3. Přímý dopad na státní rozpočet bude mít navrhovaný rozšířený režim dotací ztrát a tvorby rezerv a opravných položek ČEB. Prostředky dotací použité na tvorbu rezerv a opravných položek ČEB znamenají z hlediska státního rozpočtu žádoucí prevenci uplatnění státní záruky, rozkládající eventuální dopad ztrát na státní rozpočet.

Skutečná potřeba zdrojů na dotace ztrát z úroků, dotace rezerv a oprávek za úvěry a záruky, jakož i rozsah rozpočtových záruk za výpůjčky bude přímo úměrná poptávce exportérů po zvýhodněném financování. Objem rozpočtových dotací, vyplývající z dnes známé a předpokládané poptávky vývozců by měl narůstat z cca 200 mil. Kč v roce 1997 až na téměř 900 mil. Kč v roce 2000.

I. 4. Vztah navrhované novely zákona č. 58/1995 Sb.

a) k právu Evropské unie

V současné době prakticky neexistuje žádná komplexní direktiva Evropské unie (dále jen "EU") pro oblast pojištění vývozních úvěrových rizik a jednotlivé státy uplatňují k této problematice individuální přístup. Zásadní, byť nekodifikovaná shoda jejich pojetí spočívá v tom, že stát nemá podporovat pojištění takových vývozních úvěrových rizik, která jsou komerčně pojistitelná; za komerčně pojistitelná jsou považována taková rizika, na která lze na zajišťovacím trhu získat zajištění. V tomto smyslu vydala Komise EU dne 18. června 1997 sdělení, podle nějž jsou za komerční rizika považována pouze krátkodobá rizika vývozu do většiny zemí OECD. Tomuto požadavku odpovídá současná i nově navrhovaná působnost EGAP, kdy krátkodobá komerční rizika jsou pojišťována na komerční bázi. Významným koordinátorem a nositelem "zvykového" práva v oblasti pojištění vývozních úvěrů je Mezinárodní Unie úvěrových a investičních pojistitelů (Bernská Unie), které zajišťuje, aby míra zvýhodnění, vyplývající ze státem podporovaného pojištění byla pro subjekty z různých zemí stejná a vycházela ze stejných principů. Je namístě zdůraznit, že EGAP je od roku 1996 je členem Unie s postavením pozorovatele a jejími uzancemi se důsledně řídí od samého počátku své činnosti.

Pokud jde o zvýhodněné financování, je rozsah povolených státních subvencí upraven pouze velmi rámcově dohodou Světové obchodní organizace (WTO) o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, avšak v rámci legislativy Evropské Unie není tato oblast dosud dořešena. Mezinárodní normou určující podrobná pravidla v této oblasti jsou Ujednání tzv. Consensu OECD (The Agreement on Guidelines for Officially Supported Export Credits). Již dnes platí, že všechny členské státy EU jsou povinny vystupovat v rámci oficiálních orgánů OECD jednotně, a to i v otázkách podpory vývozu. V pracovních orgánech účastníků Consensu OECD při jednáních Export Credit and Guarantee Group, však tato povinnost zatím neplatí. Lze očekávat že přijatá pravidla budou postupně inkorporována do legislativy EU. V závislosti na řešení státní podpory vývozu v legislativě EU bude nutné vývoj vztahu uvedené problematiky k legislativě EU sledovat, a v případě nezbytnosti českou legislativu následně přizpůsobit.

b) k rozpočtovým pravidlům republiky

Ve vztahu úpravy státní záruky k zákonu č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky) uvádíme, že záruky státu za závazky exportní pojišťovny a exportní banky řeší pouze zákon č. 58/1995 Sb.; rozpočtová pravidla republiky upravují pouze záruky státu k zajištění vládou schválených rozvojových programů. Záruky státu za závazky exportní pojišťovny a exportní banky nejsou tudíž součástí limitu rozpočtových záruk stanoveného ve vztahu k očekávaným rozpočtovým příjmům. Důvodem je skutečnost, že režim pojistných rezerv vytvářených v exportní pojišťovně prakticky vylučuje přímé uplatnění státní záruky vůči státnímu rozpočtu v průběhu roku. Rozšíření činnosti exportní banky a exportní pojišťovny tento režim zachová, přičemž i nepojištěná rizika budou kryta vlastními rezervami vytvářenými v exportní bance a nároky na uplatnění rozpočtových záruk se tím minimalizují.

c) k zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů

Při realizaci nové formy podpory vývozu úhradou úrokových rozdílů vývozcům se uvažuje využít stávající způsob, kterým jsou přímo dotovány ztráty vývozců z úrokových sazeb u vývozních dodavatelských úvěrů, tj. finanční prostředky, určené na tyto dotace, jsou v souladu s rozpočtovými pravidly republiky poskytovány a spravovány Ministerstvem financí a ČEB nepravidelně zajišťuje pouze administrativní přípravu podkladů, nutných pro poskytnutí uvedených dotací vývozcům. Bude-li tato forma podpory vývozu realizována nepravidelně, nebude vyžadovat změnu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

I. 5. Změny oproti schválenému věcnému záměru novely zákona č. 58/1995 Sb.

V průběhu prací na přípravě paragrafovaného znění novely zákona č. 58/1995 Sb. došlo k následujícím změnám oproti schválenému věcnému záměru uvedené novely:

1. Výjimka z povinnosti ČEB sjednávat zajištění byla na základě výsledků připomínkového řízení řešena přímo v zákoně, a to formou přechodného ustanovení. Tento způsob řešení se vzhledem k důvodům, které uvolnění režimu zajištění splácení poskytnutých úvěrů opodstatňují, jeví vhodnějším, neboť postrádá "výběrový" prvek pro určení "velkých" komerčních bank.

2. Postup při vydání souhlasu se získáním zdrojů ČEB bude oproti původně navrhované úpravě podzákonnou normou řešen pracovními postupy, stanovenými Ministerstvem financí.

II. Zvláštní část

K § 1 (bod 1 - 2 )

Navrhované úpravy § 1 zákona č. 58/1995 Sb. vycházejí z potřeby upřesnit definice působnosti zákona tak, aby jednoznačněji definoval ty druhy rizik, na jejichž pojištění se podpora státu dle tohoto zákona vztahuje, a dále z potřeby vymezit působnost státní podpory i na nově zaváděné typy pojištění a zvýhodněného financování.

Dosavadní znění tohoto paragrafu plně nevystihovalo skutečnost, že teritoriální rizika vývozních úvěrů se zpravidla vyskytují v kombinaci s komerčními riziky, a to i u krátkodobých úvěrů.

Kromě těchto již existujících nebo připravovaných pojistných produktů, musí zákon jasně vymezit rizika, která jsou pojišťována se státní podporou. Rizika definovat tak, aby v rámci další možné diversifikace pojišťovacích služeb v budoucnu bylo možno zavádět nové druhy pojištění aniž by byl měněn zákon.

Z výše uvedených důvodů se v § 1 písm. a) předkládá nové, podrobnější a přesnější vymezení státní podpory pojištění vývozu.

Pro poskytnutí státní podpory vývozu, která je obvyklá u zahraniční konkurence českých vývozců, je navrhováno změnit a rozšířit v § 1 písm. b) platnou právní úpravu rozsahu státní podpory o:

- poskytování finančních služeb s vývozem souvisejících, a upravit demonstrativní výčet podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám na hledisko doby splatnosti závazků a výše úrokových sazeb jako zvýhodněné financování,

- dotování části ztrát vývozců z rozdílů vzniklých z nižších úrokových výnosů jimi poskytovaných vývozních dodavatelských úvěrů se splatností delší než 2 roky ve srovnání s úrokovými náklady vývozců, spojenými s financováním těchto úvěrů jako úhrada úrokových rozdílů.

Účelem této formy podpory financování je umožnit konkurenční schopnost v podmínkách financování i u vývozů strojů a zařízení menšího rozsahu, kde je vývozní dodavatelský úvěr nejobvyklejší a nejvhodnější formou financování. S ohledem na mezinárodní pravidla platná v rámci OECD lze na úvěr se splatností delší než 2 roky vyvážet pouze strojírenské a investiční zboží s minimální hodnotou kontraktu alespoň 300 tis. USD (cca 10 mil Kč).

Plný rozsah služeb financování vývozu zahrnuje zejména poskytování bankovních záruk vyžadovaných zahraničními partnery, jímž exportní banka ručí za to, že vývozce splní závazky, k nimž se smluvně zavázal. Jedná se především o následující typy záruk:

- záruka za nabídku (bid bond)

- akontační záruka

- záruka za včasné a řádné provedení vývozní zakázky (performance bond).

Vzhledem k rozsahu předpokládaného poskytování finančních služeb se nejeví vhodným stanovit přesný výčet způsobů zvýhodněného financování a podmínek jeho poskytování v zákoně a je navrhováno ponechat tyto na rozhodnutí Ministerstva financí..

K § 2 (bod 3)

V rámci novely se navrhuje v § 2 upřesnit a doplnit definice pojmů, se kterými zákon pracuje tak, aby bylo jednoznačně zřejmé, který typ vývozních úvěrových rizik je tímto zákonem ošetřen a který nikoliv. Zároveň zde jsou vymezeny i pojmy, týkající se nových forem pojišťování vývozních úvěrových rizik, provozovaného EGAP a zvýhodněného financování, provozovaného ČEB.

Z uvedených důvodů se navrhuje nad stávající úpravu v § 2 zpřesnit resp. doplnit vymezení některých specifických pojmů používaných v tomto zákoně.

K § 3 (bod 4 - 7)

Odstavec 2 tohoto paragrafu se rozšiřuje o bližší specifikaci hledisek, které EGAP a ČEB uplatňují při poskytování a pojištění vývozních úvěrových rizik, zvýhodněného financování a vyrovnávání úrokových rozdílů, a to s ohledem na návrh na podstatné rozšíření forem státní podpory, provozovaných v souladu s ustanovením § 1.

Z důvodu návaznosti na rozšíření rozsahu státní podpory vývozu, jak je uvedeno v § 1, se navrhuje upravit odstavec 2 a zejm. odstavec 3 tak, aby přesněji vyjadřoval nový vztah mezi pojištěním vývozních úvěrových rizik a zvýhodněným financováním; v zájmu zvýšení flexibility celého systému, se navrhuje, aby rizika spojená se zvýhodněným financováním, pojistitelná exportní pojišťovnou, byla touto pojišťovnou pojišťována, zatímco na rizika takto nepojistitelná, která budou mít reziduální charakter, bude exportní banka od výrobce nebo banky výrobce nebo vývozce a banky vývozce žádat odpovídající zajištění.

K § 4 (bod 8 - 15)

V odstavci 1 tohoto paragrafu se zpřesňuje postavení státu jako jediného akcionáře exportní pojišťovny a způsob jeho zastoupení v jejích statutárních orgánech.

Úpravou odstavce 2, která rozšiřuje možnost exportní pojišťovny dočasně nabývat podíly na jmění dlužníka se sleduje vytvoření podmínek pro uplatnění rozmanitých forem vymáhání pohledávek vůči dlužníkovi a to i za situace, kdy finanční plnění není s ohledem na jeho ekonomickou situaci možné; jde mimo jiné i o umožnění plnohodnotné účasti exportní pojišťovny v konkursním řízení na jmění dlužníka.

Smyslem úpravy odstavce 3 je zpřesnit pravidla pro tvorbu a použití pojistných fondů a rezerv ve vazbě na platné předpisy, především zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny. Rovněž jsou přesněji definovány rozpočtové dotace do pojistných fondů exportní pojišťovny, které mají povahu účelových dotací, které nejsou po skončení roku zúčtovány se státním rozpočtem, ale zůstávají trvalou součástí fondů exportní pojišťovny pro pojišťování vývozních úvěrových rizik.

Do zákona se nově vkládá odstavec 5, který definuje pojistnou kapacitu EGAP pro pojišťování vývozních úvěrových rizik jako maximální souhrnný objem vývozních úvěrových rizik, které EGAP může pojistit v daném období s využitím svých rezerv a fondů a s ohledem na možnosti státního rozpočtu a záměry v podpoře exportu; současně se předpokládá, že pojistná kapacita pro příslušný rok bude stanovena jako jmenovitá položka ve státním rozpočtu na příslušný rok. Zákon pověřuje Ministerstvo financí stanovit metodiku výpočtu pojistné kapacity exportní pojišťovny.

Do zákona bylo vloženo ustanovení odstavce 6 omezující právo exportní pojišťovny poskytnout pojištění jednoho rizika do výše 20 % pojistné kapacity, s tím že se souhlasem ministra financí v dohodě s ministrem průmyslu a obchodu může pojišťovna pojistit úvěry do výše dvojnásobku takového limitu, tj. 40% kapacity a se souhlasem vlády mimořádné případy, kdy by bylo nezbytné schválit úvěr rozsahu přesahující i pravomoci ministrů.

Dříve bylo omezení působnosti EGAP pojišťovat velká rizika stanoveno ve vyhlášce absolutní částkou, přičemž nedostatkem bylo, že vyhláška neřešila případy, kdy bylo nutno rozhodovat o pojištění případů přesahujících tento limit.

Odstavec 7 obsahuje zmocnění pro Ministerstvo financí vydat rozhodnutí určující pravidla pro tvorbu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik, poměr mezi výší rezerv a fondů a objemem pojištěných vývozních úvěrových rizik a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů.

K § 5 (bod 16)

V tomto paragrafu dochází jen k jedné změně formálního charakteru - konstatace, že na pojištění podle tohoto zákona není právní nárok se vkládá do samostatného odstavce.

K § 6 (bod 17 - 27)

V § 6 odst. 1 zákona č. 58/1995 Sb. je navrhována formální změna věty druhé (zdůvodnění viz též § 4) , tj. nahrazení dosavadního znění, podle nějž byly akcionáři banky ministerstva, novou úpravou, kdy akcionářem je stát a jednotlivé ústřední orgány vykonávají akcionářská práva státu a tyto ústřední správní orgány pověřují výkonem funkcí v představenstvu a dozorčí radě exportní banky nejméně dvě třetiny členů těchto orgánů.

Dále je navrhováno ze zákona vypustit z obligatorních náležitostí stanov exportní banky ustanovení o výkonu funkcí v orgánech exportní banky bez nároku na odměnu, uvedené v § 6 odst. 1 písm. b) zákona, neboť toto ustanovení není v souladu s ustanovením obchodního zákoníku o charakteru vztahu mezi společností a členem představenstva, tj. jeho přiměřenou úpravou dle ustanovení o mandátní smlouvě. ČEB i nadále bude uplatňovat v této oblasti ustanovení obecně závazných předpisů.

Zákon mění § 6 odst. 2 zákona č. 58/1995 Sb. větu druhou zákona a nově zakotvuje formy, kterými ČEB provozuje zvýhodněné financování kromě poskytování refinančních úvěrů bance vývozce nebo poskytování přímých úvěrů přímo vývozci, výrobci nebo zahraniční osobě, i poskytování úvěrů bance výrobce a finančních služeb s vývozem souvisejících za podmínek běžných na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úvěry a pro finanční služby s vývozem související. ČEB bude poskytovat tyto úvěry především v případech, kdy z důvodu nedostatečné kapacity nebo vysokého rizika nebude vývozce moci získat úvěr od komerčních bank. Podstatná část rizik splácení takového úvěru bude pojištěna u EGAP, ČEB však ponese komerční riziko u nepojištěné části úvěru.

Způsob a podmínky provozování zvýhodněného financování v rámci urč ených forem se navrhuje ponechat Ministerstvu financí.. Je nadbyteč né upravovat přímo v zákoně způsoby a podmínky provozování zvýhodněného financování a narušovat tak jeho přehlednost. (V dalším viz odůvodnění u § 1.)

Vzhledem k tomu, že Konsensus OECD, na který je v platné právní úpravě odkazováno v poznámce 11) , není součástí právního řádu České republiky, byl ze zákona odkaz na tuto dohodu vypuštěn. Její podmínky budou zapracovány do textu všeobecných obchodních podmínek pro poskytování zvýhodněného financování, schvalovaných Ministerstvem financí v dohodě s Českou národní bankou.

V návaznosti na členství ČEB ve společnostech, zajišťujících mezibankovní platby a přenos informací a společně s otázkou případného nabytí majetkových podílů v souvislosti se zamezením ztrát z úvěrů zajištěním zákon mění § 6 odst. 3 zákona č. 58/1995 Sb. a nově liberalizuje zákaz, že exportní banka nesmí zakládat ani zřizovat právnické osoby, ani se na jejich založení či zřízení podílet nebo v nich získávat majetkové podíly s výjimkou právnických osob, jejichž předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos informací, a majetkových podílů v právnických osobách, které banka dočasně získá a drží maximálně do jednoho roku od jejich nabytí v souvislosti s uplatněním zajištění sjednaného dle zákona.

V nově zařazených odstavcích 4 až 10 tohoto paragrafu zákona je navržen režim provozování úhrady úrokových rozdílů vývozcům vč. maximální výše úhrady úrokových rozdílů jednomu vývozce. Celková výše úhrad poskytovaných vývozcům v kalendářním roce stanoví státní rozpočet. V textu je rovněž deklarováno, že na úhradu úrokových rozdílů není právní nárok. Otázka způsobu výpočtu úhrady úrokových rozdílů, jakož i postup exportní banky je ponechán na rozhodnutí Ministerstva financí.

Navrhováno je nově upravit dotování ztrát ČEB ze státního rozpočtu. Nová právní úprava by měla zakotvit, že stát dotuje ztráty exportní banky, které vyplývají z provozování zvýhodněného financování. Nově se navrhuje zařadit do dotační politiky státu i dotace na tvorbu rezerv a opravných položek ČEB, které ČEB tvoří v souladu s Opatřením ČNB č. 165/1994 Sb., kterým se stanoví zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby rezerv a opravných položek k těmto pohledávkám a se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V textu zákona je vymezen základní obsah poskytovaných dotací. Podrobnosti stanovení ztrát, způsob předkládání žádosti o jejich dotování a nakládání s nevyčerpanými dotacemi stanoví Ministerstvo financí.

Dosavadní právní úprava umožňovala dotovat pouze rozdíly v úrokových sazbách a nebrala do úvahy další náklady, které jsou vždy objektivně spojené se získáváním zdrojů na trzích. Plné dotování ztrát a rovněž případné dotování rezerv a opravných položek banky, umožní bance vytvářet tyto rezervy ze zdrojů státního rozpočtu, aniž by náklady na jejich tvorbu musely být přenášeny na vývozce. Především u nových produktů bude ČEB vystavena dodatečným nepojištěným rizikům, vůči nimž musí vytvářet rezervy, aby minimalizovala možné dopady na státní rozpočet vyplývající ze státní záruky. Nároky na tvorbu rezerv a opravných položek budou narůstat s rostoucím objemem úvěrů a s jejich případnou klasifikací. Nejedná se tedy o speciální druh rezerv pro ČEB, ale o stanovení zdroje, z něhož ČEB bude tvořit rezervy a opravné položky podle obecně platných právních předpisů.

Z hlediska spektra služeb, poskytovaných exportní bankou, zákon mění § 6 odst. 5 (nově odstavec 6) zákona č. 58/1995 Sb. a stanoví výjimku z vypuštění povinnosti exportní banky nepřijímat vklady od fyzických osob pro podnikatele - fyzické osoby a zaměstnance exportní banky.

Toto kogentní ustanovení platného zákona se může negativně odrazit zejm. ve vztahu k podnikateli - fyzické osobě, příjemci úvěru, kterému nebude možné otevřít u banky účet a je mu tím zamezen přístup ke zvýhodněnému financování. Navrhuje se tedy v rámci plnění obchodní politiky banky zejména této skupině osob, stejně tak i zaměstnancům banky, umožnit využití těchto služeb, které exportní banka nabízí.

K § 7 (bod 28 - 31)

Při předkládání pojistných smluv, resp. příslibu pojištění vývozních úvěrových rizik je s odkazem na úpravy v oblasti podmíněnosti zvýhodněného financování pojištěním vývozních úvěrových rizik je stanoveno, že společně se žádostí o poskytnutí zvýhodněného financování předkládá žadatel i žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik.

V návaznosti na rozšíření forem provozování zvýhodněného financování a zároveň dle požadavků praxe, kdy předkladatelem žádosti o poskytnutí zvýhodněného financování, tj. žadatelem, nemusí být vždy zároveň jeho příjemce, se doplňuje a precizuje znění § 7 odst. 2 a odst. 3 zákona, které při současné právní úpravě považuje za žadatele pouze osobou, se kterou bude uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru.

Deklarování, že na zvýhodněné financování není právní nárok se navrhuje učinit samostatným odstavcem.

K § 8 (bod 32)

Při získávání zdrojů pro zvýhodněné financování je nejzávažnějším prvkem pro zahraničního věřitele ČEB otázka jednoznačného vymezení státní záruky za závazky banky. Zákon mění ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 58/1995 Sb. a nově zakotvuje státní záruku za závazky exportní banky ze splácení finančních zdrojů tak, aby byla tato záruka přijatelná pro mezinárodní finanční trhy. Nově se zavádí poskytnutí záruky jako bezpodmínečné a neodvolatelné pro vztahy, které se řídí jiným než českým právem., neodporuje-li to tomuto právu. Stejně tak si mezinárodní finanční trhy vynutily potvrzení oprávněnosti Ministerstva financí potvrdit záruku v písemné formě výslovnou citací v zákoně. Dále se navrhuje v zákoně v zájmu upřesnění konstatovat, že vztahy mezi státem a třetí osobou - věřitelem se sídlem v zahraničí se mohou řídit jiným než českým právem a v poznámce odkázat na ustanovení příslušného zákona, tj. § 11 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.

Se získáním zdrojů souvisí i postup při vydání souhlasu Ministerstvem financí a ČNB, z hlediska požadavků na plnohodnotnou zákonnou státní záruku se navrhuje nepodmiňovat státní záruku udělením souhlasu MF resp. ČNB a udělení souhlasu ponechat pouze jako povinnost exportní banky při získávání zdrojů na kapitálových trzích bez návaznosti na platnost státní záruky. Dále je navrhováno stanovit jako hlavní osobu udělující souhlas Ministerstvo financí, které vydá souhlas po dohodě s ČNB. Souhlas se získáním finančních zdrojů je omezen pouze na kapitálové trhy z důvodu praktické nemožnosti obstarávat souhlas se získáním zdrojů při krátkodobých zejména překlenovacích operacích exportní banky.

Omezením pro činnost ČEB daným stávajícím zákonem je ustanovení o zajištění splácení úvěrů, poskytovaných exportní bankou. Zákon tedy mění ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 58/1995 Sb. a nově stanoví sjednání zajištění při poskytování přímých úvěrů vývozci, výrobci, refinančních úvěrů bance vývozce a úvěrů bance výrobce a poskytování dalších forem zvýhodněného financování těmto osobám jako povinnost. Výjimku z této povinností se navrhuje řešit formou přechodného ustanovení § 9.

Toto řešení znamená, že při dané státní záruce za závazky ČEB se stát vzdá postavení prioritního věřitele, a v konečném důsledku státní rozpočet ponese riziko selhání či platební nevůle refinancováné banky přesto, že zahraniční dlužník řádně svůj dluh splatil. Neplnění závazků ze strany prvotřídní komerční banky by však znamenalo výraznou ztrátu její kredibility a proto lze takové riziko považovat za málo pravděpodobné. Důvodem navrhovaného řešení je, že velké tuzemské banky, zapojené do financování českého vývozu, odmítají poskytovat zajištění úvěrů získaných od ČEB s poukazem na svůj mezinárodně uznávaný dlužnický rating a schopnost získávat zdroje z trhů pouze na svoje dobré jméno, tj. bez dalšího zajištění, a na podmínky smluv, které uzavřely s věřiteli na získání finančních zdrojů. Proto tyto banky dosud nevyužívají služby ČEB v míře, která by odpovídala potřebám českých vývozců a kapacitním možnostem exportní banky.

Zákon mění ustanovení § 8 odst. 6 zákona č. 58/1995 Sb. a precizuje, že v případě plnění státu ze státní záruky se jedná o závazek exportní pojišťovny a exportní banky vůči státu.

Vzhledem k tomu, že státní rozpočet není právnickou osobou, jedná se o závazek exportní pojišťovny a exportní banky vůči státu.

Článek II.

Jedná se o přechodné ustanovení zákona č. 58/1995 Sb. navazující na problematiku zajištění, řešenou v § 8 zákona.

V Praze dne 23. července 1997

Předseda vlády

prof. Ing. Václav Klaus, CSc., v.r.

Ministr průmyslu a obchodu

Ing. Karel Kühnl


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP