Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Tento zákon upravuje

a) podmínky pro zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a sítí,

b) podmínky pro poskytování telekomunikačních služeb a práva a povinnosti poskytovatelů a uživatelů těchto služeb,

c) výkon státní správy a regulaci ve věcech telekomunikací, správu kmitočtového spektra a číslovacího plánu s cílem zajistit ochranu veřejného zájmu, integritu, ochranu a optimální využívání telekomunikačních sítí.

Pro účely tohoto zákona

(1) Telekomunikačním zařízením se rozumí technické zařízení, včetně vedení, pro vysílání, přenos, spojování a příjem informací prostřednictvím elektromagnetických vln.

(2) Telekomunikační síť je soubor telekomunikačních zařízení k přepravě informací mezi koncovými body této sítě, popř. soubor rádiových zařízení k přepravě informací nebo jejich vzájemná kombinace.

(3) Veřejná telekomunikační síť je taková síť, která je využitá zcela nebo zčásti pro poskytování veřejných telekomunikačních služeb. Veřejnou telekomunikační sítí není síť pro jednosměrné šíření rozhlasových a televizních signálů zcela nebo zčásti po vedení.

(4) Neveřejná telekomunikační síť je taková síť, jejímž prostřednictvím se poskytují telekomunikační služby uzavřené skupině osob. Pokud je taková síť připojena k veřejné telekomunikační síti, považuje se jako celek za koncové telekomunikační zařízení podle odst. 6.

(5) Koncový bod telekomunikační sítě je technicky specifikované rozhraní mezi sítí, jejíž je součástí, a k ní připojovaným koncovým zařízením. Koncovým bodem telekomunikační sítě se rozumí i body, jimiž se propojují dvě veřejné telekomunikační sítě (propojovací bod).

(6) Koncové zařízení je telekomunikační zařízení, které se připojuje ke koncovému bodu telekomunikační sítě nebo se provozuje ve spojení s telekomunikační sítí.

(7) Přenosová cesta je část sítě bez koncového bodu.

(8) Telekomunikační službou se rozumí poskytování přepravy informací a to zejména formou zvuků, včetně řeči, písma, či jiných psaných znaků a obrazů telekomunikačními zařízeními anebo sítěmi třetím osobám. Touto službou je i pronájem telekomunikačních sítí a přenosových cest.

(9) Veřejnou telekomunikační službou se rozumí služba podle odst. 8, z níž není předem vyloučen žádný zájemce o její využití.

(10) Univerzální služba je veřejná telekomunikační služba, která musí být všeobecně dostupná na celém území státu a je pro ni stanovena přiměřená kvalita a cena.

(11) Veřejná telefonní služba je telekomunikační služba, která spočívá v přepravě mluvené řeči v reálném čase umožňující též funkce faxu a modemu, z níž není předem vyloučen žádný zájemce o její využití.

(12) Povinná telekomunikační služba je veřejná telekomunikační služba uložená v licenci jejímu držiteli.

(13) Telekomunikační činnosti jsou zřizování, provozování, změna, obnova a údržba telekomunikačních zařízení a sítí a poskytování telekomunikačních služeb.

(14) Uživatel telekomunikační služby je fyzická nebo právnická osoba, které je poskytována telekomunikační služba.

(15) Účastník telekomunikační služby je její uživatel podle odst. 14, který je s jejím poskytovatelem ve smluvním vztahu (dále jen smluvní uživatel).

(16) Tísňovými voláními se rozumí volání na tísňová čísla, která jsou stanovena v číslovacím plánu a uvedena v telefonních seznamech.

(17) Regulačním nařízením se rozumí opatření, kterým Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad) stanoví závazné parametry podmiňující telekomunikační provoz a technickou způsobilost telekomunikačních zařízení a kterými rovněž pro subjekty činné v odvětví telekomunikací zezávazňuje odpovídající předpisy Evropské unie. Úřad je povinen zveřejňovat regulační nařízení v Telekomunikačním věstníku.

(1) Telekomunikačními zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí

a) zařízení, která se začleňují do veřejných telekomunikačních sítí a jsou jejich součástí (dále jen začleňovaná zařízení), kromě zařízení uvedených v písm. c),

b) zařízení, která se přímo nebo nepřímo připojují ke koncovým bodům veřejných telekomunikačních sítí (dále jen koncová zařízení), včetně zařízení pro jednosměrné šíření rozhlasových a televizních signálů,

c) vysílací rádiová zařízení a ta začleňovaná zařízení, jejichž součástí je vysílací rádiové zařízení (dále jen vysílací rádiová zařízení).

(2) Telekomunikační zařízení podle odst. 1 musí být v souladu s českými technickými normami a regulačními nařízeními.

(3) Plnění povinnosti stanovené v odst. 2 kontroluje Úřad v rámci výkonu státní inspekce telekomunikací.

(4) Úřad vydává a zveřejňuje v Telekomunikačním věstníku předmětový číselník zařízení uvedených v odst. 1.

(1) Provozovatel začleňovaného zařízení je povinen po celou dobu provozu zařízení zajistit, aby zařízení splňovalo podmínky podle § 3 odst. 2.

(2) Dokladem o prověření souladu podle odst. 1 je protokol o zkouškách, vystavený autorizovanými, popř. akreditovanými osobami [§ 11 a § 16 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.], jejichž seznam zveřejňuje Úřad v Telekomunikačním věstníku.

(1) Telekomunikační zařízení uvedená v § 3 odst. 1 písm. b) a c) jsou stanovenými výrobky podle zvláštního zákona [§ 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.] a podléhají schválení Úřadem.

(2) Schválení zařízení Úřadem je podmínkou pro vydání prohlášení o shodě podle zvláštního zákona [§ 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.]. Úřad vydává doklad o schválení zařízení.

(3) Úřad zveřejňuje v Telekomunikačním věstníku seznam těch zařízení schválených v Evropské unii, která se považují za schválená i v České republice.

(1) O schválení telekomunikačního zařízení může požádat výrobce zařízení nebo osoba, která je výrobcem písemně zmocněna získat doklad o schválení zařízení uvedených v § 5 a plnit povinnosti uvedené ve zvláštním zákoně

[§ 8 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.].

(2) Žádost o schválení musí obsahovat

a) obchodní jméno žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo organizace,

b) údaje o zařízení,

c) systém identifikace zařízení, používaný výrobcem,

d) způsob zajištění záručního a pozáručního servisu zařízení.

(3) Žádost doloží žadatel současně s jejím podáním

a) výpisem z obchodního rejstříku,

b) písemným zmocněním výrobce v případě, že o schválení žádá zmocněná osoba podle odst. 1,

c) doklady prokazujícími, že žadatel má k plnění povinností uvedených v odst. 1 technické, kvalifikační a finanční předpoklady,

d) uživatelskou dokumentací (návodem k obsluze) k zařízení v českém jazyce,

e) doklady o posouzení shody, vydanými autorizovanými, popř. akreditovanými osobami podle zvláštního zákona [§ 11 a § 14 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.],

f) dokladem o zaplacení jednorázového poplatku.

(1) Telekomunikační zařízení mohou být uvedena na trh pouze za stanovených podmínek4) nebo u zařízení podle § 5 odst. 3, pokud jsou označena značkou shody CE, udělenou notifikovaným orgánem Evropské unie. Každé telekomunikační zařízení, které je nabízeno k prodeji a neodpovídá podmínkám stanoveným tímto zákonem, musí být zřetelně označeno jako neschválené.

(2) Českou schvalovací značkou, popř. značkou shody CE, musí být označen rovněž obal a uživatelská dokumentace (návod k obsluze) k zařízení v českém jazyce.

(3) Jestliže je zařízení označeno schvalovací značkou, aniž splňuje požadavky pro schválení, je Úřad oprávněn zakázat uvedení takového zařízení do provozu a jeho uvádění na trh [zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.] a nechá tuto značku, kterou je zařízení označeno, na náklady výrobce, dovozce nebo distributora znehodnotit nebo odstranit. Totéž platí, jestliže je zařízení označeno značkou, která je zaměnitelná se značkou stanovenou Úřadem.

(4) Dozor nad uváděním schválených telekomunikačních zařízení na trh je prováděn podle zvláštního zákona.6)

(1) Ke koncovým bodům veřejných telekomunikačních sítí je možno přímo nebo nepřímo připojovat a návazně provozovat pouze telekomunikační zařízení schválená Úřadem a označená podle § 7.

(2) Provozovatel veřejné telekomunikační sítě je oprávněn pozastavit poskytování telekomunikační služby účastníkovi, který ke koncovému bodu této sítě připojil neschválené telekomunikační zařízení a nevyhověl prokazatelné výzvě provozovatele, aby toto zařízení odpojil.

(3) Telekomunikační zařízení uvedená v § 3 odst. 1 písm. c) lze zřizovat a provozovat jen po jejich schválení podle § 5 a za podmínek stanovených tímto zákonem.

(4) Pro zkušební účely lze zařízení uvedené v § 3 odst. 1 písm. c) provozovat před jeho schválením za podmínek stanovených tímto zákonem.

Zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení a sítě a poskytovat telekomunikační služby lze za podmínek stanovených tímto zákonem na základě licence nebo generálního oprávnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Úřad uděluje právnickým osobám se sídlem v České republice licence na

a) zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí,

b) poskytování veřejné telefonní služby.

(2) Činnosti uvedené v odst. 1 nejsou podnikáním podle živnostenského zákona [§ 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.].

(3) Licence se uděluje na dobu 20 let, pokud žadatel nepožádá o dobu kratší. Toto ustanovení o době platnosti se nevztahuje na přidělování čísel ani kmitočtů.

(4) Držitel licence může požádat Úřad jeden rok před uplynutím doby, na kterou mu byla licence udělena, o její prodloužení. Platnost licence Úřad prodlouží o dalších 10 let, pokud jsou plněny podmínky touto licencí stanovené a pokud držitel nepožádá o dobu kratší.

(5) Licence je nepřenosná na jinou osobu.

(6) Úřad informuje o udělení licence oznámením v Telekomunikačním věstníku. Do vydaných licencí lze nahlédnout u Úřadu.

(1) Licence se uděluje na základě písemné žádosti, která musí obsahovat

a) obchodní jméno žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo organizace,

b) vymezení činností, které hodlá žadatel vykonávat, den jejich zahájení a dobu, na niž o licenci žádá,

c) územní rozsah univerzální služby, pokud žádá, aby ji mohl poskytovat,

d) údaje o síti, kterou hodlá žadatel provozovat, její územní rozsah a schéma, včetně způsobu připojení k sítím jiných provozovatelů,

e) údaje o kmitočtech, jsou-li požadovány, popř. o číslech podle číslovacího plánu,

f) způsob zajištění všeobecné dostupnosti služeb, u nichž to zákon požaduje.

(2) Žádost o licenci doloží žadatel současně s jejím podáním

a) výpisem z obchodního rejstříku,

b) plánem rozvoje sítě nebo veřejné telefonní služby včetně kvantitativních a kvalitativních ukazatelů rozvoje nejméně na dobu prvních pěti let činnosti, pokud nežádá o udělení licence na dobu kratší,

c) doklady prokazujícími, že žadatel má k výkonu požadované činnosti technické, kvalifikační a finanční předpoklady a že touto činností nedojde k ohrožení životního prostředí podle zákona [zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.],

d) dokladem o zaplacení jednorázového poplatku.

(1) Úřad rozhodne o udělení licence ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení žádosti. Nejsou-li do uplynutí této lhůty k dispozici požadované kmitočty, anebo čísla podle číslovacího plánu, pokud je žadatel požaduje, Úřad řízení o licenci přeruší na dobu nejdéle 12 měsíců a po tuto dobu vede žádost v evidenci podle časového pořadí daného dnem jejího přijetí. Úřad může se souhlasem žadatele vydat licenci na činnosti, které nevyžadují použití kmitočtů. Tímto postupem se neruší právo žadatele na přidělení kmitočtů v pozdějším termínu podle časového pořadí.

(2) V případech, kdy bude licence vydávána na základě soutěže nebo její vydání je podmíněno výsledky mezinárodních jednání (např. o kmitočtech nebo číslech), bude správní řízení zahájeno bezodkladně po skončení této soutěže nebo mezinárodních jednání.

(3) Pokud je k udělení licence nutné provést změny v číslovacím plánu, může Úřad odložit udělení licence na dobu nejdéle 12 měsíců ode dne, kdy mu byla doručena žádost o udělení licence, popř. vydá licenci pouze v omezeném nikoli požadovaném rozsahu.

(4) Licence nebude udělena v případě, že

a) žadatel nesplní náležitosti uvedené v § 11 odst. 1, anebo je sice splní, ale neprokáže schopnost zabezpečovat požadované činnosti způsobem uvedeným v § 11 odst. 2,

b) vydáním licence by byla ohrožena bezpečnost státu anebo život či zdraví osob,

c) nejsou k dispozici požadované kmitočty ani jiné vhodné kmitočty a uplynula lhůta podle odst. 1.

(5) Není-li žádost o licenci úplná anebo bez závad, vyzve Úřad žadatele k jejímu doplnění, popř. odstranění nedostatků ve stanovené lhůtě, po kterou se řízení přeruší. Uběhne-li tato lhůta marně, řízení se zastaví. V tomto případě neplatí lhůta podle odst.1.

(6) Pokud je žádost odmítnuta z důvodu uvedeného v odst. 4 písm. c), Úřad na žádost žadatele požadavek zaregistruje nejdéle na dobu 2 let od podání žádosti o registraci.

(7) Pokud Úřad během doby uvedené v odst. 6 získá příslušné kmitočty, oznámí to žadateli a vyzve jej, aby podal žádost o licenci.

Počet licencí může být Úřadem omezen pouze tehdy, není-li v plánu využití kmitočtového spektra k dispozici dostatečný počet kmitočtů pro potřeby žadatelů o licenci. V tomto případě Úřad vyhlásí na udělení licence soutěž. Pravidla soutěže se vyhlašují v Telekomunikačním věstníku.

(1) Rozhodnutí o licenci musí obsahovat

a) obchodní jméno žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo organizace,

b) předmět a rozsah povolených telekomunikačních činností,

c) území, na které se vztahuje výkon povolených telekomunikačních činností,

d) povinnost poskytovat univerzální službu, pokud je držiteli licence stanovena, popř. povinnost finančně přispívat na poskytování univerzální služby,

e) povinnost zpracovávat statistické výkazy v oboru telekomunikací a předkládat Úřadu účetní výkazy v termínech stanovených Úřadem, popř. informace požadované orgány Evropské unie nebo jinými mezinárodními orgány,

f) podmínky pro využívání kmitočtů, pokud byl jako součást licence udělen kmitočtový příděl a další technické podmínky, které jsou nutné k zajištění integrity sítě,

g) podmínky k poskytování povinných služeb, pokud jsou držiteli licence stanoveny,

h) podmínky k ochraně uživatelských práv,

i) podmínky k zajištění úkolů orgánů státní správy stanovených zákonem [zákon č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 67/1992 Sb., o vojenském obranném zpravodajství, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.],

j) termín, od kdy může a termín, od kdy musí zahájit povolené telekomunikační činnosti,

k) dobu platnosti licence,

l) další specifické podmínky související s prováděním licencí povolených telekomunikačních činností,

m) stanovené poplatky.

(2) Podmínky stanovené licencí musí být jednoznačné, objektivní a nediskriminační.

(1) Úřad rozhodne o změně licence v případě, že

a) je to nezbytné k dodržení závazků převzatých Českou republikou mezinárodními smlouvami nebo stanovených zákonem,

b) to vyžaduje bezpečnost státu,

c) je ve veřejném zájmu, aby držitel licence poskytoval univerzální službu,

d) dojde ke změně podmínek, za nichž byla licence udělena a které byly v licenci uvedeny jako podmínky, které lze změnit,

e) se o změně s držitelem licence dohodne, nebo ho o ni držitel licence požádá.

(2) Změnou licence není průběžná aktualizace seznamů technických norem a regulačních nařízení, která je držitel licence povinen plnit.

(3) Držitel licence je povinen oznámit Úřadu všechny změny, které mohou ovlivnit plnění povinností uložených mu v licenci a změny údajů uvedených v licenci, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastanou, popř. ode dne, kdy se o nich dozví.

(1) Licence pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,

b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,

c) rozhodnutím Úřadu o odejmutí licence.

(2) V případech, kdy držitel licence

a) neplní podmínky, popř. povinnosti stanovené v licenci,

b) porušuje povinnosti stanovené zákonem,

ho Úřad písemně vyzve, aby ve lhůtě stanovené Úřadem, která nebude kratší než 15 dnů, napravil zjištěné nedostatky. Pokud tak držitel licence neučiní, může mu Úřad uložit pokutu, a to i opakovaně.

(3) Pokud držitel licence ani po uplatnění postupu podle odst. 2 neplní uložené povinnosti, anebo

a) vyjdou najevo skutečnosti, pro něž by nebyla licence vydána,

b) požádá písemně o odejmutí licence,

může Úřad rozhodnout o odejmutí licence nebo o omezení platnosti části licence k datu, které stanoví.

(4) Osoba, které byla odejmuta licence podle odst. 3, může o takovou licenci požádat znovu nejdříve po uplynutí dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím odejmutí.

(1) Úřad vydává ke zřízení a provozování jiných telekomunikačních zařízení a sítí, než které jsou uvedeny v § 10 odst. 1 písm. a), § 19 a § 20, a k poskytování jiných telekomunikačních služeb, než která je uvedena v § 10 odst. 1 písm. b), generální oprávnění.

(2) Generální oprávnění musí obsahovat

a) vymezení rozsahu telekomunikační sítě povolené k provozování, popř. vymezení rozsahu povolených služeb,

b) technické podmínky k zajištění kvality provozu, integrity sítě a propojení s jinými sítěmi,

c) podmínky k ochraně práv uživatelů služeb,

d) podmínky pro využití kmitočtů a další technické podmínky k provozování telekomunikačního zařízení a sítě, popř. poskytování služeb, pokud na ně není vydáno jiné generální oprávnění,

e) další specifické podmínky vztahující se k provozu sítě a poskytování telekomunikačních služeb,

f) stanovení registrační povinnosti a výši poplatku za registraci, jsou-li stanoveny,

g) povinnost zpracovávat statistické výkazy v oboru telekomunikací, popř. informace požadované orgány Evropské unie nebo jinými mezinárodními orgány,

h) podmínky, za nichž může být generální oprávnění zrušeno, popř. vydána jeho změna,

i) ustanovení o nabytí účinnosti a době platnosti generálního oprávnění.

(3) Návrh generálního oprávnění musí být ve lhůtě ne kratší než 60 dní před jeho vydáním zveřejněn k uplatnění připomínek v Telekomunikačním věstníku.

(4) Vydané generální oprávnění, popř. jeho změnu, zveřejňuje Úřad bez odkladu v Telekomunikačním věstníku.

(5) Osoby, které vykonávají činnosti podle generálního oprávnění, jsou povinny

a) ohlásit písemně Úřadu k registraci den zahájení své činnosti předem ve lhůtě stanovené generálním oprávněním a předložit Úřadu doklad o zaplacení poplatku za registraci, je-li stanoven,

b) ohlásit písemně Úřadu den ukončení své činnosti ve lhůtě stanovené generálním oprávněním,

c) informovat Úřad na jeho výzvu o dalších skutečnostech podle generálního oprávnění, popř. podle tohoto zákona,

d) předkládat Úřadu statistické výkazy v rozsahu a termínech stanovených v generálním oprávnění.

(6) Registrace vzniká dnem ohlášení podle odst. 5 písm. a) a je souhlasem Úřadu k provozování živnosti podle zvláštního zákona [§ 52 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.].

(7) Úřad vyzve písemně osobu, která vykonává činnosti podle generálního oprávnění a která nesplňuje některou z podmínek uvedených v generálním oprávnění, aby ve lhůtě stanovené Úřadem, která nebude kratší než 15 dnů, napravila zjištěné nedostatky. Pokud tak vyzvaná osoba neučiní, Úřad jí uloží pokutu. Jestliže vyzvaná osoba do 1 měsíce od uložení pokuty neučiní opatření ke splnění všech podmínek generálního oprávnění, Úřad vydá rozhodnutí o zákazu provozování zařízení a sítě, popř. poskytování služby podle generálního oprávnění touto osobou. Rozhodnutí o zákazu poskytování služby předá Úřad k dalšímu postupu příslušnému živnostenskému úřadu [zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů].

(8) Generální oprávnění není správním rozhodnutím.

(1) V případě, kdy generální oprávnění podle § 17 není dosud vydáno, Úřad vydá na základě žádosti individuální oprávnění platné do doby vydání generálního oprávnění. Žádost musí mít náležitosti přiměřené podle § 11 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a d).

(2) Kdo uhradil poplatek za vydání individuálního oprávnění podle odst. 1, není již povinen uhradit poplatek stanovený podle § 17 odst. 2 písm. f) po vydání generálního oprávnění.

Licence ani generální oprávnění, popř. individuální oprávnění se nevyžaduje pro zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a sítí, které neslouží k poskytování telekomunikačních služeb, nejsou propojeny s veřejnou telekomunikační sítí ani k ní připojeny a nepřekračují státní hranice a které jsou provozovány bez použití vysílacích rádiových zařízení, pokud zákon nestanoví jinak.

(1) Licence ani generální oprávnění, popř. individuální oprávnění, se dále nevyžaduje pro zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a sítí

a) Ministerstva obrany,

b) Ministerstva spravedlnosti pro Vězeňskou službu,

c) Ministerstva vnitra,

d) Bezpečnostní informační služby,

pokud tato zařízení a sítě neslouží k poskytování telekomunikačních služeb.

(2) Používání vysílacích rádiových zařízení orgány uvedenými v odst. 1 písm. b), c) a d) je možné jen na základě vydání rozhodnutí o kmitočtovém přídělu Úřadem.

(1) Univerzální služba je poskytována ve veřejném zájmu. Poskytování univerzální služby musí být zabezpečeno na celém území státu alespoň jedním poskytovatelem.

(2) Úřad stanoví povinnost poskytovat univerzální službu tomu poskytovateli, který při poskytování této služby na území společném dvěma nebo více poskytovatelům má dominantní postavení [zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.], popř. může stanovit tuto povinnost i těm poskytovatelům veřejné telekomunikační služby, kteří o poskytování univerzální služby požádají. Úřad může vyhlásit na poskytování univerzální služby na relevantním trhu výběrové řízení.

(3) Poskytovatel univerzální služby je na určeném území povinen zabezpečit v přiměřené době stanovené v licenci veřejnou telefonní službu po pevné síti včetně

a) přístupu ke službám spojovatelky,

b) přístupu k tísňovým voláním,

c) vymezené služby zdravotně postiženým občanům,

d) vydávání telefonních seznamů,

e) přístupu k veřejným telefonním automatům.

(4) Rozsah univerzální služby lze měnit nařízením vlády.

(5) Poskytovatelé veřejné telefonní služby jsou povinni finančně přispívat na poskytování univerzální služby, pokud tento zákon nestanoví jinak, způsobem a ve výši stanovené prováděcím předpisem, a to na účet univerzální služby.

(6) Povinnost poskytovat univerzální službu nebo finančně přispívat na její poskytování nelze stanovit poskytovateli veřejné telefonní služby, který má méně než pětiprocentní podíl na celkovém objemu tržeb za poskytování této služby v určeném území.

(7) Poskytovatel univerzální služby má nárok na vyrovnání rozdílu mezi dosaženými výnosy za univerzální službu a stanovenými ekonomicky oprávněnými náklady na poskytování univerzální služby včetně přiměřeného zisku, a to z účtu univerzální služby.

(8) Účet univerzální služby zřizuje a spravuje Úřad.

(1) V případech, kdy je ohrožena kontinuita poskytování univerzální služby, Úřad rozhodne o opatřeních nezbytných k udržení poskytování univerzální služby, stejně jako o poskytovateli, který tuto povinnost převezme.

(2) Pokud poskytovateli univerzální služby určenému podle odst. 1 vzniknou dodatečné ekonomicky oprávněné náklady spojené s převzetím této povinnosti, budou tyto náklady po posouzení nezávislým auditorem a po rozhodnutí Úřadu uhrazeny z účtu univerzální služby.

(1) Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí jsou povinni zabezpečit možnost vzájemné komunikace všech uživatelů stejných telekomunikačních služeb. K tomu jsou povinni vzájemně propojit své sítě přímo nebo prostřednictvím sítí dalších provozovatelů.

(2) Poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb mají přístup k veřejné telekomunikační síti na základě smlouvy s provozovateli veřejných telekomunikačních sítí, pokud neprovozují tyto sítě sami.

(3) K činnostem uvedeným v odst. 1 a 2 jsou provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí povinni zveřejňovat a Úřadu oznamovat nabídku rozsahu propojení popř. přístupu k síti, včetně cenových, provozních a technických podmínek.

(4) Úřad průběžně vytváří ve spolupráci s provozovateli veřejných telekomunikačních sítí a poskytovateli veřejných telekomunikačních služeb podmínky pro zavádění nových telekomunikačních služeb, popř. rozšiřování možností přístupu ke službám ze strany uživatelů (např. přenosnost účastnických čísel, možnost výběru provozovatele meziměstské nebo mezinárodní telekomunikační sítě přímou volbou čísla) pro rozvoj hospodářské soutěže v telekomunikacích. K tomu může vydat regulační nařízení. Takové regulační nařízení zveřejňuje nejméně 60 dnů před jeho vydáním v Telekomunikačním věstníku k diskuzi.

(5) Kdo je vyzván k uzavření smlouvy o propojení podle odst. 1, je povinen zpracovat návrh smlouvy a uzavřít ji se žadatelem do 3 měsíců ode dne, kdy byl k tomu vyzván. Je-li žadatelů více, musí k zabezpečení jejich rovného postavení platit pro všechny stejné podmínky propojení.

(6) Žadatel je povinen neprodleně oznámit Úřadu, že podal výzvu na uzavření smlouvy o propojení nebo o přístupu k síti a sdělit mu termíny jednání o smlouvě.

(7) Úřad má právo zúčastnit se jednání o uzavření smlouvy o propojení nebo přístupu k síti a uplatňovat své připomínky.

(8) Smlouvu o propojení nebo přístupu k síti předloží smluvní strany do 7 dnů po jejím uzavření Úřadu. Informace o uzavření smlouvy jsou zveřejňovány v Telekomunikačním věstníku. Do smluv lze nahlédnout u Úřadu.

(9) Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí jsou povinni na základě smlouvy umožnit, aby každý, kdo splňuje podmínky tohoto zákona, mohl připojit k jeho síti svoje koncové zařízení.

(10) Úřad vykonává správu síťových plánů veřejných telekomunikačních sítí, kterými vymezuje základní vlastnosti sítí, důležité pro účinné propojování, popř. připojování sítí různých provozovatelů a současně pro zajištění integrity sítí. Úřad vydává síťové plány regulačním nařízením a zveřejňuje je v Telekomunikačním věstníku.

(1) Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí jsou povinni platit ceny za propojení. Způsob výpočtu těchto cen, který vychází z ekonomicky oprávněných nákladů za propojení, stanoví Úřad regulačním nařízením a zveřejní ho v Cenovém věstníku a Telekomunikačním věstníku.

(2) Ceny za propojení musí být dohodnuty mezi jednotlivými provozovateli sítě tak, že nesmí diskriminovat ani upřednostňovat nikoho z nich. Dohoda o ceně je součástí smlouvy o propojení.

O sporech nebo o povinnosti postupovat podle § 23 a § 24 rozhoduje Úřad na základě podnětu smluvních stran nebo z vlastního podnětu bez odkladu poté, kdy se dozvěděl o sporu nebo o rozporu postupů smluvních stran s právním předpisem. Spory o zaplacení cen za propojení rozhodují soudy postupem podle obecných předpisů o soudním řízení.

(1) Úřad vykonává k zajištění účelného využívání čísel správu číslovacích plánů, kterou se rozumí sestavování číslovacích plánů, evidence využívání a kontrola přidělených čísel, přidělování čísel provozovatelům sítí nebo poskytovatelům služeb, popř. uživatelům telekomunikačních služeb, a provádění změn v číslovacích plánech.

(2) Číslovací plány stanoví číslování telekomunikační sítě a služeb, včetně přídavných a doplňkových služeb a číslování přechodů mezi telekomunikačními sítěmi, a obecné podmínky přidělení a užívání čísel.

(3) Úřad vydává jako regulační nařízení dokumenty uvedené v odst. 1 a 2 a zveřejňuje je v Telekomunikačním věstníku.

(4) Úřad v souladu s číslovacím plánem přiděluje čísla, popř. číselné řady poskytovatelům telekomunikačních služeb nebo provozovatelům telekomunikačních sítí, popř. jednotlivým uživatelům, včetně podmínek, které musí být splněny pro používání čísel, popř. číselných řad.

(5) Čísla nebo číselné řady se přidělují na základě žádosti na dobu určitou. Ten, komu Úřad přidělil číslo, může před uplynutím stanovené doby požádat o prodloužení doby nebo o přidělení jiného čísla. Úřad mu dobu prodlouží nebo mu číslo přidělí podle číslovacího plánu.

(6) Žádost o přidělení čísla, popř. číselné řady musí obsahovat

a) u právnické osoby obchodní jméno žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo organizace doložené výpisem z obchodního rejstříku, u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo a adresu na území České republiky,

b) specifikaci požadavku na přidělení čísla, popř. číselné řady, včetně účelu jejich použití,

c) doklad o zaplacení jednorázového poplatku.

(7) V rozhodnutí o přidělení čísla, popř. číselné řady Úřad uvede

a) u právnické osoby obchodní jméno žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo organizace, u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo a adresu na území České republiky,

b) přidělené číslo, popř. číselnou řadu,

c) podmínky vztahující se k používání přiděleného čísla, popř. číselné řady,

d) stanovené poplatky,

e) dobu platnosti rozhodnutí.

(1) Úřad je oprávněn provádět úpravy číslovacího plánu, které zveřejní v Telekomunikačním věstníku.

(2) Je-li nutné pro uspokojení nových požadavků provést změny číslovacího plánu, které vyvolají náklady u jiných účastníků, rozhodne Úřad, který z účastníků a jakým způsobem ponese náhrady veškerých nákladů anebo jejich části.

(3) Držitel čísel nebo číselné řady je povinen

a) bezodkladně oznámit Úřadu, že není schopen využívat přidělené číslo, popř. číselnou řadu,

b) předkládat Úřadu zprávu o využívání přiděleného čísla, popř. číselné řady.

(4) Držitel čísel nebo číselné řady nesmí bez souhlasu Úřadu převést čísla ani jejich část na jiného poskytovatele telekomunikačních služeb nebo provozovatele telekomunikační sítě.

(5) Úřad může rozhodnout o uložení pokuty nebo odejmutí čísla v případě, že držitel čísel nebo číselné řady postupuje v rozporu s odst. 2, 3 a 4 a při neplnění podmínek stanovených rozhodnutím o přidělení, při nevyužívání přidělených čísel, popř. číselné řady nebo při změně číslovacího plánu.

(1) Telekomunikační služby se poskytují za ceny neregulované, s výjimkou stanovenou podle odst. 4.

(2) Tísňová volání, služební zprávy správních orgánů telekomunikací, hlášení poruch přístupu k síti, poruch veřejných automatů, veřejných telefonních hovoren a veřejných telefonních stanic, popř. stanoví-li tak zákon i jiné zprávy, se poskytují bezplatně.

(3) Návrh cenové politiky v oblasti telekomunikačních služeb předkládá Úřad vládě České republiky ke schválení. V návaznosti na schválenou cenovou politiku vydá Úřad regulační nařízení pro realizaci cenové politiky.

(4) Regulační nařízení musí obsahovat

a) seznam telekomunikačních služeb s regulovanými cenami,

b) rozsah regulovaných cen telekomunikačních služeb.

(5) Úřad je povinen zveřejnit regulační nařízení pro realizaci cenové politiky v oblasti telekomunikačních služeb v Cenovém věstníku a v Telekomunikačním věstníku.

(6) Poskytovatel telekomunikačních služeb je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a tržeb podle jednotlivých telekomunikačních služeb a podle struktury jejich cen, a to i v případě, že se jedná o telekomunikační služby, jejichž ceny nejsou regulovány. Úřad má právo vyžádat si účetní doklady a doklady o způsobu kalkulace ceny i u cen neregulovaných.

(1) Úřad vykonává k zajištění účelného využívání kmitočtů správu kmitočtového spektra, kterou se rozumí sestavování a provádění změn plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtovou tabulku) a plánu využití kmitočtového spektra, přidělování a koordinace kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání spektra.

(2) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) stanoví kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby a zařízení a obecné podmínky přidělení kmitočtů.

(3) Plán využití kmitočtového spektra, popř. částí kmitočtového spektra stanoví podmínky pro využití jednotlivých kmitočtů radiokomunikačními službami se zřetelem na cíle regulace, evropskou harmonizaci, vývoj techniky a kompatibilitu využívání kmitočtů v přenosových médiích.

(4) Úřad vydává jako regulační nařízení dokumenty uvedené v odst. 2 a 3 a zveřejňuje je v Telekomunikačním věstníku.

(5) Pro využívání kmitočtů k obraně území České republiky uzavírá Úřad dohodu s Ministerstvem obrany.

(1) Úřad přiděluje kmitočty na dobu určitou na základě žádosti, v souladu s regulačními nařízeními podle § 29 odst. 4. Kmitočtový příděl je nepřenosný na jinou osobu. Je-li pro určitý kmitočet podáno více žádostí, vyřizuje je Úřad v pořadí, v jakém byly doručeny, nebo na základě soutěže. V tomto případě Úřad přidělí kmitočty do 30 dnů od ukončení soutěže. Soutěž vyhlašuje Úřad v Telekomunikačním věstníku.

(2) Pokud to vyžaduje veřejný zájem, lze kmitočty přidělit mimo pořadí.

(3) O přidělení kmitočtů se nežádá v případech, kdy na provozování zařízení využívající vymezenou část kmitočtového spektra Úřad vydá generální oprávnění.

(4) Žádost fyzické osoby o kmitočtový příděl musí obsahovat

a) jméno, příjmení a rodné číslo žadatele,

b) státní příslušnost,

c) adresu žadatele na území České republiky,

d) údaj o zvláštní způsobilosti žadatele, je-li požadována, a číslo dokladu o zvláštní způsobilosti stanovené zákonem.

(5) Žádost podnikající fyzické nebo právnické osoby o kmitočtový příděl musí obsahovat

a) obchodní jméno žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo organizace,

b) údaj o zvláštní způsobilosti odpovědné osoby, je-li požadována, a číslo dokladu o zvláštní způsobilosti stanovené zákonem.

(6) Žádosti uvedené v odst. 4 a 5 doloží žadatelé současně s jejich podáním

a) účelem využití požadovaného kmitočtu nebo kmitočtového pásma,

b) vymezením předpokládané provozní oblasti,

c) dokladem o zaplacení jednorázového poplatku,

a žádost uvedenou v odst. 5 ještě živnostenským oprávněním.

(7) Rozhodnutí o kmitočtovém přídělu pro fyzickou osobu musí obsahovat

a) jméno, příjmení a rodné číslo,

b) adresu žadatele kmitočtového přídělu na území České republiky,

c) přidělené kmitočty nebo kmitočtová pásma včetně podmínek využití kmitočtového přídělu,

d) stanovené poplatky.

(8) Rozhodnutí o kmitočtovém přídělu pro žadatele uvedené v odst. 5 musí obsahovat:

a) obchodní jméno žadatele, jeho sídlo v České republice a identifikační číslo organizace,

b) jméno, příjmení a rodné číslo odpovědné osoby se zvláštní způsobilostí, je-li stanovena,

c) přidělené kmitočty nebo kmitočtová pásma včetně podmínek využití kmitočtového přídělu,

d) stanovené poplatky.

(9) Úřad stanoví regulačním nařízením další specifické podmínky pro jednotlivé druhy rádiových vysílacích stanic, včetně rozsahu povolovaného kmitočtového přídělu.

(1) Kmitočtový příděl nebude udělen v případě, že

a) požadavek je v rozporu s dokumenty uvedenými v § 29 odst. 4,

b) požadované kmitočty nelze zkoordinovat,

c) je to nezbytné k dodržení závazků převzatých Českou republikou mezinárodními smlouvami nebo stanovených zákonem,

d) to vyžaduje bezpečnost státu, popř. jiný veřejný zájem,

e) žadatel porušuje podmínky dříve vydaných povolení.

(2) Úřad může rozhodnout o změně kmitočtového přídělu v případě, že

a) dojde ke změně podmínek, za nichž byl kmitočtový příděl vydán, pokud je to technicky možné,

b) je to nezbytné k dodržení závazků převzatých Českou republikou mezinárodními smlouvami nebo stanovených zákonem,

c) to vyžaduje bezpečnost státu, popř. jiný veřejný zájem,

d) se o změně s držitelem kmitočtového přídělu dohodne nebo ho o ni držitel požádá.

(3) Kmitočtový příděl pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou byl udělen,

b) pokud je držitelem právnická osoba, dnem jejího zániku, popř. dnem zániku živnostenského oprávnění u fyzické osoby,

c) úmrtím fyzické osoby,

d) rozhodnutím Úřadu o odejmutí kmitočtového přídělu.

(4) Úřad rozhodne o odejmutí kmitočtového přídělu v případě, že

a) držitel opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona,

b) po dobu jednoho roku nebyl kmitočtový příděl využíván,

c) vyjdou najevo skutečnosti, pro něž by nebyl kmitočtový příděl vydán,

d) to vyžaduje bezpečnost státu,

e) dojde ke změně podmínek, za nichž byl kmitočtový příděl vydán,

f) držitel kmitočtového přídělu požádá písemně o zrušení přídělu.

(5) V případech, kdy držitel kmitočtového přídělu

a) neplní podmínky, popř. povinnosti stanovené kmitočtovým přídělem,

b) porušuje povinnosti stanovené zákonem,

mu Úřad udělí pokutu.

(6) Osoba, které byl odejmut kmitočtový příděl podle odst. 4 písm. a), b) a c), může o kmitočtový příděl ke stejnému účelu požádat znovu nejdříve po uplynutí dvou let od dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí kmitočtového přídělu.

(1) Ministerstvo obrany využívá kmitočty v kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu využití kmitočtů pro vojenské účely bez kmitočtového přídělu.

(2) Ministerstvo spravedlnosti pro Vězeňskou službu, Ministerstvo vnitra a Bezpečnostní informační služba využívají kmitočty v kmitočtových pásmech podle rozhodnutí o kmitočtovém přídělu. Poplatky za vydání těchto rozhodnutí Úřad nevybírá.

(3) Pro vysílání rozhlasových a televizních programů podle zvláštního zákona [zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.] přidělí Úřad kmitočty na základě souhlasu Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání.

(4) Úřad stanoví v prováděcím předpisu k tomuto zákonu, kdy je třeba k obsluze vysílacích rádiových stanic zvláštní způsobilosti osob a jakým způsobem se nabývá, prokazuje a osvědčuje. Za doklad o zvláštní způsobilosti se vybírá jednorázový poplatek.

(1) Poskytovatel veřejné telekomunikační služby, popř. služeb (dále jen "služba"), je povinen s každým, kdo souhlasí s jeho všeobecnými podmínkami služby a přijme návrh na uzavření smlouvy, uzavřít smlouvu o poskytnutí služby podle tohoto zákona. Při jejím plnění je povinen postupovat v souladu s udělenou licencí, popř. generálním oprávněním a podle všeobecných podmínek služby.

(2) Poskytovatel služby má právo na zaplacení poskytnuté služby způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby.

(3) Poskytovatel služby je povinen předkládat smluvnímu uživateli přehledné a srozumitelné vyúčtování ceny za službu.

(4) Pokud dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch jejího uživatele, je poskytovatel služby povinen rozdíl ceny uhradit uživateli.

(5) Úřad stanoví regulačním nařízením parametry jakosti a jejich hodnoty pro univerzální službu, popř. další telekomunikační služby, které jsou závazné pro poskytovatele těchto služeb.

(6) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru v síti, jejímž prostřednictvím je služba poskytována, je poskytovatel služby povinen odstranit závadu a přiměřeně snížit cenu. Poskytovatel služby není povinen uhrazovat jejím uživatelům náhradu škody, popř. ušlý zisk v důsledku neposkytnutí služby nebo vadného poskytnutí služby.

(7) Poskytovatel služby je povinen vytvořit technické podmínky pro bezplatné hlášení závad služby včetně poruch zařízení, jejichž prostřednictvím je realizována.

(8) Poskytovatel služby může omezit, popř. přerušit poskytování služby v případech, kdy smluvní uživatel přes písemné upozornění neplní smluvní podmínky pro poskytování služby.

(9) Poskytovatelé služby jsou povinni poskytovat si pro účely informační služby nebo pro vydávání seznamů uživatelů služby identifikační údaje o smluvních uživatelích služby, které musí obsahovat jméno, adresu, uživatelské číslo. To neplatí pro údaje, které smluvní uživatel ze zveřejnění vyloučil.

(10) Poskytovatel služby je povinen na žádost jejího smluvního uživatele bezplatně zablokovat přístup ke službě, jejíž obsah může ohrozit mravní výchovu mládeže [§ 217 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.].