kterým se mění a doplňuje zákon
č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání,
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání,
ve znění zákona č. 122/1993
Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č.
74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona
č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb.,
zákona č. 84/1995 Sb. a zákona č.
94/1996 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 1 odst. 2 zní:
"/2/ Dlužník je v úpadku, jestliže
má více věřitelů, není
schopen plnit své splatné závazky a lze důvodně
očekávat, že je nebude schopen plnit ani dodatečně.
Jestliže dlužník zastavil platby, má se
za to, že není schopen plnit své splatné
závazky.".
2. § 3 odst. 2 a 3 zní:
"/2/ Soud rozhoduje usnesením. Jednání
nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo
jestliže to soud považuje za nutné. Přerušení
řízení není přípustné.
Prominutí zmeškání lhůty účastníkem
řízení není přípustné.
Předběžné opatření může
soud nařídit i bez návrhu.
/3/ Jestliže zákon nestanoví určitý
způsob předvolávání k soudu
nebo uvědomování účastníků,
lze k soudu předvolat nebo účastníky
uvědomit též vyhláškou, která
se zveřejní nejméně patnáct
dnů předem v Obchodním věstníku
a na úřední desce soudu.".
3. Za § 4 se vkládá § 4a, který
zní:
/1/ Pokud je právnická osoba nebo fyzická
osoba-podnikatel v úpadku /§ 1/, je povinna bez zbytečného
odkladu podat návrh na prohlášení konkursu.
/2/ Povinnost podle odstavce 1 mají i osoby, které
jsou oprávněny podat jménem dlužníka
návrh na zahájení soudního řízení,
s výjimkou nuceného správce podle zvláštních
předpisů, a likvidátor právnické
osoby, pokud právnická osoba v likvidaci je předlužena.
/3/ Pokud osoby uvedené v odstavci 2 nesplní svou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu, nebo nesplní-li tuto povinnost alespoň některá z nich, odpovídají věřitelům společně a nerozdílně za škodu, která tím věřitelům vznikne.
/4/ Zpětvzetí návrhu podaného podle
odstavce l nebo 2 není přípustné.".
4. V § 5a odst. 1 se středník nahrazuje tečkou
a část věty za středníkem se
vypouští.
5. V § 11 odst. l se dosavadní první věta nahrazuje touto větou:
"Pokud počet konkursních věřitelů
přesahuje padesát, jsou povinni ustavit věřitelský
výbor.".
6. § 12 odst. 2 zní:
"/2/ Při výkonu své dohlédací
činnosti soud rozhoduje o záležitostech, které
se týkají průběhu konkursu a činí
opatření nezbytná k zajištění
jeho účelu.".
7. § 12 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"/3/ Proti rozhodnutí soudu, které soud učinil
při výkonu dohlédací činnosti
podle odstavců l a 2, není odvolání
přípustné.".
8. V § 12a se na konci odstavce 1 připojuje tato věta:
"Proti usnesení o prohlášení konkursu
se může odvolat dlužník, pokud není
navrhovatelem; proti usnesení o zamítnutí
návrhu se může odvolat navrhovatel a navrhovatelé,
kteří přistoupili k řízení.".
9. V § 14a se dosavadní text označuje jako
odstavec l a doplňuje se odstavec 2, který zní:
"/2/ Správce je povinen předložit soudu
konečnou zprávu do 18 měsíců
od prohlášení konkursu, pokud soud v rozhodnutí
o prohlášení konkursu nestanovil jinou přiměřenou
lhůtu. Lhůtu 8 měsíců i lhůtu
stanovenou soudem může soud prodloužit, odůvodňují-li
to okolnosti případu.".
10. § 17 odst. 2 zní:
"/2/ Povinnosti podle odstavce l mají i osoby, které
jsou oprávněny jménem úpadce jednat,
včetně likvidátora, jestliže úpadcem
je právnická osoba v likvidaci.".
11. § 17 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"/3/ Povinnosti podle odstavce l musejí být
splněny nejpozději do 3O dnů od prohlášení
konkursu. Nestane-li se tak, soud předvolá osoby
mající tuto povinnost a učiní přiměřená
opatření.".
12. V § 22 odst. 1 se dosavadní druhá věta nahrazuje touto větou:
"Náhradu nákladů spojených se
zvláštním přezkumným jednáním
může soud uložit konkursním věřitelům,
kteří opožděné přihlášky
podali.".
13. V § 23 odst. 2 větě druhé se za
slova "o pravosti" vkládají slova "a
výši".
14. V § 31 odst. 2 úvodní věta zní:
"Pohledávkami za podstatou, pokud vznikly po prohlášení
konkursu, jsou". V § 31 odst. 2 písm. f/ se za
slovy "podle § 14 odst. l písm. a/" čárka
nahrazuje tečkou a zbývající část
textu se vypouští.
15. V § 3l odst. 3 úvodní věta zní:
"Pracovními nároky, pokud vznikly po prohlášení
konkursu anebo v měsíci, v němž byl
konkurs prohlášen, jsou". V § 31 odst. 3
písm. ch/ se za slovy "nemocí z povolání"
čárka nahrazuje tečkou a zbývající
část textu se vypouští.
16. V § 32 odst. 2 písm. b/ se slova "příspěvky
na sociální zabezpečení /pojištění/
a pojistné na všeobecné" nahrazují
slovy "pojistné na sociální zabezpečení,
příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti a pojistné na veřejné".
17. V § 33 odst. l písm. d/ se na konci středník
nahrazuje čárkou a připojují se tato
slova: "s výjimkou penále za nezaplacení
daní, poplatků, cla, pojistného na sociální
zabezpečení, příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti nebo pojistného na veřejné
zdravotní pojištění včas a ve
správné výši, pokud povinnost zaplatit
toto penále vznikla před prohlášením
konkursu;"
18. V § 54 odst. l písm. c/ se slova "příspěvky
na sociální zabezpečení /pojištění/
a pojistné na všeobecné" nahrazují
slovy "pojistné na sociální zabezpečení,
příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti a pojistné na veřejné".
19. § 68a se vypouští.
Tento zákon platí i pro řízení
zahájená před jeho účinností;
právní účinky úkonů,
které nastaly dříve, zůstávají
zachovány.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem l. listopadu 1997.
Obecná část:
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání,
ve znění pozdějších předpisů,
je jedním z významných zákonů
ovlivňujících fungování tržní
ekonomiky.
V souvislosti s materiálem o korekci hospodářské
politiky a o dalších transformačních
opatřeních vláda posuzovala funkčnost
tohoto zákona a dospěla k závěru,
že zákon je nutno v některých směrech
změnit a doplnit. Určitá zpřísnění
je nutno provést především ve vztahu
k dlužníkovi /úpadci/, jestliže neplní
své splatné závazky. Rovněž je
nezbytné urychlit postup správce konkursní
podstaty s cílem, aby konkursní řízení
bylo podle okolností co nejdříve ukončeno
a institut konkursu tak lépe plnil v tržním
hospodářství svůj účel.
Aplikačních poznatků bylo využito k
určitému zpřesnění, zjednodušení
a odformalizování konkursního řízení.
Návrh zákona si nevyžádá finanční
prostředky ze státního rozpočtu.
Právní akty Evropských společenství
tuto problematiku neupravují.
Zvláštní část:
K čl. I:
K bodu l:
Jedna z definic úpadku, jak je uvedena v § l odst.
2, přináší problémy v tom, že
pojem "po delší dobu" je příliš
neurčitý. Z právní konstrukce tohoto
ustanovení plyne, že dosud se stav insolvence posuzoval
do minulosti.
Adekvátnější je posuzovat insolvenci
z hlediska budoucích reálných možností
dlužníka plnit své splatné závazky.
Tato navržená změna bude mít zásadní
význam pro dlužníka z hlediska jeho povinnosti
podat návrh na konkurs.
K bodům 2 a 4:
Použití občanského soudního řádu
v konkursním řízení, i když jde
pouze o použití přiměřené,
působí někdy procesní těžkosti
a problémy. Proto se rozšiřuje okruh případů,
kdy pro konkurs bude platit výslovně zvláštní
procesní úprava.
K bodu 3:
Podle platné právní úpravy, jak je
vyjádřena v § 68a odst. l, dojde-li k úpadku
dlužníka jeho předlužením, je dlužník
povinen bez zbytečného odkladu podat návrh
na konkurs.
Navrhovaná právní úprava ukládá
dlužníkovi povinnost podat návrh na konkurs
nejen dojde-li k úpadku předlužením,
ale též dojde-li k úpadku pro insolvenci. Tato
povinnost se však týká pouze právnických
osob a z fyzických osob pouze podnikatelů.
Z § 68a odst. 2 se přejímá povinnost
dalších osob podat návrh na prohlášení
konkursu, dojde-li k úpadku dlužníka předlužením
nebo pro insolvenci. Tuto povinnost však nemá nucený
správce podle zvláštních předpisů,
neboť cíl nucené správy lze často
realizovat jinak než konkursem. Likvidátor tuto povinnost
má jen při předlužení, neboť
likvidace mu umožňuje průběžně
zajišťovat finanční prostředky
a čelit tak insolvenci.
Nesplnění povinnosti podat návrh na prohlášení
konkursu je sankcionováno především
povinností nahradit věřitelům škodu,
jde-li o osoby odlišné od dlužníka. Všechny
osoby, které tuto povinnost mají, vystavují
se při jejím nesplnění i trestnímu
postihu podle souběžně předkládané
novely trestního zákona.
K bodu 5:
Z poznatků soudní praxe vyplývá, že
dosud zákonem stanovený počet patnácti
konkursních věřitelů je příliš
nízký a působí v praxi obtíže
a průtahy. Proto se navrhuje tento počet zvýšit
tak, aby povinnost ustavit věřitelský výbor
byla stanovena, pokud počet konkursních věřitelů
přesahuje padesát.
K bodům 6 a 7:
Tato ustanovení se navrhují zařadit v zájmu
zpřesnění úpravy činnosti,
kterou je soud oprávněn vykonávat při
své dohlédací činnosti.
K bodu 8:
Navrhovaná úprava znamená omezení
okruhu osob, které mohou podat odvolání proti
usnesení o prohlášení konkursu. Jejím
cílem je přispět k urychlení konkursního
řízení.
K bodu 9:
K urychlení činnosti správce se navrhuje,
aby mu byla uložena lhůta 18 měsíců,
v níž bude povinen předložit soudu konečnou
zprávu. S ohledem na okolnosti konkrétního
případu bude ovšem soud oprávněn
již v rozhodnutí o prohlášení konkursu
stanovit lhůtu jinou /příp. kratší,
ale i delší/. Opět s ohledem na okolnosti konkrétní
věci bude soud oprávněn lhůtu prodloužit,
např. s ohledem na dosud probíhající
incidenční spory. Nedodržení lhůty
správcem je sankcionováno podle § 8 odst. 4
a 5 /pořádková pokuta, zproštění
funkce/.
K bodům 10 a 11:
Jde o zpřesnění úpravy součinnosti
se soudem jak pokud jde o okruh osob, tak pokud jde o lhůty.
Také porušení těchto povinností
je sankcionováno, a to jednak procesně, jednak trestně.
K bodům 12 až 16, 18:
Jde o dílčí změny, kterými
jsou zejména odstraňovány potíže
při aplikaci ustanovení, jichž se týkají.
Též jsou prováděna některá
formulační upřesnění.
K bodu 17:
Tato penále mají obdobnou povahu jako úroky a smluvní sankce a proto se právní režim upravuje shodně.
K bodu 19:
K vypuštění tohoto ustanovení dochází
v důsledku zařazení bodu 3.
K čl. II:
Vyjadřuje se obvyklá procesní zásada
platnosti tohoto zákona i na řízení
zahájená před nabytím jeho účinnosti
s tím, že právní účinky
úkonů dříve učiněných
zůstávají zachovány.
K čl. III:
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti pokud
možno co nejdříve. Navržen je konkrétní
den nabytí účinnosti 1. listopad 1997.
Změny: zákon č. 122/1993 Sb., zákon
č. 42/1994 Sb., zákon č. 74/1994 Sb., zákon
č. 117/1994 Sb., zákon č. 156/1994 Sb., zákon
č. 224/1994 Sb., zákon č. 84/1995 Sb., zákon
č. 94/1996 Sb. a zákon č. .../1997
Sb.
Federální shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:
(1) Účelem tohoto zákona je uspořádání
majetkových poměrů dlužníka,
který je v úpadku.
(2) Dlužník je v úpadku, jestliže
má více věřitelů, není
schopen plnit své splatné závazky a lze důvodně
očekávat, že je nebude schopen plnit ani dodatečně.
Jestliže dlužník zastavil platby, má se
za to, že není schopen plnit své splatné
závazky.
(Původní znění:
(2) Dlužník je v úpadku, jestliže má
více věřitelů a není schopen
po delší dobu plnit své splatné závazky.
Jestliže dlužník zastavil platby, má se
za to, že není schopen plnit své splatné
závazky.)
(3) Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická
osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena.
O předlužení jde tehdy, jestliže tato
osoba má více věřitelů a jestliže
její splatné závazky jsou vyšší
než její majetek; do ocenění dlužníkova
majetku se zahrne i očekávaný výnos
z pokračující podnikatelské činnosti,
lze-li příjem převyšující
náklady při pokračování podnikatelské
činnosti důvodně předpokládat.
Tohoto zákona nelze použít na uspořádání
majetkových poměrů územního
samosprávného celku nebo jiné právnické
osoby zřízené zákonem, jestliže
stát převzal její dluhy nebo se za ně
zaručil.
(1) Jestliže je dlužník v úpadku, lze
u konkursního soudu (dále jen "soud")
zahájit za podmínek stanovených tímto
zákonem konkursní řízení (dále
jen "konkurs") nebo vyrovnací řízení
(dále jen "vyrovnání").
(2) zrušen
(3) Cílem konkursu nebo vyrovnání je dosáhnout
poměrného uspokojení věřitelů
z dlužníkova majetku.
(1) Není-li stanoveno jinak, použijí se pro
konkurs a vyrovnání přiměřeně
ustanovení občanského soudního řádu.
(2) Soud rozhoduje usnesením. Jednání
nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo
jestliže to soud považuje za nutné. Přerušení
řízení není přípustné.
Prominutí zmeškání lhůty účastníkem
řízení není přípustné.
Předběžné opatření může
soud nařídit i bez návrhu.
(3) Jestliže zákon nestanoví určitý
způsob předvolávání k soudu
nebo uvědomování účastníků,
lze k soudu předvolat nebo účastníky
uvědomit též vyhláškou, která
se zveřejní nejméně patnáct
dnů předem v Obchodním věstníku
a na úřední desce soudu.
(Původní znění:
(2) Soud rozhoduje usnesením; jednání
se nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon
nebo jestliže to soud považuje za nutné.
(3) Jestliže zákon nestanoví určitý
způsob předvolání k soudu, lze k soudu
předvolat též vyhláškou, která
se zveřejní nejméně 15 dnů
předem v Obchodním věstníku a na úřední
desce soudu.)
(1) Návrh na prohlášení konkursu je
oprávněn podat dlužník nebo kterýkoliv
z jeho věřitelů anebo další osoba,
pokud tak stanoví zvláštní zákon.
(2) Jde-li o návrh věřitele, musí
navrhovatel doložit, že má proti dlužníkovi
splatnou pohledávku, a uvést okolnosti, které
osvědčují, že dlužník je
v úpadku a že má majetek postačující
k úhradě nákladů konkursu. K návrhu
je navrhovatel povinen připojit listiny, kterých
se v návrhu dovolává.
(3) Jde-li o návrh dlužníka, je navrhovatel
povinen k návrhu připojit seznam svého majetku
a závazků s termíny jejich splatnosti s uvedením
svých dlužníků a věřitelů,
jakož i jejich adres, a jde-li o podnikatele, jejich sídla
či místa podnikání.
(4) Návrh dalšího navrhovatele na prohlášení
konkursu na majetek stejného dlužníka podaný
dříve, než soud pravomocně rozhodl o
prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení
k řízení, a to ode dne podání
návrhu; další navrhovatel musí však
přijmout stav řízení, v němž
je při jeho přistoupení.
(5) Navrhovatel může vzít svůj návrh
zpět až do prohlášení konkursu.
Soud řízení zastaví, souhlasí-li
s tím všichni navrhovatelé, kteří
přistoupili do řízení.
(1) Pokud je právnická osoba nebo fyzická
osoba-podnikatel v úpadku (§ l), je povinna bez zbytečného
odkladu podat návrh na prohlášení konkursu.
(2) Povinnost podle odstavce l mají i osoby, které
jsou oprávněny podat jménem dlužníka
návrh na zahájení soudního řízení,
s výjimkou nuceného správce podle zvláštních
předpisů, a likvidátor právnické
osoby, pokud právnická osoba v likvidaci je předlužena.
(3) Pokud osoby uvedené v odstavci 2 nesplní
svou povinnost podat návrh na prohlášení
konkursu, nebo nesplní-li tuto povinnost alespoň
některá z nich, odpovídají věřitelům
společně a nerozdílně za škodu,
která tím věřitelům vznikne.
(4) Zpětvzetí návrhu podaného
podle odstavce l nebo 2 není přípustné.
(1) Navrhovatel je povinen na výzvu soudu zaplatit v určené
lhůtě zálohu na náklady konkursu ve
výši 10 000 Kč; účastní-li
se řízení více navrhovatelů,
jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.
(2) Nebude-li záloha na náklady konkursu v určené
lhůtě zaplacena, soud řízení
zastaví. O tomto následku musí být
navrhovatel poučen.
(1) Dlužník může navrhnout povolení
ochranné lhůty do 15 dnů od doručení
návrhu na prohlášení konkursu soudem,
jestliže tento návrh podal věřitel nebo
jiná osoba než dlužník. (Vypouští
se: prominutí zmeškání této
lhůty není přípustné.)
(2) Návrh na povolení ochranné lhůty
musí kromě obecných náležitostí
podání obsahovat i údaje týkající
se dlužníka, které se zapisují do obchodního
rejstříku, seznam nemovitostí dlužníka
včetně zástavních a podzástavních
práv na nich váznoucích, seznam věřitelů
s uvedením výše jejich pohledávek, seznam
majetku a závazků dlužníka s termíny
splatnosti závazků ne starší než
tři měsíce a určitý návrh
na uspořádání právních
poměrů dlužníka a na opatření
ohledně jeho podniku během ochranné lhůty;
podnikatelé předloží rovněž
poslední účetní závěrku.
(1) Ochrannou lhůtu lze povolit, jestliže
a) návrh je při zachování postupu soudu podle § 43 občanského soudního řádu podán včas, oprávněnou osobou a obsahuje předepsané náležitosti,
b) návrh se netýká právnické osoby, která je v likvidaci,
c) návrh se týká podnikatele, který zaměstnává alespoň 50 osob v pracovním poměru,
d) nejde o opětovný návrh na povolení
ochranné lhůty v témže řízení.
(2) Soud ochrannou lhůtu povolí, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a jestliže údaje návrhu jsou doloženy natolik, že odůvodňují možnost uspokojivého řešení dlužníkových majetkových poměrů v rámci ochranné lhůty; jinak
návrh na povolení ochranné lhůty zamítne.
Proti rozhodnutí soudu o ochranné lhůtě
není odvolání přípustné.
(3) Usnesení o povolení ochranné lhůty
doručí soud dlužníku a věřitelům
uvedeným v návrhu. Zašle je také soudu,
který vede obchodní rejstřík, v němž
je dlužník zapsán, a katastrálním
úřadům, které evidují dlužníkovy
nemovitosti; je-li dlužníkem státní
podnik nebo jiná státní organizace, popřípadě
organizace založená nebo zřízená
obcí, soud zašle usnesení o povolení
ochranné lhůty těm, kteří jsou
zakladateli nebo zřizovateli dlužníka podle
zvláštních předpisů. Kromě
toho je vyvěsí na úřední desce
soudu téhož dne, kdy bylo vydáno, a zveřejní
je v Obchodním věstníku.
(4) Věřitelé uvedení v návrhu
na ochrannou lhůtu a další věřitelé,
kteří se k řízení přihlásili
v průběhu ochranné lhůty, mají
postavení konkursních věřitelů
(§ 7); dojde-li k prohlášení konkursu,
je třeba jim usnesení o tom doručit.
(5) Současně s povolením ochranné
lhůty svolá soud schůzi věřitelů
(§ 10), popřípadě ustanoví věřitelům
opatrovníka (§ 11a). Schůze věřitelů
zvolí věřitelský výbor. Závady
v doručení někomu z věřitelů
při svolávání schůze nebrání
platnosti volby, jestliže usnesení soudu o svolání
věřitelů bylo vyvěšeno na úřední
desce soudu a zveřejněno v Obchodním věstníku.
Ochranná lhůta trvá tři měsíce
a začíná běžet dnem, kdy usnesení
o jejím povolení bylo vyvěšeno na úřední
desce soudu. Na návrh dlužníka podaný
v průběhu ochranné lhůty ji může
soud prodloužit nejdéle o další tři
měsíce, jestliže s tím souhlasí
věřitelský výbor.
Po dobu trvání ochranné lhůty
a) soud se v řízení omezí jen na procesní úkony potřebné z hlediska průběhu ochranné lhůty,
b) věřitelé nemohou vůči dlužníkovi vymáhat uspokojení svých pohledávek výkonem rozhodnutí s výjimkou pohledávek z pracovního poměru a s výjimkou pohledávek z titulu daní, poplatků, cel a pojistného na sociální a zdravotní pojištění; již zahájená řízení se přerušují,
c) soud může rozhodnout na návrh věřitelského výboru nebo opatrovníka, aby některé právní úkony dlužník nečinil vůbec nebo jen po předchozím souhlasu věřitelského výboru nebo opatrovníka věřitelů; právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto rozhodnutím soudu jsou vůči věřitelům neúčinné,
d) dlužníkem provedené právní úkony, kterými by byly zkracovány zájmy věřitelů na uspokojení jejich pohledávek, jsou vůči věřitelům neúčinné,
e) dlužník je povinen soustavně usilovat o
překonání úpadku a informovat věřitelský
výbor, popřípadě opatrovníka
o přijatých opatřeních, a v případě
potřeby si vyžádat jejich součinnost.
(1) Ochranná lhůta skončí uplynutím
doby, zastavením konkursního řízení,
prohlášením konkursu nebo povolením
vyrovnání.
(2) Skončením ochranné lhůty zanikají
její účinky podle § 5d; jestliže
však ochranná lhůta skončí uplynutím
doby, zůstávají zachovány účinky
uvedené v § 5d písm. b) až d), a to až
do prohlášení konkursu, pokud soud nerozhodne
o jejich dřívějším zániku.
(1) Majetek podléhající konkursu tvoří
konkursní podstatu (dále jen "podstata").
(2) Konkurs se týká majetku, který patřil
dlužníkovi v den prohlášení konkursu
a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí
také mzda nebo jiné podobné příjmy.
Do podstaty nenáleží majetek, jehož se
nemůže týkat výkon rozhodnutí;
majetek sloužící podnikatelské činnosti
z podstaty vyloučen není.
Účastníky konkursu jsou věřitelé,
kteří uplatňují nároky (dále
jen "konkursní věřitelé")
a dlužník.
(1) Správce podstaty (dále jen "správce")
se zásadně vybírá ze seznamu správců,
který vede soud příslušný k řízení
(§ 3 odst. 1). Do seznamu správců lze zapsat
jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně
způsobilá k právním úkonům,
má přiměřenou odbornou způsobilost
a se zápisem souhlasí. Správcem může
soud ustavit pouze ve věci nepodjatou fyzickou osobu. Osoby
zapsané do seznamu správců mohou odmítnout
tuto funkci jen v případech, kdy jsou pro to důležité
důvody, které posoudí soud. Výjimečně
může soud ustavit správcem i osobu do seznamu
správců nezapsanou, splňuje-li podmínky
pro zapsání do tohoto seznamu.
(2) Správce je povinen při výkonu funkce
postupovat s odbornou péčí a odpovídá
za škodu vzniklou porušením povinností,
které mu ukládá zákon nebo mu uloží
soud.
(3) Správce má nárok na odměnu a na
náhradu hotových výdajů. Nároky
správce se uspokojují z konkursní podstaty,
a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady
konkursu složené navrhovatelem. Dohody správce
uzavřené s účastníky řízení
o jiné odměně nebo náhradě
jsou neplatné. Vyúčtování odměny
a nákladů provede správce v konečné
zprávě, a není-li jí, při zrušení
konkursu; předtím mu soud může povolit
zálohy. Věřitelé jsou se souhlasem
soudu oprávněni na základě rozhodnutí
věřitelského výboru poskytnout správci
zálohu k úhradě jeho výdajů,
a to i opětovně; při poskytnutí zálohy
může být určen účel, na
nějž má být vynaložena, a podmínky
jejího vyúčtování.
(4) Neplní-li správce řádně
své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou
pokutu.
(5) Z důležitých důvodů může
soud na návrh některého z účastníků
nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce
funkce. Zprostí-li soud správce jeho funkce, ustaví
nového správce. Zproštěním funkce
nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce
2 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl
funkce zproštěn, je povinen řádně
informovat nového správce a dát mu k dispozici
všechny doklady.
(1) Jestliže to vyžaduje rozsah správy, může
soud ustavit pro pomoc správci zvláštního
správce pro určitý obor správy. Zvláštní
správce má práva, povinnosti a odpovědnost
správce v mezích své působnosti.
(2) Jestliže je to účelné, může
soud ustavit správci zástupce pro případ,
že by ze závažných důvodů
nemohl přechodně svou funkci vykonávat.
(3) Pro ustavení do funkce, odměňování
a zprošťování funkce zvláštních
správců a zástupce správce platí
ustanovení o správci. Schůze konkursních
věřitelů a věřitelský
výbor
(1) Soud svolává schůzi konkursních
věřitelů, je-li toho třeba pro zjištění
jejich stanovisek potřebných pro další
vedení konkursu, a řídí její
jednání; na návrh správce ji svolává
vždy. Schůze konkursních věřitelů
musí být oznámena vhodným způsobem
s uvedením dne a předmětu jednání.
(2) K platnosti usnesení a k volbám věřitelského
výboru je třeba prostá většina
hlasů počítaná podle výše
pohledávek; není-li stanoveno jinak, počítají
se jen hlasy konkursních věřitelů
na schůzi přítomných nebo řádně
zastoupených. K platnosti schůze konané po
přezkumném jednání je třeba,
aby byli přítomni alespoň dva konkursní
věřitelé představující
nejméně čtvrtinu konkursních pohledávek.
(3) Hlasovat mohou jen konkursní věřitelé,
jejichž pohledávka byla zjištěna. Soud
rozhodne, zda mohou hlasovat také konkursní věřitelé,
jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna,
je sporná, popřípadě je podmíněná.