PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1997

II. volební období

329

Vládní návrh

zákon

ze dne.................................1997

o vysokých školách a o změně a doplnění

zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění pozdějších předpisů

(zákon o vysokých školách)

Obsah:Str.
Zákon o vysokých školách

Část prvníZákladní ustanovení 1
Část druháVeřejná vysoká škola a její součásti 2
Část třetí Soukromá vysoká škola 17
Část čtvrtá Studijní program20
Část pátáStudium na vysoké škole 22
Část šestáStudenti 27
Část sedmáAkademičtí pracovníci 30
Část osmáAkreditace 34
Část devátá Státní správa 39
Část desátá Fakultní nemocnice42
Část jedenáctá Vojenské a policejní vysoké školy 43
Část dvanáctá Změna a doplnění zákona o daních z příjmů 46
Část třináctá Společná, přechodná a závěrečná ustanovení 46
PřílohaVysoké školy v České republice 53
Důvodová zpráva 55

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Vysoká škola

(1) Vysoká škola poskytuje vysokoškolské vzdělání a podle typu a zaměření této vzdělávací činnosti pěstuje a rozvíjí činnost vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost. Vysoká škola může uskutečňovat též další vzdělávací činnost.

(2) Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský.

(3) Vysoká škola je právnickou osobou.

(4) Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní.

(5) Vysoká škola univerzitní uskutečňuje převážně magisterské nebo doktorské studijní programy v jedné nebo několika oblastech studia a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou nebo uměleckou a další tvůrčí činnost.

(6) Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje převážně bakalářské studijní programy a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou nebo uměleckou a další tvůrčí činnost. Vysoká škola neuniverzitní se nečlení na fakulty.

(7) Typ vysoké školy je uveden v jejím statutu a musí být v souladu se stanoviskem Akreditační komise.

(8) Vysoká škola je veřejná nebo soukromá.

(9) Na vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné právnické osoby, které se touto činností zabývají.

(10) Nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický titul, konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem, používat akademické insignie a konat akademické obřady.

(11) Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí [§ 5 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.].

§ 2

Akademická obec vysoké školy

Akademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec vysoké školy.

§ 3

Akademické svobody a akademická práva

Na vysoké škole se zaručují tyto akademické svobody a tato akademická práva:

a) svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků,

b) svoboda výuky, spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům,

c) právo učit se, zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce,

d) právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány,

e) právo používat akademické insignie a konat akademické obřady.

ČÁST DRUHÁ

VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ SOUČÁSTI

HLAVA I

VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA

§ 4

Zřízení veřejné vysoké školy

(1) Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

(2) Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout jen s jinou veřejnou vysokou školou; rozdělit se může jen na jiné veřejné vysoké školy. Tyto změny je možné provést pouze zákonem.

(3) V případě zrušení veřejné vysoké školy podle odstavce 1 nebo sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné vysoké školy podle odstavce 2, zákon též stanoví, na které právnické osoby přechází její majetek a práva a závazky.

§ 5

Samospráva veřejné vysoké školy

(1) Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména:

a) vnitřní organizace,

b) určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení,

c) tvorba a uskutečňování studijních programů,

d) organizace studia,

e) rozhodování o právech a povinnostech studentů,

f) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti,

g) pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců,

h) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,

i) spolupráce s jinými vysokými školami a institucemi a zahraniční styky,

j) ustavování akademických orgánů vysoké školy,

k) hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu s tímto zákonem,

l) stanovení výše úhrad spojených se studiem.

(2) Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce upravují její vnitřní předpisy.

(3) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen na základě a v mezích zákona a způsobem zákonem stanoveným.

§ 6

Orgány veřejné vysoké školy

(1) Akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou

a) akademický senát,

b) rektor,

c) vědecká rada nebo umělecká rada anebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada (dále jen "vědecká rada veřejné vysoké školy"),

d) disciplinární komise.

(2) Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou

a) rada veřejné vysoké školy,

b) kvestor.

Akademický senát veřejné vysoké školy

§ 7

(1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu volí ze svých řad členové akademické obce veřejné vysoké školy. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví počet členů akademického senátu, způsob volby předsedy akademického senátu a další podrobnosti o volbách, důvody a postup odvolání člena akademického senátu.

(2) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu veřejné vysoké školy je nejvýše tříleté.

(3) Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou veřejně přístupná členům její akademické obce. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Na žádost rektora je předseda senátu povinen svolat mimořádné zasedání akademického senátu.

§ 8

(1) Akademický senát veřejné vysoké školy

a) rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy,

b) schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí,

c) schvaluje rozpočet vysoké školy předložený rektorem a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy,

d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a hospodaření vysoké školy předloženou rektorem,

e) schvaluje hodnocení činnosti vysoké školy předložené rektorem,

f) schvaluje návrh rektora na členy vědecké rady a disciplinární komise veřejné vysoké školy,

g) usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce.

(2) Akademický senát veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména

a) k návrhům těch studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách,

b) k záměru rektora jmenovat nebo odvolat prorektory,

c) k právním úkonům, které vyžadují souhlas Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") podle § 35 odst. 1 nebo souhlas rady veřejné vysoké školy podle § 13 odst. 4 písm. c) a d).

(3) O návrzích podle odstavce 1 písm. g) se akademický senát veřejné vysoké školy usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu; návrh na odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně dvě třetiny všech členů akademického senátu.

§ 9

Rektor

(1) V čele veřejné vysoké školy je rektor; jedná a rozhoduje ve věcech školy, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministr").

(3) Rektorem veřejné vysoké školy může být jmenován profesor nebo docent, který je členem její akademické obce.

(4) Funkční období rektora je tříleté. Funkci rektora může tatáž osoba vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.

(5) Rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři. Prorektory jmenuje a odvolává rektor.

(6) Mzdu rektora stanoví ministr.

Vědecká rada veřejné vysoké školy

§ 10

(1) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jmenuje a odvolává rektor.

(2) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jsou významní představitelé oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce této školy.

(3) Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor.

§ 11

(1) Vědecká rada veřejné vysoké školy

a) schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké,anebo další tvůrčí činnosti vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci (dále jen "dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy"),

b) schvaluje studijní programy, pokud jejich schválení nepatří do působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen "vědecká rada fakulty") nebo vědecké rady nebo umělecké rady anebo na neuniverzitní vysoké škole akademické rady vysokoškolského ústavu (dále jen "vědecká rada vysokoškolského ústavu"),

c) vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Vědecká rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje k otázkám, které jí předloží rektor.

§ 12

Disciplinární komise veřejné vysoké školy

(1) Členy disciplinární komise veřejné vysoké školy a jejího předsedu jmenuje rektor z členů akademické obce. Polovinu členů disciplinární komise veřejné vysoké školy tvoří studenti této školy.

(2) Funkční období jednotlivých členů disciplinární komise veřejné vysoké školy je nejvýše dvouleté.

(3) Disciplinární komise veřejné vysoké školy projednává disciplinární přestupky studentů veřejné vysoké školy, pokud nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult, a předkládá návrhy na rozhodnutí rektorovi.

(4) Pokud jsou všichni studenti veřejné vysoké školy zapsáni na jejích fakultách, disciplinární komisi veřejné vysoké školy není nutno jmenovat.

§ 13

Rada veřejné vysoké školy

(1) Rada veřejné vysoké školy má nejméně sedm členů, které po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni představitelé veřejného života, územní samosprávy a státní správy. Členové rady nemohou být zaměstnanci dané veřejné vysoké školy. Členové rady jsou jmenováni na dobu nejvýše pěti let.

(2) Rada veřejné vysoké školy dbá na uplatnění veřejného zájmu v činnosti veřejné vysoké školy a na řádné hospodaření s jejím majetkem.

(3) Zasedání rady veřejné vysoké školy svolává její předseda, a to nejméně dvakrát ročně.Volbu předsedy a způsob jednání rady veřejné vysoké školy upraví její statut, který schvaluje ministr.

(4) Rada veřejné vysoké školy

a) vyjadřuje se k rozpočtu vysoké školy a sleduje jeho dodržování,

b) vyjadřuje se k výroční zprávě o činnosti a hospodaření vysoké školy a k výsledkům hodnocení činnosti vysoké školy,

c) vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést movitý majetek, jehož cena je vyšší než stonásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního předpisu [§ 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.] za hmotný majetek,

d) vydává předchozí písemný souhlas k právnímu úkonu, kterým vysoká škola hodlá bezúplatně převést movité věci, s výjimkou přiměřeného daru k životnímu jubileu nebo obdobné příležitosti,

e) schvaluje zásady vnitřního mzdového předpisu vysoké školy [§ 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.],

f) schvaluje pravidla pro poskytování stipendia v případě tíživé sociální situace studenta,

g) vyjadřuje se k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy a k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor nebo ministr.

(5) Právní úkony uvedené v odstavci 4 písm. c) a d) jsou bez souhlasu rady veřejné vysoké školy neplatné.

(6) Činnost členů rady veřejné vysoké školy je úkonem v obecném zájmu [§ 124 odst. 1 a 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.]. Těmto osobám poskytuje veřejná vysoká škola cestovní náhrady podle zvláštního předpisu [Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.]; ministerstvo jim může poskytnout odměnu.

§ 14

Kvestor

(1) Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném opatřením rektora.

(2) Kvestora jmenuje a odvolává rektor.

§ 15

Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy

(1) Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou

a) statut veřejné vysoké školy,

b) statuty součástí veřejné vysoké školy,

c) volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy,

d) vnitřní mzdový předpis3,

e) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy,

f) řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků,

g) studijní a zkušební řád,

h) disciplinární řád pro studenty,

i) stipendijní řád,

j) další předpisy pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy.

(2) Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména

a) název, sídlo a typ vysoké školy,

b) právní předchůdce,

c) podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek,

d) podmínky studia cizinců,

e) seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných na vysoké škole včetně jejich typu, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je vysoká škola oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,

f) vymezení obsahu, podmínek a četnosti hodnocení činnosti vysoké školy,

g) organizační strukturu,

h) ustanovení o úhradách spojených se studiem,

i) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických obřadů.

§ 16

Rozpočet veřejné vysoké školy

(1) Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet sestavuje na kalendářní rok, vyúčtování výsledků svého hospodaření provede po skončení kalendářního roku a předloží ho ministerstvu v termínech určených pro zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem. Rozpočet veřejné vysoké školy je sestavován jako vyrovnaný.

(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména

a) dotace ze státního rozpočtu (dále jen "dotace"),

b) úhrady spojené se studiem,

c) výnosy z majetku,

d) jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí,

e) výnosy z doplňkové činnosti,

f) příjmy z darů a dědictví.

(3) Veřejné vysoké škole se poskytují dotace na uskutečňování akreditovaných studijních programů, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu [§ 5 odst. 2 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).].

(4) Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy, dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen "dlouhodobý záměr ministerstva"), typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké nebo výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti a její náročnost.

(5) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:

a) rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,

b) fond reprodukce investičního majetku,

c) stipendijní fond,

d) fond odměn.

(6) Fondy veřejné vysoké školy jsou vytvářeny z hospodářského výsledku po zdanění, stipendijní fond též převodem školného podle § 57 odst. 9, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku [§ 26 až 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.].

(7) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena a na financování doplňkové činnosti.

§ 17

Majetek veřejné vysoké školy

(1) Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena. Majetkem veřejné vysoké školy jsou věci a majetková práva.

(2) O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. V případech uvedených v § 35 odst. 1 rozhoduje rektor po předchozím souhlasu ministerstva a v případech uvedených v § 13 odst. 4 písm. c) a d) po předchozím souhlasu rady veřejné vysoké školy.

(3) Veřejná vysoká škola může nabývat cenné papíry vydané státem, anebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil.

§ 18

Hospodaření veřejné vysoké školy

(1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto zákonem.

(2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena.

(3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby, ke zřízení zástavního práva k nemovitosti ani k peněžitému nebo nepeněžitému vkladu do obchodní společnosti nebo družstva.

(4) Veřejná vysoká škola účtuje v soustavě podvojného účetnictví, ve kterém je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu obecné předpisy o účetnictví [Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.].

(5) Za účelné využívání dotací a jejich vypořádání se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy je ministrovi odpovědný rektor.

§ 19

Další povinnosti veřejné vysoké školy

(1) Veřejná vysoká škola je povinna

a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit výroční zprávu o činnosti a hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,

b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy v termínu, který stanoví ministr,

c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona,

d) poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby, související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi,

e) učinit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole i osobám se zdravotním postižením,

f) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a vhodným způsobem zveřejňovat jeho výsledky,

(2) Výroční zpráva o činnosti a hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje zejména:

a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce,

b) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,

c) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřována,

d) přehled o peněžních příjmech a výdajích,

e) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů,

f) vývoj a konečný stav fondů,

g) stav a pohyb majetku a závazků,

h) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností doplňkových a ostatních,

i) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy k nimž došlo v průběhu roku.

(3) Výroční zpráva o činnosti a hospodaření, dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné.

HLAVA II

SOUČÁSTI VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY

§ 20

Členění veřejné vysoké školy

Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti:

a) fakulty,

b) vysokoškolské ústavy,

c) jiná pracoviště pro vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb,

d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy.

DÍL 1

FAKULTA

§ 21

Fakulta

(1) Fakulta uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní program a vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost.

(2) Na fakultě se ustanovuje zastupitelský akademický orgán. Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat akademické obřady.

(3) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. Před tímto rozhodnutím si veřejná vysoká škola vyžádá stanovisko Akreditační komise a ministerstva.

§ 22

Práva fakulty

(1) Orgány fakulty mají právo rozhodovat nebo jednat jménem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty:

a) tvorba a uskutečňování studijních programů,

b) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti,

c) pracovněprávní vztahy,

d) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

e) zahraniční styky a aktivity,

f) ustavování akademických orgánů fakulty a vnitřní organizace fakulty,

g) nakládání s přidělenými finančními prostředky,

h) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti.

(2) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy.

§ 23

Orgány fakulty

(1) Akademickými orgány fakulty jsou

a) akademický senát fakulty,

b) děkan,

c) vědecká rada fakulty,

d) disciplinární komise fakulty.

(2) Dalším orgánem fakulty je tajemník.

(3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníci působící na této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě.

Akademický senát fakulty

§ 24

(1) Akademický senát fakulty je jejím zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Počet členů, způsob volby předsedy senátu a další podrobnosti o volbách a důvody a postup odvolání člena akademického senátu fakulty stanoví vnitřní předpis fakulty.

(2) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty je nejvýše tříleté.

(3) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná členům akademické obce veřejné vysoké školy. Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan má právo vystoupit na zasedání kdykoliv o to požádá. Na žádost děkana je předseda senátu povinen svolat mimořádné zasedání akademického senátu fakulty.

§ 25

(1) Akademický senát fakulty

a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť,

b) schvaluje návrh vnitřních předpisů fakulty,

c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem a kontroluje jejich využívání,

d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a hospodaření fakulty předloženou děkanem,

e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu na fakultě,

f) schvaluje návrh děkana na členy vědecké rady a disciplinární komise fakulty,

g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce.

(2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména

a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě,

b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany.

(3) O návrzích podle odstavce 1 písm. g) se akademický senát fakulty usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu; návrh na odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně dvě třetiny všech členů akademického senátu.

§ 26

Děkan

(1) V čele fakulty je děkan; jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, pokud tento zákon nebo vnitřní předpis nestanoví jinak.

(2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu fakulty rektor.

(3) Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to po projednání s akademickým senátem fakulty a se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty.

(4) Děkanem může být jmenován profesor nebo docent, který je členem akademické obce fakulty.

(5) Funkční období děkana je tříleté. Funkci děkana může tatáž osoba vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.

(6) Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani. Proděkany jmenuje a odvolává děkan.

Vědecká rada fakulty

§ 27

(1) Členy vědecké rady fakulty jmenuje a odvolává děkan.

(2) Členové vědecké rady fakulty jsou významní představitelé oborů, v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce veřejné vysoké školy, jejíž je fakulta součástí.

(3) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan.

§ 28

(1) Vědecká rada fakulty

a) schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti fakulty,

b) schvaluje studijní programy, které mají být uskutečňovány na fakultě,

c) vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje k otázkám, které jí předloží děkan.

§ 29

Disciplinární komise fakulty

(1) Členy disciplinární komise fakulty a jejího předsedu jmenuje děkan z členů akademické obce fakulty. Polovinu členů disciplinární komise fakulty tvoří studenti zapsaní na této fakultě.

(2) Funkční období jednotlivých členů disciplinární komise fakulty je nejvýše dvouleté.

(3) Disciplinární komise projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi.

§ 30

Tajemník

(1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném opatřením děkana.

(2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.

§ 31

Vnitřní předpisy fakulty

(1) Vnitřní předpisy fakulty upravují záležitosti fakulty spadající do její samosprávné působnosti a její vztah k veřejné vysoké škole, pokud nejsou upraveny zákonem. Vnitřní předpisy fakulty musí být v souladu s vnitřními předpisy veřejné vysoké školy.

(2) Vnitřními předpisy fakulty jsou

a) statut fakulty,

b) studijní a zkušební řád fakulty, pokud se fakulta neřídí studijním a zkušebním řádem veřejné vysoké školy,

c) disciplinární řád fakulty,

d) stipendijní řád fakulty,

e) volební a jednací řád akademického senátu fakulty,

f) jednací řád vědecké rady fakulty,

g) další předpisy pokud tak stanoví statut fakulty.

(3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně § 15 odst. 2.

(4) Vnitřní předpisy teologických fakult se předkládají ke schválení akademickému senátu vysoké školy po jejich schválení příslušnou církví, pokud je povinnost schválení zakotvena ve vnitřních předpisech této církve.

DÍL 2

VYSOKOŠKOLSKÝ ÚSTAV

§ 32

(1) Vysokoškolský ústav vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost a může uskutečňovat akreditované studijní programy nebo jejich části.

(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.

(3) V čele vysokoškolského ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.

(4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.

(5) Pokud vysokoškolský ústav uskutečňuje studijní program, přísluší jeho řediteli ve studijních záležitostech působnost děkana.

(6) Ředitel vysokoškolského ústavu jmenuje se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy vědeckou radu vysokoškolského ústavu, pro kterou platí § 27 a 28 obdobně.

DÍL 3

VYSOKOŠKOLSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ NEBO LESNÍ STATEK

§ 33

(1) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek je pracoviště veřejné vysoké školy, kde se uskutečňuje praxe studentů studijních programů v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny nebo lesnictví a v návaznosti na tyto studijní programy se vykonává výzkumná nebo vývojová činnost.

(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.

(3) V čele vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.

(4) Ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.

HLAVA III

PŮSOBNOSTI MINISTERSTVA

§ 34

(1) Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci ministerstvem. Žádost o registraci podává ministerstvu rektor.

(2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejího předložení. Je-li žádosti vyhověno, vyznačí registraci ministerstvo na stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu. Rozhodnutí o registraci se nevydává.

(3) Odporuje-li vnitřní předpis veřejné vysoké školy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, ministerstvo žádost o registraci zamítne.

(4) Vnitřní předpis nabývá platnosti registrací.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro změny vnitřních předpisů. Při návrhu změny se vnitřní předpis posuzuje jako jeden celek.

§ 35

(1) Ministerstvo vydává souhlas formou písemného rozhodnutí k těmto právním úkonům:

a) nabytí a převod nemovité věci,

b) zřízení věcného břemene nebo předkupního práva,

c) založení jiné právnické osoby s výjimkou obchodní společnosti a družstva a peněžité a nepeněžité vklady do těchto právnických osob.

(2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 60 dnů ode dne jejího předložení. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(3) Ministerstvo právní úkon neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné vysoké školy nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů školy.

(4) Právní úkon uvedený v odstavci 1 je bez souhlasu ministerstva neplatný.

§ 36

Je-li některé opatření veřejné vysoké školy nebo její součásti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP