Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Důvod předložení:

Materiál se předkládá na základě

usnesení vlády ČR č. 308

ze dne 21. května 1997

Předkládá:

předseda vlády ČR

prof. ing. Václav KLAUS, CSc.

1. Úvod

2. Trestná činnost a dynamika jejího vývoje

2.1 Teritoriální rozdíly v dynamice kriminality

2.2 Přestupky

2.3 Pachatelé trestné činnosti

2.4 Trestná činnost příslušníků Policie ČR, Armády ČR, zaměstnanců Celní správy a příslušníků a občanských pracovníků Vězeňské služby ČR

2.5 Oběti trestné činnosti

2.6 Problematika vyšetřování, trestního řízení a vězeňství

2.7 Činnost Hasičského záchranného sboru

3. Bezpečnostní rizika a vývoj jednotlivých druhů trestné činnosti

3.1 Rizika s mezinárodním prvkem, která bezprostředně souvisejí se stabilitou politického systému

3.1.1 Ochrana informací

3.1.2 Migrace

3.1.3 Organizovaný zločin

3.1.4 Rasové konflikty

3.2 Rizika, která mají bezprostřední vliv na úroveň vědomí občanů o ochraně jejich svobod, zdraví a majetku

3.2.1 Kriminalita některých skupin mládeže

3.2.2 Majetková kriminalita

3.2.3 Hospodářská kriminalita

3.2.4 Násilná kriminalita

3.2.5 Ohrožení veřejného pořádku a vandalismus

3.2.6 Bezpečnost silničního provozu

4. Opatření v oblasti prevence a legislativy, mezinárodní a meziresortní spolupráce v roce 1996

4.1 Mezinárodní spolupráce

4.2 Preventivní opatření

4.3. Oblast legislativy

5. Připravované aktivity v oblasti prevence, legislativy a mezinárodní spolupráce pro rok 1997

5.1 Mezinárodní spolupráce

5.2 Prevence kriminality

5.3 Oblast legislativní

6. Spolupráce při zajišťování bezpečnostní situace

7. Priority základního zaměření práce Policie ČR

7.1 Vyhodnocení priorit základního zaměření práce Policie ČR v roce 1996

7.2 Priority základního zaměření práce Policie ČR v roce 1997

7.2.1 Priority vnější (směřující vůči veřejnosti)

7.2.2 Priority vnitřní (směřující do Policie ČR)

8. Závěr - bezpečnostní rizika pro rok 1997

9. Shrnutí

Přílohy

Vysvětlivky ke zkratkám

1. Úvod

Zpráva o bezpečnostní situaci na území ČR v roce 1996 byla zpracována Ministerstvem vnitra ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem obrany, Ministerstvem financí (včetně Generálního ředitelství cel), Ministerstvem kultury, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem dopravy a spojů, Nejvyšším státním zastupitelstvím a Bezpečnostní informační službou.

Zpráva hodnotí bezpečnostní situaci na území ČR v roce 1996 (ve srovnání s rokem 1995) zejména z hlediska bezpečnostních rizik stanovených vládou ČR pro tento rok. Jejím cílem je zjistit, zda tato bezpečnostní rizika byla stanovena v souladu s nejdůležitějšími problémy vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky i s těmi, které pociťuje jako nejzávažnější veřejnost. Dalším úkolem zprávy je stanovit, na základě zjištěných faktů, bezpečnostní rizika pro rok 1997.

Materiál je velmi obsáhlý a zahrnuje velké množství informací. Ve vlastním textu zprávy jsou uvedeny základní údaje jednotlivých problémových okruhů a k nim přijatá a navrhovaná opatření (texty psané kurzívou). Přílohy jsou doplněny dalšími konkrétními daty, případně grafy a tabulkami, a to převážně v delších časových řadách. Proto teprve obě části zprávy, textová a přílohová, dávají komplexní přehled o bezpečnostní situaci. Pro ucelený pohled na vývoj kriminality v ČR by bylo vhodné porovnat tento stav s vývojem kriminality přinejmenším v okolních státech. Takovéto srovnání však není možné, neboť celá koncepce kriminálních statistik je v mnoha státech odlišná (rozdílné pojímání "pachatele", "oběti", evidence trestných skutků, přestupků, objasněnosti apod.). Bylo by však možné a zajímavé provést srovnání základních trendů vývoje kriminality. Ani k tomu zatím nejsou k dispozici delší časové řady údajů ze zahraničí.

V roce 1996 ministr vnitra předložil vládě "Aktualizaci koncepce Ministerstva vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti a doktríny Policie ČR", ve které ve spolupráci s dalšími ministry navrhl "Harmonogram aktivit vlády v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku" pro celé volební období 1996 - 2000 (vláda harmonogram přijala svým usnesením č. 577/1996 ze dne 13. listopadu 1996). Úkoly obsažené v harmonogramu se promítají do oblasti koncepční, analytické, organizační a zejména legislativní.

V 1. čtvrtletí 1997 předložil vládě další dva závažné materiály, které se úzce váží k problematice, jíž se předkládaná zpráva zabývá. Jde o "Zprávu o plnění úkolů vyplývajících z "Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996" a strategii prevence kriminality do roku 2000" a o "Informaci o situaci v oblasti migrace v ČR v roce 1996".

Ze Zprávy o bezpečnostní situaci na území ČR v roce 1996 vyplývá, že bezpečnostní rizika pro rok 1996 byla vládou stanovena správně, opatření k nim přijímaná napomohla v hodnoceném období k lepšímu zvládnutí problémů spojených s kriminalitou a ke zkvalitnění policejní práce. Vládou stanovená bezpečnostní rizika zůstávají v platnosti i pro rok 1997.

2. Trestná činnost a dynamika jejího vývoje

V roce 1996 zaevidovala Policie České republiky 394 267 trestných činů [V celkovém počtu trestných činů je zahrnut i počet trestných činů spáchaných na železnici, které sleduje služba železniční policie. Tento počet je součástí statistiky celkové kriminality v ČR, neodráží se však ve statistikách jednotlivých krajů, protože teritoriální rozdělení SŽP se nekryje s působností krajských správ Policie ČR.], což znamená oproti roku 1995 růst počtu zjištěných trestných činů o +4,96% (+ 18 637 tr. č.), přičemž tento vývoj podstatně ovlivnila kriminalita na území hl. m. Prahy. V krajích mimo území hl. m. Prahy došlo jen k mírnému nárůstu, a to o + 1,8%. Tento pohyb kolem nulté osy nemusí nutně souviset se změnou rozsahu skutečné kriminality (např. může souviset se změnou jednání obyvatelstva pokud se týče oznamování deliktů, intenzitou práce policie při vyhledávání trestné činnosti). Stagnaci kriminality potvrzuje i počet zjištěných trestných činů v letech 1993 - 1996. [Podle koeficientu průměrného růstu vývoj počtu zjištěných trestných činů v letech 1993 - 1996 stagnuje (k 1,00), zvažujeme-li vývoj na území ČR bez údajů za hl. m. Prahu, má dokonce mírně klesající tendenci (k=0,98).

Koeficient průměrného růstu k - charakterizuje průměrné tempo růstu. Je definován jako geometrický průměr jednotlivých koeficientů růstu k_i = y_i/v_i-1, tedy k = (k₁.k₂...k_n)^1/n = (y₁/y₀, y₂/y₁...y_n/y_n-1)^1/n, kde y₀, y₁, y₂,...y_n jsou absolutní údaje časové řady; k nabývá hodnot v oboru kladných reálných čísel, kde k<1 vyjadřuje klesající a k>1 rostoucí vývojovou tendenci.]

Pozitivní je stálý růst počtu objasněných trestných činů (+7,30%, + 11 087 tr.č.) i procentní objasněnosti, která dosáhla 41,32% (+0,90%). Nárůst objasněných trestných činů i objasněnosti byl zaznamenán ve všech sledovaných kategoriích trestné činnosti. Výše objasněnosti je také do určité míry dána strukturou zjištěných trestných činů (tzn. výší a vývojem podílu obtížně řešitelných případů; např. objasněnost majetkové kriminality dosahuje míry kolem 26%, objasněnost násilné, mravnostní i hospodářské kriminality 80 - 90%). [Podle koeficientu průměrného růstu dochází v letech 1993 - 1996 k růstu objasněných případů (k=1,09) i objasněnosti (k=1,09).]

Výše zjištěných škod oproti roku 1995 vzrostla o +27,78% (+ 6 781 143 tis. Kč). Nejvyšší nárůst zjištěných škod byl zaznamenán u hospodářské kriminality (+40,29%, +5 574 109 tis. Kč). Zajištěné škody klesly o -49,07% (-334 125 tis. Kč), z toho v krajích mimo území hl. m. Prahy pouze o -5,41%

/viz Příloha č. 1/

V roce 1996 bylo v rámci působnosti služby železniční policie spácháno 6 893 trestných činů, došlo k mírnému poklesu nápadu (-18,35%, -113 tr. č.) a současně k mírnému nárůstu objasněných trestných činů (+ 66 tr. č.) i objasněnosti (+ 1,56%), která dosáhla 38,40%. Specifickou formou trestné činnosti v železniční dopravě jsou stále krádeže zásilek (-18,35%, -187 tr. č.), a krádeže součástí zabezpečovacích a vydělovacích zařízení z barevných kovů (-144 tr. č).

(MDS připravuje v roce 1997 zpracování věcného záměru novely zákona č. 266/1994 Sb., o drahách s vymezením právního režimu pobytu osob v obvodu dráhy.)

/viz Příloha č. 2/

Celostátní pátrání bylo v roce 1996 vyhlášeno po 23 055 osobách (+12%, +2442), z toho jich bylo vypátráno 70,10% (16 368).

Na žádost členských států INTERPOLU bylo na našem území vyhlášeno spolupátrání po 1 220 osobách (+20,20%), z toho bylo zadrženo celkem 261 osob. Ze strany ČR bylo vyžádáno spolupátrání po 220 (+105,60%) osobách, předáno do České republiky bylo 18 (+5,88%) osob.

U motorových vozidel bylo vyhlášeno pátrání v 31 307 případech, z toho ve 21 699 případech po osobních automobilech, kterých bylo nalezeno 6 512, což představuje 30,01%.

/viz Příloha č. 3/

2.1 Teritoriální rozdíly v dynamice kriminality

Pořadí krajů podle počtu zjištěných trestných činů ani podle objasněnosti se oproti roku 1995 nezměnilo, výrazně však vzrostla celková kriminalita na území hl. m. Prahy (+15,68%). K vyššímu růstu zjištěných trestných činů došlo v krajích Středočeském (+6,95%) a Západočeském (+4,42%), a v těchto krajích došlo i k nejvyššímu poklesu objasněnosti v rámci krajů ČR (v Západočeském o -0,95% a Středočeském o -0,26%). V ostatních krajích došlo jen k mírnému nárůstu zjištěných trestných činů v rozmezí od +0,18% v Severomoravském kraji do +2,01% v Jihomoravském kraji. Růst objasněnosti byl v krajích ČR v rozmezí od +0,26% ve Východočeském kraji (59,71% je stále nejvyšší objasněnost v ČR) do +3,55% v Severomoravském kraji. [Podle koeficientu průměrného růstu vývoj zjištěných trestných činů v letech 1993 - 1996 má nejvíce rostoucí tendenci v Praze (k=1,04), nejvíce klesající v Severomoravském kraji (k=0,94).]

K pozitivnímu vývoji kriminality došlo v Severočeském kraji, kde jako v jediném kraji byl zaznamenán pokles počtu zjištěných trestných činů (-0,52%) a druhý nejvyšší nárůst objasněnosti (+2,88%). Vedle Severočeského kraje došlo k poměrně pozitivnímu vývoji kriminality v Severomoravském kraji. Ten zůstává s počtem 67 917 tr. č. na 2. místě v rámci krajů, ale stagnoval zde počet zjištěných trestných činů (+0,18%, 2. místo v rámci krajů s nejnižším nárůstem) a bylo zde zaznamenáno vůbec nejvyšší zvýšení objasněnosti (+3,55%). Tento pozitivní trend je znásoben i faktem, že v obou krajích trvají kriminogenní faktory. [Pokles zjištěných trestných činů dokumentuje i koeficient průměrného růstu za období 1993 - 1996 v Severočeském kraji k=0,95, v Severomoravském kraji k=0,94.]

K výrazně negativnímu vývoji kriminality došlo na území hl. m. Prahy, kde bylo zjištěno 99 107 trestných činů (tj. 25,14% z celkového počtu zjištěných trestných činů v ČR), což znamená nárůst o +15,68% (+13 430 tr. č.) oproti roku 1995. Nárůst zjištěných trestných činů v Praze představoval 72,1% z celkového nárůstu v ČR. Při posuzování tohoto velmi negativního vývoje lze považovat za pozitivní vysoký nárůst objasněných trestných činů (+17,29%) i mírný nárůst objasněnosti (+0,36%). K podstatnému zvýšení zjištěných trestných činů došlo u majetkové kriminality (+18,30%, +13 333 tr. č., nárůst majetkové kriminality v celé ČR byl +12 725 tr. č.). [Vývoj od roku 1993 však vykazuje spíše stagnační trend, hodnota koeficientu průměrného růstu k je 0,97.]

Hl. m. Praha je z hlediska bezpečnostní situace typickou velkoměstskou aglomerací s vysokou hustotou obyvatelstva, anonymitou občanů, koncentrací potencionálních kriminálních živlů, recidivistů i cizinců apod. To se projevilo na vývoji kriminality v roce 1996, zejména u majetkové a pouliční kriminality. Např. jen krádeže kapesní se na majetkové kriminalitě podílí v ČR 4,67%, v hl. m. Praze je tento podíl, i přes značnou latenci, 9,78% (+1 194 tr. č.).

O vysokém podílu Prahy na celkové kriminalitě vypovídá i počet trestných činů na 10 tis. obyvatel. V r. 1996 připadalo v ČR průměrně 382 zjištěných tr. č. na 10 tis. obyv., v Praze 822 tr. č. (tj. více než dvojnásobné převýšení ostatních krajů); naopak nejméně v kraji Východočeském (248 tr. č.) a Jihočeském (259 tr. č.).

Ke snížení růstu trestné činnosti na území hl. m. Prahy byla přijata MV a PČR řada opatření zejména v preventivní, personální a organizační oblasti. V preventivní oblasti je pro rok 1996 připravován projekt prevence kriminality pro hl. m. Prahu, (materiál Ministerstva vnitra Zpráva o plnění úkolů vyplývajících z "Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996" a Strategie prevence kriminality do roku 2000). V oblasti personální a organizační se vedení rezortu zaměřuje na personální stabilizaci Policie zejména v Praze (návrh nařízení vlády, kterým se stanoví zvláštní jednorázová peněžní náležitost pro příslušníky PČR, získání bytů v Praze atd. - viz Úkoly MV v r. 1997 a Návrh priorit základního zaměření práce Policie ČR v roce 1997).

/viz Příloh č. 4/

2.2 Přestupky

V roce 1996 bylo zaznamenáno snížení počtu protiprávního jednání v oblasti přestupků, kdy např. příslušníci služby pořádkové policie zjistili celkem 1012479 přestupků dle zákona ČNR č. 200/90 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, což je o 59 773 přestupků méně než v roce 1995. Výrazně nejvíce přestupků bylo zjištěno na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (§ 22 cit. zák.) a to 698 260 (-26 142), což je 68,97% ze všech přestupků zjištěných příslušníky služby pořádkové policie. Přestupků na úseku veřejného pořádku a občanského soužití (§§ 47 až 49 cit. zák.) bylo zjištěno 143 814 (-18 125) a přestupků proti majetku (§ 50 cit. zák.) 130 344 (-10 195).

PČR navrhuje zařadit mezi priority práce policie v r. 1997 úkol "Přehodnotit výkon pořádkové a dopravní služby PČR s cílem navrhnout řešení, která povedou k posílení hlídkové a obchůzkové činnosti (viz návrh Priorit základního zaměření práce PČR v roce 1997).

/viz Příloha č. 5/.

2.3 Pachatelé trestné činnosti

Celkový počet pachatelů zjištěné trestné činnosti byl 118 456 (+3 665), z toho počet recidivistů byl 33 727 (+692). Mezi pachateli trestné činnosti je vysoké zastoupení pachatelů ve věkové kategorii 20 - 30 let (v této kategorii se v současné době nachází nejsilnější populační ročníky). Na celkovém počtu odsouzených se podíleli 84,08% prvotrestaní (48 746 osob), recidivisté se podíleli 15,9% (9 228 osob). Rozdíly mezi statistickými údaji policejní statistiky a soudní statistiky spočívají v tom, že policejní statistika uvádí počty stíhaných pachatelů, jimž bylo sděleno obvinění dle § 160 odst. 1 tr. řádu, soudní statistiky počty soudem pravomocně odsouzených pachatelů. V průběhu r. 1996 pracovala meziresortní komise složená ze zástupců MS a MV, která se zabývala problematikou kompatibility statistických systémů kriminality obou resortů. Po důkladné analýze se členové komise shodli na tom, že je možné zavést sodný identifikátor, který spojí záznamy téhož skutku u všech orgánů činných v trestním řízení a že tímto identifikátorem bude identifikační údaj policejního systému ESSK (Evidenční statistický systém kriminality). Po vyřešení technických problémů bude nutné i legislativně zajistit předávání a přebírání dat ze systémů obou resortů navzájem.

Celkově spáchali recidivisté 59 286 (+1,76%) trestných činů, což činí 36,38% ze všech objasněných trestných činů. Nejvíce trestných činů spáchali v rámci majetkové kriminality (-2,97%), z toho zejména krádeží prostých (+1,17%, +185 tr. č.) a krádeží věcí z aut (+10,67%, +346 tr. č.). Na objasněné trestné činnosti páchané na železnici se podíleli 40,23% (-13,08%).

MPSV a MS plní úkoly k vytváření systému kontinuálního resocializačního působení (pozornost je věnována účinnosti těchto programů aplikovaných ve výkonu trestu) včetně programu přípravy odsouzených k propuštění z výkonu trestu. Pozornost věnují oba resorty vybudovanému informačnímu systému. Úspěšná je i spolupráce s MŠMT při zpracování koncepce využití sportu při resocializaci odsouzených, zejména mladistvých osob (podrobněji viz materiál Ministerstva vnitra Zpráva o plnění úkolů vyplývajících z "Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996" a Strategie prevence kriminality do roku 2000, který projednala vláda dne 9. 4. 1997).

Na základě projektu schváleného ministrem spravedlnosti byl realizován soubor protidrogových opatření ve výkonu trestu odnětí svobody.

Ve sledovaném období došlo k nepatrnému zvýšení počtu pachatelů - cizinců. Trestně stíháno bylo na území ČR ve sledovaném období 7 181 cizích státních příslušníků (+380), z toho nejvíce na území hl. m. Prahy (1 383) a v Severomoravském kraji (1 223). Podíl pachatelů - cizinců na pachatelích celkové trestné činnosti zůstává v rámci krajů ČR ve srovnání s rokem 1995 konstantní. Celkově u těch cizinců, kteří se dopouštějí trestné činnosti, převládají krádeže prosté (24%), 16% násilné trestné činy a 15% hospodářské trestné činnosti. Největší podíl na trestné činnosti v ČR mají občané Slovenska (51,5%, 28,1% z trestně stíhaných občanů Slovenska se dopouštějí násilné trestné činnosti a krádeží prostých 26,2%) a Ukrajiny (8,6%). Občané Ukrajiny se podílejí zejména na násilné trestné činnosti (34,8% osob) a občané Vietnamu jsou nejčastěji stíháni pro trestný čin proti předpisům o nekalé soutěži, ochranným známkám a proti autorskému právu (cca 60%) Ve výkonu trestu bylo k 31. 12. 1996 celkem 12 973 osob, z toho 2 086 cizích státních příslušníků (tj. 16%).

Na území hl. m. Prahy, kde podíl pachatelů - cizinců (11%) na celkovém počtu stíhaných osob je téměř dvojnásobný oproti republikovému průměru, proběhla za účasti policejních odborníků jednání na zastupitelských úřadech Bulharska a Rumunska k omezení aktivit kapsářských gangů ze zmíněných států působících v Praze. Díky této spolupráci se již od října 1996 dařilo proti těmto pachatelům účinně zasahovat.

/viz Příloha č. 6/

2.4 Trestná činnost příslušníků Policie ČR, Armády ČR, zaměstnanců Celní správy a příslušníků a občanských pracovníků Vězeňské služby ČR

Po přechodném snížení počtu trestně stíhaných policistů i zjištěných trestných činů, který nastal v roce 1994 a pokračoval v roce 1995, došlo v roce 1996 k jejich opětovnému nárůstu. Počet obviněných policistů se zvýšil o +13,0% (+35). Vyšetřování bylo ukončeno ve 217 případech, z toho 205 návrhem na podání obžaloby (§ 166 tr. řádu). Počet trestných činů policistů vzrostl na 37,4 (+16,5%, +53 tr. č.).

Nejvýraznější změnou ve struktuře trestných činů, z jejichž spáchání byli ve sledovaném období policisté podezřelí, je zvýšení počtu podezření ze zneužívání pravomoci veřejného činitele (+68,7%, +57 tr. č.), který se tak dostal počtem 140 tr. č. na úroveň roku 1994 (137 tr. č.). Zvýšení o +41,7% (+10 tr. č.) bylo zaznamenáno u trestného činu ublížení na zdraví. Výraznější pokles byl zaznamenán u vojenských trestných činů (-47,8%, -11 tr. č.) a u skupiny trestných činů zpronevěry a podvodu (-18,6%, -20 tr. č.).

V působnosti Inspekce ministra vnitra byla dokončena optimalizace její vnitřní organizační struktury s cílem odstranit nadbytečné řídící mezičlánky a zvýraznit odpovědnost jednotlivých organizačních celků. Bylo vydáno nové nařízení Ministerstva vnitra č. 46/1996 o inspekční činnosti vykonávané inspekcí ministra vnitra (s účinností od 11. 10. 1996).

Z celkového počtu 1884 případů šetřených Inspekcí ministra vnitra byla téměř polovina získána vlastní operativně pátrací činností, ostatní na základě oznámení funkcionáři policie a občany. Zvýšení počtu případů odhalení trestné činnosti policistů i zjištění pachatelů je tedy především výsledkem zintenzívnění a zkvalitnění vlastní systematické operativně pátrací činnosti prováděné inspekcí ministra vnitra.

Vojenská policie šetřila v roce 1996 celkem 6 960 (+22,6%) případů podezření ze spáchání trestné činnosti a 4 463 dalších případů protiprávního jednání. Roste počet trestných činů vojenských (+30%), trestné činy proti majetku zůstaly na úrovni roku 1995. Pozitivní je vysoká míra objasněnosti (91%) případů podezření ze spáchání trestného činu. Roste počet případů tzv. šikanování, kterých bylo ve sledovaném období šetřeno 348 (podle §§ 279a, 279b tr. zákona), což je nárůst o +22,5%. Zjištěné případy drogové závislosti představují pouze 0,8% z celkového počtu zjištěných trestných činů (v r. 1995 to však bylo méně než 0,4%). Protiprávním jednáním byla vojenské právě způsobena škoda za více než 55 milionů Kč.

Vojenskou policií bylo vedeno šetření proti 381 (+27%) vojákům z povolání pro podezření ze spáchání trestného činu. Nejčastěji se trestné činnosti dopouštěli, stejně jako v r. 1995, praporčíci ve věku do 35 let (52,5%).

Nárůst počtu případů zejména u trestných činů vojenských přičítá Vojenská policie zvýšené kontrolní činnosti a důslednosti při vyžadování plnění povinností.

Na základě šetření inspekčních orgánů celní správy vzniklo v roce 1996 podezření z páchání trestné činnosti související s výkonem služby celníků v 56 (+3 případy) případech. Jednalo se zejména o trestné činy zneužití pravomoci veřejného činitele (§ 158) a přijímání úplatků (§ 160). V souladu se zákoníkem práce byl s podezřelými v 50 případech skončen pracovní poměr.

S možností postavit celníka mimo službu a tím využít možnosti postupu podle zákona o služebním poměru se počítá v případě přijetí novely celního zákona. Návrh novely celního zákona byl v době zpracování této zprávy projednáván (2. čtení) Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.

Ze spáchání trestné činnosti bylo obviněno celkem 18 příslušníků Vězeňské služby, šetření probíhá u 36 příslušníků. V průběhu roku 1996 bylo zahájeno trestní řízení se 7 občanskými pracovníky.

/viz Příloha č. 7/

2.5 Oběti trestné činnosti

Otázkám postavení a práv obětí trestného činu věnuje vláda zvýšenou pozornost, zejména v oblasti legislativní a preventivní. Důležitou roli v této oblasti mají stále nevládní organizace (např. Bílý kruh bezpečí).

Aby mohly obě uvedené oblasti přijímat relevantní postupy je třeba, aby měly k dispozici dostatečnou bázi exaktních informací. Ty jim mohou poskytnout jednak kriminální statistiky, jednak viktimologické výzkumy (případně další sociologické, sociální, ale i psychologické, kriminologické a další informace). V policejních statistikách jsou zatím podchyceny pouze objekty napadení trestné činnosti, tedy nikoli poškození (oběti) vůbec Nedostatečná informace o obětech trestné činnosti znesnadňuje správné vyčlenění a charakterizování cílové skupiny oběti podle jednotlivých typů kriminality. To pak omezuje možnosti prevence v oblasti edukativní, legislativní, policejní a společenské. Proto je nezbytně nutné doplnit statistické údaje viktimologickými výzkumy, které pomáhají určit míru latence trestných činů a exaktně informují o postižení veřejnosti kriminalitou obecně i jednotlivými trestnými činy.

V r. 1996 byl Ministerstvem vnitra financován grantový projekt "Oběti trestné činnosti jako problém sociologického výzkumu a policejní praxe" (doc. Jiří Buriánek, consorcium UNIVERSITAS), jehož závěrečná zpráva byla úspěšně obhájena v březnu 1997.

V rámci "Strategie prevence kriminality do roku 2000" zaměřilo Ministerstvo vnitra pozornost na programy pomoci obětem trestných činů. Mezi priority základního zaměření práce Policie ČR byl v roce 1996 (navrhuje se i pro rok 1997) rovněž zařazen úkol "Zvýšit důvěru občanů v Policii ČR především adekvátním a vstřícným jednáním policistů vůči poškozeným osobám a ostatním občanům".

Vláda schválila (usnesením vlády č. 64 ze dne 5. 2. 1997) návrh zákona o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestní činnosti a o změně a doplnění některých zákonů (předkladatel MS). Podstatou návrhu zákona je zakotvení podmínek, za nichž stát poskytne finanční pomoc na částečné odškodnění fyzických osob, kterým byla v důsledku trestného činu způsobena vážnější újma na zdraví, a které objektivně nemají možnost v přijatelné lhůtě dosáhnout náhrady škody na pachateli.

/viz Příloha č. 8/

2.6 Problematika vyšetřování, trestního řízení a vězenství

Zvýšení počtu zjištěných trestných činů i jejich objasněnosti se projevilo i na zvýšení počtu vyšetřovaných trestních věcí na 114 873 (+3,9%). Počet osob, jimž bylo sděleno obvinění, zůstal téměř na stejné úrovni roku 1995 (-0,4%).

Ve sledovaném období bylo skončeno 117 61 7 trestních věcí (+1,6%), tedy o 2 744 (+2%) více než jich bylo do vyšetřování převzato. Snížila se i rozpracovanost o 10,5%, klesl počet nevyřízených spisů na jednoho vyšetřovatele z 11,8 v roce 1995 na 10,6 v roce 1996. K poklesu došlo i u dlouhodobě vyšetřovaných věcí (-1955 věcí) a u jejich podílu na zůstatku všech nevyřízených spisů (z 25,4% na 20%).

Průměrná délka vyšetřování byla zkrácena ze 112 dní v roce 1995 na 95,6 dní v roce 1996. Zvýšila se i rychlost vazebního vyšetřování, trestní stíhání osoby ve vazbě až do předání státnímu zástupci nebo propuštění z vazby trvalo průměrně 117,1 dne (-15 dní).

Kvalita vyšetřování se projevila i v počtu vrácených spisů státním zástupcem nebo soudem, vráceno bylo 7,6% spisů oproti 8,6% v roce 1995. (Podle Úřadu vyšetřování pro ČR má zřejmě zásluhu na příznivém vývoji kvality vyšetřování ustálení soudní praxe, pokud jde o nároky na dokazování, i snižující se rozpor mezi plánovanými a skutečnými počty státních zástupců a soudců.)

Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu bylo ke dni 31. 12. 1996 celkem stíháno 100 osob ve 42 trestních věcech. Z toho bylo podáno na příslušná státní zastupitelství 17 návrhů na podání obžaloby na 30 obviněných a státní zastupitelství podalo 10 obžalob na 13 obžalovaných.

Soudy pravomocně odsoudily 57 974 osob (+5,2%, + 3 017 osob), což představuje největší počet odsouzených za posledních pět let. I přes růst počtu odsouzených došlo jen k mírnému zpomalení průměrné délky soudního řízení (v roce 1995 - 5,9 měsíce, v roce 1996 6,7 měsíce).

Ve skladbě trestné činnosti a ukládaných trestů nedošlo k významnějším změnám, tradičně na prvním místě jsou majetkové trestné činy.

K 31. 12. 1996 bylo ve výkonu vazby 7887 (-113) obviněných a ve výkonu trestu odnětí svobody 12 973 (+1 465) odsouzených, celkem 20 860 (+1 352) vězňů. Měsíční přírůstek činil průměrně 113 osob (v r. 1995 130). Ve sledovaném období nedošlo k hromadným nepokojům. 7 vězňů uprchlo ze střežených objektů, 18 vězňům bylo zabráněno v útěku. Celkem bylo vězni napadeno 80 příslušníků vězeňské služby. Nebezpečnost jednání vězňů souvisí i s podílem odsouzených za trestné činy v souvislosti s požíváním a distribucí drog (456 osob, +148).

Problémem zůstává nedostatečná zaměstnanost vězňů, která činila 43,5% práceschopných odsouzených.

MS v hodnoceném období plnilo úkoly usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR z 10. 10. 1996 v rámci své dohledové činnosti vůči okresním krajským soudům. Zintenzívnilo prověrkovou činnost zaměřenou zejména na předcházení všem průtahům v řízení (zejména vazebních věcí a nejstarších nedodělků). Ke schválení je připraven návrh resortní instrukce o výkonu soudního dohledu u vrchních, krajských a okresních soudů, kterou se sleduje zajištění účinnějšího dohledu především ze strany předsedů a místopředsedů těchto soudů jako prostředku k dosažení větší rychlosti a plynulosti řízení. stejný cíl sledují i novelizace zákona o soudech a soudcích a zákona kárné odpovědnosti soudců, připravované v gesci Ministerstva spravedlnosti.

Vězeňská služba rozšiřuje ubytovací kapacity vazebních věznic a věznic, k jejich střežení je využíván systém perimetrické ochrany. Vládou určený personální stav v počtu 10 000 zaměstnanců vězeňské služby je naplňován.

/viz. Příloha č. 9/

2.7 Činnost Hasičského záchranného sboru

V roce 1996 vzniklo na území ČR celkem 21 489 požárů (+15,7%, +2924), při nichž bylo 118 osob usmrceno a 1037 zraněno. Zachráněno bylo 335 osob a 1 158 osob bylo evakuováno. Při požárech bylo zraněno 296 hasičů (z toho 206 příslušníků HZS ČR).

Ministerstvo vnitra, na základě zákona o okresních úřadech, usměrňuje činnost Integrovaného záchranného systému (IZS). IZS je systém vazeb zabezpečující koordinovaný postup záchranných, pohotovostních, odborných a jiných služeb, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při likvidaci havárií. MV - ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR plní v této oblasti funkci ústředního orgánu.

Vláda uložila svým usnesením č. 577/96 úkol Dobudovat integrovaný záchranný systém. Příslušným ministrům bylo pro rok 1997 uloženo Předložit věcný záměr zákona o prevenci a likvidaci průmyslových havárií; Předložit analýzu možnosti legislativně upravit Integrovaný záchranný systém; Vypracovat koncepci pro oblast ochrany obyvatel a průběžně vytvářet podmínky pro prohlubování spolupráce mezi MV a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost oblasti fyzické ochrany jaderných zařízení.

V březnu 1997 schválila vláda věcný záměr ústavního zákona o bezpečnostním systému ČR.

/viz. Příloha č. 10/

3. Bezpečnostní rizika a Vývoj jednotlivých druhů trestné činnosti

Bezpečnostní rizika navrhovaná a schvalovaná vládou v předkládaných "Zprávách o bezpečnostní situaci" se týkají oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti. Jinak konkretizuje možná bezpečností rizika např. Ministerstvo obrany ČR, které je člení na rizika vojenská (přímé vojenské napadení, vtažení ČR do regionálního konfliktu) a nevojenská (zejména vnitřní a mezinárodní terorismus, masová migrace, kolaps dodávek strategických surovin, živelné pohromy apod.). Předseda Rady pro zpravodajskou činnost předkládá do vlády v 1. čtvrtletí 1997 materiál "Aktualizace bezpečnostních rizik", který by měl přispět k zavedení pravidelného mechanismu vyhodnocování bezpečnostních rizik i k jejich prognóze, včetně návrhu priorit a opatření z pohledu zpravodajských služeb.

Pro rok 1996 stanovila vláda následující bezpečnostní rizika:

I. Rizika s mezinárodním prvkem, která bezprostředně souvisejí se stabilitou politického systému. Nástroje k jejich omezení zůstávají v oblasti legislativy, mezinárodní spolupráce a koncepčního řešení na nejvyšší úrovni řízení.

A) Ochrana informací

B) Migrace

Legální (vliv na rozvoj organizovaného zločinu)

Nelegální migrace

C) Organizovaný zločin

Finanční machinace

Problematika drog

D) Rasové konflikty

II. Rizika, která mají bezprostřední vliv na úroveň občanů o ochraně jejich svobod, zdraví a majetku. Nástroje k jejich omezení spočívají zejména v oblasti legislativy a v práci Policie ČR.

A) Kriminalita některých skupin mládeže

B) Majetková kriminalita

Krádeže a vykrádání automobilů

Pouliční kriminalita

Krádeže vloupáním do bytů a rekreačních objektů

C) Hospodářská kriminalita

Daňové úniky

Podvody

Počítačová kriminalita

D) Násilná kriminalita

E) Bezpečnost silničního provozu

F) Ohrožení veřejného pořádku, vandalismus

3.1 Rizika s mezinárodním prvkem, která bezprostředně souvisejí se stabilitou politického systému