Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

K § 3

Vymezení okruhu oprávněných osob koresponduje povinnosti státu zajistit svým občanům a osobám, žijícím ve smyslu zákona trvale nebo dlouhodobě na jeho území, bezpečnost a v případě porušení jejich práv i potřebnou pomoc. Poskytnutí pomoci cizím státním příslušníkům se v souladu s Evropskou úmluvou o odškodňování obětí násilných trestných činů a právní úpravou většiny evropských zemí podmiňuje existencí mezinárodní smlouvy.

K § 4

Škodu vzniklou ze spáchaného trestného činu by měl především uhradit pachatel. Proto se přiznání pomoci ze strany státu podmiňuje skutečnostmi uvedenými v tomto ustanovení. Podmínky k poskytnutí pomoci podle tohoto ustanovení budou zpravidla splněny v případech, kdy se buď nepodařilo zjistit pachatele trestného činu, nebo jeho odsouzení brání zákonná překážka, anebo kdy vzhledem k insolventnosti odsouzeného je vydobytí náhrady škody v přijatelné době nereálné.

K § 5

Podmínkou přiznání pomoci nemusí být existence pravomocného odsuzujícího rozsudku. Naopak v řadě věcí nebude trestní stíhání ani zahájeno a pachatel nebude zjištěn. Za této situace se částečné odškodnění poskytne, pokud nejsou důvodné pochybnosti o tom, že trestný čin a z toho vyplývající důsledek se stal. Rozhodujícím podkladem pro posouzení této podmínky bude výsledek šetření orgánů činných v trestním řízení.

Poskytnutí pomoci by neměla bránit ani skutečnost, že trestní stíhání skončilo vyhlášením zprošťujícího rozsudku vycházejícího z toho, že obviněný není trestně odpovědný pro nepříčetnost (pokud by měl totiž soud za to, že nebylo prokázáno, že obviněný spáchal skutek, v němž je spatřován trestný čin, musel by jej zprostit z tohoto důvodu, který je pro obviněného příznivější, a nikoliv s poukazem na jeho případnou nepříčetnost).

K § 6

V tomto ustanovení se taxativním způsobem uvádějí důvody, pro které pomoc nelze poskytnout. Základním důvodem, pro který by neměla být pomoc poskytnuta, je nesplnění některé podmínky stanovené v předchozích ustanoveních. Vedle toho by pomoc neměla být poskytnuta poškozenému, kterému škoda vznikla jako důsledek společně spáchané trestné činnosti nebo poškozenému, který je společně s pachatelem stíhán pro jinou trestnou činnost. Jestliže stát na sebe přebírá závazek fakticky odškodnit oběť trestné činnosti, je logické, že může požadovat, aby taková oběť učinila vše potřebné k odhalení pachatele trestné činnosti. Proto by pomoc neměla příslušet tomu, kdo svým chováním brání řádnému a včasnému objasnění trestné činnosti a postihu jejího pachatele.

Stát by měl poskytovat pomoc jen v případech, kdy újma na zdraví dosáhla takové intenzity, která zpravidla vyvolává dlouhodobé zhoršení sociálních a dalších poměrů poškozeného. Zároveň by pro vymezení těchto případů mělo platit jednoduché a rychle zjistitelné hledisko, které umožní poskytnout plnění co nejdříve. Z těchto důvodů se jako nejvhodnější hledisko jeví výše způsobené škody, ovšem ne v celém rozsahu, ale jen v části týkající se bolestného. Tato složka po kvantitativní stránce nejpřesněji odráží závažnost poškození na zdraví. Ostatní složky náhrady škody na zdraví (např. náhrada ztráty na výdělku) naopak v tomto směru potřebnou vypovídací schopnost nemají. Proto se v uvedeném ustanovení jako podmínka přiznání nároku na odškodnění uvádí skutečnost, že odškodnění bolesti dosáhlo ve svém souhrnu pevně stanovené částky. Její výše je určena tak, aby zpravidla zahrnovala takové případy škody na zdraví, které trestní zákon považuje za těžkou újmu.

K § 7

Z důvodů již v obecné části uvedených se navrhuje pomoc neposkytovat v takové výši, aby pokryla celou vzniklou škodu, ale jen její část. V souladu s kategorickým požadavkem zakotveným v článku 4 Evropské úmluvy o odškodňování obětí násilných trestných činů se v odstavci 1 taxativně vypočítávají složky náhrady škody, které jsou v této souvislosti významné.

Jestliže o náhradě škody již bylo rozhodnuto rozsudkem (ať již v občanskoprávním nebo v trestním - adhézním řízení), je určení výše škody pro postup podle tohoto zákona závazný. Je nadbytečné, aby se tyto skutečnosti staly předmětem opětovného prošetřování.

Pokud oběť požádá o poskytnutí pomoci a ta jí je poskytnuta, není vyloučeno, že dodatečně se celková výše škody i její jednotlivé složky uvedené v odstavci 1 podstatně zvýší ve srovnání se stavem, který existoval v době posuzování žádosti (např. proto, že oběť je i nadále v pracovní neschopnosti, nebo teprve v této době bylo vyčísleno ztížení společenského uplatnění). Z tohoto důvodu se oběti zakládá právo o poskytnutí pomoci žádat opětovně. Částka dříve ve formě pomoci vyplacená se do plnění poskytnutého v závislosti na dodatečně zjištěné škodě započte.

Oběti trestné činnosti by mělo být poskytnuto plnění jen v určitém rozsahu, neboť není jeho smyslem fakticky kompenzovat celou vzniklou škodu. Stát by měl poskytovat jen takové plnění, které může přispět k významnějšímu zlepšení sociálního postavení oběti blížícímu se úrovni, kterou měla předtím, než jí bylo ublíženo na zdraví. Poškozený by měl být i touto cestou motivován k tomu, aby se domáhal svých nároků i na pachateli a aktivně přispěl k objasnění všech rozhodných okolností.

K § 8

V některých případech bude žádoucí s ohledem na konkrétní okolnosti případu a smysl poskytované pomoci plnění poměrně snížit. Kategorické vyloučení nároku v případech uvedených v tomto ustanovení by mohlo vyvolávat nepřiměřené tvrdosti, a proto se připouští, aby stanovení výše pomoci bylo vždy výsledkem posouzení konkrétních okolností každého případu. Hlediska pro posouzení sociální situace se obdobně jako v jiných zákonech přesně nekvantifikují jednak pro jejich proměnlivost, jednak pro složité důkazní situace, které by takový postup při rozhodování o žádosti před ministerstvem vyvolával. Složité prokazování sociální situace by bylo v rozporu s požadavkem rychlosti projednávání žádosti o poskytnutí pomoci, neboť by bylo vždy třeba dokázat, zda majetek oběti dosahuje přesně stanovené hranice.

Pokud oběť bude mít za to, že její sociální situace odůvodňuje poskytnutí pomoci ve vyšší částce než jakou obdržela, má zachováno právo obrátit se v občanskoprávním řízení na soud.

K § 9

Má-li pomoc splnit svůj předpokládaný účel, musí tomuto požadavku odpovídat i způsob projednání žádosti. Orgánem, který by v takových případech vystupoval jménem státu, by mělo být Ministerstvo spravedlnosti, které má věcně k této agendě nejblíže a může využít i zkušeností z odškodňování v rámci rehabilitačního řízení.

Zejména v případech, kdy nebylo zahájeno trestní stíhání, bude s narůstajícím časovým odstupem od spáchání trestného činu obtížné posoudit, zda jsou splněny všechny podmínky pro přiznání pomoci. Proto se i s přihlédnutím ke smyslu pomoci stanoví lhůta, v níž je třeba o poskytnutí pomoci požádat. Obdobně se stanoví lhůta, v níž je Ministerstvo spravedlnosti povinno žádost vyřídit.

Vztahy mezi obětí a státem podle tohoto zákona mají občanskoprávní charakter, a proto ministerstvo vystupující v těchto případech jménem státu nebude o žádosti vydávat rozhodnutí, ale buď požadavek vyjádřený v žádosti akceptuje a pomoc poskytne, nebo žadateli sdělí zákonné důvody, pro které nelze žádost akceptovat.

K § 10

K urychlenému posouzení důvodnosti žádosti je třeba, aby žadatel poskytl všechny údaje a doklady, které má k dispozici a které podle něj důvodnost žádosti prokazují. Vymezení rozsahu povinnosti žadatele sleduje požadavek na rychlé a jednoduché získání potřebných podkladů k posouzení žádosti, aniž by žadatel byl neúměrně zatěžován. Pokud se v rámci prověřování žádosti objeví nutnost zjišťovat určité údaje z trestního spisu, budou zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti pověření vyřizováním žádostí postupovat podle § 11 odst. 1.

V průběhu posuzování žádosti se mohou změnit okolnosti, které vedly k podání žádosti a které mohou mít vliv na posouzení jak samotného poskytnutí pomoci, tak i na určení její výše. Změna bude zpravidla spočívat v tom, že žadatel obdrží byť jen částečnou náhradu škody. V zájmu předcházení dalším sporům v důsledku nesprávně poskytnuté pomoci se zakládá povinnost žadatele na tyto skutečnosti ministerstvo upozornit a předejít tak vzniku takového stavu.

K § 11

Pokud k žádosti nebudou připojeny všechny potřebné písemnosti, na jejichž základě by bylo možné učinit bezpečný závěr o její oprávněnosti, bude nutné některé údaje ověřit nahlédnutím do trestního spisu nebo vyžádáním zprávy od orgánů činných v trestním řízení. Proto se tato možnost v zákoně výslovně upravuje.

K § 12

Pomoc má sloužit ke zlepšení sociální situace oběti trestné činnosti, nikoliv zvýhodňovat některý ze subjektů vztahu pachatel - oběť. Proto se zakládá povinnost oběti odvést státu v rozsahu poskytnutého plnění to, co obdržela na náhradě škody. Tato povinnost není bezvýjimečná - připouští se, aby se v odůvodněných případech Ministerstvo spravedlnosti jménem státu práva na vrácení vyplaceného plnění vzdalo.

K § 13

Vztahy mezi obětí a státem podle tohoto zákona mají občanskoprávní povahu, a proto v případě, kdy tento zákon nemá zvláštní úpravu, se budou řídit občanským zákoníkem.

K § 14

V tomto ustanovení se zakotvuje povinnost všech orgánů činných v trestním řízení, aby v řízení o trestném činu, jehož důsledkem je právě škoda na zdraví, poskytly oběti náležité poučení o podmínkách, za nichž může žádat o poskytnutí pomoci podle tohoto zákona. Uvedená povinnost se neomezuje jen na orgány činné v přípravném řízení, neboť poškozený může podmínky pro podání žádosti o poskytnutí pomoci splnit např. až ve stadiu řízení před soudem.

K § 15

Ustanovení § 312 se doplňuje tak, že obviněný, který se domáhá schválení narovnání a poskytne v této souvislosti na obecně prospěšné účely určitou finanční částku, musí její zákonem stanovenou část věnovat právě na peněžitou pomoc poskytovanou obětem trestné činnosti podle tohoto zákona.

K § 16

Pokud Ministerstvo spravedlnosti žádosti oběti o poskytnutí pomoci byť jen zčásti nevyhoví, může se oběť svého nároku domáhat občanskoprávní žalobou u soudu. V takovém případě je namístě její osobní osvobození od povinnosti platit soudní poplatek.

K § 17

Pomoc poskytovaná podle tohoto zákona představuje specifické plnění, které v závislosti na stanovených okolnostech může mít návratnou povahu. Z úpravy obsažené v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nelze jednoznačně dovodit, zda poskytnutá pomoc podléhá dani z příjmů, nebo zda je od daně osvobozena. Tyto pochybnosti, logicky vyplývající i z toho, že zákon o dani z příjmů navrhované právní úpravě předchází a logicky tedy nemůže právní povahu poskytované pomoci řešit, se navrhuje odstranit výslovným ustanovením, podle kterého je pomoc osvobozena od daně z příjmů. Takové řešení je v souladu se smyslem poskytování pomoci.

K § 18

Datum účinnosti se navrhuje s přihlédnutím k předpokládanému průběhu legislativního procesu. Organizační opatření nutná k tomu, aby ze strany Ministerstva spravedlnosti bylo zajištěno provádění navrhovaného zákona, nevyžadují výrazně delší legisvakanci.

1. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů

Platné znění:

Za peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům se považují částky pro obce a jiné právnické osoby se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní.

Navrhované znění:

(1) Za peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům se považují částky pro obce a jiné právnické osoby se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti.

(2) Z peněžní částky k obecně prospěšným účelům musí obviněný určit nejméně 50% státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, poskytovanou podle zvláštního zákona.

2. Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Platné znění:

(1) Od daně jsou osvobozeny

a) příjmy z prodeje bytů nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty, včetně souvisejících pozemků, pokud je prodávající vlastnil a současně v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje těchto bytů nebo domů, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do dvou let od jejich vyřazení z obchodního majetku,

b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitostí, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitostí, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku,

c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,

d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícího v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem,

e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,

f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 8,

g) přijaté náhrady podle zvláštních předpisů²⁾, příjmy z prodeje nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních předpisů²⁾ a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd,

h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče)⁴²⁾, důchodového pojištění⁴³⁾, státní sociální podpory ⁴⁴⁾, sociálního zabezpečení⁴⁵⁾, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti⁴⁶⁾ a všeobecného zdravotního pojištění⁴⁷⁾ a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vypláceného důchodu (penze), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 120 000 Kč ročně,

ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině,

i) dávky a služby sociální péče, dávky státní sociální podpory a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy,

j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu,

k) stipendia^2a) ze státního rozpočtu, podpory a příspěvky z prostředků nadací a občanských sdružení⁴⁸⁾ včetně nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb ^2b) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9,

l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku převyšujícího jistinu,

m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní (náhradní) služby, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů³⁾,

n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů³⁾,

o) sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků³⁾ a dávky související se skončením služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů,

p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby⁴⁾,

r) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu¹³⁾ nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona ^4a) ,

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních celků, státních fondů a dotace z přidělených grantů na pořízení hmotného investičního majetku²⁰⁾ nebo jeho technického zhodnocení,

u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu použil nebo použije na obstarání bydlení nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal; její přijetí oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo,

v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice,

w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kuponové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu šesti měsíců. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do šesti měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona^13a), a to do pěti let od nabytí těchto cenných papírů,

x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona^19a),

y) hospodářský výsledek (zisk) nebo rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje, plynoucí ze zpeněžení konkursní podstaty^19a),

z) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů^4d),

za) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně⁴⁹⁾ a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení⁵⁰⁾.

(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.

(3) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno. Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval²⁰⁾.

_____________________

²⁾ Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

^2a) Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č.365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád). Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č.67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia.

^2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

³⁾ Např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky.

⁴⁾ Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.

^4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

^4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

¹³⁾ Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku.

^19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

²⁰⁾ Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve Sbírce zákonů.

⁴²⁾ Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. Část šestá zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

⁴³⁾ Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

⁴⁴⁾ Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

⁴⁵⁾ Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁶⁾ Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁷⁾ Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁸⁾ Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

⁴⁹⁾ § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁰⁾ § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhované znění: