4. Podíl dovozu na HDP a na průmyslové
výrobě
V případě průmyslu vyjadřuje
tento podíl poměr dovozu průmyslových
výrobků k objemu průmyslové výroby,
nevyjadřuje dovoz pro toto odvětví.
Informace o dovozní náročnosti nejsou k dispozici.
V roce 1994 obnovený růst dosud nenasycené
domácí poptávky, podporovaný oživením
průmyslové výroby, v otevřené
české ekonomice stimuloval růst její
dovozní náročnosti. Dovozní náročnost
HDP (podíl dovozu zboží a služeb na
HDP v b. c.) po poklesu v roce 1994 v dalších obdobích
roste.
HDP | 54,5 | 52,9 | 56,3 | 62,9 | 63,1 |
Průmyslová výroba celkem | 37,5 | 40,4 | 43,4 | 51,3 | 49,2 |
z toho | |||||
- dobývání nerostných surovin | 71,4 | 75,3 | 96,3 | 94,9 | 102,7 |
- zpracovatelský průmysl | 45,2 | 50,0 | 58,9 | 70,2 | 68,1 |
- výroba a rozvod el. a plynu | 0,2 | 0,9 | 1,6 | 1,8 | 2,2 |
Pramen: ČSÚ, MPO
Pozn.: Podíl dovozu vyšší než 100
znamená, že dovoz produktů tohoto odvětví
je vyšší než domácí výroba
tohoto odvětví.
*/ Údaje za 1. pololetí 1995 a 1996 nejsou srovnatelné
s předchozími lety, dovoz v metodice roku 1996 je
např. vyšší o hodnotu zboží
dovezeného v rámci aktivního zušlechťovacího
styku.
Tempa růstu dovozů zboží v letech
1994 - 1995 dosahovala daleko vyšších hodnot
než činily přírůstky průmyslové
výroby a podíl dovozu na průmyslové
výrobě se zvyšoval. Tato tendence se zastavila
v 1. pololetí 1996, kdy se proti stejnému
období předchozího roku začal projevovat
trend snižování podílu dovozu na
průmyslové výrobě (klesl o 2,1
bodu). Dynamika průmyslové výroby je v 1.
pololetí 1996 vyšší než růst
dovozů zboží.
Zrcadlově k vývoji podílu dovozu na průmyslové
výrobě se pohybovalo krytí domácí
poptávky z tuzemské výroby. Toto krytí
v letech 1993 - 1995 klesalo (z 61,9% v roce 1993 na 59,7% v roce
1995). V roce 1996 dochází k obratu, více
se prosazují výrobky českých výrobců
na domácím trhu (tuzemské krytí domácí
poptávky se v 1. pololetí meziročně
zvýšilo o 2, 5 procentního bodu).
Podrobněji je vývoj podílu
dovozu na průmyslové výrobě a krytí
domácí poptávky tuzemskou výrobou
dokumentováno v příloze.
5. Struktura dovozu
Ve struktuře dovozu podle tří základních
kategorií jeho užití, definovaných MPO
a sledovaných od roku 1993, si udržují poměrně
stabilní podíl (s mírným růstem
v 1. pololetí 1996) dovozy pro investice, zatímco
podíl dovozu zboží pro osobní spotřebu
od roku 1994 klesá a naopak roste podíl zboží
pro výrobní spotřebu.
Osobní spotřeba | 23,8 | 25,8 | 24,5 | 23,0 | 22,5 |
Investice | 32,0 | 31,4 | 31,4 | 31,4 | 31,8 |
Výrobní spotřeba | 44,2 | 42,8 | 44,1 | 45,6 | 45,7 |
Pramen: ČSÚ, MPO
Pozn.: Rozdělení dovozu podle směru užití
vychází z podrobné až 5místné
nomenklatury SITC. Investice v tomto členění
zahrnují vybrané položky tříd
0, 6, 7 a 8.
Od roku 1994 se meziroční růst hrubého
fixního kapitálu v ekonomice pohybuje kolem 16 -
17% a jeho podíl představuje zhruba třetinu
HDP. V průmyslu docházelo v letech 1992 až
1995 k fyzickému růstu hmotných investic,
přitom v prvních dvou letech se průmyslová
výroba ještě snižovala. Rychlejší
dynamiku růstu měly investice do strojů a
zařízení. Podíl průmyslu se
na celkových investicích postupně snižoval
ze 44% v roce 1993 na 35% v roce 1996 (v běžných
cenách). Přitom podíl průmyslu na
tvorbě HDP klesl z 37% v roce 1993 na 34,8% v roce 1995.
Po přechodném snížení podílu
investic do energetiky v roce 1993 se v dalších dvou
letech investice do tohoto odvětví výrazně
zvýšily (v souvislosti s výstavbou jaderné
elektrárny Temelín a ekologickými investicemi).
V roce 1996 celkové investice do energetiky stagnují,
investice do strojů a zařízení v tomto
odvětví poklesly.
Do zpracovatelského průmyslu se investice meziročně
snížily v roce 1995, v ostatních letech od
roku 1992 výrazně rostou, včetně 1.
pololetí 1996. V uvedeném období přesahovala
dynamika růstu strojních investic 20ti procentní
meziroční růst (s výjimkou roku 1995,
kdy poklesly o více než 13%).
Podstatnou část dovozů pro investice (cca
89%) tvoří dovozy strojů a zařízení
zařazené do skupiny SITC 7. Přitom zhruba
čtvrtina dovozu skupiny SITC 7 nemá investiční
povahu a představuje dovozy zejména pro osobní
spotřebu. V předchozích šesti letech
růst dovozu strojů a přepravních zařízení,
s výjimkou roku 1993 a 1994, předstihoval dynamiku
růstu celkového dovozu a tento trend pokračuje
i v roce 1996.
Zatímco v roce 1995 měl největší
růst dovoz strojů a zařízení
k výrobě energie (s 4% podílem na skupině),
v roce 1996 se dovoz těchto strojů zpomalil. Při
zhruba 20% růstu dovozu celé skupiny v 1. pololetí
1996 nejrychlejší, více než 30% růst,
dosahuje dovoz zařízení k telekomunikaci,
záznamu a reprodukci dat, dále elektrických
zařízení, přístrojů
a spotřebičů a silničních vozidel.
Dovoz pro zpracovatelský průmysl, který vzrostl
v 1. pololetí 1996 o 13% se podílí na skupině
více než jednou třetinou. Přitom dovoz
výrobků HI-TECH se v 1. pololetí 1996 podílel
na celkovém dovozu 11,3% (dle metodiky OECD) při
jeho meziročním poklesu o 1 procentní bod
a současně nejnižším podílu
od roku 1993.
Dovozy pro výrobní spotřebu představují
43 - 46% celkového dovozu a jejich podíl roste.
V průmyslových podnicích má výrobní
spotřeba rychlejší růst než celkové
výkony od roku 1993.
Ve struktuře podle klasifikace ekonomických činností
nadprůměrný růst výrobní
spotřeby vykazuje od roku 1995 především
výroba dopravních prostředků, elektrických
a optických přístrojů, výroba
strojů a zařízení, což souvisí
s nadprůměrným růstem výkonů
v uvedených odvětvích. Tato tři odvětví
se podílejí na celkové výrobní
spotřebě zpracovatelského průmyslu
více než čtvrtinou, dalších téměř
19% představuje podíl výroby kovů
a kovodělných výrobků a 17% průmysl
potravin a pochutin.
Ve zbožové struktuře dovozu podle skupin SITC
patří do výrobní spotřeby především
suroviny a polotovary (skupiny 2, 3, 6), které si udržují
stabilní podíl (od roku 1993 je to kolem 1/3 celkových
dovozů). Při rychlejším růstu
dovozu než průmyslové výroby náročnost
na suroviny a polotovary z dovozu rostla, v roce 1996 se tento
trend v důsledku mírně rychlejšího
růstu výroby než dovozu (obojí v běžných
cenách) zastavil.
Podíly v % | ||||||
0, 1, 4 | potraviny, nápoje, tabák, oleje a tuky | 7,5 | 7,7 | 7,7 | 6,9 | 7,2 |
2, 3 | suroviny, paliva | 24,7 | 16,1 | 14,4 | 12,8 | 12,2 |
5 | chemikálie | 9,1 | 12,1 | 13,2 | 12,4 | 11,8 |
6 | tržní výrobky tříděné (polotovary) | 11,1 | 15,9 | 17,9 | 20,1 | 19,8 |
7 | stroje a přepravní zařízení | 30,8 | 36,1 | 35,6 | 36,3 | 38,0 |
8, 9 | různé průmyslové výrobky | 16,8 | 12,1 | 11,1 | 11,5 | 11,0 |
Pramen: MPO
6. Regresní analýza vztahů vývozu,
dovozu a průmyslové výroby
Regresní analýza závislosti vývoje
celkového dovozu a vývozu na průmyslové
výrobě, která vychází z údajů
o meziročních tempech těchto veličin
v jednotlivých měsících od počátku
roku 1994 až do konce září 1996 (ve
stálých cenách) a byla propočtena
MPO, ukázala statisticky významnou závislost
temp růstu průmyslové výroby na tempech
růstu dovozu a vývozu. V celém sledovaném
období je zvýšení průmyslové
výroby o 1% spojeno se zvýšením celkového
dovozu zboží o 0,63% a zvýšením
celkového vývozu zboží o 0,53% a
tento předstih dovozu před vývozem dokumentuje
růst deficitu obchodní bilance.
7. Závěry
- Oživení ekonomiky, investiční boom
i proces restrukturalizace vyvolal silný růst domácí
poptávky, která nemůže být okamžitě
uspokojena rostoucí domácí produkcí
a ekonomika proto silně "nasává"
dovozy.
- V důsledku silné domácí poptávky
část produkce, která by mohla být
vyvezena, zůstává na domácím
trhu. Tento trend je podporován oslabováním
jak cenové tak celkové konkurenceschopnosti českého
zboží na zahraničních trzích
(domácí ceny rostou rychleji než ceny zahraniční),
i stavem konjunktury u našich hlavních obchodních
partnerů. Krytí domácí poptávky
domácí výrobou se po poklesech v předchozích
letech začalo v roce 1996 zvyšovat.
- Reálné zhodnocování devizového
kurzu koruny působí retardačně na
vývozní aktivity.
- Rozdíl mezi podílem dovozu na průmyslové
výrobě a podílem vývozu na průmyslové
výrobě se od roku 1993 průběžně
zvyšuje.
Příloha k analýze souvislostí
mezi růstem průmyslu a obchodním schodkem
Ve vývoji průmyslové výroby
došlo v roce 1994 k obratu, když se po předchozích
výrazných poklesech vrátila k růstovým
trendům. V roce 1995 dynamika růstu výroby
dosáhla meziročně 108,7% a tento trend pokračuje
i v roce 1996. Podobné tendence se projevují u produktivity
práce, která od roku 1994 vykazuje ještě
vyšší dynamiku růstu než výroba.
Na rozdíl od průmyslové výroby, vývoz
začal svoji vysokou dynamiku postupně ztrácet,
a za 9 měsíců 1996 skončil na meziročním
přírůstku 5,9% (v běžných
cenách). Vývoj vývozu se promítl do
exportní výkonnosti, která od roku
1993 stále klesá.
Rok 1993 byl posledním rokem s kladným výsledkem
obchodní bilance, v následujícím
období tempa růstu dovozu značně přesahovala
dynamiku vývozu. Růst dovozu akceleroval v roce
1995 a vyšší dynamika dovozu než vývozu
pokračuje i v roce 1996. Ztráta dynamiky dovozu
je sice výrazná, zhruba poloviční,
ale tempa růstu vývozu po slibném vývoji
na počátku roku 1996 také stále klesají.
O vývoji průmyslové produkce, produktivitě
i uplatnění na vnitřním a zahraničním
trhu podává přehled následující
tabulka:
Průmyslová produkce celkem (s. c., meziroční index) | 94,7 | 102,1 | 108,7 | 107,7 | 108,2 | |
Výroba zboží (100 a více prac., s. c., meziroční index) | 92,6 [Organizace s 25 a více pracovníky] | 99,9 [Organizace s 25 a více pracovníky] | 107,1 | 105,1 | 106,2 | |
Prod. práce (s. c., mezir. index) | 98,8 [Organizace s 25 a více pracovníky] | 105,1 [Organizace s 25 a více pracovníky] | 110,7 | 108,7 | 109,7 | |
Průmyslová produkce celkem (b. c., mld. Kč) | 950,7 | 1019,2 | 1222,0 | 594,9 | 680,0 | 114,3 |
Vývoz (b. c., mld. Kč) | 369,6 | 390,6 | 437,0 | 267,6 | 284,9 | 106,5 |
Dovoz (b. c., mld. Kč) | 356,9 | 411,9 | 530,5 | 305,2 | 334,5 | 109,6 |
Obchodní saldo (mld. Kč) | +12,7 | -21,3 | -93,5 | -37,6 | -49,6 | 131,9 |
Domácí poptávka (mld. Kč) | 937,7 | 1040,5 | 1315,5 | 633,2 | 729,6 | 115,4 |
Tuzemský podíl krytí domácí poptávky (%) | 61,9 | 60,4 | 59,7 | 51,7 | 54,2 | |
Exportní výkonnost (%) | 38,9 | 38,3 | 35,8 | 45,0 | 41,9 |
Pramen: MPO, ČSÚ
Pozn.: Rok 1996 je u zahraničního obchodu uveden
v metodice tohoto roku, která se liší od předchozích
let hlavně tím, že je do hodnoty vývozu
a dovozu započtena navíc hodnota zboží
dováženého a vyváženého
v rámci aktivního a pasivního zušlechťovacího
styku.
Vysoký růst domácí poptávky
byl saturován jednak rostoucí domácí
nabídkou, jednak stále se zvyšujícími
dovozy, které jsou navíc zvýhodňovány
reálným zhodnocováním kurzu koruny.
Po předchozích poklesech podílu krytí
domácí poptávky tuzemskými výrobci,
došlo v roce 1996 k obratu a domácí zboží
se začíná více prosazovat na domácím
trhu.
Pokud se týká vývoje v hlavních
odvětvích, pak situace je následující:
(u dovozů pro jednotlivá odvětví
je nutno upozornit, že představují dovozy výrobků
daného odvětví a nikoliv pro potřeby
tohoto odvětví)
Hutnictví a zpracování kovů
- v roce 1993 se zastavil pokles výroby, od roku
1994 došlo k jejímu oživení, s tím,
že dynamika výroby se v 1. pololetí 1996 zpomalila;
obdobná tendence se projevila i u produktivity práce,
která však po předchozích růstech
v 1. pololetí 1996 vykazuje stagnaci
- saldo zahraničního obchodu vysoce aktivní,
exportní výkonnost však postupně od
roku 1993 klesá, po předchozí stagnaci prodeje
na vnitřním trhu letošní tuzemský
podíl krytí domácí poptávky
vzrostl (činí cca 56%)
- podíl dovozu na průmyslové výrobě
odvětví do roku 1995 stoupal (od 26% v průměru
o 2 body ročně), v 1. pololetí 1996 se mírně
snížil
Chemický průmysl
- v roce 1996 pokračuje v dynamickém růstu
výroby i exportu (vyšší růst
v roce 1996 je vývoj částečně
ovlivněn vydělením rafinérií
do samostatného hospodářského subjektu),
přírůstek produktivity práce je o
cca 2 body rychlejší než růst výroby
- saldo zahraničního obchodu pasivní,
postupně narůstá vlivem vysokých dovozů
léčiv a výrobků z plastů, exportní
výkonnost se v roce 1996 snížila, tuzemský
podíl krytí domácí poptávky
do roku 1995 klesal, v 1. pololetí 1996 se změnil
v růst
- podíl dovozu na průmyslové výrobě
odvětví do roku 1995 rychle stoupl (z téměř
62% v roce 1993 na 74% v roce 1995), v 1. pololetí 1996
výrazně meziročně poklesl, a to o
více jak 7 bodů
Lehký průmysl
- po stagnaci výroby v předchozích
třech letech se v roce 1996 projevil pokles výroby
v důsledku přetrvávající recese
odvětví textilního, oděvního
a kožedělného průmyslu v Evropě,
malé adaptability na požadavky trhu a nízké
konkurenceschopnosti českých výrobců,
produktivita práce zaznamenává stálý
růst
- saldo zahraničního obchodu je aktivní,
od roku 1994 klesá, v roce 1996 v důsledku poklesu
exportu a vysokého růstu dovozu; exportní
výkonnost se od roku 1994 snižuje, po předchozích
mírných poklesech podílu krytí domácí
poptávky v roce 1996 došlo k jeho mírnému
růstu.
- podíl dovozu na průmyslové výrobě
odvětví roste, jeho dynamika se stále zvyšuje
Dřevozpracující, papírenský
a polygrafický průmysl
- trend vysoké dynamiky výroby se v 1. pololetí
roku 1996 změnil v pokles v důsledku krize na trhu
buničiny a nízké poptávky po dřevě,
papíru a druhotných surovinách; tato změna
ve vývoji je částečně kompenzována
vysokým růstem produkce nábytku, hraček,
psacích a kancelářských potřeb,
produktivita práce v roce 1996 poklesla
- saldo zahraničního obchodu stále výrazně
aktivní, exportní výkonnost vykazuje
mírně rostoucí tendenci, podíl tuzemského
krytí domácí poptávky v důsledku
růstu dovozů postupně klesá
- podíl dovozu na průmyslové výrobě
odvětví od roku 1995 zrychlil dynamiku růstu
(z 32% v roce 1993 na 43% v 1. pololetí 1996)
Průmysl skla a jemné keramiky
- růst výroby, dosahovaný v letech
1993 - 1995, se zastavil, v roce 1996 došlo k poklesu v odvětví
těžby kameniva a surovin vlivem nepříznivých
klimatických podmínek
- saldo zahraničního obchodu stále vysoce
aktivní, po poklesu v roce 1995 exportní výkonnost
v 1. pololetí 1996 opět vzrostla; odvětví
je schopno produkovat vysokou kvalitu v konkurenceschopných
cenách a jeho výhodou je převažující
tuzemská surovinová základna; vlivem růstu
dovozu stále klesá tuzemský podíl
krytí domácí poptávky
- podíl dovozu na průmyslové výrobě
odvětví je ve srovnání s ostatními
obory nízký, jeho stabilní roční
růst (ze 16% v roce 1993 na 29% v 1. pololetí 1996)
se v 1. pololetí roku 1996 zpomalil
Všeobecné strojírenství
- pokles výroby se v roce 1994 zastavil, od roku
1995, kdy výroba přesáhla úroveň
roku 1993, mírně stoupá (růst výroby
je omezován subjektivními faktory, jako např.
nízká úroveň produktivity práce,
inovací, organizace a řízení); nárůst
produktivity práce, dosahovaný od roku 1994, je
spjat především s poklesem zaměstnanosti
- saldo zahraničního obchodu vysoce pasivní,
odvětví nevyužívá prostor pro
uplatnění na domácím a zahraničních
trzích, exportní výkonnost vzrostla, zvýšení
v 1. pololetí roku 1996 je ovlivněno novou metodikou
(zahrnuty reexporty); oborem s výrazným nárůstem
exportu jsou obráběcí stroje, u nichž
podíl na světovém vývozu dosáhl
1%; nízký podíl tuzemského krytí
domácí poptávky dále klesá,
zřejmě se zde projevuje poměrně stabilní
obsazení českého trhu dovozci a malá
ochota tuzemských odběratelů ke změně
obchodního partnera, tuzemský podíl krytí
domácí poptávky klesá od roku 1995
- podíl dovozu na průmyslové výrobě
odvětví je vysoký (117,3% v 1. pololetí
roku 1996), v roce 1995 úroveň dovozu předstihla
objem výroby, v 1. pololetí 1996 ještě
dovozní náročnost roste, ale již s velmi
nízkou dynamikou
Elektrotechnický průmysl
- po obnovení růstu produkce v roce 1993,
se tempo růstu výrazně zrychlilo v roce 1995
a je určováno hlavně vývojem domácí
poptávky v resortech spojů, energetiky, zdravotnictví
a dopravy
- saldo zahraničního obchodu vysoce pasivní,
meziročně výrazně rostlo až do
roku 1995, v 1. pololetí 1996 se pasivum zmírnilo;
charakteristickým rysem tohoto odvětví je
vysoká exportně-importní otevřenost,
mezinárodní dělba práce a subdodavatelský
charakter, což způsobuje, že exportní
výkonnost odvětví stále klesá,
tuzemský podíl krytí domácí
poptávky stoupá.
- podíl dovozu na průmyslové výrobě
odvětví je vysoký, v 1. pololetí 1996
vykazuje meziroční pokles
Dopravní strojírenství
- po poklesu výroby v předcházejících
letech došlo v roce 1995 k růstu, patrnému
zvláště v agregaci dopravních zařízení
a objem výroby podstatně převýšil
úroveň roku 1993; v 1. pololetí 1996 vysoká
dynamika růstu dále pokračuje, produktivita
práce výrazně roste
- saldo zahraničního obchodu stále aktivní,
výrazně však klesalo (do roku 1995, kdy se
snížilo téměř na polovinu proti
roku 1994, v 1. pololetí roku 1996 se opět zlepšilo),
při poklesu exportní výkonnosti v posledních
dvou letech krytí domácí poptávky
tuzemskou výrobou také klesá
- podíl dovozu na průmyslové výrobě
odvětví plynule výrazně narůstá
Doplněk sněmovního tisku 116 vypracovaný
na základě usnesení hospodářského
výboru č. 53 ze dne 6. března 1997
Ministerstvo průmyslu a obchodu | Konkretizace koncepce proexportní politiky vlády |
Usnesením č. 1 z 8. ledna 1997 schválila
vláda svoji koncepci proexportní politiky a předložila
ji v souladu s jejím usnesením č. 65 z 2.
října 1996 Poslanecké sněmovně
Parlamentu. Poslanecká sněmovna tento dokument přikázala
k projednání výborům hospodářskému,
zahraničnímu a zemědělskému.
Do současné doby byla koncepce projednána
pouze Hospodářským výborem PSP, který
přijal dne 6. března 1997 usnesení č
53, ve kterém požádal ministra průmyslu
a obchodu o doplnění a konkretizaci koncepce.
Jak již ze samotného názvu vládního
materiálu vyplývá, jedná se o záležitost
koncepční, tedy vymezující hlavní
problematické oblasti a zásadní směry
jejich řešení. V daném případě
se vláda po důkladném rozboru příčin
dosavadního vývoje zahraničního obchodu
ČR soustředila nejen na opatření z
oblasti zahraničně obchodní politiky, ale
po zhodnocení celkového hospodářského
vývoje a situace v průmyslových podnicích
i na rozhodující opatření hospodářské
politiky, zejména v oblasti finanční.
Takto vymezené hlavní koncepční směry
proexportní politiky vlády jsou dále rozpracovány
v konkrétní opatření:
Opatření hospodářské
politiky
- Udržení vyrovnaných, resp. vytváření
přebytkových, veřejných rozpočtů
Tento záměr je obsažen ve schváleném
státním rozpočtu na rok 1997.
- Zpomalení tempa růstu průměrných
mezd a příjmů domácností
V návaznosti na koncipování státního
rozpočtu na rok 1997 a po jeho schválení
byla přijata opatření směřující
k omezení růstu mezd v rozpočtových
a příspěvkových organizacích
a rovněž v podnicích a společnostech
v zakladatelské a vlastnické působnosti státu.
Jednání s tímto zaměřením
se očekávají na úrovni dialogu sociálních
partnerů.
- Vytváření podmínek pro stabilizaci
finanční situace firem
Jedná se mimo jiné o opatření v daňové
oblasti tak, aby se výsledné efekty projevily ve
zvyšování konkurenceschopné nabídky
a nikoliv ve zvyšování poptávky a přitom
aby nebyly narušeny záměry ve vývoji
veřejných rozpočtů.
Vládou schválená koncepce předpokládá:
* zrychlení odpisů nedobytných pohledávek
vzniklých před 1. 1. 1995 a vytvoření
předpokladů pro odstranění "staré"
finanční zátěže, jejíž
reálné umoření je dnes již prakticky
nepravděpodobné,
* zrychlení odepisování hmotného majetku
- výrobních strojů a zařízení
- zkrácením doby odepisování,
* zvýšení odečítatelné
položky od základu daně ze vstupní ceny
nového majetku nad dosavadních 10%,
* zvýšení vstupní ceny pro odepisování
hmotného a nehmotného majetku nad současných
20 000 Kč u hmotného a 40 000 Kč u nehmotného
majetku,
* možnost tvorby daňově uznatelné rezervy
na financování výzkumu a vývoje.
V návaznosti na poradu ministrů z října
1996 by měl být připraven MF samostatný
materiál s tímto zaměřením.
Problematika má být vhodně strukturována
a zároveň charakterizována ve vazbě
na obchodní schodek a dopady na státní rozpočet.
Současný vývoj státního
rozpočtu a stav návrhů novel daňových
zákonů, zejména o dani z příjmu,
naznačuje, že tato část záměrů
koncepce proexportní politiky vlády by nebyla naplněna.
Ačkoliv návrhy projednávané v připomínkovém
řízení výše uvedené záměry
ve značné míře obsahovaly a nebyly
zpochybněny, jsou nyní pro jednání
vlády předkládány prakticky zcela
nové návrhy, ze kterých jsou tato opatření
v podstatě úplně vypuštěna (viz
příloha č. 1).
- Přímá podpora agrárního
vývozu státem
Je možné ji realizovat buď jako subvence výrobcům,
resp. vývozcům, na jednotku vyvezeného množství
produktů nebo jako dotace úroků z úvěrů
zemědělců a vývozců na sjednané
exportní smlouvy.
Dalším materiálem vyplývajícím
z porady ministrů v říjnu 1996 by mělo
být upřesnění informace MZe, že
jednou z příčin schodku agrárního
obchodu je asymetrie v ochraně našeho trhu a trhu
EU, a návrhy na odstranění této asymetrie.
Očekává se předložení
materiálu MZe pro PM současně s uvedenými
materiály MPO.
Opatření na straně nabídky
- Zdroje a služby EGAP a ČEB
Budou udržovány na takové úrovni, aby
čeští exportéři měli srovnatelné
podmínky se zahraniční konkurencí.
Ve státním rozpočtu na rok 1997 je obsaženo
zvýšení dotace těmto institucím
o 60%. Finanční zdroje ČEB se dále
podstatně zvýší vydáním
obligací na evropském trhu, jejichž hodnota
by v roce 1997 mohla dosáhnout až 300 mil. USD.
Je připravována nove/a zákona č.
58/1995 Sb. o financování a pojišťování
vývozu se státní účastí
umožňující rozšíření
pojistných a úvěrových služeb
poskytovaných těmito institucemi o další
standardní nástroje, zejména pojišťování
přímých úvěrů a investic
v zahraničí. První návrh tohoto materiálu
projednala představenstva obou institucí 11. 2.
1997.
- Podpora vývozu cestou vázané pomoci
s podílem vládních úvěrů
S ohledem na konkurenceschopnost v oblasti financování
nabídek českých vývozců investičních
celků a dalších výrobků převážně
strojírenského charakteru je nutno zvážit
možnosti poskytovat i ze strany ČR takové formy
mezinárodní pomoci, jaké jsou běžně
poskytovány vyspělými zeměmi. Jedná
se zejména o formu vázané pomoci ("Tied
Aid") s podílem oficiální rozvojové
pomoci ("Official Development Assistance") a levných
vládních úvěrů ("Soft
Loans"). MPO připravilo samostatný materiál
pro poradu ministrů (čj. 4036/97), který
je nyní v meziresortním připomínkovém
řízení. Problémem mohou být
finanční náklady ze státního
rozpočtu.
- Účast České republiky v regionálních
rozvojových bankách (ADB, BID)
Cílem by byla především možnost
vstupu českých firem do veřejných
soutěží financovaných těmito
bankami.
* Meziamerická rozvojová banka (Banco Interamericano
de Desarollo - BID) je orientována na pomoc ekonomikám
a sociálnímu rozvoji zemí Latinské
Ameriky a Karibské oblasti. Rozdělení zdrojů
a hlasovacích poměrů v bance se opírá
o kapitálové podíly stávajících
členů a s jinými státy nepočítá.
Ačkoli by členství znamenalo značné
zvýšení prestiže ČR v regionu a
možnost účasti českých vývozců
a investorů na projektech financovaných bankou,
nelze počítat s tím, že by se ČR
mohla stát členem BID v krátké době.
* Členství ČR v Asijské rozvojové
bance (Asian Development Bank - ADB) může mít
velký význam pro řadu velkých českých
strojírenských podniků. Umožní
účast na tendrech vypisovaných ADB pro dodávky
zařízení do asijských rozvojových
zemí, a to nejen přímo, ale i nepřímo
cestou subdodávek. Pro případný vstup
do banky hovoří i odvětvová struktura
úvěrové činnosti ADB, která
je pro naše vývozce vcelku výhodná,
protože řada našich dodávek strojů
a zařízení do oblasti Asie v minulosti směřovala
právě do energetiky, infrastruktury, zemědělství
a agroprůmyslu. Na řadě projektů se
však naše podniky nemohly podílet z důvodu
neúčasti ČR v ADB.
Samostatný materiál pro PM s tímto zaměřením
připraví MPO do konce března 1997. Problémem
však mohou být finanční náklady
ze státního rozpočtu. V připomínkovém
řízení se MF, MZV a ČNB vyjádřily
negativně.
- Podpora exportu v programech pro malé a střední
podniky
Tyto programy vyhlášené ministerstvem průmyslu
a obchodu a ministerstvem pro místní rozvoj umožňují
poskytnutí podpory i na exportně orientované
projekty z oblasti průmyslové výroby, stavební
výroby a služeb.
Programové podpory jsou zaměřeny na cenově
zvýhodněné záruky za bankovní
úvěry v programu ZÁRUKA, příspěvky
na úhradu úroků z bankovních úvěrů
v základním programu START ve výši 5%
a ROZVOJ 3% a v doplňkových programech REGION ve
výši 5% a REGENERACE 3%. Dále je možné
poskytnout úvěr do výše 3 mil. Kč
s úrokovou sazbou 12% a dobou splatnosti do šesti
let v programu KREDIT. (Na realizaci všech programů
pro malé a střední podniky na rok 1997 bylo
z prostředků státního rozpočtu
uvolněno pro ČMZRB celkem 1,2 mld. Kč.)
- Činnost organizace na podporu obchodu - Trade Promotion
Organization (TPO)
V této oblasti se nyní z úrovně státu
presentují především Centrum vnějších
ekonomických vztahů (podřízené
MPO) a Česká centra v zahraničí (organizovaná
MZV). Z úrovně podnikatelské pak jde o aktivity
Hospodářské komory, Svazu průmyslu
a dopravy, profesních svazů a dalších
subjektů.
Centrum vnějších ekonomických vztahů
se v současné době již blíží
institucím typu TPO a je hlavním nositelem projektu
PHARE "Information Services for Czech Exporters ". Nástin
projektu dalšího rozšíření
těchto služeb je uveden v příloze č.
2.
- Program PHARE na podporu vývozu
Program má ve svém rámci úroveň
podnikovou, tj. poskytování finanční
podpory českým exportujícím podnikům
formou grantů, které by měly podpořit
jejich schopnost pronikat na zahraniční trhy, a
institucionální, tj. podporu budování
vládních a nevládních institucí,
jejichž úkolem je rozvoj infrastruktury pro podporu
exportu tak, aby naši vývozci měli přístup
k obdobným službám, jaké jsou poskytovány
např. v zemích EU.
Činnost je zajišťována jednotkou Export
Development Programme Management Unit (EXDEV PMU) v působnosti
MPO.
První část programu orientovaná
na podnikovou úroveň je representována programem
Jakost zaměřeným na zavádění
a certifikaci systému řízení kvality
podle soustavy norem ISO 9000. Spolu s institucionální
úrovní programu se budou realizovat programy Informace,
Propagace, Certifikace a Kooperace. Celkově se na uvedené
projekty počítá s finančními
prostředky ve výši 2,5 mil. ECU. (Viz příloha
č. 3)