Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Pavla Dostála na ministra školství,
mládeže a tělovýchovy Ivana Pilipa a
odpověď ministra školství, mládeže
a tělovýchovy Ivana Pilipa na tuto interpelaci.
Pan poslanec Pavel Dostál požádal o zařazení
uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké
sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami
sněmovního tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 126
Pavel Dostál | |
Interpelace ministra školství, mládeže
a tělovýchovy poslancem Parlamentu Pavlem Dostálem
V Praze 31. ledna 1997 |
Vážený pane ministře,
Moje interpelace se týká výkonu pravomoci
pracovníků školství v případě
nezletilé Denisy Turkové, nar. 16.února 1983,
bytem Plzeňská 46, Praha 5, žákyně
7. třídy Zvláštní školy
Pod radnicí, Praha 5, t. č. na základě
soudního předběžného opatření
v Dětském ústavu. Případ vylíčili
její rodiče, Dezider a Terézie Turkovi, v
přiloženém vyjádření.
Článek 9. odst. 1 Úmluvy o právech dítěte uvádí:
Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy,
zajistí, aby dítě nemohlo být odděleno
od svých rodičů proti jejich vůli,
ledaže příslušné úřady
na základě soudního rozhodnutí a v
souladu s platným právem a v příslušném
řízení určí, že takové
oddělení je potřebné v zájmu
dítěte. Takové určení může
být nezbytným v některém konkrétním
případě, například, jde-li
o zneužívání anebo zanedbávání
dítěte rodiči nebo žijí-li rodiče
odděleně a je třeba rozhodnout o místě
pobytu dítěte.
Tato úmluva je mezinárodní smlouvou o lidských
právech a základních svobodách, ratifikovanou
Českou republikou a jí vyhlášenou. ČR
jí je vázána a podle ústavy (čl.10)
je tato úmluva bezprostředně závazná
a má přednost před zákonem.
Také Listina základních práv a svobod uvádí v čl. 32, odst. 4:
Péče o děti a jejich výchova je
právem rodičů; děti mají právo
na rodičovskou výchovu a péči. Práva
rodičů mohou být omezena a nezletilé
děti mohou být od rodičů odloučeny
proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě
zákona.
Prosím, abyste zodpověděl tyto otázky:
1. Jakým způsobem zajišťuje vaše
ministerstvo, aby se s uvedenou úmluvou a jejím
článkem 9 seznámili učitelé
a ředitelé škol?
2. Seznámily se s úmluvou a jejím článkem
9 učitelka Dana Lukešová, ředitelka
školy Jana Tintěrová a výchovná
poradkyně Libuše Papírníková?
3. Jakým způsobem vyžaduje a kontroluje ministerstvo
plnění uvedeného článku úmluvy
od školských pracovníků? Kolik případů
porušení článku školskými
pracovníky ministerstvo v jednotlivých letech od
roku 1993 zjistilo?
4. Je pracovníkům ve školství obecně
a pracovníkům uvedené školy známa
ústavní zásada, že mezinárodní
smlouvy o lidských právech a základních
svobodách ratifikované a vyhlášené
Českou republikou mají pro české státní
orgány bezprostřední závaznost, a
zásada, že tyto smlouvy mají přednost
před zákonem? Jak se ministerstvo postaralo o to,
aby tyto zásady pracovníci resortu a/ znali, b/
dodržovali, jak ministerstvo kontroluje porušování
těchto zásad, kolik případů
porušování v jednotlivých letech ministerstvo
zjistilo a jaké z nich vyvodilo důsledky?
5. Domnívaly se školské pracovnice, že
sociální pracovnice má právo rozhodnout
o umístění dítěte do ústavu
jako tomu bylo do 1.října 1995, anebo jim byla známa
novela občanského soudního řádu
- tedy nové ustanovení podle § 76a o.s.ř.,
v účinnosti od 23. 10. 1995, podle něhož
o tom rozhoduje soud?
6. Existuje nějaký předpis, který
by upravoval, v jakých případech mohou učitelé
resp. ředitelé škol předat dítě
jiné osobě než zákonnému zástupci
(rodiči). a to jednak během školního
vyučování, jednak při jeho skončení?
Pokud ano, prosím, abyste ho označil.
7. Vydaly učitelka a výchovná poradkyně
popř. další osoby Denisu Turkovou a další
dvě děti sociálním pracovnicím
ve škole v 11 hodin dne 16. října 1996 s tím,
že tyto děti předvedou sociální
pracovnice na policii k výslechu? Pokud ano, čeho
se měl podle pracovnic školy výslech týkat?
8. Domluvily školské pracovnice se sociálními
pracovnicemi způsob, jak se dostanou děti do péče
svých rodičů, případně
zpět do školy? Mělo se tak stát ještě
v době probíhajícího vyučování?
9. Uvědomila ředitelka (učitelka rodiče
dětí o tom, že děti odvedly sociální
pracovnice?
10. Odpověď na stížnost manželů
Turkových je podepsána jednak třemi pracovnicemi
školy (proti nimž stížnost směřovala),
a to čitelně, jednak nečitelně, navíc
pouze příjmeními, dvěma osobami za
Školský úřad Prahy 5. Je takový
způsob podepisování stížností
ve vašem resortu obvyklý?
11. Jaký existuje zákonný postup, chce-li
stěžovatel vznést námitky vůči
odpovědi na stížnost, která ho neuspokojuje
například proto, že v ní jsou nepravdivé
skutečnosti? (v daném případě
je věta z přiloženého vyjádření
Školského úřadu pro Prahu 5, že
rodiče souhlasili s dobrovolným pobytem Denisy v
diagnostickém ústavu, nepravdivá.)
12. Podle jakého předpisu bylo rozhodnuto o změně
osoby, jíž se Denisa Turková předává
do péče, osoby vyznačené v usnesení
soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 Nc 1763/96
z 16. října 1996, které je ve spojení
s unesením Městského soudu v Praze 15 Co
571, 572/96 z 15. ledna 1997 stále platné a účinné,
tedy Dětského diagnostického ústavu
v Praze 4? Byla tato změna na Dětský ústav
v Olešovicích učiněna bez zákonného
podkladu? Kdo ji učinil? Kdo vydal případnou
podzákonnou normu, zasahující do pravomoci
soudu? Co jste sám učinil, abyste byl dán
průchod právu a Denisa Turková nebyla nadále
protiprávně internována v Dětském
domově v Olešovicích? A konečně,
jaké kroky jste učinil k tomu, aby děti,
o jejichž péče rozhodl soud, byly v péče
té osoby, která soud označí?
Přílohy:
1. Vyjádření rodičů k případu z 26. listopadu 1996
2. Odpověď školského úřadu ze 7. ledna 1997
3. Usnesení soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 z 16. 10. 1997
4. Usnesení Městského soudu v Praze z 15.1.1997
Ministru školství, mládeže a tělovýchovy
Ivanu Pilipovi
Vážení,
Obracíme se na vás s prosbou o pomoc při řešení případu naší dcery. Cítíme se zklamáni a podvedeni a nevíme si rady.
Celý případ začal ve chvíli,
kdy třídní učitelka Dana Lukešová
požádala naši dceru Denisu, která je žákyní
sedmé třídy zvláštní školy,
aby přinesla do školy zápisné 100,-
Kč. Bohužel jsme v té době neměli
požadovanou částku k dispozici (máme
totiž ještě další tři děti
a nemalé výdaje) a snažili jsme se celou věc
vyřešit formou slušné omluvy v žákovské
knížce s tím, že žádáme
o posečkání do poloviny měsíce
září. t.j. do dne výplaty (jednalo
se asi o týdenní zdržení). Na naši
omluvu zareagovala učitelka tím, že naši
dceru zneuctila před celou třídou slovy:
"Jak je možné, že nemáte peníze,
když se prodáváte Němcům?"
Dcera nebyla schopna se bránit (ostatně ani by to
nebylo možné), pouze plakala a nechápala -
stejně jako později my - proč ji učitelka
takto napadá a vrhá tak špatné světlo
na ni i na naši celou rodinu. (Rádi bychom dodali,
že naše rodina se skládá z velmi slušných
pracujících lidí.) Po této příhodě
si učitelka na naši dceru zasedla a sdělila
jí, že udělá všechno proto, aby
ji dostala do dětského domova - a to bez vědomí
nás - rodičů. Svůj záměr
začala postupně prosazovat. Nejprve požádala
o psychiatrické vyšetření naší
dcery, které ovšem ukázalo, že dcera je
v naprostém pořádku. Poté se spojila
se sociální pracovnicí s tím, že
naše dcera fetuje a provozuje prostituci, zanedbává
školu a kazí morálku ostatních dětí.
S tímto musíme zásadně nesouhlasit,
neboť jsme si jisti. že naše dcera je stále
panna a drogy nikdy nebrala a nebere. Po pohovoru podala sociální
pracovnice žádost na policii o převezení
Denisy na policejní stanici. Dne 15. října
1996 v 11 hodin odvezla policie naši dceru přímo
ze školy na policejní stanici v Praze 5 - Smíchově,
kde začala být bez přítomnosti nás
rodičů vyslýchána (naší
dceři je 13 let!). Nebyli jsme informováni ani policií
ani sociální pracovnicí o tom, že naše
nezletilá dcera je vyslýchána policií
na okrsku v Nádražní ulici č. 16a, a
celou věc jsme se dozvěděli náhodou
od druhé dcery, která si na stejném místě
vyřizovala pas a byla policií z budovy vykázána.
Podobně se vedlo i nám poté, co jsme v 16,40
dorazili na místo a žádali vysvětlení
celé záležitosti. Policisté nám
nejen nebyli ochotni sdělit, proč drží
naši dceru, ale odmítli nás za ní i
pustit a posléze nás jednoduše i vyhodili.
Do večera, do 22,15 hodin, jsme čekali za branou
a nevěděli, co se děje. Poté vyšla
sociální pracovnice a sdělila nám,
že se máme odebrat na obvodní úřad,
kde se s dcerou setkáme. Na úřadě
bylo vše zavřené a místní hlídač
nás posílal domů s vysvětlením,
že tam nikdo není. Po našich úpěnlivých
prosbách zavolal sociální pracovnici paní
Holou a ta nám venku před úřadem oznámila,
že nám musí dceru odebrat z důvodů
výše jmenovaných, pro které mají
i důkazy (které předtím neměli).
Poté nám sdělila, že naše dcera
bude propuštěna domů, až podepíše
papír o výslechu, po další hodině
čekání nám tato pracovnice ukázala
dceru z okna, aby se s námi rozloučila, v tomto
okamžiku, na který nikdy nezapomeneme, začala
naše vynervovaná a vyčerpaná dcera křičet
z okna, že na ni křičí a nutí
ji podepsat nějaký papír pod výhružkami,
že jí dají pár facek. Takto pod nátlakem
ji donutili podepsat. Paní Holá nás poslala
domů a přislíbila, že nám dceru
přivezou. Do rána jsme marně čekali,
ale místo dcery se objevil jen policista v civilu s protokolem,
který byl sepsán s naší dcerou. Také
nám sdělil, že Denisa byla převezena
do diagnostického ústavu. Okamžitě jsme
se tam vypravili, ale povolili nám pouze pětiminutovou
návštěvu za přítomnosti vychovatele.
Pak jsme museli budovu opustit a směli jsme se dostavit
až po několika dnech v návštěvních
hodinách. Tehdy jsme se konečně od dcery
dozvěděli celou pravdu. Dceru drželi do jedné
hodiny ranní a potom spolu s ní odjeli vozem taxi
za soudkyní pro podpis kvůli předběžnému
umístění do diagnostického ústavu.
Rozespalá soudkyně, paní Irena Chaloupková
podepsala, aniž by si papír přečetla.
Další cesta směřovala na lékařskou
pohotovost do Kartouzské ulice na Praze 5 kvůli
vyšetření. Doktorka Benešová projevila
nejprve údiv nad tím, že zde nejsou přítomni
rodiče, a neochotu dceru vyšetřit, neboť
ta neměla kartičku pojišťovny s sebou.
Poté, co byla sociální pracovnicí
ujištěna, že vyšetření uhradí
sociální péče, dceru vyšetřila.
Po vyšetření dceru odvezli, opět vozem
taxi, do diagnostického ústavu. Během cesty
byla dcera hrubě urážena, přičemž
byly na její adresu užívány termíny
jako šlapka apod. Po příjezdu do ústavu
projevila místní psycholožka údiv nad
tím, že dceru přivážejí
taxíkem, a nikoliv osobním vozem s tím, že
jí to připadá spíše jako únos.
Domníváme se, že celá záležitost
nebyla řešena v souladu s platnými předpisy
a jsme zaskočeni chováním všech, kteří
napomohl i tomu, že nám takovýmto velmi podivným
a bolestným způsobem byla "ukradena" dcera,
kterou velmi milujeme a o jejíž bezúhonnosti
jsme hluboce přesvědčeni. Stále v
sobě ovšem chováme naději, že se
domůžeme spravedlnosti a žádáme
vás o pomoc a spolupráci při řešení
našeho případu. Přikládáme
také všechny dokumenty, které máme k
dispozici a které by mohly pomoci při řešení
celé záležitosti.
ŠKOLSKÝ ÚŘAD
Na Valentince 5, Praha 5
Manželé Turkovi Plzeňská 46 150 00 Praha 5 |
Váš dopis značky/ ze dne | |||
Vážení rodiče,
byla nám postoupena část stížnosti
týkající se nevhodného jednání
paní učitelky Lukešové.
Vaše stížnost byla projednána dne 7.1.1997
za přítomnosti vedení školy, to je pí.
řed. Tintěrové, zástupkyně
a výchovné poradkyně paní Papírníkové
a třídní učitelky pí. Lukešové.
Bylo konstatováno, že nařčení
žákyně Denisy Turkové bylo vymyšlené
a pí. učitelka nikdy žádným způsobem
"nezneuctila" danou žákyni před celou
třídou. Dále bylo řečeno, že
ani jiným způsobem žákyně Denisa
Turková nebyla ze strany třídní učitelky
pronásledována. Výchovná poradkyně
a zástupkyně školy pí. Papírníková
informovala, že výchovné problémy s
žákyní Denisou Turkovou se začaly projevovat
výrazným způsobem již ve škol.
roce 95-96, zejména v měsíci dubnu a květnu
ve formě záškoláctví, agresivity
vůči spolužákům i pedagogickým
pracovníkům. Výchovné problémy
žákyně byly řešeny individuálními
pohovory s rodiči, zejména s matkou, která
se pravidelně telefonicky informovala v dopoledních
hodinách, zdali je Denisa ve škole. V přítomnosti
pedagog. pracovníků se snažila působit
na dceru tak, aby pravidelně navštěvovala školu
a vůči vyučujícím se chovala
slušně.
V září škol. r. 1996-97 výchovné
problémy vyvrcholily do té míry, že
byli rodiče předvoláni 26.9.96 na výchovnou
komisi, kde byli podrobně informováni, že chování
dcery se ve škole projevuje jako neúnosné,
je nadále velmi agresivní, odmítá
poslušnost, záškoluje a odmítá
plnit základní povinnosti v průběhu
vyučovacího procesu. Hrubým způsobem
uráží třídní pani učitelku
(viz. přiložená zpráva tr. uč.),
šikanuje žáky nejen ve škole ale i mimo
školu.
Po vzájemné dohodě s rodiči byl dán
návrh na odborné vyšetření pedagogicko-psychologické,
které se uskutečnilo 14.10.96. Vyšetření
provedla Dr. Vlasáková, která s rodiči
výsledky vyšetření projednala a navrhla
dobrovolný pobyt Denisy v DÚ v Krči. Rodiče
s tímto řešením souhlasili. 15.10.96
Denisa přišla do školy a téhož dne
byla proti ní vznesena závažná stížnost
od pana Čureje, který si stěžoval, že
Denisa hrubým způsobem šikanuje jeho vnuky,
kteří navštěvují danou školu.
Výchovná poradkyně se snažila za přítomnosti
p. Čureje a Denisy stížnost projednat, což
se zdařilo pouze částečně,
protože Denisa upadla do hysterického záchvatu
a hrubým způsobem urážela všechny
přítomné. Vzhledem k této situaci
se pí. Papírníková spojila s kurátorkami,
které provádí prevenci a do případu
Denisy Turkové jsou podrobně zasvěceny. Z
jejich podnětu bylo na Denisu vystaveno předběžné
opatření na umístění v DÚ
v Krči, P 4, U Michelského lesa.
Na základě těchto skutečností považuje ŠÚ Prahy 5 stížnost za neoprávněnou a souhlasí s postupem pracovníků školy.
Příloha
1x
Na vědomí:
OÚ dr. Jirků
Policie ČR, P 5-npor. Vladislav Husák
Nc 1763/96
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl ve věci péče
o nezletilou Denisu Turkovou, narozenou 16. února
1983, trvale bytem Praha 5, Plzeňská 46, z rodičů
Terezie Turkové, narozené 2. dubna 1956, bytem tamtéž
a Dezidera Turko, narozeného 17.10. 1953, taktéž
bytem v Praze 5, Plzeňská 46, o návrhu Městské
části Praha v sídle obvodního úřadu
pro Prahu 5, nám. 14. října 4, Praha 5 na
vydání předběžného opatření
takto:
Soud vydává toto předběžné
opatření:
Nařizuje se, aby nezl. Denisa Turková, nar.
16. 2. 1983 byla předána do péče Dětského
diagnostického ústavu v Praze 4 U Michelského
lesa 222.