Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Rasové konflikty

Vývoj v roce 1996 potvrdil, že se zvyšuje intenzita šíření a propagace idejí názorů neslučitelných se základními demokratickými principy. Tyto ideologie označují za nepřítele již nejen jiné rasové či etnické skupiny, ale i zastánce jiných ideových, politických nebo náboženských názorů.

Řešení všech těchto projevů spočívá především v důsledném uplatňování již stávajících policejních a justičních opatření, tzn. především zásahy proti nepovoleným akcím, důsledná kvalifikace a postih násilných vystoupení, šíření tiskovin atd.

Razantní postup proti veřejným vystoupením zůstává prioritou Ministerstva vnitra (včetně Policie ČR), Ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího státního zastupitelství.

Dle usnesení vlády č. 577/96 Ministerstvo vnitra spolu s Ministerstvem spravedlnosti předloží v prosinci 1997 vládě "Informaci o účinnosti opatření zajišťujících postup při postihu a předcházení trestných činů motivovaných rasovou a národnostní nesnášenlivostí nebo páchaných příznivci extremistických skupin ".

Bezpečnostní rizika, která mají bezprostřední vliv na úroveň vědomí občanů o ochraně jejich svobod, zdraví a majetku:

Kriminalita některých skupin mládeže

Závažným jevem zůstává kriminalita některých skupin mládeže. V posledních letech došlo ke zvýšení počtu tr. č. spáchaných dětmi i jejich podílu na počtu vyšetřovaných a stíhaných osob. Alarmující je zjištění, že roste jak počet trestných činů spáchaných dětmi (do 15 let), tak i jejich podíl na počtu stíhaných a vyšetřovaných osob. V posledních pěti letech došlo k 70% zvýšení počtu trestných činů spáchaných dětmi.

Těžiště opatření je převážně v oblasti prevence (zejména MŠMT a MPSV). Ministr vnitra předložil do vlády "Zprávu o plnění úkolů vyplývajících z "Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996" a Strategie prevence kriminality do roku 2000", kde jsou podrobně rozebrána konkrétní opatření (vláda tento materiál projednala dne 9. 4. 1997).

Majetková kriminalita (krádeže a vykrádání automobilů, pouliční kriminalita, krádeže vloupáním do bytů a rekreačních objektů)

Počet zjištěných trestných činů majetkové kriminality v roce 1996 mírně vzrostl, pozitivní je pokračující růst objasněných trestných činů i objasněnosti. K poklesu počtu zjištěných trestných činů došlo i obou bezpečnostních rizik, krádeží vloupáním do bytů a rekreačních objektů. Zůstávají však, z hlediska pocitu bezpečnosti občanů, nadále jedním z vážných bezpečnostních rizik. Problémem zůstávají krádeže motorových vozidel a věcí z nich, které mají vzestupný trend, a tzv. pouliční kriminalita (např. kapesní krádeže, loupežná přepadení pod.).

Policejním prezidiem ČR byla přijata a navržena další opatření k omezení krádeží automobilů a věcí z nich, a to v oblasti legislativní, organizační i technické. V roce 1996 pokračovaly rozsáhlé bezpečnostní akce zaměřené na krádeže aut a věcí z aut i na kapesní krádeže. značná pozornost je věnována tomuto druhu trestné činnosti rovněž na úseku prevence kriminality (zejména v oblasti situační prevence).

Hospodářská kriminalita (daňové úniky, podvody, počítačová kriminalita)

Dynamika růstu hospodářské kriminality se v roce 1996 snížila (v horizontu posledních pěti let došlo téměř k 116% nárůstu). Trestné činy daňových úniků, finančních podvodů a korupce úzce souvisí se závažnou finanční kriminalitou.

Nové bezpečnostní riziko "počítačová kriminalita", nově stanoveno vládou pro rok 1996, bude při pokračujícím technickém pokroku získávat na významu.

Hospodářská kriminalita úzce souvisí s trestnou činností ve spojení s organizovaným zločinem (finanční machinace).

Řada opatření spadá do oblasti legislativní (zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti), meziresortní spolupráce (zřízení Finančního analytického útvaru MF, spolupráce v oblasti počítačové kriminality atd.) a personální (zejména v oblasti vzdělávání policistů i vyšetřovatelů).

Násilná kriminalita

Celosvětová tendence k brutalitě a násilí obrací pozornost k násilné kriminalitě. Pozvolný růst násilné kriminality v ČR pokračoval i v roce 1996. Zvyšuje se počet trestného činu vydírání, násilí a vyhrožování proti skupinám občanů i porušování domovních svobod. K poklesu došlo u trestného činu vraždy, pokračuje však nárůst trestného činu loupeže. U obou těchto trestných činů je stále více zjišťována kvalifikovaná příprava se znaky organizovaného zločinu a zločinného spolčení.

Policie ČR k objasňování násilné trestné činnosti vytváří specializované týmy, do kterých soustřeďuje špičkové odborníky (zejména u závažné násilné kriminality). Významná pro tuto oblast je i řada preventivních aktivit.

Bezpečnost silničního provozu

V oblasti bezpečnosti silničního provozu opět došlo ke značnému zvýšení počtu dopravních nehod a všech následků.

Jednou z priorit základního zaměření práce Policie ČR je "důsledný postup proti nekázni v dopravě a při zajišťování plynulosti a bezpečnosti silničního provozu".

Preventivní aktivity Ministerstva vnitra v oblasti bezpečnosti silničního provozu byly zajišťovány např. pomocí programů BESIP (zejména v okresech a městech, na dětských dopravních hřištích atd.) a uskutečnila se řada dopravně bezpečnostních akcí.

V roce 1997 byl přijat zákon o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích (č. 12/1997 Sb.) a zákon o pozemních komunikacích (č. 13/1997 Sb.).

Ohrožení veřejného pořádku, vandalismus

S tímto bezpečnostním rizikem úzce souvisí další bezpečnostní rizika, zejména rasové konflikty, majetková kriminalita (krádeže aut a věcí z aut, kapesní krádeže a další pouliční kriminalita) a kriminalita některých skupin mládeže. Lze však konstatovat, že ve sledovaném období nedošlo k vážnému narušení veřejného pořádku. Řada opatření je přijímaná v oblasti prevence a priorit základního zaměření práce PČR.

Krajské správy PČR vytvářejí specializované týmy a realizují bezpečnostní akce k zajištění veřejného pořádku.

Vláda přijala svým usnesením č. 577/96 úkol "Prosazovat důrazný postup represivních složek nejen proti násilné a majetkové trestné činnosti a porušování veřejného pořádku, ale i proti méně závažné kriminalitě".

Příloha č. 2

Trestná činnost na železnici

Největší nápad byl zaznamenán v působnosti Oblastního ředitelství SŽP Praha, kde 3 974 (-89 tr. č.) zjištěných trestných činů představuje 57,65% z celkového nápadu trestné činnosti v rámci SŽP. Nejvyšší objasněnost byla dosažena, tak jako v roce 1995, u OŘ SŽP Olomouc 41,88% (+4,44%).

V roce 1996 došlo celkem ke 109 (-15) železničním nehodám, z toho 59 (+18) bylo kvalifikováno jako trestné činy s hmotnou škodou ve výši 9,037.000,- Kč (-7,214.000,- Kč). Nejčastější příčinou železničních nehod bylo, jak uvádí Ředitelství služby železniční policie, zanedbání povinností a porušení předpisů ze strany pracovníků Českých drah. Také v 10 případech z 31 (-2) trestných činů obecného ohrožení došlo vinou zaměstnanců ke srážce vlaků. Na železničních přejezdech bylo zaznamenáno 166 (+29) střetů s motorovými vozidly, z toho 87 (+26) bylo kvalifikováno jako trestné činy. Příčinou je zejména nedodržování pravidel silničního provozu.

SŽP věnuje zvýšenou pozornost přepravě zbraní, výbušnin, jaderného paliva a dalších látek ohrožujících životní prostředí.

V roce 1996 bylo sledováno 11.632 zásilek, 411 jich bylo doprovázeno a 242 střeženo. Doprovodů vlaků osobní přepravy bylo uskutečněno 35.113 (+5.884), při nichž policisté SŽP zjistili 22 (-3) trestných činů, 7.629 (+848) přestupků a uložila blokové pokuty v celkové částce 637.310,- Kč (+118.230,- Kč).

Za hodnocené období bylo policisty SŽP řešeno 9 (+4) případů s rasovou motivací. Rostou anonymní oznámení o uložení výbušnin v objektech ČD (+12) a bylo řešeno 35 trestných činů poškozování cizí věci (tzv. GRAFITTI) s výší škody 343.520,- Kč.

Příloha č. 3

Pátrání po osobách a věcech

Nejpočetnější kategorií hledaných osob jsou trvale zájmové osoby a osoby, na které byl vydán justičními orgány ČR příkaz k zatčení. Pátrání po zájmových osobách bylo vyhlášeno v 10 177 (+6,80%) případech, zadrženo jich bylo 7 074 (+12,41%). Ze 7 033 osob, na které byl vydán justičními orgány ČR příkaz k zatčení, jich bylo vypátráno a předáno příslušným soudům 4 279 (+27,24%). Dále bylo vyhlášeno pátrání po 400 vojenských zbězích (zadrženo 307), po uprchlých vězních v 59 případech (zadrženo 45 - většinou se nejednalo o klasické útěky z věznic, ale zejména o nevrácení zpět při přerušení výkonu trestu). U skupin pohřešovaných osob bylo na základě přijatých oznámení vyhlášeno pátrání ve 3 458 (+7,13%) případech, vypátráno bylo 3 109 osob,

Pátrání po zbraních bylo vyhlášeno v 1 786 (-896) případech, z toho bylo 277 požadavků ze Slovenské republiky a 222 z dalších států prostřednictvím Interpolu. Vypátráno bylo 96 (+47,69%) zbraní.

U motorových vozidel bylo vyhlášeno pátrání v 31 307 případech, z toho ve 21 699 případech po osobních automobilech, kterých bylo nalezeno 6 512, což představuje 30,01%.

Příloha č. 4

Bezpečnostní situace v krajích České republiky v roce 1996

Trestná činnost a dynamika jejího vývoje

Nápad trestné činnosti

Objasněnost trestné činnosti

Správa hlavního města Prahy

Hlavní město Praha zůstalo i v r. 1996 na prvním místě v rámci krajů ČR z hlediska výše počtu trestných činů (99.107) a na posledním, 8. místě pokud jde o objasněnost (26,40%). V r. 1996 stoupl počet trestných činů oproti r. 1995 o 15,70% a těchto téměř 16% tvoří 72% celkového zvýšení trestné činnosti v ČR za rok 1996 a téměř 1/4 všech zjištěných trestných činů. I při přepočtu zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel (819 tr. č.) zůstává hl. m. Praha na 1. místě v republice a občané Prahy jsou téměř dvakrát více postihováni kriminalitou než občané druhého nejzatíženějšího kraje, severních Čech. Kriminalita na území hl. m. Prahy v r. 1996 podstatnou měrou ovlivnila zvýšení trestné činnosti v ČR. Na druhé straně je pozitivní růst počtu objasněných trestných činů (+17,30%), který je nejvyšší v ČR a vzhledem k vysokému nárůstu i stagnující výše objasněnosti (+0,36%).

Největší počet zjištěných trestných činů byl stejně jako v r. 1995 v Praze 4 (19.260), kde byl i nejvyšší počet trestných činů a druhá nejnižší objasněnost v České republice (přestože zde bylo v r. 1996 objasněno nejvíce trestných činů ze všech pražských obvodů 4.726). Za Prahou 4 následuje, stejně jako v minulém roce, Praha 1 (15.470), která má nejnižší objasněnost v Praze (23,50%) i v ČR. V meziročním srovnání vzrostl nejvíce počet trestných činů v Praze 8 (25,32%, 3. nejvyšší růst v ČR) a v Praze 5 (24,49%). Nejnižší kriminalita (5.716 tr. č.) a zároveň 2. nejvyšší objasněnost (31,40%) byla v obvodě Prahy 3, která je, jako v minulém roce, těsně sledována Prahou 7 (5 837 tr. č.), kde je nejvyšší objasněnost (33,82%) v rámci hl. m. Prahy. Z hlediska zatíženosti občanů kriminalitou (počet zjištěných tr. č. na 10.000 obyvatel) se ocitá na 1. místě Praha 1 (3.998 tr. č.), na 2. místě Praha 2 (1.462 tr. č.), zatímco Praha 4 je až na místě sedmém. Z hlediska bezpečnosti občanů zůstává tedy nejohroženější střed Prahy.

Specifika

Na území hl. m. Prahy zůstává závažným bezpečnostním rizikem legální i nelegální migrace a podíl cizinců - pachatelů na celkové struktuře pachatelů (11,10%) dosahuje téměř dvojnásobku jejich podílu v regionech. S působením cizinců, ale i českých občanů, jsou spojeny aktivity organizovaného zločinu, pro které je charakteristická vysoká organizovanost, dostatek finančních prostředků a získávání předních odborníků z různých oblastí. V oblasti drog se díky větší aktivitě Policie ČR zvýšil počet zjištěných trestných činů nedovolené výroby a držení OPL (+57,20%) a zejména šíření toxikomanie (+688,20%).

Druhým závažným bezpečnostním rizikem na území hl. m. Prahy je majetková kriminalita, která stoupla o 18,30%, což je nejvyšší zvýšení v rámci krajů v ČR. Speciálně jde o oblast krádeží prostých (+13,40%), a to jak krádeží motorových vozidel dvoustopých (+11,80%), tak věcí z nich (+12%) a zejména krádeží kapesních (+16,50%). Značně vzrostly i krádeže vloupáním do rekreačních objektů (+22%) a zvláště majetkové podvody (+107,79%). Pokles počtu trestných činů hospodářské kriminality (-12,20%) je největší v České republice a hlavní město Praha je jedním ze dvou regionů, kde došlo i ke snížení počtu trestného činu loupeže (-0,24%).

Při porovnávání s r. 1995 je nápadný nejen růst kriminality (zejména pouliční), který může být spojován s konstituováním Prahy jako evropského velkoměsta se všemi klady i zápory, ale i obrácený trend oproti r. 1995 téměř ve všech oblastech kriminality i konkrétních trestných činů (co v r. 1995 rostlo, v r. 1996 klesá a naopak).

Opatření

Bylo realizováno cca 2.000 opatření a akcí s typovým zaměřením, včetně dopravně bezpečnostních (JARO, BEZPEČNOST, VOLBY aj.). Mnohé akce byly cíleně zaměřeny proti dealerům i do organizační sítě obchodů s OPL. V rámci opatření proti pouliční kriminalitě se uskutečnilo jednání na zastupitelských úřadech Bulharska a Rumunska k omezení aktivit kapsářských gangů složených z občanů těchto zemí. Díky tomuto jednání se od října 1996 daří účinněji zasahovat vůči pachatelům - občanům těchto zemí.

Otázky snížení kriminality v Praze jsou do značné míry otázkami prevence kriminality. Koncem roku 1996 a v průběhu roku 1997 je v gesci Magistrátu hl. m. Prahy a ve spolupráci s odborem prevence kriminality MV připravován "Komplexní součinnostní program prevence kriminality na místní úrovni v Praze".

Správa Středočeského kraje

V r. 1996 stoupl ve Středočeském kraji počet zjištěných trestných činů o 6,95%, což bylo 2. největší procentní zvýšení v rámci krajů ČR a celkový počet trestných činů se tak přiblížil r. 1993. Středočeský kraj zůstává na 5. místě z hlediska výše kriminality a na 4. místě z hlediska objasněnosti (45,51%) v rámci krajů ČR. Při přepočtu trestné činnosti na 10.000 obyvatel (393 tr. č.) je Středočeský kraj na 3. místě ve srovnání s ostatními kraji v ČR.

Největší počet trestných činů v rámci kraje byl, stejně jako v loňském roce, zjištěn v okrese Kladno (5.892 tr. č.) a Mladá Boleslav (4.987 tr. č.), kde je i nejnižší objasněnost (36,72%). Nejnižší kriminalita byla v okresech Rakovník (1.875 tr. č.) a Nymburk (2.487 tr. č.). Nejvyšší objasněnost byla tradičně v okresech Kutná Hora (63,53%) a Nymburk (56,41%). V meziročním srovnání vzrostl počet trestných činů nejvíce v okresech Benešov (+23,85%) a Kutná Hora (+18,18%). Nejvíce postiženi kriminalitou (počet zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel) jsou občané okresu Mělník (512 tr. č.), Prahy - východ (463 tr. č.) a Prahy - západ (461 tr. č.).

Specifika

Bezpečnostní situaci ve Středočeském kraji ovlivňuje především blízkost hl. m. Prahy. Tato skutečnost se obráží jednak ve vysokém růstu některých druhů kriminality, jednak s ní souvisí i růst počtu usedlých cizinců (Ukrajinců, Slováků), kteří převážně pracují v Praze, ale ubytovávají se v okresech Praha - východ a Praha - západ (viz zatíženost občanů kriminalitou), kde snadněji nacházejí levnější ubytování.

Blízkost Prahy a její snadná dopravní dostupnost ovlivňuje i některé aktivity organizovaného zločinu, zejména výrobu drog pro pražský trh.

Ve Středočeském kraji byl 2. největší růst majetkové kriminality (+4%), i když ve srovnání s Prahou je to zvýšení malé. V souladu s celkovou bezpečnostní situací byli pachateli převážně bezdomovci, osoby bez pracovního poměru a migrující cizinci. Růst majetkové kriminality nejvíce ovlivnilo zvýšení počtu krádeží prostých (+15,80%), a to jak krádeží motorových vozidel dvoustopých (+16,11%), tak věcí z nich (+48,44%).

V r. 1996 byl zde zjištěn největší počet trestných činů násilné kriminality (2.014 tr. č.) za poslední léta a zvýšení oproti r. 1995 bylo nejvyšší v ČR (+13,51%). Na tomto růstu se podílel zejména počet trestných činů loupeže, jehož nárůst (+28,90%) je opět nejvyšší v ČR, zatímco počet vražd naopak významně klesl (-20,45%).

Bezpečnostní prostředí v okrese Kladno ovlivňuje i blízkost věznice Vinařice, která je jednou z největších v ČR (1.200 vězňů).

Opatření

V r. 1996 bylo uskutečněno celkem 735 různě zaměřených dopravně bezpečnostních akcí. Prakticky ve všech okresech pracují při okresních úřadech protidrogové komise, ve kterých je zastoupena i Policie ČR. Někde už existuje dobrá spolupráce, která se odráží ve společných preventivních akcích zaměřených především na mládež.

Služba cizinecké policie se zaměřuje hlavně na kontrolu ubytovacích zařízení, ale i firem, tržišť apod.

Správa Jihočeského kraje

Jihočeský kraj zůstává i v r. 1996 krajem s nejnižší kriminalitou (18.173 tr. č.) a druhou nejvyšší objasněností (53,68%). Při přepočtu trestné činnosti na 10.000 obyvatel (259 tr. č.) je Jihočeský kraj na předposledním místě v pořadí krajů v ČR. Celkové množství zjištěných trestných činů v podstatě stagnuje (+1,37%), výraznější jsou změny v jednotlivých sledovaných oblastech kriminality.

Největší počet trestných činů v rámci kraje byl opět zjištěn v okrese České Budějovice (6.295 tr. č.), přestože zde došlo k největšímu poklesu v rámci regionů (-4,68%) a v okrese Tábor (2.354 tr. č.), kde je však počet trestných činů již srovnatelný s ostatními okresy regionu. V obou těchto okresech je i nejnižší objasněnost (České Budějovice 41,37%, Tábor 55,90%). Nejnižší kriminalita je v okrese Prachatice (685 tr. č.) a Pelhřimov (778 tr. č.). V okrese Pelhřimov, který si spolu s Jindřichovým Hradcem zachovává nejvyšší objasněnost (Pelhřimov 65,88% - 2. místo v ČR, Jindřichův Hradec 64,56% - 3. místo v ČR), však došlo k největšímu růstu kriminality v regionu (+17,75%). Navzdory tomu je zde nejmenší počet trestných činů na 10.000 obyvatel v ČR, tedy občané by se zde měli cítit relativně nejbezpečněji ze všech míst v České republice. Naopak v rámci regionu by se měli cítit nejohroženější v okrese České Budějovice (352 tr. č./10.000 obyv.), Český Krumlov (321 tr. č./10.000 obyv.) a Písek (270 tr. č./10.000 obyv.). V obou posledně jmenovaných okresech narůstá trestná činnost zejména v letních měsících (krádeže motorových vozidel a věcí z nich, kapesní krádeže), kdy roste tlak na státní hranici.