Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

3. Cenový vývoj

Růst cen se v 1. čtvrtletí 1997 podstatně zmírnil. Měnová opatření, přijatá v roce 1996 ke zpomalení dynamiky peněžního agregátu M2, znamenala zbrzdění domácí poptávky. Poptávkou tažený růst cen se tím omezil. Situace na trhu práce umožňuje rychlý růst mezd i při stagnaci produktivity práce. Spolu s pokračujícím reálným zhodnocováním kursu koruny to vytváří na domácím trhu tvrdé konkurenční prostředí, ve kterém se prosazují spíše dovozy na úkor domácí nabídky. Růst jednotkových mzdových nákladů se (s výjimkami, např. u stavebnictví) nepromítá do růstu cen, ale snižuje zisk nefinančních podniků a korporací.

3. 1 Spotřebitelské ceny

Zvýšení spotřebitelských cen v lednu 1997 o 1,3% zachycovalo vedle obvyklého sezónního vlivu přeceňování některých druhů zboží a služeb i zvýšení zákonného pojištění motorových vozidel, postupný růst věcně usměrňovaných cen vodného, stočného, jízdného v autobusové a městské dopravě. Uvedené vlivy by (izolovaně posuzováno) zvýšily spotřebitelské ceny cca o 0,5%, ale vzhledem k poptávkovému omezení byl tento cenový pohyb částečně utlumen zbrzděním růstu cen ostatních komodit. V následujících dvou měsících byl růst celkové hladiny spotřebitelských cen velmi mírný (únor o 0,3%, březen o 0,1%). Vývoj je vyznačen v grafu.

Celkově v průběhu 1. čtvrtletí 1997 (březen 1997 proti prosinci 1996) růst spotřebitelských cen představoval jen 1,6%. Nejvíce vzrostly ceny ve skupině doprava o 3,9% (vliv zvýšení jízdného), ve skupině potraviny, nápoje, tabák jen o 1,2% (v lednu růst o 1,3%, v únoru stagnace, v březnu dokonce pokles o 0,1%).

Meziroční růst spotřebitelských cen (srovnání se stejným obdobím předchozího roku) se od počátku letošního roku výrazně zmírňuje (viz předchozí graf). V březnu 1997 (proti březnu 1996) klesl až na 6,8%. Z tohoto pohledu bylo vykázáno největší zvýšení cen u skupin bydlení (o 13,3%) a vzdělávání (o 10,0%), naproti tomu nejméně vzrostly ceny ve skupinách potraviny, nápoje, tabák (o 4,2%), volný čas (o 4,0%), zařízení a provoz domácnosti (o 3,9%) a zdravotnictví (o 2,4%).

Životní náklady v březnu 1997 byly proti stejnému měsíci předchozího roku vyšší u zaměstnanců o 6,7%, u důchodců o 7,4%.

Klouzavá míra inflace (zvýšení průměrné hladiny spotřebitelských cen na posledních dvanáct měsíců proti hladině předcházejících dvanácti měsíců) klesla v březnu 1997 na 8,4%.

3. 2 Produkční ceny

Ceny průmyslových výrobců byly v březnu 1997 proti stejnému měsíci předchozího roku vyšší o 4,3%, ceny stavebních prací o 11,1%, ceny zemědělských výrobců o 1,9% a ceny tržních služeb o 5,2%. Všechny tyto ukazatele mají nižší hodnotu než vykazovaly v prosinci 1996 (proti prosinci 1995) a ukazují tendenci zmírňování růstu cen výrobců.

Růst průměrných nominálních mezd trvale předstihuje reálnou produktivitu práce. Neustále se tak zvyšují jednotkové mzdové náklady (tj. objem nominálních mezd připadající na fyzickou jednotku produkce) s tlakem na růst cen producentů.

Z tabulky je patrné, že (podle údajů za 1. čtvrtletí letošního roku) tento nákladový tlak v průmyslu i ve stavebnictví je intenzivnější.

Tabulka 2

Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR

Rozsah domácí poptávky po průmyslové produkci a konkurence na straně nabídky (včetně konkurence s dovozy) však umožňuje jen stále mírnější růst cen průmyslových výrobců. Mzdový tlak se tedy bezprostředně v plném rozsahu nemůže prosadit, dále snižuje konkurenční schopnost domácích výrobců ve srovnání se zahraničními výrobci jak na domácím trhu, tak v zahraničí a brzdí růst zisku. To spoluvytváří současný problém platební bilance.

Dlouhodobě rychlejší růst cen stavebních prací ukazuje, že (na rozdíl od průmyslu) tvrdost konkurenčního prostředí ve stavebnictví není tak výrazná a umožňuje, aby se nákladový tlak mezd v růstu cen stavebních prací prosadil.

Z dlouhodobějšího pohledu byl růst cen u finálních prodejců (spotřebitelské ceny, ceny stavebních prací) rychlejší než u průmyslových a zemědělských výrobců. To podporuje hypotézu, že míra inflace (vyjádřená spotřebitelskými cenami) byla určována spíše tahem domácí poptávky po spotřebním zboží a službách. Tento převážně poptávkový charakter inflace se nezměnil ani v 1. čtvrtletí 1997, pouze zbrzdění růstu poptávky se projevilo zbrzděním růstu cen.

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

4. 1 Zaměstnanost

Při posuzování vývoje zaměstnanosti z dosud publikovaných statistických řad je třeba vzít v úvahu úpravu metodiky výběrových šetření pracovních sil platnou od roku 1997. Nový přístup, kde nejvýznamnější změnou je nezahrnování žen na další mateřské dovolené do zaměstnaných, ve srovnání s dosud užívaným snížil zaměstnanost o cca 2,6 procentního bodu. V dalším textu je tento metodický vliv vyloučen.

Zaměstnanost, dosud v podstatě stabilizovaná na vysoké úrovni, v průběhu 1. čtvrtletí 1997 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku mírně poklesla na 4958 tisíc osob. Počet zaměstnaných se podle výsledků výběrových šetření pracovních sil v zimním období snížil proti srovnatelnému období minulého roku o 20 tis. osob, to znamená o 0,4%, proti podzimnímu období byl pokles výraznější - o 36,7 tisíc, to je o 0,7%. Sezónní pokles byl zvýrazněn úbytkem pracovních příležitostí plynoucím z racionalizace provozu organizací pod tlakem zpomalujícího se ekonomického růstu. Celkové snížení zaměstnanosti bylo jednak charakteru strukturálního, jednak postihlo osoby s omezeními typu nižší či nevhodné kvalifikace, malé praxe či mobility a adaptability.

Struktura zaměstnanosti podle postavení v hlavním zaměstnání se v průběhu roku 1996 proti roku 1995 v zásadě nezměnila. Počet zaměstnanců, který poklesl o 0,6%, ve struktuře představoval 86,1%. Ve skupině podnikatelů, zahrnující 12,1% zaměstnaných, se nadále zvýrazňoval nárůst podnikatelů se zaměstnanci a snižoval se počet vypomáhajících členů domácnosti.

Počet cizích státních příslušníků zaměstnávaných v některých odvětvích či oblastech při strukturálním nedostatku domácích pracovních sil vzrostl proti 1. čtvrtletí 1996 o 13,0%. Dynamika přírůstku zahraničních pracovníků se dále zpomalila, proti konci roku 1996 došlo v absolutních hodnotách k poklesu počtu o 9,6 tisíc osob na koncových 133,6 tisíc. Nadále převažovali občané SR (53,7%) podléhající pouze oznamovací povinnosti.

4. 2 Nezaměstnanost

Změna trendu vývoje nezaměstnanosti k růstu, patrná již na přelomu roku 1995 a 1996, se v 1. čtvrtletí 1996 podstatně zvýraznila. Průměrná hodnota míry nezaměstnanosti (3,94%) stoupla proti roku 1996 o 0,85 procentního bodu. Na jejím zvýšení spolupůsobila ve výši cca 0,2 procentního bodu změna metodiky. Zvýšení míry nezaměstnanosti výraznější než obvyklá sezóna lze přičíst zejména snížení tempa výroby vlivem poklesu poptávky.

Na celkovém nárůstu míry nezaměstnanosti participovalo i zvýraznění regionálních rozdílů nárůstem zejména v severních oblastech. V severočeském regionu vzrostla průměrná míra nezaměstnanosti proti stejnému čtvrtletí roku 1996 o 1,5 procentního bodu na hodnotu 6,57%, v severomoravském byla po nárůstu 1,2 procentního bodu na průměrné úrovni 6,23%. Míra nezaměstnanosti vyšší než 8% byla v březnu v 6 okresech, nejvyšší byla v okrese Most, kde ve všech 3 měsících jako jediná převyšovala 10%.

Tendence poklesu volných pracovních míst registrovaných úřady práce nastoupená koncem roku 1996 dále pokračovala, jejich počet se proti 1. čtvrtletí roku 1996 v průměru snížil o 9,3% na 83,5 tisíc. Na konci čtvrtletí bylo registrováno 87 tisíc volných pracovních míst. Při přetrvávající poptávce především po kvalifikované pracovní síle se průměrný počet registrovaných uchazečů na 1 volné místo zvýšil z 1,7 ve srovnatelném období roku 1996 na 2,4.

Příspěvek v nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí pobírala vzhledem k přílivu nově registrovaných více než polovina uchazečů o zaměstnání, na konci března 51,4%, nárůst představoval 6,2 procentního bodu.

5. Platební bilance

5. 1. Běžný účet

Běžný účet platební bilance skončil za 1. čtvrtletí roku 1997 podle předběžných údajů pasivem ve výši (1,1 mld. USD), vlivem deficitu obchodní bilance (1,4 mld. USD). Tento deficit byl zčásti pokryt přebytky bilance služeb a transferů, v souhrnné výši 0,5 mld. USD, bilance výnosů byla pasivní ve výši 0,2 mld. USD.

Celkový vývoz zboží v běžných cenách ke konci března 1997 dosáhl 148,3 mld. Kč, zatímco dovoz 186,6 mld. Kč. V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl kumulovaný dovoz o 7,1%, vývoz o 0,8%.

Záporné saldo zahraničního obchodu ke konci března 1997 dosáhlo 38,3 mld. Kč (za stejné období minulého roku činil deficit 27,1 mld. Kč).

Za základní faktory zhoršující se obchodní bilance lze označit v rámci procesu ekonomické transformace doposud nedostatečnou konkurenční schopnost domácích producentů. Vzhledem k vysokému podílu obchodního obratu, realizovaného prostřednictvím DEM, vystupuje do popředí i pokračující faktor oslabování DEM proti USD.

Dalšími faktory, které vedle zhodnocování reálného směnného kurzu působily na obchodní bilanci, jsou nízký hospodářský růst v zemích EU, především v sousední SRN, a růst cen dovážených paliv.

Tabulka 3

Pramen: ČSÚ Zahraniční obchod v lednu - březnu 1997, bez dubnového zpřesnění

Z pohledu teritorií za 1. čtvrtletí roku 1997 se vývoz do zemí Evropské unie zvýšil o 2,4%, (nejrychleji rostl vývoz do Švédska o 41,7%, Belgie o 15,4%, do Velké Britanie o 13,7% a do Rakouska o 7,9%). Největší pokles byl do Španělska o 17,5%, Řecka o 4,5%, Francie o 1,5%. Do rozvojových zemí se vývoz snížil o 22,4%. Ze zemí CEFTA vzrostl vývoz nejrychleji do Maďarska o 10,3%, do Polské republiky o 4,7%, do Slovenské republiky o 4,2%, ke snížení došlo u Slovinska o 19,5%.

Dovoz ze zemí Evropské unie vzrostl o 4,4%, nejrychleji z Portugalska o 67,6%, ze Španělska o 10,3%, z Řecka o 10,0%. Největší pokles se projevil u dovozu z Belgie o 20,2%, z Rakouska o 16,3%, z Velké Britanie o 6,0%, z Francie o 3,2%, z Německa o 2,4%. Dovoz z rozvojových zemí se zvýšil o 16,7%. Ze zemí CEFTA vzrostl nejrychleji z Maďarska o 46,5%, z Polské republiky o 33,5%, ze Slovinska o 9,7% a ke snížení došlo u Slovenské republiky o 4,9%.

Ve zbožové struktuře poklesl vývoz minerálních paliv (SITC 3) o 7,7%, surovin, polotovarů a chemických výrobků (SITC 2 + 3 + 5 + 6) o 7,0% a zemědělského a potravinářského zboží (SITC 0 + 1 + 4) o 3,8%. Naopak růst byl u strojů a přepravních zařízení (SITC 7) o 11,7% a průmyslového spotřebního zboží (SITC 8 + 9) o 4,2%. Zvýšil se podíl vývozu zboží s vyšším stupněm zpracování.

Z hlediska vývoje struktury dovozu byl výrazný především růst dovozu minerálních paliv o 25,6% (při podílu 9,8% na celkovém dovozu). Vysoké bylo tempo dovozu průmyslového spotřebního zboží (SITC 8+9), růst o 8,9%. Pokračoval rovněž růst dovozu strojů a přepravních zařízení, který se zvýšil o 5,5% a na celkovém dovozu se podílel 36,9%.

Tabulka 4

Komoditní struktura vývozu a dovozu za 1. čtvrtletí roku 1997 (v %)

Pramen: ČSÚ Zahraniční obchod v lednu - březnu 1997, bez dubnového zpřesnění

Příznivě se vyvíjely v roce 1997 cenové indexy průměrných hodnot dovozu a březen průměrné hodnoty u dovozu o 1,7% a u vývozu o 2,0%, což znamenalo zlepšení dosahované reálné směnné relace o 0,3 bodu.

5. 2 Kapitálový účet

Kapitálový účet platební bilance skončil podle předběžných údajů za 1. čtvrtletí 1997 aktivem ve výši 22,1 mld. Kč (0,8 mld. USD). Přebytek je podstatně vyšší než ve stejném období předchozího roku, kdy dosáhl úrovně 89,9 mil. USD. Přímé investice a ostatní kapitál skončily přebytkem ve výši 7,9 mld. Kč a 23,7 mld. Kč. Portfoliové investice byly pasivní ve výši 9,5 mld. Kč.

Devizové rezervy ČNB dosahovaly ke konci února 1997 podle předběžných údajů 11,7 mld. USD (337,2 mld. Kč) a celé bankovní soustavy bez krátkodobých korunových aktiv 15,1 mld. USD (435,9 mld. Kč). V březnu devizové rezervy ČNB stagnovaly a ke konci měsíce se udržely na úrovni 11,7 mld. USD (342,2 mld. Kč).

5. 3. Devizový kurz

I po rozšíření fluktuačního pásma na ą7,5% od centrální parity se devizový kurz vyznačoval stabilitou a pohybem v revalvačním pásmu. Tento vývoj pokračoval i v 1. čtvrtletí, teprve 16. dubna se projevilo mírné oslabení Kč s následnou tendencí ke znehodnocování.

Na pohybu kurzu se v 1. čtvrtletí viditelně neprojevilo pasivní saldo obchodní bilance respektive pasivní běžný účet platební bilance, devizový kurz se vyznačoval stabilitou a odrážel poptávku po Kč na devizovém trhu.

Vliv tzv. eurobondů, jejichž emise se na počátku roku 1997 zintensivnila, lze naopak s pohybem kurzu spojovat vzhledem k vývoji zhodnocení Kč v tomto období.