Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Příjmy z daní a poplatků

Velmi významnou charakteristikou navrhovaného rozpočtu je znatelný pokles daňové kvóty, což je podíl daňových příjmů (státního a místních rozpočtů) na hrubém domácím produktu. Znamená to, že rozpočty "proteče" ve formě daní menší díl HDP. Snižování daňového břemene je výraznou prioritou vlády.

Tabulka č. 10

*podíl pouze daní a poplatků na HDP

**podíl daní, poplatků, pojistného na sociální a zdravotní pojištění na HDP

Predikce daňových příjmů je vypracována v mezích schválených novel daňových zákonů, navíc však vychází z předpokladu, že od 1. 1. 1998 budou zvýšeny spotřební daně a některé poplatky.

Obecným východiskem ke stanovení konkrétních hodnot jednotlivých daňových položek na rok 1998 je výnos očekávaný v roce 1997 a ocenění vlivu povodňových škod na vývoj daňového inkasa v příštím roce. V úhrnu by tyto dopady na daňové příjmy veřejných rozpočtů v roce 1998 mohly přesáhnout výpadky roku 1997 zhruba o polovinu, t.j. mohou být v řádu 13 až 14 mld. Kč. z toho 9 mld. Kč ve státním rozpočtu. Převážně půjde o snížení výnosu daní z příjmů právnických osob a daní z příjmů podnikajících fyzických osob (který je příjmem místních rozpočtů).

Položkově strukturovaný pohled na předpokládaný Vývoj daňových příjmů státního rozpočtu v roce 1998 nabízí následující údaje:

Daň z přidané hodnoty

Tažným faktorem pro meziroční růst inkasa 1998/1997 je zúžení seznamu komodit se sníženou sazbou DPH, které odstraňuje distorze ve zdanění paliv a energie (fiskální přínos činí více jak 6 mld. Kč) a je současně významným krokem v harmonizaci předpisů s EU. Ve struktuře ostatních plnění lze očekávat mírný posun ke zboží a službám zatíženým 5%-ní sazbou (úspory se dotknou spíše zboží dlouhodobější spotřeby zdaňovaného 22%), přičemž se projeví i očekávaný růst stavebnictví.

Spotřební daně

Výrazné zvýšení výnosu daně oproti roku 1997 bude především důsledkem předpokládaných legislativních změn zvyšujících inkaso téměř o 8 mld. Kč, z toho o 3,2 mld. Kč u daně z tabáku a tabákových výrobků, 2,3 mld. Kč u benzinu a 1,0 mld. Kč u lihu a lihovin. Počítá se rovněž s možným zvyšováním dovozu v rámci turistického ruchu i cest za prací do ČR v dovolené výši, nelze však ani vyloučit rozšiřování pokusů o pašování (nesníží-li se výhodnost nákupů obdobnými opatřeními v Polsku a na Slovensku).

Clo

V roce 1998 bude i přes růst dovozu o 7,6% pokračovat postupné snižování celní incidence o cca 1/8. Snížení celních sazeb je především důsledkem plnění dohody o přidružení k EU a dále závazků k liberalizaci zahraničního obchodu v rámci WTO a CEFTA.

Daň z příjmů právnických osob

Významným způsobem ovlivní výnos daně v roce 1998 novela zákona o daních z příjmů (efektivní snížení výnosu o 3,5 mld. Kč.). Výnos daně negativně ovlivní škody způsobené záplavami na zásobách a investičním majetku. Na druhé straně by se měla pozitivně projevit úhrada, resp. vyrovnání odložených běžných záloh roku 1997.

Celostátní výnos daně tvoří tři relativně samostatné komponenty. Daň, kterou vykazují obce ze svých podnikatelských aktivit, dosáhne v roce 1998 cca 1 mld. Kč. Daň odváděná samotnými poplatníky vynese cca 33 mld. Kč. Inkaso poslední složky, srážkové daně, se jen mírně zvýší, resp. bude stagnovat na úrovni 10 mld. Kč.

Srážkové daně z příjmů

V předpokládaných podmínkách restriktivní měnové politiky nelze pro rok 1998 počítat s podstatným zvyšováním celkového objemu vkladů, resp. investic do cenných papírů. Pozitivně se pak projeví zdanění úrokového výnosu z povodňových obligací. Nižší zisky, popř. i tendence k odstranění škod, budou působit proti rozdělování zisku a sníží tak objem daně z dividend. Další retardující prvek této rozpočtové položky, tj. nově uzákoněné snížení meze pro zdanění vedlejších pracovních příjmů konečnou srážkovou daní, se přes celkově pozitivní fiskální efekt projeví snížením výnosu srážkové daně z příjmů fyzických osob o 0,5 až 1 mld. Kč.

Ostatní daňové položky

Výnos poplatků za užívání dálnic a silnic dálničního typu vychází z uvažovaného zvýšení poplatku na dvojnásobek. Výše výnosu správních poplatků předpokládá, že část (cca 0,5 mld. Kč) ze zvýšených poplatků za povolování výherních hracích automatů poplyne do státního rozpočtu.

Pojistné sociálního zabezpečení

Rozpočet příjmů ze sociálního pojistného uvažuje zachování zákonné sazby 34% i jejích dílčích součástí. Do navrhovaného objemu výnosu se promítá očekávaný vliv zpřísnění postupů správy při povolování placení sociálního pojistného ve splátkách a očekávaná účinnost dalších navržených změn ve správě sociálního pojistného, které by měly působit na zlepšení jeho výběru a zbrzdění tendencí k narůstání nedoplatků.

Příjmy ze sociálního pojistného jsou rozpočtovány ve výši 209,5 mld. Kč, tj. zvýšení o 10,5% proti očekávanému výnosu v roce 1997, ale jen o 7,9% proti očekávané skutečnosti uvažované před povodněmi. V rámci rozpočtované částky činí příjmy z pojistného na důchodové pojištění 160,2 mld. Kč, což představuje, po vyloučení přirážek k pojistnému, výnos podle podílu sazby 26% ku globální sazbě 34%. Přes 97% celkového výnosu, tj. 203,6 mld. Kč jsou příjmy sociálního pojistného z civilního sektoru, spravované Českou správou sociálního zabezpečení (kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí). Pojistné z příjmů ozbrojených složek (vojáci, policisté, vězeňská služba a celníci) činí cca 5,9 mld. Kč.

Rozpočet vychází z predikce meziročního růstu objemu národohospodářských mezd o 7,6% na objem mezd a jiných pracovních příjmů vyměřovacích základů, z nichž se hradí cca 94% celkového výnosu příjmů ze sociální pojistného. Tempo růstu je diferencováno podle váhy mezd i v nestátním sektoru (nárůst o 8,8%) a v rozpočtové sféře, kde se promítá do inkasa sociálního pojistného meziroční zmrazení tempa růstu mzdových prostředků. Příjmy ze sociálního pojistného od osob samostatně výdělečně činných jsou rozpočtovány ve výši 8,4 mld. Kč při meziročním růstu o 6,3% v závislosti na stagnaci jejich počtu, včetně stabilizace jejich dobrovolného nemocenského pojišťování. Výnos penále, pokut a přirážek k pojistnému je v rámci rozpočtové úvahy kvantifikován na 4 mld. Kč.

Rychlejší tempo růstu inkasa pojistného než národohospodářských mezd, ze kterých je převážně odvozeno, vyplývá rovněž z předpokladu, že se sníží tempo růstu nových nedoplatků pojistného, zpřísní se posuzování žádostí o splátkové režimy, a že nastane intenzivnější splácení starých dluhů, včetně vyrovnání skluzu plateb z roku 1997 v důsledku povodňové situace. Do rozpočtovaného objemu sociálního pojistného je vliv těchto záměrů zapracován snížením tempa přírůstku nedoplatků, konkrétně nízkým odhadem meziroční změny stavu celkových nedoplatků.

Nedaňové příjmy

Celková navrhovaná výše nedaňových příjmů 21,5 mld. Kč je ve srovnání s upraveným rozpočtem na rok 1997 nižší o cca 3,6 mld. Kč. Tento pokles je ovlivněn zejména nižšími rozpočtovanými příjmy v kapitole Správa státních hmotných rezerv o 1,9 mld. Kč (jejíž příjmy byly v roce 1997 posíleny o zdroje z mimořádné a neopakovatelné restrukturalizace státních hmotných rezerv (odprodej zásob hmotných i mobilizačních rezerv).

V návrhu státního rozpočtu na rok 1998 se oproti upravenému rozpočtu roku 1997 předpokládá snížení rozpočtových příjmů z kreditních úroků o cca 0,6 mld. Kč. Důvodem tohoto snížení jsou především splátky zahraničních půjček od IBRD, států G 24 a EU na podporu platební bilance, které od roku 1997, kdy byly zahájeny, snižují zůstatky na účtech termínovaných vkladů státních finančních aktiv.

Rozpočtované příjmy z vládních úvěrů a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí, navrhované v úhrnné částce cca 9,0 mld. Kč, se z 94% týkají splátek státní půjčky na plynárenské VIA (tzv. vybrané integrační akce) a splátek úroků z vládních a jiných pohledávek státu vůči Ruské federaci. Návrh příjmů z plynárenských VIA ve výši 4,6 mld. Kč, odpovídající uzavřeným kontraktům na dodávky cca 1,9 mld. m³ zemního plynu, je limitován reálnými možnostmi zvyšování zadluženosti Ruské federace, výstavbou a předáváním staveb plynárenského komplexu v rámci VIA.

Z dodatku č. 1 k Dohodě mezi ČR a Ruskou federací o vypořádání zadluženosti bývalého SSSR a Ruské federace vůči ČR se předpokládají pouze splátky úroků z vládních a jiných pohledávek ČR ve výši 112,5 mil. USD, tj. cca 3,1 mld. Kč, přičemž v objemu 31,5 mil. USD (tj. 866 mil. Kč) půjde o dodávky ruského zboží. Ostatní příjmy z vládních a obdobných úvěrů v navrhované výši 492,2 mil. Kč se týkají hlavně čistého inkasa z deblokací civilních vládních pohledávek (240,5 mil. Kč) a ze splátek jistiny speciálních vládních úvěrů (200 mil.Kč).

Kapitálové příjmy

V podstatě celou sumu kapitálových příjmů tvoří očekávané příjmy správců kapitol (především v resortu obrany) z prodeje investičního majetku ve výši 0,6 mld. Kč.

Přijaté dotace

Celkový objem příjmů z přijatých dotací, rozpočtovaný na rok 1998, činí 2,95 mld. Kč, z toho 1,13 mld. Kč tvoří převod zdrojů z prostředků malé privatizace na krytí investičních programů u restituovaných objektů ústavů sociální péče a 1,82 mld. Kč finanční prostředky poskytnuté ze zdrojů PHARE.

1. Celkový přehled návrhu výdajů státního rozpočtu na rok 1998

Celkové výdaje státního rozpočtu jsou navrženy ve výši 536,6 mld. Kč. Proti upravenému rozpočtu roku 1997 to představuje přírůstek o 4,9%, resp. o 24,9 mld. Kč.

Celkové výdaje v rozpočtu na rok 1998 jsou nominálně o 12,5 mld. Kč pod úrovní schváleného rozpočtu roku 1997. Uvažovaný meziroční přírůstek výdajů ve výši 4,9% (návrh na rok 1998/upravený rozpočet 1997) znamená, že ani v reálném vyjádření nedosáhnou letošní výdajové úrovně po dvou provedených restrikcích. Po odpočtu mandatorních výdajů (zejména sociálních dávek) představuje faktický roční přírůstek kapitol v průměru cca 2,4%.

Pozitivní charakteristikou takto úsporné konstruovaného státního rozpočtu je očekávaný, velmi výrazný, pokles podílu výdajů státního rozpočtu na hrubém domácím produktu, jak o tom svědčí následující údaje:

Tabulka č. 12

Pozn.:Státní rozpočet je v letech 1994 až 1996 dle státních závěrečných účtů, v r. 1997 dle upraveného rozpočtu, v r. 1998 dle předkládaného návrhu

Základní strukturu a trend výdajů podle druhových okruhů v absolutním a relativním vyjádření ukazují následující tabulky:

Tabulka č. 13

*indexy počítány z částek v milionech Kč

Struktura výdajů podle druhových okruhů v %

Tabulka č. 14

Podíl jednotlivých výdajů na celku ukazuje graf:

Strukturálním problémem ve státním rozpočtu je trvale stoupající podíl mandatorních výdajů (zejména sociálních dávek) na rozpočtových výdajích, resp. trvalý trend otevírání nůžek mezi tempem růstu celkových výdajů a výdajů na sociální dávky, a naopak svíráním prostoru pro ostatní výdaje. Při uvažovaném nízkém přírůstku příjmů v roce 1997 tento problém znamená výrazné omezení možnosti nominálního přírůstku ostatních výdajů:

Tabulka č. 15

*) včetně výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a dotací územním orgánům na sociální dávky

I při předpokladu vyššího růstu celkových výdajů v dalších letech než je tomu letos, ale při reálném předpokladu tohoto růstu do úrovně míry inflace, představuje dnešní systém dávek sociálního zabezpečení, s ohledem na jejich trvale rostoucí podíl na výdajích státu a související vyšší meziroční tempo proti celkovým výdajům, významné riziko rozpočtové pasti". Pokud bude tento trend pokračovat. bude potřeba úhrady zákonných dávek při politice vyrovnaného rozpočtu vykoupena každoročně tvrdou restrikcí vůči bloku ostatních výdajů kapitol státního rozpočtu. Dlouhodobě bude přitom tento trend neudržitelný.

V podobné pasti uvízla celá řada západoevropských zemí. Problém rozpočtové náročnosti sociálních dávek je pro ně nyní jednou z klíčových otázek k ozdravění jejich veřejných financí a dosažení úrovně maastrichtských kritérií. Z tohoto zorného úhlu by proto měly být posuzovány otázky navrhovaných změn v sociální oblasti a měly by se urychlit systémové změny, které by zastavily zmíněné rozevírání nůžek.

Použijeme-li pro ilustraci absolutní a relativní přírůstky sledovaných veličin v letech 1997 a 1998, je problém ještě transparentnější:

Tabulka č. 16

*) včetně aktivní politiky zaměstnanosti a dotací obcím na dávky sociální pomoci

**) zde zahrnuty dluhová služba, vládní úvěry, transfery do zahraničí, majetková újma, stavební spoření. penzijní připojištění

K přímému navýšení ostatních výdajů je tedy de facto k dispozici jen 6,5 mld. Kč, veškeré další úpravy proti nominální úrovni roku 1997 po dvou úpravách směrem nahoru musí být kompenzovány jinými úpravami směrem dolů.

2. Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům

Návrh státního rozpočtu na rok 1998 uvažuje pro podnikatelské subjekty s neinvestiční dotací (včetně dotací Státnímu fondu tržní regulace) ve výši 29,4 mld. Kč, což představuje oproti upravenému státnímu rozpočtu roku 1997 pokles o 4,4 mld. Kč, tj. o 12,9%. Tento meziroční pokles je způsoben především výrazným snížením dotace na teplo a na majetkovou újmu peněžních ústavů.

Následující tabulka uvádí přehled neinvestičních dotací na rok 1998 a jejich porovnání s upraveným rozpočtem roku 1997:

Vývoj neinvestičních dotací u nosných resortů v letech 1996 - 1998 dokumentuje následující graf:

Celková neinvestiční dotace určená pro kapitolu Ministerstva dopravy činí 5 888 mil. Kč. Tím v porovnání s upraveným rozpočtem 1997 dochází k nárůstu o 372 mil. Kč. tj. o 6,7%. Do této kapitoly je směrováno cca 20% neinvestičních dotací podnikatelským subjektům, a to zejména na osobní železniční dopravu pro České dráhy. Na úhradu podílu osobní dopravy na zajištění provozuschopnosti dopravní cesty je vyčleněno 2 100 mil. Kč a na příspěvek na úhradu ztráty dopravce z provozu osobní dopravy 3 700 mil. Kč.

Neinvestiční dotace na kombinovanou dopravu ve výši 88 mil. Kč je určena na úhradu nákladů železnice spojených s přepravou kamionů v úseku Lovosice - Děčín státní hranice a představuje meziroční nárůst o 7,0 mil. Kč.

Pro podnikatelské subjekty Ministerstva průmyslu a obchodu je navržena dotace ve výši 5 666 mil. Kč. Hlavní váhu představují dotace na útlum dolů uhelných, uranových a rudných obdobně jako v minulých letech. Na útlum hornictví je vyčleněno 4 351 mil. Kč, tj. o 258 mil. Kč více než činí upravený rozpočet 1997 ve smyslu příslušných rozhodnutí vlády o pokračování útlumu.

Vzhledem k finanční situaci uhelných organizací vláda ČR svým usnesením č. 401/1997 ze dne 2. července vyslovila opětně souhlas s úhradou ze zákona vyplývajících obligatorních sociálně - zdravotních nároků vůči pracovníkům organizací uhelného průmyslu do 31. 12. 1998. Pracovníkům uranového průmyslu jsou tyto dávky poskytovány na základě usnesení vlády č. 427/1993. Finanční prostředky na útlum hornictví budou využity na technickou likvidaci dolů a na zahlazování následků důlní činnosti utlumovaných dolů a na úhradu sociálně zdravotních nákladů, jak uvádí následující tabulka:

Lze předpokládat, že vlivem povodní bude v roce 1998 docházet k určitému přesměrování útlumu do postižených oblastí, a tím k realokaci finančních zdrojů rozpočtovaných v rámci uváděné dotace v přibližném odhadu 100 - 200 mil. Kč.

Na podporu zateplování a úspor energie pro rok 1998 se předpokládá ze státního rozpočtu uvolnit 325 mil. Kč, což proti schválenému i upravenému rozpočtu roku 1997 představuje snížení o 25 mil. Kč, tj. o 7,1%. Stávající programy podpory zůstanou v roce 1998 zachovány.

Do neinvestičních dotací podnikatelským subjektům (v souladu s novou rozpočtovou skladbou) byly převedeny finanční prostředky pro rok 1998 na výzkum a vývoj ve výši 934,2 mil. Kč. Ve srovnání s upraveným rozpočtem roku 1997 dochází k nárůstu o 50 mil. Kč.

Pro resort Ministerstva zemědělství je navržena na rok 1998 dotace ve výši 9 647 mil. Kč, tj. 32,8% celkových dotací poskytovaných podnikatelským subjektům. V porovnání s upraveným rozpočtem 1997 dochází k nárůstu o 2 851,7 mil. Kč, tj. o 42,0%.

Vzhledem k tomu, že dochází ke stále se rozevírajícím nůžkám mezi cenami zemědělských výrobců a cenami vstupů do zemědělství, byl stanoven nový dotační titul "dotace na posílení příjmů zemědělských výrobců". Pro tento nový titul je navržena dotace ve výši 2 525 mil. Kč. Přidělení této dotace je založeno zejména na ohodnocení 1 ha zemědělské půdy body dle stanovených kritérií, a to cenou půdy, výměrou trvalých travních porostů, zařazením příslušného území do kategorií podle sociální struktury obyvatelstva, chovem masných plemen skotu. Přesné podmínky pro realizaci tohoto programu stanoví vláda svým nařízením.

Objem dotace pro Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond představuje 3 450 mil. Kč a zůstává ve stejné úrovni jako upravený rozpočet letošního roku. Tento fond poskytuje peněžním ústavům garance za úvěry zemědělcům a hradí část úroků z poskytnutých úvěrů. Od vzniku PGRF (tj. od roku 1994) státní rozpočet poskytl celkovou dotaci ve výši 14,6 mld. Kč a následující grafické znázornění ukazuje její vývoj.

V rámci dotace na rok 1998 pro PGRF se předpokládá, že bude na odstraňování následků povodní využito cca 200 mil. Kč, a to vyšší orientací na postižené oblasti.

Přímé dotace do agrokomplexu jsou pro rok 1998 navrženy v objemu 2 617 mil. Kč, tj. o 209 mil. Kč více než činí upravený rozpočet 1997. Výše dotace pro příští rok vychází ze stávajících programů podpory podnikatelů v zemědělství.

Dotace pro lesní hospodářství jsou v rozpočtu na rok 1998 zahrnuty ve výši 830 mil. Kč a budou z nich kromě podpory hospodaření v lesích hrazeny i zákonné nároky vyplývající ze zákona o lesích. Proti upravenému rozpočtu 1997 rostou o 9,4%. V rámci této dotace se očekává, že 40 mil. Kč bude použito na odstraňování následků povodní, a to především na obnovu lesů a zalesnění formou rozšíření stávajících programů.

Dotace do vodního hospodářství ve Výši 100 mil. Kč jsou určeny na opravy a údržbu stávajících vodohospodářských zařízení v malých obcích. Dotace na výstavbu, modernizaci a rekonstrukci vodovodů a souvisejících vodárenských objektů byly od roku 1997 převedeny ve výši 300 mil. Kč do investičních dotací.

Dotace Státnímu fondu tržní regulace v roce 1998 je rozpočtována ve výši 1 138 mil. Kč, což odpovídá objemu prostředků v upraveném rozpočtu 1997. Převážná část uvažované dotace je plánována na podporu vývozu mléka a mléčných výrobků. Pro regulaci trhu potravinářských obilovin se počítá s využitím úvěrových zdrojů.

Dotace na teplo jsou v návrhu státního rozpočtu na rok 1998 zapracovány ve výši 200 mil. Kč vzhledem k tomu, že k 1. 1. 1998 se ruší maximální ceny tepelné energie pro domácnosti. Tato dotace bude řešit pouze výjimečné případy, kdy cena tepelné energie pro domácnosti bude v rozpětí od 300 Kč/1GJ do 425 Kč/1GJ, a to na základě vyjádření příslušných finančních ředitelství a Územních inspektorátů Státní energetické inspekce.

Podpora exportu: v návrhu rozpočtu na rok 1998 je pro podporu exportu vyčleněna částka ve výši 1 227 mil. Kč, tj. o 213 mil. Kč více než v upraveném rozpočtu na rok 1997; meziroční přírůstek činí 21%.

Významná podpora státu v rozvoji exportní politiky bude dosažena především v legislativní oblasti. V rámci Korekce hospodářské politiky a dalších transformačních opatření z dubna tohoto roku se vláda zavázala ke zlepšení podmínek pro vývoz zboží a uložila připravit novelu zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Smyslem novely zákona je zajistit rozšíření rozsahu a forem podpory exportu a tím i činnosti EGAP a ČEB o všechny fáze přípravy a získání vývozního kontraktu, zabezpečení výroby pro vývoz a poskytování záruk za řádné plnění všech závazků a povinností vývozce. Předpokládá se, že novela zákona vstoupí v platnost od roku 1998. Proto při přípravě rozpočtu je s rozšířením aktivit EGAP a ČEB, a tím i závazků státního rozpočtu, počítáno.

K posílení podpory exportu je ve státním rozpočtu na rok 1998 navržena dotace do pojistných fondů EGAP ve výši 850 mil. Kč, což je přibližně stejná úroveň jako v roce 1997. Celková výše fondů a rezerv EGAP by tak měla dosáhnout téměř 7 mld. Kč, která umožní nárůst pojistné kapacity EGAP na cca 48 mld. Kč, tj. o cca 14 mld. Kč proti roku 1997.

Objem vývozních úvěrů poskytnutých Českou exportní bankou dosáhne ke konci roku 1998 předpokládané výše cca 39 mld. Kč; ve stejném rozsahu se zvýší požadavky na záruky poskytované ze státního rozpočtu.

V návrhu státního rozpočtu na rok 1998 je pro ČEB vyčleněno na krytí ztrát plynoucích ze zvýhodněného financování 300 mil. Kč oproti 106 mil. Kč v upraveném rozpočtu na rok 1997. Návrh dotace se pohybuje na dolní hranici požadavků ČEB plynoucích z jejího obchodního plánu na rok 1998.

V kapitole VPS je rozpočtováno 77 mil. Kč na dotování rozdílů mezi domácími a zahraničními sazbami úroků u obchodních případů se zvýhodněným financováním, které byly zahájeny před účinností zákona č. 58/1995 Sb.

Dotace na podporu malého a středního podnikání pro Českomoravskou záruční a rozvojovou banku je zapracována do rozpočtu na rok 1998 ve výši 825 mil. Kč, což je o 75 mil. Kč méně než činí upravený rozpočet roku 1997. Tato výše by měla sloužit na pokrytí nových smluv v rámci stávajících programů.

Pro podnikatele postižené povodněmi byl usnesením vlády č. 470/1997 vytvořen program REKONSTRUKCE, v němž bude pokračováno i v roce 1998. Finanční prostředky na tento program budou zabezpečeny z prostředků PHARE a státních finančních aktiv.

Nově byla do kapitoly VPS na rok 1998 zahrnuta dotace ve výši 200 mil. Kč na nápravu škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek. Tato dotace je na straně příjmů státního rozpočtu kryta z úhrad z vydobytých vyhrazených nerostů podle § 32a zákona č. 44/1988 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).

V souvislosti s novou rozpočtovou skladbou se do neinvestičních dotací podnikatelským subjektům převádí nové dotační tituly: dopady embarga, majetková újma peněžních ústavů, rezerva na vyrovnání finančních nároků vyplývajících z financování soukromých škol v roce 1997, zajištění činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů, dotace soukromému školství, dotace na ochranu památek, dotace na výzkum a vývoj v oblasti jaderné bezpečnosti.

3. Sociální transfery obyvatelstvu

Výdaje na sociální transfery zahrnují výdaje na sociální dávky, poskytované při splnění zákonných podmínek občanům nebo rodinám a celý objem výdajů na státní politiku zaměstnanosti (na podpory - hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání i na státní služby zaměstnanosti). Jsou rozpočtovány. včetně dotace na dávky sociální péče do územních rozpočtů. Ve výši 228,6 mld. Kč (z toho v kapitolách státního rozpočtu 223,7 mld. Kč). Tento objem je o 7,8% vyšší proti upravenému rozpočtu na rok 1997.

Podíl výdajů na sociální transfery (včetně dotace na dávky sociální péče do územních rozpočtů) na celkových výdajích státního rozpočtu rok od roku roste a v návrhu na rok 1998 činí 42,6%, což je o cca 1 procentní bod více než lze očekávat v letošním roce a o 4.3 procentního bodu více než činil tento poměr ve skutečných rozpočtových výdajích za rok 1996 (38,2%).

Návrh těchto výdajů zohledňuje jejich očekávanou výši v roce 1997, predikci makroekonomických indikátorů rozhodných pro podmínky jejich přiznávání a již schválené změny a doplňky sociálních zákonů. Dále se v návrhu promítá zvýšení důchodů a částek životního minima realizované v roce 1997 a předjímá v položkách výdajů na důchody, sociální dávky i výdajů na podpory v nezaměstnanosti účinnost novel zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti a zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu ve znění pozdějších předpisů, které byly vráceny k dalšímu projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu (Parlamentní tisk č. 225). Bez tohoto posledního předpokladu by se výdaje na sledované mandatorní položky musely zvýšit o 12 až 13 mld. Kč (rozpětí je stanoveno s ohledem na možný dopad změny sociální situace občanů v oblastech postižených povodněmi na četnost i výši vyplácených dávek).

Celkový objem sociálních transferů je v návrhu na rok 1998 strukturován takto (v mld. Kč):

Tabulka č. 19

*) údaj za očekávanou skutečnost 1997 i návrh SR 1998 zahrnuje přesun výdajů na "zvýšení důchodů pro bezmocnost" z položky důchodů do položky ostatních sociálních dávek;

**) včetně výdajů na příspěvek na zvýšení cen tepla a na nájemné, které nebyly pro rok 1997 rozpočtovány, ale jsou vypláceny podle nových zákonů od 2. pololetí 1997.

Tempo růstu jednotlivých okruhů výdajů je propočteno k očekávané skutečnosti 1997, která je očištěna na srovnatelnou základnu s návrhem na rok 1998. Z tabulky je patrné, že i při zohlednění legislativních zásahů do algoritmu zvyšování důchodů a sociálních dávek a zpřísnění podmínek pro výplatu podpor v nezaměstnanosti tyto výdaje značně rostou. Tato situace je dána jak finančně náročným nastavením sociální sítě (včetně účinků již schválených legislativních novel a nových zákonů o příspěvku na zvýšení cen tepla a na nájemné), tak i změnami v ekonomickém prostředí, zejména vlivem zvyšování míry nezaměstnanosti na růst výdajů na tzv. pasivní i aktivní státní politiku zaměstnanosti. Výjimku tvoří dotace ze státního rozpočtu na výplatu dávek okresními úřady a obcemi, kde se do očekávané skutečnosti na rok 1997 promítá neopakovatelný vliv výplaty jednorázových příspěvků 30 tisíc Kč rodinám postiženým povodněmi.

Ve výdajích na důchody ve výši 157,7 mld. Kč (z toho v kapitole MPSV 153,6 mld. Kč) je zapracován celoroční dopad zvýšení důchodů od 1. 8. 1997, přírůstek výdajů v důsledku uplatnění nové konstrukce důchodů a odhadovaný dopad novely zákona o důchodovém pojištění č. 134/1997 Sb. Již v základně roku 1997 je vyloučeno zvýšení důchodů pro bezmocnost, které je ve výši necelé 1 mld. Kč převedeno do ostatních sociálních dávek, což je v souladu s jejich sociální povahou i nově uplatněným zákonným mechanismem jejich zvyšování v závislosti na částkách životního minima.

Předpokládá se, že dojde ke schválení zpřísněného valorizačního schématu Parlamentem podle návrhu vlády, takže při mezním využití zmocnění vlády by zvýšení důchodů bylo přesunuto z roku 1998 k 1. lednu 1999. Při příznivém vývoji rozpočtového hospodaření navrhovaná novela umožňuje rozhodnout o zvýšení důchodů i v rozmezí kumulativního nárůstu indexu spotřebitelských cen od 5 do 10%, tedy kdykoliv ve druhém pololetí 1998.

Z návrhu vyplývá rozdíl mezi výdaji na důchody a rozpočtovanými příjmy na důchodové pojištění při 26% sazbě pojistného ve výši 2,4 mld. Kč. Tento rozdíl pravděpodobně pokryje jen část výdajů na správní režii, které se zvlášť nerozpočtují v rámci běžných a kapitálových výdajů správců kapitol. To platí i při zmrazení mezd a běžných výdajů této části státní správy, které však nelze vztahovat na Výdaje na spoje (poštovné) související s výplatami důchodů. Návrh státního rozpočtu na rok 1998 uvažuje s mírným deficitem hospodaření důchodového pojištění v roce 1998.

Ve výdajích na dávky nemocenského pojištění ve výši 24,5 mld. Kč je zahrnuta potřeba finančních prostředků pro neepidemickou situaci v nemocnosti v roce 1998 a zohledněn vliv nárůstu mezd jako vyměřovacích základů pro nemocenské dávky. Uvážen byl i dopad vládou schváleného věcného záměru ve změně konstrukce dávek, u kterého se očekává účinnost zákonné změny v průběhu roku 1998. Výsledný meziroční nárůst činí 2,1 mld. Kč. Převážná část těchto výdajů se realizuje v civilním sektoru, tj. v kapitole MPSV. Ve státním rozpočtu na rok 1998 je nově jako výplatní místo zařazeno i Ministerstvo financí pro obsluhu ozbrojených složek celníků.

Ve výdajích na podpory v nezaměstnanosti (hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání) ve výši 3,9 mld. Kč je zohledněno významné zvýšení očekávané míry nezaměstnanosti v roce 1998 na 5,4% (meziroční nárůst o 1,2 procentní bodu). Zvýšení finanční potřeby na tento mandatorní výdaj o 30% (proti schválenému rozpočtu na rok 1997 dokonce o 56%) je již korigováno o vliv uplatnění zpřísněných podmínek pro poskytování podpor v nezaměstnanosti projednávaných poslaneckou sněmovnou Parlamentu.

Zvýšení výdajů na státní služby zaměstnanosti o 400 mil. Kč, které jsou přiřazovány k mandatorním sociálním transferům do rámce výdajů na státní politiku zaměstnanosti, reaguje na stagnaci těchto výdajů v posledních dvou letech v podmínkách, kdy narůstá nezaměstnanost, a tím i poptávka po těchto službách. S růstem počtu uchazečů o zaměstnání roste tlak i na tyto státní aktivity a trvale se zvyšuje potřeba státní podpory zaměstnávání zdravotně postižených osob. Návrh ve výši 1 mld. Kč je proto úměrný nárůstu míry nezaměstnanosti.

Návrh výdajů na dávky státní sociální podpory (včetně výdajů na výplatu příspěvku na zvýšení cen tepla a na nájemné) v celkové výši 33,0 mld. Kč zohledňuje celoroční vliv valorizace částek životního minima od 1. 7. 1997 na objem výplaty dávek v roce 1998 a obsahuje rezervu na pokrytí jedné valorizace těchto částek, realizované od července 1998 v nově navrhovaném, zákonem přípustném rozsahu. Tím je do návrhu promítnut nejen již schválený soubor novel, který se dotýká úpravy dávek státní sociální podpory (zejména nové konstrukce přídavku na dítě), ale i očekávaný vliv schválení novely zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu na výši těchto dávek i na nově definovaný okruh osob, které budou splňovat podmínky pro výplatu dávek testovaných na příjmy. Návrh počítá i s vnitřní rezervou na zpožděný vliv zhoršené sociální situace obyvatelstva v oblastech postižených povodněmi, zejména u sociálního příplatku (zvýšení rozpočtované potřeby o 22%) a příspěvku na bydlení (zvýšení téměř o 44%).

Výdaje na ostatní sociální dávky nově zahrnují finanční zdroje na zvýšení důchodů pro bezmocnost ve výši 1,2 mld. Kč (ve státním rozpočtu na rok 1997 byly zahrnuty do výdajů na důchody). Zbytek představuje rozpočet sociálních dávek pro ozbrojené složky, vyplácených podle zvláštních předpisů. Je zde přičleněna i minimální rezerva na sociální problémy ve výši 200 mil. Kč. Tato položka slouží ke krytí případných nesrovnalostí v odhadu finanční potřeby na výplatu sociálních dávek i na nepředvídané dopady změn zákonných předpisů v sociální oblasti.

Výše zúčtovatelné dotace ze státního rozpočtu na dávky sociální péče vyplácené okresními úřady a pověřenými obcemi se navrhuje v částce více než 4,9 mld. Kč. Na tyto výdaje působí protisměrné vlivy, které byly zohledněny: se zavedením státní sociální podpory došlo k relativnímu poklesu potřeby těchto prostředků, protože její "měkkost" zúžila okruh osob, kterým se z titulu sociální potřebnosti dorovnává příjem na úroveň životního minim a; stěžejním okruhem příjemců se stávají zdravotně postižené osoby v definovaném okruhu příjmově netestovaných sociálních dávek poskytovaných na bázi indikace zdravotního postižení. Výjimečnost situace výplaty jednorázového příspěvku 30 tisíc Kč pověřenými obcemi ke krytí základních životních potřeb domácností postižených povodňovou kalamitou a zvýšené nároky v souvislosti s růstem okruhu sociálně potřebných osob se promítá zejména do očekávané skutečnosti výdajů v roce 1997. Do návrhu výše dotace ve státním rozpočtu na rok 1998 je zapracován odhad úspory vyplývající ze zpřísnění výplaty některých těchto dávek (příspěvků na zakoupení, opravu a provoz motorového vozidla) podle vyhlášky MPSV č. 138/1997 Sb.

4. Výdaje na veřejnou spotřebu [Neinvestiční nákupy a související výdaje rozpočtových organizací, příspěvky příspěvkových organizací, transfery občanským sdružením a obdobným organizacím.]

Významnými výdajovými okruhy veřejné spotřeby státu, po odpočtu transferů obyvatelstvu, jsou platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci včetně, pojistné na sociální zabezpečení a příděl FKSP, příspěvky na činnost příspěvkových organizací a ostatní neinvestiční výdaje.

Podstatnou částí rozpočtu veřejné spotřeby jsou výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci. Včetně mzdových nákladů PO jsou v návrhu rozpočtu na rok 1998 uvažovány ve výši 74,6 mld. Kč, tj. na úrovni upraveného rozpočtu na rok 1997 (index 1998/97 = 100,4%). Spolu s pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem do FKSP budou činit celkové výdaje související se zaměstnanci veřejného sektoru v roce 1998 (bez rezervy na platy vč. pojistného v kapitole VPS) cca 101,8 mld. Kč.

V návrhu rozpočtu na rok 1998 se neuvažuje se mzdovým nárůstem. Nominální průměrný plat se v návrhu na rok 1998 promítá ve výši 11 238 Kč a je proti upravenému rozpočtu roku 1997 vyšší pouze o 1,7%. Toto zvýšení představuje saldo změn, promítnutých v návrhu rozpočtu. Změny jsou podloženy přijatými zákony a usneseními vlády nebo mají organizační a metodický charakter. Promítá se v něm i snížení počtu zaměstnanců. Ve vazbě na předpokládanou inflaci činí index reálného platu 93,9% k upravenému rozpočtu na rok 1997.

Ostatní platby za provedenou práci v rozpočtových organizacích se proti upravenému rozpočtu 1997 zvyšují o 352 mil. Kč tj. o 11,6%. V této částce se promítá zejména zvýšení určené na misi SFOR a dále metodické vlivy (přesun některých položek z jiných druhů výdajů oproti základně).

Tabulka č. 20

Počet zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací se proti upravenému rozpočtu na rok 1997 snižuje o 8 937 osob. V rozpočtových organizacích dochází ke snížení o 3 953 osob, z toho činí snížení zaměstnanců státní správy vč. správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany 1 014 osob a v příspěvkových organizacích se počet snižuje o 4 984 osob.

V rámci těchto sumárních údajů dochází ke zvýšení státní správy, například:

- o 10 zaměstnanců Ministerstva kultury na rozšířené kompetence o rozhlasové a televizní vysílání (zák. č. 272/1996 Sb.) a k zabezpečení činnosti týkající se programu regenerace památkových rezervací a zón,

- o 10 zaměstnanců Státního úřadu pro jadernou bezpečnost převodem z podřízené rozpočtové organizace (usn. vlády č. 227/96),

- o 70 zaměstnanců Úřadu pro státní informační systém ze zrušené podřízené příspěvkové organizace,

- o 3 zaměstnance Puncovního úřadu pro nově otevřenou expozituru (zvýšení je kryto snížením v podřízených rozpočtových a příspěvkových organizacích),

- o 11 zaměstnanců nově koncipovaného Úřadu pro civilní letectví (zákon č. 49/1997 Sb. vyhláška č. 108/1997 Sb.),

- o 79 zaměstnanců Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a o 312 zaměstnanců Ústavu pro kontrolu léčiv, které se staly správními úřady podle zák. č. 79/1997 Sb. (dosud podřízené rozpočtové organizace).

Snížení o 20 zaměstnanců u Ministerstva spravedlnosti odpovídá kompetenci v oblasti veřejné správy, která nebyla na Ministerstvo spravedlnosti ze zrušeného Úřadu pro legislativu a veřejnou správu převedena.

Snížení (úspora) 50 zaměstnanců se promítá v organizacích státní správy Ministerstva zemědělství.

Ve správě ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany se kromě zpřesnění údajů Ministerstev obrany a vnitra promítá u Vězeňské služby snížení počtu osob o 1 374, v tom jako metodická změna ve vazbě na novou rozpočtovou skladbu snížení o 1 774 zaměstnaných vězňů (jejich odměny budou vypláceny z ostatních plateb za provedenou práci, nikoli z prostředků na platy) a zvýšení počtu zaměstnanců Vězeňské služby o 400 osob.

Ostatní neinvestiční výdaje kapitol zahrnují zejména výdaje na neinvestiční nákupy a související výdaje rozpočtových organizací (bez platů a pojistného) a příspěvky příspěvkovým organizacím. Tato výdajová oblast byla v roce 1997 znatelně poznamenána přijatými restriktivními opatřeními. Návrh rozpočtu na rok 1998 znamená pro většinu kapitol zmrazení těchto výdajů na úrovni upraveného rozpočtu na rok 1997 (po promítnutí vlivu delimitací), a tím nadále vytváří tlak na hospodárnost ve výdajích kapitol.

V návrhu státního rozpočtu na rok 1998 jsou na financování činností a úkolů v oblasti výzkumu a vývoje zabezpečeny prostředky v celkovém objemu 8 675 mil. Kč, tj. o 11,6% více proti upravenému rozpočtu na rok 1997. Toto zvýšení je ovlivněno zejména vyšší dynamikou výdajů v kapitole Ministerstva obrany v souvislosti se zvýšením vojenských výdajů podle usnesení vlády č. 478/96. Z uvedené částky tvoří běžné výdaje 6 682 mil. Kč a kapitálové výdaje 1 993 mil. Kč. Navrhovaná výše výdajů představuje podíl 0,47% z objemu HDP.

Rozdělení výdajů na institucionální a účelové prostředky dokumentuje následující tabulka, ze které je patrný 18%-ní nárůst účelových prostředků, zejména v kapitole Ministerstva obrany, což je v souladu se schválenými Zásadami vlády pro oblast výzkumu a vývoje.

Tabulka č. 21

Vedle výdajů na veřejnou spotřebu zajišťovaných prostřednictvím kapitol jsou vyčleněny prostředky v kapitole všeobecná pokladní správa (VPS).

Významnými položkami neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů v kapitole VPS jsou kromě dluhové služby především výdaje na volby v celkové výši 857 mil. Kč (komunální a senátní volby).

Index meziročního růstu ostatních běžných výdajů (139,0%) ovlivňují výdaje kapitoly VPS. Jde zejména o růst mandatorních výdajů hrazených z kapitoly VPS (např. státní příspěvky na stavební spoření, státní podpora hypotéčního úvěrování a podpora bezúročných půjček na bytovou výstavbu, vládní úvěry viz dále). Vedle dalších konkrétních položek (např. rezerva na jednorázové náhrady na zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, soudní a mimosoudní rehabilitace, rezerva na převod léčeben dlouhodobě nemocných z působnosti okresních úřadů do systému zdravotního pojištění, rezerva na mimořádné události) je navržena vládní rozpočtová rezerva 1 037 mil. Kč. Vzhledem k maximálnímu krácení této rezervy v roce 1997 v důsledku přijatých restrikcí až na úroveň 350,5 mil. Kč dosahuje meziroční index 295,8%.