Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

50. § 42 odst. 1 zní:

"(1) Každý je oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče. Na takové chování dětí nebo na vážné porušení práv a povinností rodičů může v zájmu dítěte kdokoli upozornit orgán sociálně právní ochrany dětí, soud nebo jiný oprávněný orgán, který je pak povinen učinit vhodné výchovné opatření.".

51. V § 42 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Tato oznámení jsou důvěrná, a pokud jde o oznámení fyzické osoby, nesmí orgán, který toto oznámení přijal, sdělit zdroj svých informací, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.".

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

52. V § 43 odst. 1 se slova "Národní výbor" nahrazují slovy "Orgán sociálně právní ochrany dětí" a slova "se společenskými organizacemi" se nahrazují slovy "jinými fyzickými a právnickými osobami".

53. V § 43 odst. 2 se slova "společnosti na řádné výchově dětí" nahrazují slovy "na řádné výchově dítěte" a slova "národní výbor" se nahrazují slovy "orgán sociálně právní ochrany dětí".

54. V § 43 odst. 2 písm. a) se slovo "občany" nahrazuje slovem "osoby" a slova ", nebo požádá společenskou organizaci, aby toto opatření vykonala sama" se vypouštějí; v písmenu b) se slova "společenských organizací" nahrazují slovy "občanských sdružení".

55. V § 43 odst. 3 se slova "národní výbor" nahrazují slovy "orgán sociálně právní ochrany dětí".

56. § 44 až 46 znějí:

(1) Brání-li rodiči ve výkonu jeho rodičovské zodpovědnosti závažná překážka a vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud pozastavit výkon rodičovské zodpovědnosti.

(2) Nevykonává-li rodič řádně povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a vyžaduje-li to zájem dítěte, soud jeho rodičovskou zodpovědnost omezí; přitom vždy konkrétně vymezí rozsah práv a povinností, na které se omezení vztahuje.

(3) Zneužívá-li rodič svou rodičovskou zodpovědnost nebo její výkon nebo ji závažným způsobem zanedbává, soud jej rodičovské zodpovědnosti zbaví.

(4) Dopustil-li se rodič úmyslného trestného činu proti svému dítěti či ke spáchání trestného činu své dítě mladší patnácti let použil, popřípadě se dopustil trestného činu jako spolupachatel, návodce či pomocník k trestnému činu spáchaného jeho dítětem, soud vždy posoudí, zda tu nejsou důvody pro zahájení řízení o zbavení rodičovské zodpovědnosti.

(5) Vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti rozhodnutím soudu podle předchozích odstavců nezaniká.

(1) Vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením dítěte souhlasí. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému dítěte.

(2) Dítě je možno svěřit i do společné výchovy manželů. Zemře-li jeden z manželů, zůstává dítě ve výchově druhého manžela. Po rozvodu manželů rozhodne soud o výchově dítěte; do rozhodnutí soudu společná výchova trvá.

(3) Do výchovy jen jednoho manžela je možno dítě svěřit pouze se souhlasem druhého manžela. Tohoto souhlasu není třeba, jestliže druhý z manželů pozbyl způsobilosti k právním úkonům nebo je-li opatření tohoto souhlasu spojeno s překážkou těžko překonatelnou.

(4) Při rozhodnutí o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče vymezí soud rozsah jejich práv a povinností k dítěti.

§ 46

(1) Soud může svěřit dítě do pěstounské péče; podmínky stanoví zvláštní předpis.

(2) Jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit, může soud nařídit ústavní výchovu. Jestliže je to v zájmu nezletilého nutné, může soud nařídit ústavní výchovu i v případě, že jiná výchovná opatření nepředcházela. Z důležitých důvodů může soud prodloužit ústavní výchovu až na jeden rok po dosažení zletilosti.".

57. V § 47 se slova "Národní výbor" nahrazují slovy "Orgán sociálně právní ochrany dětí".

58. § 48 zní:

(1) Je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví dítěte, pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů, jsou pracovníci orgánu sociálně právní ochrany dětí nebo osoby, které byly pověřeny ochranou zájmů dítěte, oprávněny navštívit dítě v prostředí, kde žije, především v bytě, zjistit v jeho bydlišti, škole nebo na pracovišti, zda je o něj náležitě pečováno a vyšetřit výchovné poměry.

(2) Je-li dítě s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost samo schopno vyjádřit svobodně svůj názor a poznatky, je třeba na jeho názor a poznatky vzít zřetel při dalších opatřeních.".

59. § 50 odst. 1 zní:

"(1) Nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu, a nedohodnou-li se o úpravě výchovy a výživy dítěte, může soud i bez návrhu rozhodnout, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.".

60. V hlavě třetí se nadpis "URČENÍ OTCOVSTVÍ" nahrazuje nadpisem "URČENÍ RODIČOVSTVÍ".

61. Pod nadpis hlavy třetí se vkládá nový § 50a, který zní:

"§ 50a

Matkou dítěte je žena, která dítě porodila.".

62. V § 52 odst. 1 se za slovo "rodičů" vkládají tato slova: "učiněným před matričním úřadem nebo soudem".

63. § 52 odst. 2 zní:

"(2) Prohlášení nezletilého rodiče o otcovství musí být učiněno vždy před soudem.".

64. § 54 odst. 1 zní:

"(1) Nedošlo-li k určení otcovství podle předchozích ustanovení, může dítě, matka i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud.".

65. V § 56 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a slova "navrhovatel za řízení" se nahrazují slovy "navrhovatel v průběhu řízení".

66. § 56 se doplňuje novými odstavci 2 a 3, které znějí:

"(2) Zemře-li v průběhu řízení muž, proti kterému návrh na určení otcovství směřuje, pokračuje soud v řízení proti opatrovníkovi, kterého ustanoví soud.

(3) Zemře-li v průběhu řízení muž, který o sobě tvrdil, že je otcem, a nepokračuje-li v řízení dítě nebo matka, soud řízení zastaví.".

67. V § 62 odst. 1 a 2 se slova "generální prokurátor" nahrazují slovy "nejvyšší státní zástupce"; v odstavci 1 se slova "zájem společnosti" nahrazují slovy "zájem dítěte".

68. V § 63 odst. 1 se slova v závorce "§ 32 až 37" nahrazují slovy "32 až 37b".

69. V § 64 odst. 1 se slova "občané, kteří" nahrazují slovy "fyzické osoby, které".

70. V § 67 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:

"(2) K osvojení je třeba souhlasu rodiče, i když je nezletilý.".

71. § 68 zní:

(1) Pokud jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítěte jeho rodiče, není třeba jejich souhlasu, jestliže po dobu nejméně šesti měsíců soustavně neprojevovali opravdový zájem o dítě, zejména tím, že dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i v případě, že rodič je nezletilý.

(3) O splnění podmínky uvedené v odstavci 1 rozhoduje ke dni podání návrhu orgánem sociálně právní ochrany dětí jako opatrovníkem dítěte, popřípadě rodičem dítěte, soud.".

72. Za § 68 se vkládají nové § 68a a 68b, které znějí:

Souhlasu rodičů, kteří jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítěte, není dále třeba, jestliže rodiče dají souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům. Souhlas předem musí být dán osobně přítomným rodičem písemně před soudem nebo před příslušným orgánem sociálně právní ochrany dětí. Souhlas může být dán rodičem nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Odvolat souhlas lze toliko do doby, než je dítě umístěno na základě rozhodnutí do péče budoucích osvojitelů.

V případech uvedených v § 68 odst. 1 a § 68a je třeba k osvojení souhlasu opatrovníka, který byl osvojovanému dítěti ustanoven v řízení o osvojení.".

73. § 69 odst. 2 zní:

"(2) O svěření dítěte, které je v ústavu z rozhodnutí soudu nebo z vůle rodičů, do péče budoucích osvojitelů, rozhodne orgán sociálně právní ochrany dětí; ustanovení § 67 až 68b platí obdobně.".

74. § 69 se doplňuje novými odstavci 3 a 4, které znějí:

"(3) Rozhodne-li se pěstoun osvojit dítě svěřené mu do pěstounské péče, nevyžaduje se, aby před rozhodnutím soudu o osvojení bylo dítě nejméně po dobu tří měsíců v péči pěstouna na jeho náklad, pokud pěstounská péče trvala alespoň po tuto dobu.

(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně v případech, kdy se rozhodne osvojit dítě svěřené mu do výchovy jiná fyzická osoba než rodič podle § 45, a v případech, kdy se rozhodne osvojit dítě poručník, který o ně osobně pečuje.".

75. Za § 69 se vkládá nový § 69a, který zní:

Před rozhodnutím poučí soud osvojitele o účelu, obsahu i důsledcích osvojení.".

76. § 70 zní:

Soud je povinen zjistit na základě lékařského vyšetření zdravotní stav osvojitelů a posoudit, zda se jejich zdravotní stav nepříčí účelu osvojení. Je povinen zjistit zdravotní stav osvojence a s výsledky svého zjištění seznámit osvojitele i zákonného zástupce osvojence.".

77. Za § 70 se vkládá nový § 70a, který zní:

Dítě nemůže být osvojeno, dokud rozhodnutí soudu v řízení o určení otcovství zahájeném na návrh muže, který o sobě tvrdí, že je otcem osvojovaného dítěte, nenabude právní moci.".

78. V § 71 se dosavadní text označuje jako odstavec 1, na konci se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: "to platí i v případě, že osvojitelem je manžel matky osvojence.".

79. § 71 se doplňuje novým odstavcem 2, který zní:

"(2) Soud může na návrh osvojitelů (osvojitele) změnit jméno osvojence.".

80. V § 72 odst. 1 věta druhá se za slovo "opatrovníka" vkládají slova ", popřípadě poručníka".

81. V § 73 se odstavec 2 vypouští. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

82. V § 73 nově označeném odstavci 2 se třetí věta vypouští.

83. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který zní:

Osvojenec může být opětovně osvojen jen v případě, že je osvojován manželem osvojitele nebo osvojitel zemřel a nebo dřívější osvojení bylo zrušeno.".

84. V § 74 odst. 2 se na konci první věty vypouští tečka a připojují se tato slova: "a nebo pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte.".

85. V hlavě páté se nadpis "VÝCHOVA A ZASTUPOVÁNÍ NEZLETILÉHO, JEHOŽ RODIČE NEMOHOU SVÁ PRÁVA A POVINNOSTI VYKONÁVAT" nahrazuje nadpisem "PORUČENSTVÍ A OPATROVNICTVÍ".

86. § 78 včetně nadpisu zní:

Jestliže oba rodiče nezletilého dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovských práv a nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, ustanoví soud poručníka, který bude nezletilého vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek místo jeho rodičů.".

87. § 79 zní:

(1) Není-li to v rozporu se zájmy dítěte, ustanoví soud poručníkem především toho, koho doporučili rodiče. Nebyl-li nikdo takto doporučen, ustanoví soud poručníkem někoho z příbuzných a nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jinou fyzickou osobu, která splňuje stanovené podmínky.

(2) Poručníky nezletilého dítěte mohou být ustanoveni i manželé.

(3) Nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně právní ochrany dětí.

(4) Dokud není dítěti ustanoven poručník nebo dokud se ustanovený poručník neujme své funkce, činí neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení orgán sociálně právní ochrany dětí.".

88. § 80 až 82 znějí:

(1) Poručník odpovídá soudu za řádné plnění této funkce a podléhá jeho pravidelnému dozoru. Zejména je povinen podávat soudu zprávy o osobě poručence a účty ze správy jeho jmění. Soud však může poručníka zprostit povinnosti podávat podrobné vyúčtování, nepřesahují-li výnosy jmění pravděpodobné náklady na výchovu a výživu poručence.

(2) Je-li správa jmění poručence spojena se značnou námahou, může soud poručníkovi na jeho žádost přiznat z tohoto jmění přiměřenou odměnu ročně a nebo při skončení správy.

(3) Poručník je povinen nejdéle do dvou měsíců po skončení svého poručenství předložit soudu závěrečný účet ze správy jmění poručence. Této povinnosti může soud poručníka zprostit.

(4) Jakékoli rozhodnutí poručníka v podstatné věci týkající se dítěte vyžaduje schválení soudem.

(5) Ustanovení § 37b zde platí obdobně.

Na vztahy poručníka (poručníků) a dítěte se přiměřeně vztahují ustanovení o právech a povinnostech rodičů a dětí. Funkce poručníka nezakládá vyživovací povinnost k dítěti.

(1) Soud zprostí poručníka poručenství na jeho návrh.

(2) Soud poručníka odvolá, jestliže se stane pro výkon funkce poručníka nezpůsobilý nebo porušuje své povinnosti.

(3) V případě rozvodu manželů, kteří byli ustanoveni do funkce poručníků, soud vždy posoudí, zda je v zájmu dítěte, aby tuto funkci vykonávali nadále oba rozvedení manželé. V opačném případě jednoho z nich poručenství zprostí.".

89. § 83 včetně nadpisu zní:

(1) Vedle případu střetu zájmů zákonných zástupců a dětí nebo mezi dětmi týchž rodičů navzájem (§ 37 odst. 1), ohrožení majetkových zájmů dítěte (§ 37b), omezení rodičovské zodpovědnosti (§ 44 odst. 2) a řízení o osvojení (§ 68b), ustanoví soud opatrovníka též v případech, kdy je to v zájmu dítěte z jiných důvodů třeba.

(2) V takových případech lze ustanovit opatrovníkem i orgán sociálně právní ochrany dětí.".

90. § 85 odst. 2 zní:

"(2) Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů.".

91. Za § 85 se vkládají nové § 85a a 85b, které včetně poznámek č. 8) a 9) znějí:

(1) Rodič, který má příjmy z jiné než závislé činnosti podléhající dani z příjmů,8) je povinen soudu prokázat své příjmy, předložit podklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů a umožnit soudu zjistit i další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle zvláštních předpisů. Nesplní-li rodič tuto povinnost, má se za to, že jeho průměrný měsíční příjem činí patnáctinásobek částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb tohoto rodiče podle zákona o životním minimu.9)

(2) Tam, kde to majetkové poměry povinného rodiče připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor zabezpečujících zejména přípravu na budoucí povolání.

Soud může v případech zvláštního zřetele hodných rozhodnout o povinnosti složit peněžní částku k zajištění výživného splatného v budoucnosti. Učiní přitom opatření zaručující pravidelnou výplatu měsíčních splátek odpovídajících stanovenému výživnému.

___________________

8) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.".

92. § 87 odst. 2 zní:

"(2) Každé dítě plní tuto vyživovací povinnost takovým dílem, jaký odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměrů k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních dětí.".

93. § 88 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:

"(3) Stanoví-li soud výživné pro nezletilé dítě, platí ustanovení § 85a obdobně.".

94. § 89 zní:

Je-li několik povinných, kteří jsou příbuzní v témže stupni, plní každý z nich vyživovací povinnost takovým dílem, jaký odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměrů k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních.".

95. V hlavě čtvrté se nadpis "PŘÍSPĚVEK NA VÝŽIVU ROZVEDENÉHO MANŽELA" nahrazuje nadpisem "VÝŽIVNÉ ROZVEDENÉHO MANŽELA".

96. V § 92 odst. 1 věta první se za slovem "schopností" spojka "a" nahrazuje čárkou a za slovo "možností" se vkládají tato slova: "a majetkových poměrů".

97. § 93 zní:

(1) Soud může rozvedenému manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu jako je vyživovací povinnost mezi manžely podle § 91 odst. 2.

(2) Výživné podle odstavce 1 lze přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu.".

98. V § 94 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:

"(2) Právo na výživné zanikne též poskytnutím jednorázové částky na základě písemné smlouvy.".

99. V § 95 odst. 1 se slova "jednoho roku" nahrazují slovy "dvou let".

100. V § 95 odst. 2 se slova "dvacetišesti týdnů" nahrazují slovy ", po níž by zaměstnankyni podle zvláštního předpisu náležela mateřská dovolená,10)".

Poznámka č. 10) zní:

___________________

"10) § 157 odst. 1 a § 158 zákoníku práce.".

101. V § 95 odst. 3 se slova "odstavců 1 a 2" nahrazují slovy "odstavce 1".

102. § 96 odst. 1 zní:

"(1) Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.".

103. V § 96 odst. 2 se slova "se zásadami morálky socialistické společnosti" nahrazují slovy "s dobrými mravy".

104. V § 97 odst. 1 se za slovo "částkách," vkládají tato slova: "s výjimkou případů podle § 94 odst. 2 a § 97 odst. 2,".

105. V § 97 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) U výživného pro dítě může soud v případech hodných zvláštního zřetele rozhodnout o povinnosti složit peněžní částku pro výživné splatné v budoucnosti. Učiní přitom příslušná opatření zaručující pravidelnou výplatu měsíčních splátek odpovídajících stanovenému výživnému.".

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

106. § 100 se vypouští.

107. § 101 včetně poznámky č. 11) zní:

Kdo zcela nebo zčásti splnil za jiného vyživovací povinnost, je oprávněn na něm požadovat úhradu tohoto plnění. To platí i tehdy, jestliže příspěvek na výživu v zájmu oprávněného poskytne orgán stanovený zvláštním předpisem.11)

___________________

11) § 5 zákona ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.".

108. V § 102 se slova "národní výbor" nahrazují slovy "orgán stanovený zvláštním předpisem11)".

109. § 105 zní:

(1) Úprava společného jmění manželů a společného nájmu je stanovena v § 143 až 151 a § 703 až 709 občanského zákoníku.

(2) Pro účely ustanovení § 706 odst. 1 občanského zákoníku se děti svěřené do výchovy jiné fyzické osoby (§ 45) a děti, o které osobně pečuje jejich poručník (§ 78), považují za děti vlastní.".

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 40a věta první se slova "§ 145 odst. 1" nahrazují slovy "§ 145 odst. 2".

2. Nad § 136 se nadpis "Spoluvlastnictví" nahrazuje nadpisem "Spoluvlastnictví a společné jmění".

3. § 136 odst. 2 zní:

"(2) Spoluvlastnictví je podílové. Společné jmění může vzniknout jen mezi manžely.".

4. § 143 až 148 včetně nadpisu znějí: