetku platí přiměřeně ustanovení zvláštního zákona. [§ 21 zákona č. 248/1992 Sb.]

(7) Majetek penzijního fondu nemůže být předmětem zástavy ani jím nelze ručit.

(1) Hodnota cenných papírů jednoho emitenta obchodovaných na burze cenných papírů nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondu. Toto omezení se nevztahuje na státní dluhopisy.

(2) Hodnota cenných papírů podle § 33 odst. 1 písm. e) a h) nesmí tvořit více než 50% majetku penzijního fondu.

(3) Hodnota jedné nemovitosti nebo movité věci nesmí tvořit více než 5% majetku penzijního fondu.

(4) V majetku penzijního fondu nesmí být více než 20 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných stejným emitentem a obchodovaných na burze cenných papírů.

(5) Při uplatnění nákupních a předkupních práv vyplývajících z cenných papírů a při změnách kurzů cenných papírů, změnách ocenění nemovitostí a movitých věcí mohou být podíly uvedené v předchozích odstavcích překročeny nejdéle na dobu šesti měsíců, během které musí být zabezpečeno rozložení rizika podle předchozích odstavců.

(6) Penzijní fond je povinen neprodleně oznámit ministerstvu a Komisi pro cenné papíry překročení limitů uvedených v odstavcích 1 až 3.

(7) Penzijní fond nesmí nakupovat akcie jiného penzijního fondu a vydávat dluhopisy.

§ 35

(1) Penzijní fond rozděluje zisk tak, že nejméně 5% připadá do rezervního fondu a nejvíce 10% se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady, pokud se dále nestanoví jinak; zbylá část se použije ve prospěch účastníků a osob, jejichž penzijní připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje.

(2) Pokud hospodaření penzijního fondu skončí ztrátou, použije se ke krytí ztráty nejdříve rezervní fond [§ 67 a § 217 obchodního zákoníku.] a nestačí-li rezervní fond ke krytí ztráty, musí být ztráta kryta snížením základního jmění. Hodnota základního jmění nesmí klesnout pod částku uvedenou v § 4 odst. 4.

(1) Penzijní fond je povinen nejdéle do tří měsíců po skončení pololetí a kalendářního roku zveřejňovat zprávy o svém hospodaření. a přehled o umístění prostředků penzijního fondu (§ 33 odst. 1), jejich uložení (§ 33 odst. 2) a jejich výši.

(2) U penzijních fondů, které existují déle než tři roky, se v roční zprávě o hospodaření uvádí přehled výsledků hospodaření za poslední tři roky.

(3) Zprávy o hospodaření se předkládají i ministerstvu a Komisi pro cenné papíry a depozitáři.

(1) Penzijní fond je povinen průběžně evidovat stav příspěvků jednotlivých účastníků, státních příspěvků a podílů účastníků na výnosech hospodaření penzijního fondu.

(2) Příspěvky účastníků a státní příspěvky vede penzijní fond na účtu ostatních kapitálových fondů. [Opatření Federálního ministerstva financí č.j. V/20 100/1992 ze dne 15. července 1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele (vyhlášené v částce 106/1992 Sb.).]

(3) Prostředky, z nichž se stanoví výsluhová penze, musí být vedeny odděleně; to platí obdobně pro invalidní penzi, jejíž výše se stanoví na základě dávkového penzijního plánu.

(4) Ministerstvo může vyhláškou stanovit náležitosti evidence účastníků u penzijního fondu.

(5) Penzijní fond je povinen doklady související s penzijním připojištěním účastníka ukládat do svého archivu a uschovávat je. Uschovací lhůty se stanoví na:

a) 10 roků následujících po podání žádosti o státní příspěvek za účastníka pro doklady prokazující nárok na státní příspěvek,

b) 3 roky následující po výplatě poslední dávky penzijního připojištění účastníkovi pro doklady prokazující nárok na dávky penzijního připojištění.

(1) Používat údajů penzijního fondu lze jen se souhlasem penzijního fondu.

(2) Informace, které se týkají jednotlivého účastníka, je možné poskytovat jen s jeho souhlasem; to neplatí, jde-li o poskytnutí údajů ministerstvu při výkonu státního dozoru nebo o žádost o státní příspěvek.

(3) Ministerstvo může zveřejňovat údaje uvedené ve výroční zprávě [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.] penzijního fondu a závěry kontrol při výkonu státního dozoru včetně pravomocných rozhodnutí uložených podle § 43 odst. 1, a to i bez souhlasu penzijního fondu podle odstavce 1.

(1) Zrušení a likvidace penzijního fondu se řídí obchodním zákoníkem s odchylkami dále stanovenými.

(2) Penzijní fond se zrušuje též dnem uvedeným v rozhodnutí ministerstva o odnětí povolení z důvodů uvedených v § 43 odst. 1 písm. e).

(3) K rozdělení, sloučení nebo splynutí penzijních fondů je třeba povolení ministerstva; přitom se postupuje přiměřeně podle § 5 a 6. Při rozdělení nebo splynutí penzijních fondů mohou vzniknout pouze penzijní fondy podle tohoto zákona.

(4) Likvidátora penzijního fondu jmenuje a odvolává ministerstvo po dohodě s Komisí pro cenné papíry.

(5) Návrh na povolení zápisu osoby likvidátora do obchodního rejstříku a na výmaz osoby likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor jmenovaný ministerstvem.

(6) Penzijní fond v likvidaci nesmí uzavírat nové smlouvy podle § 12 odst. 1.

(7) Penzijní fond v likvidaci může žádat o poskytnutí státního příspěvku, pokud byly příspěvky účastníků zaplaceny včas (§ 27 odst. 3), pouze po dobu devíti měsíců následujících ode dne vstupu penzijního fondu do likvidace.

(1) Účastník u penzijního fondu, který byl zrušen rozdělením nebo splynutím, se stává účastníkem u nově vzniklého penzijního fondu, pokud do jednoho měsíce ode dne, kdy byl písemně vyrozuměn o zrušení penzijního fondu a podmínkách penzijního připojištění u nově vzniklého penzijního fondu, neodmítne penzijní připojištění u nově vzniklého penzijního fondu. Nároky z penzijních plánů zrušených penzijních fondů se převádějí do penzijního připojištění u nově vzniklých penzijních fondů, a to způsobem stanoveným v penzijním plánu nově vzniklého penzijního fondu.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně při zrušení penzijního fondu sloučením.

(1) Při zrušení penzijního fondu bez právního nástupce se nároky účastníků vypořádají výplatou jednorázového vyrovnání nebo odbytného, pokud se penzijní fond nedohodne s účastníkem o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu.

(2) Částka odpovídající státnímu příspěvku, která nebyla použita na uspokojení nároků podle odstavce 1, se vrací státnímu rozpočtu.

(1) Činnost penzijního fondu a činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhají státnímu dozoru, který vykonává ministerstvo a Komise pro cenné papíry; kontrolní oprávnění finančních a jiných orgánů podle zvláštních předpisů tím nejsou dotčena.

(2) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno dohlížet na dodržování tohoto zákona, statutu a penzijního plánu a dbát na ochranu účastníků.

(3) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno zabezpečit prověření seznamů účastníků všech penzijních fondů tak, aby státní příspěvek byl poskytnut za každého účastníka pouze jednou.

(4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo oprávněno požadovat od penzijního fondu informace o jeho činnosti, a to v rozsahu potřebném pro výkon státního dozoru. Pověření pracovníci ministerstva jsou při výkonu státního dozoru oprávněni účastnit se jednání orgánů penzijního fondu a vstupovat do prostorů penzijního fondu.

(5) Orgány, jejich členové a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni předložit ministerstvu jím vyžádané doklady a písemnosti potřebné pro výkon státního dozoru nad penzijními fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení. Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu státního dozoru nad penzijními fondy; ustanovení § 7 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně.

(6) Penzijní fond je povinen:

a) předložit ministerstvu každoročně nejpozději do 31. ledna seznam akcionářů s vyznačením údajů, které požaduje zvláštní zákon [§ 156 odst.2 obchodního zákoníku.],

b) informovat ministerstvo o každé změně v seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu po zápisu změny v seznamu akcionářů,

c) předložit ministerstvu výpis z obchodního rejstříku o změně nebo zániku zapisovaných skutečností bez zbytečného odkladu po provedení zápisu do obchodního rejstříku.

(7) Ministerstvo vede evidenci všech penzijních fondů; tato evidence je veřejně přístupná.

(1) Jestliže ministerstvo při výkonu státního dozoru zjistí, že penzijní fond porušuje nebo neplní povinnosti stanovené v tomto zákoně, porušuje statut nebo penzijní plán, může podle závažnosti a povahy zjištěných nedostatků penzijnímu fondu

a) uložit, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil nebo byly vyměněny v určené lhůtě členové orgánů penzijního fondu anebo byla ukončena nepovolená činnost a byl obnoven právní stav a aby informoval ministerstvo o plnění přijatých opatření,

b) uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč; o výši pokuty se sníží část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady,

c) pozastavit na vymezenou dobu, nejdéle však na šest měsíců, a ve vymezeném rozsahu oprávnění představenstva nakládat s majetkem penzijního fondu; současně musí ministerstvo ustanovit na tuto dobu správce majetku penzijního fondu, kterého pověří jednáním jménem penzijního fondu do doby, než bude valnou hromadou zvoleno nové představenstvo nebo, obnoveno oprávnění představenstva v původním rozsahu, nebo do doby zápisu vstupu penzijního fondu do likvidace do obchodního rejstříku; správce majetku má nárok na odměnu ve výši stanovené ministerstvem a dále na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce správce majetku, které jsou placeny z majetku penzijního fondu.

d) snížit na vymezenou dobu, nejdéle však na dva kalendářní roky, část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady,

e) odejmout povolení udělené podle § 5, jsou-li dány tyto důvody:

1. v žádosti o udělení povolení byly vědomě uvedeny zakladateli nesprávné údaje rozhodné pro udělení tohoto povolení, nebo

2. další pokračování činnosti penzijního fondu by ohrožovalo nároky účastníků proto, že penzijní fond porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, statutem nebo penzijním plánem, v hospodaření penzijního fondu se projevují závažné nedostatky nebo penzijní fond neprovedl ve stanovené lhůtě opatření k obnovení své způsobilosti krýt nároky na dávky penzijního připojištění., nebo

3. penzijní fond neuzavře do jednoho měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy novou depozitářskou smlouvu (§ 8 odst. 3).

(2) Sankce podle odstavce 1 písm. b) až e) lze uložit ve lhůtě do tří měsíců jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o porušení nebo neplnění povinnosti, o porušení statutu nebo penzijního plánu, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti, porušení statutu nebo penzijního plánu došlo.

Ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a b) platí obdobně pro depozitáře, jestliže porušuje své povinnosti.

Ministerstvo uloží pokutu až do výše 20 000 000 Kč tomu, kdo provozuje penzijní připojištění bez povolení podle § 5, a zakáže další provozování této činnosti. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o provozování penzijního připojištění bez povolení.

(1) Činnost penzijního fondu podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru Komise pro cenné papíry v rozsahu jeho povinností stanovených tímto zákonem při umisťování prostředků penzijního fondu podle § 33. Na postup při výkonu státního dozoru Komise pro cenné papíry se přiměřeně vztahují ustanovení § 42 odst. 2, 4 a 5 a § 43 odst. 1 písm. a),b) a c). Rozhodnutí o pozastavení oprávnění představenstva podle § 43 odst. 1 písm. c) přijímá Komise pro cenné papíry v dohodě s ministerstvem.

(2) Činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru Komise pro cenné papíry v rozsahu jeho povinností kontrolovat umisťování prostředků penzijního fondu podle § 33. Na postup při výkonu státního dozoru Komise pro cenné papíry se přiměřeně vztahují ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a b).

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro penzijní připojištění ustanovení občanského zákoníku.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování ministerstva obecné předpisy o správním řízení. [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)]

(3) Pokuty uložení podle tohoto zákona jsou v příjmem státního rozpočtu. Pokuty vybírá ministerstvo.