Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ministerstvo financí České republiky

Čj. 20/47 870/1997

Pro jednání Parlamentu ČR

Předkládá se podle § 10, odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Obsah:

Návrh usnesení Poslanecké sněmovny

Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 1997

I. Ekonomický vývoj České republiky v 1. čtvrtletí 1997

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až březen 1997

III. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci dubna 1997

IV. Hospodaření rozpočtů okres. úřadů a obcí za 1. čtvrtletí 1997

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Tabulková část

Přílohy

Poslanecká sněmovna

schvaluje

zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 1997

I. Ekonomický vývoj České republiky v 1. čtvrtletí 1997

Úvod

1. Základní tendence

2. Ekonomický výkon

3. Cenový vývoj

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

5. Platební bilance

6. Měnový vývoj

7. Kapitálový trh

8. Veřejné rozpočty

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až březen 1997

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

2. Příjmy státního rozpočtu

3. Výdaje státního rozpočtu

4. Čerpání rezerv státního rozpočtu

III. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci dubna 1997

IV. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za 1. čtvrtletí 1997

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Tabulková část

Tabulka č. 1 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až březen 1997

Tabulka č. 2 - Plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky podle kapitol - stav k 31. 3. 1997

Tabulka č. 3 - Bilance místních rozpočtů k 31. 3. 1997

Tabulka č. 4 - Vývoj příjmů státního rozpočtu v letech 1996 a 1997

Tabulka č. 5 - Vývoj výdajů státního rozpočtu v letech 1996 a 1997

Příloha č. 1: Informace o opatřeních k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v roce 1997, schválených usnesením vlády ČR č. 229/1997

Příloha č. 2: Přehled o vývoji daňových a nedaňových nedoplatků u příjmů státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí

Úvod

Ve vývoji české ekonomiky v 1. čtvrtletí 1997 pokračovaly tendence ze závěru roku 1996. Jedná se zejména o zpomalování růstu produkčních odvětví při trvajícím předstihu růstu mezd před výkonem, snižování míry inflace, mírné zvyšování nezaměstnanosti, pokračující prohlubování nerovnováhy obchodní bilance při relativně stabilním devizovém kurzu (i přes apreciaci koruny na počátku roku) a prosazující se sklon veřejných rozpočtů k deficitu.

Pozitivním efektem restrikce ze strany centrální banky z poloviny roku 1996, kterou sledovala udržení stability makroekonomického prostředí, je zpomalování růstu spotřebitelských cen. Tento proces je na jedné straně umožněn dlouhodobě významně pomalejším růstem cen výrobců (mimo stavebnictví) než cen spotřebitelských.

Na druhé straně stále významněji vystupuje poptávkové omezení cenového růstu. Vzhledem k momentálně dostupným údajům za 1. čtvrtletí 1997 (odhady HDP a platební bilance budou k dispozici ve druhé polovině června) lze vyslovit pouze hypotézu o zpomalujícím se růstu až stagnaci domácí poptávky, která je v souladu s nižšími přírůstky průměrných mezd, stagnací maloobchodních tržeb a velmi nízkými měsíčními přírůstky spotřebitelských cen při zpomalování dynamiky dovozu.

V rapidním omezení růstu peněžní zásoby, dokonce hluboko pod index nominálního HDP ve 4. čtvrtletí 1996, lze spatřovat jeden z faktorů zpomalování růstu a na počátku roku 1997 i meziročního poklesu výkonu produkčních odvětví. Vedle mimořádně nepříznivého vlivu povětrnostních podmínek na output stavebnictví, působí na výkon produkčních odvětví v oblasti zahraničně obchodovatelných komodit pomalý ekonomický růst zemí Evropské unie, neustále se zhodnocující reálný směnný kurz české koruny a nízká adaptabilita našich domácích producentů v porovnání se zahraničím.

I přes absenci dat o HDP lze doložit, že domácí poptávka se dále více orientovala na dovozy. Zahraniční konkurence vytlačovala domácí výrobce z domácího trhu a omezovala prostor i pro růst cen.

Z faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost domácích výrobců jmenujme alespoň zhodnocující se reálný efektivní kurz [Kurzový polštář, nastavený výchozí transformační devalvací k 28. prosinci 1990, se již vyčerpal. Srovnatelné úrovně devizového kurzu z 1. ledna 1990 bylo dosaženo ve vztahu k USD již ve 2. čtvrtletí 1994, ve vztahu k DEM v 1. čtvrtletí 1996. Proti průměrnému směnnému kurzu roku 1990 došlo na srovnatelné bázi ke zhodnocení vůči USD i DEM ve 4. čtvrtletí 1996 o více než 30% (zhodnocení pres spotřebitelské ceny bylo jen o několik procentních bodů vyšší než přes ceny průmyslových výrobců).

O vlivu růstu mezd na konkurenční schopnost vypovídá globální ukazatel podílu náhrad zaměstnancům na nominálním HDP. Ten se v roce 1996 proti roku 1995 zvýšil o 2,2 procentního bodu a dosáhl 52,5%. O stejný objem se nutně musel snížit zisk sektoru finančních a nefinančních organizací.

Vývoj úspěšnosti domácích producentů lze ilustrovat i pomocí bazických indexů importu a exportu. V porovnání s rokem 1993 se v roce 1996 export zboží zvýšil přibližně o pětinu, zatímco import o dvě třetiny.], pokračující oslabování DEM vůči USD i nerovnováhu mezi růstem produktivity práce a růstem průměrné mzdy.

Všechny uvedené faktory, charakterizující vývoj konkurenční schopnosti, se bezprostředně projevují v záporném saldu obchodní bilance. Narůstající sklon k deficitu je pouze částečně brzděn růstem produktivity práce. Téměř konstantní měsíční deficity okolo 13,5 mld. Kč v 1. čtvrtletí 1997 při zpomalení finální domácí poptávky mohou indikovat tendenci ke stabilizaci záporného salda obchodu se zbožím. Vedle snižující se inflace by to byl další efekt měnových opatření z roku 1996. Po vyhodnocení vývoje ekonomiky centrální banka v dubnu 1997 restrikci částečně uvolnila snížením povinných minimálních rezerv o 2 procentní body s účinností od 8. května.

Faktorem, který ovlivňuje vývoj průměrných mezd a produktivity, je trh práce. Dosavadní mimořádně nízká nezaměstnanost nepůsobila dostatečným tlakem na vytváření žádoucích relací. I přes meziroční zvýšení míry nezaměstnanosti o 0,9 procentního bodu v lednu a následujících měsících roku 1997 to znamená jen pozvolný růst, neboť zhruba 0,2 procentního bodu lze přičíst na vrub metodickým změnám ve sledování od 1. ledna 1997. Takový dlouhodobě působící jev, kdy přírůstek ceny práce je podstatně vyšší než nárůst produktivity, je pro zdravý vývoj ekonomiky nebezpečný.

Uvedené nerovnováhy ovlivnily i vyrovnanost veřejných rozpočtů. Sklon k deficitu se projevil v 1. čtvrtletí schodkem státního rozpočtu ve výši 8,5 mld. Kč, což v meziročním porovnání znamenalo zhoršení hospodaření centrálního rozpočtu o více než 10 mld. Kč.

Vzhledem k vývoji domácí ekonomiky v roce 1996 a na počátku roku 1997 vláda v polovině dubna 1997 přijala opatření korigující dosavadní hospodářskou politiku. Reagovala zde přímo na nejproblémovější nerovnováhy ve vnějších vztazích a ve veřejných rozpočtech. V celkovém souhrnu by tato opatření, zahrnující dále i úpravy legislativního rámce a výkonu funkce státní moci, měla zlepšit podmínky pro legální podnikání (při omezení nelegálních aktivit) a celkové klima v českém hospodářství. Z pohledu zahraničních investorů jde o zlepšení kreditu české ekonomiky. Přitom rating úvěrové důvěryhodnosti České republiky podle časopisu Institutional investor, zveřejňovaný s půlroční periodicitou, se na počátku roku 1997 mírně zlepšil (blíže v následující části Vnější prostředí).

Vnější prostředí

V 1. čtvrtletí 1997 se očekává ve vyspělých zemích mírně oživení ekonomického růstu, což by se mohlo projevit, vzhledem k našim silným ekonomickým vazbám na tyto země, ve vytvoření potenciálního prostoru pro růst českého vývozu na straně jedné, na straně druhé i zvýšením dovozu.

Podle předpovědí (The Economist Vol. 342, Number - 8010) lze očekávat růst HDP, v USA o 2,6%, v Japonsku o 1,8%, v Německu o 2,3%, v Rakousku o 1,7%, ve Francii o 2,0% a ve Velké Británii o 3,4%.

Spotřebitelské ceny se v lednu 1997 oproti stejnému období minulého roku zvýšily v USA o 3,0%, v Japonsku o 0,5%, respektive v Německu o 1,8%, v Rakousku o 1,9%, ve Francii o 1,8% a ve Velké Británii o 2,8%, (Pramen: Main Economic lndicators, OECD, únor 1997).

Míra nezaměstnanosti v jednotlivých zemích se mění v závislosti na aktuální fázi hospodářského cyklu a ke konci ledna dosahovala v Japonsku 3,3% a ve Francii 12,7%. Ke konci února roku 1997 byla v USA 5,3%, v Německu 11,3%, v Rakousku 7,2% a ve Velké Británii 6,2%. Zatímco v USA, Japonsku, Rakousku a Velké Britanii byl zaznamenám nepatrný pokles, či stagnace, v ostatních jmenovaných zemích nezaměstnanost vzrostla.

Pomalý růst cenových hladin ve vyspělých zemích postupně vytváří náročnější konkurenční podmínky pro naše výrobce jak na zahraničních trzích, tak na trhu domácím.

Vývoj vývozu a dovozu České republiky se stává stále významnějším faktorem ovlivňujícím tvorbu hrubého domácího produktu a v souvislosti s růstem obchodního obratu mezi okolními státy je domácí ekonomika více závislá na konjunkturálních výkyvech v zemích významných obchodních partnerů.

Úvěrová důvěryhodnost České republiky (rating, který je zpracováván 75 až 100 bankami každý půl rok) se zvýšil za posledních šest měsíců o 0,8 bodu, na celkových 62,8 bodu. Tím jsme se zlepšili o 1 místo na 28. pořadí z celkově 135 hodnocených států. První místo zaujímá Švýcarsko s 92,5 body, následuje SRN, Japonsko a USA. Ze států CEFTA je na 40. místě Slovinsko, 46. Polsko, 48. Maďarsko a 52. místo zaujímá Slovensko se 43,9 body (Pramen: Institutional Investor, březen 1997).

1. Základní tendence

Tendence ve vývoji české ekonomiky zachycují vybrané indikátory:

Pramen: ČSÚ, ČNB

Pokles meziročního outputu průmyslu za 1. čtvrtletí 1997 o 4,2% byl pokračováním tendence zpomalování dynamiky růstu z druhé poloviny roku 1996. Ve stavebnictví lze pozorovat na počátku roku 1997 obdobný pokles výkonu, způsobený vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek, jako v roce 1996. Tento pokles na počátku roku 1997 však byl hlubší (o 5,2% proti 0,9% ve stejném období 1996).

I přes trvalý růst jednotkových mzdových nákladů [Jednotkové mzdové náklady vyjadřují objem mezd připadající na fyzickou jednotku produkce; jejich růst je dán podílem indexu nominálních průměrných mezd a indexu reálné produktivity práce.] lze inflační vlivy nadále charakterizovat jako převážně poptávkové. Tendence ke zpomalování cenového růstu pokračuje ještě znatelněji i na začátku roku 1997. Meziroční nárůst cen se v březnu 1997 zpomalil na 6,8%, klouzavá míra inflace klesla na 8,4%. (V dubnu meziroční index klesl na 6,7%, klouzavá míra inflace na 8,2%.)

V 1. čtvrtletí 1997 pokračovala i tendence pozvolného zvyšování nezaměstnanosti. V březnu míra nezaměstnanosti dosáhla 3,9% a prakticky v průběhu celého 1. čtvrtletí 1997 se pohybovala s obvyklou sezónností na hladině o 0,9 procentního bodu vyšší než ve stejném období 1996. (V dubnu klesla jen mírně na 3,8%.)

V 1. čtvrtletí 1997 se zpomalil růst průměrných mezd v průmyslu a stavebnictví a dosáhl 113,5%, respektive 111,2%. Odpovídajícím způsobem se však nevyvíjela produktivita práce, která v průmyslu dosáhla pouze 99,9% úrovně stejného období předchozího roku a ve stavebnictví dokonce jen 97,0%. Nůžky mezi mzdami a výkonem se tedy rozevřely. (Podle předběžných výsledků se znatelně zpomalil i růst průměrné mzdy v ČR na 113,8%.)

Deficit obchodní bilance (podle zpřesnění ČSÚ z předběžných výsledků za duben) ke konci 1. čtvrtletí 1997 dosáhl 38,3 mld. Kč při téměř konstantní úrovni okolo 13 mld. Kč v jednotlivých měsících. Přitom proti stejnému období minulého roku se nominálně vývoz zvýšil o 0,8%, dovoz vzrostl o 7,1%. V jednotlivých měsících se index vývozu zvyšoval, index dovozu naopak snižoval. Rychleji rostly ceny vývozu než ceny dovozu, takže směnné relace se za leden až březen zlepšily meziročně o 0,3 procentního bodu. (Podle předběžných výsledků se v dubnu deficit prohloubil o 1 5,3 mld. Kč na 53,7 mld. Kč při dubnovém meziročním zvýšení vývozu o 23,0% a dovozu o 22,9%.) Deficit běžného účtu dosáhl 30,3 mld. Kč, přebytek kapitálového účtu 22,1 mld. Kč. I přes zdvojnásobení deficitu běžného účtu proti 1. čtvrtletí 1996 se tedy snížila potřeba jeho dodatečného financování na 390 mil. USD (proti 450 mil. USD).

Stav devizových rezerv centrální banky ke konci března činil 11,7 mld. USD, ke konci dubna 11,5 mld. USD (proti 12,4 mld. USD ke konci roku 1996).

Směnný kurz české koruny vůči koši USD a DEM byl nadále relativně stabilní. Nominální vyrovnanost kurzu vůči centrální paritě trvala 76 měsíců. Po rozšíření fluktuačního pásma na + 7,5% od centrální parity se směnný kurz kromě počátečních výkyvů až do 15. dubna 1997 neustále držel v pásmu zhodnocení. Od 16.dubna 1997 se nominální kurz přesmykl do devalvačního pásma a pokračoval ve směru znehodnocení. Na finančním trhu se od poloviny května projevily významné spekulační tlaky na znehodnocení kurzu koruny. čemuž centrální banka čelila svými intervencemi včetně zvýšení diskontní sazby z 10,5% na 13,0% od 26. května. Od 27. května byla vyhlášena změna kurzového režimu na tzv. floating s vazbou Kč na DEM.

Zpomalení růstu makroekonomických veličin se promítlo i do výsledku hospodaření veřejných rozpočtů v úzkém pojetí (konsolidovaný souhrn státního a místních rozpočtů), které na konci 1. čtvrtletí skončily s deficitem 10,1 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu v 1. čtvrtletí 1997 činily 106,8 mld. Kč, výdaje 115,3 mld. Kč, výsledný deficit 8,5 mld. Kč. (Schodek se na konci dubna prohloubil na 12,0 mld. Kč, na konci května se podle pokladního plnění snížil na 9,4 mld. Kč.) V příjmech se zřejmě projevilo vedle nižšího přírůstku mezd i zpomalení dynamiky domácí finální poptávky. Byla to pravděpodobně i reakce na její zvýšení ve 4. čtvrtletí 1996, kdy se reálně zvýšila poptávka (a spotřeba) domácností o mimořádných 7,6%, v nominálním vyjádření o 15,3%. Svou roli zde hraje i postupné zvyšování podílu tzv. netržních služeb na HDP, které daně nepřinášejí.

Vývoj schodku státního rozpočtu v průběhu 1. čtvrtletí se projevil zvýšením státního dluhu o 10,7 mld. Kč proti konci roku 1996 a dosáhl nominální výše 165,9 mld. Kč.

2. Ekonomický výkon

2. 1 Nefinanční podniky a korporace

Dosud souhrnně slabá zisková orientace, efektivnost výroby i vývozu, kterou ve svém celku nefinanční podniky a korporace vykázaly již v roce 1996, a pokles výkonu hlavních odvětví jsou hlavní charakteristiky v 1. čtvrtletí 1997.

Nadále působilo zostřené vnitřní i vnější konkurenční prostředí, s trvajícím zhodnocováním reálného efektivního kursu Kč a oslabením DEM vůči USD. Oslabující marka posílila německý export, umožnila dovážet do ČR levněji, a tím omezovala růst cen především průmyslových výrobců. Rozšiřující se dovozní možnosti omezily uplatnění tuzemské produkce na domácím trhu.

Přestože meziroční pokles zaměstnanosti pokračoval, došlo v průmyslu a stavebnictví vzhledem k snížení výkonů k poklesu produktivity práce. Produktivita práce vzrostla však v zemědělství i při stagnujících tržbách.

Ačkoliv dosavadní údaje naznačují pokles růstu dynamiky průměrné měsíční mzdy v roce 1997, toto zpomalení je u průmyslu a stavebnictví v příkrém kontrastu k dynamice produktivity práce, respektive jejímu snížení.

Výkon jednotlivých odvětví

Průmyslová výroba za 1. čtvrtletí 1997 vykázala meziroční pokles produkce o 4,2% (po očištění od vlivu pracovních dní meziroční pokles o 2,7%), což lze považovat za pokračující tendenci ze 4. čtvrtletí roku 1996, kdy se meziroční přírůstek výroby zpomalil na 2,5%.

Došlo k výraznému snížení výkonu dobývání nerostných surovin o 9,4%, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 8,4%, pokles o 3,0% ve zpracovatelském průmyslu byl nejmenší.

Pramen: ČSÚ

Poznámka: Od ledna 1997 bazický index přepočten na základě vývoje tržeb z průmyslové činnosti ve stálých cenách roku 1994.

V 1. čtvrtletí 1997 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku byl pokles produkce stavebnictví o 5,2% (ve stálých cenách roku 1994) ovlivněn i výrazně horším počasím letošní zimy, kdy se musely podstatně omezit a v některých případech zcela zastavit venkovní stavební práce. Výroba se především snížila v podnicích s více než 20 zaměstnanci o 5,9% (více než čtyři pětiny podílu celkové stavební výroby). Na vykázaný pokles měla vliv i vyšší srovnávací základna ledna 1996, kdy byly dofakturovány stavební práce na ropovodu Ingolstadt.

Celkové tržby odvětví maloobchodu za 1. čtvrtletí 1997 vzrostly o 2,4%. Tržby maloobchodu včetně oprav spotřebního zboží se meziročně zvýšily o 1,1%, hlavně dosaženými tržbami prodejen se smíšeným zbožím (zejména podniků se 100 a více zaměstnanci). Tento mírný růst tržeb typického maloobchodu v roce 1997 byl kompenzován výrazným růstem tržeb za prodej pohonných hmot o 11,6%, a růstem tržeb za prodej a opravy motorových vozidel o 5,1%.

Celkové tržby pohostinství a ubytování za 1 čtvrtletí 1997 oproti silně růstovému období minulého roku se snížily o 3,0%. Pokles se týkal většiny pododvětví. Růst tržeb o 11,7% byl zaznamenán v závodním a účelovém stravování (a v zařízeních na podávání nápojů o 6,5%).

Celkové tržby za prodej vlastních výkonů a zboží v dopravě za 1. čtvrtletí roku 1997 poklesly o 5,8%. Tempo poklesu výkonů jednotlivých druhů dopravy se značně lišilo. Tržby v železniční dopravě, vlivem snížené poptávky na přepravu substrátů, nižšího fondu pracovní doby, též vlivem stávky železničářů, se snížily o 10,0%, v silniční dopravě o 2,9%. Pokles v říční dopravě o 22,7% byl způsoben zrušením přeprav energetického uhlí do Chvaletic, snížením počtu přepravních zakázek a zamrzlou labskou vodní cestou. Tržby v letecké dopravě vzrostly o 4,1%.

Růst tržeb poštovních služeb o 7,3% a dynamický růst tržeb telekomunikačních služeb o 25,3% vedl k celkovému růstu tržeb spojů o 21,7%.

Zemědělská produkce v roce 1997, vyjadřovaná celkovými tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb, zaznamenala v 1. čtvrtletí 1997 meziroční pokles o 0,3%.

Mzdy

Za 1. čtvrtletí 1997 v průmyslových podnicích s 20 a více zaměstnanci průměrná nominální měsíční mzda vzrostla o 13,5%, což v porovnání se stejným obdobím roku 1996 (růst o 17,9%) znamenalo, že se dynamika růstu mezd v průmyslu zpomalila. Průměrná nominální měsíční mzda ve stavebnictví vzrostla o 11,2% (za stejné období roku 1996 o 12,8%). Průměrná měsíční mzda v zemědělství za 1 čtvrtletí roku 1997 se meziročně zvýšila o 10,9%. Růst mezd je však potřeba srovnávat s vývojem výkonu (blíže v kapitole 3.2 Produkční ceny).

Produktivita práce

Proces snižování zaměstnanosti pokračoval i v 1. čtvrtletí 1997, kdy došlo v průmyslu k poklesu průměrného evidenčního počtu pracovníků proti stejnému období minulého roku o 4,1% (nejméně ve výrobě a rozvodu elektřiny a plynu o 1,5%). Přesto byl v tomto období vykázán pokles produktivity práce o 0,1% (v roce 1996 růst o 10,1%).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví v podnicích s 20 a více zaměstnanci se v 1. čtvrtletí snížil o 3,0%. Přesto byl vykázán meziroční pokles produktivity práce o 3,0% (jen při stavebních instalacích produktivita vzrostla o 23,5%). Produktivita práce poklesla především v soukromých podnicích (představují přibližně 91% tržeb i zaměstnanců), ve veřejných podnicích stagnovala (v podnicích pod zahraniční kontrolou -pouze dva- se víc než zdvojnásobila).

V zemědělství za 1. čtvrtletí 1997 došlo k meziročnímu snížení počtu zaměstnanců o 5,4%, což vedlo k meziročnímu růstu produktivity práce na bázi celkových tržeb o 5,4%. Do skupiny odvětví, které vykázaly růst produktivity práce patří kromě zemědělství též telekomunikace.