128. V § 74 odst. 3 se za slova "okrskových volebních
komisí" vkládají slova "a zvláštních
okrskových volebních komisí".
129. V § 74 odst. 4 se ve druhé větě
slova "Souběžně odešle" nahrazují
slovy "Následně předá".
130. V § 76 odst. 1 se slovo "šestý"
nahrazuje slovem "sedmý".
131. V § 76 odst. 2 se v první větě
za slova "v konečném pořadí"
vkládají slova "stanoveném podle §
74 odst. 3". Poslední věta se vypouští.
132. V § 76 se za odstavec 2 vkládá nový
odstavec 3, který zní:
"(3) V případě, kdy se kandidát
před druhým kolem voleb vzdá své kandidatury
nebo je jeho kandidatura odvolána nebo zemře anebo
pozbude práva volit, konají se dodatečné
volby.".
Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako
odstavce 4, 5 a 6.
133. V § 76 v nově označeném odstavci
4 první věta zní: "Při tisku
hlasovacích lístků se postupuje podle §
67 odst. 1 až 3 s tím, že hlasovací lístky
postupujících kandidátů budou označeny
barevným okrajem." V poslední větě
se slova "ve dnech voleb" nahrazují slovy "v
den voleb" a na konci se připojují tato slova:
"Pro hlasování ve zvláštních
volebních okrscích se použijí hlasovací
lístky postupujících kandidátů
z prvního kola a opatří se razítkem
s textem: "II. kolo".".
134. § 79 včetně nadpisu zní:
(1) Dodatečné volby se konají
a) jestliže kandidáti, kteří postoupili
do druhého kola voleb se vzdají své kandidatury
nebo je jejich kandidatura odvolána nebo zemřou
anebo pozbudou práva být voleni,
b) jestliže bylo vyhověno stížnosti proti
vydání osvědčení o zvolení
senátorem.
(2) Dodatečné volby vyhlásí prezident
republiky a stanoví den jejich konání tak,
aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy
nastal důvod podle odstavce 1.".
135. V § 80 se vypouští odstavec 2 a dosavadní
odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
136. V § 81 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
"Pomocné prostředky pro volby v zahraničí
zajistí Ministerstvo zahraničních věcí
a zastupitelské úřady.".
137. § 81 se doplňuje novým odstavcem 5, který
zní:
"(5) Pro Ústřední volební komisi
zajistí pomocné prostředky a potřebné
pracovní síly Ministerstvo vnitra.".
138. V § 82 se za slovo "zaměstnavatele"
vkládají slova "spojené s výkonem
funkce".
139. V § 86 se slova "Ústřední
volební komisí" nahrazují slovy "krajskou
volební komisí" a slova "24 hodin"
nahrazují slovy "do dvou dnů". Odkaz č.
"13)" se nahrazuje odkazem č. "10)".
140. § 87 zní:
Ve věcech odmítnutí přihlášky
k registraci pro volby do Senátu obvodní volební
komisí se může ten, kdo přihlášku
k registraci podal, do dvou dnů domáhat rozhodnutí
soudu podle zvláštního zákona10).".
141. § 88 odst. 1 a 2 znějí:
"(1) Se stížností proti vydání
osvědčení o zvolení poslancem Poslanecké
sněmovny se může každý volič
zapsaný v seznamu voličů ve volebním
okrsku, kde byl poslanec volen, jakož i každá
politická strana nebo koalice, která podala kandidátní
listinu ve volebním kraji, domáhat nejpozději
do deseti dnů po uveřejnění výsledků
voleb Ústřední volební komisí
rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona14).
(2) Se stížností proti vydání
osvědčení o zvolení senátorem
se může každý volič zapsaný
v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde
byl senátor volen, jakož i každá politická
strana nebo koalice, která podala přihlášku
ve volebním obvodu, kde byl senátor volen, jakož
i nezávislý kandidát, jehož přihláška
k registraci byla zaregistrována pro volby ve volebním
obvodu, kde byl senátor volen, domáhat z důvodů,
že došlo k tak závažnému porušení
zákona v průběhu přípravy,
realizace voleb nebo zjišťování jejich
výsledků, že mohlo mít dopad na výsledky
voleb, nejpozději do 10 dnů po uveřejnění
výsledků voleb Ústřední volební
komisí, rozhodnutí soudu podle zvláštního
zákona14).".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
142. § 89 zní:
K řízení podle § 86 a 87 je příslušný
Ústavní soud. K řízení podle
§ 88 je příslušný Nejvyšší
soud.".
143. V § 92 odst. 1 návětí písm.
a) zní:
"a) podrobnosti o úkolech obcí, okresních
úřadů a ve spolupráci s Ministerstvem
zahraničních věcí zastupitelských
úřadů při".
144. V § 92 odst. 1 písm. b) se na konci čárka
nahrazuje středníkem a připojují se
tato slova: "ve spolupráci s Českým
statistickým úřadem vzory tiskopisů
pro zjišťování a zpracování
výsledků hlasování ve volbách,"
145. V § 92 odst. 2 se za slovo "způsobu"
vkládají slova "složení a".
146. § 92 se doplňuje novým odstavcem 3, který
zní:
"(3) Ministerstvo zahraničních věcí
stanoví právním předpisem zastupitelské
úřady, kterým budou hlasovací lístky
dodány a zastupitelské úřady, kterým
bude hlasovací lístek zaslán k rozmnožení
přenosovou technikou.".
147. V § 95 odst. 1 se v první větě
za slova "okrskové volební komise" vkládají
slova "a zvláštní okrskové volební
komise".
148. V § 97 se vypouští odstavec 2 a zároveň
se zrušuje číslování odstavců.
149. Za § 97 se vkládají nové §
97a, 97b, 97c, 97d a 97e, které znějí:
Tisk hlasovacích lístků, tiskopisů,
metodických materiálů a úřední
obálky pro volby do Parlamentu České republiky
zajistí Ministerstvo vnitra. Pro hlasování
ve zvláštních volebních okrscích,
které jsou stanoveny právním předpisem
vydaným Ministerstvem zahraničních věcí,
zajistí rozmnožení hlasovacích lístků
zastupitelské úřady.
(1) Do běhu lhůty se nezapočítává
den, kdy došlo ke skutečnosti určující
počátek lhůty; to neplatí, jde-li
o lhůtu určenou podle hodin.
(2) Lhůty určené podle hodin končí
uplynutím hodiny, která se svým označením
shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující
počátek lhůty.
(3) Lhůta určená podle dnů je zachována,
je-li poslední den lhůty včetně učiněn
úkon u příslušného orgánu,
a to nejpozději do 16.00 hodin.
(4) Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.
(5) Pro volbu v zahraničí se počítají
lhůty podle místního času v sídle
zastupitelského úřadu.
Přednosta okresního úřadu zajistí
splnění úkolů tímto zákonem
stanovených v obci, kde není zastupitelstvo nebo
starosta anebo kde zastupitelstvo nebo starosta tyto úkoly
neplní. Primátor hlavního města Prahy
a primátoři měst Brna, Ostravy a Plzně
a územně členěných statutárních
měst zajistí splnění úkolů
tímto zákonem stanovených v městských
obvodech, městských částech územně
členěných statutárních měst
a hlavním městě Praze, kde není zastupitelstvo
nebo starosta anebo kde zastupitelstvo nebo starosta tyto úkoly
neplní. Ministr vnitra zajistí splnění
úkolů tímto zákonem stanovených
v hlavním městě Praze a ve městech
Brně, Ostravě a Plzni, kde není zastupitelstvo
nebo primátor anebo kde zastupitelstvo nebo primátor
tyto úkoly neplní.
(1) Na postup při ukládání pokut podle
§ 16 odst. 8 se vztahuje zákon č. 71/1967 Sb.,
o správním řízení (správní
řád).
(2) Na petice přikládané k přihlášce
kandidáta k registraci (§ 61 odstavec 6) se vztahují
ustanovení § 1 až 4 zákona č. 85/1990
Sb., o právu petičním.
(1) Zastupitelský úřad ověří
k 31. lednu roku, v němž se volby konají, zda
právní předpisy státu, kde má
zastupitelský úřad své sídlo,
umožňují státním občanům
České republiky hlasování, popřípadě
zda je k zajištění hlasování
na zastupitelském úřadě třeba
zvláštního povolení; v takovém
případě požádá o jeho
vydání.
(2) Pokud nebude státním občanům České
republiky umožněno hlasovat na zastupitelském
úřadě z důvodu uvedeném v odstavci
1, obdrží voliči zapsaní ve zvláštním
seznamu od zastupitelského úřadu voličský
průkaz spolu s informací o nejbližším
zvláštním volebním okrsku, kde je hlasování
umožněno.".
150. V příloze č. 3 se ve volebním
obvodu č. 7 Sídlo Plzeň-jih slova "městská
část" nahrazují slovy "městský
obvod", slova "Velká Hydčice" nahrazují
slovy "Velké Hydčice" ve volebním
obvodu č. 9 Sídlo Plzeň-město slova
"městské části" nahrazují
slovy "městského obvodu".
151. K zákonu se připojuje nová příloha
č. 4, která zní:
Pro účely voleb do Senátu se k volebnímu
obvodu
č. 31 se sídlem v Ústí nad Labem
podřazují zvláštní volební
okrsky na území Severní a Jižní
Ameriky
č. 54 se sídlem ve Znojmě
podřazují zvláštní volební
okrsky na území Evropy a Asie
č. 71 se sídlem v Ostravě - město
podřazují zvláštní volební
okrsky na území Afriky a Austrálie.".
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění zákona č.
36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona
č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona
č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb.,
zákona č. 328/1991 Sb., zákona č.
519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona
České národní rady č. 24/1993
Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č.
283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona
č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb.,
zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995
Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č.
238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu
Ústavního soudu České republiky č.
31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu
Ústavního soudu České republiky č.
269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb. a zákona
č. 227/1997 Sb., se mění takto:
§ 200m se vypouští.
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním
soudu, ve znění zákona č. 331/1993
Sb. a zákona č. 236/1995 Sb., se doplňuje
takto:
Za § 72 se vkládá nový § 72a, který
zní:
(1) Politická strana, politické hnutí nebo
koalice je oprávněna podat návrh podle Čl.
87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí,
že rozhodnutí o odmítnutí kandidátní
listiny nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní
listině pro volby do Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky není ve shodě
s ústavními nebo jinými zákony.
(2) Politická strana, politické hnutí, koalice
nebo nezávislý kandidát je oprávněn
podat návrh podle Čl. 87 odst. 1 písm. d)
Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí
o odmítnutí přihlášky kandidáta
k registraci pro volby do Senátu Parlamentu České
republiky není ve shodě s ústavními
nebo jinými zákony.
(3) Návrh podle odstavce 1 a 2 lze podat ve lhůtě
dvou dnů ode dne doručení rozhodnutí
příslušné volební komise. Kopie
tohoto rozhodnutí musí být přiložena
k ústavní stížnosti.
(4) O návrhu rozhodne Ústavní soud ve lhůtě
7 dnů od jeho podání, nejpozději však
18 dnů přede dnem voleb.
(5) V řízení o návrhu podle odstavce
1 nebo 2 se postupuje podle tohoto oddílu s výjimkou
ustanovení § 74 a § 78.".
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy České republiky
ve znění změn a doplnění provedených
zákonem ČNR č. 34/1970 Sb., zákonem
ČNR č. 60/1988 Sb., zákonem ČNR č.
173/1989 Sb., zákonným opatřením předsednictva
ČNR č. 9/1990 Sb., zákonem ČNR č.
126/1990 Sb., zákonem ČNR č. 203/1990 Sb.,
zákonem ČNR č. 288/1990 Sb., zákonným
opatřením ČNR č. 575/1990 Sb., zákonem
ČNR č. 173/1991 Sb., zákonem ČNR č.
283/1991 Sb., zákonem č. 19/1992 Sb., zákonem
č. 21/1992 Sb., zákonem č. 23/1992 Sb., zákonem
č.103/1992 Sb., zákonem č.167/1992 Sb., zákonem
č.239/1992 Sb., zákonem č. 350/1992 Sb.,
zákonem č. 358/1992 Sb., zákonem č.
359/1992 Sb., zákonem č. 474/1992 Sb., zákonem
č. 548/1992 Sb., zákonem č. 166/1993 Sb.,
zákonem č. 285/1993 Sb., zákonem č.
47/1994 Sb., zákonem č. 89/1995 Sb., zákonem
č. 289/1995 Sb., zákonem č.135/1996 Sb.,
zákonem č. 272/1996 Sb. a zákonem č.
152/1997 Sb., se doplňuje takto:
1. V § 6 odst. 3 písm. j) se tečka na konci
nahrazuje čárkou a doplňuje se písm.
k), které zní:
"k) organizačně a technicky zabezpečuje
volby do Parlamentu České republiky v zahraničí.".
2. V § 12 odst. 1 písm. l) se tečka na konci
nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
m), které zní:
"m) organizační a technické zabezpečení
voleb do zastupitelských orgánů na území
České republiky.".
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. června 1998.
Ústava České republiky v Čl. 15-19
obsahuje základní právní úpravu
složení a voleb obou komor Parlamentu. Stanoví
počty poslanců a senátorů, délku
volebního období, způsob volby, volební
systémy a věkové hranice pro aktivní
a pasivní volební právo.
Podle Čl. 20 další podmínky výkonu
volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního
přezkumu je nutno upravit zákonem. Tím je
zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu
České republiky a o změně a doplnění
některých dalších zákonů,
ve znění zákona č. 212/1996 Sb. (dále
jen "zákon"). S odkazem na zmocnění
v zákoně byly vydány vyhláška
Ministerstva vnitra č. 74/1996 Sb., kterou se stanoví
podrobnosti k provedení některých ustanovení
zákona č. 247/1995 Sb., a vyhláška Ministerstva
financí č. 146/1996 Sb., kterou se stanoví
bližší podmínky způsobu vrácení
kauce složené v souvislosti s konáním
voleb do Parlamentu České republiky.
Při přípravě, průběhu
a zjišťování výsledků voleb
do Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu
České republiky, které proběhly v
roce 1996 podle uvedeného zákona, se ukázalo,
že některá jeho ustanovení jsou nepřesná
a nedostatečně řeší některé
otázky, respektive kroky volebního procesu, popřípadě
jde v současné době o již překonanou
úpravu. Jde jak o obecná ustanovení týkající
se voleb do obou komor Parlamentu, tak i ustanovení speciálně
upravující volby do Poslanecké sněmovny
či do Senátu.
Předkládaná novelizace zákona je odůvodněna
zejména nepřesností a nedostatečným
řešením otázek týkajících
se členství ve volebních komisích,
postavením zapisovatelů krajských a obvodních
volebních komisí při přejímání
kandidátních listin nebo přihlášek
k registraci. Značně problematickým ustanovením
zákona je vymezení některých otázek
volební kampaně, kdy kandidující subjekty
pro volby do Poslanecké sněmovny mají právo
na bezplatné poskytnutí vysílacího
času v Českém rozhlase a v České
televizi; není však již řešeno, že
v případě, kdy nesloží zákonem
stanovenou kauci, vysílací čas se jim neposkytne;
ze zákona není dovoleno používat místního
rozhlasu k volební agitaci, zákon však nezohledňuje
vedle místního rozhlasu i existenci místního
tisku, místních okruhů kabelové televize
a dalších místních sdělovacích
prostředků; v době 48 hodin před zahájením
voleb je zakázána volební agitace; od 7.
dne přede dnem voleb není dovoleno zveřejňování
výsledků předvolebních průzkumů
a je stanovena řada dalších zákazů,
za jejichž porušení však nejsou tímto
zákonem stanoveny sankce, takže jde v podstatě
jen o proklamativní ustanovení. Rovněž
úprava týkající se opravných
prostředků proti rozhodnutí o odmítnutí
kandidátní listiny nebo přihlášky
k registraci volební proces neodůvodněně
komplikuje a prodlužuje a s ohledem na věcně
odlišná rozhodnutí volebních orgánů
a příslušných soudů, resp. až
Ústavního soudu i zpochybňuje; v relativně
velmi krátké lhůtě do registrace,
která i když byla výkladem Ústavního
soudu posunuta, musí rozhodovat několik orgánů,
čímž nemají dostatečný
prostor pro posouzení věci.
Novelu vyžaduje i systém skládání
kaucí, který je podle dosavadní úpravy
podmínkou pro zahájení tisku hlasovacích
lístků. Je třeba konstatovat, že v této
podobě složení kaucí prodlužuje
volební proces a umožňuje například
již zmiňovanou neodůvodněnou účast
kandidujících subjektů při volební
agitaci v rámci vysílacích časů
v České televizi a rozhlase. Některé
politické strany vedla dosavadní úprava i
ke snaze tisknout si hlasovací lístky samostatně
a obejít tak ustanovení zákona.
V případě voleb do Senátu zákon
neřeší případy vzdání
se kandidatury, odvolání kandidatury či úmrtí
kandidáta mezi I. a II. kolem voleb, kdy tak pro "volbu"
ve druhém kole, pokud je akceptováno právo
na vzdání se kandidatury i po zahájení
voleb, nebo nastane případ úmrtí,
zůstává pouze jeden kandidát; v případě
striktního dodržování zákona
tak může nastat až absurdní situace volby
zemřelého kandidáta.
Mimo rámec věcného záměru vzešel
z jednání vlády České republiky
námět na doplnění návrhu o
úpravu, podle které by bylo umožněno
hlasování občanům České
republiky zdržujícím se v době konání
voleb v zahraničí, u nichž nejsou dány
překážky ve výkonu aktivního
volebního práva.
V této souvislosti je nezbytné vyjasnit některé
otázky, které s navrhovanou úpravou voleb
našich občanů v zahraničí souvisejí.
Jde například o to, zda je povinností žádat
dané státy, ve kterých jsou naše zastupitelské
úřady, a když ano, tak které, o povolení,
zda naši občané v zahraničí mohou
volit na jejich území; zda naši občané
mohou volit jen na zastupitelských úřadech,
či je možnost uskutečnit hlasování
i v prostorech mimo zastupitelské úřady;
zda prostorové zázemí našich zastupitelských
úřadů umožní dodržet volebním
zákonem stanovené požadavky na vybavení
volebních místností, jde o to, že pro
uskutečnění hlasování ve zvláštních
volebních okrscích, které se pro volbu našich
občanů v zahraničí budou zřizovat,
bude nutné na zastupitelských úřadech,
či v jiných prostorech, vyčlenit volební
místnosti, a ty vybavit dle volebního zákona,
především je nutné tyto místnosti
vybavit volební schránkou, dostatečným
množstvím hlasovacích lístků,
psacími potřebami, zvláštním
seznamem a volebním zákonem, na důstojném
místě umístěným státním
znakem a oddělenými prostory, které umožní
tajnost hlasování; otázkou je i umístění
státní vlajky, která se má vyvěsit
na objektu, ve kterém se nachází volební
místnost. Vzhledem k tomu Ministerstvo zahraničních
věcí tyto skutečnosti ověřuje.
Vedle nastíněných základních
problémů je třeba se v novele zákona
vypořádat i s řadou problémů
organizačně-technické a legislativní
povahy.
Účelem připravované novely zákona
je proto ve smyslu naznačených okruhů zpřesnit
úpravu volebního procesu a odstranit problémy,
k jejichž řešení při aplikaci zákona
na parlamentní volby v roce 1996 zaujímaly často
rozdílná stanoviska volební komise, Nejvyšší
soud i Ústavní soud, a tyto skutečnosti byly
důvodem mnoha stížností politických
subjektů, nezávislých kandidátů
i voličů.
Zásadně se nepředpokládá v
rámci této novely změna ustanovení
týkající se existence kaucí, podoby
systému poměrného zastoupení při
volbě do Poslanecké sněmovny (tj. možnosti
preferencí, podmínek pro vstup do Poslanecké
sněmovny) či formy většinového
volebního systému u voleb do Senátu.
Předkládaná úprava by měla
být, stejně jako současně připravovaná
novela zákona o volbách do zastupitelstev v obcích,
s níž již sjednocuje řadu obecných
ustanovení týkajících se volebního
procesu, prvním krokem k přípravě
tzv. "volebního kodexu", který by měl
řešit řadu otázek koncepčního
charakteru. Měla by tak být zpracována zcela
nová komplexní úprava volebního práva,
řešená jedním zákonem s jednotnou
úpravou společných volebních institutů
pro volby do Parlamentu České republiky a orgánů
územní samosprávy.
Navrhovaná novela si vyžádá vedle v
zákoně provedené novely občanského
soudního řádu a zákona č. 182/1993
Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších
předpisů, novelu vyhlášky Ministerstva
vnitra č. 74/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti
k provedení některý ustanovení zákona
č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České
republiky a o změně a doplnění některých
dalších zákonů, a s ohledem na rozšíření
zmocnění pro Ministerstvo financí i vydání
nové vyhlášky, kterou se stanoví bližší
podmínky způsobu skládání a
vrácení kauce.
Předložený návrh je v souladu s ústavním
pořádkem České republiky.
Z hlediska sbližování právního
řádu České republiky s právem
Evropských společenství se konstatuje, že
legislativní úprava volebního práva
do zákonodárných sborů jednotlivých
států nespadá do pravomoci Evropského
společenství, nýbrž do pravomoci členských
zemí.
Navrhovaná novela bude mít značný
dopad na státní rozpočet, způsobený
umožněním hlasování státních
občanů České republiky v zahraničí.
S ohledem na to, že nejsou k dispozici hodnověrné
údaje o počtu našich občanů trvale
žijících v zahraničí (kdy odhad
se pohybuje v rozpětí 60 tisíc až 1
milionu), je třeba při tisku hlasovacích
lístků počítat s horní hranicí,
včetně rezervy pro volby našich občanů
zdržujících se mimo území České
republiky ze služebních nebo turistických důvodů.
Zároveň je třeba počítat s
dvojnásobným počtem hlasovacích lístků
určených do zahraničí pro II. kolo
voleb do Senátu, kdy se v rozpětí 3 dnů
nestačí zajistit pro tyto volební místnosti
nový tisk pouze dvou postupujících kandidátů.
Navýšení bude způsobeno i větším
počtem obálek pro jednotlivé volby.
Značnou finanční částku bude
představovat speciální dodání
hlasovacích lístků na vybrané zastupitelské
úřady. Podle získaných informací
nemá Ministerstvo zahraničních věcí
k dispozici žádnou zvláštní kurýrní
službu pro případy nutného rychlého
dodání pošty (na některé zastupitelské
úřady jde údajně pošta více
než měsíc).
Nutno dále počítat s náklady na telefonní
(cca 300 tis. Kč), faxové, popř. jiné
spojení mezi volebními orgány, zastupitelskými
úřady, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních
věcí.
Dopad na státní rozpočet budou mít
i náklady, spojené s vybavením volebních
místností na zastupitelských a konzulárních
úřadech (hlasovací schránky, zástěny
apod.), s přepravou volebních materiálů
- dodatečný svoz k jejich archivaci, náklady
na poštovné spojené se zasíláním
voličských průkazů zastupitelskými
úřady voličům s trvalým pobytem
v zahraničí a organizaci školení členů
zvláštních okrskových volebních
komisí. Na odměny členů zvláštních
okrskových volebních komisí bude např.
třeba počítat s částkou cca
1,5 mil. Kč.
K Čl. I
K bodu 1
Ustanovení reaguje na konání voleb v jednom
dni a zároveň jednoznačně upravuje
právo volit při dosažení věku
18 let i pro 2. kolo voleb do Senátu. Předkladatel
vychází z toho, že dosažením věku
18 let má státní občan České
republiky podle Ústavy právo volit a nemělo
by být proto rozlišováno o jaké hlasování
se jedná.
K bodu 2
Navrhuje se vytvořit zvláštní volební
okrsky upravené jen v zákoně o volbách
do Parlamentu České republiky, kde volba našich
občanů v zahraničí připadá
v úvahu. Půjde o obdobu stálých volebních
okrsků. Důvodem jejich změny či zrušení
bude pouze změna umístění či
zrušení zastupitelského úřadu.
Volební místnosti budou umístěny na
zastupitelských úřadech. Pouze zde mohou
volit naši občané žijící
na území daného státu pro něž
zastupitelský úřad vykonává
svou činnost a občané, kteří
mají trvalý pobyt na území České
republiky, ale ve dny voleb se nacházejí na území
daného státu.
K bodu 3, 4, 5, 6
S ohledem na umožnění hlasovat i mimo území
České republiky je třeba zásadně
změnit systém vedení zvláštních
volebních seznamů a voličských průkazů.
Z dosavadního § 6 odst. 1 se vypouští
písm. a), které vycházelo ze stávající
právní úpravy, podle které naši
občané žijící nebo zdržující
se v den voleb v zahraničí, museli přijet
na území České republiky a zde se
nechat zapsat do zvláštních seznamů
voličů. Podle nově navrhované úpravy
budou občané s trvalým pobytem v zahraničí
zapisováni pouze do zvláštních seznamů
voličů vedených na zastupitelských
úřadech. Občané, kteří
budou v době voleb v zahraničí z důvodu
služební cesty nebo dovolené, musí si
vyřídit v místě svého trvalého
pobytu voličský průkaz. Zákon umožňuje
jak písemnou žádost, tak osobní vyřízení.
Na základě voličského průkazu,
jehož vydání se v poznámce k seznamu
u každého voliče poznamená, budou pak
moci i zastupitelské úřady zapsat voliče,
který se dostaví s tímto průkazem
k hlasování do volební místností
mimo území České republiky.
Novou úpravou se dále umožňuje, aby
občan, který nebude moci volit ve svém volebním
okrsku z toho důvodu, že si vyžádá
voličský průkaz a nebo v případě,
že bude umístěn v nemocnici, která se
nachází mimo "jeho volební okrsek",
ale na území téže obce, byl zapsán
do zvláštního seznamu a tím mu bylo
umožněno hlasování.
Zvláštní seznamy vedené u zastupitelských
úřadů budou muset být uzavřeny
v dostatečném předstihu před zahájením
tisku hlasovacích lístků, aby mohl být
distribuován přiměřený počet
hlasovacích lístků do zvláštních
volebních okrsků, pokud nebude zvolena jiná
dále navržená varianta hlasovacích lístků
pro volby v zahraničí. Zároveň bude
třeba v této lhůtě ověřit,
zda voliči nejsou zapsáni ve dvou seznamech voličů.
Vzhledem k tomu, že není stanovena povinnost pro občany
trvale žijící v zahraničí odhlásit
se z evidence obyvatel, může být takový
občan veden i ve stálém seznamu voličů
v obci, kde měl poslední trvalý pobyt. V
tomto případě vychází návrh
z toho, že občan právě z důvodu
trvalého pobytu v cizině požádal o zápis
do zvláštního seznamu a tento údaj by
měl být rozhodný. Zjistí-li se proto
takový případ, obec, která vede stálý
seznam voličů, z něho takového voliče
na základě oznámení Ministerstva vnitra
vyškrtne, neboť nesplňuje podmínky. Voliče
bude o vyškrtnutí ze stálého seznamu
voličů vedeného obcí jeho posledního
trvalého pobytu na území České
republiky informovat, na základě sdělení
této obce, zastupitelský úřad, u jehož
obvodu má nyní volič trvalý pobyt.
V této souvislosti je třeba upozornit na to, že
státní občan České republiky,
žijící trvale na jejím území,
pokud se dostaví do volební místnosti v den
voleb a není zapsán ve výpisu ze stálého
seznamu voličů, bude do tohoto výpisu ze
seznamu dopsán poté, co prokáže oprávnění
v daném okrsku hlasovat. Tato úprava vyplývá
z režimu vedení stálých seznamů
voličů a výpisů z nich podle zákona
č. 152/1994 Sb., na který zákon o volbách
do Parlamentu České republiky odkazuje. V případě
zvláštních seznamů voličů
taková úprava neexistuje a pokud by se na ni přistoupilo,
byla by bezpředmětná veškerá
navrhovaná úprava o kontrole případných
duplicit.
Volič, který trvale žije v zahraničí
a v době voleb se zdržuje na území České
republiky nebo i jiného státu bude hlasovat pouze
na základě voličského průkazu,
který mu vydá zastupitelský úřad
poté, co bude vyškrtnut ze zvláštního
seznamu voličů, kam byl na základě
vlastní žádosti zapsán.
Zároveň je nutné upravit i voličské
průkazy. Podle nyní platné právní
úpravy voličské průkazy pro volby
do Senátu nebyly vydávány. To znamenalo,
že volič zapsaný ve stálém seznamu
voličů mohl do Senátu volit pouze v příslušném
volebním okrsku podle místa svého trvalého
pobytu, tj. nemohl volit ani v jiném volebním okrsku
v rámci téhož volebního obvodu.
Vedle toho však voliči zapsaní ve zvláštním
seznamu, vedeném dle § 6 odst. 1 písm. b),
c) a d) zákona, volili tam, kde se právě
nacházeli a voliči s trvalým pobytem mimo
území České republiky mohli volit
v kterémkoliv okrsku kteréhokoliv volebního
obvodu, kam se k volbám dostavili.
Pokud nyní má být umožněno volit
do Senátu i našim občanům nacházejícím
se přechodně nebo bydlícím trvale
mimo území České republiky, nebylo
by důvodné, aby možnost volit mimo svůj
volební okrsek nebyla dána i voličům
zapsaným ve stálém seznamu voličů
a nacházejícím se v den voleb v jiném
volebním okrsku na území příslušného
volebního obvodu.
K bodu 7
Ustanovení reaguje na možnost hlasování
našich občanů v zahraničí. K
tomu účelu se vytváří zvláštní
okrskové volební komise, které budou hlasování
ve zvláštním volebním okrsku zajišťovat.
Zvláštnosti jejich ustavení a jejich činnosti
upravují další ustanovení zákona.
K bodu 8
Ustanovení reaguje na stávající možnost
nezávislého kandidáta delegovat svého
zástupce do volební komise a v tomto směru
jej upřesňuje; zároveň umožňuje
delegování do okrskové volební komise
pro nezávislého kandidáta. Zohledňuje
možnost soudního přezkumu a v této souvislosti
odstraňuje nejasnosti pokud jde o moment zániku
členství v komisi z důvodu odmítnutí
kandidátní listiny nebo přihlášky
k registraci. Zároveň pro každý subjekt,
který má právo své zástupce
do komise delegovat rozšiřuje i jeho právo
členy odvolat. V případě Ústřední
volební komise, jejíž funkční
období je čtyřleté, shodné
s funkčním obdobím Poslanecké sněmovny,
je nově upraven zánik zástupců politické
strany v případě jejího výmazu
ze seznamu stran a hnutí, který vede Ministerstvo
vnitra, tedy v případě kdy politická
strana sama ukončí svoji činnost nebo je
zrušena.
K bodu 9
Ustanovení jednoznačně upravuje kdy se volič
delegovaný politickou stranou nebo politickým hnutím
nebo koalicí stává členem volební
komise. Dosud bylo třeba vycházet z toho, že
členem volební komise se volič stával
uplynutím lhůty pro jeho delegování.
K bodu 10
S ohledem na specifické postavení a umístění
zvláštních okrskových volebních
komisí na zastupitelských úřadech
se navrhuje jmenovat jejich členy vedoucími tohoto
úřadu z řad jeho pracovníků
popř. voličů žijících
v místě. Ustanovení reaguje na odlišný
způsob ustavování zvláštní
okrskové volební komise, kde nelze brát v
úvahu příslušnost jejich členů
k politickým stranám nebo hnutím.
K bodu 11
Upřesňuje se dosavadní právní
úprava losování nového předsedy
nebo místopředsedy, kdy původně vylosovaní
odstoupí nebo nemohou vykonávat svoji funkci.
K bodu 12
Ustanovení reaguje na odlišný způsob
ustavování zvláštní okrskové
volební komise a na zkrácení lhůt
volebního procesu. Zároveň umožňuje
v případě zapisovatele Ústřední
volební komise současně jmenovat jeho náhradníka,
který jej zastupuje v případě, kdy
nemůže zapisovatel svoji funkci vykonávat.
Podle stávající právní úpravy
se musela do 2 dnů sejít vláda a jmenovat
nového zapisovatele.
K bodu 13
Ustanovení reaguje na úpravu provedenou pod bodem
12 týkající se zapisovatele Ústřední
volební komise a jeho náhradníka.
K bodu 14
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt
pro vyhlášení voleb (blíže viz
k bodu 20).
K bodu 15
Upravuje se působnost Ústřední volební
komise s ohledem na to, že opravné prostředky
proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní
listiny, přihlášky kandidáta k registraci
nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní
listině se podávají podle nově navrhované
úpravy k příslušnému soudu.
K bodu 16
Doplňuje se v zákoně dosud chybějící
lhůta pro stanovení minimálního počtu
členů okrskové volební komise. Zároveň
se ukládá starostovi, aby o tomto počtu informoval
kandidující subjekty zveřejněním
v obci způsobem obvyklým, a to ve stanovené
lhůtě tak, aby pro delegování zástupců
do komisí byl dostatečný časový
prostor.
K bodu 17
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt
pro vyhlášení voleb. Zároveň
se ukládá starostovi dojmenovat členy na
neobsazená místa v okrskové volební
komisi nejpozději do jejího prvního zasedání,
tak, aby se ho mohli zúčastnit a byli zařazeni
do losování o místo předsedy a místopředsedy.
Zároveň se umožňuje starostovi dojmenovat
členy okrskové volební komise kdykoli během
voleb. Ustanovení reaguje na poznatky praxe tak, aby okrsková
volební komise byla plně funkční až
do zjišťování výsledků hlasování.
Delegujícím subjektům se dále umožňuje,
aby mohly označit přímo okrskovou volební
komisi, pro kterou mají svého zástupce. Pokud
tak neučiní, rozdělí delegované
členy do okrskových volebních komisí
starosta.
K bodu 18
V procesu zjišťování výsledků
voleb je třeba namísto předložení
popř. zasílání volebních výsledků
jejich předání. V praxi je tento způsob
používán. V případě, kdy
by se předseda volební komise striktně držel
stávajícího znění zákona
a výsledky "zaslal" např. poštou,
narušil by se celý proces zjišťování
výsledků voleb. Předseda volební komise
si při předání zároveň
ověří správnost jednotlivých
zápisů a může informovat "svoji
komisi", která tak může do ukončení
činnosti přerušit své zasedání.
Tato úprava je provedena následně v příslušných
ustanoveních zákona.
K bodu 19
Navrhuje se nové ustanovení zákona, které
řeší odlišný způsob vytváření
a úkoly zvláštní okrskové volební
komise, která zabezpečuje hlasování
na zastupitelských úřadech pro občany
České republiky trvale žijící
mimo území České republiky případně
se tam přechodně zdržující.
Ustanovení dále reaguje na problémy, které
mohou objektivně nastat v případě,
kdy zastupitelský úřad není obsazen
dostatečným počtem vyslaných pracovníků
a další členy komise z řad voličů
zapsaných ve zvláštním volebním
seznamu se nepodaří zajistit. V úvahu přicházelo
i Ministerstvem zahraničních věcí
navrhované řešení, podle kterého
by v případě, že se nepodaří
jmenovat tříčlennou zvláštní
okrskovou volební komisi, vydal zastupitelský úřad
voličům na jejich žádost voličské
průkazy.
Návrh nebyl zpracovatelem akceptován z toho důvodu,
že jde o časově náročný
postup a navíc by se mohl volič s voličským
průkazem dostavit na jiný zastupitelský úřad,
u kterého by se rovněž volby z personálních
důvodů nekonaly. Pro takového voliče
by byl dopad v podstatě stejný jaký mu umožňuje
stávající právní úprava,
tedy volba na území České republiky.
Zároveň se předpokládá zaslání
zápisu o průběhu a výsledku hlasování
ze zastupitelských úřadů na Ministerstvo
zahraničních věcí, které má
spolehlivější spojení se zastupitelskými
úřady v zahraničí než pouze fax,
kterým by se výsledky zasílaly Okresní
volební komisi v Praze 1. K tomu, aby byl zachován
režim předání výsledků
mezi zvláštní okrskovou volební komisí
a okresní volební komisí navrhuje se proto
zřídit u Ministerstva zahraničních
věcí přejímací místo
okresní volební komise kam budou vysláni
někteří její členové.
Obdobně bude předání výsledků
hlasování zajištěno i pro volby do Senátu.
K bodu 20, 21
Nově se navrhuje stanovit lhůtu pro vyhlášení
voleb. Navrhovaných 60 dnů vychází
zejména z toho, že stejná lhůta je již
zakotvena pro volby v případě rozpuštění
Poslanecké sněmovny podle Čl. 17 Ústavy.
Při dodatečných volbách do Senátu
lze lhůty stanovené zákonem přiměřeně
zkrátit a při doplňovacích volbách
do Senátu lze rovněž některé
lhůty zkrátit s tím, že volby se musí
konat "nejpozději 90 dnů poté, kdy zanikl
mandát senátora". V těchto případech
tedy je třeba zajistit technicko-organizační
přípravu tak, aby volby proběhly ve lhůtě
mnohem kratší než je lhůta 90 dnů.
Není tedy důvod, aby volby probíhající
v řádném termínu, po skončení
funkčního období, musely být vyhlašovány
90 dnů před jejich konáním.
Počítá se s tím, že lhůta
60 dnů bude sjednocena pro volby do Parlamentu i pro volby
do zastupitelstev v obcích. Souběžně
předkládaná novela zákona o volbách
do zastupitelstev v obcích proto obsahuje úpravu
všech lhůt volebního procesu.
Navrhovaná lhůta je dostatečná i pro
subjekty podávající kandidátní
listiny a přihlášky k registraci. Časový
rozsah jejich prezentace není zákonem omezen.
Nově se navrhuje konání voleb v jednom dni.
Stanovená doba umožňuje všem voličům
realizaci volebního práva včetně těch,
kteří pracují ve směnném provozu.
Zároveň se tím zjednodušuje organizace
voleb včetně snížení finančních
nákladů. Jde zejména o pronájmy a
vybavení volebních místností, zajištění
telefonního spojení, ostrahy a neporušenosti
volebních schránek.
Konání voleb v jednom dni je běžné
i v jiných státech (např. SRN - dnem voleb
musí být neděle nebo státní
svátek, Francie, Polsko - dnem voleb je volný den).
Dosud se volby konaly v pátek a sobotu. V případě
stanovení jednoho dne voleb se proto vychází
z těchto dnů a navrhuje se jejich konání
v pátek. Výhodou je možnost voličů
účastnit se voleb před odjezdem na víkend.
K bodu 22 a 23
Navrhuje se nahradit dosavadní termín vyhláška
termínem oznámení. V praxi docházelo
k tomu, že obce vydávaly vyhlášku ve smyslu
zákona o obcích, přestože se na ní
tento režim nevztahoval. Pro větší informovanost
voličů se obci ukládá v oznámení
zveřejnit adresy volebních místností
pro jednotlivé okrsky.
K bodu 24
Ustanovení reaguje na možnost hlasování
na zastupitelských úřadech mimo území
České republiky. Z tohoto důvodu zakládá
povinnost těmto úřadům informovat
voliče v místě obvyklým způsobem
o konání voleb, s tím, že volební
místnosti jsou umístěny pouze na zastupitelských
úřadech České republiky.
K bodu 25 a 26
Ustanovení reaguje na poznatky praxe. Zamezuje volební
agitaci těm kandidujícím subjektům,
jejichž kandidátní listiny nebo přihlášky
k registraci nebyly zaregistrovány a tudíž
nemohou být voleny.
K bodu 27
Ustanovení reaguje na existenci různých druhů
sdělovacích prostředků a rozšiřuje
zákaz na místo dosud uvedeného místního
rozhlasu i na kabelové televize a další místní
veřejné sdělovací prostředky.
Jednoznačně se však s ohledem na dosavadní
zkušenosti stanoví možnost svolavatele informovat
prostřednictvím těchto místních
sdělovacích prostředků o předvolebním
shromáždění, jeho místu a hodině
konání. Taková informace ovšem již
nesmí obsahovat program, popř. jakoukoli jinou propagaci
kandidujícího subjektu.
K bodu 28
Upřesňuje se ustanovení o zákazu volební
agitace, které podle dosavadního znění
bylo vykládáno i tak, že se vztahuje pouze
na budovy, kde sídlí okrskové volební
komise a jejich bezprostřední okolí. Text
ustanovení se sjednocuje s obdobnou úpravou provedenou
v zákoně o volbách do zastupitelstev v obcích.
Duplicitní otázky zveřejňování
údajů poškozující kandidující
subjekty byly vypuštěny s ohledem na text odst. 2
téhož ustanovení.
K bodu 29
Napříště se jednoznačně
umožňuje v průběhu voleb okrskovým
volebním komisím a zvláštním
okrskovým volebním komisím podávat
na základě individuálních požadavků
informace o počtu voličů, kteří
se již zúčastnili hlasování.
Tento údaj byl na volebních komisích sdělovacími
prostředky požadován, ty jej však odmítaly
sdělit právě s odvoláním na
zákaz poskytovat informace o průběhu voleb.
K bodu 30
Ustanovení zavádí sankce za porušení
zákazu volební agitace.
Postih se předpokládá pouze u těch
subjektů, jejichž nedodržení zákonných
ustanovení může mít dopad na větší
okruh voličů, tj. sdělovacích prostředků,
avšak nedosahuje takové intenzity, aby to odůvodňovalo
odejmutí licence.
Zároveň se upravuje proces a příslušnost
projednání správního deliktu s tím,
že se předpokládá přezkoumání
rozhodnutí správního orgánu soudem
podle Části páté, Hlavy třetí
o. s. ř., týkající se správního
soudnictví.
K bodu 31
Vypouští se text dosavadního odstavce 5, který
vycházel z požadavků na zajištění
volebních místností mezi prvním a
druhým dnem hlasování. Nahrazuje se novým
textem reagujícím na volby na zastupitelských
úřadech. Ustanovení upravující
náležitosti volebních místností
pro zvláštní volební okrsky koresponduje
s úpravou pro volební místnosti na území
České republiky s tím rozdílem, že
v zahraničí se neumožňuje hlasovat do
přenosné volební schránky.
K bodu 32, 33
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 34
Jednoznačně se upravuje jakými doklady prokazuje
volič totožnost a státní občanství,
což způsobovalo v minulých volbách v
okrscích problémy. Návrh vychází
z toho, že občanský průkaz je veřejná
listina, kterou občan vedle jiného prokazuje svou
totožnost, státní občanství a
místo pobytu. K prokázání těchto
údajů není občan povinen předkládat
další doklady. Zároveň se vychází
z toho, že každý občan, který dosáhl
věku 15 let, je povinen občanský průkaz
mít. Naši občané žijící
v zahraničí prokáží totožnost
a státní občanství cestovním
dokladem České republiky. Zároveň
však je třeba, aby doložili trvalý pobyt
v cizině.
Dosud užívaný pojem "dodá"
se nahrazuje slovem "vydá", které lépe
odpovídá tomu, že volič hlasující
v zahraničí obdrží hlasovací
lístky přímo až ve volební místnosti.
K bodu 35
V souvislosti se zavedením nové úpravy umožňující
hlasovat našim občanům v zahraničí
se upřesňuje i podmínka, za které
se takovému voliči hlasovat neumožní.
Ustanovení navazuje na úpravu v § 6 odst. 4
zákona, podle které žadatel o zápis
do zvláštního seznamu může zaslat
i kopie dokladů, které považuje za dostatečné
pro zápis. Při hlasování však
je třeba veškeré skutečnosti hodnověrně
doložit. Úprava je v podstatě obdobná
i pro voliče na území České
republiky. Pro zápis do výpisu ze stálého
seznamu voličů (pokud není na základě
dokladů v obci zapsán do stálého seznamu)
musí doložit oprávněnost v určitém
volebním okrsku hlasovat.
K bodu 36
Pod ustanovení o voličských průkazech
se přesouvá úprava týkající
se odevzdání voličských průkazů
ve volební místnosti dosud zařazená
v části pro volby do Poslanecké sněmovny.
Vzhledem k tomu, že se voličský průkaz
navrhuje využít i pro volby do Senátu je účelné
přesunout toto ustanovení do společné
části zákona.
K bodu 37 a 38
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 39
Ustanovením se upravuje výslovně dosud pouze
praxí realizovaný způsob hlasování
do přenosné hlasovací schránky. Tím
se vyloučí případné stížnosti
na postup okrskových volebních komisí, které
na základě subjektivního posouzení
vyslaly své členy s přenosnou hlasovací
schránkou v jednom případě za voličem
na území svého volebního okrsku, v
jiném případě na území
celé obce. V případě pobytu voliče
například v nemocnici v obci je hlasování
umožněno na základě zápisu do
zvláštního seznamu.
Ustanovení dále reaguje na zvláštní
režim pro volby v zahraničí, kde nelze požadovat,
aby členové zvláštní okrskové
volební komise cestovali po území celého
obvodu zastupitelského úřadu s přenosnou
volební schránkou.
K bodu 40
K přerušení hlasování přistupuje
okrsková volební komise nebo zvláštní
okrsková volební komise pouze nastanou-li závažné
okolnosti. V takových případech je obtížné
dohodnout předem s příslušnou volební
komisí odročení nebo přerušení
hlasování nebo jeho prodloužení. Tyto
volební komise budou o této skutečnosti informovány.
Odročit, přerušit nebo prodloužit hlasování
se umožňuje pouze o jednu hodinu, v rámci které
musí okrsková volební komise nebo zvláštní
okrsková volební komise důvody, které
znemožňují hlasování, odstranit,
např. zajištěním náhradních
prostor.
K bodu 41, 42
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
V případě zvláštních okrskových
volebních komisí je třeba upravit účast
při zjišťování výsledků
hlasování v zahraničí pouze ve výjimečných
případech, kdy k tomu dá povolení
Ústřední volební komise.
K bodu 43
Ustanovení reaguje na konání voleb v jednom
volebním dnu.
K bodu 44, 45
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt
pro konání voleb.
K bodu 46
Ustanovení reaguje na zvláštní režim
pro volby v zahraničí, podle kterého se budou
výsledky ze zvláštních volebních
okrsků zpracovávat ve volebním okrese Praha
1. Proto i příslušná okresní
volební komise bude plnit úkoly vůči
zvláštním okrskovým volebním
komisím zřízeným na zastupitelských
úřadech pro volby do Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky.
K bodu 47
Vypouští se ustanovení § 30, které
řešilo voličské průkazy pro volby
do Poslanecké sněmovny. S ohledem na zavedení
voličských průkazů i pro volby do
Senátu a zvláštní úpravu, kterou
si vyžaduje volba v zahraničí, přesouvá
se úprava voličských průkazů
do části společné pro úpravu
voleb do obou komor Parlamentu České republiky.
Viz blíže bod 6 návrhu.
K bodu 48
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt
pro konání voleb.
Nadále se nevyžaduje, aby kandidující
subjekty předkládaly kandidátní listiny
a přílohy ve dvojím stejnopise.
Dále ustanovení reaguje na to, že zákon
přesně nedefinoval, co je třeba považovat
za "koalici". Tato skutečnost ztěžovala
posuzování kandidátních listin, vedla
ke komplikacím při určování
postupu do prvního skrutinia pro přidělovaní
mandátů, kde zákon stanoví rozdílná
kritéria pro politické strany a hnutí a pro
koalice. Za kandidátní listinu podanou koalicí
nelze považovat tu, na níž jsou uvedeni i členové
jiných politických subjektů nebo osoby, které
nejsou členy žádné politické
strany ani politického hnutí. Navržené
ustanovení v podstatě pouze jednoznačně
formuluje stávající úpravu tak, aby
vyloučilo nežádoucí, v praxi již
realizované, zásahy volebních orgánů.
Otázkou koalice se zabýval např. Ústavní
soud při posledních volbách do Poslanecké
sněmovny v roce 1996. Tak jako ve stávající
právní úpravě se považuje za
účelné nezasahovat rozhodováním
do volebních aktivit politických subjektů.
Jiná úprava by vyžadovala přesnou definici
koalice a komplikovanou úpravu mechanismu přezkoumávání
komisemi a nezávislými orgány (soudy), zda
politický subjekt je stranou či koalicí.
K bodu 49
Z ustanovení se vypouští povinnost pro kandidáty
uvádět jejich datum narození; jde o nadbytečný
údaj vzhledem k tomu, že je obsažen v požadovaném
rodném čísle; rodné číslo
se ponechává, neboť je nezaměnitelným
údajem o kandidátovi.
K bodu 50
Pro zjednodušení předkládání
kandidátních listin se umožňuje politickým
stranám, politickým hnutím a koalicím
uvádět u jednotlivých kandidátů
název politické strany a politického hnutí,
jehož je kandidát členem i ve zkratce uvedené
ve stanovách registrovaných Ministerstvem vnitra.
Zároveň ustanovení reaguje na zkrácení
lhůt pro konání voleb.
K bodu 51
Z faktu, že zákon nespecifikuje povinnost zapisovatele
při přejímání kandidátních
listin zjistit a upozornit na všechny nedostatky předloženého
materiálu, vyplynula řada stížností
těch subjektů, jejichž kandidátní
listiny byly příslušnou volební komisí
pak odmítnuty. Navrhuje se proto jednoznačně
upravit pro zapisovatele pouze povinnost převzít
podané kandidátní listiny a převzetí
politické straně nebo koalici potvrdit. Ustanovení
o povinnosti zapisovatele upozornit na nedostatky kandidátní
listiny se vypouští. Na místo toho se vkládá
ustanovení řešené dosud v zákoně
jako kauce na tisk hlasovacích lístků. Nově
navrhovaná úprava stanoví složení
kauce jako podmínku registrace. Ukázalo se, že
některé subjekty zřejmě již v
době předložení kandidátních
listin počítaly s tím, že kauce nesloží
a po registraci kandidátních listin pak přesto
usilovaly o vytištění hlasovacích lístků.
Těmto subjektům v souladu se zákonem nebyly
hlasovací lístky vytištěny, ale musel
jim být zachován prostor pro bezplatné vysílání
v Českém rozhlase a České televizi
a jejich zástupci i nadále zůstávali
členy volebních komisí.
Kromě toho se volební komise zbytečně
zabývaly projednáváním a registrací
jejich kandidátních listin.
Systémovějším se proto jeví předřadit
skládání kaucí registraci.
K bodu 52 - 55
Vzhledem k zásadním úpravám se nově
navrhuje znění §§ 32 - 35.
Zákon neupravoval možnost odstranění
ani drobných nedostatků kandidátních
listin po uplynutí lhůty pro jejich podání.
Soudy pak, v důsledku snahy o umožnění
volby co nejširšímu okruhu subjektů, v
některých případech připustily
kandidovat i těm, jejichž kandidátní
listiny vykazovaly nedostatky. Navržené ustanovení
tak umožní ve lhůtě stanovené
volební komisí provést nápravu s tím,
že se vyloučí neodůvodněný
opravný proces u soudu.
Dosavadní úprava dávala možnost odvolání
k Nejvyššímu soudu až po rozhodnutí
o odmítnutí kandidátní listiny nebo
přihlášky k registraci Ústřední
volební komisí. Tato úprava předvolební
proces neodůvodněně komplikovala a prodlužovala.
Ústřední volební komise by po navrhované
úpravě neposuzovala při projednávání
znovu všechny náležitosti kandidátních
listin, ale pouze by ve stejné lhůtě, kdy
budou mít kandidující subjekty prostor pro
odstranění nedostatků, sledovala skutečnosti,
které nemohou posoudit krajské volební komise,
tj. zda kandidát nekandiduje ve více volebních
krajích, či zda kandidátní listiny
téhož subjektu nejsou v různých volebních
krajích označeny odchylně. Tyto skutečnosti
sdělí příslušné krajské
volební komisi, která ve věci rozhodne.
Podrobněji se upravuje škrtnutí kandidáta
na kandidátní listině popř. odmítnutí
kandidátní listiny tak, aby důsledněji
než dosud odpovídalo náležitostem kandidátní
listiny a bylo dostatečným vodítkem pro rozhodnutí
krajské volební komise.
Samotná registrace kandidátních listin krajskou
volební komisí v podstatě odpovídá
stávající právní úpravě.
Její výsledek sdělí předseda
krajské volební komise předsedovi Ústřední
volební komise tak, aby mohlo být provedeno losování
čísel, kterými budou označeny kandidátní
listiny jednotlivých politických stran nebo jejich
koalic pro volbu do Poslanecké sněmovny Parlamentu
České republiky.
K bodu 56
Ustanovení reaguje novým odkazem na přečíslování
předchozích paragrafů a zároveň
umožňuje na hlasovacím lístku užívat
zkratky názvu politických stran, které jsou
povinnou součástí stanov každé
politické strany a politického hnutí. Dále
se považuje za dostatečné nahradit na hlasovacím
lístku namísto dosud přesně uváděného
data narození kandidáta pouze jeho věk.
K bodu 57
Ministerstvo zahraničních věcí stanoví,
kterým zastupitelským úřadům
budou hlasovací lístky doručeny a které
si je budou rozmnožovat (půjde o zastupitelské
úřady, kde se předpokládá velmi
malá četnost státních občanů
České republiky a tím i potencionálních
voličů v jejich územním obvodu).
K bodu 58
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt
pro konání voleb.
K bodu 59
Ustanovení se týká hlasovacích lístků
pro volbu v zahraničí.
Tam, kde by doprava hlasovacích lístků nebyla
náročná předpokládá
se dodání vytištěných hlasovacích
lístků na území České
republiky. Pro vzdálenější území
by se vzor zasílal přenosovou technikou a rozmnožoval
se u zastupitelského úřadu. Předpokládá
se zároveň vydání vyhlášky
Ministerstva zahraničních věcí, která
určí zastupitelské úřady pro
dodání a pro zaslání hlasovacích
lístků.
K bodu 60
Ustanovení o odevzdání voličského
průkazu se vypouští a přesouvá
se do společné části zákona
(blíže viz k bodu 36).
K bodu 61 - 65
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 66
Zavádí se jako další důvod neplatnosti
hlasu voliče, jestliže vloží do úřední
obálky přetržený hlasovací lístek.
Tím není míněno poškození
hlasovacího lístku, kdy se případné
utržení části hlasovacího lístku
nedotklo textové části. Uvedená úprava
se tak sjednocuje s úpravou pro volby do Senátu
a s úpravou voleb do zastupitelstev v obcích. Zároveň
se za neplatný hlas považuje i případ,
kdy volič vloží do úřední
obálky několik hlasovacích lístků.
Volič by měl mít sadu hlasovacích
lístků po jednom pro každý kandidující
subjekt, kterou obdrží domů nebo přímo
ve volební místnosti. Nové hlasovací
lístky si může vyžádat pouze za
chybějící, poškozené nebo škrtané.
Svou volbu provádí vložením hlasovacího
lístku do úřední obálky a následně
do volební schránky. Není důvodu proč
komplikovat proces zjišťování volebních
výsledků složitým porovnáváním
stejných hlasovacích lístků z hlediska
provedení přednostní volby a jaké.
Bylo-li v úřední obálce několik
hlasovacích lístků pro různé
politické strany a koalice, zachovává se
stávající úprava, podle které
jsou všechny hlasovací lístky neplatné.
V případě, že bude zastupitelský
úřad rozmnožovat hlasovací lístky
zaslané faxem, ustanovení zákona reaguje
na to, že hlasovací lístky v těchto
místnostech nebudou na předepsaném tiskopise.
K bodu 67
Posouzení platnosti hlasovacího lístku přísluší
s konečnou platností okrskové nebo zvláštní
okrskové volební komisi, která sčítá
hlasy. Do části zákona o volbách do
Poslanecké sněmovny se tak doplňuje ustanovení
stejné jako ve volbách do Senátu.