Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Orgán, který povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry vydal a orgán vykonávající státní dozor, se může kdykoliv přesvědčit, zda loterie nebo jiné podobné hry se provozují za podmínek určených v povolení a zda se dodržují příslušné právní předpisy.

(2) Provozovatel loterie nebo jiné podobné hry je povinen umožnit povolujícímu orgánu a orgánu státního dozoru vstup do provozních (obchodních) místností, předložit tomuto orgánu účetní doklady, účetní závěrky, výkazy, doklady a jiné písemnosti a záznamy na technických nosičích dat, umožnit kontrolu provozovaných her a technických zařízení a podat informace o účetních případech a spolupůsobit při kontrole. Vyžaduje-li to povaha věci, může povolující orgán a orgán státního dozoru zajistit podklady a odebrat je na dobu potřebnou k dořešení a uzavření případu. O zajištěných písemnostech či záznamech na technických nosičích dat vydá provozovateli potvrzení.

(3) Při výkonu státního dozoru se postupuje podle zvláštního zákona [Zákon č.552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.].

49. V § 48 odstavec 1 a 2 zní:

"(1) Pokutu do výše:

a) 150 000 Kč uloží obec právnické osobě, která v jeho územním obvodu provozuje loterii, tombolu nebo hrací přístroj bez povolení, které by byla oprávněna vydat tato obec nebo je provozuje v rozporu s tímto zákonem, herním plánem nebo s podmínkami, které jí byly v povolení uloženy,

b) 300 000 Kč uloží okresní úřad právnické osobě, která v jeho územním obvodu provozuje loterii nebo tombolu bez povolení, které by byl oprávněn vydat tento okresní úřad nebo je provozuje v rozporu s tímto zákonem, herním plánem nebo podmínkami, které jí byly v povolení uloženy,

c) 500 000 Kč uloží finanční úřad uvedený v § 46 odst. 1 písm. c) právnické osobě, která provozuje bez povolení loterii, tombolu nebo jinou podobnou hru, které by bylo oprávněno vydat ministerstvo nebo ji provozuje v rozporu s tímto zákonem, herním plánem nebo s podmínkami, které jí byly v povolení uloženy, popřípadě použije výtěžku z těchto her k jinému než stanovenému účelu,

d) 50 000 Kč uloží orgán státního dozoru právnické osobě, která porušila povinnosti uvedené v § 47 odst. 2,

e) 5 000 Kč uloží orgán státního dozoru tomu, kdo ztratí oprávnění vydané podle § 24. Při nesplnění povinnosti oznámit včas ztrátu se pokuta stanoví v maximální výši,

f) 50 000 Kč uloží orgán státního dozoru fyzické osobě, která je k provozovateli v pracovněprávním nebo členském poměru, osobě, která uzavřela s provozovatelem obchodní nebo jinou smlouvu, účastníku kursových sázek a sázkových her v kasinu, pokud jednají v rozporu s tímto zákonem nebo povolením k provozování nebo herním plánem,

g) 50 000 Kč uloží orgán státního dozoru osobě, která je v povolení k provozování výherního hracího přístroje uvedena jako osoba odpovědná za dodržování zákazu hry osob mladších 18 let (§ 19 odst. 1 písm. d), pokud tuto povinnost porušila.

(2) Okresní úřad, který obci vydal podle § 6 odst. 1 písm. b) povolení k provozování tomboly nebo věcné loterie nebo jí vydal podle § 18 odst. 1 písm. b) povolení k provozování výherních hracích přístrojů, je oprávněn uložit obci pokutu za podmínek a ve výši podle odst. 1 písm. a). Bylo-li vydáno podle § 6 odst. 1 písm. c) povolení v případě, kdy tombolu nebo věcnou loterii provozuje stát zastoupený okresním úřadem, je oprávněn uložit pokutu za podmínek a ve výši podle odst. 1 písm. b) místně příslušný finanční úřad.".

50.Dosavadní odstavce 2 až 8 se nově označují jako odstavce 3 až 9.

51. V § 48 odstavec 3 zní:

"(3) Pokutu do výše 150 000 Kč lze uložit i fyzické osobě, pokud provozuje loterii nebo jinou podobnou hru. Jde-li o provozování výherního hracího přístroje za českou měnu, uloží pokutu obec, v jejímž územním obvodu byl výherní hrací přístroj provozován. V ostatních případech uloží pokutu finanční úřad uvedený v § 46 odst. 1 písm. c)."

52. V § 48 odstavec 6 zní:

"(6) Pokuty uložené obcemi jsou příjmem rozpočtu obce, která je uložila. Pokuty uložené finančními úřady jsou příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokuty uložené okresními úřady jsou příjmem rozpočtu okresního úřadu. Pokuty vybírá a vymáhá ten orgán, který je uložil."

53. V § 48 odstavce 7 a 8 znějí:

"(7) Obec, která vydala povolení k provozování loterie, tomboly nebo výherního hracího přístroje a toto povolení podle § 43 zrušila, uloží provozovateli, že po splnění daňových a jiných finančních povinností vůči státu odvede výtěžek do rozpočtu této obce. Stejně obec postupuje i v případě, že provozovatel provozoval loterii nebo jinou podobnou hru bez povolení a obec byla toto povolení oprávněna vydat.

(8) Finanční úřad uloží provozovateli, že výnos loterie nebo jiné podobné hry provozované v jeho územním obvodu bez povolení, které by bylo oprávněno vydat ministerstvo, odvede do státního rozpočtu České republiky."

54. § 49 se vypouští.

55. V § 50 odstavec 1 zní:

"(1) Ministerstvo může vyhláškou zvýšit nejvyšší vsazenou částku na jednu hru a nejvyšší výhru v jedné hře stanovené § 17 odst. 5, a upravit náležitosti známky uvedené v § 18 odst. 4."

56. V § 50 odst. 3 zní:

"(3) Obce mohou obecně závaznou vyhláškou vydanou v přenesené působnosti stanovit, že výherní hrací přístroje, lze provozovat pouze v konkrétních místech a v čase vyhláškou určených, nebo stanovit, že na konkrétně označených veřejně přístupných místech v obci je provozování výherních hracích přístrojů zakázáno.".

57. Zkratka "Kčs" se v celém textu zákona nahrazuje zkratkou peněžní jednotky "Kč".

1. Povolení k provozování loterií a jiných podobných her, platná k 30.červnu 1998 zůstávají v platnosti do 31.prosince 1998. Dosavadní provozovatelé mohou však požádat příslušný orgán o vydání povolení podle tohoto zákona s tím, že ustanovení § 4b odst. 1 splní do 31. prosince 1999. To neplatí pro povolení k provozování výherních hracích přístrojů, která se vydávají nejdéle na dobu jednoho kalendářního roku. Pokud žádosti o vydání povolení k provozování výherních hracích přístrojů byly podány příslušnému orgánu přede dnem účinnosti tohoto zákona, postupuje se v řízení o těchto žádostech podle dosavadních předpisů.

2. Osvědčení o provozuschopnosti výherního hracího přístroje vydané pověřenou autorizovanou osobou před účinností tohoto zákona zůstává v platnosti do 31. prosince 1999, pokud platnost vyznačená v osvědčení nekončí před tímto datem.

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dne 1.července 1998 s výjimkou ustanovení § 1 odst. 5 a 6, § 4b odst. 1 a § 17 odst. 7, která nabývají účinnosti dnem 1.ledna 1999.

I. Obecná část

Oblast loterií a jiných podobných her upravuje zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ze dne 17.května 1990, ve znění zákona ČNR č. 70/1994 Sb. (dále jen "zákon") a vyhláška Ministerstva financí ČR č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích.

Od data, kdy zákon vstoupil v platnost, prodělala tato oblast obrovský rozvoj. V současné době jsou v České republice nabízeny všechny druhy mezinárodně provozovaných sázkových her (přes 52 tis. kusů výherních hracích přístrojů, 23 společností provozujících sázkové hry v kasinu, 10 druhů loterií, 8 společností provozujících kursové sázky, 6 společností provozujících hru bingo apod.).

Provozování loterií a jiných podobných her je specifickou činností, kterou nelze podřídit stejnému režimu jako je tomu u běžného hospodářského podnikání.

Současná právní úprava sice tuto skutečnost do značné míry respektuje, avšak z vyhodnocení poznatků za uplynulé období a z provedených analýz vyplynula potřeba dosavadní zákon novelizovat.

Navrhovaná novela zákona si klade za cíl především zpřísnit režim povolování a provozování loterií a jiných podobných her, upřesnit definice základních pojmů, zprůhlednit celou tuto specifickou činnost a vytvořit podmínky pro zkvalitnění dozoru nad celou oblastí sázkových her.

Tento návrh novely zákona o loteriích a jiných podobných hrách je v pořadí druhým návrhem, resp. obnoveným návrhem. První návrh novely byl projednán a schválen na schůzi vlády v prosinci 1995. V lednu 1996 byla novela předložena Parlamentu České republiky. Návrh novely "prošel prvním čtením" a byl projednán v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny, který doporučil usnesením č. 623 z 4. 4. 1996 Poslanecké sněmovně návrh novely ke schválení s několika připomínkami. Z časových důvodů nebyla novela již zařazena na program dalších jednání předchozího Parlamentu České republiky.

Návrh novely obsahuje zejména tyto klíčové změny:

- nový způsob výpočtu prostředků odváděných na veřejně prospěšné účely u sázkových her v kasinu, kursových sázek, u sázkové hry bingo a u her po telefonu. Podle platné právní úpravy je z her zde uvedených odváděno na veřejně prospěšné účely minimálně 10% výtěžku (výtěžek = vsazené částky ze sázkových her snížené o výhry, správní poplatek, náklady provozovatele a daně). Novela navrhuje počítat odvod na veřejně prospěšné účely ze stejného základu jako je tomu u správního poplatku vybíraného za provozování sázkových her (základem odvodu je rozdíl mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami), tedy bez ohledu na výši zisku dosaženého provozovatelem v příslušném kalendářním roce. Tím dojde k zajištění stability tohoto odvodu.

- schvalování předpokládaného rozpočtu na provozování loterie povolujícím orgánem.

- zpřesnění náležitostí vyúčtování provozu sázkových her.

- stanovení povinnosti skládání herní jistoty pro provozovatele všech druhů sázkových her. Platná právní úprava požaduje, aby k zajištění pohledávek státu, obcí a pro výplaty výher hráčům provozovatelé kursových sázek a sázkových her v kasinu složili na zvláštní účet u peněžního ústavu určitou finanční částku (jistotu). Podle zkušenosti z praxe - zejména při likvidaci společnosti- je třeba rozšířit tuto povinnost i na ostatní provozovatele loterií a jiných podobných her.

- stanovení minimálního základního jmění u provozovatelů sázkových her v kasinu, kursových sázek, číselných a peněžitých loterií.

- u výherních hracích přístrojů:

a) zpřesnění, případně zavedení definice základních pojmů (např. herna),

b) stanovení maximálního počtu výherních hracích přístrojů pokud jsou umístěny na jiném místě než v herně nebo v kasinu,

c) zmocnění pro obce regulovat vyhláškou provozování výherních hracích přístrojů ve svém územním obvodu.

d) rozšíření povinnosti prokazovat bezúhonnost u osob v zákoně uvedených na všechny druhy loterií a sázkových her. Požadavek prokazovat bezúhonnost je dosud stanoven u osob pověřených přijímat kursové sázky. Praxe prokázala, že platná právní úprava je v tomto zákoně nedostatečná a prokazování bezúhonnosti u okruhu osob v zákoně vymezeném je třeba rozšířit na všechny loterie a jiné podobné hry.

e) zkvalitnění výkonu státního dozoru nad celou touto oblastí.Na úseku výherních hracích přístrojů se navíc navrhuje posílit orgány státního dozoru, kterými jsou podle současné právní úpravy pouze obce, o finanční úřady. V případě kontroly dodržování "technických parametrů" u výherních hracích přístrojů, ukládá novela orgánu státního dozoru povinnost přizvat ke kontrole Elektrotechnický zkušební ústav.

f) zpřísnění sankcí při porušení povinností stanovených zákonem, prováděcí vyhláškou, popřípadě v rozhodnutích povolujících orgánů o rozšíření okruhu osob, kterým lze uložit pokutu.

Finanční dosah:

Ročně se vsadí přes 42 mld Kč, výhry vyplacené hráčům činí cca 70% z této částky. Zanedbatelný není finanční přínos ze sázkových her pro státní rozpočet a pro rozpočty obcí a měst z titulu odvodu prostředků na veřejně prospěšné účely. V roce 1996 činily mimo daní odvody do státního rozpočtu a rozpočtů obcí a měst cca 1,6 mld Kč.

V návrhu novely lze provést pouze hrubý odhad finančního dosahu. Lze předpokládat, že nový způsob výpočtu prostředků odváděných na veřejně prospěšné účely u sázkových her podle § 2 písm. g) až i) bude znamenat mírný nárůst prostředků pro rozpočty obcí a měst.

Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou, evropskými společenstvími a jejich členskými státy podepsaná v Lucemburku 4.října 1993 konkretizuje oblasti, jichž se týká sbližování právních předpisů České republiky s právními předpisy Evropského společenství. Úprava režimu provozování loterií a jiných podobných her do zde vyjmenovaných oblastí sbližování práva nepatří, protože není upraveno komunitárním právem, nýbrž je věcí každého členského státu Evropského společenství.

II. Zvláštní část

K bodu 1:

k § 1 odst. 4:

Návrh novely umožňuje stejně jako platná právní úprava vydat povolení tuzemské právnické osobě bez zahraniční majetkové účasti. Výjimka ze zákazu zahraniční majetkové účasti se připouští pouze u sázkových her v kasinu. Smlouva o založení Evropského společenství obsahuje v čl. 60 (ve spojení s čl. 66 a 68) zákaz diskriminace z důvodu sídla nebo hlavního místa podnikatelské činnosti. Aplikace této smlouvy na oblast sázkových her by ve svém důsledku znamenala umožnit vstup zahraničním subjektům, které nemají sídlo na území České republiky, do oblasti loterií a jiných podobných her. V současné době však nejsou "na úseku hazardních her" ještě podmínky pro takto liberální právní úpravu. Takto liberálně neřeší otázku vstupu zahraničních subjektů do loterií a jiných sázkových her ani členské státy EU; jejich národní předpisy v podstatě odpovídají koncepci české právní úpravy. Jak bude v zemích EU v této oblasti v budoucnu postupováno je teprve na úrovni přípravy studií. V rámci legislativních prací, týkajících se aproximace právních předpisů prováděné v souvislosti s vyjednáváním o vstupu České republiky do EU je připraven text výhrady, který má na úseku loterií a sázkových her umožnit výjimku z nástroje zacházení se zahraničními provozovateli jako s provozovateli tuzemskými.

k § 1 odst. 5, 6, 7 a 8

Novela doplňuje definice osoby provozovatele, účastníka hry a způsobu placení sázky. U některých druhů sázkových her (tzv. hry po telefonu), kde to neumožňuje používané technické zařízení, je sázka placena teprve následně.

K zabezpečení řádného provozování se v případě sázkových her v kasinu, kursových sázek, peněžitých a číselných loterií zpřísňují podmínky v tom směru, že se stanoví minimální výše základního jmění. Podle platné právní úpravy požadovalo ministerstvo financí na základě zmocnění v § 32 odst. 3 minimální výši základního jmění pouze u sázkových her v kasinu.

K bodu 2 (§ 2 písm. a):

V zákonu je pro loterie definované v § 2 písm. a) běžně užíváno označení peněžité loterie.

K bodu 3 (§ 2 písm. e):

Novela reaguje na vývoj provozovaných výherních hracích přístrojů na českém trhu od roku 1990. V současné době jsou provozovány především hráčsky atraktivnější elektronické výherní hrací přístroje. Dosud užívaný pojem "hrací přístroj" se nahrazuje pojmem "výherní hrací přístroj", neboť v praxi dochází k neustálým záměnám s jinými hracími přístroji, např. přístroji zábavními, hracími skříněmi apod.

K bodu 4 (§ 2 písm. j):

Novela doplňuje chybějící definici her - "soutěží" po telefonu. Tyto hry jsou povolovány podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách již 2 roky. Hrou po telefonu se rozumí např. luštění křížovek, tipování na výsledky konečného stavu jakékoli události s výjimkou tipování na výsledky sportovních utkání a dostihů, zodpovídání znalostních otázek a otázek veřejného průzkumu.

K bodu 5 (§ 3):

Vypouští se dosavadní možnost poskytovat u věcných loterií namísto věcné výhry peněžní částku maximálně do výše 200,- Kč. Návrh vychází z poznatků praxe za uplynulé období.

Nově se stanoví lhůta, ve které je provozovatel povinen vyplatit sázejícímu výhru. Novela tím sleduje zabránit zbytečným průtahům vyúčtování sázkové hry.

K bodu 6 (§ 4):

U sázkových her v kasinu, kursových sázek podle § 2 písm. h), her po telefonu a u hry bingo (§ 2 písm. g) se stanoví výpočet finančních prostředků na veřejně prospěšné účely ze stejného základu, jako je tomu u správního poplatku za provozování sázkových her (zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Podle platné právní úpravy je ze sázkových her podle § 2 písm. g) až j) odváděno na veřejně prospěšné účely alespoň 10% z výtěžku. Při tomto výpočtu provozovatel, jehož hospodaření v příslušném kalendářním roce končí ztrátou (tj. nedosahuje výtěžku), neodvádí buď vůbec prostředky na veřejně prospěšné účely, nebo plní pouze smluvní odvod dle dohody s příslušnou obcí, resp. městem. Nový výpočet sleduje zajistit z těchto ekonomických aktivit, kromě nezanedbatelného přínosu pro státní rozpočet, též jistý, stabilní přínos pro rozpočet obcí, resp. měst.

U sázkových her podle § 2 písm. g) se navíc navrhuje odvádět na veřejně prospěšné účely z nově stanoveného základu vyšší procento než u sázkových her podle § 2 písm. h) a i), neboť se jedná o hru totalizátorového typu.

Dosavadní výpočet prostředků na veřejně prospěšné účely (tj. výpočet odvozený od pojmu výtěžek) je ponechán u loterií, tombol a sázkových her podle § 2 písm. f).

V návaznosti na nový způsob výpočtu prostředků na veřejně prospěšné účely u některých sázkových her třeba upravit stávající definici výtěžku (§ 4 odst. 6).

Novela též koriguje znění § 4 odst. 5 tak, jak byl formulován zákonem č. 70/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Zákon č. 70/1994 Sb. stanoví u dostihových sázek obecně povinnost odvodu 90% výtěžku účelově určených na chov plemen dostihových koní. Zákon ČNR č. 202/1990 Sb. však rozlišuje dostihové sázky podle § 2 písm. f) a podle § 2 písm. h) a povinnost odvodu 90% výtěžku stanoví pouze u dostihových sázek podle § 2 písm. f).

k odst. 4:

Novela definuje, co se rozumí činností provozování loterií a jiných podobných her. Smyslem je předejít nejednotným výkladům v návaznosti na další, zejména daňové zákony.

K bodu 7 (§ 4a, 4b, 4c):

k § 4a:

Požadavek bezúhonnosti je dosud stanoven pouze u osob pověřených přijímat kursové sázky. Novela stanoví požadavek bezúhonnosti pro všechny hry upravené tímto zákonem. Bezúhonnost je u osob v zákoně vyjmenovaných prokazována výpisem z rejstříku trestů, popřípadě obdobným dokladem u cizích státních příslušníků, kteří nemají na území České republiky povolen trvalý pobyt.

k § 4b:

Platná právní úprava stanoví jistotu pouze u kursových sázek a sázkových her v kasinu. Zkušenosti z praxe prokázaly, zejména při likvidaci společnosti, že je třeba rozšířit jistotu i na ostatní sázkové hry a loterie. Navrhuje se stanovit jistotu pevnou částkou diferencovaně pro jednotlivé sázkové hry, procentně (tj. z herní jistiny) je stanovena jistota pouze u okamžitých loterií.

k § 4c:

Zákaz provozovat sázkové hry v určité dny, je podle platné právní úpravy stanoven pouze u sázkových her v kasinu. Vzhledem k povaze sázkových her se navrhuje aplikovat zákaz provozu - i když v užším rozsahu - i na ostatní sázkové hry (vyjma loterií podle § 2 písm. a) až d)).

K bodu 8 (§ 5):

Novela zpřesňuje stávající znění § 5.

K bodu 9 a 10 (§ 6 odst. 1 a 2):

Novela aktualizuje v § 6 odst. 1 soustavu orgánů, které povolují loterie a tomboly.

S ohledem na státoprávní uspořádání se vypouští ustanovení odst. 2 o loteriích provozovaných jednou společností souběžně na území České republiky i na území Slovenské republiky.

K bodu 11 (§ 6 odst. 4):

Novela aktualizuje soustavu povolujících orgánů.

K bodu 12 (§ 6 odst. 6 písm. i):

Novela doplňuje povinnost povolujícího orgánu odsouhlasit v rozhodnutí, jímž se povoluje loterie, předpokládaný rozpočet provozovatele. Toto opatření sleduje dosáhnout maximální hospodárnosti při provozování a tím i vytvoření co možná nejvyššího výtěžku, z něhož se počítá odvod na veřejně prospěšné účely.

K bodu 13 (§ 7):

Zákaz prodeje losů v místech uvedených v § 7 odst. 1 a 2 se ruší jakožto překonaný praxí.

K bodu 14 (§ 11 odst. 1):

Oproti platné právní úpravě ukládá novela povinnost stanovit loterní komisi u všech loterií. Existence této komise je nezbytná pro zajištění řádného a důvěryhodného provozu loterií.

K bodu 15 (§ 11 odst. 2):

Novela odstraňuje závadu používání nejednotných pojmů k označení téhož subjektu, tj. provozovatele.

K bodu 16 (§ 12):

Platná právní úprava nestanoví horní hranici u lhůty pro uplatnění práva na výhru. Stanovením horní hranice se sleduje zbytečně neprodlužovat vyúčtování loterie, které váže na lhůtu pro uplatnění výher. Lhůta pro uplatnění práva na výhru je prekluzivní.

K bodu 17 (§ 13):

Novela odstraňuje závadu nejednotných pojmů k označení subjektu provozovatele.

K bodu 18 (nadpis Části druhé):

Novela reaguje na zavedení pojmu výherní hrací přístroj.

K bodu 19 (§ 17):

Novela vypouští původní text § 17 odst. 1 jako nadbytečný. Osoby, které mohou provozovat loterie a jiné podobné hry (tedy i sázkové hry provozované pomocí výherních hracích přístrojů), upravuje obecně § 1 novely.

V novém § 17 jsou definovány základní pojmy (výherní hrací přístroj, herna, jedna hra, nejvyšší výhra). Zákon v § 17 dále taxativně vymezuje místa, kde nesmí být výherní hrací přístroje provozovány.

k odstavci 8 - herna

V zahraničí je provozováno až 40% výherních hracích přístrojů v hernách, kde lze bezpochyby snáze zabezpečit řádné a bezpečné provozování. V rozporu s tímto mezinárodním trendem jsou v České republice dosud hrací přístroje umísťovány především v restauracích a bistrech. V tzv. hernách, jejichž náležitosti však dosud nejsou nikde upraveny, se provozuje cca 10% hracích přístrojů. Novela řeší proto současný nedostatek právní úpravy pojmu "herna".

V rámci regulace provozu hracích přístrojů stanoví novela maximální počet výherních hracích přístrojů, pokud jsou provozovány na jiném místě než v herně nebo v kasinu.

K bodu 20 (§ 18 odst. 1, 2 a 3):

Novela aktualizuje soustavu orgánů, které povolují hrací přístroje.

Podle platné právní úpravy povoluje ministerstvo výherní hrací přístroje provozované za cizí měnu, které jsou umístěny většinou v kasinech. Novela zákona přejímá z vyhlášky č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích ustanovení o výherních hracích přístrojích na Kč v kasinech. U těchto hracích přístrojů je výrazně odlišná sázková úroveň. Je proto žádoucí, aby obě kategorie výherních hracích přístrojů umístěných v kasinech povolovalo ministerstvo a státní dozor vykonávaly jednotlivé finanční úřady.

Novela ukládá povolujícímu orgánu zasílat kopie povolení finančním úřadům, které mohou rovněž vykonávat státní dozor.

V odst. 1 § 18 novela zpřesňuje podmínky, za kterých provozovatel může mít v pronájmu výherní hrací přístroj od zahraničního subjektu.

K bodu 21 (§ 18 odst. 5):

Novela reaguje na zavedení pojmu výherní hrací přístroj.

K bodu 22 (§ 18 odst. 6):

Současná právní úprava neukládá, do jakého časového termínu musí provozovatel výherní hrací přístroj označit známkou. Tato skutečnost je v praxi provozovateli zneužívána tak, že umísťování známek na výherní hrací přístroj bezdůvodně zpožďují, což komplikuje výkon státního dozoru a vede k nekázni v provozování. Novela proto stanoví, že provozovatel musí opatřit výherní hrací přístroj známkou před uvedením výherního hracího přístroje do provozu.

K bodu 23 (§ 19):

Novela doplňuje náležitosti povolení k provozování výherních hracích přístrojů o údaj o osobách, které v místě stálého umístění výherního hracího přístroje odpovídají za zákaz hry osob mladších 18 let. Adresnost odpovědnosti za dodržování zákazu hry osob mladších 18 let má napomoci odstranit pouhou proklamativnost tohoto zákazu a současně usnadnit výkon kontrolní činnosti orgánům státního dozoru.

K odstranění tvrdosti zákona upravuje novela v § 19 odst. 5 možnost povolit výměnu výherního hracího přístroje za stejný model v důsledku prokázaného zničení požárem nebo jinou živelní pohromou. Zároveň novela umožňuje, aby povolující orgán - v rámci svého územního obvodu - mohl měnit v odůvodněných případech své rozhodnutí pokud jde o stálé umístění výherních hracích přístrojů.

Ustanovení § 19 odst. 5 věcně navazuje na zákon o správních poplatcích.

K bodu 24 (§ 20):

U výherních hracích přístrojů povolovaných obecními, event. okresními úřady zakládá novela zákona pravomoc výkonu státního dozoru a kontroly též pro finanční úřady. V § 20 odst. 1 se proto doplňuje povinnost provozovatele těchto výherních hracích přístrojů předkládat vyúčtování nejen povolujícím orgánům, nýbrž též příslušným finančním úřadům.

Text § 20 odst. 2 je zpřesněn z hlediska zákona o účetnictví.

K bodu 25 (§ 21 odst. 2):

Vzhledem k tomu, že u osob oprávněných přijímat kursové sázky není vyžadována zvláštní kvalifikace, vypouští se z textu § 21 odst. 2 ustanovení o odborné způsobilosti.

K bodu 26 (§ 21 odst. 3):

Novela vypouští odstavec 3 jako nadbytečný, resp. duplicitní s textem odstavce 4 § 43.

K bodu 27 a 28 (§ 22, 23):

Úprava reaguje na nový § 4b, kterým se rozšiřuje povinnost složit jistotu na provozovatele všech sázkových her a na ust. § 4 odst. 4, kterým se stanoví minimální výše základního jmění provozovatelů kursových sázek.

K bodu 29 (§ 24 odst. 1):

Novela doplňuje § 24 odst. 1 o ustanovení o místní platnosti oprávnění k přijímání kursových sázek.

K bodu 31 (§ 28):

Novela upravuje v § 28 náležitosti vyúčtování provozu sázkových her podle § 2 písm. h (kursové sázky). Ustanovení § 28 platí obdobně pro sázkové hry v kasinu podle § 2 písm. i) a podle § 50 se použije přiměřeně i pro sázkové hry podle § 2 g) (hra bingo) a § 2 písm. j) (hry po telefonu) vyúčtování resp. jeho náležitosti promítají nový způsob výpočtu prostředků na veřejně prospěšné účely podle § 4 odst. 4 písm. b), který již "nepracuje" s pojmem výtěžek.

K bodu 32 (§ 29):

Novela přejímá text rozhodnutí Ministerstva financí z dubna 1997, kterým se stanoví nový způsob placení odvodu na státní dozor u provozovatelů kursových sázek, sázkových her v kasinu, hry bingo a jiných podobných her podle § 50 zákona. Odvod na státní dozor se stanoví v maximální výši, tj. 1% z příjmu ze sázkových her sníženého o vyplacené výhry. Odvod na státní dozor se platí čtvrtletně.

K bodu 33 (§ 30):

Novela vypouští § 30 "tajemství hry" a povinnost zachovávat mlčenlivost o hráčích a jejich účasti na hře nově upravuje v § 46b, který je zařazen do Části páté, Ustanovení společná. Novela doplňuje sankci za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost i orgány, které tuto pokutu ukládají a příjmové určení pokuty.

K bodu 34 (§ 32):

Novela prodlužuje platnost povolení k provozování sázkových her v kasinu z 5 let na 10 let a sjednocuje v této otázce právní úpravu u kursových sázek a sázkových her v kasinu. Současná horní hranice platnosti povolení (tj. 5 let) je zároveň příliš krátká z hlediska návratnosti náročných investic spojených s provozováním sázkových her v kasinu (zejména nově uložená povinnost vybavit kasino monitorovacím zařízením).

K bodu 35 (§ 33):

Novela aktualizuje označení tuzemské měny.

K bodu 36 (§ 34):

Novela zpřesňuje dikci § 34 z hlediska zákona o účetnictví.

K bodu 37 (§ 35):

Novela zpřesňuje náležitosti hodnotových žetonů, ukládá provozovatelům předložit schválené žetony před zahájením provozu kasina orgánu státního dozoru, upravuje používání hracích žetonů.

K bodu 38 (§ 36):

Novela ukládá provozovatelům sázkových her v kasinu vést denní evidenci návštěvníků kasina a stanoví náležitosti této evidence. Navrhovaná úprava není "tuzemským specifikem". Evidence návštěvníků kasin je v evropských státech naopak běžná. Evidence se vede při respektování ustanovení § 46b o povinnosti zachovávat mlčenlivost.

K bodu 39 (§ 37)

Novela v § 37 zavádí povinnost provozovatele vybavit kasino monitorovacím zařízením. Záznamy z tohoto systému mají významnou vypovídací hodnotu zejména při řešení případných sporů mezi hráči a kasinem, pro účely výkonu státního dozoru. Provozovatel je povinen uchovávat záznamy pořízené monitorovacím zařízením 10 kalendářních dnů a umožnit pracovníkům státního dozoru přístup k těmto záznamům, včetně zapůjčení mimo prostory kasina.

K bodu 40 (§ 39):

S přihlédnutím k novele některých paragrafů se v § 39 aktualizuje přehled ustanovení, která platí pro provozování sázkových her v kasinu obdobně.

K bodu 41 (§ 40 a 41):

V návaznosti na text uvedený v § 4 odst. 1 a 5 a v § 6 odst. 1 se vypouští část pátá upravující státní loterie a jiné podobné hry.

K bodu 42 (§ 43 odst. 3 a 4):

k odst. 3:

Novela stanoví horní hranici lhůty, po kterou lze dočasně zastavit provoz loterie nebo jiné podobné hry. S cílem zabránit případnému obcházení dočasného zákazu provozu sázkových her provozovateli, je povolující orgán,popř. finanční úřad, oprávněn i zapečetit jednotlivé výherní hrací přístroje, resp. jiná používaná herní zařízení. Novela nevylučuje souběh této sankce s uložením pokuty podle § 48 zákona.

k odst. 4:

Podle platné právní úpravy může orgán, který povolil loterii nebo jinou podobnou hru, stanovit v povolení další podrobné podmínky, popřípadě povolení změnit nebo doplnit, pokud to vyžaduje řádné provozování hry nebo veřejný zájem. Novela vypouští slova "veřejný zájem", neboť jde o vágní, obtížně definovatelný pojem, který působí při aplikaci v praxi problémy. Novela proto váže možnost stanovit bližší podmínky v rozhodnutí, resp. možnost měnit a doplňovat rozhodnutí povolujícím orgánem pouze na podmínku zabezpečení řádného provozování hry.

K bodu 43 (§ 43 odst. 5):

Nový odstavec 5 v podstatě koresponduje se skutkovou podstatou uvedenou v § 250a trestního zákona "Provozování nepoctivých her a sázek".

K bodu 44 (§ 44):

Ustanovení § 44 upravující otázku přepočtu cizí měny na Kč se vypouští, neboť nepatří systémově ani věcně do tohoto zákona.

K bodu 45 (§ 45 odst. 3):

Vzhledem k tomu, že se v praxi vyskytují snahy některých subjektů "prodávat si" povolení k provozování sázkových her, doplňuje novela v § 45 odstavec 3, který upravuje nepřenosnost povolení na jinou právnickou osobu.

K bodu 46 (§ 46):

k odst. 1:

Ze zákona vykonávají státní dozor a kontrolu nad loteriemi a jinými podobnými hrami ministerstvo a "povolující orgány", které vykonávají státní dozor a kontrolu pouze nad loteriemi a jinými podobnými hrami, jejichž provozování povolují.

U finančních úřadů je tato působnost podle stávající právní úpravy založena pouze zprostředkovaně, tj. správním aktem povolujícího orgánu. Novela odstraňuje tento nedostatek a zakládá ze zákona působnost při výkonu státního dozoru nad loteriemi a jinými podobnými hrami u všech orgánů v § 46 zmíněných.

k odst.2 až 3:

U výherních hracích přístrojů povolovaných obecními, popřípadě okresními úřady, novela navrhuje posílit orgány vykonávající státní dozor o finanční úřady. Novela však neukládá finančním úřadům povinnost vykonávat státní dozor nad výherními hracími přístroji, nýbrž jim dává možnost, aby podle místních podmínek a s přihlédnutím k vytížení svých pracovníků rozhodly, zda je v jejich možnostech státní dozor vykonávat.

V případě technické kontroly, kdy jde o vysoce odbornou činnost, je orgán vykonávající státní dozor povinen přizvat pověřenou autorizovanou osobu (zkušebnu).

Oprávnění ukládat sankce novela ponechává výhradně povolujícím orgánům. Těmito opatřeními se sleduje zkvalitnění státního dozoru a kontroly.

K bodu 47 (§ 46a a § 46b):

Novela zařazuje nový § 46a, který upravuje formální otázku správního řízení, tj. otázku používání úředního jazyka při ústním jednání a v písemném styku s povolujícími orgány, popřípadě s orgány státního dozoru.

Ustanovení § 46b přebírá částečně text původního ustanovení §30 o tajemství hry a toto ustanovení doplňuje o sankce za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost a o soustavu orgánů rozhodujících o případném uložení sankcí.

K bodu 48 (§ 47):

Novela upřesňuje stávající text § 47 upravující oprávnění orgánů vykonávajících státní dozor. Novela doplňuje odkaz na zákon o státní kontrole, podle kterého tyto orgány "procesně" při dozoru postupují.

K bodu 49 - 53 (§ 48):

Novela v celém § 48 aktualizuje v souladu s platným obecním zřízením a zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, soustavu orgánů, které jsou oprávněny ukládat pokuty.

Novela zvyšuje pokuty o zhruba 50% dosud platných sazeb. Tímto opatřením se sleduje stimulovat provozovatele na řádném provozování loterií a jiných podobných her.

k § 48 odst. 1 písm. f):

Novela navrhuje rozšířit okruh osob, které lze pokutovat o osoby, které mají s provozovatelem uzavřenu obchodní nebo jinou smlouvu. Takto bude možno uložit pokutu nejen provozovateli, resp. zaměstnancům provozovatele, ale též např. osobám, které pronajaly provozovateli prostory k umístění výherních hracích přístrojů a ve smlouvě o pronájmu se zavázaly dodržovat zákon o loteriích a jiných podobných hrách a herní plán.

k § 48 odst. 1 písm. g):

V návaznosti na nové ustanovení § 19 odst. 1 písm. d) novela doplňuje sankce o novou skutkovou podstatu.

V § 48 odst. 6 novela doplňuje příjmové určení pokut ukládaných okresními úřady.

K bodu 54 (§ 49):

Text § 49 se vypouští v návaznosti na právní úpravu v § 6 odst. 1 a v § 48 novely zákona.

K bodu 55(§ 50 odst. 1):

Novela rozšiřuje v § 50 zmocnění ministerstva, a to o právo stanovit náležitosti známky, kterou jsou opatřeny výherní hrací přístroje.

K bodu 56 (§ 50 odst. 3):

S provozováním výherních hracích přístrojů mohou být spojeny některé společensky nežádoucí jevy (problém gamblerství). Novela proto reaguje na požadavek obcí a doplňuje § 50 o zmocnění pro obce regulovat vyhláškou vydanou v přenesené působnosti provozování výherních hracích přístrojů.

K Čl. II - Přechodná ustanovení:

Platnost většiny povolení k provozování loterií a jiných podobných her vydaných před účinností tohoto zákona končí v rozmezí období 31. 12. 1998 a 31. 12. 1999. Novela navrhuje ukončit platnost těchto povolení 31. 12. 1998. Dosavadní provozovatelé však mohou požádat o nové povolení podle tohoto zákona s tím, že povinnost zvýšit herní jistotu mají k 31. 12. 1999.

Osvědčení o provozuschopnosti výherního hracího přístroje vydává Elektrotechnický zkušební ústav, zkušebna č. 201 v Praze, na dobu nejdéle 5 let. Vzhledem k nové úpravě některých parametrů (např. pravděpodobnost výhry) se navrhuje platnost osvědčení vydaných před účinností tohoto zákona omezit nejdéle do 31.12.1999. Jeden a půl roku po účinnosti tohoto zákona je přiměřená doba pro provozovatele k provedení technické úpravy výherních hracích přístrojů dle nových parametrů a pro případné vydání nového osvědčení Elektrotechnickým zkušebním ústavem.