Příloha k návrhu zákona
Část druhá Hlava čtvrtá
a pátá
§ 66
Platné znění:
Trestnost vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky
(§ 92), teroru (§ 93 a 93a), záškodnictví
(§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství
(§ 105), ohrožení státního tajemství
(§ 106 a 107), ohrožení hospodářského
tajemství (§ 122), porušování předpisů
o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 124),
porušování předpisů o nakládání
s kontrolovaným zbožím a technologiemi (§
124a, 124b, 124c), porušování předpisů
o zahraničním obchodu s vojenským materiálem
(§ 124d, 124e, 124f), ohrožení devizového
hospodářství (§ 146), zkrácení
daně, poplatku a podobné dávky (§ 148),
vzpoury vězňů (§ 172), ohrožení
služebního tajemství (§ 173), obecného
ohrožení (§ 179 a 180), ohrožení
životního prostředí (§ 181a a 181b),
poškozování a ohrožování
provozu obecně prospěšného zařízení
(§ 182 až 184), šíření nakažlivé
choroby (§ 189 až 192), ohrožování
zdraví závadnými potravinami a jinými
potřebami (§ 193 a 194), šíření
poplašné zprávy (§ 199), braní
rukojmí (§ 234a), genocidia (§ 259) a používání
zakázaného bojového prostředku a nedovoleného
vedení boje (§ 262) zaniká, jestliže pachatel
dobrovolně
a) škodlivý následek trestného činu
zamezil nebo napravil, nebo
b) učinil o trestném činu oznámení
v době, kdy škodlivému následku trestného
činu mohlo být ještě zabráněno.
Oznámení je nutno učinit státnímu
zástupci nebo policejnímu orgánu; voják
může místo toho učinit oznámení
veliteli nebo náčelníku.
Navrhované znění:
Trestnost vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky
(§ 92), teroru (§ 93 a 93a), záškodnictví
(§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství
(§ 105), ohrožení utajované skutečnosti
(§ 106 a 107), porušování předpisů
o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 124),
porušování předpisů o nakládání
s kontrolovaným zbožím a technologiemi (§
124a, 124b, 124c), porušování předpisů
o zahraničním obchodu s vojenským materiálem
(§ 124d, 124e, 124f), ohrožení devizového
hospodářství (§ 146), zkrácení
daně, poplatku a podobné dávky (§ 148),
vzpoury vězňů (§ 172), obecného
ohrožení (§ 179 a 180), ohrožení
životního prostředí (§ 181a a 181b),
poškozování a ohrožování
provozu obecně prospěšného zařízení
(§ 182 až 184), šíření nakažlivé
choroby (§ 189 až 192), ohrožování
zdraví závadnými potravinami a jinými
potřebami (§ 193 a 194), šíření
poplašné zprávy (§ 199), braní
rukojmí (§ 234a), genocidia (§ 259) a používání
zakázaného bojového prostředku a nedovoleného
vedení boje (§ 262) zaniká, jestliže pachatel
dobrovolně
a) škodlivý následek trestného činu
zamezil nebo napravil, nebo
b) učinil o trestném činu oznámení
v době, kdy škodlivému následku trestného
činu mohlo být ještě zabráněno.
Oznámení je nutno učinit státnímu
zástupci nebo policejnímu orgánu; voják
může místo toho učinit oznámení
veliteli nebo náčelníku.
§ 89
Platné znění:
(1) Trestným činem se rozumí jen čin
soudně trestný, a pokud z jednotlivého ustanovení
nevyplývá něco jiného, též
příprava k trestnému činu, pokus trestného
činu, organizátorství, návod a pomoc.
(2) Jednáním se rozumí i opomenutí
takového konání, k němuž byl
pachatel podle okolností a svých poměrů
povinen.
(3) Pokračováním v trestném činu
se rozumí takové jednání, jehož
jednotlivé dílčí útoky vedené
jednotným záměrem naplňují
stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou
spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení
a blízkou souvislostí časovou a v předmětu
útoku.
(4) Trestný čin je spáchán veřejně,
jestliže je spáchán
a) obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu,
filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně
účinným způsobem, nebo
b) před více než dvěma osobami současně
přítomnými.
(5) Trestný čin je spáchán se zbraní,
jestliže pachatel nebo s jeho vědomím některý
ze spolupachatelů užije zbraně k útoku,
k překonání nebo zamezení odporu anebo
jestliže ji k tomu účelu má u sebe;
zbraní se tu rozumí, pokud z jednotlivého
ustanovení nevyplývá něco jiného,
cokoli, čím je možno učinit útok
proti tělu důraznějším.
(6) Trestný čin je spáchán násilím
i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel
uvedl do stavu bezbrannosti lstí.
(7) Těžkou újmou na zdraví se rozumí
jen vážná porucha zdraví nebo vážné
onemocnění. Za těchto podmínek je
těžkou újmou na zdraví
a) zmrzačení,
b) ztráta nebo podstatné snížení
pracovní způsobilosti,
c) ochromení údu,
d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce
smyslového ústrojí,
e) poškození důležitého orgánu,
f) zohyzdění,
g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,
h) mučivé útrapy, nebo
ch) delší dobu trvající porucha zdraví.
(8) Osobou blízkou se rozumí příbuzný
v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec,
sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném
nebo obdobném se pokládají za osoby sobě
navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu,
kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem
pociťovala jako újmu vlastní.
(9) Veřejným činitelem je volený funkcionář
nebo jiný odpovědný pracovník orgánu
státní správy a samosprávy, soudu
nebo jiného státního orgánu nebo příslušník
ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, pokud se
podílí na plnění úkolů
společnosti a státu a používá
přitom pravomoci, která mu byla v rámci odpovědnosti
za plnění těchto úkolů svěřena.
K trestní odpovědnosti a ochraně veřejného
činitele se podle jednotlivých ustanovení
tohoto zákona vyžaduje, aby trestný čin
byl spáchán v souvislosti s jeho pravomocí
a odpovědností.
(10) Státním tajemstvím se rozumí
vše, co v důležitém zájmu republiky,
zejména v zájmu politickém, vojenském
nebo hospodářském, má zůstat
utajeno před nepovolanou osobou.
(11) Hospodářským tajemstvím se rozumí
vše, co je důležité pro hospodářskou
činnost a v obecném zájmu má zůstat
utajeno před nepovolanou osobou.
(12) Služebním tajemstvím se rozumí
důležitá skutečnost, která souvisí
s činností orgánu státní správy
a samosprávy, soudu, ozbrojených sil nebo ozbrojeného
sboru nebo jiného státního orgánu
a v obecném zájmu má zůstat utajena
před nepovolanou osobou.
(13) Návykovou látkou se rozumí alkohol,
omamné látky, psychotropní látky a
ostatní látky způsobilé nepříznivě
ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací
nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální
chování.
(14) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda
dosahující nejméně nejnižší
měsíční mzdy stanovené nařízením
vlády, škodou nikoli malou se rozumí částka
dosahující nejméně šestinásobku
takové mzdy, větší škodou se rozumí
částka dosahující nejméně
dvacetinásobku takové mzdy, značnou škodou
částka dosahující nejméně
stonásobku takové mzdy a škodou velkého
rozsahu částka dosahující nejméně
pětisetnásobku takové mzdy. Těchto
hledisek se užije obdobně pro určení
výše prospěchu a hodnoty věci.
(15) Při stanovení výše škody se
vychází z ceny, za kterou se věc, která
byla předmětem útoku, v době a v místě
činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši
škody zjistit, vychází se z účelně
vynaložených nákladů na obstarání
stejné nebo obdobné věci nebo uvedení
věci v předešlý stav.
(16) Věcí se rozumí i ovladatelná
přírodní síla. Ustanovení o
věcech se vztahují i na cenné papíry.
(17) Vloupáním se rozumí vniknutí
do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným
překonáním uzamčení nebo překonáním
jiné jistící překážky
s použitím síly.
(18) Kde tento zákon spojuje s uplynutím určité
doby nějaký účinek, nezapočítává
se do ní den, kdy nastala událost určující
její začátek.
(19) Za organizaci se pro účely trestního
zákona považuje též fyzická osoba,
která provozuje podnikatelskou činnost podle zvláštního
zákona.
(20) Zločinné spolčení je společenstvím
více osob s vnitřní organizační
strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou
činností, které je zaměřeno
na dosahování zisku soustavným pácháním
úmyslné trestné činnosti.
Navrhované znění:
(1) Trestným činem se rozumí jen čin
soudně trestný, a pokud z jednotlivého ustanovení
nevyplývá něco jiného, též
příprava k trestnému činu, pokus trestného
činu, organizátorství, návod a pomoc.
(2) Jednáním se rozumí i opomenutí
takového konání, k němuž byl
pachatel podle okolností a svých poměrů
povinen.
(3) Pokračováním v trestném činu
se rozumí takové jednání, jehož
jednotlivé dílčí útoky vedené
jednotným záměrem naplňují
stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou
spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení
a blízkou souvislostí časovou a v předmětu
útoku.
(4) Trestný čin je spáchán veřejně,
jestliže je spáchán
a) obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu,
filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně
účinným způsobem, nebo
b) před více než dvěma osobami současně
přítomnými.
(5) Trestný čin je spáchán se zbraní,
jestliže pachatel nebo s jeho vědomím některý
ze spolupachatelů užije zbraně k útoku,
k překonání nebo zamezení odporu anebo
jestliže ji k tomu účelu má u sebe;
zbraní se tu rozumí, pokud z jednotlivého
ustanovení nevyplývá něco jiného,
cokoli, čím je možno učinit útok
proti tělu důraznějším.
(6) Trestný čin je spáchán násilím
i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel
uvedl do stavu bezbrannosti lstí.
(7) Těžkou újmou na zdraví se rozumí
jen vážná porucha zdraví nebo vážné
onemocnění. Za těchto podmínek je
těžkou újmou na zdraví
a) zmrzačení,
b) ztráta nebo podstatné snížení
pracovní způsobilosti,
c) ochromení údu,
d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce
smyslového ústrojí,
e) poškození důležitého orgánu,
f) zohyzdění,
g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,
h) mučivé útrapy, nebo
ch) delší dobu trvající porucha zdraví.
(8) Osobou blízkou se rozumí příbuzný
v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec,
sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném
nebo obdobném se pokládají za osoby sobě
navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu,
kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem
pociťovala jako újmu vlastní.
(9) Veřejným činitelem je volený funkcionář
nebo jiný odpovědný pracovník orgánu
státní správy a samosprávy, soudu
nebo jiného státního orgánu nebo příslušník
ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, pokud se
podílí na plnění úkolů
společnosti a státu a používá
přitom pravomoci, která mu byla v rámci odpovědnosti
za plnění těchto úkolů svěřena.
K trestní odpovědnosti a ochraně veřejného
činitele se podle jednotlivých ustanovení
tohoto zákona vyžaduje, aby trestný čin
byl spáchán v souvislosti s jeho pravomocí
a odpovědností.
(10) Návykovou látkou se rozumí alkohol,
omamné látky, psychotropní látky a
ostatní látky způsobilé nepříznivě
ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací
nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální
chování.
(11) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda
dosahující nejméně nejnižší
měsíční mzdy stanovené nařízením
vlády, škodou nikoli malou se rozumí částka
dosahující nejméně šestinásobku
takové mzdy, větší škodou se rozumí
částka dosahující nejméně
dvacetinásobku takové mzdy, značnou škodou
částka dosahující nejméně
stonásobku takové mzdy a škodou velkého
rozsahu částka dosahující nejméně
pětisetnásobku takové mzdy. Těchto
hledisek se užije obdobně pro určení
výše prospěchu a hodnoty věci.
(12) Při stanovení výše škody se
vychází z ceny, za kterou se věc, která
byla předmětem útoku, v době a v místě
činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši
škody zjistit, vychází se z účelně
vynaložených nákladů na obstarání
stejné nebo obdobné věci nebo uvedení
věci v předešlý stav.
(13) Věcí se rozumí i ovladatelná
přírodní síla. Ustanovení o
věcech se vztahují i na cenné papíry.
(14) Vloupáním se rozumí vniknutí
do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným
překonáním uzamčení nebo překonáním
jiné jistící překážky
s použitím síly.
(15) Kde tento zákon spojuje s uplynutím určité
doby nějaký účinek, nezapočítává
se do ní den, kdy nastala událost určující
její začátek.
(16) Za organizaci se pro účely trestního
zákona považuje též fyzická osoba,
která provozuje podnikatelskou činnost podle zvláštního
zákona.
(17) Zločinné spolčení je společenstvím
více osob s vnitřní organizační
strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou
činností, které je zaměřeno
na dosahování zisku soustavným pácháním
úmyslné trestné činnosti.
§ 105 až 107
Platné znění:
(1) Kdo vyzvídá státní tajemství
s cílem vyzradit je cizí moci, kdo s takovým
cílem sbírá údaje obsahující
státní tajemství, nebo kdo státní
tajemství cizí moci úmyslně vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na tři
léta až deset let.
(2) Stejně bude potrestán, kdo umožní
nebo usnadní činnost pachateli činu uvedeného
v odstavci 1 nebo organizaci, jejímž cílem
je vyzvídat státní tajemství.
(3) Odnětím svobody na osm až patnáct
let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci
1 nebo 2 jako člen organizace, jejímž cílem
je vyzvídat státní tajemství,
b) spáchá-li takový čin, ačkoli
mu bylo uchovávání státního
tajemství zvlášť uloženo,
c) získá-li takovým činem značný
prospěch nebo spáchá-li takový čin
ve značném rozsahu, nebo
d) týká-li se takový čin státního
tajemství zvlášť důležitého.
(4) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct
let nebo výjimečným trestem bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený
v odstavci 1 nebo 2 za branné pohotovosti státu.
(1) Kdo vyzvídá státní tajemství
s cílem vyzradit je nepovolané osobě, kdo
s takovým cílem sbírá údaje
obsahující státní tajemství,
nebo kdo státní tajemství nepovolané
osobě úmyslně vyzradí, bude potrestán
odnětím svobody na šest měsíců
až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět
let bude pachatel potrestán,
a) týká-li se čin uvedený v odstavci
1 státního tajemství zvlášť
důležitého,
b) spáchá-li takový čin za branné
pohotovosti státu, nebo
c) vyzradí-li nepovolané osobě úmyslně
státní tajemství, jehož uchovávání
mu bylo zvlášť uloženo.
(1) Kdo z nedbalosti způsobí vyzrazení státního
tajemství nepovolané osobě, anebo ztrátu
listiny nebo věci obsahující státní
tajemství, ačkoli
a) je podle svého zaměstnání, povolání,
postavení nebo své funkce povinen je uchovávat,
nebo
b) jde o státní tajemství zvlášť
důležité, bude potrestán odnětím
svobody až na dvě léta nebo zákazem
činnosti.
(2) Kdo z nedbalosti způsobí, že se státní
tajemství stalo známým v cizině, bude
potrestán odnětím svobody až na tři
léta nebo zákazem činnosti.
Navrhované znění:
(1) Kdo vyzvídá skutečnost utajovanou
podle zvláštního zákona, jejíž
zneužití může vážným
způsobem ohrozit nebo poškodit ústavnost, svrchovanost,
územní celistvost, obranu a bezpečnost republiky,
s cílem vyzradit ji cizí moci, kdo s takovým
cílem sbírá údaje obsahující
utajovanou skutečnost, nebo kdo takovou utajovanou skutečnost
cizí moci úmyslně vyzradí, bude potrestán
odnětím svobody na dvě léta až
osm let.
(2) Stejně bude potrestán, kdo umožní
nebo usnadní činnost pachateli činu uvedeného
v odstavci 1 nebo organizaci, jejímž cílem
je vyzvídat utajované skutečnosti.
(3) Odnětím svobody na osm až patnáct
let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci
1 nebo 2 jako člen organizace, jejímž cílem
je vyzvídat utajované skutečnosti,
b) spáchá-li takový čin, ačkoli
mu ochrana utajovaných skutečností byla zvlášť
uložena,
c) získá-li takovým činem značný
prospěch nebo spáchá-li takový čin
ve značném
rozsahu, nebo
d) týká-li se takový čin utajované
skutečnosti ve zvláštním zákoně
klasifikované stupněm utajení přísně
tajné.
(4) Odnětím svobody na dvanáct až
patnáct let nebo výjimečným trestem
bude pachatel potrestán, spáchá-li čin
uvedený v odstavci 1 nebo 2 za branné pohotovosti
státu.
(1) Kdo vyzvídá skutečnost utajovanou
podle zvláštního zákona s cílem
vyzradit ji nepovolané osobě, kdo s takovým
cílem sbírá údaje obsahující
utajovanou skutečnost, nebo kdo takovou utajovanou skutečnost
nepovolané osobě úmyslně vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody až na
tři léta nebo zákazem činnosti nebo
peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na dvě léta
až osm let bude pachatel potrestán,
a) vyzradí-li úmyslně nepovolané
osobě utajovanou skutečnost ve zvláštním
zákoně klasifikovanou stupněm utajení
přísně tajné nebo tajné,
b) spáchá-li čin uvedený v odstavci
1, ačkoli mu ochrana utajovaných skutečností
byla zvlášť uložena,
c) získá-li takovým činem značný
prospěch nebo způsobí-li značnou škodu
nebo jiný zvlášť závažný
následek.
(4) Odnětím svobody na pět až dvanáct
let bude pachatel potrestán,
a) týká-li se čin uvedený v odstavci
1 utajované skutečnosti z oblasti zabezpečení
obranyschopnosti republiky klasifikované ve zvláštním
zákoně stupněm utajení přísně
tajné, nebo
b) spáchá-li takový čin za branné
pohotovosti státu.
Kdo z nedbalosti způsobí vyzrazení utajované
skutečnosti, ve zvláštním zákoně
klasifikované stupněm utajení přísně
tajné nebo tajné nebo důvěrné,
bude potrestán odnětím svobody až na
tři léta nebo zákazem činnosti nebo
peněžitým trestem.
§ 122
Platné znění:
(1) Kdo vyzvídá hospodářské
tajemství v úmyslu vyzradit je nepovolané
osobě, nebo kdo hospodářské tajemství
nepovolané osobě úmyslně vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody až na
jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo z nedbalosti způsobí,
že se hospodářské tajemství stalo
známým v cizině.
(3) Kdo hospodářské tajemství vyzvídá
v úmyslu vyzradit je do ciziny, nebo kdo hospodářské
tajemství úmyslně do ciziny vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na šest
měsíců až tři léta.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět
let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem
uvedeným v odstavci 3 značnou škodu.
Navrhované znění:
§ 166 až 168
Platné znění:
(1) Kdo pachateli trestného činu pomáhá
v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání,
trestu nebo ochrannému opatření nebo jejich
výkonu, bude potrestán odnětím svobody
až na tři léta, pomáhá-li však
takto pachateli trestného činu, na který
tento zákon stanoví trest mírnější,
bude potrestán oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci
1 ve prospěch osoby sobě blízké, není
trestný, ledaže by tak učinil v úmyslu
a) pomoci osobě, která spáchala trestný
čin vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky
(§ 92), teroru (§ 93 a93a), záškodnictví
(§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství
(§ 105), nebo genocidia (§ 259), nebo
b) opatřit sobě nebo jinému majetkový
prospěch.
(1) Kdo se hodnověrným způsobem doví,
že jiný připravuje nebo páchá
trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení
republiky (§ 92), teroru (§ 93 a93a), záškodnictví
(§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství
(§ 105), ohrožení státního tajemství
podle § 106, válečné zrady (§ 114),
porušování předpisů o nakládání
s kontrolovaným zbožím a technologiemi (§
124a,124b,124c), porušování předpisů
o zahraničním obchodu s vojenským materiálem
(§ 124d, 124e, 124f), padělání a pozměňování
peněz (§ 140), nedovoleného překročení
státní hranice podle § 171b odst. 2, 3, obecného
ohrožení podle § 179, ohrožení bezpečnosti
vzdušného dopravního prostředku a civilního
plavidla podle § 180a, zavlečení vzdušného
dopravního prostředku do ciziny podle § 180c
odst. 2, týrání svěřené
osoby (§ 215), vraždy (§ 219), loupeže (§
234), braní rukojmí (§ 234a), znásilnění
(§ 241), pohlavního zneužívání
podle § 242, krádeže podle § 247 odst. 5,
zpronevěry podle § 248 odst. 4, podvodu podle §
250 odst. 4, pojistného podvodu podle § 250a odst.
5, úvěrového podvodu podle § 250b odst.
5, podílnictví podle § 251 odst. 3 a §
251a odst. 3, genocidia (§ 259), používání
zakázaného bojového prostředku a nedovoleného
vedení boje (§ 262), válečné
krutosti (§ 263), plenění v prostoru válečných
operací (§ 264), neuposlechnutí rozkazu podle
§ 273 odst. 2 písm. a), zprotivení a donucení
k porušení vojenské povinnosti podle §
275 odst. 2 písm. a), porušování práv
a chráněných zájmů vojáků
podle § 279a odst. 3 a § 279b odst. 3, zběhnutí
(§ 282) nebo ohrožení morálního
stavu jednotky podle § 288 odst. 2, a spáchání
nebo dokončení takového trestného
činu nepřekazí, bude potrestán odnětím
svobody až na tři léta; stanoví-li tento
zákon na některý z těchto trestných
činů trest mírnější, bude
potrestán oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci
1, není trestný, nemohl-li trestný čin
překazit bez značných nesnází
nebo aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí
smrti, ublížení na zdraví, jiné
závažné újmy nebo trestního stíhání.
Uvedení osoby blízké v nebezpečí
trestního stíhání však nezbavuje
pachatele trestnosti, týká-li se nepřekažení
trestného činu vlastizrady (§ 91), rozvracení
republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 93a), záškodnictví
(§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství
(§ 105), ohrožení státního tajemství
podle § 106 nebo genocidia (§ 259).
(3) Překazit trestný čin lze i jeho včasným
oznámením státnímu zástupci
nebo policejnímu orgánu; voják může
místo toho učinit oznámení veliteli
nebo náčelníku.
(1) Kdo se hodnověrným způsobem doví,
že jiný spáchal trestný čin vlastizrady
(§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§
93 a 93a), záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže
(§ 97), vyzvědačství (§ 105), ohrožení
státního tajemství (§ 106 a 107), porušování
předpisů o nakládání s kontrolovaným
zbožím a technologiemi (§ 124a,124b,124c), porušování
předpisů o zahraničním obchodu s vojenským
materiálem (§ 124d, 124e, 124f), padělání
a pozměňování peněz (§
140), účasti na zločinném spolčení
(§ 163a odst. 1), obecného ohrožení podle
§ 179, ohrožení bezpečnosti vzdušného
dopravního prostředku a civilního plavidla
podle § 180a, zavlečení vzdušného
dopravního prostředku do ciziny podle § 180c
odst. 2, týrání svěřené
osoby (§ 215), vraždy (§ 219), genocidia (§
259) nebo používání zakázaného
bojového prostředku a nedovoleného vedení
boje (§ 262), a takový trestný čin neoznámí
bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu
orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka,
veliteli nebo náčelníku, bude potrestán
odnětím svobody až na tři léta;
stanoví-li tento zákon na některý
z těchto trestných činů trest mírnější,
bude potrestán oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci
1, není trestný, nemohl-li oznámení
učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl
v nebezpečí smrti, ublížení na
zdraví, jiné závažné újmy
nebo trestního stíhání. Uvedení
osoby blízké v nebezpečí trestního
stíhání však nezbavuje pachatele trestnosti,
týká-li se neoznámení trestného
činu vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky
(§ 92), teroru (§ 93 a 93a), záškodnictví
(§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství
(§ 105), ohrožení státního tajemství
(§ 106 a 107) nebo genocidia (§ 259).
Navrhované znění:
(1) Kdo pachateli trestného činu pomáhá
v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání,
trestu nebo ochrannému opatření nebo jejich
výkonu, bude potrestán odnětím svobody
až na tři léta, pomáhá-li však
takto pachateli trestného činu, na který
tento zákon stanoví trest mírnější,
bude potrestán oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1 ve prospěch osoby sobě blízké, není trestný, ledaže by tak učinil v úmyslu
a) pomoci osobě, která spáchala trestný
čin vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky
(§ 92), teroru (§ 93 a93a), záškodnictví
(§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství
(§ 105 odst. 3 a 4) nebo genocidia (§ 259), nebo
b) opatřit sobě nebo jinému majetkový
prospěch.
(1) Kdo se hodnověrným způsobem doví,
že jiný připravuje nebo páchá
trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení
republiky (§ 92), teroru (§ 93 a93a), záškodnictví
(§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství
(§ 105), ohrožení utajované skutečnosti
podle § 106, válečné zrady (§
114), porušování předpisů o nakládání
s kontrolovaným zbožím a technologiemi (§
124a,124b,124c), porušování předpisů
o zahraničním obchodu s vojenským materiálem
(§ 124d, 124e, 124f), padělání a pozměňování
peněz (§ 140), nedovoleného překročení
státní hranice podle § 171b odst. 2, 3, neoprávněného
nakládání s osobními údaji
podle § 178 odst. 3, obecného ohrožení
podle § 179, ohrožení bezpečnosti vzdušného
dopravního prostředku a civilního plavidla
podle § 180a, zavlečení vzdušného
dopravního prostředku do ciziny podle § 180c
odst. 2, týrání svěřené
osoby (§ 215), vraždy (§ 219), loupeže (§
234), braní rukojmí (§ 234a), znásilnění
(§ 241), pohlavního zneužívání
podle § 242, krádeže podle § 247 odst. 5,
zpronevěry podle § 248 odst. 4, podvodu podle §
250 odst. 4, pojistného podvodu podle § 250a odst.
5, úvěrového podvodu podle § 250b odst.
5, podílnictví podle § 251 odst. 3 a §
251a odst. 3, genocidia (§ 259), používání
zakázaného bojového prostředku a nedovoleného
vedení boje (§ 262), válečné
krutosti (§ 263), plenění v prostoru válečných
operací (§ 264), neuposlechnutí rozkazu podle
§ 273 odst. 2 písm. a), zprotivení a donucení
k porušení vojenské povinnosti podle §
275 odst. 2 písm. a), porušování práv
a chráněných zájmů vojáků
podle § 279a odst. 3 a § 279b odst. 3, zběhnutí
(§ 282) nebo ohrožení morálního
stavu jednotky podle § 288 odst. 2, a spáchání
nebo dokončení takového trestného
činu nepřekazí, bude potrestán odnětím
svobody až na tři léta; stanoví-li tento
zákon na některý z těchto trestných
činů trest mírnější, bude
potrestán oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci
1, není trestný, nemohl-li trestný čin
překazit bez značných nesnází
nebo aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí
smrti, ublížení na zdraví, jiné
závažné újmy nebo trestního stíhání.
Uvedení osoby blízké v nebezpečí
trestního stíhání však nezbavuje
pachatele trestnosti, týká-li se nepřekažení
trestného činu vlastizrady (§ 91), rozvracení
republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 93a), záškodnictví
(§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství
(§ 105), ohrožení utajované skutečnosti
podle § 106 nebo genocidia (§ 259).
(3) Překazit trestný čin lze i jeho včasným
oznámením státnímu zástupci
nebo policejnímu orgánu; voják může
místo toho učinit oznámení veliteli
nebo náčelníku.
(1) Kdo se hodnověrným způsobem doví,
že jiný spáchal trestný čin vlastizrady
(§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§
93 a 93a), záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže
(§ 97), vyzvědačství (§ 105
odst. 2,3 a 4), ohrožení utajované skutečnosti
(§ 106 a 107), porušování předpisů
o nakládání s kontrolovaným zbožím
a technologiemi (§ 124a,124b,124c), porušování
předpisů o zahraničním obchodu s vojenským
materiálem (§ 124d, 124e, 124f), padělání
a pozměňování peněz (§
140), neoprávněného nakládání
s osobními údaji (§ 178 odst. 3), účasti
na zločinném spolčení (§ 163a
odst. 1), obecného ohrožení podle § 179,
ohrožení bezpečnosti vzdušného
dopravního prostředku a civilního plavidla
podle § 180a, zavlečení vzdušného
dopravního prostředku do ciziny podle § 180c
odst. 2, týrání svěřené
osoby (§ 215), vraždy (§ 219), genocidia (§
259) nebo používání zakázaného
bojového prostředku a nedovoleného vedení
boje (§ 262), a takový trestný čin neoznámí
bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu
orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka,
veliteli nebo náčelníku, bude potrestán
odnětím svobody až na tři léta;
stanoví-li tento zákon na některý
z těchto trestných činů trest mírnější,
bude potrestán oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci
1, není trestný, nemohl-li oznámení
učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl
v nebezpečí smrti, ublížení na
zdraví, jiné závažné újmy
nebo trestního stíhání. Uvedení
osoby blízké v nebezpečí trestního
stíhání však nezbavuje pachatele trestnosti,
týká-li se neoznámení trestného
činu vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky
(§ 92), teroru (§ 93 a 93a), záškodnictví
(§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství
(§ 105 odst. 2,3 a 4), ohrožení utajované
skutečnosti (§ 106 a 107) nebo genocidia (§
259).
§ 173
Platné znění:
(1) Kdo vyzvídá služební tajemství
v úmyslu vyzradit je nepovolané osobě, nebo
kdo služební tajemství nepovolané osobě
úmyslně vyzradí, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo z nedbalosti způsobí,
že se služební tajemství stalo známým
v cizině.
(3) Kdo služební tajemství vyzvídá
v úmyslu vyzradit je do ciziny, nebo kdo služební
tajemství úmyslně do ciziny vyzradí,
bude potrestán odnětím svobody na šest
měsíců až tři léta.
Navrhované znění:
§ 178
Platné znění:
(1) Kdo neoprávněně sdělí nebo
zpřístupní údaje o jiném shromážděné
v souvislosti s výkonem veřejné správy,
bude potrestán odnětím svobody až na
jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým
trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo údaje o jiném
získané v souvislosti s výkonem svého
povolání, zaměstnání nebo funkce
sdělí nebo zpřístupní, a tím
poruší právním předpisem stanovenou
povinnost mlčenlivosti.
(3) Odnětím svobody až na dvě léta
nebo zákazem činnosti nebo peněžitým
trestem bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci
1 nebo 2 vážnou újmu na právech nebo
oprávněných zájmech osoby, jíž
se údaj týká,
b) spáchá-li čin uvedený v odstavci
1 nebo 2 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným
obdobně účinným způsobem, nebo
c) spáchá-li čin uvedený v odstavci
1 porušením povinností vyplývajících
z jeho povolání, zaměstnání
nebo funkce.
Navrhované znění:
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně
sdělí nebo zpřístupní údaje
o jiném shromážděné v souvislosti
s výkonem veřejné správy, bude potrestán
odnětím svobody až na tři léta
nebo zákazem činnosti nebo peněžitým
trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo údaje o jiném
získané v souvislosti s výkonem svého
povolání, zaměstnání nebo funkce,
byť i z nedbalosti sdělí nebo zpřístupní
a tím poruší právním předpisem
stanovenou povinnost mlčenlivosti.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět
let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým
trestem bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci
1 nebo 2 vážnou újmu na právech nebo
oprávněných zájmech osoby, jíž
se údaj týká,
b) spáchá-li čin uvedený v odstavci
1 nebo 2 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným
obdobně účinným způsobem, nebo
c) spáchá-li čin uvedený v odstavci
1 nebo 2 porušením povinností vyplývajících
z jeho povolání, zaměstnání
nebo funkce.
§ 8
Platné znění:
(1) Státní orgány, právnické
a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného
odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis
jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním
orgánů činných v trestním řízení
při plnění jejich úkolů. Státní
orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat
státnímu zástupci nebo policejním
orgánům skutečnosti nasvědčující
tomu, že byl spáchán trestný čin.
(2) Jestliže je toho v trestním řízení
třeba k řádnému objasnění
okolností nasvědčujících tomu,
že byl spáchán trestný čin, nebo
v řízení před soudem též
k posouzení poměrů obviněného
anebo pro výkon rozhodnutí, může státní
zástupce a po podání obžaloby předseda
senátu požadovat údaje, které jsou předmětem
bankovního tajemství, údaje z evidence cenných
papírů a v řízení o trestném
činu zkrácení daně též
údaje získané v daňovém řízení.
Tyto údaje nelze využít pro jiný účel
než pro trestní řízení, v jehož
rámci byly vyžádány.
(3) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena
povinnost zachovávat státní a hospodářské
tajemství ani státem uložená nebo uznaná
povinnost mlčenlivosti. Za státem uznanou povinnost
mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje
taková povinnost, jejíž rozsah není
vymezen zákonem, ale vyplývá z právního
úkonu učiněného na základě
zákona.
Navrhované znění:
(1) Státní orgány, právnické
a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného
odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis
jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním
orgánů činných v trestním řízení
při plnění jejich úkolů. Státní
orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat
státnímu zástupci nebo policejním
orgánům skutečnosti nasvědčující
tomu, že byl spáchán trestný čin.
(2) Jestliže je toho v trestním řízení
třeba k řádnému objasnění
okolností nasvědčujících tomu,
že byl spáchán trestný čin, nebo
v řízení před soudem též
k posouzení poměrů obviněného
anebo pro výkon rozhodnutí, může státní
zástupce a po podání obžaloby předseda
senátu požadovat údaje, které jsou předmětem
bankovního tajemství, údaje z evidence cenných
papírů a v řízení o trestném
činu zkrácení daně též
údaje získané v daňovém řízení.
Tyto údaje nelze využít pro jiný účel
než pro trestní řízení, v jehož
rámci byly vyžádány.
(3) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena
povinnost zachovávat tajnost utajovaných skutečností
chráněných zvláštním zákonem
ani státem uložená nebo uznaná povinnost
mlčenlivosti. Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti
se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost,
jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale
vyplývá z právního úkonu učiněného
na základě zákona.
§ 35
Platné znění:
(1) Obhájcem v trestním řízení
může být jen advokát. Pro jednotlivé
úkony trestního řízení, s výjimkou
řízení před krajským soudem
jako soudem prvního stupně, před vrchním
soudem a nejvyšším soudem, se může
obhájce dát zastoupit koncipientem.
(2) V hlavním líčení a ve veřejném
zasedání nemůže být obhájcem
ten, kdo je k němu předvolán jako svědek,
znalec nebo tlumočník.
Navrhované znění:
(1) Obhájcem v trestním řízení
může být jen advokát. Pro jednotlivé
úkony trestního řízení, s výjimkou
řízení před krajským soudem
jako soudem prvního stupně, před vrchním
soudem a nejvyšším soudem, se může
obhájce dát zastoupit koncipientem.
(2) V hlavním líčení a ve veřejném
zasedání nemůže být obhájcem
ten, kdo je k němu předvolán jako svědek,
znalec nebo tlumočník.
(3) V trestním řízení, ve kterém
jsou probírány utajované skutečnosti
chráněné zvláštním zákonem
je orgán činný v trestním řízení
povinen obhájce poučit podle takového zákona.
Stejně postupuje v případě osob jejichž
účast na řízení nelze vyloučit.
O provedeném poučení učiní
záznam do spisu.
§ 50
Platné znění:
(1) Zúčastněná osoba a poškozený
se mohou dát zastupovat zmocněncem.
(2) Zmocněncem zúčastněné osoby
a poškozeného může být jen osoba,
jejíž způsobilost k právním úkonům
není omezena; při hlavním líčení
a veřejném zasedání nemůže
být zmocněncem ten, kdo je k němu předvolán
jako svědek, znalec nebo tlumočník.
(3) Zmocněncem zúčastněné osoby
a poškozeného v trestním řízení,
ve kterém jsou probírány skutečnosti
tvořící předmět státního
tajemství, může být pouze advokát
nebo osoba, která se může seznamovat se státním
tajemstvím na příslušném úseku.
Navrhované znění:
(1) Zúčastněná osoba a poškozený
se mohou dát zastupovat zmocněncem.
(2) Zmocněncem zúčastněné osoby
a poškozeného může být jen osoba,
jejíž způsobilost k právním úkonům
není omezena; při hlavním líčení
a veřejném zasedání nemůže
být zmocněncem ten, kdo je k němu předvolán
jako svědek, znalec nebo tlumočník.
(3) Zmocněncem zúčastněné
osoby a poškozeného v trestním řízení,
ve kterém jsou probírány utajované
skutečnosti chráněné zvláštním
zákonem, může být pouze určená
osoba podle zvláštního zákona nebo osoba
podle takového zákona poučená.
§ 65
Platné znění:
(1) Obviněný, poškozený a zúčastněná
osoba, jejich obhájci a zmocněnci, jakož i
společenský zástupce mají právo
nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu
o hlasování a osobních údajů
svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich
výpisky a poznámky a pořizovat si na své
náklady kopie spisů a jejich částí.
Totéž právo mají zákonní
zástupci obviněného, poškozeného
nebo zúčastněné osoby, jestliže
tyto osoby jsou zbaveny způsobilosti k právním
úkonům nebo je-li jejich způsobilost k právním
úkonům omezena. Jiné osoby tak mohou činit
se souhlasem předsedy senátu a v přípravném
řízení se souhlasem státního
zástupce, vyšetřovatele nebo policejního
orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění
jejich práv.
(2) V přípravném řízení
může státní zástupce, vyšetřovatel
nebo policejní orgán právo nahlédnout
do spisů a spolu s tím ostatní práva
uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů
odepřít. Závažnost důvodů,
ze kterých tato práva odepřel vyšetřovatel
nebo policejní orgán, je na žádost osoby,
jíž se odepření týká,
státní zástupce povinen urychleně
přezkoumat. Tato práva nelze odepřít
obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni
na možnost prostudovat spisy.
(3) Tomu, kdo měl právo být úkonu
přítomen, nemůže být odepřeno
nahlédnutí do protokolu o takovém úkonu.
Obviněnému a jeho obhájci nemůže
být odepřeno nahlédnutí do záznamu
o sdělení obvinění (§ 160 odst.
1).
(4) Práva státních orgánů nahlížet
do spisů podle jiných zákonných předpisů
nejsou ustanovením předchozích odstavců
dotčena.
(5) Při povolování nahlížet do
spisů je nutno učinit takové opatření,
aby bylo zachováno státní, hospodářské
a služební tajemství.
Navrhované znění:
(1) Obviněný, poškozený a zúčastněná
osoba, jejich obhájci a zmocněnci, jakož i
společenský zástupce mají právo
nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu
o hlasování a osobních údajů
svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich
výpisky a poznámky a pořizovat si na své
náklady kopie spisů a jejich částí.
Totéž právo mají zákonní
zástupci obviněného, poškozeného
nebo zúčastněné osoby, jestliže
tyto osoby jsou zbaveny způsobilosti k právním
úkonům nebo je-li jejich způsobilost k právním
úkonům omezena. Jiné osoby tak mohou činit
se souhlasem předsedy senátu a v přípravném
řízení se souhlasem státního
zástupce, vyšetřovatele nebo policejního
orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění
jejich práv.
(2) V přípravném řízení
může státní zástupce, vyšetřovatel
nebo policejní orgán právo nahlédnout
do spisů a spolu s tím ostatní práva
uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů
odepřít. Závažnost důvodů,
ze kterých tato práva odepřel vyšetřovatel
nebo policejní orgán, je na žádost osoby,
jíž se odepření týká,
státní zástupce povinen urychleně
přezkoumat. Tato práva nelze odepřít
obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni
na možnost prostudovat spisy.
(3) Tomu, kdo měl právo být úkonu
přítomen, nemůže být odepřeno
nahlédnutí do protokolu o takovém úkonu.
Obviněnému a jeho obhájci nemůže
být odepřeno nahlédnutí do záznamu
o sdělení obvinění (§ 160 odst.
1).
(4) Práva státních orgánů nahlížet
do spisů podle jiných zákonných předpisů
nejsou ustanovením předchozích odstavců
dotčena.
(5) Při povolování nahlížet
do spisů je nutno učinit takové opatření,
aby byla zachována tajnost utajovaných skutečností
chráněných zvláštním zákonem.
§ 99
Platné znění:
(1) Svědek nesmí být vyslechnut o okolnostech,
které tvoří státní tajemství,
jež je povinen zachovat v tajnosti, ledaže byl této
povinnosti příslušným orgánem
zproštěn; zproštění lze odepřít
jen tehdy, jestliže by výpověď způsobila
státu vážnou škodu.
(2) Svědek nesmí být vyslýchán
též tehdy, jestliže by svou výpovědí
porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost
mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným
orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto
povinnost má, zproštěn.
(3) Zákaz výslechu podle odstavce 2 se nevztahuje
na svědeckou výpověď týkající
se trestného činu, stran něhož má
svědek oznamovací povinnost podle trestního
zákona. Rovněž se nevztahuje na svědeckou
výpověď o skutečnostech tvořících
předmět služebního tajemství.
Navrhované znění:
(1) Svědek nesmí být vyslechnut o okolnostech,
týkajících se utajovaných skutečností
chráněných zvláštním zákonem,
jež je povinen zachovat v tajnosti, ledaže byl této
povinnosti příslušným orgánem
zproštěn; zproštění lze odepřít
jen tehdy, jestliže by výpověď způsobila
státu vážnou škodu.
(2) Svědek nesmí být vyslýchán
též tehdy, jestliže by svou výpovědí
porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost
mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným
orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto
povinnost má, zproštěn.
(3) Zákaz výslechu podle odstavce 2 se nevztahuje
na svědeckou výpověď týkající
se trestného činu, stran něhož má
svědek oznamovací povinnost podle trestního
zákona. Rovněž se nevztahuje na svědeckou
výpověď o skutečnostech tvořících
předmět služebního tajemství.
§ 200
Platné znění:
(1) Při hlavním líčení může
být veřejnost vyloučena, jestliže by
veřejné projednání věci ohrozilo
tajemství chráněné zvláštním
zákonem, mravnost nebo nerušený průběh
jednání, anebo bezpečnost nebo jiný
důležitý zájem svědků;
k témuž účelu může předseda
senátu učinit i jiná přiměřená
opatření. Veřejnost lze vyloučit také
jen pro část hlavního líčení.
(2) Rozsudek musí být vyhlášen vždy
veřejně.
(3) O vyloučení veřejnosti rozhodne soud
po slyšení stran usnesením, které veřejně
vyhlásí.
Navrhované znění:
(1) Při hlavním líčení může
být veřejnost vyloučena, jestliže by
veřejné projednání věci ohrozilo
utajované skutečnosti chráněné
zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený
průběh jednání, anebo bezpečnost
nebo jiný důležitý zájem svědků;
k témuž účelu může předseda
senátu učinit i jiná přiměřená
opatření. Veřejnost lze vyloučit také
jen pro část hlavního líčení.
(2) Rozsudek musí být vyhlášen vždy
veřejně.
(3) O vyloučení veřejnosti rozhodne soud
po slyšení stran usnesením, které veřejně
vyhlásí.
§ 201
Platné znění:
(1) I když veřejnost nebyla vyloučena podle
§ 200, může soud odepřít přístup
k hlavnímu líčení nezletilým
a těm, u nichž je obava, že by mohli rušit
důstojný průběh hlavního líčení.
Může také učinit nezbytná opatření
proti přeplňování jednací síně.
(2) I když veřejnost byla vyloučena podle §
200, může soud z důležitých důvodů
povolit jednotlivým osobám k hlavnímu líčení
přístup. Na žádost obžalovaného
musí být povolen přístup dvěma
jeho důvěrníkům. Je-li obžalovaných
více, má právo na volbu důvěrníků
každý z nich. Jestliže by tak celkový
počet důvěrníků vzrostl na
více než šest a obžalovaní se mezi
sebou o výběru nedohodnou, provede výběr
soud. Byla-li veřejnost vyloučena pro ohrožení
tajemství chráněného zvláštním
zákonem, případně bezpečnosti
nebo jiného důležitého zájmu
svědků, mohou být za důvěrníky
zvoleny jen takové osoby, proti nimž nemá soud
námitek.
(3) Byla-li veřejnost vyloučena pro ohrožení
státního, hospodářského nebo
služebního tajemství, upozorní předseda
senátu přítomné na trestní
následky toho, kdyby nepovolaným osobám vyjevili
skutečnosti, o nichž se při jednání
dovědí; může též zakázat,
aby si přítomní činili písemné
poznámky.
Navrhované znění:
(1) I když veřejnost nebyla vyloučena podle
§ 200, může soud odepřít přístup
k hlavnímu líčení nezletilým
a těm, u nichž je obava, že by mohli rušit
důstojný průběh hlavního líčení.
Může také učinit nezbytná opatření
proti přeplňování jednací síně.
(2) I když veřejnost byla vyloučena podle §
200, může soud z důležitých důvodů
povolit jednotlivým osobám k hlavnímu líčení
přístup. Na žádost obžalovaného
musí být povolen přístup dvěma
jeho důvěrníkům. Je-li obžalovaných
více, má právo na volbu důvěrníků
každý z nich. Jestliže by tak celkový
počet důvěrníků vzrostl na
více než šest a obžalovaní se mezi
sebou o výběru nedohodnou, provede výběr
soud. Byla-li veřejnost vyloučena pro ohrožení
utajovaných skutečností chráněných
zvláštním zákonem, případně
bezpečnosti nebo jiného důležitého
zájmu svědků, mohou být za důvěrníky
zvoleny jen takové osoby, proti nimž nemá soud
námitek.
(3) Byla-li veřejnost vyloučena pro ohrožení
utajovaných skutečností chráněných
zvláštním zákonem, upozorní
předseda senátu přítomné na
trestní následky toho, kdyby nepovolaným
osobám vyjevili skutečnosti, o nichž se při
jednání dovědí; může též
zakázat, aby si přítomní činili
písemné poznámky.