Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
zákona č. 264/1992 Sb., zákona č.
292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona
č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona
č. 61/1996 Sb. a zákona č. /1997 Sb., se
mění a doplňuje takto:
1. V § 1 odst. 1 se slova "nebo státní
peněžní ústav podle tohoto zákona
(§ 36)" vypouštějí.
2. V § 1 se za odstavec 6 vkládá nový
odstavec 7, který zní:
"(7) Povolení působit jako banka může
obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti
a stanovení podmínek, které musí banka
splnit před zahájením kterékoliv povolené
činnosti, popřípadě je dodržovat
při výkonu kterékoliv povolené činnosti.".
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
3. V § 4 odst. 1 se slova "základního
jmění, u akciových společností"
vypouštějí.
4. V § 4 odst. 2 se slova "v dohodě s
Ministerstvem financí" nahrazují slovy ",
která si před rozhodnutím vyžádá
stanovisko Ministerstva financí" a věta druhá
se vypouští.
5. V § 4 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje
středníkem a doplňuje se písmeno e),
které zní:
"e) způsobilosti zakladatele s podílem 10%
a více na hlasovacích právech banky k výkonu
práv akcionáře při podnikání
banky.".
6. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který
zní:
"(4) Česká národní banka je oprávněna
vyžádat si opis z evidence Rejstříku
trestů týkající se fyzických
osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány
na vedoucí zaměstnance banky, jejichž pravomoc
a odpovědnost je vymezena ve stanovách (dále
jen " vedoucí zaměstnanci banky ").".
7. V § 5 odst. 2 se slova "v dohodě s
Ministerstvem financí" nahrazují slovy ",
která si před rozhodnutím vyžádá
stanovisko Ministerstva financí.".
8. Za § 7 se vkládá nový §
7a, který zní:
(1) Povolení působit jako banka zaniká dnem,
a) kterým nabývá právní moci
rozhodnutí o odnětí povolení působit
jako banka,
b) ke kterému se banka zrušuje, jde-li o zrušení
s likvidací,
c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady
dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost,
ke které je třeba povolení působit
jako banka,
d) výmazu banky z obchodního rejstříku.
(2) Povolení působit jako banka udělené
zahraniční bance pro její pobočku
zaniká rovněž dnem, ke kterému zahraniční
banka ukončí činnost své pobočky
na území České republiky a dále
dnem, ke kterému zahraniční banka pozbyla
ve státě svého sídla oprávnění
působit jako banka.".
9. V § 8 odst. 2 se za slova "nejméně
tříčlenný" vkládají
slova "a musí být alespoň ze dvou třetin
složen z vedoucích zaměstnanců banky".
10. V § 8 se doplňují odstavce 5 a 6,
které znějí:
"(5) Dozorčí rada banky může být
volena pouze valnou hromadou; ustanovení § 200 odst.
1 věty druhé a třetí obchodního
zákoníku se nepoužije.
(6) Ke dni skončení pracovního poměru
osoby, která je členem statutárního
orgánu banky, zaniká i její členství
v tomto orgánu.".
11. Za § 8 se vkládá nový §
8a, který zní:
Členové statutárního orgánu
banky, kteří porušili své povinnosti
z titulu člena statutárního orgánu
banky vyplývající pro ně z právních
předpisů nebo stanov, odpovídají společně
a nerozdílně za škodu, která vznikne
věřitelům banky tím, že v důsledku
porušení povinnosti těmito členy statutárního
orgánu banka není schopna plnit své splatné
závazky.".
12. V § 11 se dosavadní text označuje
jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až
4, které znějí:
"(2) V informaci o službách, které spočívají
v převzetí peněžních prostředků
od klienta, musí být výslovně uveden
vztah této služby k pojištění vkladů.
(3) Banka je povinna čtvrtletně uveřejňovat
údaje o složení akcionářů,
o své činnosti a finanční ukazatele
v rozsahu a způsobem stanoveným opatřením
České národní banky.
(4) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna
vést agendu každé smlouvy uzavírané
s klientem takovým způsobem, aby na žádost
České národní banky byla bez zbytečného
odkladu schopna předložit příslušné
doklady v ověřeném překladu do českého
jazyka.".
13. V § 12 se na začátek vkládají
nové odstavce 1 a 2, které znějí:
"(1) Banka je povinna při výkonu své
činnosti postupovat obezřetně, zejména
provádět obchody způsobem, který nepoškozuje
zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti
jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu
banky.
(2) Banka nesmí uzavírat smlouvy za nápadně
nevýhodných podmínek pro banku, zejména
takové, které zavazují banku k hospodářsky
neodůvodněnému plnění nebo
plnění zjevně neodpovídajícímu
poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené
v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.".
Dosavadní text se označuje jako odstavec 3.
14. V § 16 odstavce 1 a 2 znějí:
"(1) Banka je povinna vyžádat si předchozí
souhlas České národní banky
a) k uzavření smlouvy o prodeji podniku nebo jeho
části,
b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení
banky,
c) ke sloučení banky se zrušovanou bankou,
d) ke snížení základního jmění
banky, nejedná-li se o snížení základního
jmění banky k úhradě ztráty,
e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst.
1 písm. c).
K rozhodnutí o udělení předchozího
souhlasu podle písmen b) a c) si Česká národní
banka před rozhodnutím vyžádá
stanovisko Ministerstva financí. Právní úkony
a usnesení valné hromady učiněné
bez požadovaného předchozího souhlasu
jsou neplatné.
(2) Banka je povinna informovat Českou národní
banku
a) o zamýšlené změně stanov týkající
se skutečností, které musí být
ve stanovách uvedeny na základě požadavku
obchodního zákoníku nebo tohoto zákona,
b) o návrzích personálních změn
ve statutárním orgánu banky a na místech
vedoucích zaměstnanců banky,
c) o záměru otevřít pobočku
nebo reprezentaci v zahraničí,
d) o záměru založit právnickou osobu
v zahraničí nebo se na ní majetkově
podílet."
15. V § 16 se odstavec 3 vypouští, dosavadní
odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
16. V § 17 se doplňuje odstavec 4, který
zní:
"(4) Banka je povinna oznámit České
národní bance bez zbytečného odkladu
nabytí kvalifikované účasti na právnické
osobě.".
17. V § 18 odst. 2 se za slovo "úvěry"
vkládají slova "nebo zajištění
závazků".
18. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který
včetně poznámky pod čarou č.
4b) zní:
"(3) Ustanovení obchodního zákoníku
upravující poskytování úvěrů,
půjček a záruk akciovou společností4b)
se pro banky nepoužije.
___________________
4b) § 161e, 161f a 196a obchodního zákoníku.".
19. V § 19 odst. 1 se na konci odstavce tečka
nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno
h), které zní:
"h) právnické osoby, nad kterými má
banka kontrolu.".
20. V § 19 odstavec 2 zní:
"(2) Hlavními akcionáři jsou osoby,
které mají samy nebo ve shodě5b)
s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance. ".
___________________
5b) § 66b obchodního zákoníku
21. § 20 zní:
(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž
je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované.
(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací
právo, mohou být bankou vydávány prioritní
akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací
právo, a to ani v případech, kdy obchodní
zákoník stanoví jinak.
(3) Právnická nebo fyzická osoba, která
má v úmyslu nabýt přímý
nebo nepřímý podíl na bance, který
představuje nejméně 10%, 20%, 33% nebo 50%
hlasovacích práv, nebo zvýšit svůj
přímý nebo nepřímý podíl
tak, že dosáhne nebo překročí
tyto limity, je povinna požádat o předchozí
souhlas Českou národní banku. Stejnou povinnost
mají i osoby jednající ve shodě5b).
Náležitosti žádosti stanoví Česká
národní banka vyhláškou.
(4) Osoba, která snížila svůj podíl
na bance, který představoval více než
50%, 33%, 20% nebo 10% hlasovacích práv, pod tyto
limity, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit
České národní bance. Stejnou oznamovací
povinnost má i skupina osob jednajících ve
shodě5b). Náležitosti oznámení
stanoví Česká národní banka
vyhláškou.
(5) V případech, kdy jsou překročeny
limity uvedené v odstavci 3 v důsledku přechodu
práva, je osoba, o jejíž podíl se jedná,
povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit
České národní bance.
(6) V řízení o povolení podle odstavce
3 je žadatel posuzován obdobně jako zakladatel
banky v řízení o povolení působit
jako banka.
(7) Souhlas ve smyslu odstavce 3 lze v případech
zvláštního zřetele hodných udělit
i následně.
(8) Nabytí podílu v rozporu s ustanovením
odstavce 3 nemá za následek neplatnost právního
úkonu.".
22. Za § 20 se vkládají nové
§ 20a a § 20b, které včetně poznámky
pod čarou č. 4c) znějí:
(1) V případech, kdy podíl na bance byl nabyt
bez předchozího souhlasu České národní
banky podle § 20 odst. 3 a nebyl udělen souhlas podle
§ 20 odst. 7, a dále v případech, kdy
působení majitele akcií s hlasovacím
právem je na újmu řádnému a
obezřetnému podnikání banky, popřípadě
lze takové působení akcionáře
důvodně očekávat, může
Česká národní banka ve správním
řízení odejmout majiteli akcií
výkon těchto akcionářských
práv:
a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,
b) požádat o svolání mimořádné
valné hromady,
c) podat soudu návrh na určení neplatnosti
usnesení valné hromady.
Odejmout lze pouze výkon všech uvedených práv.
Podání opravného prostředku proti
rozhodnutí o odnětí akcionářských
práv nemá odkladný účinek.
(2) Banka je povinna předložit České
národní bance výpis z registru emitenta zaknihovaných
akcií, pořízený ke dni, který
o 7 dní předchází dni konání
valné hromady. Výpis z registru emitenta musí
být bankou doručen České národní
bance tentýž den, kdy byl pořízen. Česká
národní banka schválí seznam akcionářů
uvedených ve výpisu z registru emitenta nebo označí
bez zbytečného odkladu ty akcionáře,
kterým byla již dříve odňata
jejich akcionářská práva nebo u kterých
nově shledala důvod pro odnětí akcionářských
práv, a výpis vrátí bance nejpozději
v den předcházející dni konání
valné hromady.
(3) Banka nesmí na valné hromadě připustit
účast osoby označené Českou
národní bankou ve výpisu z registru emitenta
podle odstavce 2, jakož i účast osoby neuvedené
ve výpisu z registru emitenta nebo osob těmito osobami
zmocněných. Jestliže Česká národní
banky označí osoby, u kterých nově
shledala důvod pro odnětí akcionářských
práv, je tím zahájeno správní
řízení podle odstavce 1 a označení
těchto osob má účinky předběžného
opatření 11).
(4) Bez písemného vyjádření
České národní banky k výpisu
z registru emitenta se valná hromada banky nesmí
konat.
(5) Česká národní banka může
navrhnout, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné
hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy
nebo stanovami.
(6) Akcie, jejichž majiteli byla odňata akcionářská
práva, se po dobu, po kterou je nadále drží
tento majitel, nepovažují za akcie s hlasovacím
právem. Na takto vzniklé zvýšení
podílu ostatních akcionářů
na hlasovacích právech se nevztahuje povinnost vyžádat
si předchozí souhlas České národní
banky podle § 20 odst. 3 tohoto zákona.
(7) Na vyžádání České
národní banky je Středisko cenných
papírů povinno, stejně jako ostatní
osoby, oprávněné vykonávat činnosti
svěřené zvláštním zákonem4c)
Středisku cenných papírů, kdykoli
poskytnout České národní bance výpis
z registru emitenta, kterým je banka.
(1) Banky si na území České republiky
převádějí navzájem peněžní
prostředky v české měně podle
jednotlivých položek vytvořených na
základě příkazů svých
klientů výlučně prostřednictvím
technického systému pro mezibankovní platební
styk, který provozuje Česká národní
banka. K tomu účelu vede Česká národní
banka každé bance účet mezibankovního
platebního styku v českých korunách.
Účet mezibankovního platebního styku
nemůže být předmětem výkonu
rozhodnutí nebo předběžného opatření.
Banky si v České republice mohou vzájemně
zřizovat účty v české měně
v souladu s vyhláškou České národní
banky.
(2) Jestliže banka nezúčtovala částku
nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s
příkazem klienta a způsobila tím chybu
v zúčtování, je povinna ji opravit
opravným zúčtováním. Tato banka
je povinna bez odkladu převést na účet
oprávněného příjemce peněžní
prostředky ve správné výši a
úrok vyplývající ze smlouvy za období,
kdy s nimi nemohl nakládat. Vede-li účet
neoprávněného příjemce chybně
zúčtované platby jiná banka, je banka,
která chybu způsobila, oprávněna dát
této bance podnět k odepsání částky
z jeho účtu, a to do tří měsíců
od vzniku chyby v zúčtování.
(3) Banka, která vede účet neoprávněného
příjemce chybně zúčtované
platby, je při dodržení zásad stanovených
v odstavci 2 oprávněna odepsat z jeho účtu
částku ve výši opravného zúčtování
a přepočítat úroky z peněžních
prostředků tak, aby byl na účtu
zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou
platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování
způsobena jinou bankou, je povinna odepsat peněžní
prostředky z jeho účtu na podnět této
banky a vydat je této bance.
(4) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která chybu v zúčtování
způsobila, požádá o vrácení
částky příslušného správce
daně.
(5) Technické postupy bank při opravném zúčtování
stanoví Česká národní banka
vyhláškou.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují
obdobně i na pobočky zahraničních
bank.
___________________
4c) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech,
ve znění pozdějších předpisů."
23. V § 21 se doplňuje odstavec 3, který
zní:
"(3) Banka a pobočka zahraniční banky
je povinna evidovat v rámci účetnictví
odděleně obchody na účet klienta a
obchody na účet banky nebo zahraniční
banky. Doklady o uskutečněných obchodech
jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny
uschovávat po dobu nejméně 10 let.".
24. V § 22 se doplňují odstavce 5 a
6, které znějí:
"(5) S vědomím banky informuje auditor bez
zbytečného odkladu Českou národní
banku o závažných skutečnostech, které
by mohly negativně ovlivnit hospodaření banky.
(6) Povinnosti podle odstavce 1 až 5 se vztahují obdobně
i na pobočky zahraničních bank.".
25. V § 23 se dosavadní text označuje
jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který
zní:
"(2) Vykáže-li banka v běžném
roce ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout
při schvalování účetní
závěrky banky za tento rok o úhradě
této ztráty z vlastních zdrojů banky.".
26. V § 24 se odstavec 1 vypouští a dosavadní
odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
27. V § 26 odst. 1 se na konci textu písmene
a) připojují tato slova:
"vyměnila členy dozorčí rady
banky nebo použila zisk po zdanění přednostně
k doplnění reservních fondů nebo ke
zvýšení základního jmění,".
28. V § 26 odst. 1 se za písmeno b) se vkládá
nové písmeno c), které zní:
"c) nařídit mimořádný
audit na náklady banky nebo pobočky zahraniční
banky,".
Dosavadní písmena c) až e) se označují
jako písmena d) až f).
29. V § 26 odst. 2 se ve větě první
písmeno e) nahrazuje písmenem f) a ve větě
druhé se písmeno c) nahrazuje písmenem d).
30. V § 26 odst. 10 se písmeno d) nahrazuje
písmenem e) a slova " § 2 nebo " se vypouštějí.
31. V § 26 se v odstavcích 11 a 12 písmeno
d) nahrazuje písmenem e)
32. Za § 26 se vkládají nové
§ 26a a 26b, které včetně poznámky
pod čarou č.6a znějí:
(1) Zjistí-li Česká národní
banka, že poměr kapitálu k rizikově
váženým aktivům banky je menší
než dvě třetiny poměru stanoveného
Českou národní bankou 6a), uloží
bance jedno nebo více z těchto opatření
k nápravě:
a) navýšit základní jmění
tak, aby byl dosažen poměr kapitálu k rizikově
váženým aktivům stanovený Českou
národní bankou6a)
b) pořizovat pouze aktiva s rizikovou vahou nižší
než 100%6a),
c) nezískávat žádné vlastnické
nebo hlasovací právo v žádné
právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených
před uložením tohoto opatření,
nezaložit ani nezískat žádnou další
právnickou osobu nebo její organizační
jednotku,
d) neposkytovat žádný úvěr osobě
se zvláštním vztahem k bance,
e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující
současné běžné úrokové
sazby z vkladů srovnatelných částek
a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny
Českou národní bankou.
(2) Souběžně s opatřeními podle
odstavce 1 může Česká národní
banka uplatnit opatření k nápravě
a sankce podle § 26 odst. 1.
V případě, že statutární
orgán nebo dozorčí rada zjistí, že
banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že
bance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty,
které způsobily nebo mohou způsobit pokles
poměru kapitálu k rizikově váženým
aktivům pod dvě třetiny poměru stanoveného
Českou národní bankou6a), informuje o tom
neprodleně Českou národní banku.
___________________
6a) Opatření České národní
banky č. 3 ze dne 5. října 1995 o kapitálové
přeměřenosti bank, oznámené
v částce 72/1995 Sb., ve znění opatření
České národní banky č. 4 ze
dne 4. července 1996 oznámeného v částce
61/1996 Sb.".
33. V § 27 se písmeno d) vypouští.
34. V § 27 se dosavadní text označuje
jako odstavec 1 a doplňují se nové odstavce
2 a 3, které včetně poznámky pod čarou
č. 6b znějí:
"(2) Náklady spojené s výkonem nucené
správy jsou placeny z majetku banky a jsou nákladem
banky na dosažení, udržení a zajištění
příjmů pro účely daně
z příjmů právnických osob podle
zvláštního zákona6b).
(3) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné
hromady bylo osvědčeno notářským
zápisem, musí mít rozhodnutí správce
v takové věci formu notářského
zápisu.
___________________
6b) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.".
35. V § 29 odst. 2 se ve větě první
slova "s výjimkou rozhodnutí o zrušení
banky" vypouštějí a v odstavci 3 se slova
"v dohodě s Ministerstvem financí" nahrazují
slovy ", která si vyžádá stanovisko
Ministerstva financí".
36. V § 29 se odstavec 4 včetně poznámky
pod čarou č. 7 vypouští a dosavadní
odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
37. V § 29 odst. 4 se za slovo "návrh"
vkládají slova "na vyrovnání
nebo ".
38. § 30 zní:
Nucenou správu může Česká národní
banka zavést za situace, kdy nedostatky v činnosti
banky ohrožují stabilitu bankovního systému
a akcionáři neučinili potřebné
kroky k odstranění těchto nedostatků.
K zavedení nucené správy si Česká
národní banka vyžádá stanovisko
Ministerstva financí.".
39. V § 31 se dosavadní text označuje
jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které
znějí:
"(2) Soud zapíše do obchodního rejstříku
na návrh České národní banky
zavedení nucené správy, a dále odvolání
správce a jmenování nového správce.
(3) Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení
o návrzích správce na zápis do obchodního
rejstříku.".
40. V § 34 se v odstavci 1 slova "v dohodě
s Ministerstvem financí" nahrazují slovy ",
která si vyžádá stanovisko Ministerstva
financí".
41. V § 34 odstavec 2 zní:
"(2) Povolení působit jako banka může
být dále odňato, jestliže
a) banka nezahájila činnost do dvanácti měsíců
ode dne udělení povolení působit jako
banka nebo jestliže po dobu šesti měsíců
nepřijímá vklady od veřejnosti,
b) povolení působit jako banka bylo získáno
na základě nepravdivých údajů
uvedených v žádosti.".
42. V § 34 se doplňuje odstavec 3, který
zní:
"(3) Česká národní banka je povinna
odejmout povolení působit jako banka, jestliže
zjistí, že poměr kapitálu k rizikově
váženým aktivům banky je menší
než jedna třetina poměru stanoveného
Českou národní bankou6a).".
43. Část sedmá včetně
nadpisu zní:
(1) Zrušuje-li se banka s likvidací, Česká
národní banka podává soudu návrh
na:
a) zrušení banky,
b) vstup banky do likvidace,
c) jmenování a odvolání likvidátora.
Soud rozhodne o návrzích České národní
banky do 24 hodin od podání návrhu.
(2) Likvidátorem může být fyzická
nebo právnická osoba. Ustanovení § 71
odst. 1 poslední věty obchodního zákoníku
se nepoužije. Likvidátorem nesmí být
osoba, která má nebo měla zvláštní
vztah k bance, která byla nebo je auditorem banky nebo
se jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela.
(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci
banky seznámily s údaji, na které se vztahovalo
bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat
mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně.
(4) Likvidátor předkládá České
národní bance bez zbytečného odkladu
účetní výkazy a doklady zpracovávané
v průběhu likvidace v souladu s obchodním
zákoníkem.
(5) Likvidátor je povinen podat u soudu návrh na
určení neplatnosti právních úkonů
učiněných jménem banky v rozporu s
ustanovením § 12 odst. 2 v období 12 měsíců
přede dnem, ke kterému bylo odňato povolení
působit jako banka. Plnění poskytnuté
na základě smluv prohlášených
soudem za neplatné musí být vráceno
do likvidační podstaty.".
44. Za § 38 se vkládá nový §
38a, který zní:
(1) Banky se mohou vzájemně informovat o bankovním
spojení, identifikačních údajích
o majitelích účtů a o záležitostech,
které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti
jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické
osoby, která není bankou. Majetkový podíl
na této právnické osobě mohou mít
pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato
právnická osoba bude zachovávat získané
údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím.
Banka je povinna k získaným údajům
o klientech jiné banky přistupovat tak, jako by
šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(2) Klient má právo seznámit se s informacemi,
které jsou o něm vedeny v příslušné
databázi, pokud se týkají jeho osoby nebo
právnické osoby, kterou zastupuje. Za úhradu
věcných nákladů má právo
na pořízení výpisu.
(3) Oznámení banky o podezření, že
byl spáchán trestný čin nebo přestupek,
učiněné státnímu zástupci,
policejním nebo jiným příslušným
orgánům, nemůže být posuzováno
jako porušení ustanovení § 38.".
45. V § 40 odst. 2 se slova "v dohodě
s Ministerstvem financí" nahrazují slovy ",
která si vyžádá stanovisko Ministerstva
financí.".
46. V § 40 se doplňuje odstavec 4, který
zní:
"(4) V řízení o udělení
povolení působit jako banka a v řízení
o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto
zákona si může Česká národní
banka vyžádat potřebné informace o účastnících
řízení od příslušných
orgánů.".
47. V § 41 odst. 1 se věta druhá nahrazuje
touto větou:
"O rozkladu proti rozhodnutí České národní
banky učiněném po vyžádání
stanoviska Ministerstva financí rozhoduje bankovní
rada České národní banky, která
si vyžádá stanovisko ministra financí.".
48. V části deváté se v nadpisu
slova "fyzických osob" vypouštějí.
49. V § 41a odst. 3 se slova "fyzických
osob" vypouštějí.
50. V § 41a odst. 5 se slova ", kterými
jsou jen fyzické osoby" vypouštějí.
51. V § 41 b se za odstavec 3 vkládá
nový odstavec 4, který zní:
"(4) Pokud některý z členů správní
rady ukončí členství ve správní
radě před uplynutím svého funkčního
období, je na jeho místo jmenován nový
člen správní rady, jehož funkční
období skončí ke stejnému dni, ke
kterému by skončilo funkční období
jeho předchůdce.".
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako
odstavce 5 a 6.
52. § 41c se na začátek vkládá
nový odstavec 1, který zní:
"(1) Pojištěnými vklady jsou vklady včetně
úroků
a) fyzických osob vedené v českých
korunách na jméno, příjmení,
adresu a datum narození nebo rodné číslo
vkladatele, popřípadě identifikační
číslo,
b) právnických osob vedené v českých
korunách na obchodní jméno nebo název
právnické osoby, její sídlo a u tuzemských
právnických osob též identifikační
číslo, s výjimkou vkladů bank, poboček
zahraničních bank a finančních institucí.".
Dosavadní odstavce 1, 2 a 3 se označují jako
odstavce 2, 3 a 4.
53. V § 41c odst. 2 se slova "vkladů fyzických
osob vedených v českých korunách na
jméno, příjmení, adresu a datum narození
vkladatele (dále jen "pojištěné
vklady")" nahrazují slovy "pojištěných
vkladů".
54. V § 41c odstavec 3 zní:
"(3) Roční příspěvek stavební
spořitelny do Fondu pojištění vkladů
činí 0,1% z průměru objemu pojištěných
vkladů za předchozí rok, včetně
úroků, na které vznikl účastníkovi
stavebního spoření nárok v předchozím
roce. Průměrný objem pojištěných
vkladů stavební spořitelna propočítává
podle čtvrtletních stavů pojištěných
vkladů v předchozím roce bez započítání
zálohy na státní podporu.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
55. V § 41f odst. 1 se slova "se pro účely
tohoto zákona považují za vklady fyzických
osob" nahrazují slovy "jsou pojištěným
vkladem se zvláštním režimem".
56. V § 41f odst. 2 se slovo "fyzických"
nahrazuje slovem "více".
57. V § 41g se doplňují odstavce 3 až
6, které znějí:
"(3) Na poskytnutí náhrady za vklad z Fondu
nemají nárok
a) osoby, které svou trestnou činností, za
kterou byly soudem v trestním řízení
pravomocně odsouzeny, částečně
nebo úplně způsobily neschopnost dotčené
banky dostát svým závazkům,
b) osoby, které mají k dotčené bance
zvláštní vztah, s výjimkou osob uvedených
v § 19 odst. 1 písm. e),
c) vlastníci vkladů vzniklých v souvislosti
s legalizací výnosů z trestné činnosti,
za kterou byly soudem v trestním řízení
pravomocně odsouzeny.
(4) Fond pozastaví výplatu náhrady za vklad
osobám uvedeným v odstavci 3 písm. a) po
dobu trestního řízení vedeného
proti těmto osobám v souvislosti s jejich trestnou
činností, která může mít
vztah k neschopnosti banky dostát svým závazkům.
Fond dále pozastaví výplatu náhrad
za ty vklady, o kterých je z průběhu trestního
řízení zřejmé, že jde
o vklady ve smyslu odstavce 3 písm. c).
(5) Povinnost odvádět příspěvek
do Fondu z vkladů osob uvedených v odstavci 3 zůstává
nedotčena.
(6) Pro účely výpočtu částky,
která bude z Fondu vyplacena vkladateli, nebude přihlíženo
k přírůstkům pojištěných
vkladů, ke kterým dojde na základě
vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými
účty vedenými u téže banky po
dni, kdy banka z důvodu platební neschopnosti přestala
uhrazovat své závazky.".
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,
ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona
České národní rady č. 591/1992
Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č.
156/1994 Sb. a zákona č. 84/1995 Sb., zákona
č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb. a
zákona č. 77/1997 Sb., se doplňuje takto:
V § 59 se doplňuje odstavec 7, který zní:
"(7) Vkladem do základního jmění
společnosti může být, se souhlasem valné
hromady, i v nominální hodnotě vložená
pohledávka, kterou má vkladatel vůči
této společnosti. Vklad je splacen ke dni účinnosti
smlouvy o postoupení pohledávky; k témuž
dni pohledávka a jí odpovídající
dluh zanikají.
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona
č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona
č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona
č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb.,
zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991
Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č.
267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona
č. 94/1996 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb.,
se mění takto:
1. V § 151f odst. 1 se slova "se zástavní
věřitel domáhat uspokojení ze"
nahrazují slovy "zástavní věřitel
u soudu navrhnout prodej".
2. V § 151f odst. 2 se slova "zástavní
věřitel je oprávněn domáhat
se uspokojení celé pohledávky anebo její
části z" nahrazují slovy "může
zástavní věřitel k uspokojení
své celé pohledávky anebo její části
navrhnout u soudu prodej".
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění zákona č.
36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona
č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona
č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb.,
zákona č. 328/1991 Sb., zákona č.
519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona
č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona
č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb.,
zákona č. 216/1994 Sb., zákona č.
84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona
č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb.,
zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního
soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996
Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996
Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění
a doplňuje takto:
V § 372 se slova "požádat soud o provedení
prodeje zástavy, použije" nahrazují slovy
"u soudu navrhnout prodej zástavy, použijí"
a za slovo "věcí" se vkládají
slova "nebo prodejem nemovitostí".
Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a
Komoře auditorů České republiky, ve
znění zákona č. 63/1996 Sb., se mění
a doplňuje takto:
V § 16 se dosavadní text označuje jako odstavec
1 a připojuje se odstavec 2, který zní:
"(2) Sdělení údajů České
národní bance za podmínek stanovených
zvláštním zákonem není porušením
ustanovení odstavce 1.".
1. Banka, která nemá vydány své akcie,
se kterými je spojeno hlasovací právo, výhradně
v zaknihované podobě, je povinna uvést podobu
svých akcií do souladu s požadavkem §
20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Ten, kdo má ke dni účinnosti tohoto zákona
kvalifikovanou účast na bance, je povinen oznámit
tuto skutečnost České národní
bance, a to do jednoho měsíce ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. Státní peněžní ústavy
vzniklé před dnem účinnosti tohoto
zákona se až do přijetí zvláštního
zákona, nejdéle však do dvou let ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, řídí
dosavadními předpisy.
4. Členové dozorčí rady banky, kteří
byli do funkce zvoleni zaměstnanci banky, mohou svou funkci
vykonávat pouze do konání nejbližší
valné hromady banky konané po dni účinnosti
tohoto zákona.
5. Složení statutárního orgánu
banky musí být uvedeno do souladu s požadavkem
podle § 8 odst. 2 zákona č.21/1992 Sb., o bankách,
ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje,
aby ve Sbírce zákonů České
republiky vyhlásil úplné znění
zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá
ze zákonů jej měnících a doplňujících.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem...........
I. Obecná část
Předložená novela zákona o bankách,
tzv. velká novela, navazuje na změny, zakotvené
v zákoně o bankách cestou dříve
připravené malé novely. Zatímco malá
novela reagovala na aktuální potřeby vzniklé
v souvislosti s korekcí hospodářské
politiky státu, provedené v dubnu 1997, tato novela
by měla zásadním způsobem přispět
k obnovení důvěry v bankovní systém
a k vyřešení některých problémů
bankovního sektoru, a to způsobem respektujícím
legislativu Evropských společenství (ES).
Uplynulé období, poznamenané nejprve sérií
kolapsů menších bank, následně
turbulencemi na finančních trzích a problémy
investičních fondů, odhalilo určité
mezery v legislativě, zejména absenci či
malou účinnost represivních postupů
vůči subjektům působícím
proti zájmům bezporuchového fungování
bankovního a finančního sektoru.
V novele půjde o zpřesnění a na mnoha
místech též o zpřísnění
ustanovení upravujících bezpečný
provoz bank a pravomoci regulátora, a to v zájmu
bezpečného fungování bankovního
sektoru a především v zájmu zajištění
co možná nejvyššího stupně
bezpečnosti úspor vkladatelů.
Novela by měla také výrazně přispět
k posílení transparentnosti, ale i právní
jistoty v bankovním podnikání. Vývoj
v bankovním sektoru v uplynulém období ukázal,
jak nebezpečné může být ovládnutí
banky akcionáři, jejichž jednání
není motivováno úsilím o zabezpečení
prosperity banky, nýbrž pouze úsilím
o rychlý finanční zisk realizovaný
jak na úkor vkladatelů, tak i ostatních věřitelů
banky.
Těžiště novely spočívá
v zakotvení účinných postupů
proti držitelům bankovních akcií, kteří
porušují nebo obcházejí zákon
a nezaručují zdravé fungování
bank. K eliminaci vlivu akcionářů na banku
není využit institut vyvlastnění, jde
tedy o postupy plně v souladu s Listinou základních
práv a svobod a v souladu s právní úpravou
vyspělých evropských zemí. Nejde o
oddělení akcionářů od jejich
majetku, nýbrž pouze od jejich vlivu na banku, ukáže-li
se, že tento vliv je nebo může být pro
banku zhoubný.
Změny v pojetí nucené správy vycházejí
z toho, že její výkon podle dosavadní
právní úpravy byl málo efektivní
a nevedl k výsledku, který předpokládal
zákonodárce, tedy k ozdravení předmětné
banky.
Zakotvení regulace mezibankovního platebního
styku do zákona má upevnit bezpečnost bezhotovostního
platebního styku, zajistit krytí uskutečňovaných
plateb a jejich rychlost - atributy nezbytné pro dobré
fungování finančních trhů.
Významná změna se dotýká pojištění
vkladů v souvislosti se zahrnutím vkladů
právnických osob do systému pojištění.
Po zvýšení maximálního limitu
pro výplatu z Fondu pojištění vkladů
provedeného malou novelou dochází tedy k
dalšímu podstatnému přiblížení
pojetí pojištění vkladů legislativě
ES.
V souvislosti s rekodifikací občanského a
obchodního práva by měl být přibližně
na přelomu tisíciletí přijat nový
moderní zákon o bankovnictví, plně
kompatibilní se směrnicemi ES.
II. Zvláštní část
K článku I:
Novela zákona o bankách
K bodu 1:
Zákon nadále nepočítá s existencí
bank ve formě státních peněžních
ústavů. K další existenci banky v této
právní formě není žádný
důvod, neboť i stát v roli zakladatele banky
může využít formu akciové společnosti.
Jediný dosavadní státní peněžní
ústav - Konsolidační banka - by měl
být vyčleněn z bankovního sektoru
a jeho postavení by mělo být upraveno zvláštním
zákonem.
K bodu 2:
Navrhovaná úprava zohledňuje dosavadní
poznatky povolovacího procesu a stanoví oprávnění
České národní banky v povolení
působit jako banka vymezit konkrétní rozsah
povolované činnosti a současně stanovit
podmínky, které musí banka splnit před
zahájením povolených činností
a které musí dodržovat při výkonu
povolené činnosti. Možnost upravit povolení
působit jako banka bance přímo "na míru"
umožní zohlednit postavení banky na trhu, její
možnosti a specifika, což je výhodné nejen
pro banky samotné, ale i pro jejich klienty.
K bodu 3:
Vypouští se text, který počítá
s existencí státních peněžních
ústavů.
K bodům 4, 7, 40, 45, 47:
Formulační úprava odstraňuje určitý
nedostatek formulace "v dohodě s Ministerstvem financí".
Tato formulace je v určitém rozporu se správním
řádem, který nepřipouští
společné rozhodování dvou správních
orgánů.
K bodu 5:
Před vydáním rozhodnutí o žádosti
o povolení působit jako banka, jakož i před
vydáním souhlasu pro vstup akcionáře
do banky, který má podíl na hlasovacích
právech 5% a více je nutno posoudit, zda akcionář
je dostatečně finančně silný,
aby v případě potřeby mohl navýšit
základní jmění v bance nebo jiným
způsobem posílit finanční pozici banky.
Dále se zkoumá, do jaké skupiny majetkově
a personálně propojených osob akcionář
patří, čím se tato skupina zabývá,
zda je transparentní, jak tato skupina jako celek hospodaří,
jaká je její zadluženost a pod.
Významní akcionáři musí být
důvěryhodní, což neznamená jen,
že fyzické osoby nebo členové vedení
právnické osoby musí být občansky
bezúhonní (s čistým trestním
rejstříkem), ale také, že musí
řádně plnit své daňové
a další povinnosti vůči státu,
nesmí být předmětem zájmu policie
v souvislosti s vyšetřováním trestného
činu nebo předmětem zájmu jiného
orgánu, který se zabývá monitorováním
podezřelých transakcí (např. analytický
útvar Ministerstva financí), jejich reputace na
trhu by měla být dobrá (nejen, že musí
ctít zákony, ale také profesní etiku),
v minulosti by neměli působit ve finančních
institucích a bankách, které zkrachovaly
nebo se dostaly do vážných finančních
problémů apod.
K bodu 6:
Opis rejstříku trestů na rozdíl od
výpisu z rejstříku trestů obsahuje
i zahlazené tresty, což umožní lépe
posuzovat bezúhonnost fyzické osoby.
K bodu 8:
Dosavadní právní úprava zakotvuje
pouze odnětí povolení působit jako
banka jako určitou sankci za nedostatky v činnosti
banky. Je však třeba zohlednit i případy,
kdy banka resp. její valná hromada rozhodne sama
o tom, že povolení působit jako banka nehodlá
dále využívat. Dalším specifickým
případem je situace, kdy je odňata licence
zahraniční bance v zemi jejího sídla.
To všechno jsou případy, při kterých
nepřichází v úvahu odnětí
licence jakožto sankční opatření.
Proto zákon zakotví případy tzv. zániku
povolení působit jako banka, kdy sankční
odnětí licence je pouze jedním z těchto
případů.
K bodu 9:
Požadavek na složení představenstva minimálně
ze dvou třetin z vedoucích zaměstnanců
banky je odůvodněn potřebou zjednodušit
a zprůhlednit proces řízení banky.
Aby představenstvo mohlo plnit své funkce vyplývající
z obchodního zákoníku, zákona o bankách
a z dalších právních předpisů
a opatření České národní
banky, zejména řídit banku a rozhodovat o
jejích záležitostech (kromě rozhodnutí
příslušejících valné hromadě),
musí jeho členové mít přímý
kontakt s problémy banky, podílet se na jejich řešení,
předcházet jejich vzniku a se znalostí věci
pozitivně ovlivňovat fungování banky,
její strategii a politiku.
Navrhované složení představenstva umožní
rovněž efektivnější výkon
bankovního dohledu, který mimo jiné posuzuje
způsobilost osob ve vedení banky, a rovněž
vytváří partnera, vázaného
zákonnou odpovědností za hospodaření
řízené organizace.
K bodu 10:
Dozorčí rada může být volena
pouze valnou hromadou, nikoli zaměstnanci banky. Důvodem
tohoto ustanovení je zkvalitnění práce
dozorčí rady banky, která se významným
způsobem podílí na kontrole činnosti
banky z hlediska jejího stabilního a obezřetného
vývoje. Nový odstavec 6 řeší
situaci, kdy zaniká pracovní poměr zaměstnance
banky, který je současně členem představenstva.
K témuž dni, kdy zanikl pracovní poměr,
zaniká i členství v představenstvu.
K bodu 11:
Odlišně od obchodního zákoníku
se konstruuje odpovědnost členů statutárního
orgánu za škodu způsobenou věřitelům
banky. Jedná se o přímou odpovědnost
na rozdíl od obecné úpravy, která
upravuje pouze ručení členů představenstva,
za předpokladu, že nelze dosáhnout uspokojení
z majetku společnosti a společnost vůči
nim neuplatnila nárok na náhradu škody.
K bodu 12:
Zákon prohloubí informační povinnost
bank vůči veřejnosti. Jedním z nových
prvků je povinnost čtvrtletně zveřejňovat
údaje o složení akcionářů,
o činnosti banky a finančních ukazatelích.
Podrobnosti stanoví právní předpis
České národní banky.
Praxe ukazuje, že jedním ze způsobů,
jak posílit tržní disciplínu účastníků
finančního trhu, to znamená i bank, je zveřejňování
informací o sobě. Čím více
informací je zveřejněno, tím je tržní
disciplína efektivnější. Kromě
požadavku na zveřejňování základních
údajů z účetních výkazů
(rozvaha a výsledovka) budou banky povinny zveřejňovat
údaje o struktuře akcionářů,
t.j. jména akcionářů, kteří
vlastní 10% a více z celkových hlasovacích
práv na bance, jejich podíl na hlasovacích
právech, obor podnikání, hospodářské
výsledky akcionářů-právnických
osob, případně informace o ostatních
podnicích, propojených majetkově nebo personálně
s akcionářem a o finanční situaci
takového konglomerátu. Dále půjde
o zveřejňování údajů
o kapitálovém vybavení, koncentraci rizik
a systému jejich řízení, případně
o nápravných opatřeních, uložených
bance bankovním dohledem a pod. Předpis je v současné
době připravován.
Předkládání materiálů
v cizojazyčné podobě by mohlo oddálit
eventuální uložení opatření
k nápravě v důsledku časové
prodlevy způsobené překladem. Proto je ukládána
bance i pobočce zahraniční banky povinnost
mít k dispozici příslušnou dokumentaci
v českém jazyce.
K bodu 13:
Hlavním důvodem regulace bank je snaha zabezpečit
zájmy jejich vkladatelů. Proto zákon přímo
přikazuje bankám postupovat v jejich činnosti
obezřetně a nepoškozovat zájmy vkladatelů.
Reakcí na tzv. tunelování bank je zákonný
zákaz uzavírat nevýhodné smlouvy pro
banku. Za takové budou považovány zejména
smlouvy, které banku zavazují k hospodářsky
neodůvodněnému plnění nebo
k plnění zjevně neodpovídajícímu
poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené
v rozporu s tímto ustanovením budou absolutně
neplatné.
K bodu 14:
V souladu se zásadou volného pohybu kapitálu
a nediskriminací investorů, která je jednou
ze stěžejních zásad ES, nebude nadále
vyžadován zvláštní předchozí
souhlas České národní banky ke vzniku
majetkového podílu zahraničních osob
na bance již zřízené. Limity, při
jejichž překročení je nutno si vyžádat
předchozí souhlas České národní
banky, jsou platné jak pro tuzemské, tak pro zahraniční
investory. Nově se zakotvuje nutnost vyžádat
si tento předchozí souhlas k platnosti smlouvy o
prodeji podniku nebo jeho části. Stejný souhlas
bude požadován i v případech, kdy jde
o usnesení valné hromady, že akciová
společnost nadále nebude vykonávat činnost,
ke které je třeba povolení působit
jako banka.
Pro výkon bankovního dohledu je potřebná
včasná informovanost o některých záležitostech
podstatných pro fungování banky. Proto zákon
zakotvuje pro banky povinnost předem informovat Českou
národní banku o změně stanov, jde-li
o změnu ve skutečnosti, která musí
být ve stanovách uvedena na základě
požadavku obchodního zákoníku nebo tohoto
zákona a o personálních změnách
ve statutárních orgánech banky a na místech
vedoucích zaměstnanců banky. Další
případy se týkají aktivit banky ve
vztahu k zahraničí. Půjde o záměr
otevřít pobočku v zahraničí
či o záměr založit v zahraničí
právnickou osobu nebo se na ní majetkově
podílet.
K bodu 15:
Vypuštění ustanovení § 16 odst.
3 souvisí se zahrnutím této problematiky
do ustanovení § 20 odst. 5, kam věcně
patří.
K bodu 16:
Pro účely sledování majetkových
účastí je nutno mít přehled
o majetkových účastech bank na jiných
právnických osobách. Proto zákon zakotvuje
povinnost oznámit bez zbytečného odkladu
nabytí kvalifikované účasti na právnické
osobě České národní bance.
K bodu 17:
K určitému zpřísnění
dochází v posuzování obchodů
s osobami, které mají k bance ve smyslu § 19
zákona zvlášní vztah. Doposud podléhalo
regulaci pouze poskytování úvěrů
těmto osobám, nyní se tato regulace rozšiřuje
i na případy, kdy banka zajišťuje závazky
těchto osob. I z těchto obchodních případů
totiž může bance vzniknout ztráta. Proto
i o těchto obchodech bude rozhodovat statutární
orgán banky na základě rozboru příslušného
obchodu a finanční situace žadatele.
K bodu 18:
Zákon vyloučí ustanovení obchodního
zákoníku upravující poskytování
úvěrů, půjček a záruk
akciovou společností z aplikace na banky. Jinak
by o každém takovém obchodě musela rozhodovat
valná hromada.
K bodu 19:
Rozšíření okruhu osob, které
mají k bance zvláštní vztah, o právnické
osoby pod kontrolou bank je logické, neboť v těchto
případech dochází k faktickému
"podřízení" aktivit těchto
právnických osob a k propojení jejich činností
se zájmy bank, které nad nimi mají kontrolu.
K bodu 20:
Zákon nově definuje tzv. hlavního akcionáře
jakožto osobu, která má sama nebo ve shodě
s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance.
K bodům 21 a 22:
Současná právní úprava nemá
žádné nástroje proti akcionářům,
kteří se chovají proti zájmům
stability banky a bankovního sektoru. Jedním z hlavních
cílů novely je tuto situaci změnit, což
návrh činí v § 20 a 20a. K tomu je třeba
několik kroků:
Především je důležité zabezpečit,
aby orgány bankovního dohledu měly v každém
okamžiku možnost získat přehled o akcionářské
struktuře banky. Proto dá zákon bankám
možnost vydávat pouze zaknihované akcie (zákon
takto omezuje pouze podobu akcií s hlasovacím právem,
pro akcie prioritní není podoba stanovena a zákon
nebude regulovat ani jejich držitele). U prioritních
akcií však bude eliminována možnost spojení
těchto akcií s hlasovacím právem.
Dále zákon zavádí povinnost vyžádat
si u České národní banky předchozí
souhlas při nabytí určitého majetkového
podílu na bance reprezentovaného určitým
procentem (10%, 20%, 33%, 50%) akcií s hlasovacím
právem z jejich celkového objemu. Regulátor
má tudíž možnost ovlivnit složení
akcionářů a zabránit nežádoucí
osobě ve vstupu do bankovního sektoru v roli majitele
či spolumajitele banky.
Žadatelé o získání předchozího
souhlasu budou ze strany České národní
banky posuzováni stejným způsobem jako zakladatelé
banky v řízení o povolení působit
jako banka. Pokud bude nabyt majetkový podíl v rozporu
se zákonem, právní úkon není
neplatný, ale Česká národní
banka má možnost odejmout příslušnému
akcionáři jeho akcionářská
práva, čímž reálně eliminuje
jeho vliv na banku. Koncepce neplatnosti právního
úkonu se pro tyto případy nehodí,
neboť může dojít k dalším
prodejům a zneplatnění celého řetězce
právních úkonů by bylo téměř
nemožné, zejména tehdy, kdy dochází
k obchodování prostřednictvím automatizovaných
obchodních systémů.
Regulátor musí mít možnost před
konáním valné hromady banky zkontrolovat
seznam akcionářů banky a posoudit, zda jejich
majetkové podíly jsou získány v souladu
se zákonem. Proto se zakládá povinnost banky
předložit České národní
bance výpis z registru emitenta zaknihovaných akcií,
pořízený ke dni, který o 7 dní
předchází dni konání valné
hromady. Česká národní banka v tomto
seznamu označí akcionáře, kterým
byla již dříve odňata akcionářská
práva a u kterých nově shledala důvod
pro jejich odnětí. Tímto důvodem není
jen nabytí akcií v rozporu se zákonem, ale
i případ, kdy vliv majitele akcií je nebo
může být na újmu řádnému
a obezřetnému vedení banky. Proces odnímání
akcionářských práv probíhá
ve správním řízení, zákon
umožňuje České národní
bance uplatnit institut tzv. předběžného
opatření, podání opravného
prostředku proti rozhodnutí o odnětí
akcionářských práv nemá odkladný
účinek.
Valná hromada banky se nesmí konat bez písemného
vyjádření České národní
banky k výpisu z registru emitenta a banka nesmí
připustit účast osob označených
ve výpisu. Pokud by přesto došlo k porušení
zákazu konání valné hromady nebo k
připuštění označených
osob k účasti a hlasování, má
Česká národní banka možnost navrhnout,
aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady.
Tuto možnost bude mít vždy, koná-li se
valná hromada v rozporu s právními předpisy
nebo stanovami.
Ustanovení § 20 vychází z II. bankovní
směrnice (89/646/EHS), ve které je v článku
11 v bodu 5 uvedeno: "V případech, kdy vliv
akcionářů může mít negativní
dopad na hospodárné a řádné
řízení instituce, členské státy
budou vyžadovat, aby příslušné
orgány podnikly přiměřená opatření
k ukončení tohoto stavu. Taková opatření
mohou spočívat například v soudních
příkazech, sankcích proti členům
správních rad a ředitelům nebo zastavení
výkonu hlasovacího práva spojeného
s akciemi vlastněnými příslušnými
akcionáři."
Problematikou bankovního platebního styku se zabývá
§ 20b. Od roku 1992 provozuje Česká národní
banka ve svém zúčtovacím centru jednotný
systém mezibankovního platebního styku v
české měně, dosud pouze na základě
vyhlášky (č. 51/1992 Sb.). Zákonná
úprava má přispět ke zvýšení
ochrany bank a vkladatelů při provádění
bezhotovostního platebního styku. Systém
je postaven na zásadách snížení
systémových rizik, které jsou prosazovány
v zemích EU - krytí jednotlivých plateb,
neodvolatelnost zúčtování. Výhodou
jeho umístění v centrální bance
je možnost využívat data k analytickým
účelům a obezřetnému dohledu.
Česká národní banka získává
přehled o platební kázni bank, o povinných
minimálních rezervách.
Ve prospěch koncepce jediného zúčtovacího
centra hovoří počet obyvatel České
republiky, počet bank, účtů a zúčtovaných
položek, které jsou relativně nízké.
V případě odnětí povolení
působit jako banka je možno účet platebního
styku zablokovat proti debetům - to může být
praktické i při řízené likvidaci
banky. Také zákonná odpovědnost za
plynulost a hospodárnost platebního styku vede Českou
národní banku k návrhu uzákonit pro
Českou republiku efektivní systém, který
navíc nezatěžuje banky a tudíž
ani jejich klienty neúměrnými cenami.
Zákaz soudního omezení dispozic s peněžními
prostředky na účtu platebního styku
vychází z praktických zkušeností
České národní banky; na tomto účtu
jsou zúčtovány peněžní
prostředky klientů a opatření soudu
by vedlo k ochromení platebního styku banky i dalších
partnerských bank v řetězci mezibankovního
platebního styku. Banky si v České republice
mohou vzájemně zřizovat účty
v české měně pouze v souladu s vyhláškou
České národní banky. Zřizování
těchto účtů v cizí měně
nebude omezováno.
Opravné zúčtování je v platebním
styku nástroj potřebný, ale v současné
době je jeho právní úprava nedostatečná.
Při opravném zúčtování
jde o jednostranný zásah banky do účtu
klienta, který banka provádí k nápravě
chyby způsobené v platebním styku touto nebo
jinou bankou (ve většině případů
jde o převod prostředků mezi klienty různých
bank). Zákon proto stanoví povinnosti chybující
banky ve vztahu ke klientovi a přesně vymezuje její
právo vyslat storno bance, která vede účet
neoprávněného příjemce. Dále
stanoví povinnosti této banky ve vztahu k bance
chybující a právo provést zásah
do účtu neoprávněného příjemce.
Zákon zakazuje storno na účtech správců
daní; příslušná právní
úprava postupu správce je předmětem
zákona o správě daní a poplatků.