Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Soudním znalcem nebo soudním tlumočníkem je fyzická osoba zapsaná podle tohoto zákona do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků.

(2) Soudní znalci vykonávají znaleckou činnost tím, že podávají

a) znalecké posudky v řízení před soudy a jinými státními orgány a před dalšími orgány vykonávajícími veřejnou správu (dále jen "soudní a správní řízení"), ) [Např. zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.] a v rozhodčím řízení, ) [Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.]

b) znalecké posudky nebo zprávy v případech, kdy to ve veřejném zájmu stanoví zvláštní zákon v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob.

(3) Soudní tlumočníci vykonávají tlumočnickou činnost tím, že provádějí

a) tlumočnické úkony v soudním a správním řízení a v rozhodčím řízení a v případech, kdy to stanoví zvláštní zákon,

b) úřední překlady písemností potřebných k právním úkonům fyzických nebo právnických osob.

(4) Soudními tlumočníky jsou soudní tlumočníci pro jazyky mluvené a soudní tlumočníci pro styk s osobami neslyšícími nebo němými.

(5) Jiné fyzické nebo právnické osoby mohou vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost svěřenou soudním znalcům nebo soudním tlumočníkům jen pokud to tento zákon připouští.

(1) Seznamy soudních znalců a soudních tlumočníků vedou krajské soudy. Soudní znalci a soudní tlumočníci se zapisují do seznamu vedeného krajským soudem, v jehož obvodu mají trvalý pobyt. Soudní znalci se zapisují do seznamu podle oborů, ve kterých vykonávají znaleckou činnost, členěných případně dále na odvětví (dále jen "obor"); soudní tlumočníci se zapisují podle jazyků. V seznamu se vedle jména a příjmení, rodného čísla, adresy trvalého pobytu soudního znalce nebo soudního tlumočníka, a případně adresy jeho zaměstnavatele nebo místa podnikání, uvede na žádost soudního znalce nebo soudního tlumočníka též jeho akademický titul, vědecko pedagogický titul popřípadě vědecká hodnost. Na žádost soudního znalce nebo soudního tlumočníka lze v seznamu v poznámce uvést též jeho zvláštní specializaci v oboru nebo v jazyce.

(2) Ministerstvo spravedlnosti vede ústřední seznam soudních znalců a soudních tlumočníků, ve kterém souhrnně eviduje všechny soudní znalce a všechny soudní tlumočníky zapsané v seznamech vedených krajskými soudy a údaje o nich v těchto seznamech uvedené. Ústřední seznam se zasílá všem soudům a dalším státním orgánům, stanoveným vyhláškou Ministerstva spravedlnosti.

(3) Seznam soudních znalců a soudních tlumočníků vedený krajským soudem a ústřední seznam soudních znalců a soudních tlumočníků jsou veřejně přístupné u krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu; krajské a okresní soudy z nich na žádost vyhotovují výpisy znalců v žádaném oboru nebo tlumočníků v žádaném jazyce.

(4) Soudní znalci a soudní tlumočníci jsou povinni neprodleně sdělit krajskému soudu, v jehož obvodu jsou zapsáni do seznamu, změny údajů, které jsou v seznamu uvedeny.

(1) Do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků se pro každý obor a pro každý jazyk zapisuje tolik soudních znalců a tolik soudních tlumočníků, aby jejich počet odpovídal požadavkům, kladeným na znaleckou činnost v příslušném oboru a na tlumočnickou činnost v příslušném jazyce v obvodu krajského soudu, který seznam vede, aniž by jednotliví soudní znalci nebo soudní tlumočníci museli být tímto výkonem znalecké nebo tlumočnické činnosti neúměrně zatěžováni.

(2) Soudní znalci a soudní tlumočníci se zapisují do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků se souhlasem ministra spravedlnosti, popřípadě předsedy krajského soudu, pokud je k tomu ministrem spravedlnosti zmocněn (dále jen "zmocněný předseda krajského soudu").

(3) Vyslovit souhlas se zapsáním do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků lze za předpokladu, že osoba, která má být do seznamu zapsána

a) má plnou způsobilost k právním úkonům,

b) je bezúhonná,

c) má potřebnou odbornou způsobilost v oboru nebo jazyce.

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin související s výkonem jakékoliv znalecké nebo tlumočnické činnosti, anebo odborné činnosti, která je předmětem některé znalecké nebo tlumočnické činnosti, nebo za jiný trestný čin spáchaný úmyslně, pokud toto odsouzení nebylo zahlazeno.

(5) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona u soudních znalců rozumějí zejména odborné znalosti, odpovídající současným vědeckým a technickým poznatkům v oboru, a u soudních tlumočníků úplné zvládnutí jazyka, v němž má být zabezpečována tlumočnická činnost, a rovněž tak českého jazyka; dále se odbornou způsobilostí rozumí též potřebná odborná praxe, speciální znalosti a zkušenosti vztahující se ke znalecké nebo tlumočnické činnosti a osobní vlastnosti a předpoklady pro výkon znalecké nebo tlumočnické činnosti. Ve znaleckých oborech, kde je to potřebné, lze v rámci posouzení odborné způsobilosti též požadovat, aby soudní znalec prokázal odpovídající materiálně technické vybavení ke znalecké činnosti nebo možnost jeho používání.

(6) Na zapsání do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků není právní nárok.

(1) Pokud není dále stanoveno jinak, souhlas se zápisem do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků lze vyslovit na podkladě písemné žádosti, kterou žadatel doručí předsedovi krajského soudu, v jehož obvodu má trvalý pobyt. Není-li předseda krajského soudu zmocněn sám vyslovit souhlas se zapsáním do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků, postoupí žádost neprodleně ministru spravedlnosti spolu s vyjádřením, zda zapsání do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků odpovídá potřebám řádného zajištění výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti v obvodu krajského soudu.

(2) K posouzení žádosti o vyslovení souhlasu se zapsáním do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků je ministr spravedlnosti nebo zmocněný předseda krajského soudu oprávněn si vyžádat vyjádření k odborné způsobilosti žadatele zejména od státních orgánů, orgánů územní samosprávy, vysokých škol, výzkumných a vědeckých institucí, občanských sdružení znalců a občanských sdružení tlumočníků.

(3) Jestliže je žadatel v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, je ministr spravedlnosti nebo zmocněný předseda krajského soudu oprávněn si vyžádat k žádosti o vyslovení souhlasu se zapsáním do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků stanovisko jeho zaměstnavatele.

(4) O vyslovení souhlasu se zapsáním do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků ministr spravedlnosti nebo zmocněný předseda krajského soudu žadatele písemně vyrozumí současně s výzvou ke složení slibu soudního znalce nebo soudního tlumočníka.

(5) Jestliže ministr spravedlnosti nebo zmocněný předseda krajského soudu souhlas k zapsání do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků nevysloví, písemně to žadateli oznámí.

(1) Pokud v obvodu krajského soudu není pro určitý obor dostatek soudních znalců nebo pro určitý jazyk dostatek soudních tlumočníků, a pro tento obor nebo jazyk ani není vhodný žadatel o zapsání do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků, předseda krajského soudu je oprávněn požádat příslušné státní orgány, orgány územní samosprávy, vysoké školy, výzkumné a vědecké instituce, občanská sdružení znalců a občanská sdružení tlumočníků, o doporučení vhodných osob, které by mohly být zapsány do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků.

(2) Jestliže osoba, doporučená podle odstavce 1, splňuje předpoklady pro zapsání do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků, a se zápisem do seznamu souhlasí, může ministr spravedlnosti nebo zmocněný předseda krajského soudu vyslovit souhlas s jejím zapsáním do tohoto seznamu a vyzvat ji ke složení slibu i bez podání žádosti.

(1) Slib soudního znalce nebo soudního tlumočníka zní: "Slibuji, že znaleckou (tlumočnickou) činnost budu vykonávat nestranně, podle svého nejlepšího vědomí a budu k ní plně využívat všech svých odborných znalostí". Slib je skládán před zápisem do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků do rukou toho, kdo se zapsáním do seznamu vyslovil souhlas.

(2) Po složení slibu podle odstavce 1 předseda krajského soudu, v jehož seznamu má být soudní znalec nebo soudní tlumočník veden (§ 2 odst. 1), ho do seznamu zapíše a vydá mu o tom písemné osvědčení.

(3) Odmítnutí složit slib nebo složení slibu s výhradou má za následek, že zápis do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků nemůže být proveden.

(1) Soudní znalec je oprávněn používat úřední označení "soudní znalec" spolu s uvedením oboru (oborů) a soudní tlumočník je oprávněn používat úřední označení "soudní tlumočník" spolu s uvedením jazyka (jazyků). Toto úřední označení nesmí být používáno žádnými jinými osobami a nesmí být využíváno k reklamním účelům.

(2) Soudní znalci nebo soudní tlumočníci užívají při výkonu své činnosti kulaté úřední razítko v jednotné úpravě, které obsahuje malý státní znak, jméno, příjmení a případně akademický titul, vědecko pedagogický titul a vědeckou hodnost soudního znalce nebo soudního tlumočníka, s označením "soudní znalec" spolu s uvedením oboru (oborů), nebo "soudní tlumočník" spolu s uvedením jazyka (jazyků). Použití úředního razítka mimo výkon činností soudního znalce nebo soudního tlumočníka je nepřípustné.

(1) Soudní znalec nebo soudní tlumočník vykonává znaleckou nebo tlumočnickou činnost na základě ustanovení znalcem nebo tlumočníkem v soudním nebo správním řízení, případně působením v rozhodčím řízení, nebo na základě smlouvy v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob v případech stanovených zvláštními zákony.

(2) Soudní znalec nebo soudní tlumočník je povinen vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost řádně a s odpovídající odbornou způsobilostí.

(3) Soudní znalec nebo soudní tlumočník je povinen vykonávat svou činnost osobně. Jestliže to vyžaduje povaha věci, je oprávněn přibrat k posuzování dílčích odborných otázek konzultanta; tuto okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí soudní znalec uvést v rámci příslušného znaleckého posudku nebo zprávy a soudní tlumočník v rámci příslušného úředního překladu nebo jiného tlumočnickém úkonu. Odpovědnost soudního znalce za znalecký posudek nebo zprávu a soudního tlumočníka za úřední překlad nebo jiný tlumočnický úkon tím není dotčena.

(4) Soudní znalec nebo soudní tlumočník je oprávněn vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost podle tohoto zákona i mimo obvod krajského soudu, v jehož seznamu je zapsán.

(1) Soudní znalec nebo soudní tlumočník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti dozvěděl; tato povinnost trvá i po jeho případném vyškrtnutí ze seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků. Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na přibraného konzultanta soudního znalce nebo soudního tlumočníka.

(2) Ke zbavení povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 je oprávněn ministr spravedlnosti, pokud se jedná o výkon znalecké nebo tlumočnické činnosti v soudním nebo správním řízení, anebo v rozhodčím řízení, nebo osoba, vůči níž tato povinnost svědčí, pokud se jedná o výkon znalecké nebo tlumočnické činnosti v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob podle zvláštních zákonů.

(1) Nestanoví-li zákon jinak, je soudní znalec nebo soudní tlumočník, ustanovený v soudním nebo správním řízení, povinen podat znalecký posudek nebo provést tlumočnický úkon. Nesplnění této povinnosti bez včasného sdělení závažných důvodů, nebo jiné hrubé porušení povinností soudního znalce nebo soudního tlumočníka, oznámí orgán, který soudního znalce nebo soudního tlumočníka v řízení ustanovil, předsedovi krajského soudu, v jehož obvodu je soudní znalec nebo soudní tlumočník zapsán do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků (dále jen "příslušný předseda krajského soudu"); stejně tak mu oznámí případy, kdy znalecká nebo tlumočnická činnost je vykonávána s nedostatečnou odbornou způsobilostí.

(2) Kopie písemných znaleckých posudků včetně jejich příloh podaných pro potřeby soudního nebo správního řízení, anebo rozhodčího řízení, je soudní znalec povinen uchovávat po dobu pěti let.

(3) Výkon znalecké nebo tlumočnické činnosti soudním znalcem nebo soudním tlumočníkem, ustanoveným v soudním nebo správním řízení, anebo působícím v rozhodčím řízení, se pro účely pracovněprávních vztahů posuzuje jako překážka v práci z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu,) [§ 124 zákoníku práce.] při které náleží pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu bez náhrady mzdy.

(1) Soudní znalec nebo soudní tlumočník nesmí v soudním nebo správním řízení, anebo v rozhodčím řízení, podat znalecký posudek nebo provést tlumočnický úkon, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti.

(2) Jakmile se soudní znalec nebo soudní tlumočník dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně orgánu, který ho v řízení ustanovil; tuto oznamovací povinnost mají i účastníci řízení. O tom, zda soudní znalec nebo soudní tlumočník je vyloučen, rozhoduje orgán, který ho v řízení ustanovil.

(3) Ustanovení zvláštních zákonů upravujících vyloučení znalce nebo tlumočníka v soudním nebo správním řízení nejsou ustanoveními odstavců 1 a 2 dotčena. O tom, kdy soudní znalec nebo soudní tlumočník může odepřít podání znaleckého posudku nebo provedení tlumočnického úkonu, a kdy mu nemůže být podání znaleckého posudku nebo provedení tlumočnického úkonu uloženo, platí pro jednotlivé druhy řízení ustanovení zvláštních zákonů o svědcích.

(4) Důvody, pro které je soudní znalec nebo soudní tlumočník v soudním nebo správním řízení vyloučen z úkonu, platí přiměřeně i pro znaleckou nebo tlumočnickou činnost, kterou vykonává v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob podle zvláštních zákonů.

(1) Pokud je pro podání znaleckého posudku v soudním nebo správním řízení nezbytné použít zvláštní přístroje, jiná zařízení nebo materiály, se kterými soudní znalec není sám oprávněn nakládat a jejichž použití nelze vhodným způsobem zajistit jinak, je orgán, který znalce v řízení ustanovil, oprávněn ve veřejném zájmu uložit vlastníku takové věci, aby umožnil soudnímu znalci v nezbytném rozsahu její použití, jestliže soudní znalec má k použití takové věci odpovídající kvalifikaci a jestliže znalecký posudek nelze zajistit jinak.

(2) Vlastník věci má vůči soudnímu znalci nárok na náhradu nákladů, které mu použitím věci soudním znalcem vznikly.

(1) Soudní znalec nebo soudní tlumočník je povinen vést znalecký nebo tlumočnický deník. Do deníku soudní znalec zapisuje provedení všech znaleckých posudků a zpráv a soudní tlumočník provedení všech úředních překladů a jiných tlumočnických úkonů, jejich předmět, pro koho byla činnost provedena, výši odměny a výloh a den jejich proplacení.

(2) Soudní znalec nebo soudní tlumočník je povinen předložit znalecký nebo tlumočnický deník na požádání příslušnému předsedovi krajského soudu k provedení kontroly.

(1) Příslušný předseda krajského soudu vyškrtne soudního znalce nebo soudního tlumočníka ze seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků, jestliže

a) byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům byla omezena,

b) přestal splňovat podmínku bezúhonnosti,

c) zemřel.

Vyškrtnutí ze seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků podle písmene a) nebo b) se provede ke dni právní moci rozhodnutí, v jehož důsledku nastala příslušná skutečnost.

(2) Příslušný předseda krajského soudu vyškrtne soudního znalce nebo soudního tlumočníka ze seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém soudní znalec nebo soudní tlumočník dovršil 65 let věku. Ministr spravedlnosti může na žádost soudního znalce nebo soudního tlumočníka prodloužit tuto lhůtu o tři roky; toto prodloužení je možno provádět opakovaně.

(3) Pokud soudní znalec nebo soudní tlumočník požádá o vyškrtnutí ze seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků, příslušný předseda krajského soudu ho vyškrtne k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém mu byla žádost soudního znalce nebo soudního tlumočníka doručena.

(4) Příslušný předseda krajského soudu vyškrtne soudního znalce nebo soudního tlumočníka ze seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků pokud na základě výsledků jeho znalecké nebo tlumočnické činnosti zjistí, že

a) soudní znalec nebo soudní tlumočník hrubým způsobem nebo opakovaně porušuje povinnosti soudního znalce nebo soudního tlumočníka,

b) odborná způsobilost soudního znalce nebo soudního tlumočníka již neodpovídá potřebám řádného zabezpečení znalecké nebo tlumočnické činnosti,

c) nastaly jiné skutečnosti, pro které soudní znalec nebo soudní tlumočník nemůže znaleckou a tlumočnickou činnost vykonávat.

Vyškrtnutí ze seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků se provede tak, aby soudní znalec nebo soudní tlumočník měl možnost se vyjádřit k důvodům, pro které má být ze seznamu vyškrtnut.

(5) Osobu, která byla ze seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků vyškrtnuta, o tom písemně vyrozumí příslušný předseda krajského soudu, s výjimkou vyškrtnutí z důvodu podle odstavce 1 písm. c).

(1) Příslušný předseda krajského soudu dočasně pozastaví výkon znalecké nebo tlumočnické činnosti soudnímu znalci nebo soudnímu tlumočníkovi, jestliže

a) bylo proti němu zahájeno trestní stíhání, v jehož důsledku může přestat splňovat podmínku bezúhonnosti,

b) bylo zahájeno řízení o zbavení nebo omezení jeho způsobilosti k právním úkonům.

(2) Příslušný předseda krajského soudu může dočasně pozastavit výkon znalecké nebo tlumočnické činnosti soudnímu znalci nebo soudnímu tlumočníkovi na jeho žádost, nejvýše však na dobu jednoho roku, pokud k tomu soudní znalec nebo soudní tlumočník uvede závažné důvody a pokud to nebrání potřebám řádného zajištění znalecké a tlumočnické činnosti v obvodu krajského soudu.

(3) Dočasné pozastavení výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti se vyznačí po dobu jeho trvání u zápisu soudního znalce nebo soudního tlumočníka v seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků; po tuto dobu nesmí soudní znalec nebo soudní tlumočník tuto činnost vykonávat.

(1) Ústavy nebo jiná pracoviště specializovaná na znaleckou činnost (dále jen "znalecká pracoviště"), mohou vykonávat znaleckou činnost svěřenou soudním znalcům, pokud jsou se souhlasem ministra spravedlnosti zapsána do seznamu znaleckých pracovišť.

(2) Do seznamu znaleckých pracovišť se dále se souhlasem ministra spravedlnosti zapisují výzkumné a vědecké ústavy, vysoké školy a další instituce (dále jen "vědecká pracoviště"), které mohou být v soudním nebo správním řízení požádány orgánem, který řízení vede, o podání znaleckého posudku v případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení.

(3) Seznam znaleckých pracovišť vede Ministerstvo spravedlnosti; seznam se zasílá všem soudům a dalším státním orgánům, stanoveným vyhláškou Ministerstva spravedlnosti. Seznam znaleckých pracovišť je veřejně přístupný u krajských soudů a okresních soudů; krajské a okresní soudy z něj na žádost vyhotovují výpisy znaleckých pracovišť v žádaném oboru.

(4) Zápis do seznamu znaleckých pracovišť se provádí na základě písemné žádosti znaleckého nebo vědeckého pracoviště, která se doručuje ministru spravedlnosti. Vědecké pracoviště může být do seznamu zapsáno i bez žádosti, pokud se zápisem souhlasí.

(5) Na zapsání do seznamu znaleckých pracovišť není právní nárok.

(1) Znalecké pracoviště nebo vědecké pracoviště bude ze seznamu znaleckých pracovišť vyškrtnuto, jestliže na základě výsledků jeho činnosti bude zjištěno, že

a) nastaly skutečnosti, pro které nemůže znaleckou činnost trvale vykonávat,

b) hrubým způsobem nebo opakovaně porušuje povinnosti při výkonu znalecké činnosti.

Vyškrtnutí ze seznamu znaleckých pracovišť se provede tak, aby znalecké pracoviště nebo vědecké pracoviště mělo možnost se vyjádřit k důvodům, pro které má být ze seznamu vyškrtnuto.

(2) Pokud znalecké pracoviště nebo vědecké pracoviště požádá o vyškrtnutí ze seznamu znaleckých pracovišť, Ministerstvo spravedlnosti jej vyškrtne k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém mu byla žádost doručena.

(1) Znalecké pracoviště nebo vědecké pracoviště podává znalecký posudek písemně. Uvede v něm, kdo posudek připravoval a kdo může v soudním nebo správním řízení osobně stvrdit správnost posudku a podat požadovaná vysvětlení.

(2) Za včasné a řádné provedení posudku odpovídá znalecké pracoviště nebo vědecké pracoviště; to má též právo na odměnu a náhradu nákladů.

(3) Znalecká pracoviště a vědecká pracoviště užívají při výkonu znalecké činnosti obvyklé razítko používané v úředním styku.

(4) Pro výkon znalecké činnosti znaleckých pracovišť a vědeckých pracovišť jinak platí přiměřeně ustanovení o výkonu znalecké činnosti soudních znalců.

(1) V soudním nebo správním řízení lze ustanovit znalcem nebo tlumočníkem osobu, která není zapsána do seznamu soudních znalců a soudních tlumočníků, jestliže splňuje předpoklady uvedené v § 3 odst. 3, a s ustanovením vyslovila souhlas, pokud

a) není pro některý obor nebo jazyk soudní znalec nebo soudní tlumočník do seznamu zapsán, nebo

b) soudní znalec nebo soudní tlumočník nemůže úkon provést, anebo provedení takového úkonu by bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady.

(2) Takto ustanovený znalec nebo tlumočník může podat znalecký posudek nebo provést tlumočnický úkon, jestliže složil slib podle § 6 odst.1 do rukou toho, kdo ho znalcem nebo tlumočníkem v soudním nebo správním řízení ustanovil.

(3) Pro výkon činnosti znalce nebo tlumočníka podle odstavce 1 jinak přiměřeně platí ustanovení o výkonu činnosti soudních znalců a soudních tlumočníků.

(1) Soudní znalec nebo soudní tlumočník má za podání znaleckého posudku nebo za provedení tlumočnického úkonu v soudním nebo správním řízení, anebo v rozhodčím řízení, nárok na odměnu podle sazeb stanovených vyhláškou Ministerstva spravedlnosti. Odměna se stanoví podle stupně odbornosti potřebné k provedení úkonu a podle množství účelně vynaložené práce.

(2) Odměna může být krácena až o 50% stanovené částky, jestliže znalecký posudek nebo tlumočnický úkon nebyl proveden řádně. Jde-li o zvlášť nekvalitní provedení znaleckého posudku nebo tlumočnického úkonu, může být odměna zcela odepřena. Odměna za znalecký posudek může být krácena až o 20% stanovené částky, jedná-li se o jednoduchou opakující se činnost.

(3) Odměna může být zvýšena až o 50% stanovené částky s ohledem na obtížnost a náročnost vypracování znaleckého posudku nebo provedení tlumočnického úkonu, anebo pokud je požadováno jejich spěšné provedení.

(4) Soudní znalec nebo soudní tlumočník má dále nárok na úhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem nebo tlumočnickým úkonem. Náklady se rozumí zejména cestovní výdaje, náhrada ušlé mzdy při předvolání k soudnímu nebo správnímu řízení, náklady, které soudní znalec uhradil podle § 12 odst. 2, věcné náklady a náklady spojené s pomocnými pracemi. Nárok na náhradu nákladů, spojených s přibráním konzultanta, má soudní znalec nebo soudní tlumočník jen tehdy, pokud orgán, který ho znalcem nebo tlumočníkem v řízení ustanovil, vyslovil s přibráním konzultanta souhlas.

(5) Odměnu a náhradu nákladů je soudní znalec nebo soudní tlumočník povinen vyúčtovat současně s podáním znaleckého posudku nebo s provedením tlumočnického úkonu. Výši odměny a náhrady nákladů určí orgán, který soudního znalce nebo soudního tlumočníka v řízení ustanovil.

(6) Ustanovení o odměňování a náhradě nákladů soudních znalců a soudních tlumočníků platí i pro odměňování znaleckých a vědeckých pracovišť a znalců a tlumočníků ustanovených podle § 19.

(1) Pokud zvláštní zákon ukládá fyzickým nebo právnickým osobám doložit znalecký posudek nebo zprávu soudního znalce, anebo úřední překlad nebo jiný úkon soudního tlumočníka, řídí se odměna soudního znalce nebo soudního tlumočníka sazbami stanovenými pro výkon znalecké a tlumočnické činnosti v soudním a správním řízení; ustanovení o náhradě účelně vynaložených nákladů se použije obdobně.

(2) Odměnu a náhradu nákladů podle odstavce 1 soudní znalec nebo soudní tlumočník vyúčtuje fyzické nebo právnické osobě, pro kterou znalecký posudek nebo zprávu anebo úřední překlad nebo jiný tlumočnický úkon prováděl, současně s podáním znaleckého posudku nebo zprávy anebo s provedením tlumočnického úkonu.