Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů se mění a doplňuje takto:

1. V nadpisu části první se slova "vývozních úvěrů" nahrazují slovy "vývozu se státní podporou".

2. § 1 včetně nadpisu zní:

a) pojištění vývozních úvěrových rizik (dále jen "pojištění vývozních úvěrových rizik"), a to:

1. krátkodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a komerčních rizik,

2. dlouhodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a komerčních rizik nebo nezaplacení v důsledku komerčních rizik,

3. investic českých právnických osob v zahraničí proti riziku zamezení převodu zisku, vyvlastnění nebo politicky motivovaného násilného poškození,

4. vývozců proti ztrátám spojeným s přípravou a realizací obchodních činností,

5. úvěrů poskytnutých výrobci nebo vývozci na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu,

6. bankovních záruk nebo jiných služeb poskytnutých bankou vývozce zahraniční osobě za vývozce, proti riziku nesplnění smluvních závazků vývozce ze smlouvy o vývozu,

7. rizik kurzové ztráty české koruny vůči cizím měnám vzniklé v případě pojistného plnění v důsledku rozdílu kurzu platného při sjednání pojistné smlouvy a kurzu platného při výplatě pojistného plnění,

b) financování vývozu formou

1. financování vývozních úvěrů a poskytování finančních služeb s vývozem souvisejících za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám, zejména z hlediska doby splatnosti závazků dlužníka, nebo závazků vývozce nebo výrobce a z hlediska výše úrokových sazeb (dále jen "zvýhodněné financování"),

2. dotování části úrokových rozdílů vzniklých vývozcům z nižších úrokových výnosů jimi poskytovaných vývozních dodavatelských úvěrů se splatností delší než 2 roky ve srovnání s úrokovými náklady vývozců, spojenými s financováním těchto úvěrů (dále jen "úhrada úrokových rozdílů").".

3. § 2 včetně poznámky pod čarou č. 1a zní:

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a) vývozcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, které jsou podnikateli¹⁾ a uskutečňují vývoz zboží nebo služeb z České republiky,

b) výrobcem fyzická nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem¹⁾ a která vyrábí nebo poskytuje služby nebo která zajišťuje výrobu zboží nebo poskytování služeb, určených pro vývoz z České republiky,

c) bankou výrobce banka, která poskytuje výrobci úvěr související s výrobou zboží pro vývoz zboží nebo s poskytováním služeb určených pro vývoz,

d) bankou vývozce banka, která poskytuje vývozci nebo zahraniční osobě úvěr související s vývozem zboží nebo s poskytováním služeb určených pro vývoz,

e) vývozním úvěrem úvěr poskytovaný fyzické osobě s trvalým pobytem nebo právnické osobě se sídlem mimo území České republiky (dále jen "zahraniční osoba") při vývozu z České republiky,

f) smlouvou o vývozu smlouva mezi vývozcem a dovozcem,

g) investicí v zahraničí hmotný a nehmotný vklad právnické osoby se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem¹⁾, do zahraniční právnické osoby založené za účelem podnikání,

h) teritoriálním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru z důvodu mimořádných a nahodilých událostí v zemi, do níž je vyváženo, nebo v zemi, z níž má být úhrada pohledávky provedena, anebo ve třetí zemi,

i) komerčním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru fyzickou osobou s trvalým pobytem nebo právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky z důvodu její platební neschopnosti nebo platební nevůle,

j) hostitelským státem území cizího státu, do kterého směřuje investice v zahraničí, která má být předmětem pojištění, resp. zvýhodněného financování,

k) finančními službami souvisejícími s vývozem činnosti vykonávané Českou exportní bankou, a.s. (dále jen "exportní banka") na základě povolení dle zvláštního zákona^1a), které souvisejí s vývozem,

l) finančními zdroji finanční prostředky, získané zejména prodejem dluhopisů a na základě smluv o úvěru,

m) finančními trhy domácí a zahraniční peněžní a kapitálové trhy,

n) kapitálovými trhy domácí a zahraniční trhy se splatností poskytovaných finančních zdrojů delších než jeden rok,

o) ostatními operacemi operace související se získáním finančních zdrojů k zabezpečení likvidity exportní banky, včetně zajišťovacích operací,

p) zajišťovacími operacemi operace směřující k omezení kursových a úrokových rizik,

r) mezibankovními platbami převod peněžních prostředků mezi bankami,

s) vývozním dodavatelským úvěrem úvěr poskytovaným vývozcem zahraniční osobě.

^1a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. ".

4. V nadpisu § 3 se slova "a poskytnutí zvýhodněného financování" nahrazují slovy ",poskytnutí zvýhodněného financování a úhrady úrokových rozdílů".

5. V § 3 odst. 1 se ve větě prvé slova "a poskytnutí zvýhodněného financování" nahrazují slovy " , poskytnutí zvýhodněného financování a úhrady úrokových rozdílů".

6. V § 3 odstavec 2 zní:

"(2) Při pojišťování vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a) a zvýhodněném financování podle § 1 písm. b) bod 1. se posuzuje hledisko rizika návratnosti vývozního úvěru s ohledem na platební schopnost zahraniční osoby v postavení dlužníka a země, ze které má být úhrada pohledávky provedena nebo do níž má směřovat investice v zahraničí; u úvěrů poskytovaných vývozci, výrobci, bance vývozce nebo bance výrobce se posuzuje hledisko rizik návratnosti, zejména platební schopnosti banky vývozce, banky výrobce a schopnosti vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu.".

7. V § 3 odstavec 3 zní:

"(3) Poskytnutí zvýhodněného financování a úhrada úrokových rozdílů jsou podmíněny pojištěním vývozních úvěrových rizik pojistitelných Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s. (dále jen "exportní pojišťovna") podle § 1 písm. a). Na rizika spojená se zvýhodněným financováním, na která se nevztahuje pojištění vývozních úvěrových rizik podle tohoto zákona, poskytuje vývozce, banka vývozce, výrobce a banka výrobce zajištění přímo exportní bance.".

8. V nadpisu § 4 se slovo "Pojišťování" nahrazuje slovem "Pojištění".

9. V § 4 odst. 1 věta první zní:

"Provozováním pojištění vývozních úvěrových rizik se pověřuje exportní pojišťovna.".

10. V § 4 odst. 1 věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 2a zní:

"Podmínkou k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik je, že jediným akcionářem exportní pojišťovny je stát, který svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ústředních orgánů státní správy^2a).

^2a) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.".

11. V § 4 odst. 1 se za větu druhou vkládá nová věta, která zní:

"Ústřední orgány státní správy vykonávající akcionářská práva státu pověřují výkonem funkce v představenstvu a dozorčí radě exportní pojišťovny nejméně dvě třetiny členů těchto orgánů.".

12. V § 4 odst. 2 se tečka na konci věty vypouští a připojuje se text, který zní: "s výjimkou dočasného nabývání podílů na jmění dlužníka s cílem zajištění vymáhatelnosti pohledávek vůči dlužníkovi.".

13. V § 4 odst. 3 věta první zní:

"Fondy⁵⁾ pro pojišťování vývozních úvěrových rizik jsou tvořeny účelovými dotacemi ze státního rozpočtu a příděly z rozdělení zisku exportní pojišťovny; poskytnuté účelové dotace ze státního rozpočtu se stávají trvalou součástí těchto fondů.".

14. V § 4 odst. 3 se za větu první vkládá nová věta , která včetně poznámky pod čarou č. 5a zní:

"Rezervy jsou tvořeny v souladu se zvláštními předpisy^5a).

^5a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů,

vyhláška MF č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.".

15. V § 4 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5, 6 a 7, které znějí:

"(5) Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika přesahující její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou exportní pojišťovny se rozumí souhrn jednotlivých vývozních úvěrových rizik stanovený ve státním rozpočtu pro příslušný rok, která mohou být exportní pojišťovnou pojištěna. Způsob výpočtu pojistné kapacity stanoví Ministerstvo financí, přičemž vychází ze souhrnu hodnot vývozních úvěrových rizik obsažených v platných a rozpracovaných pojistných smlouvách a smlouvách o příslibu pojištění, předpokládaného doplnění pojistných fondů z rozdělení zisku, ze změn technických rezerv exportní pojišťovny a z rozdělení platných a rozpracovaných pojistných smluv a a smluv o příslibu pojištění podle míry rizikovosti.

(6) Exportní pojišťovna může pojistit jednotlivá vývozní úvěrová rizika až do výše 20% pojistné kapacity stanovené pro rok, kdy je na toto riziko sjednáno pojištění. Se souhlasem ministra financí a ministra průmyslu a obchodu je exportní pojišťovna oprávněna pojistit jednotlivé vývozní úvěrové riziko až do výše 40 % pojistné kapacity. Jednotlivá úvěrová rizika přesahující 40 % pojistné kapacity může exportní pojišťovna pojistit se souhlasem vlády.

(7) Ministerstvo financí stanoví rozhodnutím tvorbu fondů uvedených v odstavci 3, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v odstavci 3 a objemem pojištěných vývozních úvěrových rizik a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s

využitím těchto rezerv a fondů."

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 8.

16. V § 5 odst. 3 se poslední věta vypouští a doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

"(4) Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok.".

17. V § 6 odst. 1 věta první zní:

"Provozováním zvýhodněného financování se pověřuje exportní banka.".

18. V § 6 odst. 1 ve větě druhé se text :"a akcionáři zastupující stát jsou zastoupeni v představenstvu a v dozorčí radě alespoň dvoutřetinovou většinou" se vypouští a za větu druhou se vkládají nově věty, které znějí: "Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím příslušných ústředních orgánů státní správy^2a. Ústřední orgány státní správy vykonávající akcionářská práva státu pověřují výkonem funkce v představenstvu a v dozorčí radě exportní banky nejméně dvě třetiny členů těchto orgánů.".

19. V § 6 odst. 1 větě poslední se písmeno b) vypouští.

Dosavadní písemeno c) se označuje jako písmeno b).

20. V § 6 odstavec 2 zní:

"(2) Posláním exportní banky je provozování zvýhodněného financování a provádění souvisejících činností v souladu s povolením vydaným podle zvláštního zákona¹⁰⁾. Exportní banka provozuje zvýhodněné financování poskytováním úvěrů bance vývozce (dále jen "refinanční úvěr"), poskytováním úvěrů přímo vývozci, výrobci nebo zahraniční osobě (dále jen "přímé úvěry"), poskytováním úvěrů bance výrobce a poskytováním finančních služeb s vývozem souvisejících. Exportní banka provozuje zvýhodněné financování za podmínek běžných na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úvěry a pro finanční služby s vývozem související. Podmínky a způsoby provozování zvýhodněného financování stanoví Ministerstvo financí rozhodnutím; při vydání rozhodnutí Ministerstvo financí vychází z potřeb účelného vynakládání prostředků. Zdroje pro zvýhodněné financování získává exportní banka na finančních trzích.".

21. V § 6 odst. 3 se na konci věty tečka vypouští a připojuje se text, který zní:

"s výjimkou právnických osob, jejichž předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos informací, a majetkových podílů v právnických osobách, které exportní banka dočasně získá a drží maximálně do jednoho roku od jejich nabytí v souvislosti s uplatněním zajištění sjednaného podle § 8 odst. 6.".

22. V § 6 se za odstavec 3 vkládájí nové odstavce 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10, které znějí:

"(4) Úhrada úrokových rozdílů je vývozcům poskytována prostřednictvím exportní banky.

(5) Žádost o úhradu úrokových rozdílů spojených s jednotlivým vývozem zboží nebo služeb předkládá vývozce Ministerstvu financí prostřednictvím exportní banky.

(6) V žádosti je vývozce povinen uvést:

a) své identifikační údaje⁶⁾,

b) případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání,

c) charakteristiku předmětu vývozu a jeho objem,

d) podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice,

e) platební podmínky a časové rozložení splácení úvěru poskytnutého bankou vývozce,

f) údaje o zahraniční osobě, které je vývozní dodavatelský úvěr poskytován, zejména identifikační údaje⁶⁾,

g) a další údaje nutné k posouzení poskytnutí úhrady úrokových rozdílů.

(7) Se žádostí o úhradu úrokových rozdílů předkládá vývozce:

a) žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik (§ 5 odst. 2),

b) potvrzení banky o poskytnutí úvěru na jednotlivý vývoz zboží nebo služeb,

c) prohlášení, že na příslušný vývoz zboží nebo služeb nebylo poskytnuto zvýhodněné financování ani o něj zažádáno.

(8) Výše úhrady úrokových rozdílů vývozci činí maximálně 50 % úrokových rozdílů uvedených v § 2 písm b) bod 2. Při stanovení výše úhrady úrokového rozdílu vývozci se vychází z možností státního rozpočtu příslušného roku, který určí celkovou výši úhrad úrokových rozdílů poskytovaných vývozcům v kalendářním roce a podíl účasti státního rozpočtu na úhradách úrokových rozdílů.

(9) Způsob výpočtu úhrady úrokových rozdílů, jakož i postup exportní banky při poskytování úhrad úrokových rozdílů stanoví Ministerstvo financí rozhodnutím.

(10) Na úhradu úrokových rozdílů není právní nárok."

Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 11 až 17.

23. V § 6 odstavec 11 zní:

"(11) Ztráty exportní banky, které vyplývají z provozování zvýhodněného financování, jsou dotovány ze státního rozpočtu. Ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojů pro zvýhodněné financování a zúčtovanými úrokovými výnosy, spojenými s poskytováním zvýhodněného financování, poplatky písemně sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou, spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, náklady na tvorbu rezerv a opravných položek na základě zvláštního zákona^5a), ztrátami vzniklými z operací s finančními deriváty a ostatními náklady, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloženy při získání finančních zdrojů. Žádost o dotování ztrát předkládá exportní banka Ministerstvu financí. Podrobnosti stanovení ztrát, způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob jejich dotování a nakládání s nevyčerpanými dotacemi stanoví Ministerstvo financí.".

24. V § 6 odst. 12 se na konci věty tečka vypouští a připojuje se text, který zní:

"s výjimkou vkladů od podnikatelů¹⁾ a zaměstnanců exportní banky.".

25. V § 6 odst. 13 se za slovo "banka" vkládá poznámka pod čarou č. 11, která zní:

^"11) § 24 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.".

26. V § 6 odst. 14 se za slovo "vývozců" se vkládají slova "a bank výrobců" a za slova "refinanční úvěry" slova "a úvěry".

27. V § 6 odst. 15 se číslovka "7" nahrazuje číslovkou "14".

28. V § 7 odstavec 1 zní:

"(1) Žádost o zvýhodněné financování spojené s jednotlivým vývozem zboží nebo služeb předkládá žadatel exportní bance. Žadatelem může být banka vývozce nebo banka výrobce, zahraniční osoba, vývozce nebo výrobce. Žádost o zvýhodněné financování obsahuje náležitosti uvedené v § 5 odst. 2 doplněné o identifikační údaje ⁶⁾ o bance vývozce nebo o bance výrobce, nejsou-li tyto žadateli, kterým má být poskytnuto zvýhodněné financování. Se žádostí o zvýhodněné financování předkládá žadatel exportní pojišťovně žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik (§ 5 odst. 2).".

29. V § 7 odstavec 2 zní:

"(2) Banka vývozce nebo banka výrobce, kterým má být poskytnuto zvýhodněné financování, jsou povinny poskytnout exportní bance údaje o svém základním jmění, bilanci a další údaje k posouzení jejich schopnosti zabezpečit návratnost poskytnutého zvýhodněného financování.".

30. V § 7 odst. 3 se ve větě první za slova "žádost" vkládají slova "o zvýhodněné financování" a slova " se žadatelem uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru, a nebyla-li smlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu úvěru ^8)" se nahrazují slovy " s bankou vývozce nebo bankou výrobce, zahraniční osobou, výrobcem nebo vývozcem, uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru nebo o poskytnutí jiné finanční služby související s vývozem a nebyla-li smlouva o vývozu sjednána, smlouvu o příslibu úvěru nebo smlouvu o příslibu poskytnutí finančních služeb souvisejících s vývozem ^8)". Věta poslední se vypouští.

31. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Na zvýhodněné financování není právní nárok.".

32. § 8 včetně poznámky pod čarou č. 12a zní:

"(1) Stát ručí za závazky

a) exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a),

b) exportní banky ze splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za závazky z ostatních operací exportní banky na finančních trzích.

(2) Vztahy, které vznikají mezi státem a právnickou nebo fyzickou osobou se sídlem nebo pobytem mimo území České republiky, v jejíž prospěch je záruka podle odstavce 1 písm. b) poskytována, se řídí ustanoveními zvláštního zákona^12a).

(3) Neodporuje-li to právu jiného státu, ručí stát podle odstavce 1 písm. b) bezpodmínečně a neodvolatelně. Ministerstvo financí je oprávněno potvrdit státní záruku v písemné formě.

(4) K získání finančních zdrojů exportní bankou na kapitálových trzích je třeba souhlasu Ministerstva financí, který Ministerstvo financí uděluje v dohodě s Českou národní bankou, pokud zvláštní zákon¹³⁾ nestanoví jinak.

(5) K zajištění splácení poskytnutých přímých úvěrů vývozci a výrobci, refinančních úvěrů bance vývozce a úvěrů bance výrobce a poskytování dalších způsobů zvýhodněného financování těmto osobám sjednává exportní banka zajištění.

(6) V případě plnění státu z poskytnuté státní záruky je povinností exportní pojišťovny a exportní banky uhradit závazky vůči státu, vzniklé z tohoto plnění, postoupením pohledávek převzatých v souvislosti s pojištěním vývozních úvěrových rizik, nebo zvýhodněným financováním Ministerstvu financí, a to v rozsahu odpovídajícímu podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky.

^12a) § 11 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.".

33. § 9 včetně názvu se vypouští.

Exportní banka není povinna s bankou vývozce nebo bankou výrobce po dobu platnosti smluv uzavřených mezi uvedenými bankami a věřiteli za účelem získání finančních zdrojů, neumožňují-li tyto smlouvy poskytnutí zajištění v souladu s obecně závaznými předpisy, sjednávat zajištění splácení refinančních úvěru a úvěrů a dalších poskytovaných způsobů zvýhodněného financování podle § 8 odst. 5. Toto ustanovení zákona se vztahuje na smlouvy, uvedené v předchozí větě, které v době nabytí účinnosti zákona byly již uzavřeny a věřitel na základě této smlouvy již poskytl bance vývozce nebo bance výrobce v době nabytí účinnosti zákona částečné nebo úplné plnění. Banka vývozce nebo banka výrobce je povinna tyto skutečnosti exportní bance prokázat.

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č.58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č.166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.".

I. Obecná část

Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 58/1995 Sb.") byl přijat Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky dne 14. března 1995 a za dobu své působnosti se projevil jeho pozitivní vliv na rozvoj pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Zároveň obě instituce, jak Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (dále jen "EGAP"), tak i Česká exportní banka, a.s., (dále jen "ČEB") získaly značné nové zkušenosti i s některými omezeními zákona, spočívajícími zejména v tom, že stávající úprava neumožňuje rozšířit státní podporu na poskytování některých nových forem pojištění a zvýhodněného financování. Cílem navrhované novely zákona č. 58/1995 Sb. je umožnit rozšíření spektra služeb obou institucí na rozsah obvyklý v obdobných institucích v zahraničí.

I. 1. Stávající úprava podpory vývozu

Stávající znění zákona č. 58/1995 Sb. řeší státní podporu vývozu pověřením EGAP provozovat pojištění pohledávek z vývozních úvěrů proti nezaplacení z komerčních a teritoriálních (politických) důvodů, a pověřením ČEB poskytovat financování vývozních úvěrů, zvýhodněně proti tržním podmínkám, zejména z hlediska výše úrokových sazeb a doby splatnosti úvěrů.

EGAP nabízí v rámci státní podpory vývozu pojištění kombinace teritoriálních a komerčních rizik, EGAP dále diferencuje svoje pojišťovací produkty podle délky splatnosti pojištění úvěru (krátkodobé do 1 roku a dlouhodobé nad 1 rok) a podle forem financování vývozu (dodavatelský úvěru, odběratelský úvěr, potvrzený akreditiv).

Rozsah státní podpory a tím i působení ČEB je vymezeno na financování vývozních úvěrů, přičemž stávající zákon č. 58/1995 Sb. taxativně stanoví způsoby provozování zvýhodněného financování, a to přímé úvěry, které ČEB poskytuje přímo vývozci nebo zahraniční osobě, a refinanční úvěry, kdy ČEB poskytuje finanční zdroje bankám vývozce (komerčním bankám).

Současné znění zákona č. 58/1995 Sb. však neumožňuje nabídnout českým vývozcům komplexní podporu nezbytnou k finančnímu zabezpečení celého procesu počínaje nabídkou, získáním vývozní zakázky, uzavření smlouvy o vývozu přes výrobu a dodávky a konce následným servisem.

I. 2. Cíle navrhované novely zákona č. 58/1995 Sb.

Základním předmětem předkládané novely zákona č. 58/1995 Sb. je:

1. rozšířit státní podporu vývozu, a tím i činnosti EGAP a ČEB na:

- všechny fáze přípravy a uzavření smlouvy o vývozu,

- zabezpečení výroby pro vývoz,

- poskytování záruk za řádné splnění všech závazků a povinností vývozce při uzavření a plnění podmínek smlouvy o vývozu.

Rozšířením působnosti EGAP a ČEB se vytvoří předpoklady pro zvýšení úrovně podpory českých vývozců, a tím pro zlepšování jejich konkurenční schopnosti.

2. provést některé systémové změny vztahu EGAP a ČEB ke státní rozpočtu a vztahů mezi EGAP a ČEB navzájem.

Jde především o:

- upuštění od podmíněnosti zvýhodněného financování, poskytovaného ČEB, pojištěním vývozních úvěrových rizik,

- přechodný režim zajištění úvěrů poskytovaných ČEB komerčním bankám,

- upřesnění způsobu stanovování pojistné kapacity EGAP a rozhodovacích pravomocí o pojištění vývozních úvěrů velkého rozsahu,

- rozšíření dotací ztrát ČEB ze zvýhodněného financování,

- úprava státní záruky za závazky EGAP a ČEB a pravidel schvalování získání zdrojů ČEB.

3. upřesnit definice některých pojmů v zákoně a odstranit legislativní nepřesnosti stávajícího znění zákona č. 58/1995 Sb.

I. 3. Finančně - ekonomické dopady novely zákona č. 58/1995 Sb. na státní rozpočet

Navrhované rozšíření forem státní podpory vývozu bude znamenat, že kapacita EGAP i ČEB bude využívána pro širší škálu produktů než dosud a navíc stát bude garantovat část nově definovaných rizik.

1. Pojistná rizika související s novými produkty EGAPu budou, stejně jako u ostatních pojistných produktů provozovaných na základě zákona č. 58/1995 Sb., kryta pojistnými fondy a rezervami EGAP, při zachování stávajícího poměru mezi objemem pojištěných rizik a objemem rezerv a fondů 7:1. Využití státem vložených zdrojů je však již dnes výrazně vyšší - za každou 1 Kč vloženou státem do rezerv a fondů společnosti, pojistil dosud EGAP vývoz za cca 12 Kč.

V současnosti je již pouze cca 75 % pojistné kapacity EGAP tvořeno fondy z rozpočtových dotací, zbývající část si společnost vyprodukovala svojí vlastní činností, přičemž na přírůstku rezerv a fondů předpokládaném pro rok 1997 se vlastní zdroje společnosti budou podílet 35 - 40-ti procenty. Rozhodující část pojistné kapacity se řádným splácením dříve pojištěných úvěrů reprodukuje, takže odhadovaná pojistná kapacita EGAP pro konec roku 1997 představuje až 38 mld. Kč, z toho víc než 20 mld. Kč je prostor pro nově sjednávaná pojištění.

Hrubým odhadem lze kalkulovat, že pokud by na každý dosud pojištěný vývozní úvěr byly uplatněny i dodatečné, nově navrhované druhy pojištění, zvýšila by se pojistná angažovanost EGAP o 20 - 30% proti dnešnímu stavu. Systémově nicméně nevznikají z nových produktů EGAP žádné přímé zvýšené nároky na rozpočtové zdroje, bude však předmětem exekutivního rozhodnutí, zda stávající pojistná kapacita EGAP má být přerozdělena na krytí i nových produktů, nebo zda bude kapacita zvýšena o předpokládaný rozsah krytí nových druhů pojištění. Skutečný dodatečný nárok na pojistnou kapacitu EGAP bude tudíž záviset na poptávce po nových pojišťovacích produktech. Určitý skluz v uzavírání některých velkých obchodních případů umožní, aby EGAP v roce 1997 zabezpečil pojištění podle nově navrhovaných pojistných produktů bez dodatečných požadavků na státní rozpočet.

Pro následující roky se očekává, že při každoročním pojišťování objemu vývozních úvěrů ve výši nejméně cca 15 mld. Kč, nové druhy pojištění mohou (při plném využití) vyvolat nároky na dalších 3 - 5 mld. Kč pojistné kapacity, což si vyžádá dodatečné pojistné fondy až cca 700 mil Kč. Při zachování stávajícího podílu vlastních a rozpočtových zdrojů na tvorbě fondů by tudíž nároky na rozpočtové zdroje pro krytí nových druhů pojištění neměly přesáhnout 400 - 500 mil. Kč, z nichž by se však podstatná část revolvovala v relativně krátkém období

Za předpokladu splácení pojištěných úvěrů bez pojistných událostí mimořádného rozsahu a při dosažení celkové kapacity cca 60 - 70 mld. Kč lze již dnes odhadovat, že během 4 až 5 následujících let budou nároky na dotace ze státního rozpočtu postupně klesat a EGAP by měl pokrývat rozhodují část svých potřeb z reprodukce stávající kapacity a z vlastních zdrojů, a měl by se tak stát relativně nezávislým na pravidelných dotacích ze státního rozpočtu. Potřeba rozpočtových dotací by měla vznikat pouze při opakovaném mimořádně velkém objemu pojistných událostí, které by vyčerpaly zdroje EGAPu, a bylo by nutno uplatnit rozpočtovou záruku.

2. Nové formy provozování zvýhodněného financování ze strany ČEB, mohou znamenat systémově nové nároky na státní rozpočet z uplatnění státní záruky za závazky ČEB. Uplatnění záruky přichází do úvahy pouze v případech, kdy selžou obvyklé bankovní zajišťovací instrumenty, ČEB neobdrží splátky poskytnutých úvěrů a nebude tudíž schopna splácet vypůjčené finanční zdroje dle sjednaných podmínek.

Jedná se především o rizika nesplacení úvěrů v důsledku komerčního rizika na straně českého vývozce, které nebude pojištěno u EGAP, a kdy nebude možno uplatnit sjednané nástroje zajištění takového rizika a na krytí ztráty nebudou postačovat ani vytvořené rezervy ČEB. Objem těchto nepojistitelných rizik se bude pohybovat do výše max. 5 až 10 % sumy poskytovaných úvěrů; i z časového hlediska se jedná o relativně krátkodobé expozice ve srovnání s délkou doby čerpání a splácení úvěru.