Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást

a) neustanovila některý ze svých orgánů,

b) nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona přijmout,

c) nemá akreditován žádný studijní program nebo má pozastavenou akreditaci všech studijních programů,

d) vykazuje ve svém hospodaření závažné nedostatky ohrožující plnění jejích úkolů, anebo

e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,

může ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo její součásti, popřípadě může veřejné vysoké škole nebo její součásti výkon této působnosti odejmout.

(2) Při rozhodování o obsahu omezení nebo o odnětí výkonu působnosti se vychází ze závažnosti nedostatků a z charakteru a rozsahu způsobené nebo hrozící újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném ke zjednání nápravy.

(3) Jestliže se opatření podle odstavce 2 týká orgánů veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na ministerstvo nebo na veřejnou vysokou školu, kterou ministerstvo výkonem této působnosti po vzájemné dohodě pověří. Týká-li se opatření podle odstavce 2 orgánů součásti veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na rektora.

(4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit veřejnou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 2 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto o opatření podle odstavce 2, ministerstvo přijatá opatření zruší.

(1) Právnická osoba se sídlem v České republice je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas.

(2) Oprávnění soukromé vysoké školy je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce.

(3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo vydat státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku, jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis z rejstříku ve lhůtě do patnácti dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku. Státní souhlas nabývá účinnosti vznikem právnické osoby.

(4) Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje

a) název, sídlo a typ vysoké školy,

b) právní formu právnické osoby a statutární orgán,

c) dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti vysoké školy (dále jen "dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy"),

d) údaje o finančním, materiálním, personálním a informačním zajištění činnosti soukromé vysoké školy,

e) návrhy studijních programů,

f) návrh vnitřních předpisů, upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce.

(5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit.

(6) Jsou-li případné nedostatky žádosti podle odstavce 4 odstranitelné, vyzve ministerstvo žadatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil a řízení přeruší. V případě, že žadatel vady ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ministerstvo ve věci na základě původních podkladů.

(7) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditační komise k návrhům studijních programů.

(8) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko alespoň k jednomu předloženému studijnímu programu nebo jestliže zjistí, že nejsou předpoklady pro řádné zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti nebo jestliže návrh vnitřních předpisů je v rozporu se zákony nebo jinými právními předpisy.

(9) Ministerstvo spolu s udělením státního souhlasu udělí akreditaci příslušným studijním programům a provede registraci vnitřních předpisů.

(10) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže soukromá vysoká škola nezahájí vzdělávací činnost do dvou let od nabytí jeho právní moci.

(1) Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost.

(2) Ministerstvo může soukromé vysoké škole poskytnout dotace. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.

(3) Výše dotací se určuje na základě dlouhodobého záměru soukromé vysoké školy, dlouhodobého záměru ministerstva, typu a finanční náročnosti akreditovaných studijních programů, počtu studentů a dosažených výsledků ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti.

(1) Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy stanoví, které orgány vykonávají působnost podle části čtvrté až osmé tohoto zákona.

(2) Pro registraci vnitřních předpisů soukromé vysoké školy a jejich změn s výjimkou případu uvedeného v § 38 odst. 9 platí § 34 obdobně.

(1) Soukromá vysoká škola je povinna

a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit výroční zprávu o činnosti a hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,

b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy v termínu, který stanoví ministr,

c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona,

d) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a vhodným způsobem zveřejňovat jeho výsledky,

e) vést seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných na soukromé vysoké škole včetně jejich typu, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je soukromá vysoká škola oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,

f) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl vyhlášen nebo ukončen konkurz podle obecných předpisů o konkurzu a vyrovnání [Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb. a zákona č. 94/1996 Sb. (Úplné znění č. 238/1996 Sb.)],

g) oznámit ministerstvu zánik právnické osoby, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola.

(2) Na obsah výroční zprávy soukromé vysoké školy se vztahuje § 19 odst. 2 obdobně.

(3) Výroční zpráva o činnosti a hospodaření, dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti soukromé vysoké školy musí být veřejně přístupné.

(1) Jestliže je některé opatření soukromé vysoké školy v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(2) V případě, že soukromá vysoká škola nemá akreditován žádný studijní program, že byla v průběhu jednoho roku odňata akreditace více než dvou studijních programů, že byla pozastavena akreditace všech studijních programů, že se v její činnosti projevují závažné nedostatky znemožňující plnění jejich úkolů podle tohoto zákona anebo že závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jejím vnitřním předpisem, může ministerstvo udělený státní souhlas odejmout.

(3) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě, že v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení státního souhlasu nebo že došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas nemohl být vydán.

(4) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit jako vysoká škola. Ministerstvo zároveň rozhodne o odnětí akreditace studijních programů.

(5) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit soukromou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 2 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala uskutečňovat vzdělávací činnost z jiného důvodu než z důvodu odnětí státního souhlasu, je povinna to bezodkladně oznámit ministerstvu.

(1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia.

(2) Studijní program obsahuje

a) název studijního programu, jeho typ, formu a cíle studia,

b) členění studijního programu na studijní obory, jejich charakteristiku a jejich kombinace,

c) charakteristiku studijních předmětů,

d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délku praxe,

e) standardní dobu studia při průměrné studijní zátěži vyjádřenou v akademických rocích,

f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 44 odst. 3, § 45 odst. 3 a § 46 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek,

g) udělovaný akademický titul,

h) návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti studia.

(3) Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.

(4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci.

(1) Bakalářský studijní program je zaměřen zejména na přípravu k výkonu povolání, při nichž se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též nutný teoretický základ.

(2) Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.

(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.

(4) Absolventům bakalářských studijních programů se uděluje akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul "bakalář umění" (ve zkratce "BA." uváděné před jménem).

(1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu.

(2) Standardní doba studia je nejméně čtyři a nejvýše šest roků. Magisterský studijní program může navazovat na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně dva a nejvýše tři roky.

(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.

(4) Absolventům magisterských studijních programů se udělují tyto akademické tituly:

a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství "inženýr" (ve zkratce "Ing." uváděné před jménem),

b) v oblasti architektury "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch." uváděné před jménem),

c) v oblasti lékařství "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr." uváděné před jménem),

d) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny "doktor veterinární medicíny" (ve zkratce "MVDr." uváděné před jménem),

e) v oblasti umění "magistr umění" (ve zkratce "MA." uváděné před jménem),

f) v ostatních oblastech "magistr" (ve zkratce "Mgr." uváděné před jménem).

(5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly:

a) v oblasti práva "doktor práv" (ve zkratce "JUDr." uváděné před jménem),

b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd "doktor filozofie" (ve zkratce "PhDr." uváděné před jménem),

c) v oblasti přírodních věd "doktor přírodních věd" (ve zkratce "RNDr." uváděné před jménem),

d) v oblasti farmacie "doktor farmacie" (ve zkratce "PharmDr." uváděné před jménem),

e) v oblasti teologie "doktor teologie" (ve zkratce "ThDr." uváděné před jménem) nebo "licenciát teologie" (ve zkratce "ThLic." uváděné před jménem).

(1) Doktorský studijní program směřuje k samostatné tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění.

(2) Standardní doba studia je tři roky.

(3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.

(4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a publikované výsledky nebo výsledky přijaté k publikaci.

(5) Absolventům doktorských studijních programů se uděluje akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem).

(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní program. Oborová rada se vyjadřuje a podává návrhy ke všem záležitostem doktorského studijního programu. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové rady volí ze svého středu její členové.

(1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním programu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích.

(2) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení magisterského studijního programu.

(1) Vysoká škola, fakulta nebo vysokoškolský ústav může stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání anebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných studentů, kteří splnili stanovené podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších.

(2) Veřejná vysoká škola ve stanovených podmínkách musí respektovat závazky týkající se přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(3) Vysoká škola, fakulta nebo vysokoškolský ústav může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program a to jak v České republice, tak v zahraničí.

(4) Splnění podmínek stanovených podle odstavce 1 a 3 se ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou.

(5) Vysoká škola, fakulta nebo vysokoškolský ústav zveřejní v dostatečném předstihu lhůtu pro podání přihlášek ke studiu, podmínky přijetí podle odstavce 1 a 3, způsob a termín ověřování jejich splnění.

(1) Přijímací řízení se zahajuje doručením písemné přihlášky ke studiu vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program.

(2) Na veřejných vysokých školách, které se člení na fakulty nebo na vysokoškolské ústavy, rozhoduje o přijetí ke studiu děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu. Na veřejných vysokých školách, které se nečlení na fakulty nebo vysokoškolské ústavy, rozhoduje o přijetí ke studiu rektor.

(3) Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem.

(4) Na rozhodnutí o přijetí ke studiu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení

.

(5) Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být uchazeči doručeno do vlastních rukou. Způsob náhradního doručení stanoví vnitřní předpis. Uchazeči, jehož pobyt není znám, se doručuje vyvěšením rozhodnutí na úřední desce.

(6) Uchazeč může požádat o přezkoumání rozhodnutí. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal, ve lhůtě osmi dnů ode dne jeho doručení; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Jestliže je tímto orgánem děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu, může sám žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem vysoké školy nebo její součásti anebo podmínkami stanovenými podle § 48 odst. 1 a 3. Jinak žádost zamítne a původní rozhodnutí potvrdí.

(1) Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vysokou školou nebo její součástí.

(2) Zápis se koná na vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program.

(1) Studium je členěno na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin.

(2) Akademický rok trvá dvanáct kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor.

(1) Státní zkoušky jsou komisionální a veřejné.

(2) Právo zkoušet při státních zkouškách mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení příslušnou vědeckou radou.

(3) Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise.

(1) Studium ve studijním programu může být na žádost studenta a za podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem i opakovaně přerušeno. Studijní a zkušební řád může stanovit nejdelší celkovou dobu přerušení studia. Doba přerušení z důvodů studia v zahraničí se do celkové doby přerušení studia nezapočítává.

(2) V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia.

(1) Studium se řádně ukončuje absolvováním příslušného studijního programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.

(2) Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a vysvědčení o státní zkoušce.

(1) Studium se dále ukončuje

a) zanecháním studia,

b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu,

c) odnětím akreditace studijního programu,

d) zánikem akreditace studijního programu podle § 79 odst. 4,

e) vyloučením ze studia podle § 64 odst. 1 písm. c) nebo podle § 66.

(2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě nebo vysokoškolskému ústavu, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. d) je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programu. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. b) a e) je den, kdy rozhodnutí o nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu a rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

(3) O ukončení studia podle odstavce 1 písm. b) a e) nebo přerušení studia podle § 53 rozhodují orgány uvedené v § 49 odst. 2 a 3; na rozhodování se vztahuje § 49 odst. 4 až 6 obdobně.

(1) Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studijního programu jsou

a) průkaz studenta,

b) výkaz o studiu,

c) vysokoškolský diplom,

d) vysvědčení,

e) doklad o vykonaných zkouškách,

f) doklad o studiu,

g) dodatek k diplomu [Čl. IX. 3 Úmluvy o uznávání kvalifikací ve vysokém školství v Evropském regionu.].

(2) Průkaz studenta je doklad, který student obdrží po zápisu do Matriky studentů a kterým prokazuje, že je student.

(3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména studijní předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního výkonu.

(4) Vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programu v příslušném studijním oboru.

(5) Vysvědčení je doklad o státní zkoušce a jejích součástech, popřípadě o obhajobě disertační práce.

(6) Doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu obdrží

a) osoba, která ukončila studium ve studijním programu podle § 55 odst. 1,

b) student na základě své žádosti,

c) absolvent studijního programu na základě své žádosti.

(7) Dodatek k diplomu obdrží student na základě své žádosti.

(8) Vysokoškolský diplom a vysvědčení jsou opatřeny státním znakem České republiky [§ 1 odst. 2 zákona ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky, ve znění zákona ČNR č. 358/1992 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb.], spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován; vysoká škola je vydává zpravidla při akademickém obřadu.

(1) Veřejná vysoká škola může stanovit úhrady za úkony spojené s přijímacím řízením.

(2) Veřejná vysoká škola stanoví školné pro studenta v bakalářském a magisterském studijním programu.

(3) Základem pro stanovení školného je pět procent z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo počátkem kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.

(4) Školné za jeden akademický rok činí nejméně základ a nejvýše trojnásobek základu.

(5) Studuje-li student déle než je standardní doba studia příslušného studijního programu zvětšená o jeden rok, stanoví mu veřejná vysoká škola školné, které činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu čtvrtinu základu.

(6) Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola školné podle odstavce 5; to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia o více než jeden rok, stanoví veřejná vysoká škola školné podle odstavce 5.

(7) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program pro cizince v cizím jazyce, nevztahuje se na stanovení výše školného odstavec 4.

(8) Veřejná vysoká škola zveřejní výši úhrad spojených se studiem podle odstavce 1 až 5 pro příští akademický rok před termínem pro podávání přihlášek ke studiu. Výši, způsob a termíny placení úhrad určí statut veřejné vysoké školy.

(9) Úhrady spojené se studiem jsou příjmem veřejné vysoké školy; nejméně jedna třetina školného se převádí do stipendijního fondu.

Úhrady spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.

(1) V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu další vzdělávání mimo rámec studijních programů, orientované na výkon povolání nebo zájmově.

(2) O absolvování studia v rámci dalšího vzdělávání vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení.

(3) Účastníci dalšího vzdělávání nejsou studenty podle tohoto zákona.

(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.

(2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 54 odst. 1 a § 55 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 53.

(1) Student má právo

a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů,

b) volby studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle pravidel studijního programu,

c) volby učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více učiteli podle podmínek stanovených ve studijním a zkušebním řádu,

d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem,

e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem a uhradil stanovené úhrady,

f) navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce,

g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou,

h) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický senát zřízen,

i) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu.

(2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen [§ 132 až 138 a § 150 zákoníku práce č. 65/ 1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.].

(1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu.

(2) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí.

(3) Student je povinen dbát dobrého jména vysoké školy.

(4) Student je dále povinen

a) hradit úhrady spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši,

b) hlásit vysoké škole nebo její součásti, na které je zapsán, adresu určenou pro doručování,

c) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia.

(5) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 4 vzniká studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil.

Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí, kterým student poškodil dobré jméno vysoké školy.

(1) Za disciplinární přestupek lze uložit některou z následujících sankcí:

a) napomenutí,

b) podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení,

c) vyloučení ze studia.

(2) Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě.

(3) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.

Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci.

Ze studia může být vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání.

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, nevztahují se na rozhodování o právech a povinnostech studenta obecné předpisy o správním řízení.

(2) O rozhodnutí o právech a povinnostech studenta musí být student prokazatelným způsobem uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace o studentech, vedené vysokou školou nebo její součástí, na které je student zapsán.

(3) Rozhodnutí ve věcech

a) povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,

b) povolení opakovat semestr, ročník nebo blok, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,

c) povolení přerušit studium,

d) uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek,

e) přiznání stipendia,

f) nesplnění požadavků podle § 55 odst. 1 písm. b),

g) disciplinárního přestupku,

h) vyloučení ze studia podle § 64 a 66

musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. Případný způsob náhradního doručení ve věcech uvedených v odstavci 3 písm. a) až e) může stanovit vnitřní předpis vysoké školy nebo její součásti.

(4) Student může do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle odstavce 3 doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem veřejné vysoké školy nebo její součásti. V ostatních případech původní rozhodnutí potvrdí a žádost zamítne. Rozhodnutí o disciplinárním přestupku a o vyloučení ze studia podle § 66 zruší i v případě, že dodatečně vyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení.

(5) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí rektora podle odstavce 4 v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.

(1) Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné vysoké školy na návrh rektora a disciplinární komise fakulty na návrh děkana. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku koná ústní jednání za přítomnosti obviněného studenta disciplinární komise fakulty nebo veřejné vysoké školy (dále jen "disciplinární komise"). V nepřítomnosti obviněného studenta lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Disciplinární komise předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi nebo rektorovi.

(2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal obviněný student, nebo jestliže obviněná osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví.

(3) Žádost o přezkoumání rozhodnutí má vždy odkladný účinek.

(4) Odstavec 1 až 3 se použije obdobně pro řízení o vyloučení ze studia podle § 66.

(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy.

(2) Akademickými pracovníky jsou profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti.

(3) Na vysoké škole plní funkci učitelů akademičtí pracovníci.

(4) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů.

Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního řízení.

(1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe.

(2) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech, doklady osvědčující pedagogickou praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, popřípadě další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž habilitační práci.

(3) Habilitační prací se rozumí:

a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo

b) soubor publikovaných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem, nebo

c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo

d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost.

(4) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor habilitace nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné náležitosti a uchazeč jeho vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor věc odloží a habilitační práci s připojenými doklady vrátí uchazeči.

(5) Pokud nedojde k odložení věci podle odstavce 4, předloží děkan nebo rektor věc vědecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně dva členové musí být z jiné vysoké školy, než z té, na které se habilitační řízení koná.

(6) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou radou jmenuje tři oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, mohou být jmenováni pouze dva oponenti.

(7) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, platí, že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Po rozhodnutí ve věci se habilitační komise usnáší většinou hlasů všech členů na odůvodnění návrhu. Návrh s odůvodněním přednese předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise vědecké radě.

(8) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na veřejném zasedání vědecké rady. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké a pedagogické činnosti, se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem.

(9) Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že vědecká rada habilitační řízení zastavuje. Pokud vědecká rada rozhodne v souladu s návrhem habilitační komise, je odůvodněním rozhodnutí vědecké rady odůvodnění, které přednesla habilitační komise. V opačném případě se vědecká rada po rozhodnutí ve věci usnáší většinou hlasů všech členů na jeho odůvodnění.

(10) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej s odůvodněním vědecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje.

(11) Na habilitační řízení se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(12) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat námitky. Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné.

(13) Podrobnější kritéria pro posuzování vědecké nebo umělecké kvalifikace a pedagogické způsobilosti uchazečů pro jmenování docentem stanoví vnitřní předpis vysoké školy.

(14) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může habilitační řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského ústavu. Úkoly děkana pak plní jeho ředitel.

Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra.

(1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační práce.

(2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče, podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů téhož nebo příbuzného oboru, nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování nebo vědecké radě vysoké školy, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo vysoké školy.

(3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora příslušná vědecká rada pětičlennou hodnotící komisi složenou z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně dva členové musí být z jiné vysoké školy než z té, na které se jmenovací řízení koná.

(4) Hodnotící komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů hodnotící komise, platí, že hodnotící komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit. Po rozhodnutí ve věci se hodnotící komise usnáší většinou hlasů všech členů na odůvodnění návrhu. Návrh s odůvodněním přednese předseda nebo jím pověřený člen hodnotící komise té vědecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru.

(5) Po přednášce se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jedná-li se o vědeckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh vědecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 71 odst. 9 platí v obou případech obdobně.

(6) Na řízení ke jmenování profesorem se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(7) Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě nebo vysoké škole může uchazeč podat námitky, o nichž rozhoduje rektor; rozhodnutí rektora je konečné.

(8) Podrobnější kritéria pro posuzování vědecké nebo umělecké a pedagogické kvalifikace uchazečů pro jmenování profesorem stanoví vnitřní předpis vysoké školy.

(9) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského ústavu, která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak plní ředitel vysokoškolského ústavu.