(1) Za povinnou školní docházku [11)
§ 34 zákona č.29/1984 Sb., ve znění
zákona č.171/1990 Sb.] se pro účely
tohoto zákona považuje též docházka
do desátého ročníku speciální
základní školy, zvláštní
školy nebo pomocné školy.,
vzdělávání těžce zdravotně
postiženého dítěte osvobozeného
od povinné školní docházky [47)
§ 37 odst.2 zákona č.29/1984 Sb., ve znění
zákona č.138/1995 Sb.] a dále studium
na gymnáziu nebo na taneční konzervatoři,
jde-li o školní roky, jimiž dítě
završuje počet let potřebných pro splnění
povinné školní docházky.
(2) Za povinnou školní docházku se považuje
též období školních prázdnin
navazujících na ukončení období
školního vyučování školního
roku, v němž dítě dovrší
poslední rok povinné školní docházky,
pokud v této době nezačalo vykonávat
výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném
v § 10 ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení
uchazečů o zaměstnání.
Nárok na přídavek na dítě
má nezaopatřené dítě
a) ve zvýšené výměře,
jestliže rozhodný příjem v
rodině nepřevyšuje součin částky
životního minima rodiny a koeficientu 1,10,
b) v základní výměře,
jestliže rozhodný příjem v
rodině převyšuje součin částky
životního minima rodiny a koeficientu 1,10, avšak
není vyšší než součin částky
životního minima rodiny a koeficientu 1,80,
c) ve snížené výměře,
jestliže rozhodný příjem v
rodině převyšuje součin částky
životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak
není vyšší než součin částky
životního minima rodiny a koeficientu 3,00.
Výše přídavku na dítě
činí za kalendářní měsíc
a) ve zvýšené výměře
součin částky na osobní potřeby
dítěte a koeficientu 0,32,
b) v základní výměře
součin částky na osobní potřeby
dítěte a koeficientu 0,28,
c) ve snížené výměře
součin částky na osobní potřeby
dítěte a koeficientu 0,14.
(1) Přídavek na dítě náležející
zletilému nezaopatřenému dítěti
se vyplácí tomuto dítěti.
(2) Přídavek na dítě náležející
nezletilému nezaopatřenému dítěti
se vyplácí osobě, která má
dítě v přímém
zaopatření. Jeli tato podmínka splněna
u několika osob, vyplácí
se přídavek na dítě osobě určené
na základě dohody těchto osob. Nedohodnouli
se tyto osoby, určí okresní úřad
a v Praze hlavní město Praha (dále
jen "okresní úřad"), který
o přídavku na dítě
rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek
na dítě vyplácet.
(3) Jeli nezletilé nezaopatřené
dítě v plném přímém
zaopatření (§ 7 odst. 3 věta druhá)
ústavu (zařízení) pro péči
o děti nebo mládež z
jiných důvodů než z
důvodu léčení, popřípadě
z důvodu plnění povinné
školní docházky nebo přípravy
na budoucí povolání, vyplácí
se přídavek na dítě, neníli
stanoveno jinak, tomuto ústavu (zařízení).
Jeli nezletilé nezaopatřené dítě
v plném přímém zaopatření
(§ 7 odst. 3 věta druhá) ústavu (zařízení)
sociální péče [12)
§ 61 a násl. vyhlášky Ministerstva práce
a sociálních věcí ČR č.182/1991 Sb.,
kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení a zákon České národní
rady o působnosti orgánů České
republiky v sociálním zabezpečení,
ve znění zákona ČNR č.482/1991 Sb.,
zákona ČNR č.582/1991 Sb., vyhlášky
č.28/1993 Sb. a vyhlášky č.137/1994 Sb.]
pro péči o děti
nebo mládež, vyplácí se přídavek
na dítě tomuto ústavu (zařízení).
Pokud doba pobytu nezaopatřeného dítěte
v ústavu (zařízení)
pro péči o děti nebo mládež,
v němž je dítě v
plném přímém zaopatření,
byla v době školních prázdnin
přerušena po celý kalendářní
měsíc, platí pro výplatu přídavku
na dítě v době takového
přerušení odstavec 2.
Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě
a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,
b) v základní výměře, jestliže
rozhodný příjem v rodině převyšuje
součin částky životního minima
rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší
než součin částky životního
minima rodiny a koeficientu 2,20.
Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc
a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,27,
b) v základní výměře součin
částky na osobní potřeby dítěte
a koeficientu 0,14.
(1) Přídavek na dítě náležející
zletilému nezaopatřenému dítěti
se vyplácí tomuto dítěti, není-li
dále stanoveno jinak.
(2) Přídavek na dítě náležející
nezletilému nezaopatřenému dítěti
se vyplácí osobě, která má
dítě v přímém zaopatření,
a to do konce kalendářního měsíce,
v němž nezaopatřené dítě
dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě
se zletilému nezaopatřenému dítěti
vyplácí od splátky přídavku
na dítě náležející za
kalendářní měsíc následující
po měsíci, v němž dovršilo zletilosti.
Přídavek na dítě se zletilému
nezaopatřenému dítěti vyplácí
v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí
jiný způsob výplaty. Má-li nezletilé
nezaopatřené dítě v přímém
zaopatření více osob, vyplácí
se přídavek na dítě osobě určené
na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li
se tyto osoby, určí okresní úřad,
který o přídavku na dítě
rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek
na dítě vyplácet.
(3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě
v plném přímém zaopatření
(§ 7 odst.4 věta druhá) ústavu (zařízení)
pro péči o děti nebo mládež,
vyplácí se přídavek na dítě
tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba
pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte
v ústavu (zařízení) pro péči
o děti nebo mládež, v němž je dítě
v plném přímém zaopatření,
byla přerušena na dobu zahrnující celý
kalendářní měsíc, vyplatí
ústav (zařízení) přídavek
na dítě osobě, která má dítě,
jemuž tento přídavek náleží,
po tuto dobu v přímém zaopatření.
V době přerušení pobytu platí
pro výplatu přídavku na dítě
odstavec 2 obdobně.
(1) Nárok na sociální příplatek
má osoba pečující alespoň o
jedno nezaopatřené dítě, s
výjimkou dítěte svěřeného
do pěstounské péče nebo nezaopatřeného
dítěte, které je v plném
přímém zaopatření ústavu
(zařízení) pro péči o
děti nebo mládež, jestliže rozhodný
příjem v rodině nepřevyšuje
součin částky životního minima
rodiny, popřípadě zvýšené
podle § 22 odst.1 a 2 a koeficientu 1,60.
(1) Nárok na sociální příplatek
má rodič [§ 7 odst.2 písm.b) a d)] pečující
alespoň o jedno nezaopatřené dítě,
s výjimkou dítěte svěřeného
do pěstounské péče nebo svěřeného
do péče uvedené v § 43 odst.2, včetně
nezaopatřeného dítěte, které
má nárok na příspěvek na úhradu
potřeb dítěte po dosažení zletilosti
dítěte (§ 38), dítěte, jemuž
nenáleží příspěvek na
úhradu potřeb dítěte proto, že
požívá důchod z důchodového
pojištění, který je stejný nebo
vyšší než uvedený příspěvek
(§ 40), nebo nezaopatřeného dítěte
svěřeného do péče uvedené
v § 43 odst.3, anebo nezaopatřeného dítěte,
které je v plném přímém zaopatření
ústavu (zařízení) pro péči
o děti nebo mládež, jestliže rozhodný
příjem v rodině je nižší
než součin částky životního
minima rodiny, popřípadě zvýšeného
podle § 22 odst.1 a 2 a koeficientu 1,60. Je-li současně
splněno více podmínek uvedených v
§ 22 odst.1 a 2, stanoví se, jde-li o nárok
na sociální příplatek, životní
minimum s přihlédnutím k té
skutečnosti, která umožňuje použití
nejvyššího koeficientu uvedeného v §
22.
(2) Splňujeli v rodině podmínky
nároku na sociální příplatek
více osob, náleží sociální
příplatek jen jednou, a to osobě určené
na základě dohody těchto osob. Nedohodnouli
se tyto osoby, určí okresní úřad,
který o příplatku rozhoduje, které
z těchto osob se sociální příplatek
přizná.
(1) Výše sociálního příplatku
činí za kalendářní měsíc
rozdíl mezi částkou na osobní potřeby
nezaopatřeného dítěte nebo součtem
částek na osobní potřeby nezaopatřených
dětí, jeli takových dětí
v rodině více, a částkou určenou
jako podíl, v jehož čitateli je součin
částky na osobní potřeby uvedeného
dítěte nebo uvedených dětí
a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli
součin částky životního minima
rodiny a koeficientu 1,60.
(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož
se vychází při stanovení podílu
podle odstavce 1, nedosahuje částky životního
minima rodiny, započítává se pro stanovení
výše sociálního příplatku
jako rozhodný příjem rodiny částka
odpovídající životnímu minimu
této rodiny. Při stanovení životního
minima podle předchozí věty se ke zvýšení
částek podle § 22 odst. 1 a 2 nepřihlíží.
(1) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jdeli o
a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70,
b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40,
c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20,
d) děti, které se narodily současně,
a to v době do tří let jejich věku,
koeficientem 1,10.
e) dítě, které se soustavně
připravuje na budoucí povolání na
vysoké škole mimo místo svého trvalého
pobytu a nejde o případ uvedený
v písmenu f), koeficientem 1,40,
f) dítě, které se soustavně
připravuje na budoucí povolání na
vysoké škole v místě,
které je od místa trvalého pobytu dítěte
vzdáleno více než 60 km a nemá nárok
na příspěvek na dopravu podle
§ 28 odst. 1 písm. b), koeficientem 1,90,
g) dítě, které se soustavně
připravuje na budoucí povolání na
střední škole [§ 12 písm.a)] mimo
místo trvalého pobytu nebo se připravuje
pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným
v § 12 písm.b) mimo místo
trvalého pobytu dítěte, koeficientem 1,20.
(2) Při stanovení výše sociálního
příplatku se částka na osobní
potřeby nezaopatřeného dítěte
a součet částek na osobní potřeby
rozhodný pro stanovení životního minima
rodiny uvedený v § 21 odst. 1 násobí,
jestliže
a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40,
b) osamělý rodič (§ 7 odst.8) je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40,
c) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10,
d) jde o osamělého rodiče (§ 7 odst.8)
a nejde o případ uvedený v písmenu
b), koeficientem 1,05.
(3) Jestliže nezaopatřené dítě
je poživatelem částečného invalidního
důchodu z důchodového zabezpečení
pojištění, nepoužije se pro stanovení
výše sociálního příplatku
ustanovení odstavce 1 písm. a) až c).
(4) Jeli současně splněno více
podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2, stanoví
se výše sociálního příplatku
s přihlédnutím ke každé podmínce
samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto
stanoveným sociálním příplatkem
a sociálním příplatkem stanoveným
bez přihlédnutí ke zvýšení
podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního
příplatku pak činí součet rozdílů
podle předchozí věty a sociálního
příplatku, jehož výše byla stanovena
bez přihlédnutí ke zvýšení
podle odstavců 1 a 2.
(5) Za osamělého rodiče se považuje
rodič, který je svobodný, ovdovělý
nebo rozvedený, pokud nežije s druhem;
to platí obdobně pro osobu uvedenou v §
7 odst. 2 písm. b). Ustanovení § 7 odst. 5
zde platí obdobně.
(1) Nárok na příspěvek na bydlení
má vlastník nebo nájemce bytu (obytné
místnosti), který je v bytě hlášen
k trvalému pobytu (§ 3), jestliže rozhodný
příjem v rodině nepřevyšuje
částku je nižší než
částka součinu životního
minima rodiny a koeficientu 1,40.
(2) Jdeli o byt (obytnou místnost),
který je užíván na základě
nájemní smlouvy, vzniká nárok na příspěvek
na bydlení podle odstavce 1, jen jestliže je v
rozhodném období řádně
uhrazeno nájemné a služby poskytované
v souvislosti s užíváním
bytu; službami poskytovanými v souvislosti
s užíváním bytu se
rozumí služby uvedené v předpisech
o nájemném z bytu
a úhradě za plnění poskytovaná
s užíváním bytu. [13)
§ 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí
č.176/1993 Sb., o nájemném z bytu
a úhradě za plnění poskytovaná
s užíváním bytu.] Jdeli
o vlastníka bytu, za něhož
se považuje i vlastník nemovitosti,
ve které je byt, který vlastník užívá,
vzniká nárok na příspěvek na
bydlení podle odstavce 1, jen jestliže je za nejbližší
předchozí zdaňovací období
zaplacena daň z nemovitosti.
[14) Zákon ČNR č.338/1992 Sb.,
o dani z nemovitostí, ve znění
zákona č.315/1993 Sb. a zákona č.242/1994 Sb.]
(2) Za vlastníka bytu se považuje i vlastník
nemovitosti, ve které je byt, který vlastník
užívá, pokud je v něm hlášen
k trvalému pobytu.
(3) Splňujeli podmínky nároku na příspěvek
na bydlení více osob, náleží
příspěvek na bydlení jen jednou, a
to osobě určené na základě
dohody těchto osob. Nedohodnouli se tyto osoby, určí
okresní úřad, který o příspěvku
rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek
na bydlení přizná.
(1) Výše příspěvku na bydlení
činí za kalendářní měsíc
rozdíl mezi částkou nákladů
na domácnost rodiny a podílem, v jehož čitateli
je součin částky nákladů na
domácnost rodiny a rozhodného příjmu
rodiny a ve jmenovateli součin částky životního
minima rodiny a koeficientu 1,40.
(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož
se vychází při stanovení podílu
podle odstavce 1, nedosahuje částky životního
minima rodiny, započítává se pro stanovení
výše příspěvku na bydlení
jako rozhodný příjem rodiny částka
odpovídající životnímu minimu
této rodiny.
(1) Nárok na příspěvek na dopravu má nezaopatřené dítě, které mimo místo obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu,
a) plní povinnou školní docházku, nebo
b) se soustavně připravuje na budoucí povolání
na střední nebo vysoké škole (§
12) a rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje
částku součinu životního minima
rodiny a koeficientu 2,00.
(2) Za dojíždění dítěte
z místa obce, kde je hlášeno k trvalému
pobytu, do místa sídla školy se považuje
také dojíždění z jedné
části obce do druhé části této
obce, neníli mezi těmito částmi
obce provozována městská linková osobní
doprava.
(3) Pokud dítě plní povinnou školní
docházku studiem na střední škole, považuje
se pro účely příspěvku na dopravu
za dítě plnící povinnou školní
docházku.
(4) Příspěvek na dopravu nenáleží
za měsíce červenec a srpen se
za červenec a srpen nevyplácí.
(1) Dojíždíli dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku na dopravu za kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29
a) 30 %, jdeli o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku, nebo
b) 50 %, jdeli o dítě, které plní
povinnou školní docházku a dosáhlo 15
let nebo které se připravuje na budoucí povolání
na střední nebo vysoké škole [§
12 písm. a)] nebo se připravuje pro pracovní
uplatnění způsobem uvedeným v §
12 písm. b).
(2) Nedojíždíli dítě do
místa sídla školy nebo její součásti
denně, činí výše příspěvku
na dopravu na kalendářní měsíc
z částky stanovené podle § 29
a) 6 %, jdeli o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku,
b) 10 %, jdeli o dítě, které plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které se připravuje na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b), nebo
c) 5 %, jdeli o dítě, které se připravuje
na budoucí povolání na vysoké škole
[§ 12 písm. a)].
(3) Při dojíždění do školy
do ciziny se považuje za sídlo školy místo
silničního nebo železničního
hraničního přechodu, kde dítě
opouští území České republiky.
Pokud nelze při dojíždění do
školy do ciziny stanovit sídlo školy způsobem
uvedeným v předchozí větě,
náleží dítěti příspěvek
na dopravu odpovídající vzdálenosti
200 km.
(4) Dojíždíli dítě uvedené
v odstavci 1 písm. a) do místa sídla školy
nebo její součásti vzdáleného
od místa trvalého bydliště dítěte
více než 30 km, náleží dítěti
příspěvek na dopravu odpovídající
vzdálenosti 30 km, a dojíždíli
dítě uvedené v odstavci 1 písm. b)
do místa sídla školy nebo její součásti
vzdáleného od místa trvalého bydliště
dítěte více než 100 km, náleží
mu příspěvek na dopravu odpovídající
vzdálenosti 100 km. Dojíždí-li dítě
do školy či její součásti, jejichž
sídla jsou v různých místech,
určí se výše příspěvku
podle nejvzdálenějšího místa,
do kterého dítě dojíždí.
Jestliže dítě dojíždí do
místa sídla školy i do místa sídla
její součásti, jde o denní
dojíždění podle odstavce 1, jen jestliže
místa sídla školy i její součásti
jsou mimo místo obce, kde je dítě hlášeno
k trvalému pobytu.
(5) Tarifní vzdálenost dojíždění
se určí podle platných jízdních
řádů nejpoužívanějších
autobusových spojů příslušné
autobusové linky, nebo pokud existuje jen železniční
spojení, podle platných jízdních řádů
této dopravy.
(6) Pro výplatu příspěvku na dopravu
platí § 19 obdobně.
Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem dopravy
a Ministerstvem práce a sociálních věcí
stanoví opatřením vyhlášeným
ve Sbírce zákonů [15) §
4 zákona ČNR č.545/1992 Sb., o Sbírce
zákonů České republiky.] vždy
k 1. září a k 1.
únoru částku odpovídající
čtyřicetinásobku jednosměrného
plného jízdného v pravidelné autobusové
dopravě na tarifní vzdálenost vyplývající
z platných jízdních řádů
vždy k 1.září, a pokud se částka
platná od 1. září zvýší
alespoň v jednom tarifním pásmu nejméně
o 10 %, stanoví se tato částka i k 1.únoru.
(1) Nárok na rodičovský příspěvek
má rodič, který osobně celodenně
a řádně pečuje alespoň o
jedno dítě
a) do čtyř let věku, nebo
b) do sedmi let věku, jdeli o dítě,
které je dlouhodobě zdravotně postižené
nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.
(2) Na rodičovský příspěvek
má rodič nárok, neníli dále
stanoveno jinak, jen jestliže v době
péče o dítě nemá
v kalendářním měsíci nárok
na příjem z výdělečné
činnosti (§ 10) ani nepobírá peněžité
dávky nemocenského pojištění
(péče) nahrazující příjem
z této výdělečné
činnosti, hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání4)
nebo příspěvky náležející
občanům se změněnou pracovní
schopností v době jejich pracovní
rehabilitace. [16) § 120 vyhlášky
Federálního ministerstva práce a sociálních
věcí č.149/1988 Sb., kterou se provádí
zákon o sociálním zabezpečení,
ve znění vyhlášky č.309/1993 Sb.]
(3) Rodičovský příspěvek
náleží i při příjmu
z výdělečné činnosti
v případě, že se jedná
o příjem ze závislé
činnosti [17) § 6 zákona ČNR
č.586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění zákona č.157/1993 Sb.,
zákona č.323/1993 Sb. a zákona č.259/1994 Sb.]
sjednané nejvýše na dobu dvou hodin
denně, nebo v případě,
že příjem ze závislé činnosti
po odpočtu daně z příjmu
fyzických osob, pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti a pojistného
na všeobecné zdravotní pojištění
nepřesahuje částku na osobní potřeby
u tohoto rodiče. Rodičovský
příspěvek náleží i
při nároku na nemocenské a podporu
při ošetřování člena rodiny
z této činnosti, pokud dávka
byla alespoň částečně vypočtena
z příjmu uvedeného v
předchozí větě.
(4) Konáli rodič výdělečnou
činnost jako osoba samostatně výdělečně
činná, náleží rodičovský
příspěvek jen za kalendářní
měsíce, v nichž není
tento rodič povinen platit zálohu na pojistné
na důchodové zabezpečení5)
a není v době, kdy neplatí
uvedené zálohy, výdělečně
činný, s výjimkou samostatné
výdělečné činnosti. Rodičovský
příspěvek náleží i
po dobu, po kterou rodič pobíral po celý
kalendářní měsíc nemocenské
z nemocenského pojištění
osob samostatně výdělečně činných.
(5) Jeli dítě ze
zdravotních důvodů v ústavní
péči zdravotnického zařízení
déle než tři kalendářní
měsíce, rodičovský příspěvek
nenáleží od čtvrtého kalendářního
měsíce trvání této skutečnosti.
(6) Při péči o totéž
dítě náleží rodičovský
příspěvek jen jednou, a to rodiči
určenému na základě dohody rodičů,
a jeli v rodině více dětí zakládajících
nárok na rodičovský příspěvek,
náleží při péči o
tyto děti rodičovský příspěvek
jen jednomu z rodičů, a to rodiči
určenému na základě dohody rodičů.
Nedohodnouli se rodiče, určí okresní
úřad, který o rodičovském
příspěvku rozhoduje, kterému z
rodičů se rodičovský příspěvek
přizná.
(1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě
a) do čtyř let věku, nebo
b) do sedmi let věku, jdeli o dítě,
které je dlouhodobě zdravotně postižené
nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.
(2) Na výplatu rodičovského příspěvku nemá v kalendářním měsíci rodič nárok, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v kalendářním měsíci
a) při výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst.1 písm.a) a b) dosahuje příjem vyšší, než stanoví odstavec 3, nebo jde o výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst.1 písm.c),
b) má rodič nárok na dávky nemocenského pojištění (péče), nejde-li o dávky nemocenského pojištění (péče) z výdělečné činnosti uvedené v odstavcích 3 a 4, na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání4) nebo na příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace, [16) § 120 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č.309/1993 Sb.]
c) dítě zakládající nárok
na rodičovský příspěvek navštěvuje
jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné
zařízení pro dítě předškolního
věku v rozsahu větším, než je uvedeno
v odstavci 6, nebo základní školu.
(3) Vykonává-li rodič výdělečnou
činnost uvedenou v § 10 odst.1 písm.a), má
nárok na výplatu rodičovského příspěvku,
jen jestliže příjem z této výdělečné
činnosti nepřesáhne v kalendářním
měsíci po odpočtu daně z příjmů
fyzických osob, pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti a pojistného
na veřejné zdravotní pojištění
částku na osobní potřeby u tohoto
rodiče. Do příjmu podle věty první
se započítávají dávky nemocenského
pojištění (péče) z této
činnosti, a to v kalendářním
měsíci, v němž byly plátcem zaúčtovány,
a do příjmů se nezapočítává
náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou.
(4) Je-li rodič výdělečně
činný podle § 10 odst.1 písm.b), vyplácí
se mu rodičovský příspěvek
zálohově v těch kalendářních
měsících, v nichž podle sdělení
rodiče byl jeho příjem nižší
než příjem uvedený v odstavci 3. Po
uplynutí kalendářního roku, v němž
byl rodičovský příspěvek zálohově
vyplácen, se provede zúčtování
rodičovského příspěvku, a to
tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu
rodičovského příspěvku za jednotlivé
kalendářní měsíce podle výše
průměrného měsíčního
příjmu dosahovaného v činnosti uvedené
v § 10 odst.1 písm.b) za kalendářní
rok, v němž byl rodičovský příspěvek
zálohově vyplácen. Výše průměrného
měsíčního příjmu se
stanoví za kalendářní měsíce,
v nichž byl rodič v kalendářním
roce výdělečně činný
podle § 10 odst.1 písm.b). Pobíral-li rodič
dávky nemocenského pojištění
z této činnosti, započítávají
se do příjmu pro zálohové poskytování
rodičovského příspěvku i do
průměrného měsíčního
příjmu rozhodného pro zúčtování
záloh, a to v tom kalendářním měsíci,
v němž byly tyto dávky plátcem zaúčtovány.
Je-li průměrný měsíční
příjem vyšší než příjem
uvedený v odstavci 3, je rodič povinen částky
vyplacené zálohově na rodičovském
příspěvku vrátit jako přeplatek.
Pro účely zúčtování
je rodič povinen nejpozději do 30.června
kalendářního roku následujícího
po kalendářním roku, za který se zúčtování
provádí, předložit potvrzení
o příjmu z výdělečné
činnosti osoby samostatně výdělečně
činné za kalendářní rok, za
nějž se zúčtování provádí;
zúčtování se provede nejpozději
do 31.srpna kalendářního roku následujícího
po kalendářním roce, za který se zúčtování
provádí.
(5) Dojde-li v kalendářním měsíci
u rodiče k souběhu výdělečné
činnosti uvedené v § 10 odst.1
písm.a) s výdělečnou činností
uvedenou v § 10 odst.1 písm.b), výplata rodičovského
příspěvku za tento kalendářní
měsíc nenáleží.
(6) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže
a) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše tři kalendářní dny v kalendářním měsíci; za návštěvu dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle, mateřskou školu nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy,
b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
c) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku, v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou
školu nebo jiné obdobné zařízení
pro děti předškolního věku v
rozsahu nepřevyšujícím čtyři
hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního
postižení zraku nebo sluchu obou rodičů
(osamělého rodiče) je v rozsahu 50
% a více (§ 9).
(7) Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský
příspěvek a nebyly přitom splněny
podmínky pro výplatu tohoto příspěvku
podle odstavců 2 až 4, je rodič povinen vrátit
okresnímu úřadu vyplacené částky
rodičovského příspěvku, které
nenáležely.
(8) Je-li rodič pobírající
rodičovský příspěvek nebo dítě,
které zakládá nárok na rodičovský
příspěvek ze zdravotních důvodů
v ústavní péči zdravotnického
zařízení déle než tři
kalendářní měsíce, rodičovský
příspěvek nenáleží od
čtvrtého kalendářního měsíce
trvání této skutečnosti.
(9) Při péči o totéž
dítě náleží rodičovský
příspěvek jen jednou, a to rodiči
určenému na základě dohody rodičů,
a jeli v rodině více dětí zakládajících
nárok na rodičovský příspěvek,
náleží při péči o
tyto děti rodičovský příspěvek
jen jednomu z rodičů, a to rodiči
určenému na základě dohody rodičů.
Nedohodnouli se rodiče, určí okresní
úřad, který o rodičovském
příspěvku rozhoduje, kterému z
rodičů se rodičovský příspěvek
přizná. Jestliže v rodině [§ 7
odst.2 písm.b)] došlo v kalendářním
měsíci k zániku nároku na rodičovský
příspěvek proto, že dítě
dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a
v témže kalendářním měsíci
vznikl nárok na rodičovský příspěvek
z důvodu péče o další
dítě, náleží rodičovský
příspěvek v tomto kalendářním
měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského
příspěvku v tomto případě
platí obdobně věta první a druhá.
(1) Rodičem se pro účely rodičovského
příspěvku rozumí též osoba,
která převzala dítě do trvalé
péče nahrazující péči
rodičů. Za dítě převzaté
do trvalé péče nahrazující
péči rodičů se považuje dítě
osvojené, dítě, jež bylo převzato
do této péče na základě rozhodnutí
příslušného orgánu, dítě,
jehož rodič zemřel, a dítě manžela.
(2) Podmínka osobní celodenní péče
o dítě se považuje za splněnou,
pokud dítě není umístěno v
jeslích, mateřské škole nebo
jiném obdobném zařízení pro
děti předškolního věku, a jdeli
o případy uvedené v §
30 odst. 3 a 4, pokud rodič v době,
kdy je výdělečně činný,
zajistil péči o dítě
jinou zletilou osobou; tato podmínka se považuje za
splněnou též, jeli rodičem žák
nebo student soustavně se připravující
na budoucí povolání (§ 12 až 15),
s výjimkou studentů vojenských
vysokých škol a studentů škol v zahraničí,
pokud nejsou po dobu studia výdělečně
činni (§ 10). Za umístění dítěte
v jeslích, mateřské škole
nebo jiném obdobném zařízení
pro děti předškolního věku se
nepovažuje pravidelná návštěva
léčebně rehabilitačního zařízení,
která nepřevyšuje čtyři hodiny
denně, a jdeli o dítě
dlouhodobě zdravotně postižené nebo
dlouhodobě těžce zdravotně postižené,
ani pravidelná návštěva jeslí,
mateřské školy nebo jiného obdobného
zařízení pro děti předškolního
věku, pokud nepřevyšuje čtyři
hodiny denně.
(2) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v § 30 odst.6 písm.a), v době, kdy je
a) výdělečně činný (§ 30 odst.3 a 4),
b) žákem nebo studentem soustavně se připravujícím
na budoucí povolání (§ 12 až
15), nejde-li o studium po dobu výkonu vojenské
základní (náhradní) služby, civilní
služby nebo za trvání služebního
poměru příslušníků ozbrojených
sil.
(1) Výše rodičovského příspěvku
činí za kalendářní měsíc
součin částky na osobní potřeby
rodiče, který má na rodičovský
příspěvek nárok, a koeficientu 1,10.
(2) Jestliže rodič v době,
kdy pečuje o dítě uvedené
v § 30 odst. 1, pobírá peněžité
dávky nemocenského pojištění
(péče) nahrazující příjem
z výdělečné činnosti,
hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání4)
nebo příspěvky náležející
občanům se změněnou pracovní
schopností v době jejich pracovní
rehabilitace,16) jejichž výše je nižší,
než činí výše rodičovského
příspěvku, poskytuje se rodičovský
příspěvek ve výši rozdílu
mezi tímto příspěvkem a uvedenými
dávkami (příspěvky).
(2) Jestliže rodič v době, kdy pečuje
o dítě zakládající nárok
na rodičovský příspěvek, má
nárok na peněžitou pomoc v mateřství
z nemocenského pojištění (péče)
nebo na dávky (příspěvek) uvedené
v § 30 odst.2 písm.b), jejichž výše
je nižší než výše rodičovského
příspěvku, náleží rodičovský
příspěvek ve výši rozdílu
mezi tímto příspěvkem a uvedenými
dávkami (příspěvky). Má-li
rodič v době, kdy pečuje o dítě
zakládající nárok na rodičovský
příspěvek, nárok na dávky (příspěvky)
uvedené v první větě jen po
část kalendářního měsíce
a po zbývající část tohoto
kalendářního měsíce má
nárok na rodičovský příspěvek,
náleží za takový kalendářní
měsíc rodičovský příspěvek
ve výši podle odstavce 1.