Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Předkládá:

Prof. ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády České republiky

Vypracoval:

ing. Ivan Pilip

předseda prezídia Fondu národního majetku

a ministr financí České republiky

Vláda projednala roční účetní závěrku a výroční zprávu, které předložil ministr financí a předseda prezídia Fondu národního majetku České republiky.

Předložená roční účetní závěrka byla auditorem schválena bez výhrad a výroční zpráva obsahuje přehled o činnosti Fondu národního majetku České republiky za rok 1996 v dostatečném rozsahu.

Vláda doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby roční účetní závěrku a výroční zprávu schválila.

Věc: Roční účetní závěrka a výroční zpráva Fondu národního majetku České republiky

Důvod předložení:

Materiál se předkládá v souladu s § 9 zákona č. 171/91 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Obsah:

I. Důvodová zpráva

II. Výroční zpráva za rok 1996

III. Zpráva auditora o ověření účetní závěrky k 31. 12. 1996 včetně účetních výkazů

IV. Stanovisko dozorčí rady FNM ČR

Předkládá:

ing. Ivan Pilip, v. r.

předseda prezídia FNM ČR

a ministr financí ČR

Ve smyslu zákona č. 171/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, patří do působnosti prezídia FNM ČR projednat nejpozději do 30. dubna 1997 výroční zprávu a roční účetní závěrku za rok 1996 a předložit ji se stanoviskem dozorčí rady FNM ČR k projednání vládě České republiky, která ji se svým stanoviskem předloží k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Roční účetní závěrka za rok 1996 byla ověřena auditorskou organizací DKM Salustro Reydel, kterou stanovila dozorčí rada FNM.

Dle výroku auditora účetní závěrka ve všech podstatných aspektech věrně zobrazuje majetek, závazky a stav fondu. V průběhu ověřování nebyly zjištěny skutečnosti, které by naznačovaly, že účetní záznamy nebyly vedeny v souladu s platnými zákony a předpisy. Auditoři na základě této skutečnosti doporučili schválit roční účetní závěrku bez výhrad.

Vláda České republiky projednala výroční zprávu a účetní závěrku dne 2. července 1997 a přijala k ní usnesení č. 402 se stanoviskem, které je přiloženo.

Obsah:

1. Hlavní aktivity Fondu národního majetku ČR v roce 1996

2. Stav realizace privatizačních projektů k 31. 12. 1996

3. Zpráva o finančním hospodaření FNM ČR k 31. 12. 1996

I. Přehled peněžních příjmů a výdajů FNM ČR k 31. 12. 1996

II. Přehled o vydaných a splacených obligacích FNM ČR k 31. 12. 1996

III.Přehled o celkovém stavu majetku FNM ČR k 31. 12. 1996

IV. Přehled o zprivatizovaném majetku k 31. 12. 1996

V. Přehled o poskytnutých zárukách FNM ČR za úvěry akciových společností

4. Zpráva o čerpání rozpočtu Fondu národního majetku ČR pro rok 1996

A. Realizace privatizačních projektů

Hlavním úkolem Fondu národního majetku ČR (dále jen "FNM" nebo "Fond") je realizace schválených privatizačních projektů, resp. realizace rozhodnutí o privatizaci vydaných vládou nebo ministerstvem financí (do poloviny roku 1996 ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci).

V roce 1996 se Fond soustředil především na dokončení privatizace akcií z portfolia tzv. nestrategických akciových společností a postupnou privatizaci zbývajícího majetku standardními privatizačními metodami. V březnu dochází k významnému zlomu. Od tohoto data Fond ukončuje měsíčně privatizaci více jednotek (uzavírá více smluv) než obdrží od ministerstva financí k realizaci. Poprvé od začátku privatizace tak dochází k situaci, kdy FNM dlouhodobě snižuje rozpracovanost, tato skutečnost svědčí o blížícím se konci privatizace.

Na rozdíl od předchozích let, kdy docházelo k výrazným metodickým změnám ve způsobu privatizace (pravidla veřejných soutěží, pravidla výběru a odměňování externích firem spolupracujících s FNM při realizaci privatizačních projektů apod.) nedošlo v průběhu roku 1996 k žádné zásadní změně, protože současná pravidla se v praxi osvědčila. Stabilita privatizačních pravidel přispívá k hladkému průběhu privatizace, protože zájemci o privatizovaný majetek mají možnost se v dostatečném předstihu seznámit s podmínkami privatizace a včas se na ni připravit.

Podrobnější přehled o počtu realizovaných privatizačních projektů, privatizovaných jednotek a objemu zprivatizovaného majetku a akcií obsahuje část 2. této výroční zprávy, přehled finančních o zdrojích získaných z privatizace a způsobu jejich použití je obsažen v části 3.

B. Postup FNM u jednotlivých kategorií majetku určeného k privatizaci

Majetek a akcie určené k privatizaci je možno rozdělit do následujících kategorií:

- akcie představující tzv. strategické účasti státu (FNM),

- ostatní akcie ve vlastnictví FNM, které nepředstavují strategické účasti,

- nezprivatizovaný majetek (jedná se o majetek, u kterého již bylo rozhodnuto o způsobu privatizace, ale privatizace dosud nebyla realizována).

U každé z výše uvedených kategorií řeší Fond následující specifické problémy.

Strategické účasti představují buď majoritní nebo alespoň významné podíly FNM v 57 akciových společnostech, které mají zvláštní význam pro ekonomiku České republiky. Jedná se např. o společností z odvětví telekomunikací (Telecom), petrochemického průmyslu (Unipetrol), výroby a distribuce elektrické energie, plynu a vody (ČEZ, regionální distribuční společnosti), hutnictví, hornictví apod. Mezi tyto společnosti patří rovněž všechny komerční banky vzniklé transformací bývalých státních peněžních ústavů. Při rozhodování o privatizaci jednotlivých strategických společností bude nutno brát v úvahu celou řadu aspektů. Většinou se jedná o společnosti s monopolním postavením na trhu a dokončení jejich privatizace je nutno spojit s takovými opatřeními, které minimalizují nebezpečí jeho zneužití. Privatizace takových společností by měla být spojena s vytvořením konkurenčního prostředí v daném sektoru nebo s přijetím odpovídajících regulačních opatření ze strany státu.

Koncem roku 1996 schválila vláda rozhodnutí o privatizaci 18,3% akcií a. s. Vítkovice a 18,25% akcií a. s. Nová Huť formou veřejné nabídky. Na základě toho vyhlásil FNM výběrové řízení na poradenskou firmu, která bude spolupracovat při privatizaci těchto akcií. Předpokládá se, že akcie budou prodávány prostřednictvím kapitálových trhů (především zahraničních). Úkolem poradce je připravit nejvýhodnější "scénář" pro uvedení akcií na tyto trhy (zvolit místo, čas a objem jednotlivých tranší, způsob prezentace apod.) a po jeho schválení se spolu s FNM a managementem obou společností podílet na jeho realizaci.

Ostatní účasti tvoří především neprodané zbytky akcií z kupónové privatizace, akcie, které měly být privatizovány přímým prodejem, ale vládou schválení nabyvatelé o ně ztratili zájem, neprodané zaměstnanecké akcie a další akcie, které se z různých důvodů nepodařilo zprivatizovat. Po skončení druhé vlny kupónové privatizace držel FNM více než 1 200 takových emisí. Do konce roku 1996 se podařilo tento počet snížit na 827 emisí. Základní privatizační strategie u této kategorie zní - privatizovat rychle a současně maximalizovat výnosy. Drtivá většina těchto akcií se proto prodává prostřednictvím kapitálového trhu nebo formou veřejných soutěží. Přednostně jsou privatizovány majoritní a velké podíly, protože Fond národního majetku vychází z přesvědčení, že důležitá podnikatelská rozhodnutí by měli učinit již reální dlouhodobí vlastníci (akcionáři).

Při prodeji akcií na kapitálovém trhu využívá FNM ČR formy "blokových prodejů". Při tomto způsobu obchodování je nabízen najednou celý balík akcií určité společnosti. Technika prodeje je založena na principu "holandské aukce". Na počátku stanoví prodávající nereálně vysokou cenu nabízeného bloku akcií, kterou postupně snižuje. Obchod je uzavřen v okamžiku, kdy je na straně poptávky někdo ochoten akceptovat nabízenou cenu za celý blok akcií. Tento způsob prodeje je efektivnější než prodej za oficiálně vyhlašované kursy kapitálového trhu. V dlouhodobém průměru dosahuje FNM 1,6 krát vyšších cen než byly aktuální kursy kapitálového trhu v době prodeje. Pokud poměříme dosažené ceny ke kursům platným ke konci roku 1996 zjistíme, že FNM dosáhl téměř dvojnásobných tržeb. Průměrný dlouhodobě dosahovaný poměr prodejních cen k nominálním cenám akcií je 0,7.

Prodej formou veřejné soutěže se používá především v případech, kdy se privatizují významné podíly na společnostech, které se neobchodují na kapitálovém trhu, nebo lze předpokládat, že se ve veřejné soutěži podaří výrazně rozšířit okruh potenciálních zájemců. Hlavním rozdílem mezi veřejnou soutěží a "blokovým obchodem" na kapitálovém trhu je rozsah informací poskytovaných FNM jakožto prodávajícím. Ve veřejné soutěži se o společnosti, jejíž akcie jsou předmětem prodeje, zpracovává rozsáhlé informační memorandum, pro zájemce se organizují prohlídky veškerých prostor společnosti, umožňuje se jim nahlédnout do nejdůležitějších právních a ekonomických dokladů atd. Při nákupu akcií formou blokového obchodu si musí veškeré informace zabezpečit zájemce sám.

Nezprivatizovaný majetek na rozdíl od neprodaných akcií není ve vlastnictví Fondu národního majetku, ale je dosud ve vlastnictví státu a spravují jej původní státní podniky nebo státní organizace. I v případech, kdy vláda resp. ministerstvo financí již rozhodlo o způsobu prodeje, není realizace takového rozhodnutí bezproblémová. Ve snaze zabránit vzniku dalších pohledávek po lhůtě splatnosti totiž FNM před podpisem kupní smlouvy požaduje závazný doklad o schopnosti nabyvatele uhradit kupní cenu. Celá řada nabyvatelů není schopna takový doklad předložit a FNM musí vrátit projekt na ministerstvo financí jako nerealizovatelný se žádostí o změnu rozhodnutí o privatizaci. V drtivé většině v takových případech navrhuje veřejnou soutěž nebo veřejnou dražbu.

C. Výkon akcionářských práv

Výkonem akcionářských práv se rozumí především aktivní účast zástupců FNM na valných hromadách akciových společností a v některých případech i v jejich orgánech (dozorčích radách nebo představenstvech). Přístup Fondu k výkonu akcionářských práv u strategických majetkových účastí je jiný než u ostatních společností. Zatímco u strategických společností musí FNM aktivně prosazovat určité záměry vyplývající z politiky státu v příslušném odvětví, u ostatních společností se snaží vyhnout zásadním podnikatelským rozhodnutím, provádí pokud možno pouze opatření, která vedou k urychlenému dokončení privatizace.

Při výkonu akcionářských práv u strategických společností FNM úzce spolupracuje s příslušnými ministerstvy resp. dalšími státními orgány. Pro potřeby výkonu akcionářských práv v bankách byl dokonce ustaven speciální poradní orgán (tzv. "bankovní trojka") složený z ministra financí, guvernéra ČNB a předsedy výkonného výboru FNM. Na této úrovni se konzultují všechna zásadní akcionářská rozhodnutí. Pracovníci příslušných odvětvových ministerstev jsou u nejdůležitějších strategických společností navrhováni a voleni do dozorčích rad příp. představenstev těchto společností.

U ostatních společností se Fond snaží svůj vliv omezit. V případech, kdy je jeho podíl nižší než 10%, se zpravidla zástupce FNM vůbec neúčastní jednání valné hromady. Výjimkou jsou společnosti u nichž Fond vlastní tzv. "zlatou akcii" (akcie se zvláštními právy pomocí níž Fond kontroluje dodržování některých speciálních podmínek), resp. případy kde je potřeba podpořit ze strany FNM určitá rozhodnutí, která např. urychlí dokončení privatizace apod. Zástupci FNM jsou vysíláni do orgánů těchto společností pouze v případech, kdy je potřeba ve spolupráci s orgány společností řešit konkrétní problémy související s dokončením privatizace. Jedná se např. o nedořešené delimitační otázky, případy, kdy management společnosti odmítá provést některé kroky nutné k dokončení privatizace společnosti apod.

D. Řešení pohledávek po lhůtě splatnosti

Důsledná preventivní i represivní opatření, která začal Fond národního majetku ČR uplatňovat na tomto úseku již v roce 1994, se ukázala jako správná. I v roce 1996 proto pracoval v rámci FNM speciální odbor jehož jediným úkolem je připravovat a realizovat opatření směřující k vymožení pohledávek po lhůtě splatnosti. Přístup Fondu k jednotlivým "neplatičům" je diferencovaný v závislosti na okolnostech za nichž došlo k prodlení (objektivní příčiny nebo úmyslná spekulace), na ochotě nabyvatele spolupracovat při likvidaci pohledávky, na tom, zda nabyvatel zaplatil alespoň část kupní ceny nebo zda nezaplatil vůbec nic, na objemu dalších závazků vztahujících se k privatizovanému nezaplacenému majetku atd.

Návrhy postupu vůči jednotlivým "neplatičům" jsou projednávány ve zvláštní komisi, která je k tomu účelu zřízena výkonným výborem, a její závěry jsou schvalovány přímo ve výkonném výboru. Fond používá k vymáhání pohledávek všechny soudní i mimosoudní postupy, které náš právní řád umožňuje.

Kromě represivních opatření vůči "neplatičům" používá Fond od roku 1994 tzv. prevenci vzniku "neplatičů". Každý nabyvatel privatizovaného majetku, jehož kupní cena přesahuje stanovenou hranici musí před uzavřením kupní smlouvy doložit svoji schopnost zaplatit celou kupní cenu. Jako doklad může sloužit uzavřená úvěrová smlouva s některou bankou, doklad o vinkulaci vkladu, bankovní garance, úvěrová smlouva apod. V průběhu roku 1996 snížil výkonný výbor FNM na základě analýzy vzniku nových dlužníků po lhůtě splatnosti hranici pro uplatňování prevence z 5 mil. Kč na 1 mil. Kč.

Praxe ukázala, že jak represivní, tak zejména preventivní opatření jsou velmi účinná. Za rok 1996 se podařilo snížit celkový objem pohledávek po lhůtě splatnosti z 5,8 mld. Kč na začátku roku na 4,9 mld. Kč na jeho konci. Počet "neplatičů" se snížil ze 445 na počátku roku na 375 na konci roku. Objem pohledávek po lhůtě splatnosti na konci roku 1996 činí cca 3,7% z celkových příjmů získaných z prodeje majetku a akcií ve "velké privatizaci".

Zpřísnění podmínek pro získání úvěru se v privatizaci projevilo zejména neschopností velké části nabyvatelů, jimž byl v minulosti povolen splátkový režim, uhradit v termínu splátku za rok 1996. Problémy s dodržováním termínů splatnosti jednotlivých splátek měli někteří nabyvatelé již v letech 1990 až 1995. V průběhu tohoto období vznikly z důvodu nedodržování stanovených termínů splátek pohledávky po lhůtě splatnosti v objemu cca 1,1 mld. Kč. Tyto případy řešil FNM pomocí standardních postupů uplatňovaných vůči neplatičům (především soudní vymáhání a návrhy na prohlášení konkursu dlužníka), v odůvodněných případech povoloval FNM restrukturalizaci splátek v rámci období stanoveného pro konečnou úhradu kupní ceny.

Oproti předchozím letům však v roce 1996 vzniklo v důsledku obecného ekonomického vývoje daleko více pohledávek po lhůtě splatnosti z nesplnění dříve povolených splátkových režimů. K 31. 10. 1996 (termín splatnosti většiny ročních splátek) nebyly uhrazeny splátky ve výši cca 800 mil. Kč, tj. téměř třetina z objemu splátek splatných k tomuto datu. Celkový objem pohledávek po lhůtě splatnosti pocházejících ze splátkových režimů tak k tomuto datu dosáhl částky cca 1,8 mld. Kč (jednalo se o cca 140 případů). Výkonný výbor FNM se proto rozhodl předložit ministerstvu financí návrhy na systémové řešení tohoto problému, jejichž podstatou je především koordinace postupu Fondu s bankami, které jednotlivé nabyvatele úvěrují. Tento postup by měl vést k restrukturalizaci pohledávek Fondu i banky v případech, kdy je naděje na revitalizaci dlužníka. V opačných případech by měl urychlit likvidaci či konkurs dlužníka.

E. Vedení soudních sporů

Jednou z časově i odborně velmi náročných agend je zastupování Fondu v soudních sporech. Od počátku existence FNM bylo na Fond podáno 1 185 žalob. Fond sám podal 387 žalob. Ke konci roku 1996 bylo v řízení stále ještě 1 267 žalob. Tento vývoj jednoznačně ukazuje, že objem agendy související s vedením soudních sporů postupem času narůstá a jen velmi malá část soudních sporů (cca 20%) je ukončena. Oproti předchozímu roku došlo k nárůstu o 349 probíhajících soudních sporů. Pokud jde o charakter soudních sporů, asi polovina všech sporů se týká ručení FNM za závazky privatizovaných subjektů, 313 sporů se týká kupních smluv, 183 sporů se týká restitučních problémů, 32 sporů se týká akciových společností a zbytek jsou ostatní spory.

Výše uvedenou agendu zabezpečují zčásti vlastní pracovníci FNM včetně právníků na regionálních pracovištích a částečně je zabezpečována pomocí externích advokátů a komerčních právníků.

F. Ekologické náhrady

S realizací některých privatizačních projektů úzce souvisí agenda poskytování ekologických náhrad. Jedná se o celý komplex činností, jehož smyslem je využít prostředky získané privatizací k odstranění nebo zmírnění nejzávažnějších ekologických škod na privatizovaném majetku. Možnost použití prostředků FNM na tyto účely je upravena zákonem č. 171/1991 Sb. a konkrétní pravidla jsou obsažena především v "Zásadách řešení ekologických závazků při privatizaci" schválených vládou ČR dne 17. 3. 1993 (usnesení vlády č. 123/93). Úkolem FNM na tomto úseku je především:

- na základě rozhodnutí vlády připravovat a uzavírat smlouvy o poskytování ekologických náhrad

- ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, resp. dalšími orgány se podílet na výběru nejvhodnějších dodavatelů sanačních prací (organizátorem výběrového řízení na dodavatele je vždy investor)

- kontrolovat průběh sanačních prací především z hlediska hospodárnosti vynakládaných prostředků (jedná se o tzv. "supervizní činnost", při níž FNM spolupracuje s předními specialisty popř. specializovanými firmami v příslušných oborech)

- v souladu s uzavřenými smlouvami hradit skutečné náklady vynaložené na odstranění "starých" ekologických škod

K 31. 12. 1996 rozhodla vláda o uzavření 273 "ekologických" smluv. FNM k témuž datu již 221 těchto smluv uzavřel. Na základě uzavřených smluv bylo ke konci roku 1996 uhrazeno z prostředků FNM 1 902 mil. Kč (v roce 1993 - 9,1 mil. Kč, v roce 1994 - 148,3 mil. Kč a v roce 1995 - 808,6 mil. Kč a v roce 1996 - 935,5 mil. Kč).

Závěr:

V roce 1996 dosáhl FNM vrcholu své aktivity na úseku privatizace nestrategických podniků pomocí standardních privatizačních postupů. Díky snižujícímu se počtu nově schvalovaných privatizačních projektů začal Fond poprvé od počátku privatizace dlouhodobě snižovat rozpracovanost (počet nezrealizovaných rozhodnutí o privatizaci). V jižních Čechách se objem privatizačních úkolů snížil natolik, že ke konci roku 1996 bylo možno zrušit regionální pracoviště FNM v Českých Budějovicích. Tím byl zahájen postupný proces snižování pracovníků Fondu.

V následujícím období se těžiště činnosti FNM bude postupně přesunovat do oblasti zajišťování privatizace strategických majetkových účastí, do vypořádání neuzavřených vztahů (soudní spory, pohledávky FNM apod.) a do oblasti poskytování ekologických náhrad.

2. Stav realizace privatizačních projektů k 31. 12. 1996

V průběhu roku 1996 přijal FNM ČR k realizaci od ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci resp. MF ČR (od 1. 7. 1996 převzalo ze zákona funkci MSNMP ČR) celkem 714 privatizačních projektů obsahujících 1 883 privatizovaných jednotek s účetní hodnotou majetku ve výši 11 739 919 tis. Kč. Realizováno bylo 1 211 privatizačních projektů s 2 537 privatizovanými jednotkami, jejichž účetní hodnota majetku (dle privatizačních projektů) činila 21 856 653 tis. Kč. Podrobný průběh privatizace včetně údajů o použitých privatizačních metodách dokumentuje tabulka - Realizace privatizačních projektů a použití transformačních forem.

Zvláště sledovanou kategorií v rámci celé privatizace jsou zdravotnická zařízení, kde bylo v roce 1996 převzato k realizaci 1 162 privatizovaných jednotek s majetkem v účetní hodnotě 3 514 464 tis. Kč, ukončeno bylo 1 466 privatizovaných jednotek s majetkem v účetní hodnotě 3 271 172 tis. Kč. Převažující metodou při privatizaci zdravotnických zařízení byly přímé prodeje předem určenému zájemci, kde bylo předáno k realizaci 783 jednotek s majetkem v účetní hodnotě 1 367 481 tis. Kč, ukončeno pak bylo 1 068 jednotek, jejichž účetní hodnota dle privatizačních projektů činila 1 737 054 tis. Kč. Další významnou metodou privatizace zdravotnických zařízení byly bezúplatné převody, kde FNM ČR převzal k realizaci 310 jednotek s majetkem v účetní hodnotě ve výši 1 816 351 tis. Kč, privatizace byla ukončena u 312 jednotek s majetkem v účetní hodnotě 1 186 169 tis. Kč. Privatizace zdravotnictví představuje stálé převody značného množství velmi malých privatizovaných jednotek (jednotlivých ordinací, lékáren apod.). Privatizace stejného objemu majetku je tak z hlediska FNM ČR podstatně pracnější než v jiných odvětvích. Přesto se podařilo snížit rozpracovanost z 42% na 17% oproti roku 1995.

Celkově FNM ČR od začátku privatizace do 31. 12. 1996 převzal k realizaci 5 991 privatizačních projektů. Privatizace byla ukončena u 4 752 projektů, což představuje 79% celkové realizace. Relativně nejvyšší rozpracovanost se projevila u projektů na veřejnou soutěž a to 27%, u ostatních metod privatizace byla rozpracovanost maximálně do 10%.

Z celkového počtu privatizačních projektů převzatých FNM od začátku privatizace do 31. 12. 1996 se 1 383 privatizačních projektů týkalo privatizace zdravotnických zařízení. V rámci tohoto odvětví bylo ukončeno 1 306 projektů, tj. 94,4% z projektů, které FNM ČR převzal k realizaci. Úspěšná realizace byla zajištěna zvýšenou intenzitou práce a dobrou prací vytvořeného nového oddělení pro privatizaci zdravotnických zařízení a větším zapojením regionálních pracovišť FNM ČR.

V tabulce "Realizace privatizačních projektů a použití transformačních forem" je uveden postup privatizace v členění na privatizační projekty předané a ukončené. Předaný projekt se rozumí privatizační projekt, u kterého vláda resp. ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci a FNM ČR je od MSNMP ČR (MF ČR) fyzicky převzal. Privatizačním projektem ukončeným je z hlediska FNM ČR projekt, podle něhož již byla uzavřena kupní smlouva dohoda o vydání věci, smlouva o bezúplatném převodu, resp. byla ukončena dražba. Tam, kde na základě projektu vzniká akciová společnost, pokládá za moment ukončení projektu (pouze pro účely této tabulky) založení akciové společnosti. U projektů na privatizaci dříve založených "státních" akciových společností se (pouze pro účely této tabulky) ukončením projektu rozumí převzetí majetkové účasti od zakladatele.

Hodnota majetku uváděná v této tabulce je přebírána z aktualizovaných privatizačních projektů a neshoduje se proto se skutečnou hodnotou privatizovaného majetku, která je následně zjišťována z účetních závěrek privatizovaných subjektů, je předmětem účetnictví FNM ČR a je součástí Zprávy o finančním hospodaření FNM ČR.

Základní přehled o použitých privatizačních metodách poskytuje tabulka nazvaná "Stav realizace v jednotlivých transformačních metodách", která je rozdělena na dvě části:

- přehled o prodeji majetku a restitucí, obsahující údaje realizované formou přímých převodů majetku z FNM ČR na nové vlastníky,

- přehled o zakládání akciových společností a převzetí majetkových účastí státu (dříve založené "státní" akciové společnosti). Akcie těchto společností FNM ČR následně privatizuje v souladu s rozhodnutím o privatizaci, o čemž dává přehled další tabulka - "Přehled o privatizaci akcií a. s."

Tabulka Přehled o privatizaci akcií a. s. vyjadřuje průběh privatizace akcií od počátku privatizace do 31. 12. 1996 a zvlášť za rok 1996.

Část 1. Akcie převzaté na FNM ČR vyjadřuje nominální hodnotu veškerých akcií určených k privatizaci, které FNM ČR za příslušné období získal. Rozhodující část těchto akcií byla pochopitelně získána v rámci realizace privatizačních projektů. FNM ČR však některé akcie nabyl také jiným způsobem. Např. účastí na úpisech v rámci zvyšování základního jmění některých společností (týká se především bankovního sektoru), kapitalizací pohledávek apod. V rámci realizace privatizačních projektů převzal FNM ČR k privatizaci touto metodou majetek v účetní hodnotě 752 393 791 tis. Kč (uvedeno v předchozí tabulce - Realizace privatizačních projektů). Založením akciových společností, resp. převzetím majetkových účastí státu získal FNM ČR akcie v nominální hodnotě 694 093 987 tis. Kč. Rozdíl mezi hodnotou vloženého majetku a nominální hodnotou získaných akcií tvoří především rezervní fondy akciových společností, které bylo nutno vytvořit při jejich založení.

Část 2. Privatizace akcií vyjadřuje dosavadní průběh privatizace akcií podle jednotlivých privatizačních metod.

Část 3. Akcie v držení FNM ČR k 31. 12. 1996 poskytuje přehled o dosud nezprivatizovaných akciích. Převážnou část těchto akcií představují strategické účasti státu. O termínech a způsobu jejich privatizace bude muset rozhodnout vláda. Ostatní akcie v držení FNM ČR budou urychleně privatizovány.

Část 4. Akcie nezaknihované k 31. 12. 1996 vyjadřuje nominální hodnotu akcií (již založených společností), které z různých důvodů dosud nebyly připsány na účet FNM ČR ve Středisku cenných papírů.

I. Stav realizace privatizačních projektů

II. Stav realizace v jednotlivých transformačních metodách

1. Prodej majetku a restituce

2. Zakládání a. s. a převzetí majetkových účastí

PŘEHLED O PRIVATIZACI AKCIÍ A. S.