Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Stavební spoření

Hypotéční úvěr

Kombinace stavebního spoření s hypotéčním úvěrem

Českomoravská stavební spořitelna, a. s.

Souhrnné srovnání způsobů financování bytových potřeb

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám posílám kopii nové odpovědi na interpelaci pana poslance Jaroslava Štraita ve věci stavebního spoření (sněmovní tisk 163).

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Ing.Miloš Zeman

Předseda Poslanecké sněmovny

118 26 Praha 1

Vážený pane poslanče,

vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna Parlamentu opět nesouhlasila s odpovědí na Vaši interpelaci ve věci stavebního spoření, zasílám Vám (spolu s podklady) novou odpověď, ve které se pokusím odpovědět na Vaše námitky k předchozí odpovědi.

Ve svých námitkách nadále zpochybňujete funkčnost dosavadního stavebního spoření. Na rozdíl od Vás se domnívám, že právě nárůst počtu uzavřených úvěrů překlenovacích a i ze stavebního spoření (viz Tabulka) je dokladem toho, že stavební spoření se stalo jedním z důležitých faktorů, který výrazně pomáhá k vytváření trhu s byty a k podpoře bytové výstavby. Záměrem při přípravě a schvalování zákona o stavebním spoření nebyla jen výstavba nových bytů, ale také možnost tyto prostředky využít na rekonstrukci stávajícího bytového fondu (neboť právě neudržováním stávajícího bytového fondu ročně stát přichází až o 30 000 bytů) a jak již bylo uvedeno i v předchozí odpovědi, i na odkup bytů při procesu privatizace bytového fondu. Ve většině případů jsou byty nejdříve nabízeny současným nájemníkům k odprodeji v cenových relacích, na jejichž pokrytí jsou prostředky ze stavebního spoření postačující (100 - 200 tis.Kč). To je reakce na Vaši námitku k výši průměrné cílové částky.

K výši průměrné cílové částky lze uvést, že se její výše sice pohybuje kolem 150 tis. Kč, ale je třeba také zdůraznit, že pro řešení bytové potřeby, např. mladého manželského páru, se sdružují prostředky z více smluv o stavebním spoření. Skutečnost, jak postupným spojením zdrojů ze stavebního spoření se státní bezúročnou půjčkou s odloženou dobou splatnosti, popř. s hypotečním úvěrem, lze získat menší byt pro mladé začínající rodiny, bylo uvedeno již v předchozí odpovědi na Vaši interpelaci.

Ke konci března letošního roku bylo uzavřeno 20,7 tis. smluv o překlenovacích úvěrech (tzn. meziúvěrech) v celkové výši 2,82 mld. Kč a 8,4 tis. úvěrů ze stavebního spoření ve výši 0, 87 mld. Kč. Z těchto téměř 30 tis. úvěrů byla již na bytové potřeby, a chtěl bych zdůraznit, že výlučně na bytové potřeby, vyčerpána klienty stavebních spořitelen částka 1,94 mld. Kč.

Již samotný nárůst uzavřených úvěrových smluv během 1. čtvrtletí r. 1997, kdy bylo uzavřeno 7,1 tis. smluv o meziúvěrech ve výši 995 mil. Kč a 2 tis. smluv o úvěrech se stavebního spoření ve výši 99,3 mil. Kč, svědčí o výrazně pozitivní úloze stavebního spoření v rámci řešení bytové situace v ČR.

Podle mého názoru je velmi důležité, aby legislativní rámec stavebního spoření tak, jak je platný v současné době (a je to také uváděno v materiálu "Rozbor systému stavebního spoření", který MF ČR vypracovalo pro vládu), byl ponechán bez podstatných změn, neboť stavební spoření je v počáteční fázi vytváření zdrojů a ve fázi poskytování prvních úvěrů. Většina smluv o stavebním spoření je totiž uzavírána tak, že nárok na úvěr ze stavebního spoření vznikne po 5 letech spoření, tj. v letech 1998 - 1999. Proto vláda doporučila zachovat dosavadní systém stavebního spoření a k případným změnám se vrátit až po zkušenostech s poskytováním úvěrů, kdy bude možné provést celkovou analýzu stavebního spoření, zejména s ohledem na to, jak přispívá k uspokojení bytových potřeb účastníků spoření.

Při jakýchkoliv změnách bude vždy třeba přihlížet k finančním možnostem státu a řešit otázku zdrojů pro poskytování půjček. Vy např., pane poslanče, navrhujete, umožnit poskytování úvěrů na pořízení průměrných bytů - v r. 1995 uvádíte cenu 936 tis. s úrokovou mírou 3% a dobou splatnosti 30 let. Tento Váš požadavek, měl-li být řešen pomocí stavebního spoření, znamená značný dopad na státní rozpočet.

Již v předchozí odpovědi byly uvedeny různé varianty, jak bytovou potřebu (v cenové relaci 800 tis. Kč, jako výchozí byt) pro začínající mladý manželský pár, řešit (2 půjčky ze stavebního spoření každá s cílovou částkou 300 tis. Kč, a k tomu hypotéční úvěr nebo právě připravovaná státem bezúročná půjčka s odloženou dobu splatnosti ve výši 200 tis. Kč). Přitom stát v tomto případě poskytne na tyto 2 smlouvy o stavební spoření státní podporu ve výši 2x (5 x 4 500 Kč) = 45 000 Kč, což stát zatíží jistě méně než Vámi navrhovaný úvěr ve výši 900 tis. Kč ze stavebního spoření s úrokovou mírou 3% s dobou splatnosti 30 let, neboť sama stavební spořitelna ze svých prostředků nemůže onen úvěr s 3%ní úrokovou mírou s dobou splatnosti 30 let realizovat, což znamená otázku, kdo vše doplatí. Stát? Znovu upozorňuji, že systém stavebního spoření byl převzat z Rakouska a Německa, kde úspěšně funguje téměř 70 let, a i v České republice se podle zatím sledovaných údajů rozvíjí dle předpokladů.

Rád bych se ještě v této odpovědi vyjádřil ke dvěma Vašim poznámkám. 15. května 1997 jste řekl: "Mám poznatky (snad signály, snad náznaky), že ani stavební spořitelny nejsou dostatečně ochráněny před tzv. vytunelováním, a to bych považoval za věc velmi důležitou."

Pokud tyto signály máte, byl bych rád, pane poslanče, kdybyste mi je sdělil, abych je mohl nechat prověřit. Zákon o stavebním spoření, konkrétně § 9, velmi omezuje jakékoliv podnikatelské aktivity stavebních spořitelen. Nemohou se zúčastnit obchodů na kapitálovém trhu v takovém rozsahu jako jiné banky či investiční a penzijní fondy, ale musí prostředky vložené účastníky stavebního spoření a státem přednostně využít na poskytování úvěrů ze stavebního spoření. Mohu Vám pro Váš klid sdělit, že za dobu existence stavebního spoření v Německu či Rakousku nezkrachovala ani jedna stavební spořitelna, což se o jiných bankách říci nedá. Spoluzakladateli všech stavebních spořitelen působících na trhu v ČR, jsou největší a nejznámější stavební spořitelny působící na území Rakouska a SRN.

V souvislosti s Vaší poznámkou o skokovém růstu cen a jeho dopadu pro možnost mladých rodin spořit, jste poukázal na meziroční pokles zájmu o stavební spoření.

Já se Vás, pane poslanče ptám, jaký "meziroční pokles zájmu o stavební spoření máte na mysli"? Čísla, která lze uvést, jednoznačně meziroční pokles zájmu o stavební spoření vyvrací.

V r. 1996 bylo uzavřeno ve stavebních spořitelnách celkem 620 tis. nových smluv, čímž celkový počet uzavřených smluv ve stavebním spoření stoupl na 1 mil. 800 tis. smluv.

Na své účty klienti stavebních spořitelen uložili v r. 1996 dalších 17 mld. Kč, což znamená 100%ní nárůst vkladů oproti výši vkladů k 31. 12. 1995, kdy výše vkladů byla 16,5 mld. Kč. Jen v 1. čtvrtletí r. 1997 uzavřelo dalších 107 tis. občanů smlouvy o stavebním spoření a stavební spořitelny přijaly vklady klientů ve výši 3,6 mld. Kč.

Tímto končím výčet dalších aktuálních údajů o systému stavebního spoření. Již bylo řečeno v rámci všech odpovědí k Vaší interpelaci ve věci stavebního spoření o systému stavebního spoření snad vše.

Pokud však chcete znát úvahu o začlenění systému stavebního spoření při řešení bytové otázky v České republice, či jak zapadá tento systém do koncepce bytové politiky, doporučuji Vám obrátit se na pana ministra Kvapila, který stojí v čele Ministerstva pro místní rozvoj, do jehož kompetence spadá řešení bytové problematiky v rámci Koncepce bytové politiky v tomto státě.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Jaroslav Štrait

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Praha

Tabulka