Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise") je právnickou osobou a má své sídlo v Praze.

(2) Při výkonu působnosti v oblasti kapitálového trhu Komise

a) vykonává státní dozor v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními zákony,

b) rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon nebo zvláštní zákony¹ a je oprávněna provádět výkon svých rozhodnutí,

c) vydává právní předpisy na základě a v mezích tohoto zákona nebo zvláštních zákonů,

d) spolupracuje s jinými správními úřady a institucemi, zejména s Ministerstvem financí České republiky (dále jen "ministerstvo"), Českou národní bankou, Střediskem cenných papírů, s organizátory veřejného trhu cenných papírů, s osobami provádějícími vypořádání obchodů s předměty finančního trhu na veřejném trhu a se zájmovými organizacemi a jinými sdruženími působícími na finančním trhu,

e) v rozsahu své působnosti spolupracuje s mezinárodními organizacemi,

f) podporuje vzdělávání a osvětu v oblasti kapitálového trhu, a to jak vlastními akcemi, tak i prostřednictvím jiných osob a institucí,

g) provádí další činnost k plnění úkolů v rozsahu jí svěřené působnosti.

(3) Komise při výkonu své působnosti postupuje tak, aby byla zajištěna zejména stabilita, průhlednost, efektivnost a důvěryhodnost kapitálového trhu, jakož i ochrana investorů.

(4) Při výkonu státního dozoru je komise povinna působit proti jevům, které mohou způsobit vážné poruchy na kapitálovém trhu.

(4) Komise odpovídá za svou činnost vládě a nese odpovědnost za svá rozhodnutí.

(1) Postup při rozhodování Komise o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech a při výkonu jejích rozhodnutí se řídí obecnými předpisy o správním řízení, pokud v příslušných zvláštních zákonech nebo tomto zákoně není stanoveno jinak.

(2) Pro účely správního řízení se Komise posuzuje jako ústřední orgán státní správy.

(1) Pro účely tohoto zákona se předmětem kapitálového trhu rozumí:

a) veřejně obchodovatelné cenné papíry,

b) jiné cenné papíry, pokud jsou vydávány veřejně podle zvláštního zákona ,

c) jiné cenné papíry vydávané k uplatnění práv k veřejně obchodovatelným cenným papírům,

d) penězi ocenitelná práva, která jsou samostatně převoditelná, spojená s veřejně obchodovatelnými cennými papíry,

e) převoditelná práva podle zvláštního zákona ze smluv o koupi veřejně obchodovatelných cenných papírů,

f) práva odvozená od kurzových indexů odvozených od veřejně obchodovatelných cenných papírů nebo práva odvozená od úrokových měr odvozených od veřejně obchodovatelných dluhopisů.

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a) institucionálním investorem banka provádějící obchody na vlastní účet s předměty na kapitálovém trhu, investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a pojišťovna.

b) poskytovatelem služeb na kapitálovém trhu obchodník s cennými papíry, institucionální investor, depozitář, organizátor veřejného trhu, osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, provozovatel tiskárny veřejně obchodovatelných cenných papírů, Středisko cenných papírů, právnická osoba podle § 70a odst. 1 zákona o cenných papírech, Česká národní banka podle § 98 odst. 2 zákona o cenných papírech,

c) účastníkem kapitálového trhu poskytovatel služeb na kapitálovém trhu, emitent vydávající cenné papíry a majitel cenného papíru.

d) obchodem s předmětem kapitálového trhu koupě, prodej, půjčka, zajišťovací převod předmětu kapitálového trhu.

(1) S cílem dosažení a udržení průhlednosti kapitálového trhu Komise:

a) kontroluje plnění informačních povinností osob podléhajících státnímu dozoru Komise stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony,

b) kontroluje plnění povinností osob vyplývajících ze zákazu využívat důvěrné informace, oznamuje podezření ze spáchání trestného činu zneužívání důvěrných informací v obchodním styku, a pokud nejde o trestný čin, ukládá pokuty,

c) informuje veřejnost přiměřeným způsobem o své činnosti,

d) zajišťuje informovanost veřejnosti zejména o poskytovatelích služeb na kapitálovém trhu, předmětech finančního trhu a operacích uskutečněných na kapitálovém trhu v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem a zvláštními zákony,

e) vydává a uveřejňuje svá stanoviska k aktuálním problémům kapitálového trhu.

(2) Při porušení povinností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) je Komise oprávněna uložit fyzickým nebo právnickým osobám opatření k nápravě nebo sankce, popřípadě přijmout jiné opatření na základě tohoto zákona nebo zvláštních zákonů.

(1) Obchodník s cennými papíry nebo institucionální investor, který uzavřel mimo veřejný trh obchod s předměty finančního trhu na svůj nebo cizí účet, je povinen podat o tomto obchodu Komisi hlášení, a to nejpozději v pracovní den následující po uzavření obchodu. Veřejným trhem se rozumí veřejný trh v České republice.

(2) O obchodech vymezených v odstavci 1, které byly uzavřené na veřejném trhu, podává Komisi hlášení příslušný organizátor veřejného trhu.

(3) Hlášení se podává na tiskopise vydaném Komisí.

(4) Komise je oprávněna uveřejňovat údaje z hlášení, musí však při této činnosti dbát na utajení konkrétních účastníků obchodů ve vazbě na konkrétní obchod. Tímto však není dotčeno právo Komise uveřejňovat údaje o účastnících kapitálového trhu v souvislosti s rozhodnutími Komise o uložení opatření k nápravě nebo sankce.

(1) Komise vede seznamy

a) obchodníků s cennými papíry

b) makléřů

c) organizátorů mimoburzovního trhu

d) osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry a deriváty

e) tiskáren, které jsou oprávněny k tisku veřejně obchodovatelných cenných papírů

f) investičních společností, podílových a investičních fondů

g) nucených správců a likvidátorů investičních společností a investičních fondů

h) depozitářů investičních společností a investičních fondů

(2) Seznamy uveřejňuje Komise nejméně jednou v průběhu každého kalendářního čtvrtletí ve Věstníku Komise a zabezpečuje, aby na místě, které určí ve Věstníku, byly veřejně přístupné k nahlédnutí.

(3) Komise zabezpečuje, aby na místě, které určí ve Věstníku, byly veřejně přístupné k nahlédnutí

a) schválené prospekty veřejně obchodovatelných cenných papírů, včetně statutů investičních a podílových fondů a emisních podmínek dluhopisů,

b) informace o hospodaření emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů podle zvláštního zákona.

Komise vydává Věstník, ve kterém uveřejňuje zejména:

a) vnitřní předpisy Komise,

b rozhodnutí Komise, která jsou významná pro seznámení veřejnosti s rozhodovací činností Komise,

c) stanoviska Komise,

d) jiná sdělení nebo oznámení důležitá pro kapitálový trh.

(1) Komise, Česká národní banka a ministerstvo financí:

a) si navzájem poskytují všechny informace a zjištění, které mohou být významné pro výkon jejich funkcí, pokud zvláštní zákon nestanoví, že určité informace nelze poskytovat nebo jen za splnění určitých podmínek,

b) koordinují činnost vykonávanou v rámci jejich vymezené působnosti, zejména ve vztahu k osobám, které podléhají současně výkonu dozoru nebo dohledu Komise, ministerstva nebo České národní banky,

c) navzájem se předem informují o opatřeních k nápravě a sankcích, které mají být uloženy v rámci jejich působnosti při výkonu státního dozoru nebo dohledu a které mohou mít význam pro druhou stranu z hlediska výkonu jejích funkcí. O přijetí opatření k nápravě a sankcí se budou tyto orgány okamžitě informovat a zabezpečí, že za stejný nedostatek bude uložena jen jedna sankce.

(2) Česká národní banka a ministerstvo zasílají Komisi opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o uložení opatření k nápravě nebo sankce ve vztahu k činnosti osob, které podléhají rovněž státnímu dozoru Komise, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Komise v téže lhůtě zasílá České národní bance nebo ministerstvu opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o uložení opatření k nápravě nebo sankce ve vztahu k činnosti osob, které podléhají rovněž státnímu dozoru ministerstva nebo dohledu České národní banky.

(3) Ministerstvo, Česká národní banka a Komise vypracují nejpozději do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona společně systém vzájemné spolupráce v této oblasti.

(1) V případě, že se Česká národní banka ve své činnosti dozví o obchodech s předměty finančního trhu, které mohou mít význam pro Komisi při plnění jejích úkolů při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi. Pokud Komise požádá Českou národní banku o provedení kontroly peněžních transakcí spojených s těmito obchody, je Česká národní banka povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi.

(2) V případě, že se Komise ve své činnosti dozví o obchodech s předměty finančního trhu, které mohou mít význam pro Českou národní banku při plnění jejích úkolů při výkonu bankovního dohledu, informuje o nich neprodleně Českou národní banku. Pokud Česká národní banka požádá Komisi o provedení kontroly obchodů s předměty finančního trhu, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu České národní bance.

(1) Komise

a) sleduje soustavně působení zákonů a jiných právních předpisů v oblasti kapitálového trhu a informuje ministerstvo o potřebě přijetí zákonných úprav v oblasti kapitálového trhu,

b) podává nejméně čtvrtletně zprávu ministerstvu o situaci na finančním trhu a o opatřeních, která přijala,

c) upozorňuje ministerstvo na problémy při provádění auditů a vedení účetnictví ve vztahu k emitentům a poskytovatelům služeb na kapitálovém trhu.

(2) V případě, že se ministerstvo ve své činnosti dozví o obchodech s předměty finančního trhu, které mohou mít význam pro Komisi při plnění jejích úkolů při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi. Pokud Komise požádá ministerstvo o provedení kontroly těchto obchodů, je ministerstvo povinno kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi.

(3) V případě, že se Komise ve své činnosti dozví o obchodech s předměty finančního trhu, které mohou mít význam pro ministerstvo při plnění jejích úkolů při výkonu dozoru, informuje o nich neprodleně ministerstvo. Pokud ministerstvo požádá Komisi o provedení kontroly obchodů s předměty finančního trhu, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu ministerstvu.

(4) Komise je povinna předávat zvláštní organizační složce ministerstva údaje o neobvyklých obchodech v rozsahu a za podmínek uvedených ve zvláštním zákonu.

(1) V rámci spolupráce s příslušnými správními úřady a institucemi jiných států působícími v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem je Komise oprávněna poskytovat těmto správním úřadům a institucím informace o účastnících kapitálového trhu, které si tyto úřady a instituce vyžádají pro účely správního nebo soudního řízení v souvislosti s výkonem dozoru nad kapitálovým trhem.

(2) Informace uvedené v odstavci. 1 je Komise oprávněna poskytnout pouze za předpokladu, že je zajištěna vzájemnost a aby poskytnuté informace byly použity pouze k tomu účelu, který Komise určí.

(3) Osobní údaje účastníků kapitálového trhu mohou být poskytnuty pouze za předpokladu, že jejich předání není v rozporu s právním řádem České republiky.

(1) Komise vykonává státní dozor podle zvláštních zákonů a podle tohoto zákona.

(2) Státnímu dozoru Komise podle tohoto zákona podléhá

a) činnost osob, určených tímto zákonem,

b) plnění povinností stanovených tímto zákonem fyzickým nebo právnickým osobám,

c) plnění povinností stanovených zvláštními zákony, pokud tak stanoví tento zákon.

Komise se při výkonu státního dozoru stanoveném zvláštními zákony¹ řídí ustanoveními těchto zvláštních zákonů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Komise při výkonu státního dozoru kontroluje dodržování

a) povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony¹,

b) povinností a podmínek stanovených v rozhodnutích Komise,

c) povinností plynoucích ze smluv, pokud tyto smlouvy podléhají schválení Komise.

(2) Státnímu dozoru Komise podléhá též:

a) Plnění povinností majitele veřejně ochodovatelných akcií podle zvláštního zákona^17a a to povinnosti oznámit podíl na hlasovacích právech akciové společnosti, která má veřejně obchodovatelné akcie, povinnosti učinit veřejný návrh smlouvy při získání stanoveného podílu na veřejně obchodovatelných akciích akciové společnosti a povinností spojených s nabytím, odkupem nebo zcizením vlastních akcií..

b) Plnění povinností emitenta veřejně obchodovatelných akcií podle zvláštního zákona^17b , týkajících se povinností učinit veřejný návrh smlouvy o koupi veřejně obchodovatelných akcií a povinností spojených s nabytím, odkupem nebo zcizením vlastních akcií.

(1) Při výkonu státního dozoru ve formě kontroly se vztahy mezi Komisí a osobami podléhajícími státnímu dozoru řídí částí třetí zákona o státní kontrole¹⁸ , pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Odepření vyžádaných informací a listin či prodlení při jejich předání nebo odepření vstupu do prostorů či prodlení při umožnění vstupu zakládá právo Komise přijmout vůči osobě podléhající státnímu dozoru podle § 20 opatření k nápravě nebo sankce podle tohoto zákona.

(3) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, může Komise ve vztahu k osobám podléhajícím státnímu dozoru podle § 20 zahájit kontrolu i tím, že při oznámení o zahájení kontroly současně provede první úkon kontroly.

(4) Osoby, u kterých je důvodné podezření, že bez příslušného povolení nebo souhlasu Komise provádějí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas Komise, je Komise oprávněna kontrolovat v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti. Při výkonu této kontroly se postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona upravujících kontrolu při výkonu státního dozoru.

(1) Jestliže Komise při výkonu státního dozoru zjistí porušení právních povinností, nedostatky v činnosti nebo v chování osob podléhajících státnímu dozoru spočívající v tom, že porušují nebo porušily své povinnosti vymezené v § 23 , je oprávněna uložit opatření k nápravě nebo sankce podle zvláštních zákonů a ve vymezených případech i podle tohoto zákona.

(2) V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna přijmout tato opatření k nápravě:

a) uložit kontrolované osobě, aby zjednala nápravu ve lhůtě stanovené v opatření, a v téže lhůtě podala zprávu o přijatých opatřeních,

b) určit, jakým způsobem je osoba podléhající státnímu dozoru povinna nedostatek odstranit.

(3) V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna uložit sankci ve formě pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona až do výše 10 miliónů Kč. Jestliže však osoba, která porušením povinnosti, za které je jí ukládána pokuta, získala pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch, je Komise oprávněna navíc uložit osobě, která povinnost porušila, aby majetkový prospěch vydala. Tímto majetkovým prospěchem se pro účely tohoto odstavce rozumí nejen majetkový prospěch získaný přímo touto osobou, která porušila povinnost, za kterou je jí ukládána pokuta, ale i majetkový prospěch, který získala v důsledku takového protiprávního jednání této osoby i jiná právnická osoba, ve které má tato osoba podíl vyšší než 33% podílu na základním jmění, nebo který stejným způsobem získala osoba blízká, popř. právnická osoba, ve které má tato blízká osoba podíl vyšší než 33% podílu na základním jmění.

(4) Uložením opatření k nápravě a pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(1) Správní řízení, v němž se ukládají opatření k nápravě a sankce podle tohoto zákona, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za něž jsou ukládány, byla naposledy porušena.

(2) Řízení, v němž Komise ukládá opatření k nápravě a sankce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, lze zahájit i doručením veřejnou vyhláškou, pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená osoba se bude vyhýbat doručení rozhodnutí a prodlení ve vzniku právních účinků doručení by mohlo podstatně ztížit nebo znemožnit realizaci takového opatření k nápravě nebo sankce.

(3) Komise právním předpisem stanoví podrobnosti doručení veřejné vyhlášky podle odstavce 2.

(4) Při ukládání opatření k nápravě a sankcí podle tohoto zákona vychází Komise zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání. Při rozhodování o výběru opatření k nápravě nebo sankce podle tohoto zákona je Komise povinna přihlížet také k povaze podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, kterou vykonává osoba, jíž se opatření k nápravě nebo sankce ukládá, a vycházet z přiměřenosti při ukládání pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby.

(5) Rozklad podaný proti rozhodnutí Komise o odejmutí povolení podle zvláštních zákonů nemá odkladný účinek.

(6) Při vybírání a vymáhání pokut uložených podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů postupuje Komise podle části šesté zákona o správě daní a poplatků.

(1) Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle obecných předpisů o správním řízení, je Komise oprávněna při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže to je třeba k zajištění ochrany práv a právem chráněných zájmů osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo byl-li by výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen. Takové předběžné opatření může spočívat i v nařízení Komise směřující k zajištění majetku účastníka řízení nebo třetí osoby, a to:

a) uložením povinnosti osobě, která vede pro účastníka správního řízení účet cenných papírů, aby neprováděla jakékoliv úkony směřující k převodu cenných papírů z účtu účastníka řízení na účet jiné osoby, včetně úkonů spočívajících v zastavení těchto cenných papírů na účtu,

b) uložením povinnosti osobě, která má v úschově listinné cenné papíry účastníka správního řízení, aby je nevydávala zpět tomuto účastníkovi nebo nepředávala jiné osobě,

c) uložením povinnosti bance, který vede pro účastníka správního řízení peněžní účet, aby neprováděl jakékoliv úkony směřující k převodu finančních prostředků z účtu účastníka správního řízení na peněžní účet jiné osoby.

(2) Rozhodnutí o předběžném opatření uvedeném v odst. 1 se doručuje účastníkovi řízení a dalším osobám, kterým jsou tímto rozhodnutím ukládány povinnosti. Rozklad proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladné účinky.

(1) V případě, že se Komise dozví o skutečnostech, které zakládají důvodné podezření, že osoba podléhající výkonu státního dozoru podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů se dopustila jednání, které vede nebo může vést k poškození práv nebo právem chráněných zájmů investorů a je zároveň důvodná obava, že tato osoba by převodem svého majetku ztížila uplatnění nároků investorů na náhradu způsobené újmy, je oprávněna zajistit její cenné papíry nebo peněžní prostředky tak, aby tato osoba nemohla se zajištěným majetkem nakládat. Toto zajištění se provede přiměřeně způsobem uvedeným v § 21.

(3) Zajištění uvedené v odstavci. 1 lze provést na dobu maximálně 3 pracovních dnů. V této době je dotčená osoba podléhající státnímu dozoru povinna bez zbytečného odkladu podat Komisi objasnění okolností jednání uvedeného v odstavci. 1, které je třeba k posouzení, zda jsou důvody pro přijetí opatření k nápravě nebo sankce.

(1) Banky, které

a) vykonávají činnost obchodníka s cennými papíry,

b) vykonávají činnost podle § 70a zákona o cenných papírech,

c) vykonávají činnost depozitáře investičních společností, nebo investičních fondů,

d) vykonávají činnost spočívající v obstarávání vydávání předmětů finančního trhu uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) a b),

e) jsou subjektem povinností podle tohoto zákona (§ 6) nebo zvláštního zákona^{21a, 21b},

podléhají v rozsahu této činnosti nebo plnění povinností státnímu dozoru Komise.

(2) Komise je oprávněna uplatňovat ve vztahu k činnosti obchodníka s cennými papíry, které provádí banka, pravomoce státního dozoru ve stejném rozsahu, v jakém může tyto pravomoce uplatňovat ve vztahu k činnosti obchodníků s cennými papíry, kteří nejsou bankami. Ve vztahu k činnosti depozitáře, kterou provádí banka, je Komise oprávněna uplatňovat pravomoce státního dozoru jak podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, tak i podle tohoto zákona. Ve vztahu k činnosti banky spočívající ve vydávání předmětů finančního trhu uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) a b) je Komise oprávněna uplatňovat pravomoce státního dozoru jak podle zákona o dluhopisech a zákona o cenných papírech, tak i podle tohoto zákona.

(3) Při uplatňování pravomocí vůči bankám podle odstavců 1 a 2 je Komise povinna postupovat tak, aby nebyly narušeny pravomoce orgánu bankovního dohledu podle zákona o České národní bance.

(1) V čele Komise je prezídium Komise, které se skládá z předsedy Komise a 4 členů prezídia Komise, z nichž jeden plní funkci místopředsedy.

(2) Předsedu Komise, místopředsedu Komise a členy prezídia, jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky.

(3) Předsedou Komise a členem prezídia může být jmenován občan České republiky, který

a) je plně způsobilý k právním úkonům,

b) je bezúhonný a jeho odborné znalosti a zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat,

(4) Funkční období předsedy Komise a člena prezídia je 5 let. Předseda Komise a člen prezídia může být do funkce jmenován pouze dvě po sobě jdoucí funkční období. V případě volby prvních členů prezídia bude jeden člen jmenován na 1 rok, druhý na 2 roky, třetí na 3 roky, čtvrtý na 4 roky, přičemž o délce prvního funkčního období jednotlivých členů prezídia rozhodne vláda v souvislosti s předložením návrhu na jmenování prezidentu republiky.

(5) S funkcí předsedy Komise a člena prezídia je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a členství v politických stranách a hnutích.

(6) Předseda Komise a členové prezídia nesmějí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost Předseda Komise a členové prezídia nesmějí zastávat ani neplacené funkce ve statutárních a jiných orgánech žádné obchodní společnosti nebo družstvu. Toto ustanovení se nevztahuje na literární, uměleckou nebo pedagogickou činnosti. Dále se nesmějí podílet po dobu výkonu funkce předsedy Komise nebo člena prezídia přímo nebo zprostředkovaně na podnikání osob podléhajících státnímu dozoru Komise. U předmětů finančního trhu, které získali před jmenováním do funkce předsedy Komise nebo člena prezídia, jsou povinni svěřit do správy třetí osoby.

(7) Výkon funkce předsedy Komise a člena prezídia končí

a) uplynutím funkčního období,

b) odvoláním prezidentem republiky z důvodů uvedených v odstavci 7,

c) doručením rezignace prezidentu republiky,

d) právní mocí rozsudku, jímž je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům,

e) právní mocí rozsudku, jímž byl odsouzen pro trestný čin,

f) právní mocí rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek,

g) není-li schopen z jakýchkoli důvodů vykonávat svou funkci po dobu delší než 6 měsíců,

h) úmrtím.

(8) Prezident republiky odvolá předsedu Komise a člena prezídia, porušil-li ustanovení tohoto zákona, pravidel profesionální etiky nebo se dopustil takového jednání, které zpochybňuje jeho bezúhonnost a nezávislost.

(9) Prezident republiky může odvolat předsedu Komise a člena prezídia, nevykonává-li z jakýchkoli důvodů funkci po dobu delší než šest měsíců.

(1) V čele prezídia stojí předseda Komise, který řídí jeho činnost a jedná jménem prezídia a podepisuje rozhodnutí Komise.

(2) Vyžádá-li si vláda, Poslanecká sněmovna, Senát nebo jejich orgány přítomnost předsedy Komise na jednání, je povinen se jejich jednání zúčastnit.

(3) Nevykonává-li předseda Komise svoji funkci, vykonává funkci předsedy místopředseda.

(1) Prezídium Komise schvaluje zejména:

a) plán činnosti Komise a jeho změny,

b) návrh rozpočtu a závěrečného účtu Komise,

c) organizační řád Komise a jednací řád prezídia Komise, včetně jejich změn,

d) pravidla profesionální etiky pro předsedu Komise, členy prezídia a zaměstnance Komise,

e) právní předpisy, které je Komise na základě zákonného zmocnění oprávněna vydávat,

f) zprávy pro vládu a Poslaneckou sněmovnu,

g) podněty vládě.

(2) O rozkladu proti rozhodnutí Komise rozhoduje rozkladová Komise, kterou ustanoví prezídium..

(3) Prezídium Komise rozhoduje hlasováním. Rozhodnutí prezídia Komise je přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina všech členů Prezídia Komise.

(1) Na předsedu Komise a členy prezídia Komise se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Předseda Komise má nárok na plat, další plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona²⁰.

(3) Členové prezídia Komise mají nárok na plat, další plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona²⁰ Komise není vázána právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců orgánů státní správy.²¹ Platové poměry svých zaměstnanců stanoví Komise prováděcím právním předpisem.

(1) Předseda Komise, členové prezídia a zaměstnanci Komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních a utajovaných věcech. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo výkonu funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů.

(2) Členové prezídia, zaměstnanci Komise a členové poradních orgánů mohou být zproštěni povinnosti mlčenlivosti pouze z důvodu veřejného zájmu předsedou Komise.

(1) Za účelem zajištění co možná nejvyšší důvěryhodnosti Komise jsou členové prezídia Komise a zaměstnanci Komise povinni dodržovat pravidla profesionální etiky.

(2) Zaměstnanci Komise nemohou vykonávat podnikatelskou činnost, podílet se na podnikatelské činnosti jiných osob nebo zastávat funkce ve statutárních a jiných orgánech jakékoli obchodní společnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na činnost literární, uměleckou nebo pedagogickou.

(1) Komise zpracovává a předkládá vládě a Poslanecké sněmovně zprávu o situaci na českém kapitálovém trhu jedenkrát ročně a dvakrát ročně podává informaci o své činnosti a hospodaření rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.

(2) Komise na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo Senátu a jejich orgánů zpracuje v dohodnutém termínu stanovisko k návrhům právních předpisů majících vztah ke kapitálovému trhu.

(1) Komise hospodaří podle ročního rozpočtu, který je součástí státního rozpočtu. Plnění rozpočtu Komise je součástí státního závěrečného účtu. Roční účetní závěrka Komise musí být ověřena auditorem.

(2) Příjmy Komise jsou:

a) poplatky placené poskytovateli služeb na kapitálovém trhu,

b) z případných návratných finančních výpomocí státu podle § 33 odst. 1.

(3) Výdaje Komise jsou hrazeny z příjmů uvedených v odstavci 2.

(4) Všichni poskytovatelé služeb na kapitálovém trhu jsou povinni platit roční poplatek na činnost Komise. Sazby těchto poplatků stanoví při schvalování státního rozpočtu Poslanecká sněmovna.

(5) Výši poplatku za každé uplynulé čtvrtletí si poskytovatel služby na kapitálovém trhu sám vypočítá a nejpozději do desátého dne čtvrtletí následujícího zaplatí na účet Komise. Placení poplatků poskytovateli služeb na kapitálovém trhu kontroluje Komise v rámci výkonu státního dozoru. Při vybírání a vymáhání těchto oplatků postupuje Komise podle části šesté zákona o správě daní a poplatků.

(6) Komise stanoví v prováděcím právním předpise organizační a technické náležitosti a způsob placení poplatků podle odstavce 3.

(7) Případný přebytek ročního hospodaření Komise přechází do rozpočtu Komise v následujícím roce.

(1) V případě, že poplatky podle § 32 nepostačují ke krytí rozpočtu Komise, budou jí poskytnuty potřebné prostředky ze státního rozpočtu ve formě návratné bezúročné finanční výpomoci, stanovené ve státním rozpočtu na příslušný rok. V tomto případě se až do vrácení návratné finanční výpomoci poplatky podle § 32 odst. 4 zdvojnásobují.

(2) Komise nemůže vyvíjet žádnou podnikatelskou činnost za účelem zisku s výjimkou vydávání Věstníku Komise. Příjmy z této činnosti jsou příjmem rozpočtu Komise.