Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

k vládnímu návrhu zákona o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů (tisk 223)

Po úvodním vykladu náměstka ministra financí M. Frankla, zpravodajské zprávě poslance V. Tlustého a po rozpravě, rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

1. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů (tisk 223) vyslovila souhlas v následujícím znění:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise") vykonává dozor nad kapitálovým trhem v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Komise má své sídlo v Praze.

(1) Při výkonu své působnosti v oblasti kapitálového trhu Komise

a) vykonává státní dozor v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními zákony,1)

b) rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon nebo zvláštní zákony,1)

c) vydává právní předpisy na základě a v mezích tohoto zákona nebo zvláštních zákonů,1) k jejichž provedení byla zákonem zmocněna,

d) spolupracuje s jinými správními úřady a institucemi, zejména s Ministerstvem financí České republiky (dále jen "ministerstvo"), Českou národní bankou, Střediskem cenných papírů, s organizátory veřejného trhu cenných papírů, s osobami provádějícími vypořádání obchodů s investičními instrumenty na veřejném trhu a se zájmovými organizacemi a jinými sdruženími působícími na finančním trhu,

e) v rozsahu své působnosti spolupracuje s mezinárodními organizacemi,

f) podporuje vzdělávání a osvětu v oblasti kapitálového trhu, a to jak vlastními akcemi, tak i prostřednictvím jiných osob a institucí,

g) provádí další činnost k plnění úkolů v rozsahu jí svěřené působnosti.

(2) Komise při výkonu své působnosti postupuje tak, aby byla zajištěna zejména stabilita, průhlednost, efektivnost a důvěryhodnost kapitálového trhu, jakož i ochrana investorů.

(3) Při výkonu státního dozoru je komise povinna působit proti jevům, které mohou způsobit vážné poruchy na kapitálovém trhu.

(4) Komise je při výkonu státního dozoru vázána pouze zákony a jinými právními předpisy. Nikdo nesmí Komisi udílet pokyny, jak má v konkrétním případě postupovat a rozhodovat.

1) Zákon ČNR č. 591/1992 sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve zněmí pozdějších předpisů, zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

(5) Pověřený zaměstnanec Komise je oprávněn nahlížet ve věcech investičních instrumentů, které souvisejí s výkonem státního dozoru Komise, do spisů jiných státních orgánů a do soudních spisů, a činit si z nich výpisy a opisy.

(1) Investičním instrumentem se rozumí:

a) veřejně obchodovatelný cenný papír,

b) jiný cenný papír, pokud je vydáván podle zvláštního zákona,2)

c) jiný cenný papír vydávaný k uplatnění práv spojených s veřejně obchodovatelným cenným papírem,

d) penězi ocenitelné právo, spojené s veřejně obchodovatelným cenným papírem, které je samostatně převoditelné,

e) deriváty.3)

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a) institucionálním investorem banka provádějící obchody na vlastní účet s investičními instrumenty na kapitálovém trhu, investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a pojišťovna.

b) poskytovatelem služeb na kapitálovém trhu obchodník s cennými papíry, institucionální investor, depozitář, organizátor veřejného trhu, osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, provozovatel tiskárny veřejně obchodovatelných cenných papírů, Středisko cenných papírů, právnická osoba, která vede část evidence střediska podle zvláštního zákona,4) Česká národní banka v rozsahu vedení evidence dluhopisů podle zvláštního zákona,5)

c) účastníkem kapitálového trhu poskytovatel služeb na kapitálovém trhu, emitent cenných papírů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), majitel cenných papírů, emitent a majitel jiného investičního instrumentu.

2) Např. zákon č. 530/1990 Sb.

3) § 8a zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

4) § 70a zákona ČNR č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 152/1996 Sb..

5) § 98 odst. 2 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 152/1996 Sb..

(1) Postup při rozhodování Komise o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech a při výkonu jejích rozhodnutí se řídí obecnými předpisy o správním řízení,6) pokud ve zvláštních zákonech nebo v tomto zákoně není stanoveno jinak.

(2) O rozkladu proti rozhodnutí Komise rozhoduje Prezídium Komise. Komise je oprávněna provádět výkon svých rozhodnutí.

(1) Komise je povinna uveřejnit v Obchodním věstníku znění návrhu právního předpisu, který vydává na základě zákonného zmocnění. Poskytovatelé služeb na kapitálovém trhu mají možnost ve lhůtě nejméně 30 dnů ode dne uveřejnění zaslat Komisi písemná stanoviska a připomínky k uveřejněnému návrhu tohoto právního předpisu.

(2) Komise nemá povinnost postupovat podle první věty odstavce 1 v případě, že by tímto postupem mohlo dojít k prodlení, které je ve značném nepoměru s veřejným zájmem na okamžitém vydání prováděcího předpisu.

(1) S cílem dosažení a udržení průhlednosti kapitálového trhu Komise

a) kontroluje plnění informačních povinností osob podléhajících státnímu dozoru Komise stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony,1)

b) kontroluje plnění povinností osob vyplývajících ze zákazu využívat důvěrné informace,7) oznamuje podezření ze spáchání trestného činu zneužívání důvěrných informací v obchodním styku,

c) informuje veřejnost o své činnosti,

d) informuje veřejnost zejména o poskytovatelích služeb na kapitálovém trhu, investičních instrumentech a operacích uskutečněných na kapitálovém trhu v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem a zvláštními zákony,

e) vydává a uveřejňuje svá stanoviska k aktuálním problémům kapitálového trhu.

6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

7) § 81 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

(2) Při porušení povinností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) je Komise oprávněna uložit fyzickým nebo právnickým osobám opatření k nápravě nebo sankce, popřípadě přijmout jiné opatření na základě tohoto zákona nebo zvláštních zákonů.

(1) Obchodník s cennými papíry nebo institucionální investor, který uzavřel mimo veřejný trh obchod s investičními instrumenty na svůj nebo cizí účet, je povinen podat o tomto obchodu Komisi hlášení.

(2) O obchodech vymezených v odstavci 1, které byly uzavřeny na veřejném trhu, podává Komisi hlášení příslušný organizátor veřejného trhu.

(3) Komise právním předpisem stanoví, na jaké obchody s investičními instrumenty a od jakého objemu se povinnost podle odstavce 1 vztahuje, a dále stanoví, v jaké lhůtě se podávají hlášení, obsahové náležitosti hlášení a podrobnosti týkající se jeho rozsahu, struktury, způsobu a formy.

(4) Komise je oprávněna uveřejňovat údaje z hlášení, musí však při této činnosti dbát na utajení konkrétních účastníků obchodů ve vazbě na konkrétní obchod. Tímto však není dotčeno právo Komise uveřejňovat údaje o účastnících kapitálového trhu v souvislosti s pravomocnými rozhodnutími Komise o uložení opatření k nápravě nebo sankce.

(1) Komise vede seznamy

a) obchodníků s cennými papíry,8)

b) makléřů,9)

c) organizátorů mimoburzovního trh,10)

d) osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry,11)

e) tiskáren, které jsou oprávněny k tisku veřejně obchodovatelných cenných papírů,12)

f) investičních společností, podílových a investičních fondů,13)

g) nucených správců a likvidátorů investičních společností a investičních fondů,14)

h) depozitářů investičních společností, investičních fondů a penzijních fondů,15)

i) penzijních fondů,16)

j) pojišťoven,17)

k) právnických osob podle § 70a odst. 1 zákona o cenných papírech.

(2) Seznamy uveřejňuje Komise nejméně jednou v průběhu každého kalendářního čtvrtletí v Obchodním věstníku a zabezpečuje, aby na místě, které určí v Obchodním věstníku, byly veřejně přístupné k nahlédnutí.

(3) Komise zabezpečuje, aby na místě, které určí v Obchodním věstníku, byly veřejně přístupné k nahlédnutí

a) schválené prospekty veřejně obchodovatelných cenných papírů, včetně statutů investičních a podílových fondů, statutů penzijních fondů a pojišťoven a emisních podmínek dluhopisů,

b) informace o hospodaření emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů podle

8) § 45 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 152/1996 Sb.

9) § 49 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

10) § 50 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 152/1996 Sb..

11) § 70b zákona č.... /1997 Sb., o Komisi pro cenné papíry.

12) § 76 odst. 2 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

13) Zákon č. 248/1992 Sb.

14) § 36a, 37m zákona č. 248/1992 Sb, ve znění zákona č. 151/1996 Sb.

15) § 30 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1992 Sb.

16) Zákon č. 42/1994 Sb.,

17) Zákon č. 185/1991 Sb.

zvláštního zákona. 13),16),17),18)

Komise uveřejňuje zejména:

a) vnitřní předpisy Komise,

b) pravomocná rozhodnutí Komise, která jsou významná pro seznámení veřejnosti s rozhodovací činností Komise způsobem zaručujícím ochranu osobnosti,

c) stanoviska Komise,

d) jiná sdělení nebo oznámení důležitá pro kapitálový trh.

(1) Komise, Česká národní banka a ministerstvo:

a) si navzájem poskytují všechny informace a zjištění, které mohou být významné pro výkon jejich působností, pokud zvláštní zákon nestanoví, že určité informace nelze poskytovat nebo jen za splnění určitých podmínek,19)

b) koordinují činnost vykonávanou v rámci jejich vymezené působnosti, zejména ve vztahu k osobám, které podléhají současně výkonu dozoru nebo dohledu Komise, ministerstva nebo České národní banky,

c) navzájem se předem informují o opatřeních k nápravě a sankcích, které mají být uloženy v rámci jejich působnosti při výkonu státního dozoru nebo dohledu a které mohou mít význam pro druhou stranu z hlediska výkonu její působnosti. O přijetí opatření k nápravě a sankcí se budou tyto orgány okamžitě informovat a zabezpečí, že za stejný nedostatek bude uložena jen jedna sankce.

(2) Česká národní banka a ministerstvo zasílají Komisi kopii nebo opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o uložení opatření k nápravě nebo sankce ve vztahu k činnosti osob, které podléhají rovněž státnímu dozoru Komise, a to bez zbytečného prodlení ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Komise v téže lhůtě zasílá České národní bance nebo ministerstvu kopii nebo opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o uložení opatření k nápravě nebo sankce ve vztahu k činnosti osob, které podléhají rovněž státnímu dozoru ministerstva nebo dohledu České národní banky.

(3) Ministerstvo, Česká národní banka a Komise vypracují nejpozději do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona společně systém vzájemné spolupráce v této oblasti.

18) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb.

19) Např. § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 84/1995 Sb., § 7 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

(1) V případě, že se Česká národní banka ve své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty, které mohou mít význam pro Komisi při plnění jejích úkolů při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi. Pokud Komise požádá Českou národní banku o provedení kontroly peněžních transakcí spojených s těmito obchody, je Česká národní banka povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi.

(2) V případě, že se Komise ve své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty, které mohou mít význam pro Českou národní banku při plnění jejích úkolů při výkonu bankovního dohledu, informuje o nich neprodleně Českou národní banku. Pokud Česká národní banka požádá Komisi o provedení kontroly obchodů s investičními instrumenty, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu České národní bance.

(1) Komise

a) sleduje soustavně efektivnost působení zákonů a jiných právních předpisů v oblasti kapitálového trhu a informuje o tom ministerstvo nejméně jednou,

b) předkládá ministerstvu návrhy ke změnám a úpravám účetních postupů při účtování o investičních instrumentech,

(2) V případě, že se ministerstvo ve své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty, které mohou mít význam pro Komisi při plnění jejích úkolů při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi. Pokud Komise požádá ministerstvo o provedení kontroly těchto obchodů, je ministerstvo povinno kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi.

(3) V případě, že se Komise ve své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty, které mohou mít význam pro ministerstvo při plnění jeho úkolů při výkonu dozoru, informuje o nich neprodleně ministerstvo. Pokud ministerstvo požádá Komisi o provedení kontroly těchto obchodů, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu ministerstvu.

(4) Komise je povinna předávat zvláštní organizační složce ministerstva údaje o neobvyklých obchodech v rozsahu a za podmínek uvedených ve zvláštním zákonu.20)

20) Zákon č. 61/1996 Sb.

Komise spolupracuje s Komorou auditorů České republiky, zejména při zavádění mezinárodně uznávaných auditorských postupů ve vztahu k poskytovatelům služeb na kapitálovém trhu a emitentům a usměrňování činnosti auditorů při aplikaci těchto postupů.

(1) V rámci spolupráce s příslušnými správními úřady a institucemi jiných států působícími v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem, je Komise oprávněna poskytovat těmto správním úřadům a institucím informace o účastnících kapitálového trhu, které si tyto úřady a instituce vyžádají pro účely správního nebo soudního řízení v souvislosti s výkonem dozoru nad kapitálovým trhem.

(2) Informace uvedené v odstavci 1 je Komise oprávněna poskytnout pouze za předpokladu, že je zajištěna vzájemnost a dožadující strana zajistí, aby poskytnuté informace byly použity pouze k tomu účelu, který Komise určí při jejich předání.

(3) Osobní údaje účastníků kapitálového trhu mohou být poskytnuty pouze za předpokladu, že je zajištěna vzájemnost a že jejich předání není v rozporu s právním řádem České republiky a ve státě dožadující strany je dostatečná právní úprava na ochranu osobních dat.

(1) Komise vykonává státní dozor podle zvláštních zákonů1) a podle tohoto zákona.

(2) Státnímu dozoru Komise podle tohoto zákona podléhá

a) činnost osob v případech, které stanoví tento zákon,

b) plnění povinností stanovených tímto zákonem fyzickým nebo právnickým osobám,

c) plnění povinností stanovených zvláštními zákony,1) pokud tak stanoví tento zákon.

(1) Komise při výkonu státního dozoru kontroluje dodržování

a) tohoto zákona a zvláštních zákonů a právních předpisů vydaných k jejich provedení

b) povinností a podmínek stanovených v pravomocných rozhodnutích Komise,

(2) Státnímu dozoru Komise podléhá též:

a) plnění povinností majitele veřejně obchodovatelných akcií podle zvláštního zákona,21) a to povinnosti oznámit podíl na hlasovacích právech akciové společnosti, která má veřejně obchodovatelné akcie, povinnosti učinit veřejný návrh smlouvy o koupi akcií při získání stanoveného podílu na veřejně obchodovatelných akciích akciové společnosti a plnění závazků navrhovatele ze smluv uzavřených na základě takového veřejného návrhu.

b) plnění povinností emitenta veřejně obchodovatelných akcií podle zvláštního zákona22) týkajících se povinností učinit veřejný návrh smlouvy o koupi veřejně obchodovatelných akcií a povinností spojených s nabytím, odkupem nebo zcizením vlastních akcií.

(1) Při výkonu státního dozoru ve formě kontroly se vztahy mezi Komisí a osobami podléhajícími státnímu dozoru řídí částí třetí zákona o státní kontrole,23) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Kontrolovaná osoba je povinna bez zbytečného odkladu doložit Komisi, zda a jak respektovala ustanovení zákona, jehož ustanovení jsou předmětem kontroly Komise.

(3) Osoby podléhající státnímu dozoru jsou povinny v souvislosti s výkonem kontroly poskytnout Komisi potřebnou součinnost. Fyzické osobě, která způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost součinnosti, může Komise uložit pořádkovou pokutu až do výše 10 miliónů Kč.

(4) Odepření vyžádaných informací a listin či prodlení při jejich předání nebo odepření vstupu do prostorů či prodlení při umožnění vstupu zakládá právo Komise přijmout vůči osobě podléhající státnímu dozoru podle § 15 tohoto zákona opatření k nápravě nebo sankce podle tohoto zákona.

(5) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, může Komise ve vztahu k osobám podléhajícím státnímu dozoru podle § 15 zahájit kontrolu i tím, že při oznámení o zahájení kontroly současně provede první úkon kontroly. Při doručování oznámení o zahájení kontroly lze postupovat obdobně podle § 19 odst. 2 a 3.

21) § 183b a 183d zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

22) § 156 odst. 4, 161a, 161b, 161c, 161d, 161f, 183c a 186a zákona č. 513/1991 Sb.

23) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb..

(6) Osoby, u kterých je důvodné podezření, že bez příslušného povolení nebo souhlasu Komise provádějí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas Komise, je Komise oprávněna kontrolovat v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti. Při výkonu této kontroly se postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona upravujících kontrolu při výkonu státního dozoru.

(1) Jestliže Komise při výkonu státního dozoru zjistí porušení právních povinností, osobami podléhajícími státnímu dozoru spočívající v tom, že porušují nebo porušily své povinnosti vymezené v § 15, je oprávněna uložit opatření k nápravě nebo sankce podle zvláštních zákonů1) a ve vymezených případech i podle tohoto zákona.

(2) V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna přijmout tato opatření k nápravě:

a) uložit kontrolované osobě, aby zjednala nápravu ve lhůtě stanovené v opatření, a ve stanovené lhůtě podala zprávu o přijatých opatřeních,

b) určit, jakým způsobem je osoba podléhající státnímu dozoru povinna nedostatek odstranit.

(3) V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna uložit sankci ve formě pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona až do výše 100 miliónů Kč. Při stanovení výše pokuty postupuje Komise podle § 19 odst. 5 tohoto zákona.

(4) Uložením opatření k nápravě a pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(5) Jestliže Komise zjistí, že osoba uvedená v § 17 odst. 6 tohoto zákona prováděla nebo provádí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas Komise, je oprávněna jí uložit pokutu a zakázat další provádění této činnosti. Při stanovení výše pokuty se použije ustanovení odstavce 3.

(6) Ustanovením odstavce 5 nejsou dotčena příslušná ustanovení zvláštních zákonů1) upravujících oprávnění Komise ukládat opatření k nápravě a sankce osobám, které bez jejího povolení nebo souhlasu provádějí činnost, ke které je třeba toto povolení nebo souhlas.

(1) Správní řízení, v němž se ukládají opatření k nápravě a sankce podle tohoto zákona, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za níž jsou ukládány, byla naposledy porušena.

(2) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob, lze řízení, v němž Komise ukládá opatření k nápravě a sankce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů zahájit i doručením rozhodnutí Komise, jímž se ukládá opatření k nápravě nebo sankce dotčené osobě.

(3) Komise je oprávněna zahájit správní řízení i doručením veřejnou vyhláškou, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek podle odstavce 2 a pokud se nepodařilo rozhodnutí doručit a okolnosti dále nasvědčují tomu, že dotčená osoba se bude vyhýbat doručení rozhodnutí a prodlení ve vzniku právních účinků doručení by mohlo podstatně ztížit nebo znemožnit realizaci opatření k nápravě nebo sankce. Rozhodnutí Komise je v tomto případě doručeno vyvěšením vyhlášky na úřední desce Komise.

(4) Komise právním předpisem stanoví podrobnosti doručení veřejné vyhlášky podle odstavce 3.

(5) Při ukládání opatření k nápravě a sankcí podle tohoto zákona vychází Komise zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání. Při rozhodování o výběru opatření k nápravě nebo sankce podle tohoto zákona je Komise povinna přihlížet také k povaze podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, kterou vykonává osoba, jíž se opatření k nápravě nebo sankce ukládá, a vycházet z přiměřenosti při ukládání pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby.

(6) Rozklad podaný proti rozhodnutí Komise o odejmutí povolení podle zvláštních zákonů nemá odkladný účinek.

(7) Při vybírání a vymáhání pokut uložených podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů postupuje Komise podle části šesté zákona o správě daní a poplatků.

(1) Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle obecných předpisů o správním řízení, je Komise oprávněna při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže to je třeba k zajištění ochrany práv a právem chráněných zájmů osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo byl-li by výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen. Takové předběžné opatření může spočívat i v nařízení Komise směřujícím k zajištění majetku účastníka řízení nebo třetí osoby, a to:

a) uložením povinnosti osobě, která vede pro účastníka správního řízení účet cenných papírů, aby neprováděla jakékoliv úkony směřující k převodu cenných papírů z účtu účastníka řízení na účet jiné osoby, ani registraci zástavního práva, tuto povinnost může Komise uložit uvedené osobě i ve vztahu k jí vedenému účtu cenných papírů jiné osoby, na který byly účastníkem správního řízení převedeny cenné papíry z jejího účtu,

b) uložením povinnosti osobě, která má listinné cenné papíry účastníka správního řízení v úschově nebo správě, aby neprováděla jakékoliv úkony směřující k převodu cenných papírů na jinou osobu,

c) uložením povinnosti bance, která vede pro účastníka správního řízení peněžní účet, aby neprováděla jakékoliv úkony směřující k převodu finančních prostředků z účtu účastníka správního řízení na peněžní účet jiné osoby; tuto povinnost může Komise uložit peněžnímu ústavu i ve vztahu k jí vedenému účtu jiné osoby, na který byly účastníkem správního řízení převedeny finanční prostředky z jejího účtu.

(2) Rozhodnutí o předběžném opatření uvedeném v odstavci 1 se doručuje účastníkovi řízení a dalším osobám, kterým jsou tímto rozhodnutím ukládány povinnosti, a je účinné po dobu pěti pracovních dní ode dne doručení. Rozklad proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladný účinek. Nepominou-li důvody k jeho uložení, podá Komise nejpozději poslední den této lhůty návrh na nařízení předběžného opatření soudu. Účinnost předběžného opatření uloženého Komisí se v tomto případě prodlužuje do dne nařízení předběžného opatření soudem.

(1) V případě, že se Komise dozví o skutečnostech, které zakládají důvodné podezření, že osoba podléhající výkonu státního dozoru podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů1) se dopustila jednání, které vede nebo může vést k poškození práv nebo právem chráněných zájmů investorů a je zároveň důvodná obava, že tato osoba by převodem svého majetku ztížila uplatnění nároků investorů na náhradu způsobené újmy, je oprávněna zajistit její cenné papíry nebo peněžní prostředky tak, aby s nimi tato osoba nemohla nakládat. Toto zajištění se provede přiměřeně způsobem uvedeným v § 20.

(2) Na postup při uskutečnění zajišťovacího úkonu podle odstavce 1 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení a lze jej použít ještě před zahájením kontroly podle zvláštního zákona. O provedení zajišťovacího úkonu Komise neprodleně informuje dotčenou osobu.

(3) Zajištění uvedené v odstavci 1 lze provést na dobu maximálně tří pracovních dnů. V této době je dotčená osoba podléhající státnímu dozoru povinna bez zbytečného odkladu podat Komisi objasnění okolností jednání uvedeného v odstavci 1, které je třeba k posouzení, zda jsou důvody pro přijetí opatření k nápravě nebo sankce. Pokud dotčená osoba odmítá součinnost s Komisí, prodlužuje se třídenní lhůta o dobu, po kterou dotčená osoba odmítala součinnost.

(1) Státnímu dozoru Komise podléhá činnost bank v rozsahu, v němž

a) vykonávají činnost obchodníka s cennými papíry,

b) vykonávají činnost podle § 70a zákona o cenných papírech,

c) vykonávají činnost depozitáře investičních společností, investičních fondů a penzijních fondů,

d) vykonávají činnost spočívající ve vydávání investičních instrumentů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a b) podléhají v rozsahu této činnosti nebo plnění povinností státnímu dozoru Komise.

(2) Státnímu dozoru Komise podléhá činnost penzijních fondů a pojišťoven v rozsahu jejich povinností při investování do investičních instrumentů a obchodování s investičními instrumenty na vlastní účet.

(3) Komise je oprávněna uplatňovat ve vztahu k činnosti obchodníka s cennými papíry, kterou provádí banka, pravomoce státního dozoru ve stejném rozsahu, v jakém může tyto pravomoce uplatňovat ve vztahu k činnosti obchodníků s cennými papíry, kteří nejsou bankami. Ve vztahu k činnosti depozitáře, kterou provádí banka, je Komise oprávněna uplatňovat pravomoce státního dozoru jak podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem, tak i podle tohoto zákona. Ve vztahu k činnosti banky spočívající ve vydávání investičních instrumentů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a b) je Komise oprávněna uplatňovat pravomoce státního dozoru jak podle zákona o dluhopisech a zákona o cenných papírech, tak i podle tohoto zákona.

(4) Při uplatňování pravomocí vůči bankám podle odstavců 1 a 3 je Komise povinna postupovat tak, aby nebyly narušeny pravomoce orgánu bankovního dohledu podle zákona o České národní bance. To stejné platí i ve vztahu k ministerstvu při jeho výkonu státního dozoru podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a podle zákona o pojišťovnictví.

(1) V čele Komise je prezídium Komise, které se skládá z předsedy Komise a čtyř členů prezídia Komise.

(2) Předsedou Komise a členem prezídia může být jmenován občan České republiky, který

a) je plně způsobilý k právním úkonům,

b) je bezúhonný a jeho odborné znalosti a zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat,

(3) Bezúhonnou je pro účely tohoto zákona fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin.

(4) Funkční období předsedy Komise a člena prezídia je pět let. Předseda Komise a člen prezídia může být do funkce jmenován pouze dvě po sobě jdoucí funkční období. V případě volby prvních členů prezídia bude jeden člen jmenován na jeden rok, druhý na dva roky, třetí na tři roky, čtvrtý na čtyři roky, přičemž délku prvního funkčního období jednotlivých členů prezídia stanoví v návrhu na jmenování prezidentu republiky ministr financí.

(5) S funkcí předsedy Komise a člena prezídia je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy.

(6) Předseda Komise a členové prezídia nesmějí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou literární, umělecké nebo pedagogické činnosti a správy vlastního majetku. Předseda Komise a členové prezídia nesmějí zastávat ani neplacené funkce ve statutárních a jiných orgánech žádné obchodní společnosti nebo družstva. Toto ustanovení se nevztahuje na literární, uměleckou nebo pedagogickou činnosti. Dále se nesmějí podílet po dobu výkonu funkce předsedy Komise nebo člena prezídia přímo nebo zprostředkovaně na podnikání osob podléhajících státnímu dozoru Komise. Investiční instrumenty, které získali před jmenováním do funkce předsedy Komise nebo člena prezídia nebo v souladu s tímto zákonem v průběhu výkonu funkce, jsou povinni svěřit do správy třetí osoby, které nesmějí udělovat pokyny k nakládání s nimi.

(7) Výkon funkce předsedy Komise a člena prezídia končí

a) uplynutím funkčního období,

b) odvoláním prezidentem republiky z důvodů uvedených v odstavci 8,

c) doručením rezignace prezidentu republiky,

d) právní mocí rozsudku, jímž je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům,

e) právní mocí rozsudku, jímž byl odsouzen pro trestný čin,

f) právní mocí rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek,

g) nevykonává-li z jakýchkoli důvodů svou funkci po dobu delší než šest měsíců,

h) úmrtím.

(8) Prezident republiky odvolá předsedu Komise a člena prezídia, porušil-li ustanovení tohoto zákona, pravidla profesionální etiky nebo se dopustil takového jednání, které zpochybňuje jeho bezúhonnost a nezávislost.

(1) V čele prezídia stojí předseda Komise, který řídí jeho činnost a jedná jeho jménem, podepisuje rozhodnutí Komise a právní předpisy vydávané Komisí za základě zákonného zmocnění.

(2) Vyžádá-li si vláda, Poslanecká sněmovna, Senát nebo jejich orgány přítomnost předsedy Komise na jednání, je povinen se jejich jednání zúčastnit.

(3) Nevykonává-li předseda Komise svoji funkci, vykonává funkci jím určený člen prezídia.

(1) Prezídium Komise schvaluje zejména:

a) plán činnosti Komise a jeho změny,

b) návrh rozpočtu a závěrečného účtu Komise,

c) organizační řád Komise a jednací řád prezídia Komise, včetně jejich změn,

d) pravidla profesionální etiky pro předsedu Komise, členy prezídia a zaměstnance Komise,

e) právní předpisy, které je Komise na základě zákonného zmocnění oprávněna vydávat,

f) zprávy pro vládu a Poslaneckou sněmovnu,

g) podněty vládě,

h) členy zvláštní komise, která navrhuje předsedovi Komise rozhodnutí o rozkladu podaném proti rozhodnutí Komise.

(2) Prezídium Komise rozhoduje hlasováním. Rozhodnutí prezídia Komise je přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina všech členů Prezídia Komise.