K bodu 23:
Za účelem zvýšení transparentnosti
podnikání banky (pobočky zahraniční
banky) se v zákoně navrhuje zakotvit požadavek
na oddělené evidování obchodů
na účet klienta a obchodů na vlastní
účet banky, a to z hlediska organizačního,
personálního a účetního. Doklady
o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky
zahraničních bank povinny uschovávat po dobu
nejméně 10 let, aby bylo možné doložit
v případě potřeby průběh
jednotlivých operací v souladu s dalšími
ustanoveními zákona o bankách (např.
§ 26).
K bodu 24:
Signalizace skutečností, které mohou negativně
ovlivnit hospodaření banky, auditorem banky orgánům
bankovního dohledu, je významným předpokladem
pro stanovení odpovídajícího postupu
a přijetí včasných účinných
nápravných opatření vůči
bance. Poskytování informací auditory s pouhým
vědomím banky upravuje Směrnice č.
95/26/ES. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon
o auditorech v § 16 ukládá auditorům
povinnost nechat se zprostit mlčenlivosti statutárním
orgánem účetní jednotky nebo Komorou
auditorů, a to při poskytování informací,
které se auditor dozvěděl při výkonu
své činnosti, je nezbytné, v souvislosti
s navrhovaným zněním § 22 odst. 5, změnit
i znění § 16 zákona o auditorech (viz
Čl. V návrhu).
Povinnost auditora informovat ve stanovených případech
Českou národní banku, která je pověřena
výkonem bankovního dohledu, tudíž vychází
z běžné zahraniční praxe a je
plně v souladu se směrnicí 95/26/ES.
K bodu 25:
Valná hromada má povinnost rozhodnout o úhradě
ztráty z vlastních zdrojů banky při
schvalování účetní závěrky
za rok, ve kterém ztráta vznikla. Důvodem
tohoto ustanovení je zreálnění pohledu
na výsledek hospodaření banky v běžném
roce.
K bodu 26:
V souvislosti se zakotvením povinnosti archivovat doklady
o uskutečněných obchodech po dobu nejméně
10 let se vypouští dosavadní ustanovení
týkající se povinnosti archivovat tyto doklady
po dobu 5 let.
K bodu 27:
Doplnění výčtu dalších
požadavků na banku v případě
nedostatků, a to "vyměnit členy dozorčí
rady nebo použít zisk po zdanění přednostně....
" by mělo rozšířit pravomoci bankovního
dohledu České národní banky k postihu
konkrétních osob (např. v případě
neplnění povinností členů dozorčí
rady, nebo je-li člen dozorčí rady zástupcem
akcionáře, kterému byla odňata hlasovací
práva podle § 20a) a dále zabránit rozdělení
zisku za situace, kdy banka potřebuje posílit vlastní
kapitál.
K bodu 28:
Vložení nového písmene c), umožňujícího
nařídit mimořádný audit na
náklady banky nebo pobočky zahraniční
banky, by mělo umožnit bankovnímu dohledu urychleně
získat stanovisko " nezávislé osoby
" zejména na kvalitu aktiv, provádění
určitých operací a zvýšit možnost
včasné reakce bankovního dohledu na problémy
banky (nezbytné např. před zavedením
nucené správy).
K bodu 29:
Jedná se o úpravu legislativně technického
charakteru.
K bodu 30:
Česká národní banka nebude nadále
pokutovat osoby ilegálně přijímající
vklady od veřejnosti. Pokuta bývá placena
z peněz vkladatelů, což se zcela míjí
účinkem. Zaplacení pokuty může
být navíc podvodníky prezentováno
jako důvod nesplnění závazků
vůči vkladatelům. Důraz by měl
být tudíž kladen na trestně právní
postih.
K bodu 31:
Jedná se o úpravu legislativně technického
charakteru.
K bodu 32:
Ustanovení o tom, že Česká národní
banka musí učinit určité kroky, pokud
kapitálová přiměřenost klesne
pod dvě třetiny stanoveného poměru,
by mělo bankám jasně vymezit postup České
národní banky v daném případě.
Ukazatel kapitálové přiměřenosti
je základním signálem skutečné
síly banky, její pokles znamená ohrožení
stability a při dalším poklesu pak snižuje
šance věřitelů banky na získání
vložených finančních prostředků.
Uvedený výčet opatření umožňuje
vybrat taková, která by měla napomoci bance
v individuálním případě řešit
vzniklou situaci a omezit takové aktivity, které
by mohly dále prohlubovat nepříznivý
stav v bance.
Ustanovení tohoto paragrafu úzce váže
na nově zařazovaný odstavci 3 v § 34,
ve kterém je České národní
bance stanovena povinnost odejmout povolení působit
jako banka vždy, když kapitálová přiměřenost
klesne pod jednu třetinu poměru stanoveného
Českou národní bankou. Znamená to,
že pokud se banka nedokáže v době, kdy
se hodnota kapitálové přiměřenosti
pohybuje v intervalu od dvou do jedné třetiny poměru
stanoveného Českou národní bankou
vyrovnat se vzniklou situací, bude její činnost
ukončena.
K bodům 33 až 38:
K podstatnějším změnám dochází
v pojetí nucené správy. Jejím cílem
již nadále nebude obnovení likvidity a stability
banky, nýbrž snaha o zachování stability
bankovního systému jako takového. Praktické
zkušenosti ukázaly, že záchrana banky
resp. obnovení její likvidity je za trvání
nucené správy velice obtížné,
neboť důvěra veřejnosti v banku je otřesena
a dochází k odlivu vkladatelů i ostatních
klientů.
Proto bude mít nucený správce na rozdíl
od současné právní úpravy možnost
banku i zrušit (nejlépe fúzí se zdravou
bankou), kromě návrhu na konkurs bude moci podat
bez souhlasu valné hromady i návrh na vyrovnání.
Nově je též definována situace, za které
může dojít k zavedení nucené
správy. Z ustanovení § 30 je zřejmé,
že jde o opatření mimořádné,
kterému mohou akcionáři banky včas
předejít odstraněním nedostatků.
K bodu 39:
Účinnost nucené správy závisí
do značné míry na rychlosti úkonů
prováděných v jejím rámci.
V této souvislosti hraje podstatnou roli rychlost soudů
při provádění zápisů
do obchodního rejstříku. Zákon proto
ukládá soudům rozhodovat o zápisech
významných skutečností navrhovaných
správcem do 3 dnů.
K bodu 41:
Podle dosavadní úpravy mohla Česká
národní banka odejmout povolení působit
jako banka pobočce zahraniční banky v případě,
kdy zahraniční banka pozbyla licenci ve státě
svého sídla. Nyní za této situace
povolení působit jako banka zaniká přímo
ze zákona, což je legislativně čistší
řešení. Ze zákona se vypouští
pro nadbytečnost důvod pro možné odnětí
povolení v případě výrazného
snížení základního jmění
(tato situace plně spadá pod dikci odstavce 1).
Namísto možného odnětí povolení
v případě, kdy banka více než
18 měsíců nepřijímá
vklady od veřejnosti se zavádí možnost
odejmout jej v případě, kdy banka nezahájila
činnost do 12 měsíců ode dne udělení
povolení působit jako banka nebo po dobu 6 měsíců
nepřijímá vklady od veřejnosti.
K bodu 42:
Zavádí se povinnost České národní
banky odejmout povolení působit jako banka v případě
výrazné podkapitalizace banky. Ustanovení
by mělo mít výrazný preventivní
a výstražný dopad.
K bodu 43:
V procesu likvidace banky je třeba usilovat o rychlost
a úspornost a co možná nejvyšší
uspokojení oprávněných subjektů,
především vkladatelů. Proti těmto
zájmům by mohl působit likvidátor
jmenovaný valnou hromadou banky. Proto se zakotvuje výhradní
kompetence České národní banky při
podávání návrhu na jmenování
likvidátora. Při likvidaci banky je taktéž
nadále nutno chránit údaje o jejích
klientech.
Proto zákon stanoví všem fyzickým osobám
povinnost zabránit zneužití těchto údajů.
Vzhledem k obtížnosti likvidace banky může
být jejím likvidátorem i právnická
osoba. Z důvodu možné podjatosti či
konfliktu zájmů nesmí být likvidátorem
osoba se zvláštním vztahem k bance nebo auditor.
Dokumenty o likvidaci je likvidátor povinen předkládat
České národní bance. Ta tím
získává přehled o procesu likvidace.
K bodu 44:
Zákon umožní bankám zřídit
si informační systém týkající
se jejich klientů. Vzájemné informování
může účinně předcházet
škodám, má tudíž především
preventivní význam (databáze notorických
neplatičů úvěrů a jiných
nespolehlivých klientů). Banky budou povinny s údaji
získanými z této databáze zacházet
tak, jako by šlo o údaje o jejich vlastních
klientech.
Aby nemohlo dojít ke zneužití systému,
má klient právo seznámit se s informacemi,
které jsou o něm vedeny v příslušné
databázi, a to jak o jeho fyzické osobě,
tak o právnické osobě, kterou zastupuje.
V případě, že považuje údaje
za nepravdivé, může se u soudu domáhat
nápravy, a to včetně náhrady škody,
která mu eventuálně vznikla odmítavým
postojem bank k jeho úvěrování, popřípadě
k provádění dalších obchodů,
ke kterému došlo v souvislosti s využitím
nepravdivých údajů.
K bodu 46:
Při prověřování fyzických
osob ze strany orgánů bankovního dohledu
(např. při licencování nebo při
majetkovém vstupu do banky) se klade důraz na občanskou
bezúhonnost těchto osob. Při prověřování
tohoto druhu je žádoucí především
součinnost orgánů činných v
trestním řízení.
K bodům 48, 49, 50, 52, 53, 54, 55 a 56:
Ustanovení těchto bodů souvisí s rozšířením
pojištění vkladů i na právnické
osoby. Jde o nezbytné formulační úpravy,
které je nutno v této souvislosti zakomponovat do
zákona. Zahrnutí právnických osob
do systému pojištění vkladů je
v souladu se směrnicí 94/19/ES.
K bodu 51:
Funkční období členů správní
rady Fondu pojištění vkladů je koncipováno
tak, aby každý rok skončilo funkční
období jednoho člena. Tím je zajištěna
kontinuita ve vedení Fondu a zabezpečeno předání
zkušeností novému členu správní
rady od členů, jejichž funkční
období probíhá. Je však třeba
řešit případy předčasného
ukončení členství takovým způsobem,
aby systém postupného obměňování
členů správní rady Fondu byl zachován.
Zabezpečuje to nový odstavec 4 § 41b.
K bodu 57:
Z možnosti čerpat náhradu z Fondu se vylučují
osoby, které svou trestnou činností částečně
nebo úplně způsobily neschopnost banky dostát
svým závazkům a některé osoby,
které mají k bance zvláštní vztah.
Stejně tak nebudou uspokojeni vlastníci vkladů,
které mají vztah k legalizaci výnosů
pocházejících z trestné činnosti.
Jelikož skutečnosti zabraňující
výplatě z Fondu zpravidla vyjdou najevo až
v okamžiku výplaty nebo dokonce až po jejím
provedení, není dotčena povinnost odvádět
příspěvek do Fondu z vkladů těchto
osob. Pokud je těmto osobám z Fondu plněno,
jde o plnění, které jakožto nezákonné
musí být vráceno.
V praxi bankovního dohledu byly odhaleny případy,
kdy systém pojištění vkladů je
zneužíván tím způsobem, že
dochází po dni, kdy banka přestane uhrazovat
své závazky, k vnitrobankovním převodům
z účtů nepojištěných vkladů
na účty pojištěných vkladů.
K přírůstkům pojištěných
vkladů cestou vnitrobankovního převodu po
tomto dni nebude napříště přihlíženo.
Rozhodný den bude stanoven podle objektivních zjištění
orgánů bankovního dohledu.
K článku II:
Novela obchodního zákoníku
Tzv. kapitalizace pohledávek, která dosud není
v právním řádu upravena, může
být obecně cestou k řešení celé
řady problémů spojených s druhotnou
platební neschopností podniků. Umožní
věřitelům alespoň částečné
uspokojení jejich jinak nedobytné pohledávky
cestou získání akcií dlužníka.
Druhá směrnice ES neupravila výslovně
vklad pohledávky do základního jmění
akciové společnosti, avšak tento způsob
navýšení základního jmění
nevylučuje. Jde o řešení praktické,
známé v řadě zemí Evropské
unie a o řešení, proti kterému nejsou
ani teoretické výhrady.
K článku III:
Novela občanského zákoníku
Podle současné právní úpravy
obsažené v občanském soudním
řádu (OSŘ) výkon rozhodnutí
prodejem nemovitosti může být soudem nařízen,
jen když oprávněný (věřitel)
přesně označí nemovitost, jejíž
prodej navrhuje, a je-li prokázáno, že nemovitost
je ve vlastnictví povinného (dlužníka).
Zřízením zástavního práva
přímý závazek spočívající
v povinnosti plnit za obligačního dlužníka
zástavci nevzniká. Zástavce nemůže
být žalován na peněžité
plnění vedle obligačního dlužníka,
je pouze příp. povinen strpět uspokojení
věřitele ze zástavy a tomu odpovídá
právo zástavního věřitele podle
§ 151f občanského zákoníku domáhat
se u soudu uspokojení ze zastavené věci,
jestliže zajištěná pohledávka není
řádně a včas uhrazena. Pro soudní
výkon zástavního práva si musí
věřitel opatřit tzv. exekuční
titul. V případě, že zástavcem
je osoba odlišná od obligačního dlužníka,
vyvstává problém spočívající
v tom, že soudní výkon rozhodnutí prodejem
věci je ve smyslu § 258 odst. 1 OSŘ je možný
pouze na základě exekučního titulu
ukládajícího plnění peněžité
povinnosti.
Uvedené problémy se řeší modifikací
ustanovení § 151f občanského zákoníku.
K článku IV:
Novela občanského soudního řádu
Navrhovaná novelizace občanského zákoníku
(č. III) vyžaduje odpovídající
úpravu v procesním předpisu, kterým
je OSŘ.
K článku V:
Novela zákona o auditorech a Komoře auditorů
České republiky
Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o auditorech
v § 16 ukládá auditorům povinnost nechat
se zprostit mlčenlivosti statutárním orgánem
účetní jednotky nebo Komorou auditorů,
a to při poskytování informací, které
se auditor dozvěděl při výkonu své
činnosti, je nezbytná tato úprava.
K článku VI:
Přechodná ustanovení k zákonu o
bankách
K bodu 1:
Stanoví se lhůta pro přeměnu akcií
bank na akcie zaknihované a lhůty pro přizpůsobení
se nově uloženým povinnostem.
K bodu 2:
V zájmu transparentnosti podnikání v bankovnictví
je třeba, aby bankovní dohled měl přehled
o akcionářské struktuře bank.
K bodu 3:
Na přechodnou dobu se upravuje postavení státních
peněžních ústavů; tato forma
banky nebude nadále v zákoně zakotvena. Konsolidační
banka by měla být vyvedena z bankovního sektoru.
Do doby, než bude přijat zvláštní
zákon upravující tuto instituci, nejdéle
však do tří let od data účinnosti
navrhované novely, se činnost Konsolidační
banky bude nadále řídit dosavadními
předpisy platnými pro banky.
K bodu 4:
Členové dozorčích rad bank, kteří
byli do svých funkcí zvoleni zaměstnanci
banky, mohou zůstat ve funkcích do konání
nejbližší valné hromady. Tím není
dotčena možnost, aby byli na této valné
hromadě znovu zvoleni, avšak již pouze valnou
hromadou.
K bodu 5:
Do jednoho roku od data účinnosti navrhované novely je třeba uvést do souladu se zákonem i strukturu statutárního orgánu banky.
K článku VII:
Z důvodu značného rozsahu navrhovaných
změn je návrh vybaven republikační
doložkou, zmocňující předsedu
Poslanecké sněmovny vyhlásit ve Sbírce
zákonů úplné znění zákona
o bankách.
K článku VIII:
Účinnost zákona není navrhována,
neboť je záležitostí rozhodnutí
Parlamentu, nicméně s ohledem na zralost řady
problémů, které jsou především
novelou zákona o bankách řešeny, by
byl vhodným datem účinnosti 1. duben 1998.
zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
zákona č. 264/1992 Sb., zákona č.
292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona
č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona
č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona
č.... (malá novela)/1998 Sb. a zákona
č.... (velká novela)/1998 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
(1) Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí
právnické osoby se sídlem v České
republice založené jako akciová společnost
1) nebo státní peněžní ústav
podle tohoto zákona (§ 36), které
a) přijímají vklady od veřejnosti
a
b) poskytují úvěry
a které k výkonu činností podle písmen
a) a b) mají povolení působit jako banka
(§ 4).
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vkladem svěřené peněžní
prostředky, které představují závazek
vůči vkladateli na jejich výplatu;
b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně
poskytnuté peněžní prostředky.
(3) Kromě činností uvedených v §
1 odst. 1 písm. a) a b) může banka, pokud z
povolení působit jako banka nevyplývá
něco jiného, vykonávat tyto další
činnosti
a) investování do cenných papírů
na vlastní účet;
b) finanční pronájem (finanční
leasing);
c) platební styk a zúčtování;
d) vydávání platebních prostředků,
např. platebních karet, cestovních šeků;
e) poskytování záruk;
f) otvírání akreditivů;
g) obstarávání inkasa;
h) obchodování na vlastní účet
nebo na účet klienta
1. s devizovými hodnotami,
2. v oblasti termínovaných obchodů (futures)
a opcí (options) včetně kursových
a úrokových obchodů,
3. s převoditelnými cennými papíry;
i) účast na vydávání akcií
a poskytování souvisejících služeb;
j) finanční makléřství;
k) poskytování porad ve věcech podnikání;
l) obhospodařování cenných papírů
klienta na jeho účet včetně poradenství
(portfolio management);
m) uložení a správa cenných papírů
nebo jiných hodnot;
n) výkon funkce depozitáře ;
o) směnárenskou činnost (nákup devizových
prostředků);
p) poskytování bankovních informací;
r) pronájem bezpečnostních schránek.
(4) Vydávat hypotéční zástavní
listy podle zvláštního zákona1a) může
jen banka, v jejímž povolení působit
jako banka je oprávnění k této činnosti
výslovně uvedeno.
(5) Výkon některých činností
uvedených v odstavci 3 a 4 může být
zvláštním zákonem vázán
na udělení povolení.
(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci
1 písm. a) a b) a v odstavci 3 mohou vykonávat prostřednictvím
svých poboček také zahraniční
banky, které k tomu mají povolení podle §
5.
(7) Povolení působit jako banka může
obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti
a stanovení podmínek, které musí banka
splnit před zahájením kterékoliv povolené
činnosti, popřípadě je dodržovat
při výkonu kterékoliv povolené činnosti.
(8) Právní postavení České
národní banky upravuje zvláštní
zákon.2)
Bez povolení působit jako banka nesmí nikdo
přijímat vklady od veřejnosti, pokud zvláštní
zákon nestanoví jinak.
(1) Slovo "banka" nebo "spořitelna",
jeho překlady nebo slova, v jejichž základě
se tato slova vyskytují, smí užívat
v obchodním jménu pouze právnická
osoba, které bylo uděleno povolení působit
jako banka, pokud není zřejmé ze souvislosti,
v níž se slovo "banka" nebo "spořitelna"
používá, že tato osoba se nezabývá
činností uvedenou v § 1 odst. 1.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na právnické
osoby, jejichž obchodní jméno nebo název
je zaveden nebo uznáván zákonem nebo mezinárodní
smlouvou.
(1) Žádost o povolení působit jako banka
se předkládá České národní
bance. Se žádostí o povolení se předkládá
návrh stanov. Náležitosti žádosti,
jakož i minimální výši základního
jmění, u akciových společností
upsaného základního jmění (dále
jen "základní jmění"), která
je podmínkou pro udělení povolení,
stanoví Česká národní banka
opatřením, 3) které vyhlásí
ve Sbírce zákonů.
(2) O udělení povolení působit jako
banka rozhoduje Česká národní banka
v dohodě s Ministerstvem financí., která
si před rozhodnutím vyžádá stanovisko
Ministerstva financí. Rozhodnutí o udělení
povolení působit jako banka podepisuje guvernér
České národní banky.
(3) O udělení povolení se rozhoduje po posouzení
a) původu, dostatečnosti a složení základního
jmění a dalších finančních
zdrojů banky;
b) odborné způsobilosti a občanské
bezúhonnosti osob navrhovaných pro řízení
banky;
c) technických a organizačních předpokladů
pro výkon navrhovaných činností banky;
d) reálnosti ekonomických kalkulací o budoucí
likviditě a rentabilitě banky;
e) zrušeno způsobilosti zakladatele s podílem
10% a více na hlasovacích právech banky k
výkonu práv akcionáře při podnikání
banky.
(4) Česká národní banka je oprávněna
vyžádat si opis z evidence Rejstříku
trestů týkající se fyzických
osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány
na vedoucí zaměstnance banky, jejichž pravomoc
a odpovědnost je vymezena ve stanovách (dále
jen "vedoucí zaměstnanci banky").
(1) Zahraniční banka, která hodlá
zřídit pobočku na území České
republiky, předkládá žádost o
povolení působit jako banka České
národní bance.
(2) O udělení povolení podle odstavce 1 rozhoduje
Česká národní banka v dohodě
s Ministerstvem financí, která si před rozhodnutím
vyžádá stanovisko Ministerstva financí.
(3) O udělení povolení se rozhoduje po posouzení
a) výše kapitálu a ostatních finančních
zdrojů poskytnutých zahraniční bankou
její pobočce;
b) technických a organizačních předpokladů
pro výkon navrhovaných činností;
c) odborné způsobilosti a občanské
bezúhonnosti osob navrhovaných pro řízení
pobočky;
d) reálnosti ekonomických kalkulací;
e) zrušeno.
(4) Náležitosti žádosti, jakož i
minimální výši poskytnutého kapitálu
stanoví Česká národní banka
opatřením, 3) které vyhlásí
ve Sbírce zákonů.
(1) Povolení působit jako banka se uděluje
na dobu neurčitou a není převoditelné
na jinou osobu.
(2) V povolení působit jako banka může
být výkon některých činností
uvedených v § 1 odst. 3 vyloučen nebo omezen.
Úplný seznam bank a poboček zahraničních
bank působících na území České
republiky vede Česká národní banka.
Seznam je k nahlédnutí v ústředí
a pobočkách České národní
banky.
(1) Povolení působit jako banka zaniká dnem,
a) kterým nabývá právní moci
rozhodnutí o odnětí povolení působit
jako banka,
b) ke kterému se banka zrušuje, jde-li o zrušení
s likvidací,
c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady
dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost,
ke které je třeba povolení působit
jako banka,
d) výmazu banky z obchodního rejstříku.
(2) Povolení působit jako banka udělené
zahraniční bance pro její pobočku
zaniká rovněž dnem, ke kterému zahraniční
banka ukončí činnost své pobočky
na území České republiky a dále
dnem, ke kterému zahraniční banka pozbyla
ve státě svého sídla oprávnění
působit jako banka.
(1) Banka musí mít statutární orgán1)
a dozorčí radu.
(2) Statutární orgán musí být
nejméně tříčlenný a
musí být alespoň ze dvou třetin složen
z vedoucích zaměstnanců banky. Dozorčí
rada musí mít alespoň tři členy;
člen dozorčí rady banky nesmí být
zaměstnancem téže banky.
(3) Člen statutárního orgánu, člen
dozorčí rady banky nebo zaměstnanec
banky nesmějí být současně
členem statutárního orgánu nebo dozorčí
rady jiné právnické osoby, která je
podnikatelem. To neplatí v případech, kdy
touto právnickou osobou je osoba, nad kterou má
banka kontrolu, a to včetně zahraničních
právnických osob a dále v případech,
kdy touto právnickou osobou je podnik pomocných
bankovních služeb (§ 17a), nebo Burza cenných
papírů. Pro členy statutárního
orgánu nebo dozorčí rady banky to neplatí
ani v případech, kdy jinou právnickou osobou
je osoba, která má nad touto bankou kontrolu, a
to včetně zahraničních právnických
osob.
(4) Pravomoc statutárního orgánu a dozorčí
rady musí být uvedeny ve stanovách.
(5) Dozorčí rada banky může být
volena pouze valnou hromadou; ustanovení § 200 odst.
1 věty druhé a třetí obchodního
zákoníku se nepoužije.
(6) Ke dni skončení pracovního poměru
osoby, která je členem statutárního
orgánu banky, zaniká i její členství
v tomto orgánu.
Členové statutárního orgánu
banky, kteří porušili své povinnosti
z titulu člena statutárního orgánu
banky vyplývající pro ně z právních
předpisů nebo stanov, odpovídají společně
a nerozdílně za škodu, která vznikne
věřitelům banky tím, že v důsledku
porušení povinnosti těmito členy statutárního
orgánu banka není schopna plnit své splatné
závazky.
(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také
a) strukturu a organizaci banky;
b) pravomoc a odpovědnost vedoucích pracovníků;
c) pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků
ústředí a poboček, popřípadě
jiných organizačních jednotek banky, oprávněných
k provádění bankovních obchodů;
d) systém vnitřní kontroly.
(2) Ověřené kopie stanov a jejich změn
musí být uloženy u České národní
banky.
Banky a pobočky zahraničních bank se zapisují
do obchodního rejstříku a jsou povinny uložit
u České národní banky výpis
z obchodního rejstříku.
(1) Banky a pobočky zahraničních bank jsou
povinny informovat ve svých provozních prostorách
písemnou formou v českém jazyce o podmínkách
pro přijímání vkladů, poskytování
úvěrů a dalších bankovních
obchodů a služeb. Ustanovení § 273 odst.
1 obchodního zákoníku tím není
dotčeno.
(2) V informaci o službách, které spočívají
v převzetí peněžních prostředků
od klienta, musí být výslovně uveden
vztah této služby k pojištění vkladů.
(3) Banka je povinna čtvrtletně uveřejňovat
údaje o složení akcionářů,
o své činnosti a finanční ukazatele
v rozsahu a způsobem stanoveným opatřením
České národní banky.
(4) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna
vést agendu každé smlouvy uzavírané
s klientem takovým způsobem, aby na žádost
České národní banky byla bez zbytečného
odkladu schopna předložit příslušné
doklady v ověřeném překladu do českého
jazyka.
(1) Banka, která je oprávněna vydávat
hypotéční zástavní listy, je
povinna vydat obchodní podmínky pro poskytování
hypotéčních úvěrů podle
zvláštního zákona1a) v nichž
stanoví zejména postup při prodlení
dlužníka se splácením úvěrů
nebo úroků a případy změn na
straně dlužníka, za kterých je banka
oprávněna požadovat předčasné
splacení úvěru.
(2) Banka si nesmí vymínit předčasné
splacení úvěru podle odstavce 1 v případě
svého zrušení, následuje-li po něm
likvidace banky.
(1) Banka je povinna při výkonu své činnosti
postupovat obezřetně, zejména provádět
obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy
jejích vkladatelů z hlediska návratnosti
jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu
banky.
(2) Banka nesmí uzavírat smlouvy za nápadně
nevýhodných podmínek pro banku, zejména
takové, které zavazují banku k hospodářsky
neodůvodněnému plnění nebo
plnění zjevně neodpovídajícímu
poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené
v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
(3) Banky jsou povinny zachovávat stanovený poměr
kapitálu a rezerv k aktivům, popřípadě
závazkům banky (§ 15).
Banky jsou povinny zabezpečovat, aby
a) částka úvěrů poskytnutých
jednomu dlužníkovi, popřípadě
ekonomicky spjaté skupině dlužníků,
nepřekročila stanovené procento z kapitálu
a rezerv (§ 15);
b) celková částka úvěrů
poskytnutých deseti největším dlužníkům,
popřípadě ekonomicky spjatým skupinám
dlužníků, nepřekročila stanovené
procento z celkového objemu kapitálu a rezerv banky.
Banky jsou povinny udržovat trvale svou platební schopnost
v české měně i cizích měnách.
Za tím účelem jsou povinny dodržovat
stanovená pravidla likvidity a bezpečného
provozu (§ 15); tato pravidla mohou upravovat zejména
a) minimální výši likvidních
prostředků, popřípadě skupiny
těchto prostředků, ve vztahu k aktivům
nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě
ke skupině aktiv nebo pasív; této povinnosti
lze vyhovět i udržováním stanovené
části zdrojů u České národní
banky;
b) omezení a podmínky pro některé
druhy úvěrů nebo investic, vkladů,
záruk a závazků;
c) omezení a podmínky směřující
ke sladění splatnosti aktiv a pasív banky;
d) omezení a podmínky pro nezajištěné
devizové pozice.
Pravidla podle § 12 až 14, jakož i co se rozumí
kapitálem, rezervami, aktivy a nezajištěnými
devizovými pozicemi a rozsah, v jakém těmto
pravidlům podléhají pobočky zahraničních
bank, stanoví Česká národní
banka a vyhlašuje je jako svá opatření3)
ve Sbírce zákonů.
(1) Předchozí souhlas České národní
banky je třeba
a) ke vzniku majetkového podílu zahraničních
osob na bance již zřízené,
b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení
banky,
c) ke sloučení banky se zrušovanou bankou,
d) ke snížení základního jmění
banky, nejedná-li se o snížení základního
jmění banky ke krytí ztráty,
e) k nabytí nebo převodu podílové
účasti v rozsahu větším než
15% základního jmění banky na základě
jedné nebo několika operací jednou osobou
nebo více osobami jednajícími ve shodě
3a), nejde-li o dědění. Předchozí
souhlas České národní banky podle
písmen b) a c) se uděluje po dohodě s Ministerstvem
financí. Právní úkony učiněné
bez požadovaného předchozího souhlasu
jsou neplatné.
(2) Likvidátora banky může jmenovat pouze soud
na návrh České národní banky.
O návrhu na jmenování likvidátora
rozhodne soud do 24 hodin od podání návrhu.
(3) Banka je povinna vyžádat si předchozí
souhlas České národní banky
a) k uzavření smlouvy o prodeji podniku nebo jeho
části,
b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení
banky,
c) ke sloučení banky se zrušovanou bankou,
d) ke snížení základního jmění
banky, nejedná-li se o snížení základního
jmění banky k úhradě ztráty,
e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).
K rozhodnutí o udělení předchozího
souhlasu podle písmen b) a c) si Česká národní
banka před rozhodnutím vyžádá
stanovisko Ministerstva financí. Právní úkony
a usnesení valné hromady učiněné
bez požadovaného předchozího souhlasu
jsou neplatné.
(4) Banka je povinna informovat Českou národní
banku
a) o zamýšlené změně stanov týkající
se skutečností, které musí být
ve stanovách uvedeny na základě požadavku
obchodního zákoníku nebo tohoto zákona,
b) o návrzích personálních změn
ve statutárním orgánu banky a na místech
vedoucích zaměstnanců banky,
c) o záměru otevřít pobočku
nebo reprezentaci v zahraničí,
d) o záměru založit právnickou osobu
v zahraničí nebo se na ní majetkově
podílet.
(5) Osoba, která nabyla podílovou účast
děděním v rozsahu větším
než 15% základního jmění banky,
je povinna o této skutečnosti neprodleně
informovat Českou národní banku.
(6) Ustanovením odstavce 1 písm. b) nejsou dotčena
ustanovení zvláštního předpisu4)
(1) Banka nesmí vykonávat kontrolu nad jinou právnickou
osobou, která není bankou podle tohoto zákona,
finanční institucí nebo podnikem pomocných
bankovních služeb.
(2) Kvalifikovaná účast banky v právnické
osobě, která není bankou podle tohoto zákona,
finanční institucí nebo podnikem pomocných
bankovních služeb nesmí překročit
a) v jedné právnické osobě 15% kapitálu
banky,
b) v souhrnu vůči všem právnickým
osobám 60% kapitálu banky.
(3) Omezení podle odstavce 2 neplatí u
a) kvalifikované účasti banky v právnické
osobě vzniklé z titulu pohledávky banky za
touto právnickou osobou, pokud banka drží kvalifikovanou
účast nejdéle jeden rok od jejího
nabytí,
b) kvalifikované účasti banky z titulu účasti
na vydávání cenných papírů
a poskytování souvisejících služeb,
pokud banka drží kvalifikovanou účast
nejdéle šest měsíců od
jejího nabytí.
(4) Banka je povinna oznámit České národní
bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované
účasti na právnické osobě.
(1) Kontrolou se rozumí přímý nebo
nepřímý podíl vyšší
než 50% na základním jmění právnické
osoby nebo na hlasovacích právech v právnické
osobě, nebo právo jmenovat nebo odvolávat
většinu členů statutárního
orgánu, dozorčí rady, ředitelů
právnické osoby, nebo možnost vykonávat
rozhodující vliv na řízení
právnické osoby, ve které je osoba společníkem,
akcionářem nebo členem, na základě
smlouvy s právnickou osobou, ustanovení ve stanovách
právnické osoby, dohody osoby s ostatními
společníky, akcionáři nebo členy
právnické osoby, nebo možnost vykonávat
rozhodující vliv jiným způsobem.
(2) Nepřímým podílem se rozumí
podíl držený zprostředkovaně,
a to prostřednictvím právnické osoby,
nad kterou je vykonávána kontrola.
(3) Finanční institucí se rozumí jiná
právnická osoba než banka podle tohoto zákona,
která provádí některou z činností,
uvedených v § 1 odst. 1 a 3 tohoto zákona,
a dále investiční společnost, investiční
fond, penzijní fond a pojišťovna, které
vykonávají činnosti podle zvláštních
zákonů4a).
(4) Kvalifikovanou účastí se rozumí
přímý nebo nepřímý podíl
vyšší než 10% na základním
jmění právnické osoby nebo na hlasovacích
právech v právnické osobě nebo uplatňování
významného vlivu na řízení
této právnické osoby.
(5) Podnikem pomocných bankovních služeb se
rozumí právnická osoba, která poskytuje
služby sloužící k podpoře podnikání
bank.
(1) Banka nesmí provádět s osobami, které
k ní mají zvláštní vztah (§
19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu
nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty.
(2) Banka poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry
nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li
o tom statutární orgán na základě
rozboru příslušného bankovního
obchodu a finanční situace žadatele.
(3) Ustanovení obchodního zákoníku
upravující poskytování úvěrů,
půjček a záruk akciovou společností4b)
se pro banky nepoužije.
(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní
vztah, se pro účely tohoto zákona považují
a) členové statutárního orgánu
a ředitelé banky;
b) členové dozorčí rady banky;
c) právnické osoby mající kontrolu
nad bankou, jejich hlavní akcionáři a členové
vedení těchto společností;
d) osoby blízké5) členům
statutárního orgánu, dozorčí
rady, ředitelům banky a osobám majícím
kontrolu nad bankou;
e) právnické osoby, ve kterých některá
z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má
podíl na základním jmění přesahující
10%;
f) hlavní akcionáři banky a jakákoliv
právnická osoba pod jejich kontrolou;
g) členové bankovní rady České
národní banky,
h) právnické osoby, nad kterými má
banka kontrolu.
(2) Hlavním akcionářem se rozumí vlastník
více než 10% akcií nebo jiných podílových
účastí.
(3) Hlavními akcionáři jsou osoby, které
mají samy nebo ve shodě5b) s jinou osobou
kvalifikovanou účast na bance.
(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy
spojenými s cennými papíry nebo odvozenými
od cenných papírů podle zvláštního
zákona5a) na vlastní účet
nebo ze svého majetku může banka provádět
pouze za nejvýhodnějších podmínek
pro banku, zejména za nejvýhodnější
cenu, které je možno při vynaložení
odborné péče dosáhnout.
(2) Vynaložení odborné péče prokazuje
banka zejména tím, že
a) u jednotlivých prodejů, nákupů
a ostatních obchodů porovnává nabídky
cen, případně doloží nevhodnost
či nemožnost posouzení více nabídek,
b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje
objektivnost evidovaných údajů a předchází
riziku vlastních finančních ztrát,
c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti
obchodů z veřejně dostupných informací.
d) vypracuje investiční a obchodní strategii,
které jsou podkladem pro provádění
jednotlivých operací.
(3) Vynaložení odborné péče bankou
představuje zejména provádění
obchodů v rámci automatizovaných obchodních
systémů, popřípadě jiným
způsobem, při kterém však musí
být banka schopna doložit zejména důvody
výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.
(1) Banka je povinna zabránit
a) při provádění investičních
obchodů využívání informací
získaných v souvislosti s jejími úvěrovými
obchody a naopak,
b) při provádění investičních
obchodů na vlastní účet využívání
informací získaných v souvislosti s jejími
investičními obchody na účet klienta
a naopak, nejde-li o informace veřejně přístupné.
(2) Ke splnění povinností uvedených
v odstavci 1 je banka povinna zejména učinit ve
svém organizačním, řídícím
a kontrolním systému opatření zajišťující
oddělení úvěrových a investičních
obchodů.
(3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti
týkající se poskytování úvěrů
a záruk.
(4) Investičními obchody se rozumí činnosti
týkající se
a) investování do cenných papírů,
b) obchodování s cennými papíry,
c) obchodování s právy spojenými s
cennými papíry nebo odvozenými od cenných
papírů,
d) účastí na vydávání
cenných papírů a poskytování
souvisejících služeb,
e) obhospodařování cenných papírů
včetně poradenské činnosti,
(5) Investiční obchody na účet klienta
může banka provádět pouze za nejvýhodnějších
podmínek pro klienta, zejména za nejvýhodnější
cenu pro klienta, které je možno při vynaložení
odborné péče dosáhnout.
(6) Banka vede samostatnou evidenci o investičních
obchodech prováděných na účet
klienta.
Částka hypotékou nezajištěného
úvěru, poskytnutého bankou kterémukoliv
jejímu zaměstnanci, nesmí překročit
jeho celkový hrubý příjem za dva roky.
Celková částka úvěrů
poskytnutých bankou jejím zaměstnancům
nesmí překročit 5% základního
jmění banky.
(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž
je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované.
(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací
právo, mohou být bankou vydávány prioritní
akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací
právo, a to ani v případech, kdy obchodní
zákoník stanoví jinak.
(3) Právnická nebo fyzická osoba, která
má v úmyslu nabýt přímý
nebo nepřímý podíl na bance, který
představuje nejméně 10%, 20%, 33% nebo 50%
hlasovacích práv, nebo zvýšit svůj
přímý nebo nepřímý podíl
tak, že dosáhne nebo překročí
tyto limity, je povinna požádat o předchozí
souhlas Českou národní banku. Stejnou povinnost
mají i osoby jednající ve shodě5b).
Náležitosti žádosti stanoví Česká
národní banka vyhláškou.
(4) Osoba, která snížila svůj podíl
na bance, který představoval více než
50%, 33%, 20% nebo 10% hlasovacích práv, pod tyto
limity, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit
České národní bance. Stejnou oznamovací
povinnost má i skupina osob jednajících ve
shodě5b). Náležitosti oznámení
stanoví Česká národní banka
vyhláškou.
(5) V případech, kdy jsou překročeny
limity uvedené v odstavci 3 v důsledku přechodu
práva, je osoba, o jejíž podíl se jedná,
povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit
České národní bance.
(6) V řízení o povolení podle odstavce
3 je žadatel posuzován obdobně jako zakladatel
banky v řízení o povolení působit
jako banka.
(7) Souhlas ve smyslu odstavce 3 lze v případech
zvláštního zřetele hodných udělit
i následně.
(8) Nabytí podílu v rozporu s ustanovením
odstavce 3 nemá za následek neplatnost právního
úkonu.
(1) V případech, kdy podíl na bance byl nabyt
bez předchozího souhlasu České národní
banky podle § 20 odst. 3 a nebyl udělen souhlas podle
§ 20 odst. 7, a dále v případech, kdy
působení majitele akcií s hlasovacím
právem je na újmu řádnému a
obezřetnému podnikání banky, popřípadě
lze takové působení akcionáře
důvodně očekávat, může
Česká národní banka ve správním
řízení odejmout majiteli akcií
výkon těchto akcionářských
práv:
a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,
b) požádat o svolání mimořádné
valné hromady,
c) podat soudu návrh na určení neplatnosti
usnesení valné hromady.
Odejmout lze pouze výkon všech uvedených práv.
Podání opravného prostředku proti
rozhodnutí o odnětí akcionářských
práv nemá odkladný účinek.
(2) Banka je povinna předložit České
národní bance výpis z registru emitenta zaknihovaných
akcií, pořízený ke dni, který
o 7 dní předchází dni konání
valné hromady. Výpis z registru emitenta musí
být bankou doručen České národní
bance tentýž den, kdy byl pořízen. Česká
národní banka schválí seznam akcionářů
uvedených ve výpisu z registru emitenta nebo označí
bez zbytečného odkladu ty akcionáře,
kterým byla již dříve odňata
jejich akcionářská práva nebo u kterých
nově shledala důvod pro odnětí akcionářských
práv, a výpis vrátí bance nejpozději
v den předcházející dni konání
valné hromady.
(3) Banka nesmí na valné hromadě připustit
účast osoby označené Českou
národní bankou ve výpisu z registru emitenta
podle odstavce 2, jakož i účast osoby neuvedené
ve výpisu z registru emitenta nebo osob těmito osobami
zmocněných. Jestliže Česká národní
banka označí osoby, u kterých nově
shledala důvod pro odnětí akcionářských
práv, je tím zahájeno správní
řízení podle odstavce 1 a označení
těchto osob má účinky předběžného
opatření 11).
(4) Bez písemného vyjádření
České národní banky k výpisu
z registru emitenta se valná hromada banky nesmí
konat.
(5) Česká národní banka může
navrhnout, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné
hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy
nebo stanovami.
(6) Akcie, jejichž majiteli byla odňata akcionářská
práva, se po dobu, po kterou je nadále drží
tento majitel, nepovažují za akcie s hlasovacím
právem. Na takto vzniklé zvýšení
podílu ostatních akcionářů
na hlasovacích právech se nevztahuje povinnost vyžádat
si předchozí souhlas České národní
banky podle § 20 odst. 3 tohoto zákona.
(7) Na vyžádání České
národní banky je Středisko cenných
papírů povinno, stejně jako ostatní
osoby, oprávněné vykonávat činnosti
svěřené zvláštním zákonem4c)
Středisku cenných papírů, kdykoli
poskytnout České národní bance výpis
z registru emitenta, kterým je banka.
(1) Banky si na území České republiky
převádějí navzájem peněžní
prostředky v české měně podle
jednotlivých položek vytvořených na
základě příkazů svých
klientů výlučně prostřednictvím
technického systému pro mezibankovní platební
styk, který provozuje Česká národní
banka. K tomu účelu vede Česká národní
banka každé bance účet mezibankovního
platebního styku v českých korunách.
Účet mezibankovního platebního styku
nemůže být předmětem výkonu
rozhodnutí nebo předběžného opatření.
Banky si v České republice mohou vzájemně
zřizovat účty v české měně
v souladu s vyhláškou České národní
banky.
(2) Jestliže banka nezúčtovala částku
nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s
příkazem klienta a způsobila tím chybu
v zúčtování, je povinna ji opravit
opravným zúčtováním. Tato banka
je povinna bez odkladu převést na účet
oprávněného příjemce peněžní
prostředky ve správné výši a
úrok vyplývající ze smlouvy za období,
kdy s nimi nemohl nakládat. Vede-li účet
neoprávněného příjemce chybně
zúčtované platby jiná banka, je banka,
která chybu způsobila, oprávněna dát
této bance podnět k odepsání částky
z jeho účtu, a to do tří měsíců
od vzniku chyby v zúčtování.
(3) Banka, která vede účet neoprávněného
příjemce chybně zúčtované
platby, je při dodržení zásad stanovených
v odstavci 2 oprávněna odepsat z jeho účtu
částku ve výši opravného zúčtování
a přepočítat úroky z peněžních
prostředků tak, aby byl na účtu
zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou
platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování
způsobena jinou bankou, je povinna odepsat peněžní
prostředky z jeho účtu na podnět této
banky a vydat je této bance.
(4) Opravné zúčtování k tíži
účtů správců daní se
nepřipouští; banka, která chybu v zúčtovánízpůsobila,
požádá o vrácení částky
příslušného správce daně.
(5) Technické postupy bank při opravném zúčtování
stanoví Česká národní banka
vyhláškou.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují
obdobně i na pobočky zahraničních
bank.