Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Zákon upravuje podmínky výkonu práva na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů ¹), jimiž disponují orgány státní správy a jim podřízené právnické osoby. Upravuje přístup veřejnosti k informacím, jež mají tyto orgány nebo právnické osoby k dispozici (dále jen informace) a stanoví základní podmínky, za nichž jsou takové informace zpřístupňovány.

Pro účely tohoto zákona se vymezují některé pojmy takto:

a) informace o životním prostředí jsou informace v písemné, obrazové nebo zvukové formě, na nosičích výpočetní techniky, nebo

v jiné technicky proveditelné formě, jež vypovídají o stavu

___________________

¹) článek 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb."

a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu, dále informace o připravovaných činnostech, které by mohly vést ke změně stavu životního prostředí a informace o opatřeních, jež podnikají orgány odpovědné za ochranu životního prostředí nebo jiné osoby při předcházení nebo nápravě poškození životního prostředí. Informacemi o životním prostředí jsou zejména informace o stavu vody, ovzduší, půdy, živých organismů a ekosystémů, dále informace o vlivech činností na životní prostředí, o látkách, hluku a záření do životního prostředí emitovaných a o důsledcích těchto emisí. Dále jsou to zejména informace o využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků stavu životního prostředí a vlivů tohoto stavu na živé organismy a společnost. Informacemi o životním prostředí jsou i informace obsažené v písemnostech týkajících se správních řízení ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticí i stížností v těchto věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů.

b) orgány státní správy a jim podřízené právnické osoby jsou

1. orgány státní správy vykonávající státní správu v ochraně

životního prostředí, zejména orgány ochrany ovzduší,

vodohospodářské orgány, orgány v ochraně přírody, orgány státní správy v odpadovém hospodářství, orgány ochrany lesa

a orgány ochrany zemědělského půdního fondu ²),

2. rozpočtové a příspěvkové organizace, vůči nimž plní funkci

zřizovatele orgány státní správy uvedené v bodě 1 ³).

3. další orgány státní správy, rozpočtové a příspěvkové

organizace, a to za předpokladu, že mají uloženy úkoly na

úseku ochrany životního prostředí nebo pokud v rámci své

činnosti shromažďují informace o životním prostředí.

c) zpřístupňováním informací se rozumí jejich poskytování tj. předávání ústní, telefonickou, telegrafickou, písemnou či jinou technicky proveditelnou formou jednotlivým právnickým nebo fyzickým osobám, jež o ně požádaly (dále jen "žadatelům") a rovněž vyhledávání informací těmito osobami nahlížením do písemností či jiných souborů informací, pořizováním výpisů, opisů, případně kopií na místě, t.j. zpravidla v sídle nebo v jiných prostorách orgánů státní správy nebo jim podřízených právnických osob. Informace o životním prostředí jsou zpřístupňovány rovněž prostřednictvím vlastní ediční a publikační činnosti orgánů státní správy a jim podřízených právnických osob.

___________________

²) Ministerstvo životního prostředí, správy chráněných krajinných oblastí a národních parků, Česká inspekce životního prostředí, okresní úřady, obce

³) Např. Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, Český geologický ústav, Český ekologický ústav

(1) Žadatel může za účelem získání informace o životním prostředí požádat orgán státní správy nebo jemu podřízenou právnickou osobu o zpřístupnění informace o životním prostředí. Svou žádost nemusí nijak odůvodňovat. Je však povinen uvést, zda informaci požaduje k obchodním účelům (podnikání)⁴) či nikoli. Za podnikání se pro účely tohoto zákona nepovažuje postavení a činnost vydavatele, šéfredaktora ani výkon novinářského povolání ⁵). Žádost lze učinit ústně, telefonicky, telegraficky, písemně, faxem nebo jinou technicky proveditelnou formou. Z žádosti musí být zřejmé, čeho se má týkat informace, jež má být poskytnuta. Součástí žádosti musí být vždy označení žadatele.

(2) V případě nesrozumitelné, příliš obecně formulované nebo jinak nedostatečné žádosti je žadateli do 15 dnů od obdržení žádosti zaslána výzva k jejímu doplnění. Ve výzvě musí být určeno, v jakém směru je třeba žádost doplnit. Žadatel je povinen tuto žádost bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů, v požadovaném rozsahu doplnit.

___________________

⁴) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů

⁵) §§ 10 ­ 12 zákona č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích ve znění pozdějších předpisů

V případě, že je žádost podána u orgánu státní správy nebo jemu podřízené právnické osoby, jež nemá dotyčnou informaci k dispozici, je jejich povinností sdělit žadateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od obdržení žádosti, že požadovanou informaci nemohou z tohoto důvodu poskytnout. Pokud je to možné, poučí zároveň žadatele o tom, kde je třeba žádost správně podat.

Pokud žádost směřuje k poskytnutí informace, o níž je orgánu státní správy nebo jemu podřízené právnické osobě známo, že byla zveřejněna a je veřejně přístupná, stačí žadateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od obdržení žádosti, sdělit tuto skutečnost spolu s alespoň všeobecným údajem, umožňujícím vyhledání zveřejněné informace.

(1) Žadatel má právo v žádosti určit formu, případně způsob, jichž má být použito při zpřístupnění informace.

(2) Pokud žadatel formu či způsob podle odstavce 1 neurčí, případně pokud takové formy nebo způsobu nelze ze závažných důvodů využít, zvolí se způsob a forma zpřístupnění informace s ohledem na splnění účelu žádosti o zpřístupnění informace a její optimální využití žadatelem. V pochybnostech se využije především formy a způsobu, jež byly žadatelem využity k podání žádosti.

Informaci je třeba zpřístupnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od obdržení žádosti, leda by si zvláštní okolnosti výjimečně vynucovaly prodloužení této lhůty, nejvýše však na dvojnásobek. O takových okolnostech a o prodloužení lhůty musí být žadatel před uplynutí 30ti denní lhůty vyrozuměn.

(1) Odepřeno bude zpřístupnění informace, pokud je vylučují předpisy

a) o státním, hospodářském nebo služebním tajemství⁶),

___________________

⁶) zákon č. 102/1971 Sb. o ochraně státního tajemství ve znění zák.č. 383/1990 Sb. a zák.č. 558/1991 Sb.

b) o ochraně osobních⁷) nebo individuálních údajů⁸).

(2) Pokud je požadováno zpřístupnění informace, kterou fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání podle zvláštních předpisů⁹) (dále jen podnikatel) při jejím předání orgánu státní správy nebo jemu podřízené právnické osobě označila za obchodní tajemství¹⁰), vyzve orgán státní správy nebo jemu podřízená právnická osoba, u nichž byla podána žádost o poskytnutí informace, tohoto podnikatele, aby se do 15 dnů k žádosti vyjádřil a objasnil, jaká újma mu zpřístupněním informace hrozí. Z důvodu ochrany obchodního tajemství nelze odpírat zpřístupnění informace o emisích nebo jiném působení provozní činnosti podnikatele na životní prostředí nebo o porušování předpisů na ochranu životního prostředí. V ostatních případech uplatnění nároků vyplývajících z obchodního tajemství bude zpřístupnění informace odepřeno, leda by obecný zájem na přístupu k dané informaci zřejmě převažoval nad zájmem

podnikatele na jejím utajení.

(3) Dále je možno odepřít zpřístupnění informace, pokud

a) byla orgánu státní správy nebo jemu podřízené právnické

___________________

⁷) zákon č. 256/1992 Sb. o ochraně osobních údajů v informačních systémech,

⁸) § 16 zákona č. 89/1995 o státní statistické službě.

⁹) zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

¹⁰) § 17 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

osobě předána osobou, jež k tomu nebyla podle zákona povinna a jež nedala předchozí písemný souhlas k zpřístupnění této informace,

b) by zpřístupnění informace ještě zvýšilo pravděpodobnost poškození či ohrožení životního prostředí nebo jeho součásti,

c) by si toto zpřístupnění vyžadovalo zvláštní šetření, výpočty nebo zpracování, provedením kterých by se omezilo plnění jiných úkolů dotyčného orgánu státní správy nebo jemu podřízené právnické osoby,

d) žadatel se domáhá informací opatřovaných v rámci přípravného řízení (vyšetřování) v trestních věcech ¹¹),

e) žádost je nesrozumitelná, příliš obecně formulovaná nebo jinak nedostatečná a žadatel, ač byl k tomu vyzván, ji ve smyslu § 3 odst. 2 tohoto zákona nedoplnil, nebo jde o anonymní žádost,

f) žádost je formulována zjevně provokativně nebo obstrukčně a žadatel již má požadovanou informaci k dispozici.

(4) Pokud je to možné, zpřístupní se požadovaná informace po vyloučení utajovaných skutečností. O takovém zásahu a jeho důvodu musí být žadatel vždy při zpřístupnění informace uvědoměn.

___________________

¹¹) §§ 160 ­ 178 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu), ve znění pozdějších předpisů

(5) Právo odepřít zpřístupnění informace trvá pouze po dobu, po kterou je dán důvod odepření.

(1) Pokud je zpřístupnění informace odepřeno, vydá orgán státní správy rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Toto rozhodnutí vydává orgán, který odepřel zpřístupnit informaci nebo orgán, který je nadřízen právnické osobě, jež odepřela zpřístupnění informace. Toto rozhodnutí je vydáno do 30 dnů od doručení žádosti. V případech ústních, telegrafických, telefonických či faxovaných žádostí nebo žádostí zaslaných jinou elektronickou formou si orgán státní správy vyžádá jejich písemné nebo ústní doplnění do protokolu. Pro doplnění žádosti může orgán státní správy stanovit přiměřenou lhůtu a na dobu do doplnění žádosti přerušit řízení.

(2) Rozhodnutí se nevydává v případě anonymní žádosti, nebo pokud žadatel ve smyslu § 3 odst. 2 nedoplnil svou žádost, ač byl k tomu řádně a včas vyzván. Rozhodnutí se nevydává ani v případě, že ve smyslu § 10 odst. 3 tohoto zákona nedošlo k dohodě o ceně.

(3) Pokud lhůta pro zpřístupnění informace vzhledem k nečinnosti orgánu státní správy nebo jemu podřízené právnické osoby marně uplynula, má žadatel právo, aby na jeho podnět bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 1.

(4) Obdobně jako v odst. 3 se postupuje v případě, kdy žadatel nesouhlasí s vyloučení utajovaných skutečností před zpřístupněním informace.

(1) Informace se zpřístupňují zásadně v pracovní době příslušných správních orgánů a jim podřízených právnických osob, případně ve zvlášť stanovených úředních hodinách.

(2) Každý má právo nahlížet do listin a pořizovat si z nich výpisy nebo opisy. Každý má rovněž právo ­ je­li to provozně možné ­ na pořízení kopií listin, a to za cenu pořizovacích nákladů.

(3) Informace se zpřístupňují zpravidla bezplatně. Za smluvní cenu se zpřístupňují informace, pokud jsou požadovány k obchodním účelům (podnikání) nebo pokud je k jejich pořízení na základě žádosti zapotřebí zvláštního šetření, výpočtů nebo zpracování. O skutečnosti, že půjde o úplatné zpřístupnění informace, je třeba žadatele bez zbytečného odkladu, nejdéle do 15 dnů od obdržení žádosti, uvědomit. Podmínkou pro zpřístupnění informace je pak dohoda o ceně. Pokud k dohodě nedojde, informace se nezpřístupní.

(4) Zákon může stanovit, že se za zpřístupnění informace podle tohoto zákona platí správní poplatek. Tento poplatek však nesmí dosáhnout výše, jež by výrazně omezila přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí.

Zvláštní zákon může stanovit případy, kdy je jiná osoba povinna zpřístupňovat informace¹²). Zvláštní zákon může rovněž určit odchylné způsoby a podmínky zpřístupňování informací¹³). Právo na informace o životním prostředí podle tohoto zákona však nelze zúžit nebo vyloučit.

(1) Vláda České republiky projednává a schvaluje nejméně jednou za čtyři roky zprávu o stavu životního prostředí na území

___________________

¹²) např. § 7 odst. 1 písm. h) a k) zákona č. 309/1991 Sb. o ochraně ovzduší před zněčisťujícími látkami (zákona o ovzduší) ve znění pozdějších předpisů

¹³) např. zákon č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí

České republiky. Nejpozději do 6 měsíců od svého schválení musí být tato zpráva zveřejněna.

(2) Poprvé vláda projedná a schválí zprávu podle odstavce 1 nejpozději do 31.12. 1998.

(1) Předpisy o správním řízení¹⁴) se použijí při řízení podle § 9 odst. 1, 3 a 4 tohoto zákona.

(2) Rozhodnutí o odepření poskytnutí informace nebo o utajení její oddělitelné části lze po vyčerpání řádných opravných prostředků napadnout žalobou u soudu ¹⁵).

Zákon o právu na informace o životním prostředí je zvláštním

předpisem ve vztahu k předpisům o ochraně přírody a krajiny,

___________________

¹⁴) zákon č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád)

¹⁵) § 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

o ochraně ovzduší ¹⁶), o ochraně vod, o odpadech, o geologických pracích, o ochraně a využívání nerostných surovin, o územním plánování a stavebním řádu, o lesích, o ochraně zemědělského půdního fondu, o ochraně veřejného zdraví a o mírovém využívání jaderné energie¹⁷).

Zrušují se:

1. § 14 zákona Federálního shromáždění č. 17/1992 Sb. o životním

prostředí,

___________________

¹⁶) s výjimkou případů uvedených v poznámce ¹²) k ustanovení § 11

tohoto zákona

¹⁷) zejména zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečisťujícími látkami (zákon o ovzduší) ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečisťování ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích ve znění pozdějších předpisů, zákon č. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a předpisy vydané k jejich provedení.

2. § 72 odst. 2 zákona České národní rady č. 114/1992 Sb.

o ochraně přírody a krajiny ve znění zákonného opatření č.

347/1992 Sb. a zákona č. 289/1995 Sb., včetně zrušení

číslování odst. 1.

Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 1998.

1. OBECNÁ ČÁST

Nezbytnost a naléhavost přijetí tohoto zákona vychází z důvodů spočívajících ve vnitrostátním právu i v právu Evropské unie, do níž se naše republika chce v dohledné budoucnosti plně integrovat. Jde o to, že čl. 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod stanoví právo na informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů, prakticky zde však není adekvátní rozpracování tohoto ústavního práva na úrovni zákona. Z toho vyplývá častá neochota a neschopnost výkonné moci státu adekvátně reagovat na žádosti občanů a environmentálně zaměřených občanských sdružení o poskytnutí informací týkajících se životního prostředí.

Evropská unie pak v rámci společného, komunitárního práva stanoví v řadě směrů závaznými směrnicemi minimální standard, který musí členské státy ve svém vnitrostátním právu splňovat. Mezi takovými oblastmi je i privilegovaná oblast volné přístupnosti environmentálních informací, jež jsou v dispozici státních orgánů a jimi řízených institucí.

Jde o širší vývojový trend. Lze odkázat na dokument "Agenda 21" ze Světové konference o životním prostředí a rozvoji konané v roce 1992 v Rio de Janeiru, kde se v 10. principu praví: "... otázky životního prostředí je možné nejlépe řešit za účasti všech zainteresovaných občanů ... každý jednotlivec by měl mít náležitý přístup k informacím o stavu životního prostředí ... Stát by měl napomáhat a podporovat povědomí a účast veřejnosti tím, že vytvoří podmínky pro rozsáhlé zpřístupňování informací".

Zároveň se na bázi Hospodářské komise OSN pro Evropu připravuje návrh Úmluvy o přístupu k informacím o životním prostředí a účasti veřejnosti v rozhodování o záležitostech životního prostředí, kde má být široce zakotven přístup k informacím v evropských státech, nejen členských zemích EU, ale i v zemích střední a východní Evropy, u nichž se předpokládá, že se stanou rovněž stranami této úmluvy. Její schválení se očekává v časovém horizontu měsíců.

Je zřejmé, že v oblasti environmentálních informací zřetelně převažuje veřejný zájem na zpřístupňování informací nad zájmem na jejich utajení či chápání těchto informací ryze jako předmětu zbožně­peněžních vztahů. Toto pojetí vychází jak z platného ústavního pořádku ČR, tak i z pojetí, jež je dnes vtěleno do právních řádů vyspělých evropských států a jež je vyžadováno Evropskou unií.

Zákony obdobné předloženému návrhu přijaly jednotlivé členské státy EU (zejména německá spolková úprava zákonem ze 7.7. 1994 ­ tzv. Umweltinformationsgesetz a obdobná rakouská úprava ­ Umweltinformatiosgesetz z 27.7. 1993), a to na základě a k provedení Směrnice Rady ES o volném přístupu k informacím o životním prostředí č. 90/313/EHS ze 7.6. 1990, jež stanoví takové závazné podmínky, jež české právo zatím nesplňuje. Aby tato nekompatibilita byla včas před vstupem České republiky do západoevropské integrace odstraněna, předkládá se tento návrh zákona.

Vzhledem ke stěžejnímu významu tohoto předpisu ES následuje v českém překladu jeho plný text: