Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

K § 74:

Nově se zavádí povinnost zveřejňovat údaje o konání habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Směřuje se tím ke zvýšení úrovně těchto řízení.

Zveřejnění údajů na úrovni vysoké školy zajistí tato škola sama, ministerstvo se postará o zveřejnění na celostátní úrovni, např. prostřednictvím počítačové sítě.

K § 75:

Je uvedena možnost uvolnit akademického pracovníka na určitou dobu od pedagogických povinností a umožnit mu více se věnovat tvůrčí činnosti.

K § 76:

Tak jako dosud je stanovena povinnost obsazovat pracovní místa učitelů vysokých škol výběrovým řízením. Umožňuje se upustit od výběrového řízení v případě, kdy by se stalo pouze formálním, tj. když vysoká škola chce i nadále zaměstnávat učitele, s jehož prací je plně spokojena.

K § 77 a 78:

Trvalé zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání je klíčovým problémem vysokého školství zvláště při jeho extenzívním rozvoji a diverzifikaci. Je to nejen úkol vysokých škol, ale i bezprostřední odpovědnost státu.

Navržený systém nově zavádí institut akreditace, při níž stát dává vysoké škole oprávnění uskutečňovat určitý studijní program. Důraz je kladen na odborné posouzení studijních programů ještě před jejich zahájením. Odborné posouzení je svěřeno Akreditační komisi, jejíž složení a činnost jsou popsány v § 82 a 83.

Shledá-li Akreditační komise, že studijní program má všechny požadované vlastnosti a vysoká škola má předpoklady pro jeho uskutečňování, doporučí ministerstvu, aby formou správního rozhodnutí příslušný studijní program akreditovalo. V případě odstranitelných nedostatků v žádosti o akreditaci umožní Akreditační komise, aby je škola v přiměřené lhůtě odstranila. Ministerstvo akreditaci neudělí pouze v případech zákonem taxativně vymezených.Takto pojatá akreditace znamená, že stát uznává vysokoškolské vzdělání získané absolvováním daného studijního programu a garantuje jeho kvalitu. Náležitosti žádosti o akreditaci jsou stanoveny podle dosavadní praxe Akreditační komise.

K § 79:

Ověřování kvality studijních programů je nezbytné i během jejich uskutečňování. Akreditace se proto stanovuje jako časově omezená. Při stanovení doby platnosti akreditace se přihlédne k celkové situaci a perspektivám vysoké školy.

V případě, že vysoká škola zruší studijní program nebo je jí akreditace studijního programu odňata (viz § 85), je povinna studentům zajistit dokončení stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.

K § 80:

Návrh zákona umožňuje, aby o akreditaci studijního programu požádala i jiná právnická osoba, která se zabývá vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo jinou tvůrčí činností a to buď v dohodě o spolupráci s vysokou školou nebo samostatně. Je-li vydáno Akreditační komisí souhlasné stanovisko a dohoda není ještě uzavřena, vyzve ministerstvo ke spolupráci vhodně vybranou vysokou školu. Předpokládá se, že v průběhu jednání se odstraní překážky bránící uzavření dohody, které nelze právně vynutit.

Ustanovením o akreditaci studijních programů předložených jinými právnickými osobami se otevírá vysokoškolský systém a umožňuje se tak využití všech vzdělávacích a vědeckých kapacit, které se budou chtít na tvorbě a nabídce studijních programů podílet.

K § 81:

Obdobný režim jako při akreditaci studijních programů je zvolen i v případě oborů pro habilitační a jmenovací řízení, na které se v dosavadní právní úpravě povinnost akreditace nevztahovala. Sleduje se tím udržení vysoké náročnosti uvedených řízení a brání se zbytečnému tříštění oborů.

K § 82:

Na základě zahraničních zkušeností i dosavadních zkušeností s Akreditační komisí u nás se Akreditační komisi připisuje v systému vysokého školství velmi významná a nezastupitelná role. Vydává stanoviska ke všem klíčovým záležitostem v oblasti vysokého školství, na jejichž základě pak ministerstvo činí příslušná rozhodnutí.

S ohledem na možné změny v organizaci vysokých škol je omezení členství v Akreditační komisi vázáno pouze na rektory a děkany. Funkční období pro členy Akreditační komise se stanovuje na dobu pěti let.

Je zakotvena nezávislost činnosti Akreditační komise, která je podložena i tím, že jsou taxativně uvedeny důvody zániku členství v Akreditační komisi.

Protože náročnou práci spojenou s funkcí člena Akreditační komise nebo pracovní skupiny nelze vykonávat pouze mimo pracovní dobu, je třeba, aby příslušný zaměstnavatel poskytoval těmto členům potřebné pracovní volno. Označení této činnosti za úkon v obecném zájmu umožní poskytování tohoto volna v souladu se Zákoníkem práce.

K § 83 až 85:

Akreditační komise průběžně posuzuje kvalitu akreditovaných činností a v případě závažných nedostatků, pokud nejsou v přiměřené lhůtě odstraněny, navrhne restriktivní opatření. Stanovuje se možnost zrušit akreditaci, jestliže se podmínky ve vzdělávací instituci změní natolik, že je zásadně ohrožena kvalita vzdělávání. Hodnotící činnost Akreditační komise představuje důležitou složku v systému hodnocení vysokého školství, je proto žádoucí, aby výsledky svého hodnocení zveřejňovala.

K § 86:

Ministerstvu se kromě působnosti vyplývající z kompetenčního zákona č.2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména § 22 až § 25, výslovně ukládají některé povinnosti, které vyplývají z předchozích ustanovení tohoto návrhu. Je vymezen zákonný rozsah a obsah kontrolní činnosti, která je ministerstvu uložena jako ústřednímu orgánu státní správy.

Zrušením monopolu státních vysokých škol při poskytování vysokoškolského vzdělání se nově stanoví oprávnění ministerstva udělovat státní souhlas právnickým osobám, které chtějí působit jako soukromá vysoká škola.

Nově se stanoví povinnost schvalování některých majetkoprávních úkonů veřejných vysokých škol a povinnost metodické pomoci vysokým školám při přípravě statutárních předpisů a dalších činnostech.

Nově se dále stanoví povinnost ministerstva vypracovat a zveřejnit dlouhodobý záměr rozvoje vysokého školství.

Na rozhodnutí ministerstva se vztahuje správní řád (viz § 103).

K § 87:

Jako prostředek pro přesnou evidenci studentů se zavádí Matrika studentů a její vedení se ukládá všem vysokým školám. Nevylučuje se, aby vysoká škola zaznamenávala v Matrice studentů i další údaje potřebné pro sledování průběhu studia jednotlivých studentů, než stanoví zákon. Aby bylo možno údaje z Matriky studentů využívat pro statistické a rozpočtové účely, zajistí ministerstvo jednotnou strukturu předávaných dat. Pro nakládání s těmto daty platí zákon o ochraně osobních údajů v informačních systémech (viz též § 86).

K § 88 a 89:

Cílem uznávání dokladů o studiu získaných na zahraniční vzdělávací instituci je poskytnout studentům nebo pracovníkům, kteří získali vysokoškolské vzdělání v zahraničí, stejné postavení, jako mají studenti nebo pracovníci, kteří toto vzdělání získali v České republice. Uznání dokladů může vyplývat přímo z mezinárodních smluv nebo musí být rozsah a úroveň studia v zahraničí posouzen na základě předložených dokladů. Kompetentními institucemi pro toto posouzení jsou veřejné vysoké školy, které uskutečňují stejné nebo obdobné studijní programy. Ve výjimečných případech, kdy se jedná o studium, které nemá v České republice obdobu, provede posouzení studia veřejná vysoká škola určená ministerstvem nebo ministerstvo samo.

Uvedený postup odpovídá Úmluvě o uznávání kvalifikací ve vysokém školství v Evropském regionu (viz též § 57).

K § 90:

Z článku 33 odstavce 4 ústavní Listiny základních práv a svobod vyplývá, že základní podmínky pro poskytování pomoci státu při studiu musí být stanoveny zákonem. Finanční pomoc se poskytuje též formou stipendia. Jsou proto rámcově vymezeny důvody jeho poskytování, jsou-li pro ně použity prostředky ze státního rozpočtu. Účelem stipendií je především podpořit nadané studenty, studenty ze sociálně slabších rodin a povzbuzovat studenty k dosahování co nejlepších výsledků při studiu a s ním spojené tvůrčí činnosti. Stipendia mohou být poskytována i studentům doktorských studijních programů, cizincům a občanům studujícím v zahraničí.

Právo ministerstva poskytovat stipendia umožní např. podněcovat zájem o některé studijní obory, odměňovat touto formou vynikající studenty, vítěze soutěží apod. a hradit občanům, na jejichž studiu v zahraničí má stát zájem, zvýšené náklady spojené s tímto studiem. Aby bylo možno pružně reagovat na vzniklé potřeby a zároveň se zajistilo, že veřejnost bude informována o možnosti získat stipendium, bude se při vypisování a přiznávání stipendií postupovat podobně, jako u programů v oblasti výzkumu a vývoje.

K § 91:

Studium v oblasti lékařství a farmacie probíhá tradičně z velké části ve fakultních nemocnicích. Je proto uveden základní rámec pro uskutečňování vzdělávací, vědecké a výzkumné činnosti v těchto nemocnicích. Předpokládá se, že nemocnice bude působit jako fakultní na základě pověření, které jí udělí Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s ministerstvem. Podrobnosti spolupráce mezi fakultní nemocnicí a vysokou školou nebo fakultou se stanoví smluvně.

K § 92 a 93:

Charakter vojenských a policejních vysokých škol vyžaduje v některých případech zvláštní právní úpravu např. nemohou být soukromými vysokými školami. S jejich specifickým postavením souvisí i nutnost delegovat část působnosti ministra a ministerstva na ministra obrany a Ministerstvo obrany nebo ministra vnitra a Ministerstvo vnitra. Pravomoci těchto ministerstev a ministrů mají umožnit jejich nositelům ovlivňovat zaměření vědecké práce a výzkumu i profil absolventů vojenských a policejních vysokých škol a vytvářet podmínky pro jejich činnost.

Rovněž postavení studentů vojenských a policejních vysokých škol, kteří jsou vojáky v činné službě či příslušníky policie, musí být v souladu s obecně závaznými právními předpisy, které se týkají služebního poměru vojáků a policistů.

Vojenské a policejní vysoké školy si vzhledem ke svému specifickému poslání zachovají i nadále charakter rozpočtových organizací; nepočítá se s převodem státního majetku do jejich vlastnictví. Jelikož vojenské a policejní vysoké školy zůstanou i nadále v rozpočtové sféře, není třeba na ně vztahovat uvedenou novelu.

K § 94:

Přeměna vysoké školy z příspěvkové organizace na zvláštní typ právnické osoby vyvolává nezbytnost novelizace zákona o daních z příjmů, aby se touto transformací nezhoršilo postavení studentů jako daňových poplatníků. Podle současné právní úpravy jsou stipendia ze státního rozpočtu od daně z příjmů fyzických osob osvobozena. Vznikem hospodářsko-právní formy veřejné vysoké školy se mění i její napojení na státní rozpočet, přičemž zdroj stipendií, jímž je především dotace ze státního rozpočtu, zůstává stejný. Proto se navrhuje od daně z příjmů osvobodit i stipendia z prostředků veřejné vysoké školy.

Současně se navrhuje zúžit okruh příjmů veřejné vysoké školy, které nejsou předmětem daně z příjmů. Předmětem daně se pro veřejnou vysokou školu nově stanou příjmy z její hlavní činnosti a neinvestiční dotace. Tato změna by se v současné ekonomické situaci, kdy státní dotace nepokrývají veškeré náklady hlavní činnosti vysokých škol, měla v jejich hospodaření příznivě projevit zvýšením daňově uznatelných výdajů. Dojde též k významnému omezení administrativní náročnosti při výpočtu daní, neboť vysoké školy již nebudou povinny pro daňové účely vykazovat náklady a výnosy podle svých jednotlivých činností, jichž jsou řádově tisíce. Předmětem daně z příjmů veřejných vysokých škol se pro časový nesoulad výdajů a příslušných odpisů do nákladů nestanou investiční dotace (podle nové rozpočtové skladby nyní nazývané investičními transfery). Vyjmutí úroků z vkladů na běžném účtu z předmětu daně z příjmů odpovídá situaci platné pro celý neziskový sektor.

K § 95:

Řeší se přechod mezi současnou a novou právní úpravou. Aby byla zajištěna plynulost výuky, je nutno ponechat v platnosti dosavadní oprávnění uskutečňovat vzdělávání ve všech současných studijních oborech na dostatečně dlouhé období, během kterého může Akreditační komise s využitím dosavadních poznatků posoudit úroveň uskutečňování studijních programů. V tomto období mohou vysoké školy v případě potřeby provést transformaci stávajících studijních oborů do formy studijních programů.

S ohledem na vyšší náročnost habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorů je nezbytné, aby Akreditační komise prověřila podmínky pro tato řízení na jednotlivých vysokých školách a na tomto základě udělilo ministerstvo příslušná oprávnění.

K § 96:

Řeší se přechod mezi udělováním akademických titulů podle současné právní úpravy a úpravou novou.

Z práva užívat akademické tituly podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějšího předpisu, byli dosud vyloučeni absolventi všech vojenských vysokých škol, kteří ukončili studium před 1. 7. 1990. Nepočetná skupina absolventů s pedagogickým vzděláním působí nyní jako učitelé na středních a základních školách. Skutečnost, že nemohou užívat akademického titulu "magistr", pociťují jako diskriminaci.

K § 97:

Systém vědeckých hodností "kandidát věd" a "doktor věd" byl zaveden v padesátých letech podle sovětského vzoru a dosud existuje souběžně se systémem akademických titulů a překrývá se s ním. Představuje nesourodý prvek v rámci evropských tradic, neboť je spojen s dvojkolejností vědeckého života na vysokých školách a v Akademii věd a dalších vědeckých institucích. Do budoucna se jeví účelné ponechat pouze systém akademických titulů a hodností docent a profesor, udělování vědeckých hodností ukončit a vědeckou výchovu nahradit studiem v doktorských studijních programech.

Protože na řadě pracovišť ještě probíhá vědecká výchova a existují disertační práce v různém stupni rozpracovanosti, je nezbytné provést změnu systému vědecké výchovy a udělování vědeckých hodností tak, aby zůstala zachována práva účastníků vědecké výchovy, dosáhlo se maximální návaznosti a nedošlo ke ztrátě již dosažených vědeckých výsledků. Obhajoby kandidátských a doktorských prací proto proběhnou podle dosavadních předpisů v přiměřených termínech.

K § 98:

Přechodná ustanovení uvedená v odstavcích 1 až 4 mají vyloučit zpětnou účinnost zákona a zajistit, aby přechod ze staré právní úpravy na novou byl plynulý a nevyvolával rozpory a pochybnosti.

Důležitý problém přechodu státního majetku řeší odstavec 5 a 6. Navrhuje se postupovat výčtovou metodou takto:

1. Ministerstvo požádá v dostatečném předstihu před nabytím účinnosti zákona (nejpozději po jeho přijetí) jednotlivé vysoké školy o předložení soupisu veškerého majetku, ke kterému má vysoká škola právo hospodaření. Vysoká škola zároveň předloží doklady, které tyto skutečnosti právně potvrdí. V případě movitého majetku půjde o inventární seznamy, u nemovitého majetku o výpisy z katastrů nemovitostí a pokud možno i nabývací tituly. Vysoká škola rovněž specifikuje majetek, o jehož nabytí nemá zájem - očekává se, že půjde o zcela ojedinělé případy.

2. Dnem nabytí účinnosti nového zákona o vysokých školách zanikne právo hospodaření těchto vysokých škol k veškerému movitému i nemovitému majetku a majetek přejde do práva hospodaření ministerstva. Ministerstvo však k tomuto dni bude mít připravenu dokumentaci potřebnou k převodu převážné většiny majetku.

3. Movitý i nemovitý majetek, u kterého bude jednoznačně prokázáno na základě předložených dokladů, že přešel do práva hospodaření ministerstva, ministerstvo bezúplatně převede do vlastnictví příslušné veřejné vysoké školy a to na základě rozhodnutí. Rozhodnutí bude obsahovat nejenom přesný název a sídlo školy, ale zejména přesné vymezení převáděného majetku a práv a závazků k tomuto majetku a den, kdy majetek a práva a závazky k tomuto majetku přejdou na veřejnou vysokou školu. Na toto rozhodnutí se nevztahuje správní řád.

4. Majetek, který bude pro vysokou školu přebytečný, ministerstvo (v dostatečném předstihu) nabídne jiné škole nebo organizaci v resortu. V případě, že žádný z uvedených subjektů neprojeví zájem, může ministerstvo majetek prodat za podmínek stanovených platnými předpisy.

5. Majetek, u kterého budou vlastnické vztahy sporné, bude vysokým školám smluvně svěřen do užívání a to do doby vyjasnění vlastnických vztahů. Dosavadní znalosti z oblasti majetkoprávních vztahů opravňují k předpokladu, že těchto případů bude relativně velmi málo.

Navržený postup, pro který jsou vytvořeny v návrhu zákona nezbytné předpoklady, je sice administrativně náročný, ale umožní zabránit do budoucnosti vleklým soudním sporům o majetek.

Odstavec 7 zajišťuje přechod závazků včetně pracovněprávních z fakulty na vysokou školu, neboť s nabytím účinnosti zákona ztratí fakulty právní subjektivitu.

K § 99:

Zajišťuje se plynulý přechod na novou právní úpravu i v oblasti akademických titulů.

K § 100:

V procesu zřizování nových vysokých škol a jejich součástí je nutné překlenout počáteční období, kdy orgány podle tohoto zákona ještě nemohly být ustaveny. Stanoví se rovněž časové limity pro toto přechodné období.

K § 101:

Ustanovení má zajistit plynulé pokračování činnosti Akreditační komise.

K § 102:

Bere se v úvahu skutečnost, že studenti, kteří zahájili studium před nabytím účinnosti tohoto zákona, byli přijati k bezúplatnému studiu.

K § 103:

Toto ustanovení zařazuje většinu rozhodnutí ministra, ministerstva a orgánů vysokých škol mezi správní úkony. Tím jsou obecně určeny i opravné prostředky proti těmto rozhodnutím. To se týká zejména udělování akreditace a oprávnění působit jako soukromá vysoká škola.

K § 104:

Zrušuje se stávající zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, jeho novela č. 216/1993 Sb., a související vyhlášky o habilitacích, nostrifikaci a stipendiích, neboť ustanovení těchto prováděcích předpisů jsou přenesena do zákona.

Zrušuje se rovněž zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie, neboť jeho ustanovení jsou obsažena v předkládaném zákoně nebo v jiných právních normách.

Zrušují se právní předpisy, související s udělováním vědeckých hodností CSc. a DrSc. a vyhlášky, pro něž návrh tohoto zákona neposkytuje zmocnění. Termíny pro zrušení jsou navrhovány tak, aby zůstala zachována práva účastníků již započaté vědecké výchovy a bylo umožněno dokončit řízení při udělování vědeckých hodností. Ruší se rovněž právní předpisy, týkající se dalšího zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků, které již pozbyly opodstatnění.

Příloha

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č......../1997 Sb.

(1) Od daně jsou osvobozeny

k) stipendia^2a) ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředků nadací a občanských sdružení⁴⁸⁾ včetně nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb ^2b) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9,

(3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,¹⁷⁾ jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam,z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d).

(4) U poplatníků uvedených v odstavci 3, kteří nejsou veřejnou vysokou školou s výjimkou vojenských a policejních vysokých škol, nejsou předmětem daně příjmy

a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,^17a) statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami,

b) z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtů obcí, jsou-li poskytnuty podle zvláštního předpisu,^17b)

c) z úroků z vkladů na běžném účtu,

d) z pronájmů státního majetku, které jsou podle zvláštního předpisu^17b) příjmem státního rozpočtu.

(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou s výjimkou vojenských a policejních vysokých škol, nejsou předmětem daně příjmy

a) z investičních transferů,

b) z úroků z vkladů na běžném účtu.

(6) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm.a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činností je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady(výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady(výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje.