59. § 43 odst. 2 zní:
"(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno.".
60. § 43 odst. 3 zní:
"(3) Nárok na odpočet daně při
dovozu zboží má plátce, pokud dovážené
zboží použije k dosažení obratu za
svá zdanitelná plnění, případně
k dosažení příjmů nebo výnosů
za plnění, která nejsou zdanitelná,
pokud tento zákon nestanoví jinak. Nárok
na odpočet daně při dovozu zboží
uplatňuje plátce nejdříve v daňovém
přiznání za zdaňovací období,
ve kterém bylo zboží propuštěno
do příslušného režimu, má-li
daňový doklad. Nárok na odpočet daně
při dovozu zboží propuštěného
do režimu dočasného použití uplatňuje
plátce, je-li režim dočasného použití
ukončen a má daňový doklad. Nárok
na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí
tří let od konce zdaňovacího období
v němž došlo k propuštění
zboží do příslušného režimu.
Nárok na odpočet daně u dovezených
osobních automobilů uplatňuje plátce
podle § 19 a 20 tohoto zákona s výjimkou dovezených
osobních automobilů propuštěných
do režimu dočasného použití, pokud
je tento režim ukončen jejich zpětným
vývozem do zahraničí, kdy plátce má
nárok na uplatnění odpočtu daně.".
61. § 43 odst. 4 včetně poznámky č.41),
42) a 42a) zní:
"(4) Daňovým dokladem při dovozu je
rozhodnutí o propuštění zboží
do volného oběhu41) nebo režimu
dočasného použití42a) vydané
na tiskopisu písemného celního prohlášení
42). Daňovým dokladem u zpět vráceného
českého zboží do tuzemska podle §
43 odst. 1 písm. c) a § 44 odst. 2 je doklad používaný
při propuštění zboží do
volného oběhu.
___________________
42) § 104 a 105 zákona ČNR č.
13 /1993 Sb.".
62. § 43 odst. 5 zní:
"(5) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně
pokud se na něj vztahuje osvobození od cla. Od daně
je osvobozena lidská krev a její složky k přímému
klinickému využití, lidské orgány
a mateřské mléko. U vráceného
českého zboží přizná celní
úřad nárok na osvobození od daně
pouze osobě, která předmětné
zboží vyvezla. Toto ustanovení se nevztahuje
na dovezené zboží, které je osvobozeno
od cla v rámci všeobecného systému celních
preferencí45).".
63. § 43 odst. 6 včetně poznámky č.
47a) a 47f) zní:
"(6) Při dovozu zboží uskutečněného prostřednictvím nepřímého zástupce 47a) je povinen tento zástupce vyměřenou daň přeúčtovat zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí nebo příjemcem zboží a musí být uvedena na daňovém dokladu. Nepřímý zástupce je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě, která má nárok na odpočet daně podle odstavce 3. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení.
___________________
47f) Příloha č. 7 k vyhlášce
č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení celního zákona.".
64. § 43 odst. 7 zní:
"(7) Pokud je dovoz zboží uskutečňován
nepřímým zástupcem podle odstavce
6 pro více zastoupených osob, je daňovým
dokladem rozhodnutí o propuštění zboží
do volného oběhu41) nebo režimu
dočasného použití42a) vydané
na tiskopisu písemného celního prohlášení
42).
65. V § 44 odst. 1 se vypouští slova "písm.
a) a b)".
66. § 44 odst. 2 zní:
"(2) Základem daně u českého
zboží, které je po umístění
ve svobodném celním skladu nebo svobodném
celním pásmu, kde zboží prošlo
zpracovatelskými operacemi,47b) vráceno zpět
do tuzemska, je výše nákladů na provedené
zpracovatelské operace, jako by se jednalo o propuštění
zušlechtěného zboží do volného
oběhu.".
67. § 44 odst. 3 zní:
"(3) U zboží propuštěného
do režimu volného oběhu se daň vypočítá
jako součin základu daně podle odstavce 1
a koeficientu, který se vypočítá jako
podíl, v jehož čitateli je výše
sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená
daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.
U zboží propuštěného do volného
oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího
styku se daň vypočte způsobem shodným
s výpočtem cla.47c)".
68. V § 44 odst. 4 se písmeno "d)" nahrazuje
písmenem "b)".
69. § 44 odst. 5 zní:
"(5) U zboží propuštěného
z režimu dočasného použití do režimu
volného oběhu se daň vypočte způsobem
shodným s výpočtem daně při
propuštění zboží do režimu
volného oběhu.".
70. § 45 odst. 2 zní:
"(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz
zboží uskutečněn, je-li zboží
propuštěno do režimu vývozu48a)
, do režimu pasivního zušlechťovacího
styku42), vystoupilo do zahraničí
a na daňovém dokladu je potvrzen celním úřadem
jeho výstup z tuzemska nebo umístění
zboží do svobodného celního skladu nebo
svobodného celního pásma.".
71. § 45 odst. 3 zní:
"(3) Daňovým dokladem při vývozu
zboží je rozhodnutí o propuštění
zboží do režimu vývozu nebo pasivního
zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu
písemného celního prohlášení42)
nebo rozhodnutí o propuštění zboží
do režimu vývozu vydaném na tiskopisu písemného
celního prohlášení42) s celně
schváleným určením umístění
do svobodného celního pásma nebo svobodného
celního skladu.".
72. § 45 odst. 4 zní :
"(4) Při vývozu zboží uskutečňovaného
prostřednictvím nepřímého zástupce47a)
má nárok na osvobození od povinnosti
uplatnit daň na výstupu u vyváženého
zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím
ve vztahu k zahraničí nebo odesilatelem, není-li
zboží do zahraničí prodáváno.
Nepřímý zástupce má povinnost
předat daňový doklad zastoupené osobě,
která musí být na daňovém dokladu
uvedena. Daňový doklad musí obsahovat kód
nepřímého zastoupení stanovený
zvláštním předpisem47f) a
musí být doložen smlouvou o nepřímém
zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován
nepřímým zástupcem pro více
zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí
o propuštění zboží do režimu
vývozu vydané na tiskopise písemného
celního prohlášení a vystavené
nepřímým zástupcem samostatně
na každou zastoupenou osobu.".
73. V § 45 se vypouštějí odstavce 6 až
9.
74. Za § 45 se doplňují § 45a až
§ 45d, které včetně nadpisu a poznámek
č. 48c) a 48d) zní:
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
osobou požívající výsad a imunit
48) podle mezinárodní smlouvy,
kterou je Česká republika vázána (dále
jen "osoba požívající výsad
a imunit")
a) diplomatická mise a konzulární úřad
akreditované pro Českou republiku, jakožto
orgány cizích států,
b) zvláštní mise,
c) mezinárodní organizace, která požívá
výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy,
kterou je ČR vázána,
d) státní příslušník cizího
státu, který je členem diplomatické
mise, zvláštní mise nebo konzulárního
úřadu akreditovaných pro Českou republiku,
který nemá v tuzemsku trvalý pobyt,
e) úředník mezinárodní organizace,
který nemá v tuzemsku trvalý pobyt, není
občanem České republiky, pokud je trvale
přidělen k výkonu svých úředních
funkcí v České republice,
f) rodinný příslušník osoby uvedené
v bodě d) nebo e), pokud dosáhl věku patnácti
let, není občanem České republiky
a je registrován Ministerstvem zahraničních
věcí.
(2) Osobě požívající výsad
a imunit se vrací daň zaplacená v cenách
zboží a služeb (dále jen "zaplacená
daň"). Zaplacená daň se vrací
maximálně do výše:
a) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a)
3 000 000 Kč,
b) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b)
a c) 500 000 Kč,
c) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. d)
až f) 100 000 Kč.
(3) Osoba požívající výsad a
imunit, které vzniká nárok na vrácení
zaplacené daně, má pro tento účel
postavení daňového poplatníka bez
povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.
(4) Nárok na vrácení zaplacené daně
vzniká nejdříve ve zdaňovacím
období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění
a zaniká uplynutím posledního dne prvního
měsíce kalendářního roku, který
následuje po kalendářním roce, ve
kterém nárok na vrácení zaplacené
daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené
daně se prokazuje daňovým dokladem podle
§ 2 odst. 2 písm. q) nebo dokladem o nákupu
zboží nebo služeb, který byl vystaven
plátcem. Na dokladu o nákupu zboží nebo
služeb je plátce poskytující zdanitelné
plnění povinen uvést
a) své obchodní jméno, sídlo, popř.
bydliště nebo místo podnikání,
b) své daňové identifikační
číslo,
c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
d) datum uskutečnění zdanitelného
plnění,
e) sazbu daně,
f) výši daně.
(5) Nárok na vrácení zaplacené daně
může osoba požívající výsad
a imunit uplatnit v daňovém přiznání,
které se podává příslušnému
finančnímu orgánu na tiskopise vydaném
Ministerstvem financí. Daňové přiznání
se podává nejdříve první den
po skončení zdaňovacího období
a nejpozději uplynutím posledního dne prvního
měsíce kalendářního roku, který
následuje po kalendářním roce, ve
kterém nárok na vrácení zaplacené
daně vznikl. Pokud osoba požívající
výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím
období nárok na vrácení daně,
daňové přiznání za toto zdaňovací
období nepodává. Zdaňovacím
obdobím je u osob požívající
výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm.
a), b) a c) kalendářní měsíc
a uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) kalendářní
čtvrtletí.
(6) Pro účely tohoto zákona se místní
příslušnost finančního orgánu
pro podání daňového přiznání
osob požívající výsad a imunit
stanoví takto:
a) diplomatické a zvláštní mise, konzulární
úřady, které mají sídlo v České
republice, podávají daňové přiznání
finančnímu orgánu místně příslušnému
podle jejich sídla,
b) státní příslušníci
cizího státu, kteří jsou členy
osob uvedených v písmenu a) včetně
jejich rodinných příslušníků
podávají daňové přiznání
finančnímu orgánu místně příslušnému
podle sídla osob uvedených v písmenu a),
c) mezinárodní organizace uvedené v odstavci
1 písm. c) podávají daňové
přiznání finančnímu orgánu
místně příslušnému podle
jejich sídla v České republice,
d) úředníci mezinárodní organizace
uvedení v odstavce 1 písm. d) včetně
jejich rodinných příslušníků
podávají daňové přiznání
finančnímu orgánu místně příslušnému
podle jejich bydliště v České republice,
e) diplomatické a konzulární úřady,
které nemají sídlo v České
republice, podávají daňové přiznání
Finančnímu úřadu pro Prahu 1,
f) státní příslušníci
cizího státu, kteří jsou členy
osob uvedených v písmenu e) včetně
jejich rodinných příslušníků,
podávají daňové přiznání
Finančnímu úřadu pro Prahu 1.
(7) Vznikne-li v důsledku vyměření
daně vratitelný přeplatek, vrátí
se osobě požívající výsad
a imunit bez žádosti do třiceti dnů
ode dne následujícího po jejím vyměření.
(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým
misím, konzulárním úřadům
a českým státním příslušníkům,
kteří jsou členy těchto diplomatických
misí a konzulárních úřadů
akreditované v cizím státě nepřizná
nárok na vrácení zaplacené daně,
které podle odstavce 2 přiznává Česká
republika, nárok na vrácení zaplacené
daně diplomatickým misím a konzulárním
úřadům cizího státu a jeho
státním příslušníkům,
kteří jsou členy těchto diplomatických
misí a konzulárních úřadů
nevznikne. Ministerstvo zahraničních věcí
potvrdí zajištění principu vzájemnosti
v předloženém daňovém přiznání.
Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající
výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm.
b), c) a e).
(1) Ministerstvo financí udělí právnické
nebo fyzické osobě na její žádost
povolení k prodeji vybraného zboží za
ceny bez daně v prodejnách Duty/tax free fyzické
osobě při přestupu státních
hranic České republiky, v tranzitním prostoru
českých celních letišť a na palubách
letadel zahraničních linek a povolení k prodeji
vybraného zboží za ceny bez daně členům
posádek letadel zahraničních linek při
odletu z České republiky. Prodej zboží
za ceny bez daně lze uskutečňovat jen na
základě tohoto povolení.
(2) Žádost o povolení musí obsahovat
a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště
žadatele,
b) daňové identifikační číslo
žadatele,
c) osvědčení o registraci k dani z přidané
hodnoty,
d) označení místa, kde se prodejna nachází,
e) souhlas příslušného celní
úřadu s umístěním prodejny
na silničních celních přechodech a
v tranzitním prostoru mezinárodních letišť
s uvedením podmínek o kontrole výstupu zboží
do zahraničí,
f) souhlas správy letišť s umístěním
prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních
letišť,
g) souhlas správy letišť s prodejem zboží
na palubách letadel zahraničních linek.
(3) Ministerstvo financí může udělit
povolení za podmínky, že
a) žadatel je registrován jako plátce daně,
b) je vydán souhlas příslušného
celního úřadu s umístěním
prodejny na silničních celních přechodech,
c) je vydán souhlas správy letišť s umístěním
prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních
letišť nebo prodejem zboží na palubách
letadel zahraničních linek.
(4) Prodej zboží za ceny bez daně se uskutečňuje
pouze osobám při přestupu státní
hranice do zahraničí. V prodejnách Duty/tax
free na silničních celních přechodech
prodávající prodá zboží
za ceny bez daně po předložení platného
cestovního dokladu, v prodejnách Duty/tax free v
tranzitním prostoru českých mezinárodních
letišť prodávající prodá
zboží za ceny bez daně po předložení
platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí.
(5) Ministerstvo financí v povolení stanoví
druhy zboží prodávaného za ceny bez
daně.
(6) Ministerstvo financí udělené povolení
odejme:
a) pokud povolení bylo uděleno na základě
nepravdivých údajů,
b) v případě, že právnická
nebo fyzická osoba neplní podmínky v povolení,
c) dojde-li ke změně podmínek, za nichž
bylo povolení uděleno.
(7) Na zboží umístěné v prodejnách typu Duty/tax free se pohlíží jako na zboží vyvezené48a). Zboží nakoupené v prodejně Duty/tax free, které je cestujícím dováženo zpět do tuzemska, podléhá dani při dovozu, pokud se na něj nevztahuje osvobození od cla 48c).
___________________
48c) § 50 až §52 vyhlášky
č. 93/1993 Sb.. o osvobození zboží od
dovozního cla, ve znění pozdějších
předpisů.
(1) Obsahuje-li mezinárodní smlouva o nenávratné
zahraniční pomoci, kterou je Česká
republika vázána, ustanovení, že zahraniční
pomoc bude osvobozena od daně nebo, že z prostředků
zahraniční pomoci nesmí být hrazena
daň, má osoba, která takovou daň zaplatila,
nárok požádat o vrácení zaplacené
daně (dále jen "vrácení daně").
(2) Osoba, která má nárok na vrácení
daně podle odstavce 1 uplatní nárok podáním
žádosti, která musí obsahovat:
a) obchodní jméno, sídlo, popř. jméno,
příjmení a bydliště žadatele,
b) daňové identifikační číslo,
případně rodné číslo
žadatele,
c) daňový doklad podle § 2 odst. 2 písm.
q nebo doklad o nákupu zboží nebo služeb,
který byl vystaven plátcem,
d) doklad o zaplacení daně,
e) potvrzení vydané Ministerstvem financí,
případně subjektem, který má
oprávnění Ministerstva financí o zařazení
nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby
v rámci nenávratné zahraniční
pomoci a o původu finančních prostředků.
V žádosti, kterou podává zahraniční
osoba, která nemá v tuzemsku sídlo ani bydliště
(dále jen "zahraniční osoba"),
nemusí být uvedeno daňové identifikační
číslo, případně rodné
číslo. Na dokladu o nákupu zboží
nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné
plnění povinen uvést
a) své obchodní jméno, sídlo, popř.
bydliště nebo místo podnikání,
b) své daňové identifikační
číslo,
c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
d) datum uskutečnění zdanitelného
plnění,
e) sazbu daně,
f) výši daně.
(3) Osoba, která má nárok na vrácení
daně podává žádost místně
příslušnému finančnímu
úřadu, s výjimkou zahraniční
osoby48d), která předloží
žádost Finančnímu úřadu
pro Prahu 1.
(4) Osoba, která žádá o vracení
daně podle odstavce 1, má pro tento účel
postavení daňového poplatníka bez
povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.
(5) Nárok na vrácení daně lze uplatnit
nejdéle do dvanácti měsíců
od konce kalendářního měsíce,
ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo.
Neuplatní-li se nárok na vrácení daně
do dvanácti měsíců od konce kalendářního
měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění
uskutečnilo, nárok zaniká.
(6) Vznikne-li v důsledku vyměření
daně vratitelný přeplatek, vrátí
se osobě podle odstavce 1 bez žádosti do třiceti
dnů ode dne následujícího po jejím
vyměření.
(7) Pokud plátce uplatní nárok na vrácení
daně podle odstavců 1 až 6, nezahrne tuto daň
ve výši uplatňovaného nároku
do daně na vstupu v daňovém přiznání.
(8) Prodá-li osoba, která není plátcem, zboží, u kterého uplatnila nárok na vrácení daně podle odstavce 1 až 6 je povinna odvést daň příslušnému finančnímu orgánu ve výši vrácené daně, a to do 25 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém zboží prodala.
___________________
48d) § 4 zákona ČNR č. 337/1992
Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(1) Právnická osoba se sídlem v zahraničí,
která není oprávněna podnikat na území
České republiky48e) (dále jen
"zahraniční právnická osoba"),
může uplatnit nárok na vrácení
daně za vybrané druhy zboží a služeb
nakoupené v České republice, jestliže
tak stanoví dvoustranná mezistátní
smlouva, kterou je Česká republika vázána
v rozsahu a za podmínek stanovených touto smlouvou.
(2) Vybranými druhy zboží a služeb podle
odstavce 1 se rozumí:
a) maziva a další náplně pro provoz
motorových vozidel s výjimkou pohonných hmot,
b) motorová nafta a bionafta48f),
c) opravy dopravních prostředků, jejich náhradní
díly a příslušenství,
d) odtažení dopravních prostředků,
e) služby související s pořádáním
výstav, veletrhů a kongresů, včetně
pronájmu vystavovací plochy.
(3) Zahraniční právnická osoba, které
vznikl nárok na vrácení daně, má
pro tento účel postavení daňového
poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový
subjekt.
(4) Nárok na vrácení daně může
zahraniční právnická osoba uplatnit
podáním žádosti o vrácení
daně, která se podává Finančnímu
úřadu pro Prahu 1 na předepsaném tiskopisu.
Žádost zahraniční právnické
osoby o vrácení daně předkládá
Finančnímu úřadu pro Prahu 1 pouze
právnická osoba, která má sídlo
na území České republiky nebo fyzická
osoba, která má bydliště na území
České republiky a které jsou zahraniční
právnickou osobou zmocněny k jejímu zastupování.
Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené
písemně zahraniční právnickou
osobou. Žádost o vrácení daně
musí být doložena originálními
daňovými doklady podle § 2 odst. 2 písm.
q) nebo doklady o nákupu zboží nebo poskytnutí
služby, které byly vystaveny plátcem, a plnou
mocí k zastupování zahraniční
právnické osoby. Na doklad o nákupu zboží
nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné
plnění povinen uvést:
a) své obchodní jméno, sídlo a daňové
identifikační číslo,
b) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
c) datum uskutečnění zdanitelného
plnění,
d) sazbu daně,
e) výši daně.
(5) Žádost o vrácení daně lze
podávat za kalendářní čtvrtletí
nebo za kalendářní rok. Nárok na vrácení
daně vzniká nejdříve podáním
žádosti o vrácení daně a jestliže
částka daně uvedená v žádosti
o vrácení daně je vyšší
než 20 000 Kč v případě podání
žádosti o vrácení daně za kalendářní
čtvrtletí nebo částka daně
uvedená v žádosti o vrácení daně
je vyšší než 10 000 Kč v případě
podání žádosti o vrácení
daně za kalendářní rok. Žádost
o vrácení daně lze podat za poslední
kalendářní čtvrtletí nebo za
kalendářní rok nejpozději do 30. 6.
následujícího kalendářního
roku. Nedodržením lhůty nárok zaniká
a tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit
v předešlý stav. Pokud zahraniční
právnická osoba neuplatňuje za některé
kalendářní čtvrtletí nárok
na vrácení daně, žádost o vrácení
daně za toto kalendářní čtvrtletí
nepodává.
(6) Částka daně k vrácení je
pro účely tohoto paragrafu považována
za vratitelný přeplatek,48g) který
se vrátí zahraniční právnické
osobě bez žádosti do šesti měsíců
ode dne následujícího po podání
žádosti o vrácení daně.
(7) Žádost o vrácení daně bude
podávána na tiskopisu vydaném Ministerstvem
financí.
___________________
48e) § 21 obchodního zákoníku.
48f) § 19 odst. 3 zákona č. 587/1992
Sb., o spotřebních daních, ve znění
pozdějších předpisů.
48g) § 64 zákona ČNR č.337/1992
Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů.
75. Z nadpisu § 46 se vypouštějí slova:
"a převod a využití práv".
76. V § 46 odst. 1 se vypouštějí slova
"a převod a využití práv",
za slova "určeny pro" se doplňuje slovo
"využití," a čtvrtá věta
se vypouští.
77. V § 46 odst. 4 se v první větě vypouštějí
slova "a převodu a využití práv"
a slova "nebo převodu a využití práv".
78. § 47 odst. 3 zní:
"(3) Služby související s mezinárodní
přepravou zboží a peněz poskytované
plátci, kteří mezinárodní přepravu
zboží a peněz uskutečňují
nebo plátci, kteří mezinárodní
přepravu zboží a peněz zprostředkovávají,
jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu.
Za služby související s mezinárodní
přepravou zboží a peněz nelze považovat
zejména ubytovací služby, stravovací
služby a opravy dopravních prostředků.".
79. V § 47 se doplňuje nový odst. 4, který
zní:
"(4) Služby související s mezinárodní přepravou osob poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu osob uskutečňují nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu osob zprostředkovávají, u stravovacích a ubytovacích služeb v mezinárodní přepravě osob i plátci, kteří tyto služby poskytují, jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou osob nelze považovat zejména opravy dopravních prostředků a ubytovací a stravovací služby s výjimkou stravovacích a ubytovacích služeb mezinárodní železniční a vodní přepravy osob a stravovacích služeb mezinárodní letecké přepravy osob.".
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují
jako odstavce 5 až 8.
80. V § 47 se v nově označeném odstavci
5 slova "odstavce 3" nahrazují slovy "odstavce
3 a 4".
81. V § 47 nově označený odstavec 7
zní:
"(7) Daňovým dokladem při uskutečňování
mezinárodní přepravy podle odstavce 1 je
doklad o zaplacení, případně běžný
daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození
od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce,
který mezinárodní přepravu uskutečňuje,
povinen doložit správci daně přepravním
dokladem potvrzeným pohraničním celním
úřadem. Přepravním dokladem se rozumí
doklad, který je používán pro dopravní
prostředek, jímž je mezinárodní
přeprava uskutečňována.".
82. V § 47 nově označený odstavec 8
zní:
"(8) Daňovým dokladem při poskytování služeb souvisejících s mezinárodní přepravou podle odstavců 1, 3 a 4 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce podle odst. 3 a 4 povinen doložit správci daně písemnou smlouvou s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečňována. Plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje může osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu doložit i přepravním dokladem podle odstavce 7.".