Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Společné jmění manželů tvoří

a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,3)

b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

(1) Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

(2) Manželé mohou dále smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti.

(3) Muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně.

(4) Manželé se mohou vůči jiné osobě na smlouvu uvedenou v předcházejících odstavcích odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám.

Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

(1) Majetek, který tvoří společné jmění manželů, užívají a udržují oba manželé společně.

(2) Obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný.

(3) Závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně.

(4) Z právních úkonů týkajících se společného jmění manželů jsou oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně.

K použití majetku ve společném jmění manželů potřebuje manžel při zahájení podnikání souhlas druhého manžela. K dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela nepotřebuje.

§ 147

Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit správu společného jmění odchylně. Stejně mohou upravit správu svého budoucího společného jmění muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství. Ustanovení § 143a odst. 4 platí zde obdobně.

(1) Soud může ze závažných důvodů na návrh některého z manželů zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti.

(2) Na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti.

(3) Je-li podnikatelská činnost, po rozhodnutí soudu podle odstavce 2 vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou; nebyla-li taková smlouva uzavřena, rozdělí se příjmy rovným dílem.

(4) Jestliže o společném jmění manželů bylo rozhodnuto podle odstavce 1 nebo 2, může být rozšířeno do předchozího rozsahu jen rozhodnutím soudu, vydaným na návrh jednoho z manželů.".

5. § 148a se vypouští.

6. § 149 zní:

(1) Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.

(2) Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů, vzniklé za trvání manželství, jsou povinni manželé splnit rovným dílem.

(3) Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.

(4) V případech uvedených v § 143a odst. 1 a § 148 odst. 1 se použijí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.".

7. § 150 zní:

(1) Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

(2) Práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena.

(3) Neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.

(4) Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.".

8. V § 151 se slova "bezpodílové spoluvlastnictví" nahrazují slovy "společné jmění".

9. V § 805 se slova "v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů" nahrazují slovy "ve společném jmění manželů" a slova "bezpodílové spoluvlastnictví" se nahrazují slovy "společné jmění".

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 74 odst. 4 věta první zní:

"K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle § 76a je příslušný okresní soud, který je místně příslušný pro obvod (okres) navrhovatele.".

2. V § 113 se odstavec 1 vypouští a zároveň se zrušuje číslování odstavců.

3. V § 142 odst. 1 větě druhé se slovo "prokurátora" nahrazuje slovy "nejvyššího státního zástupce".

4. V § 176 odst. 1 se slova "o omezení nebo zbavení rodičovských práv" nahrazují slovy "o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti anebo o pozastavení jejího výkonu, o poručenství".

5. § 181 odst. 2 a 3 včetně poznámek č. 37) a 38) znějí:

"(2) Rozhodne-li soud v řízení, jehož účastníky jsou rodiče a dítě, že k osvojení není třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte, ačkoliv jsou jeho zákonnými zástupci,37) nejsou rodiče osvojovaného dítěte účastníky řízení o osvojení.

(3) Rodiče osvojovaného dítěte nejsou účastníky řízení o osvojení, jestliže

a) jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nebo

b) nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, nebo

c) dali souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům.38)

___________________

37) § 68 odst. 1 písm. a) zákona č. 94/1963 Sb., ve znění zákona č. 132/1982 Sb.

38) § 68 odst. 1 písm. b) zákona č. 94/1963 Sb.".

6. § 181 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní:

"(4) Manžel osvojitele není účastníkem řízení, není-li k osvojení třeba jeho souhlasu.".

7. § 238 odst. 2 písm. b) zní:

"b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, určení (popření) otcovství nebo nezrušitelného osvojení.".

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 133/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 74 odst. 2 se poslední věta vypouští.

2. § 75 včetně poznámek č. 64) a 65) zní:

Dítětem se pro účely poskytování sociálně právní ochrany dětí rozumí osoba nezletilá. Každé dítě je oprávněno obracet se ve věcech sociálně právní ochrany dětí na příslušný orgán64) nebo na obec65) a upozorňovat na porušení svých práv a oprávněných zájmů uvedených v § 41 zákona o rodině.

___________________

64) § 19 zákona ČNR 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění nálezu Ústavního soudu České republiky č. 72/1995 Sb.

65) § 15 zákona ČNR č. 114/1988 Sb., ve znění zákona č. 118/1995 Sb.".

Zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 125/1990 Sb., zákona České národní rady č. 210/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona České národní rady č. 459/1990 Sb., zákona České národní rady č. 9/1991 Sb., zákona České národní rady č. 144/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb. a zákona č.../1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 15 odst. 2 písm. a) bod 1 zní:

"1. o výchovných opatřeních podle zvláštního předpisu,9) neučinil-li tak v téže věci soud nebo podle § 19 písm. a) bodu 6 okresní úřad,".

2. V § 15 odst. 2 písm. b) se slovo "nezletilým" nahrazuje slovem "dítětem".

3. V § 15 odst. 2 písm. ch) se za slovo "osvojiteli," vkládá slovo "poručníky,".

4. § 15 odst. 2 písm. i) se čárka na konci nahrazuje tečkou a písmeno j) se vypouští.

5. § 19 písm. a) bod 1 včetně poznámky č. 54) zní:

"1. o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů,54)

___________________

54) § 69 odst. 2 zákona o rodině.".

6. § 19 písm. a) bod 6 zní:

"6. o výchovných opatřeních podle zvláštního předpisu,9) neučinil-li tak v téže věci soud nebo podle § 15 odst. 2 písm. a) bodu 1 obec,".

7. § 19 písm. a) bod 8 včetně poznámky č. 14) zní:

"8. o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů,14)

___________________

14) § 15 odst. 4 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.".

8. § 19 písm. b) včetně poznámek č. 15) a 55) zní:

"b) vykonává funkci poručníka a funkci opatrovníka v případech, kdy byl poručníkem nebo opatrovníkem podle zvláštního předpisu15) ustanoven, a dále činí neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení v případech stanovených zvláštním předpisem,55)

___________________

15) § 37 odst. 2, § 37b, § 79 odst. 4 a § 83 zákona o rodině.

55) § 79 odst. 4 zákona o rodině.".

9. § 19 písm. c) zní:

"c) provádí dohled nad dítětem, pokud byl jím nebo soudem stanoven,16)".

10. § 19 písm. e) včetně poznámek č. 17), 18), 56) až 58) zní:

"e) navrhuje soudu

1. nařízení ústavní výchovy,17)

2. omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, popřípadě pozastavení výkonu rodičovské zodpovědnosti,18)

3. zrušení ústavní výchovy a výchovných opatření uložených soudem,56)

4. pro účely osvojení vydat rozhodnutí o tom, že rodiče soustavně neprojevují o dítě zájem,57)

5. stanovení výživného rodičům, popřípadě jiným fyzických osobám povinným poskytovat výživné dítěti, na dítě svěřené do pěstounské péče,

6. výkon rozhodnutí o povinnosti poskytovat výživné, přešel-li nárok na výživné na stát,58)

___________________

17) § 46 odst. 2 zákona o rodině.

18) § 44 odst. 1 až 4 zákona o rodině.

56) § 42 odst. 1 zákona o rodině.

57) § 68 zákona o rodině.

58) § 7 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., ve znění zákona č. 118/1992 Sb.".

11. V § 19 písm. l) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno m), které včetně poznámky č. 59) zní:

"m) přijímá souhlas rodičů k osvojení podle zvláštního předpisu.59)

___________________

59) § 68a zákona o rodině.".

12. V § 20 se slovo "nezletilé" vypouští.

13. V § 21 písm. a) bod 1 se slova "neučinila-li tak obec," vypouštějí.

14. § 55 včetně poznámky č. 60) zní:

(1) Odkladný účinek nemá odvolání proti rozhodnutí

a) jímž byla dávka sociální péče odňata nebo snížena, nebo jímž byla zastavena její výplata a nebo jímž byla dávka přiznána v menším než požadovaném nebo v právním předpise vymezeném rozsahu,

b) o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů54) a o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů.14)

(2) Rodiče jsou účastníky řízení o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů,54) jen jsou-li jimi v řízení o osvojení podle zvláštního předpisu.60)

___________________

60) § 181 odst. 3 občanského soudního řádu.".

15. § 56 odst. 1 zní:

"(1) Místní příslušnost obcí a okresních úřadů podle § 15 odst. 2 písm. b) až h) a § 19 písm. b) až ch) a j) až m) se řídí místem trvalého pobytu dítěte; nesnese-li řešení otázek výchovy a výživy dítěte odkladu, řídí se místní příslušnost místem, kde se dítě zdržuje.".

16. V § 56 odst. 2 se slovo "nezletilé" vypouští.

17. V § 56a se slova "nezletilého" a "nezletilé" vypouštějí.

18. § 58 písm. a) se slova "vojáka a" a slova "s výjimkou dávek a služeb poskytovaných občanům se změněnou pracovní schopností" vypouštějí.

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb., se mění takto:

V § 24 odst. 6 písm. c) se slova "na nezaopatřené dítě" vypouštějí.

1. Manžel, který přijal před účinností tohoto zákona příjmení druhého manžela, může do 31. prosince 1998 oznámit matričnímu úřadu, že bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí.

2. Věci, které ke dni 1. srpna 1998 tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se stávají součástí společného jmění manželů. Pohledávky a dluhy, které vznikly před 1. srpnem 1998 a které se podle tohoto zákona považují za součást společného jmění manželů, se stávají jeho součástí. Pokud jiné předpisy mluví o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, rozumí se tím společné jmění manželů.

3. Opatrovníci ustanovení podle § 78 zákona o rodině se považují od 1. srpna 1998 za poručníky s právy a povinnostmi zde uvedenými. Pokud jiné předpisy mluví o opatrovnictví a opatrovnících podle § 78 zákona o rodině, rozumí se tím podle povahy věci poručenství a poručníci.

4. Církvemi a náboženskými společnostmi oprávněnými ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o rodině jsou církve a náboženské společnosti, které jsou registrovány podle zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.

5. Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé před 1. srpnem 1998; vznik těchto právních vztahů, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé do 31. července 1998, se však posuzují podle dosavadních předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti 1. srpna 1998.".

Pozměňovací návrhy přednesené ve druhém čtení dne 5. února 1998

B. Poslankyně Anna Röschová

1. Předkládá komplexní pozměňovací návrh, který je obsažen v tisku č. 128/5 (pozměňovací návrh uvedený pod písmenem "A" tisku č. 128/6).

C. Poslanec Andrej Gjurič

1. V bodě 26. § 24a odst. 1 se za větu první vkládá tato věta: "Soud je však povinnen zjistit skutečnou shodu v přání obou manželů.".

2. V bodě 27. § 24b odst. 1 vypustit slova "a jemuž byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma" a slovo "mimořádné".

3. Bod 37. v § 31 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Rodiče dítěte mají stejná práva a povinnosti k dítěti, i když nejsou sezdáni nebo jejich manželství bylo rozvedeno.".

4. Bodě 76. § 70 nově zní:

Soud je povinen zjistit na základě lékařského vyšetření a dalších potřebných vyšetření zdravotní stav osvojitelů, jejich osobnostní dispozice a motivaci k osvojení a posoudit, zda se nepříčí účelům osvojení a s výsledky svého šetření seznámit osvojitele i zákonného zástupce osvojence.".

D. Poslankyně Marie Noveská

1. Vložit nový bod, který zní:

"... V § 58 odst. 1 se na konci odstavce připojuje tato věta: "Narodí-li se dítě do 300 dnů po rozvodu manželství a jiný muž o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, lze otcovství manžela považovat za vyloučené též na základě souhlasného prohlášení matky a tohoto muže. Toto prohlášení musí být učiněno v řízení o popření otcovství.".".

Ostatní body přečíslovat.

2. V čl. II bod 4. § 143 dosavadní text označit jako odstavec 1 a doplnit nový odstavec 2, který zní:

"(2) Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu.".

E. Poslankyně Hana Orgoníková

Bod 86. § 78 zní: