Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 5 odst. 1 se za slovo "je" vkládají slova "při zastupování státu".

2. V § 6 odst. 1 se středník nahrazu

je tečkou a vypouštějí se slova "v době branné pohotovosti státu také vyšší a nižší polní státní zastupitelství".

3. V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámek č. 1a) až 1c) znějí:

"(2) Na Vrchním státním zastupitelství v Praze a Vrchním státním zastupitelství v Olomouci se zřizují úřady pro stíhání hospodářské a majetkové kriminality (dále jen "úřad"), které mohou vykonávat dozor ve věcech týkajících se trestných činů podle hlavy druhé a hlavy deváté zvláštní části trestního zákona, jestliže takovým činem byla způsobena škoda ve výši nejméně 50 mil. Kč. Při tomto výkonu dozoru je úřad příslušný k provádění úkonů státního zastupitelství k odhalování trestné činnosti podle zvláštního zákona.^1c). Úřad je organizační složkou vrchního státního zastupitelství a tvoří jej státní zástupci a ostatní zaměstnanci Vrchního státního zastupitelství určení vrchním státním zástupcem. V čele úřadu je ředitel, který je současně náměstkem vrchního státního zástupce.

___________________

^1c) § 34b odst.6 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů".

(3) V trestním řízení může vrchní státní zastupitelství odejmout věc krajskému státnímu zastupitelství v obvodu své působnosti a vykonávat ve věci dozor, jestliže se věc týká trestného činu účasti na zločinném spolčení nebo trestných činů spáchaných ve prospěch zločinného spolčení podle zvláštního zákona^1a), které byly spáchány v obvodech dvou nebo více krajských státních zastupitelství, nebo jestliže vyšetřování o takových trestných činech vede útvar vyšetřování s působností na celém území České republiky^1b).".

(4) Ustanovení odstavce 2 se obdobně užije i na postup státního zastupitelství při plnění povinností k odhalování trestné činnosti podle zvláštního zákona^1c).

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7.

4. § 9 zní:

(1) Vyšší státní zastupitelství vykonávají dohled nad činností bezprostředně nižších státních zastupitelství ve svém obvodu, a to Nejvyšší státní zastupitelství nad vrchními státními zastupitelstvími, vrchní státní zastupitelství nad krajskými státními zastupitelstvími a krajská státní zastupitelství nad okresními státními zastupitelstvími.

(2) Při výkonu dohledu vyšší státní zastupitelství posuzuje činnost bezprostředně nižšího státního zastupitelství zejména z hlediska dodržování právních předpisů, rychlosti a plynulosti řízení. Zjistí-li, že bezprostředně nižší státní zastupitelství neplní řádně své povinnosti nebo nedostatečně využívá svých oprávnění, je vyšší státní zastupitelství oprávněno bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství dát pokyn k odstranění zjištěných nedostatků. Pokynem nelze zasahovat do řízení nebo postupu ve věci státního zastupitelství, nad nímž bezprostředně nižší státní zastupitelství vykonává dohled.

(3) Nižší státní zastupitelství podávají o své činnosti vyšším státním zastupitelstvím každý rok zprávu za uplynulý rok; podání zvláštní zprávy si může vyšší státní zastupitelství kdykoli vyžádat.

(4) Nejvyšší státní zástupce je oprávněn vydávat pokyny obecné povahy ke sjednocení a usměrnění činnosti státního zastupitelství a k takovému prosazování prostředků stanovených v zákoně, které přispívají k dodržování právních předpisů a k odpovídajícímu postihu za jejich porušování.".

___________________

^1a) § 43, § 89 odst. 20 a § 163a zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

^1b) § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

5. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní:

(1) Státní zastupitelství si vzájemně poskytují informace, které potřebují k plnění svých úkolů. Informací se rozumí údaje o postupu státního zastupitelství při výkonu jeho pravomoci v určité věci a údaje, které v této souvislosti státní zastupitelství zjistilo. S právem vyžadovat informace není spojeno právo jakkoliv zasahovat do postupu ve věci, v níž se informace vyžadují, nejde-li současně o výkon dohledu.

(2) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, státní zastupitelství informují o své činnosti veřejnost; přitom postupují tak, aby nedošlo k ohrožení postupu při vyřizování věci nebo k neoprávněnému zásahu do práva na ochranu osobnosti. Informace týkající se konkrétní věci poskytuje státní zastupitelství, které je nebo bylo ve věci činné, nebo státní zastupitelství příslušné k výkonu dohledu. Jiné státní zastupitelství je oprávněno podat informaci jen o úkonu, který v určité věci samo provedlo.".

6. § 11 odst.3 zní:

"(3) Státní zástupci, působící v jednotlivých státních zastupitelstvích, jsou povinni řídit se příkazy vedoucího státního zastupitelství a vedoucího organizačního útvaru, v němž vykonávají svou funkci, s výjimkou příkazu, který by byl v rozporu se zákonem. Má-li státní zástupce za to, že příkaz odporuje zákonu, je povinen o tom písemně vyrozumět vedoucího státního zastupitelství, včetně uvedení konkrétních důvodů a odkazu na příslušná ustanovení právních předpisů, o které své stanovisko opírá. Trvá-li vedoucí státního zastupitelství na svém pokynu, přidělí věc jinému státnímu zástupci. O důvodnosti opakovaného odepření téhož pokynu rozhodne vedoucí bezprostředně vyššího státního zastupitelství.".

7. § 13 zní:

(1) Ministr spravedlnosti je nadřízen nejvyššímu státnímu zástupci. Má právo nejvyššímu státnímu zástupci uložit, aby vydal pokyn obecné povahy, nebo aby posoudil, zda vydaný pokyn obecné povahy je v souladu se zákonem. Nevyhoví-li nejvyšší státní zástupce takovému pokynu, je povinen své stanovisko ministru spravedlnosti písemně zdůvodnit. Ministr spravedlnosti může rovněž nejvyššímu státnímu zástupci uložit, aby postupem stanoveným v tomto zákoně zajistil výkon dohledu, má-li za to, že v určité věci státní zastupitelství nepostupuje tak, jak mu ukládá zákon.

(2) Nad činností Nejvyššího státního zastupitelství ministr spravedlnosti vykonává dohled. Při výkonu dohledu však nemůže nejvyššímu státnímu zastupitelství odejmout věc a působit v ní sám.

(3) Od jednotlivých státních zastupitelství může ministr spravedlnosti požadovat informace v rozsahu stanoveném v § 10a odst. 1.

(4) Nejvyšší státní zastupitelství podává Ministerstvu spravedlnosti každý rok zprávu o činnosti státního zastupitelství za uplynulý rok; podání zvláštní zprávy si může Ministerstvo spravedlnosti kdykoliv vyžádat.".

8. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:

(1) Úkolem správy státního zastupitelství je vytvářet státnímu zastupitelství podmínky k řádnému výkonu jeho činnosti, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dbát na řádné plnění úkolů svěřených státnímu zastupitelství na úseku správy.

(2) Orgány správy státního zastupitelství jsou vedoucí jednotlivých státních zastupitelství a jejich náměstci. Správu okresních státních zastupitelství vykonávají též krajští státní zástupci a jejich náměstci.

(3) Ministerstvo spravedlnosti vykonává správu státního zastupitelství buď přímo nebo prostřednictvím vedoucích jednotlivých státních zastupitelství; správu okresních státních zastupitelství může vykonávat též prostřednictvím krajských státních zástupců.

(4) Náměstci vedoucího státního zástupce vykonávají správu v rozsahu jím stanoveném. Vedoucí státní zástupce může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony správy též státního zástupce nebo jiného zaměstnance příslušného státního zastupitelství.

(5) Při výkonu správy jsou vedoucí státní zástupci podřízeni Ministerstvu spravedlnosti, okresní státní zástupci též krajským státním zástupcům.".

9. § 14 zní:

Ustanovení této části se užije, pokud zvláštní zákon nevymezí oprávnění státního zastupitelství jinak.".

10. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně poznámky č. 1d) zní:

(1) Ministerstva a jiné správní úřady, orgány územní samosprávy a právnické osoby jsou povinny bez průtahů vyhovět dožádáním státního zastupitelství učiněným v konkrétní věci, v níž státní zastupitelství uplatňuje svoji působnost, zejména zapůjčovat spisy a doklady nebo jejich opisy a podávat potřebná vysvětlení; stanoví-li tak zvláštní zákon, přísluší jim za vyřízení dožádání úplata^1d).

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost zachovávat státní, hospodářské a bankovní tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.".

___________________

^1d) Např. § 15 odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.".

11. § 16 odst. 5 zní:

"(5) Kdo se bez omluvy nebo opětovně bez závažného důvodu na výzvu nedostaví ke státnímu zastupitelství, může být na jeho příkaz předveden policejním orgánem. Státní zastupitelství může takové osobě též uložit pořádkovou pokutu až do výše 5.000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i tomu, kdo bezdůvodně odmítne podat vysvětlení, při podání vysvětlení úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj nebo důležitý údaj zatají, anebo odmítne vyhovět dožádání podle tohoto zákona.

12. § 16 se doplňuje odstavci 6 a 7, které znějí:

"(6) Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty může ten, komu byla pořádková pokuta uložena, podat do tří dnů od oznámení rozhodnutí stížnost u státního zastupitelství, které takové rozhodnutí vydalo; to neplatí, jde-li o rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství. O stížnosti rozhoduje bezprostředně vyšší státní zastupitelství.

(7) Na oznamování rozhodnutí o pořádkové pokutě, určení náležitostí písemného vyhotovení takového rozhodnutí, rozhodování o stížnosti proti němu a na vymáhání pořádkové pokuty se jinak užijí přiměřeně ustanovení trestního řádu.".

13. § 18 odst. 2 zní:

"(2) Pracovní poměr státního zástupce se zakládá jmenováním. Podmínkou jmenování je složení slibu do rukou ministra spravedlnosti. Součástí jmenování je i přidělení státního zástupce k určitému krajskému státnímu zastupitelství, v jehož obvodu bude státní zástupce dočasně přidělen k výkonu funkce k okresnímu státnímu zastupitelství.".

Odstavec 4 zní:

"(4) Státní zástupce, který po svém jmenování vykonával funkci alespoň 3 roky, má nárok na to, aby se svým souhlasem byl přidělen k výkonu služby k určitému státnímu zastupitelství bez možnosti dočasného přidělení k výkonu funkce k okresnímu státnímu zastupitelství v obvodu krajského státního zastupitelství.".

14. § 20 zní:

(1) Státního zástupce lze s jeho souhlasem dočasně přidělit k zajištění úkolů státního zastupitelství k jinému státnímu zastupitelství nebo k využití jeho odborných schopností a zkušeností k Ministerstvu spravedlnosti. Součástí rozhodnutí je i stanovení doby dočasného přidělení.

(2) O dočasném přidělení rozhoduje vedoucí státního zastupitelství, které je ve vztahu k oběma státním zastupitelstvím nejblíže vyšší. O dočasném přidělení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce a o dočasném přidělení k Ministerstvu spravedlnosti ministr spravedlnosti.".

15. V § 21 písm. d) se slovo "propuštění" nahrazuje slovy "odvolání z funkce státního zástupce".

16. § 22 odst.2 zní:

"(2) Ostatní vedoucí státních zastupitelství, jejich náměstky a náměstky nejvyššího státního zástupce jmenuje do těchto funkcí a odvolává z nich ministr spravedlnosti.".

17. V § 24 odst. 1 se vypouští tečka na konci a připojují se slova "nebo co by mohlo narušit vážnost funkce státního zástupce.".

18. § 27 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

"(3) Jednání uvedené v odstavci 2 je závažným kárným proviněním, jestliže vzhledem k povaze porušené povinnosti, způsobu jednání, míře zavinění, opakování nebo jiné přitěžující okolnosti je jeho škodlivost zvýšena.".

19. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní:

(1) Za kárné provinění lze uložit státnímu zástupci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) důtku,

b) snížení nebo odnětí platového koeficientu, který je podle zvláštního zákona součástí platu, na dobu až tří let,

c) snížení platu až o 25% na dobu nejvíce šesti měsíců a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného postihu, na dobu nejvíce jednoho roku,

d) pozastavení zvýšení započtené doby pro určení platu na dobu až tří let,

e) snížení započtené doby pro určení platu o tři roky na dobu až tří let.

(2) Kárné opatření uvedené v odstavci 1 písm. d) a e) nelze uložit, jestliže pro výši platu státního zástupce u určitého státního zastupitelství nemá započtená doba význam.

(3) Za závažné kárné provinění lze uložit státnímu zástupci podle míry závažnosti takového kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) odvolání z funkce státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti,

b) snížení započtené doby pro určení platu o šest let na dobu až tří let; to neplatí pro státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství,

c)přeložení na jiné státní zastupitelství téhož nebo nižšího stupně na návrh ministra spravedlnosti.".

20. V § 28 odst. 1 se za slovo "jmenovaných" vkládají slova "na dobu tří let" a na konci se připojují věty:" Předseda i členové kárného senátu mohou být jmenováni opětovně. Činnost kárného senátu zajišťuje Nejvyšší státní zastupitelství.".

21. § 31 zní:

(1) Na kárnou odpovědnost státních zástupců se použije obdobně zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou ustanovení § 1, § 2, § 3 odst.1 a 3, § 5, § 6 odst.2 a 4, § 7 odst. 2 a 3, § 8, § 16 odst. 5, § 18, 19, 22, 23, 25 a 26.

(2) Pokud se v zákonu uvedeném v odstavci 1 mluví o soudu, rozumí se tím státní zastupitelství, předsedou soudu se rozumí vedoucí státní zástupce a soudcem se rozumí státní zástupce; kárným soudem a kárným senátem se rozumí kárný senát podle § 28 odst. 1 tohoto zákona a kárnými opatřeními se rozumí kárná opatření podle § 27a tohoto zákona.".

22. § 33 zní:

(1) Právním čekatelem se může stát bezúhonný občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům a absolvováním právnické fakulty dosáhl vysokoškolského právnického vzdělání. Právní čekatel vykonává čekatelskou praxi, jejímž účelem je dosažení odborné způsobilosti pro výkon funkce státního zástupce.

(2) Čekatelská praxe je vykonávána v pracovním poměru na dobu určitou v délce 39 měsíců. V souvislosti s uzavřením pracovní smlouvy právní čekatel udělí souhlas s přidělením k výkonu funkce státního zástupce k určitému krajskému státnímu zastupitelství na služební místo určené pro výkon funkce u okresního státního zastupitelství v jeho obvodu a že po dobu výkonu tohoto služebního místa uděluje souhlas k tomu, že bude dočasně přidělován k výkonu funkce k okresním státním zastupitelstvím v obvodu tohoto krajského státního zastupitelství pro řádné zajištění jejich činnosti. V průběhu čekatelské praxe může být pracovní poměr právního čekatele skončen způsobem stanoveným zákoníkem práce. Nad rámec výpovědních důvodů podle zákoníku práce lze pracovní poměr právního čekatele ukončit též z toho důvodu, že právní čekatel přestal splňovat předpoklady pro jmenování státního zástupce, jejichž splnění bylo podmínkou pro přijetí do pracovního poměru.

(3) V rámci čekatelské praxe je právní čekatel povinen se podrobit odborné závěrečné zkoušce před komisí Ministerstva spravedlnosti. Odbornou závěrečnou zkoušku lze skládat nejdříve po uplynutí 3 let čekatelské praxe. Odborná závěrečná zkouška má písemnou a ústní část a skládá se z těch odvětví práva, která státní zastupitelství při výkonu své působnosti aplikuje. Jejím cílem je ověřit, zda právní čekatel má dostatečné teoretické i praktické znalosti a schopnosti zastávat funkci státního zástupce.

(4) Jestliže právní čekatel úspěšně složí odbornou závěrečnou zkoušku a pokračuje ve výkonu funkce právního čekatele, prodlužuje se ze zákona jeho dosavadní pracovní poměr do doby jmenování do funkce státního zástupce, nejpozději však do doby 6 měsíců od složení odborné zkoušky.

(5) Právní čekatel, který při odborné závěrečné zkoušce neuspěl, má právo na jedno její opakování. Jeho pracovní poměr skončí uplynutím doby sjednané v pracovní smlouvě. Ministerstvo mu umožní účast na opakování odborné závěrečné zkoušky na jeho žádost v době nejméně 6 měsíců a nejdéle 1 roku od konání zkoušky, při níž neuspěl. Žádost o opakování zkoušky lze podat nejpozději do 9 měsíců od neúspěšné zkoušky. Složí-li uchazeč o funkci státního zástupce opakovanou odbornou závěrečnou zkoušku, Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s příslušným krajským státním zastupitelstvím, kde vykonával čekatelskou praxi, provede potřebné úkony k podání návrhu na jmenování státním zástupcem. Souhlas s přidělením k výkonu funkce, udělený v souvislosti s uzavřením pracovního poměru právního čekatele, zůstává v platnosti.

(6) Výkon čekatelské praxe a složení odborné závěrečné zkoušky může ministr spravedlnosti prominout uchazeči, který

a) úspěšně složil závěrečnou zkoušku právního čekatele prokuratury, odbornou zkoušku pro justiční čekatele, advokátní zkoušku nebo profesní zkoušku komerčního právníka a

b) po dobu nejméně šesti let vykonával právní praxi nebo se soustavně věnoval vědecké nebo pedagogické činnosti v oboru práva.".

23. § 36, 39 a 43 se vypouštějí.

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/199l Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 8 odst. 2 zní:

"(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného, anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů. Podmínky, za nichž může orgán činný v trestním řízení vyžadovat údaje získané v daňovém řízení, stanoví zvláštní zákon. Údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, nebo které byly získány v daňovém řízení, nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.".

2. Nadpis oddílu prvního hlavy druhé zní: "Pravomoc a příslušnost soudů a státního zástupce".

3. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:

(1) Na určení věcné a místní příslušnosti státního zástupce v trestním řízení, konání společného řízení a vyloučení a spojení věci před podáním obžaloby, se obdobně užijí ustanovení tohoto oddílu o řízení před soudem, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) O své příslušnosti rozhoduje státní zástupce z vlastního podnětu nebo na návrh obviněného. Rozhodnutí, že státní zástupce je nepříslušný, nemá vliv na platnost úkonů učiněných před právní mocí takového rozhodnutí.".

4. Za § 79a se vkládá nový § 79b, který včetně nadpisu zní:

Ustanovení § 79a se obdobně užije též na zajištění zaknihovaných cenných papírů, jestliže zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že takové cenné papíry jsou určeny ke spáchání trestného činu, nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z trestné činnosti anebo za něj byly pořízeny.".

5. V § 157 odst. 2 se na konci připojuje věta:

"K prověření oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je státní zástupce dále oprávněn:

a) vyžadovat od vyšetřovatele a policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o postupu při prověřování oznámení,

b) odejmout kteroukoliv věc vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu,

c) odejmout věc policejnímu orgánu a z důvodů uvedených v tomto zákoně ji přikázat vyšetřovateli,

d) dočasně odložit zahájení trestního stíhání.".

6. Za § 330 se vkládá nový § 330a, který zní:

(1) Jestliže bylo uloženo podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, soud sleduje chování podmíněně odsouzeného a dodržování uložených omezení a povinností způsobem, k němuž jej opravňuje zákon. Podle povahy věci požádá o spolupůsobení orgány veřejné správy, zájmová sdružení občanů a další orgány, instituce a osoby. Při výkonu dohledu nelze podmíněné odsouzenému ukládat jiné povinnosti, než které vyplývají ze zákona nebo z odsuzujícího rozsudku.

(2) Na rozhodnutí o tom, zda se osvědčil podmíněně odsouzený, u něhož byl vysloven dohled, nebo zda se nařídí výkon podmíněně odloženého trestu, se obdobně užije ustanovení § 330.".

7. Za § 359 se vkládá nový § 359a, který včetně nadpisu zní:

Na postup při výkonu dohledu nad odsouzeným, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, a na rozhodnutí o tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo zda se mu ukládá trest, se přiměřeně užije ustanovení § 330a.".

Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb. a zákona č. 61/1997 Sb. se mění takto:

§ 24 odst. 5 a 6 včetně poznámky č. 12a zní:

"(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat

a) vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti,⁹⁾

b) vůči orgánům činným v trestním řízení ohledně trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky a neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud se plní oznamovací povinnost podle zvláštního předpisu,¹⁰⁾ nebo požádá-li v řízení o těchto trestných činech o údaje získané v daňovém řízení státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu,

c) vůči orgánům činným v trestním řízení

1. ohledně trestných činů zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence, padělání a pozměňování kolkových známek, padělání a pozměňování nálepek k označení zboží pro daňové účely, porušení předpisů o nálepkách k označení zboží pro daňové účely, pokud k nim došlo v přímé souvislosti se spácháním trestných činů uvedených pod písmenem b), a to v rozsahu nutném k jejich objasnění,

2. ohledně trestných činů udávání padělaných a pozměněných peněz, trestných činů proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele, maření výkonu úředního rozhodnutí, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení státní pečeti a úředního razítka a poškození a zneužití záznamu na nosiči informací, pokud k nim došlo v souvislosti s daňovým řízením a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění.

(6) Správce daně je povinen na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení

a) orgánům sociálního zabezpečení¹¹⁾ , okresním úřadům²⁹⁾ a zdravotním pojišťovnám seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

b) soudům údaje o základu daně z příjmů, o výši příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a o ostatních příjmech fyzické osoby pro účely rozhodnutí o výživném na nezaopatřené dítě,

c) úřadům práce údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých daňových subjektů,

d) statistickým orgánům údaje pro vedení statistických registrů a zobecněné informace stanovené zvláštním zákonem,

e) katastrálním úřadům identifikační údaje vlastníků a jiných osob oprávněných z právních vztahů k nemovitostem pro účely správy katastru nemovitostí České republiky,

f) příslušné organizační složce ministerstva^12a) údaje o tom, že osoba, o níž jsou údaje požadovány, je evidována u správce daně jako daňový subjekt, jakých daní se evidence týká, popřípadě jaká je výše vykázaných příjmů v daňovém přiznání.

Pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni ohledně údajů poskytnutých jim z informací získaných v daňovém řízení mlčenlivostí podle tohoto zákona pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11. Změny, k nimž došlo v údajích již poskytnutých, sdělují pracovníci správce daně oprávněným příjemcům těchto údajů vždy již bez jejich výslovného dožádání.

Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., zákona České národní rady č. 344/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb.,zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č.237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb. a zákona č. 289/1995 Sb., se mění takto:

V § 10 odst.1 písm.b) se vypouštějí slova "prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury,".

Za kárné provinění spáchané přede dnem účinnosti tohoto zákona nelze státnímu zástupci uložit přísnější kárné opatření, než jaké bylo možno uložit podle dosavadních předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1998.

___________________

^12a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.".