K bodu 68 - 71
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 72
Úprava reaguje na změnu způsobu předání
výsledků voleb (blíže viz bod 18 návrhu)
a zároveň jej doplňuje o specifika vyplývající
z úpravy voleb v zahraničí. S ohledem na
značnou časovou prodlevu, která by vznikla
ode dne voleb do vyhlášení jejich výsledků
v případě, kdy by se čekalo na dodání
originálů zápisů o výsledku
hlasování, je třeba umožnit dálkový
přenos těchto výsledků.
K bodu 73
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
S ohledem na umístění volebních místností
v zahraničí se musejí vzít v úvahu
rozdílná časová pásma a tím
i skutečnost, že k ukončení hlasování
dojde v těchto volebních okrscích dříve
nebo naopak později.
K bodu 74
Vkládá se ustanovení týkající
se dokumentace volebních materiálů ze zvláštních
volebních okrsků v zahraničí. Vzhledem
k tomu, že se ze zvláštních seznamů
voličů na zastupitelských úřadech
nepořizují výpisy pro zvláštní
okrskové volební komise, které pracují
s kopií tohoto seznamu, tu pak zapečetí a
pošlou s ostatní volební dokumentací
do úschovy Obvodnímu úřadu v Praze
1, který poskytuje sídlo Okresní volební
komisi ve volebním okrese Praha 1.
K bodu 75
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 76
Ustanovení se upřesňuje tak, aby bylo zřejmé,
že v místnosti, kde okresní volební
komise sčítá hlasy, jsou zároveň
přítomni členové jejího sumarizačního
útvaru, kteří se podílejí na
sčítání hlasů v rámci
okresu pomocí výpočetní techniky.
K bodu 77
Ustanovení reaguje na zvláštní režim
konání voleb v zahraničí a rovněž
na změnu způsobu předání výsledků
voleb.
K dobu 78
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 79, 80
Ustanovení reaguje na změnu způsobu předání
výsledků voleb a zvláštní režim
zasílání výsledků ze zahraničí.
K bodu 81
Ustanovení se upřesňuje tak, aby bylo zřejmé,
že v místnosti, kde krajská volební
komise sčítá hlasy jsou zároveň
přítomni členové jejího sumarizačního
útvaru, kteří se podílejí na
sčítání hlasů v rámci
kraje pomocí výpočetní techniky.
K bodu 82
Ustanovení reaguje na změnu způsobu předání
výsledků voleb a zvláštní režim
zasílání výsledků ze zahraničí.
K bodu 83
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 84
Ustanovení odpovídá požadavkům
na rychlý přenos dat, využití výpočetní
techniky a zároveň zachovává předání
originálů zápisu o výsledcích
hlasování ve volebním kraji Ústřední
volební komisi. Úprava se tak zároveň
sjednocuje s postupem při volbách do Senátu.
K bodu 85
Podle stávající úpravy mohli předsedové
politických stran nebo pověření zástupci
koalic určit na kandidátní listině
pro II. skrutinium kandidáty libovolně bez ohledu
na výsledky voleb a voliči uplatněné
preference. Navržený postup přicházel
v úvahu pouze v případě nečinnosti
osob oprávněných k sestavení kandidátních
listin. Nově navrhovaná úprava směřuje
k většímu respektování vůle
vyjádřené voliči i původně
navrženému pořadí kandidátů
na kandidátních listinách. Zároveň
se tímto vyloučí možné případy,
kdy není náhradník na uprázdněný
mandát poslance dané politické strany. K
takové situaci může například
dojít, pokud na kandidátní listině
pro II. skrutinium uvedla politická strana pouze dva kandidáty,
oběma byl přidělen mandát (není
tudíž náhradník z kandidátní
listiny pro II. skrutinium) a na kandidátní listině
volebního kraje, kde se uprázdnil mandát,
rovněž není náhradník.
K bodu 86
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 87
Ustanovení vychází z praxe, kdy vznikaly
nejasnosti o tom, kdy s ohledem na přidělování
mandátů v prvním a ve druhém skrutiniu
došlo ke zvolení poslance.
K bodu 88
Ustanovení se vypouští, protože došlo
ke zkrácení lhůt na 60 dnů shodně
se lhůtami při rozpuštění Poslanecké
sněmovny. Nově stanovené lhůty nelze
dále krátit.
K bodu 89
Ustanovení reaguje na konání voleb v jednom
dni.
K bodu 90
Pro volby do Senátu je třeba i v zahraničí
respektovat zvolený systém, podle kterého
občané volí jednou za 6 let třetinu
senátu podle volebního obvodu, v jehož území
jsou zapsáni do seznamu voličů. Z tohoto
důvodu se upravuje přiřazení zvláštních
volebních okrsků pod území volebních
obvodů stanovených v příloze č.
3 zákona. Zvolené obvody respektují volbu
podle třetin, tak jak byl systém obměny nastartován
ve volbách v roce 1996, kdy se volil najednou celý
Senát. Zároveň je respektováno rozložení
na celé území České republiky
a nejnižší počet obyvatel v těchto
obvodech. Přesto je třeba právě v
této souvislosti upozornit na to, že zákon
váže tvorbu volebních obvodů a jejich
případnou změnu na počet obyvatel
ve volebním obvodu na území České
republiky vůči počtu obyvatel připadajícímu
na jeden mandát v České republice. Volba
v zahraničí nemá tedy na úpravu volebních
obvodů vliv.
K bodu 91, 92
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt
pro konání voleb.
K bodu 93
Doplňuje se ustanovení, které řeší
opravu zjevných chyb v zápise okrskové volební
komise shodně se stávající úpravou
pro Poslaneckou sněmovnu.
K bodu 94
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
Příslušné obvodní volební
komise, které budou zajišťovat volby v zahraničí,
budou plnit úkoly i vůči zvláštním
okrskovým volebním komisím zřízeným
na zastupitelských úřadech.
K bodu 95
Stejně jako v případě voleb do Poslanecké
sněmovny je třeba blíže specifikovat
pojem koalice (viz odůvodnění k bodu č.
48).
Na rozdíl od úpravy podávání
kandidátních listin pro volby do Poslanecké
sněmovny, kde je výslovně uvedeno, že
koalice musí mít stejné složení
ve všech volebních krajích, není tato
otázka u přihlášek kandidátů
pro volby do Senátu dosud jednoznačně řešena.
Vzhledem ke specifické úpravě volebních
obvodů pro volby do Senátu, jejich relativní
"samostatnosti" a obměně senátorů
z jedné třetiny volebních obvodů každé
dva roky, se jako účelnější navrhuje
ponechat tuto otázku zcela na vůli kandidujících
subjektů.
K bodu 96
Ustanovení reaguje na dosud zákonem neřešenou
otázku, kdy kandidát kandidoval v jednom obvodu
na přihlášce politické strany i jako
nezávislý.
K bodu 97
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt
volebního procesu. Vypouští se předkládání
přihlášky ve dvojím vyhotovení,
což v praxi činilo značné potíže
a doplňuje se povinnost zapisovatele v každém
případě potvrdit převzetí přihlášky
k registraci s tím, že na případné
nedostatky bude podle nově navrhované úpravy
upozorňovat kandidující subjekty příslušná
volební komise.
K bodu 98
Stejně jako u kandidátních listin do Poslanecké
sněmovny se vypouští jako povinná náležitost
datum narození, které je zřejmé z
rodného čísla. Naopak se jednoznačně
upravuje prokazování státního občanství
kandidátů připojením osvědčením
o státním občanství České
republiky. Kandidát může připojit i
jeho ověřenou kopii.
K bodu 99
Ustanovení upřesňuje dosavadní nejasnosti
v předkládání přihlášek
kandidátů k registraci. Prohlášení
kandidáta s jeho podpisem o tom, že souhlasí
se svou kandidaturou a o dalších rozhodných
skutečnostech se upravuje jednoznačně jako
jedna z příloh přihlášky k registraci.
K bodu 100
Ustanovení reaguje na poznatky z aplikace zákona
v praxi a judikaturu soudu, podle které je v případě
voleb do Senátu, kde se podávají přihlášky,
nyní ve 27 volebních obvodech, jeden náhradník
dostačující. Zároveň se odstraňuje
dosavadní nepřesnost v terminologii ustanovení.
K bodu 101
Stejně jako v případě voleb do Poslanecké
sněmovny se namísto povinnosti zapisovatele upozorňovat
na nedostatky přihlášky k registraci, kterou
projednává obvodní volební komise,
vkládá ustanovení o složení kauce
jako jedné z podmínek registrace (viz zdůvodnění
bodu č. 51). Nově se navrhuje, aby kauce pro volby
do Senátu skládali osobně nejen nezávislí
kandidáti, ale i kandidáti uvedení na přihláškách
politických stran, hnutí a koalic. Zkušenosti
z voleb v roce 1996 ukázaly, že osobní složení
kauce kandidátem v příslušném
volebním obvodu je operativnější. Potvrzení
o složení kauce pak připojí jako přílohu
(stejně jako např. své prohlášení).
K bodu 102
Návrh odstraňuje nejasnosti stávající
právní úpravy pokud jde o náležitosti
petice. Záhlaví petice se upravuje přímo
v tomto zákoně. Pro větší informovanost
voličů se zakládá povinnost uvést
jméno a příjmení kandidáta,
číslo a sídlo volebního obvodu a rok
konání voleb. Vztah k zákonu č. 85/1990
Sb., o právu petičním, je řešen
samostatným ustanovením.
K bodu 103 - 107
Stejně jako v případě voleb do Poslanecké
sněmovny (viz body 52 - 55 návrhu) se upravuje celý
režim přezkoumání přihlášek
k registraci, úkoly obvodních volebních komisí,
Ústřední volební komise a opravné
prostředky proti odmítnutí přihlášky
k registraci. Nově se zavádí možnost,
aby obvodní volební komise, pokud zjistí
nedostatky v podané přihlášce kandidáta,
stanovila lhůtu k provedení oprav. Ve stejné
lhůtě Ústřední volební
komise porovná, zda ve všech 27 volebních obvodech
není podána několikrát přihláška
jednoho kandidáta. Dále se precizují důvody
pro odmítnutí přihlášek k registraci.
Obsahově zůstává stávající
právní úprava s tím, že příslušnými
odkazy i podrobným výčtem důvodů
se poskytuje lepší návod pro komise projednávající
přihlášky kandidátů k registraci.
Poté, co obvodní volební komise zaregistrovala
řádně přihlášené
kandidáty, vylosuje jim číslo, pod kterým
budou uvedeni na hlasovacím lístku. V případě,
že některou z přihlášek odmítla
a byla podána stížnost k Ústavnímu
soudu, vyčká obvodní volební komise
do vyřešení stížnosti a poté
provede losování. Ustanovení o skládání
kaucí bylo z této části zákona
vypuštěno a začleněno jako jedna z podmínek
registrace do předcházejících ustanovení.
K bodu 108
Ustanovení odstraňuje nejasnosti zákona spojené
s případnou nutností třídit
hlasovací lístky před distribucí voličům.
O vzdání se kandidatury nebo jejím odvolání
jsou voliči ve smyslu předchozích ustanovení
informováni ve volebních místnostech. Zároveň
se ustanovení terminologicky sjednocuje tak, aby odpovídalo
názvu zápisu, který pořizují
okrskové, zvláštní okrskové a
obvodní volební komise.
K bodu 109
Ustanovení precizuje řazení údajů
na hlasovacím lístku tak, aby byl pro voliče
přehledný. Věcně zachovává
stejný obsah s tím rozdílem, že namísto
data narození, které se již neuvádí
na přihlášce k registraci, bude obsahovat hlasovací
lístek údaj o věku kandidáta, který
komise zjistí z rodného čísla.
K bodu 110
Text se upřesňuje s ohledem na volby v zahraničí
a následně navržení varianty, minimálně
alespoň pro volbu ve II. kole, pokud nebude uplatněna
varianta, podle které volby ve II. kole v zahraničí
neprobíhají.
K bodu 111
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt
pro konání voleb.
K bodu 112
Ustanovení reaguje na volbu v zahraničí v
souvislosti s dodáním hlasovacích lístků
(viz proto blíže odůvodnění k
bodu 59 návrhu).
K bodu 113, 114
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 115
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
Zároveň se vypouští text, podle kterého
okrsková volební komise vyloučí hlasovací
lístky nalezené ve volební schránce
bez úřední obálky. Z tohoto důvodu
se hlasovací lístek shodně jako u Poslanecké
sněmovny považuje za neplatný (viz ustanovení
§ 70 odst. 2).
K bodu 116, 117
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 118
Ustanovení upravuje posuzování hlasovacích
lístků, v podstatě shodně jako pro
volby do Poslanecké sněmovny (viz proto blíže
odůvodnění k bodu 66 návrhu) s tím
rozdílem, že v případě voleb
do Senátu již stávající úprava
označovala za neplatný přetržený
hlasovací lístek. Navrhované ustanovení
reaguje na ustanovení § 67 odst. 5 s tím, že
hlasovací lístky v těchto místnostech
nebudou na předepsaném tiskopise.
K bodu 119 - 122
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí
a z toho vyplývající zvláštnosti
zápisu o výsledku hlasování.
K bodu 123
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí
a z toho vyplývající zvláštní
způsob zasílání volebních výsledků.
Obdobný postup obsahuje úprava voleb do Poslanecké
sněmovny.
K bodu 124
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí,
stejně jako u Poslanecké sněmovny (viz blíže
k bodu 73 návrhu).
K bodu 125
Vkládá se ustanovení týkající
se dokumentace volebních materiálů ze zvláštních
volebních okrsků v zahraničí. Vzhledem
k tomu, že se ze zvláštních seznamů
voličů na zastupitelských úřadech
nepořizují výpisy pro zvláštní
okrskové volební komise, které pracují
s kopií tohoto seznamu, tu pak zapečetí a
zašlou okresnímu úřadu v sídle
volebního obvodu, do kterého se v zahraničí
volí.
K bodu 126
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 127
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí
a způsob předání zápisů
o výsledku hlasování.
K bodu 128
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 129
Ustanovení reaguje na změnu způsobu předání
zápisů o výsledku hlasování.
K bodu 130
S ohledem na konání voleb v jednom dni se nahrazuje
šestý den konání druhého kola
sedmým dnem tak, aby se i druhé kolo konalo stejný
den jako první kolo.
K bodu 131
Ustanovení reaguje na stávající úpravu
obsaženou v § 74 odst. 3, podle které obvodní
volební komise sestaví sestupné pořadí
kandidátů. V případě rovnosti
procenta je rozhodující počet platných
hlasů pro kandidáta, a je-li i tento stejný,
rozhodne los. Je-li takto jednoznačně stanoveno
pořadí kandidátů, pak není
důvod, aby postupovali do druhého kola více
než dva kandidáti, kteří se umístili
na prvních dvou místech.
K bodu 132
Je nutno reagovat na případy, kdy se kandidát
rozhodne vzdát se své kandidatury nebo subjekt,
který jej přihlásil chce jeho kandidaturu
odvolat mezi I. a II. kolem voleb. Dosavadní znění
zákona nezohledňovalo ani případy,
kdy kandidát před konáním II. kola
zemře či pozbude práva být volen.
Navrhuje se řešit takovou situaci konáním
dodatečných voleb.
Ustanovení zachovává stávající
režim dvoukolové volby.
K bodu 133
Ustanovení reaguje na požadavky praxe výrazněji
odlišit hlasovací lístky pro druhé kolo.
Zároveň ustanovení reaguje na volby v zahraničí
s tím, že nelze zajistit tisk a dodání
hlasovacích lístků pro druhé kolo
během tří dnů. Navrhuje se proto užití
hlasovacích lístků z prvního kola
s jejich výrazným označením pro druhé
kolo.
K bodu 134
Dosavadní úprava dostatečně nespecifikovala
důvody dodatečných voleb a výkladem
by bylo možno dojít k tomu, že fakt řádně
neprovedených voleb by mohla konstatovat i Ústřední
volební komise.
Jako jeden z důvodů pro dodatečné
volby se stanovuje případ, kdy z jakéhokoli
důvodu nejsou pro druhé kolo voleb kandidáti.
Zjistí-li soud při podání stížnosti
proti vydání osvědčení o zvolení
senátorem z volební dokumentace, popřípadě
z vyžádaného doplnění dokladů,
porušení zákona (např. kdy nebyly ve
větší části jednoho volebního
obvodu rozdány správné hlasovací lístky)
v takovém rozsahu, že má dopad na výsledky
voleb v daném volebním obvodu, uzná stížnost
za důvodnou. V takovém případě
je dán druhý důvod a je třeba konat
dodatečné volby.
Příslušnost Nejvyššího soudu
se předpokládá zachovat.
Zároveň se stanovuje lhůta do kdy se musí
dodatečné volby senátora konat, a to obdobně
jako v ustanovení o doplňovacích volbách.
Zdůvodnění lhůty viz blíže
k bodu 135 návrhu.
K bodu 135
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt
pro vyhlášení voleb. V této souvislosti
je třeba upozornit, že se nezkracuje lhůta
v § 80 odst. 1 pro stanovení dne konání
doplňovacích voleb senátora. Tato lhůta
je stanovena na 90 dnů poté, kdy zanikl mandát
senátora. Je proto třeba poskytnout čas pro
to, aby prezident mohl doplňovací volby vyhlásit
a nebyly ohroženy lhůty nově stanovené
pro volby v 60 dnech.
K bodu 136
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 137
Vkládá se ustanovení, které konstatuje
současnou praxi, kdy Ústřední volební
komise má své sídlo v budově Ministerstva
vnitra, které pro ni opatřuje pomocné prostředky
a zabezpečuje její činnost prostřednictvím
sekretariátu Ústřední volební
komise, tvořeného pracovníky Ministerstva
vnitra.
K bodu 138
Ustanovení se upřesňuje tak, aby bylo zřejmé,
že pracovní volno s náhradou mzdy se neposkytuje
pouze ve dny voleb, ale v ty dny, kdy zaměstnanec vykonává
funkci člena komise, např. při jejím
zasedání, školení atd.
K bodu 139
Ustanovení reaguje na nový režim podávání
opravných prostředků, podle kterého
se politická strana nebo koalice může domáhat
rozhodnutí soudu přímo poté, kdy rozhodla
krajská volební komise. Zároveň se
pro podání stížnosti stanoví
delší lhůta pro její kvalitnější
přípravu a možnost podání.
K bodu 140
Stejně jako v případě podání
stížnosti proti odmítnutí kandidátní
listiny nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní
listině se i u podání stížnosti
proti odmítnutí přihlášky kandidáta
k registraci pro volby do Senátu prodlužuje lhůta
z 24 hodin od doručení rozhodnutí na dva
dny. Ustanovení dále upřesňuje, že
jde o odmítnutí přihlášky k registraci
obvodní volební komisí.
K bodu 141
Upřesňuje se podání stížnosti
proti vydání osvědčení o zvolení
poslancem nebo senátorem. Zejména v případě
Senátu jde o velmi závažné rozhodnutí
soudu, které má za následek opakování
voleb v celém volebním obvodu.
K bodu 142
Rozhodování ve věcech odmítnutí
kandidátní listiny nebo přihlášky
k registraci nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní
listině se v návaznosti na již dříve
provedenou úpravu svěřuje přímo
Ústavnímu soudu, a to s ohledem na jeho kompetenci
rozhodovat o ústavní stížnosti proti
zásahu orgánu veřejné moci do ústavně
zaručených základních práv
a svobod. V dalším článku předkládané
novely zákona se proto navrhuje novela zákona o
Ústavním soudu upravující procesní
otázky volební stížnosti.
Rozhodování ve věcech stížností
proti vydání osvědčení o zvolení
poslancem nebo senátorem se ponechává Nejvyššímu
soudu.
K bodu 143
Rozšiřuje se zmocnění ke stanovení
podrobností o úkolech zastupitelských úřadů
při vedení zvláštních seznamů,
vybavení volebních místností a úschově
hlasovacích lístků a jiných volebních
dokumentů. Předpokládá se, že
tato část vyhlášky bude vydána
ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních
věcí.
K bodu 144
Rozšiřuje se zmocnění pro Ministerstvo
vnitra tak, aby v dohodě s Českým statistickým
úřadem stanovilo ve vyhlášce jako závazné
vzory tiskopisů, které využívají
volební komise pro zjišťování a
zpracování výsledků ve volbách.
Tím by byl upraven jednotný postup volebních
komisí a tím i snazší zpracování
volebních výsledků.
K bodu 145, 146
Rozšiřuje se zmocnění pro Ministerstvo
financí stanovit právním předpisem
i způsob skládání kaucí pro
volby do Poslanecké sněmovny a Senátu.
S ohledem na zvolené řešení, podle kterého
budou hlasovací lístky na některé
(bližší) zastupitelské úřady
dodány a na některé (vzdálené)
bude zaslán vzor hlasovacího lístku k rozmnožení,
je třeba doplnit zákon o zmocnění
pro Ministerstvo zahraničních věcí
tyto zastupitelské úřady stanovit.
K bodu 147
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 148
Ze zákona se vypouští ustanovení upřesňující
den voleb nezbytné pro stávající právní
úpravu, podle které probíhají volby
ve dvou dnech.
K bodu 149
Výslovně se upravuje povinnost pro Ministerstvo
vnitra zajistit tisk a distribuci hlasovacích lístků,
tiskopisů, metodických materiálů (jde
např. o zákony, které musí být
v každé volební místnosti, informační
leták pro voliče) a úředních
obálek ve volbách do Parlamentu České
republiky. Důvodem je požadavek na takové zajištění
tisku a distribuce hlasovacích lístků a úředních
obálek, které by vyloučilo problémy
v případech, kdy např. tiskárna v
místě by nemohla z objektivních důvodů
tisk zajistit a jiné tiskárny by již byly vázány
jinými zakázkami. Ministerstvo vypíše
výběrové řízení s ohledem
na zákon o zadávání veřejných
zakázek.
Doplňuje se ustanovení k počítání
lhůt. Chybějící právní
úprava vedla k tomu, že volební strany předkládaly
své kandidátní listiny resp. delegovaly své
zástupce do volebních komisí až do 24.00
hodin dne, kdy končila lhůta. Dostatečná
lhůta pro splnění shora uvedených
úkonů plně zdůvodňuje navrhované
stanovení konce lhůty na 16.00 hodinu. Zároveň
je třeba zohlednit i běh lhůt v zahraničí
s ohledem na různá časová pásma.
Z praxe vychází i doplnění ustanovení
řešící případy, kdy není
v obci starosta nebo zastupitelstvo, popřípadě
neplní zákonem stanovené úkoly. V
řadě obcí zastupitelstvo nefunguje, případně
jeho členové i starosta rezignovali na své
funkce. Navrhuje se proto, aby tyto úkoly zajistil přednosta
okresního úřadu, popřípadě
primátoři územně členěných
statutárních měst a hlavního města
Prahy a v případě zastupitelstva nebo primátorů
hlavního města Prahy, měst Brna, Ostravy
a Plzně ministr vnitra.
S ohledem na specifiku volebního procesu upraveného
v zákoně včetně opravných prostředků
je nezbytné vztáhnout platnost správního
řádu pouze na postup při ukládání
pokut za porušení ustanovení vztahujících
se k volební kampani.
Rovněž se upravuje vazba na zákon o právu
petičním. V praxi způsobovala tato otázka
značné potíže, vedoucí k různým
výkladům, jejíchž důsledkem bylo
odmítání přihlášek k registraci,
pokud nesplňovaly náležitosti tohoto zákona
a zákona o právu petičním.
S ohledem na možnost hlasovat v zahraničí se
doplňuje ustanovení, podle kterého je třeba
ověřit u daného státu jeho právní
úpravu vztahující se k hlasování
cizinců na jeho území. Nejde jen o ustanovení
pro tyto první volby, situace v jednotlivých zemích
se může měnit.
K bodu 150
V příloze č. 3 se opravuje chybně
uvedený název obce Velké Hydčice a
chybný text v případě města
Plzně, kde jsou vytvořeny městské
obvody nikoli městské části.
K bodu 151
Upravuje se nová příloha zákona, která
přiřazuje územní obvody zastupitelských
úřadů, kde se zřizují zvláštní
volební okrsky, pod volební obvody do Senátu.
Bližší zdůvodnění viz k
bodu 90 návrhu.
K Čl. II
Z ustanovení občanského soudního řádu
se vypouští ustanovení § 200m, které
se týkalo řízení ve věci voleb
v případě odmítnutí kandidátní
listiny nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní
listině pro volby do Poslanecké sněmovny
a odmítnutí přihlášky kandidáta
k registraci pro volby do Senátu Parlamentu České
republiky. Podle nového způsobu přezkoumání
(viz blíže bod 112 a čl. III. návrhu
a jeho zdůvodnění) je příslušným
v těchto věcech přímo Ústavní
soud.
K Čl. III
S ohledem na specifika řízení ve volebních
věcech se upravuje i řízení o ústavní
stížnosti u Ústavního soudu, který
v případě odmítnutí kandidátní
listiny, škrtnutí kandidáta na kandidátní
listině pro volby do Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky a v případě
odmítnutí přihlášky k registraci
pro volby do Senátu Parlamentu České republiky,
rozhoduje o zásahu orgánu veřejné
moci (v tomto případě krajské nebo
obvodní volební komise) do ústavně
zaručených základních práv
a svobod. Z tohoto pohledu vydal již Ústavní
soud několik svých nálezů. Příslušné
volební komise totiž rozhodují o právu
subjektů na účast ve volbách jako
jednoho ze základních politických práv.
K tomu, aby bylo celé řízení ukončeno
v době, kdy je ještě možné provést
registraci a ze strany kandidujících subjektů
se účastnit předvolební kampaně
poskytované zdarma, v zákoně uvedenými
sdělovacími prostředky, je zároveň
třeba stanovit zvláštní lhůtu
pro podání návrhu a i zcela novou lhůtu
pro rozhodnutí Ústavního soudu, která
však vychází právě z již
zmiňovaných předchozích řízení
ve volebních věcech u tohoto soudu. Lhůtu
pro účast ve volební kampani označil
Ústavní soud jako nepřekročitelnou.
Zároveň se z tohoto důvodu upravují
specifika řízení o ústavní
stížnosti vyloučením ustanovení
o možnosti podat spolu s volební stížností
i návrh na zrušení zákona nebo jiného
právního předpisu anebo jejich jednotlivých
ustanovení a v této souvislosti i možnost přerušení
řízení.
K Čl. IV
Navrhovanou novelou zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy České republiky,
ve znění pozdějších předpisů,
se reaguje na stávající praxi, kdy koordinační
úlohu mezi příslušnými resorty
a odpovědnost za organizačně technické
zabezpečení voleb svěřovala Ministerstvu
vnitra vláda České republiky svým
usnesením, přijímaným k jednotlivým
druhům voleb. Zároveň s ohledem na zajištění
voleb našich občanů v zahraničí
se rozšiřuje působnost i pro Ministerstvo zahraničních
věcí.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: | ||
| ||
(1) Do Parlamentu České republiky se volí na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se volí podle zásad poměrného zastoupení, do Senátu Parlamentu České republiky se volí podle zásad většinového systému. | ||
(2) Voličem je státní občan České republiky (dále jen "občan"), který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let. | (2) Voličem je státní občan České republiky (dále jen "občan"), který v den voleb dosáhl věku nejméně 18 let. Ve druhém kole voleb do Senátu může volit i občan, který v den konání druhého kola voleb dosáhl věku nejméně 18 let. | |
Překážkami výkonu volebního práva jsou | ||
a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu,1) | ||
b) zbavení způsobilosti k právním úkonům.2) | ||
___________________
1) § 5 odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. ___________________ 2) § 10 a 855 občanského zákoníku. | ||
Hlasování do Parlamentu České republiky probíhá ve stálých volebních okrscích vytvořených podle zvláštního zákona.3) | (1) Hlasování do Parlamentu České republiky probíhá ve stálých volebních okrscích vytvořených podle zvláštního zákona.3) | |
(2) Pro hlasování do Parlamentu České republiky mimo území České republiky se vytvářejí stálé zvláštní volební okrsky při velvyslanectvích a konzulárních úřadech České republiky s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen "zastupitelský úřad"). Území zvláštního volebního okrsku je vymezeno územním obvodem zastupitelského úřadu. | ||
___________________
3) § 8 zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů. | ||
Voliči jsou zapsáni ve stálých seznamech voličů (dále jen "stálý seznam"), popřípadě ve zvláštních seznamech voličů (dále jen "zvláštní seznam"). Každý volič může být zapsán pouze v jednom seznamu voličů. | ||
Stálý seznam voličů je veden podle zvláštního zákona.4) | ||
___________________
4) § 10 a 11 zákona č. 152/1994 Sb. | ||
(1) Zvláštní seznam vede obec, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech městská část nebo městský obvod (dále jen "obec") pro voliče, který nemá na jejím území trvalý pobyt5) a který | (1) Zvláštní seznam vede obec, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech městská část nebo městský obvod (dále jen "obec") pro voliče, který není na jejím území přihlášen k trvalému pobytu5), popřípadě nemůže z důvodů uvedených pod písmeny b) a d) volit ve volebním okrsku v jehož stálém seznamu je zapsán, a který | |
a) nemá trvalý pobyt na území České republiky, | ||
b) vykonává v obvodu obce základní nebo náhradní vojenskou službu, | a) vykonává v obvodu......... | |
c) je v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo v obdobném ústavu a zařízení, umístěném v obci, | b) je v nemocnici,............ | |
d) je v cele policejního zajištění, v objektu, kde se vykonává vazba nebo výkon trestu odnětí svobody, umístěném v obci, | c) je v policejní cele, v objektu, kde......... | |
e) volí v obci na voličský průkaz (§ 30 odst. 2). | d) volí na voličský průkaz (§ 6a). | |
(2) Do zvláštního seznamu zapíše obecní úřad, městský úřad, úřad města, v hlavním městě Praze obvodní nebo místní úřad a v územně členěných statutárních městech úřad městského obvodu nebo městské části (dále jen "obecní úřad") voliče uvedené v odstavci 1 písm. b) na základě údajů příslušného velitele; voliče uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) na základě údajů správy příslušného ústavu, objektu nebo zařízení. Údaje předají nejpozději sedm dnů před začátkem hlasování a podle potřeby je aktualizují. | (2) Do zvláštního seznamu zapíše obecní úřad, městský úřad, úřad města, v hlavním městě Praze obvodní nebo místní úřad a v územně členěných statutárních městech úřad městského obvodu nebo městské části (dále jen "obecní úřad") voliče uvedené v odstavci 1 písm. a) na základě údajů příslušného velitele; voliče, uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) na základě údajů správy příslušného ústavu, objektu nebo zařízení. Údaje předají nejpozději 7 dnů přede dnem voleb a podle potřeby je aktualizují. | |
(3) Velitel, správa příslušného ústavu, objektu nebo zařízení zašle ve spolupráci s obecním úřadem, který vede zvláštní seznam, obecnímu úřadu v obci, kde je volič zapsán ve stálém seznamu, potvrzení o tom, že tento volič byl nahlášen k zápisu do zvláštního seznamu. | ||
(4) Zvláštní seznam vedou rovněž zastupitelské úřady pro voliče, který | ||
a) nemá trvalý pobyt na území České republiky, a to na základě jeho písemné žádosti o zápis, doložené originálem, popřípadě kopií dokladů potvrzujících totožnost žadatele, státní občanství České republiky žadatele a jeho trvalý pobyt v územním obvodu zastupitelského úřadu, kde má být zapsán do zvláštního seznamu voličů; žádost musí být doručena nebo předána zastupitelskému úřadu nejpozději do 40 dnů přede dnem voleb, | ||
b) volí na zastupitelském úřadu na voličský průkaz. | ||
Zvláštní seznamy uzavřou zastupitelské úřady 30 dnů přede dnem voleb a předají je neprodleně Ministerstvu zahraničních věcí, které na případné duplicity v zápisech upozorní zastupitelské úřady, u kterých je volič zapsán; po odstranění duplicit sdělí nejpozději do 20 dnů přede dnem voleb Ministerstvo zahraničních věcí konečné počty voličů zapsaných v těchto seznamech Ministerstvu vnitra. Je-li volič, zapsaný na základě vlastní žádosti z důvodu trvalého pobytu v cizině ve zvláštním seznamu, veden i ve stálém seznamu, obec takového voliče na základě oznámení Ministerstva vnitra ze stálého seznamu vyškrtne. Voliče o vyškrtnutí ze stálého seznamu informuje na základě sdělení obce zastupitelský úřad. | ||
___________________
5) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. | ||
(1) Voliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu, popřípadě zvláštním seznamu vedeném podle § 6 odst. 4 písm. a) je zapsán, vydá obecní úřad, popř. zastupitelský úřad na jeho žádost voličský průkaz a poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu, popřípadě zvláštního seznamu a do výpisu ze stálého seznamu pro okrskovou volební komisi. Voličský průkaz pro volby do Senátu se vydává pouze voličům zapsaným ve stálém seznamu, popřípadě zvláštním seznamu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby. | ||
(2) Volič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to písemným podáním opatřeným ověřeným podpisem voliče, doručeným do 15 dnů přede dnem voleb tomu, kdo seznam vede, nebo osobně do 3 dnů přede dnem voleb; obec, popřípadě zastupitelský úřad musí jeho žádost bezodkladně vyřídit. Volič zapsaný ve zvláštním seznamu vedeném podle § 6 odst. 4 písm. a) přiloží zároveň doklad potvrzující trvalý pobyt v územním obvodu zastupitelského úřadu, kde je ve zvláštním seznamu zapsán; vyřizuje-li žádost osobně, poznačí se ověření trvalého pobytu v poznámce ve zvláštním seznamu. Voličský průkaz lze voliči zaslat nebo předat osobně anebo předat osobě, která se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voliče, žádajícího o vydání voličského průkazu. | ||
(3) Voličský průkaz opravňuje k zápisu do zvláštního seznamu (§ 6) nebo výpisu ze zvláštního seznamu v den voleb | ||
a) do Poslanecké sněmovny v jakémkoli volebním okrsku, popřípadě zvláštním volebním okrsku, | ||
b) do Senátu ve volebním okrsku, popřípadě zvláštním volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu. | ||
| ||
(1) Volby do Parlamentu České republiky řídí Ústřední volební komise. | ||
(2) Pro volby do Poslanecké sněmovny se zřizují krajské volební komise pro řízení voleb v krajích a v hlavním městě Praze a okresní volební komise pro řízení voleb v okresech a ve volebních okresech v hlavním městě Praze. Vymezení volebních okresů v hlavním městě Praze tvoří přílohu č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona. | ||
(3) Pro volby do Senátu se zřizují obvodní volební komise pro řízení voleb ve volebních obvodech. | ||
(4) Ve volebních okrscích se zřizují okrskové volební komise. | ||
(5) Ve zvláštních volebních okrscích mimo území České republiky se zřizují zvláštní okrskové volební komise. | ||
| ||
(1) Členem volební komise může být každý volič, u něhož nenastala překážka volebního práva. Kandidát pro volby do Parlamentu České republiky nemůže být členem volební komise. | ||
(2) Krajské, okresní, obvodní a okrskové volební komise se skládají z vyslaných zástupců politických stran, politických hnutí (dále jen "politická strana") a jejich koalic, které podávají samostatnou kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny nebo které přihlašují svého kandidáta k registraci pro volby do Senátu. Podává-li kandidátní listinu nebo přihlašuje-li jednoho kandidáta více politických stran jako koalice, přísluší právo na delegaci členů a náhradníků pouze celé koalici a nikoli jednotlivým politickým stranám. Jména a příjmení zástupců a náhradníků s uvedením přesné adresy sdělují politické strany nebo koalice tomu, kdo svolává první zasedání komise. Odmítnutí kandidátní listiny krajskou nebo Ústřední volební komisí nebo její stažení politickou stranou nebo koalicí má za následek zánik členství příslušné politické strany nebo koalice ve volebních komisích. Stejný následek má i odmítnutí přihlášky k registraci kandidáta obvodní nebo Ústřední volební komisí nebo její stažení. V případě onemocnění, zaneprázdnění nebo zániku funkce člena volební komise povolá její předseda jeho náhradníka podle pořadí určeného politickou stranou nebo koalicí, který se stává členem volební komise složením slibu (odstavec 3). Nastoupením náhradníka za člena volební komise zaniká členství původně vyslaného zástupce. | (2) Krajské, okresní, obvodní a okrskové volební komise se skládají z vyslaných zástupců politických stran, politických hnutí (dále jen "politická strana") a jejich koalic, které podávají samostatnou kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny nebo které přihlašují svého kandidáta k registraci pro volby do Senátu; podává-li přihlášku k registraci nezávislý kandidát, též z vyslaných zástupců tohoto kandidáta. Podává-li kandidátní listinu nebo přihlašuje-li jednoho kandidáta více politických stran jako koalice, přísluší právo na delegaci členů a náhradníků pouze celé koalici a nikoli jednotlivým politickým stranám. Jména a příjmení zástupců a náhradníků s uvedením přesné adresy sdělují zmocněnci politických stran nebo koalic, nezávislý kandidát anebo v případě delegování do okresní a okrskové volební komise též osoba oprávněná jednat jménem organizační jednotky politické strany, je-li ustavena, tomu, kdo svolává první zasedání komise. Pravomocné rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci nebo její stažení má za následek zánik členství ve volebních komisích. V případě Ústřední volební komise zaniká členství zástupcům politické strany rovněž dnem jejího výmazu ze seznamu vedeného Ministerstvem vnitra. Pokud se člen komise své funkce vzdá nebo je odvolán tím, kdo jej delegoval, jeho členství zaniká dnem, kdy rezignaci nebo odvolání obdrží předseda volební komise; ten povolá náhradníka podle pořadí určeného politickou stranou nebo koalicí nebo nezávislým kandidátem. Náhradník se stává členem volební komise složením slibu podle odstavce 3. | |
(3) Členové volebních komisí se ujímají své funkce složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky." Slib skládá člen volební komise tak, že se podepíše pod písemné znění slibu. | (3) Členem volební komise se volič stává složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a budu se přitom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.". Slib skládá volič tak, že se podepíše pod písemné znění slibu; tím se zároveň ujímá své funkce. | |
(4) Členy zvláštní okrskové volební komise jmenuje vedoucí zastupitelského úřadu z řad jeho personálu a voličů zapsaných ve zvláštním seznamu vedeném u tohoto úřadu. Členové zvláštní okrskové volební komise se ujímají své funkce složením slibu podle odstavce 3. | ||
(1) Volební komise se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý. | ||
(2) Ústřední, krajská, okresní, obvodní a okrsková volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda volební komise nemohou být zástupci stejné politické strany nebo koalice. Losování řídí zapisovatel volební komise. | (2) Ústřední, krajská, okresní, obvodní, okrsková a zvláštní okrsková volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda Ústřední, krajské, okresní, obvodní a okrskové volební komise nemohou být zástupci stejné politické strany nebo koalice. Losování řídí zapisovatel volební komise. | |
(3) Pokud předseda volební komise odstoupí, proběhne losování předsedy znovu; do losování nebude zařazen místopředseda volební komise. Obdobně se postupuje v případě, že odstoupí místopředseda komise. | (3) Pokud předseda nebo místopředseda volební komise odstoupí nebo nebude moci z jiných závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu; do losování předsedy nebude zařazen místopředseda volební komise; pokud odstoupí místopředseda volební komise nebude do losování zařazen předseda volební komise. | |
(1) Zapisovatele Ústřední volební komise jmenuje a odvolává vláda. Zapisovatele krajských a obvodních volebních komisí jmenuje a odvolává ministr vnitra. Zapisovatele okresních volebních komisí jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Zapisovatele okresních volebních komisí v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni jmenují a odvolávají primátoři těchto měst. Zapisovatele okrskové volební komise jmenuje a odvolává starosta obce nebo primátor, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech pak starosta městské části nebo městského obvodu (dále jen "starosta"). Zapisovatele je třeba jmenovat nejpozději do 20 dnů před ustavením komise podle tohoto zákona. | (1) Zapisovatele Ústřední volební komise a jeho náhradníka jmenuje a odvolává vláda. Zapisovatele krajských a obvodních volebních komisí jmenuje a odvolává ministr vnitra. Zapisovatele okresních volebních komisí jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Zapisovatele okresních volebních komisí v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni jmenují a odvolávají primátoři těchto měst. Zapisovatele okrskové volební komise jmenuje a odvolává starosta obce nebo primátor, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech pak starosta městské části nebo městského obvodu (dále jen "starosta"). Zapisovatele zvláštní okrskové volební komise jmenuje a odvolává vedoucí zastupitelského úřadu. Zapisovatele je třeba jmenovat nejpozději do 10 dnů před ustavením komise podle tohoto zákona. | |
(2) Zapisovatel je členem volební komise s hlasem poradním a může komisi předkládat návrhy. Skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v § 8 odst. 3. | ||
(3) Přestane-li zapisovatel vykonávat svoji funkci, musí být nejpozději do dvou dnů jmenován nový zapisovatel volební komise. | (3) Přestane-li zapisovatel vykonávat svoji funkci, musí být nejpozději do 2 dnů jmenován nový zapisovatel volební komise, s výjimkou zapisovatele Ústřední volební komise, u níž vykonává funkci zapisovatele náhradník, jmenovaný podle odstavce 1. | |
Ústřední, krajské, okresní a obvodní volební komise si k výpočetnímu zpracování výsledků voleb vytvářejí sumarizační útvary z pracovníků přidělených k tomuto účelu Českým statistickým úřadem. Ústřední volební komise si dále vytváří z vyčleněných pracovníků Ministerstva vnitra sekretariát pro zajištění svých úkolů a pro organizační a administrativní práce. Pracovníci zařazení do sumarizačních útvarů volebních komisí a pracovníci zařazení do sekretariátu Ústřední volební komise skládají slib ve znění a způsobem uvedeným v § 8 odst. 3. | ||
(1) Každá politická strana nebo každá koalice, která podává kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny, může navrhnout nejpozději 60 dnů přede dnem voleb do Poslanecké sněmovny ministru vnitra dva členy Ústřední volební komise a dva náhradníky. | (1) Každá politická strana nebo každá koalice, která podává kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny, může navrhnout nejpozději do 45 dnů přede dnem voleb do Poslanecké sněmovny ministru vnitra dva členy Ústřední volební komise a dva náhradníky. | |
(2) Splňují-li navržení (odstavec 1) podmínky podle § 8 odst. 1, ministr vnitra je jmenuje za členy Ústřední volební komise a vydá jim průkaz člena. | ||
(3) Na návrh politické strany nebo koalice ministr vnitra člena komise odvolá. Na jeho místo jmenuje náhradníka, a pokud není k dispozici, jmenuje dalšího člena komise na návrh politické strany nebo koalice. | ||
(4) Funkční období Ústřední volební komise končí dnem ustavení nové Ústřední volební komise pro následující volby do Poslanecké sněmovny. | ||
(5) První zasedání Ústřední volební komise svolá ministr vnitra tak, aby se uskutečnilo nejpozději do tří dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 1. | ||
(6) Ústřední volební komise: | (6) Ústřední volební komise: | |
a) dozírá na dodržování zákonů a jiných právních předpisů o volbách, | ||
b) rozhoduje o stížnostech na postup krajských a obvodních volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím; rozhodnutí Ústřední volební komise je pro všechny volební komise závazné, | b) rozhoduje o stížnostech na postup krajských a obvodních volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny nebo přihlášky kandidáta k registraci nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině; rozhodnutí Ústřední volební komise je pro všechny volební komise závazné, | |
c) zjišťuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb, | ||
d) odevzdá zápis o výsledku voleb do Parlamentu České republiky příslušné komoře Parlamentu, | ||
e) vydá zvoleným kandidátům osvědčení o zvolení, | ||
f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů. |