1 | Živá zvířata | 705 | 803 | 757 | 58 | 6 | 52 | 2 420 | 1 108 | 1 924 | 1 073 | 474 | 275 |
2 | Maso a droby | 15 | 9 | 22 | -70 | -84 | -173 | 2 156 | 553 | 1 017 | -244 | -167 | -139 |
3 | Ryby, korýši | -1 | -35 | -86 | -142 | -219 | -249 | 76 | -259 | -218 | -405 | -449 | -542 |
4 | Mléko, vejce, med | 553 | 753 | 958 | 918 | 1 031 | 947 | 4 818 | 4 708 | 5 365 | 4 430 | 4 717 | 2 898 |
5 | Ostatní živ. produkty | -1 | -12 | -19 | -20 | -26 | -96 | -183 | -193 | -234 | -231 | -436 | -335 |
6 | Živé rostliny | 0 | -30 | -61 | -85 | -95 | -85 | -37 | -295 | -368 | -564 | -795 | -646 |
7 | Zelenina | -70 | -37 | -128 | -93 | -199 | -143 | -337 | 132 | -1 174 | -1 745 | -3 089 | -2 597 |
8 | Ovoce, ořechy | -1 579 | -1 961 | -1 731 | -2 129 | -2 453 | -2 116 | -2 230 | -3 173 | -3 767 | -4 888 | -5 354 | -4 337 |
9 | Káva, čaj | -1 285 | -1 135 | -1 259 | -1 951 | -2 257 | -1 354 | -1 463 | -1 401 | -1 546 | -2 277 | -2 897 | -1 471 |
10 | Obilí | -46 | -11 | -45 | -167 | -205 | -353 | -358 | 1 941 | -1 073 | -748 | 2 424 | -318 |
11 | Mlýn. výr., slad, škrob | 120 | 66 | 14 | 16 | 188 | 175 | 189 | 1 288 | 1 309 | 1 329 | 1 753 | 920 |
12 | Olej. semena, plody | -32 | -12 | -18 | 26 | -13 | -271 | 1 393 | 1 194 | 1 409 | 1 940 | 1 518 | 1 065 |
13 | Výtažky a šťávy | -1 | -8 | -4 | -7 | -7 | -19 | -78 | -231 | -182 | -232 | -260 | -170 |
14 | Rostl. pletací mat. | -5 | -8 | -5 | -5 | -5 | -7 | -5 | -15 | -9 | -9 | -37 | -51 |
15 | Tuky a oleje | -63 | -36 | -80 | -86 | -180 | -121 | -784 | -1 049 | -417 | -221 | -650 | -395 |
16 | Přípr. z masa, ryb | -20 | -56 | -56 | -49 | -111 | -222 | 46 | -332 | -363 | -641 | -582 | -513 |
17 | Cukr a cukrovinky | -6 | -57 | 2 | 43 | -5 | -1 | -366 | 160 | 1 019 | 952 | 134 | -399 |
18 | Kakao a čokoláda | -477 | -708 | -406 | -479 | -441 | -436 | -546 | -875 | -226 | -536 | -784 | -601 |
19 | Přípravky z obilí | 32 | 42 | 42 | 43 | 37 | 35 | -166 | -149 | -67 | -455 | -507 | -108 |
20 | Přípr. ze zelen. a ovoce | 0 | -34 | -64 | -90 | -185 | -491 | 192 | -266 | -492 | -1 552 | -1 809 | -1 210 |
21 | Potr. přípravky | -21 | -61 | -34 | -50 | -19 | -101 | -347 | -1 081 | -958 | -1 670 | -3 069 | -2 431 |
22 | Nápoje, lihoviny | 3 | 6 | 49 | 10 | -2 | 5 | 1 098 | 446 | 2 574 | 2 284 | 1 490 | 1 010 |
23 | Zbytky a odpadky | -2 803 | -2 450 | -1 491 | -1 341 | -1 279 | -1 466 | -2 514 | -2 770 | -2 250 | -2 264 | -2 885 | -2 053 |
24 | Tabák a výrobky | -518 | -513 | -521 | -742 | -661 | -547 | -1 590 | -2116 | -1365 | -1 803 | -1 810 | -858 |
Celkem | -5 500 | -5 485 | -4 164 | -6 392 | -7 184 | -7 038 | 2 384 | -2 684 | -92 | -8 475 | -13 070 | -13 607 |
Příloha 2
1. Makroekonomické souvislosti
V souvislosti s počátečními kroky
transformace ekonomiky v roce 1991 (zejména cenové
liberalizace) i změnami vnějších podmínek
(teritoriální změny odbytišť) došlo
k prudkému snížení vnitřní
i vnější poptávky i výraznému
poklesu průmyslové výroby. Jako první
začala v letech 1992 a 1993 stimulačně působit
rostoucí reálná vnější
poptávka po zboží a službách. Její
meziroční dynamika se pohybovala na úrovni
kolem 7% a značně předstihovala růst
domácí poptávky. V těchto letech HDP
i průmyslová výroba pod tlakem postupujícího
restrukturalizačního procesu ještě meziročně
klesala, vytvářely se však již předpoklady
pro budoucí růst.
K obratu v poměru mezi růstem domácí
a vnější poptávky došlo v roce
1994, kdy růst domácí poptávky
předstihl růst vnější poptávky
(o 7,6 bodu) při její stagnaci. Vysoký růst
domácí poptávky, který souvisel s
obnovením růstu ekonomiky, nedokázala domácí
nabídka plně uspokojit. Část zboží,
které mohlo být vyvezeno, bylo realizováno
na nenasyceném domácím trhu. Zbývající
deficit mezi domácí nabídkou a poptávkou
byl pokryt dovozem a znamenal schodkový vývoj zahraničního
obchodu. V roce 1995 došlo k dalšímu výraznému
zvýšení domácí poptávky
a obchodního deficitu, tento trend pokračoval i
v roce 1996.
Domácí poptávka | 100,5 | 100,9 | 107,8 | 112,9 | ||
Vnější poptávka | 106,8 | 107,5 | 100,2 | 107,9 | ||
Agregátní poptávka | 102,9 | 103,5 | 104,8 | 110,9 | ||
Dovoz vč. služeb | 122,0 | 110,4 | 107,8 | 119,2 | ||
HDP | 93,6 | 99,1 | 102,6 | 104,8 |
Pramen: ČSÚ, údaje v letech 1992-95 odvozeny
ze stálých cen 1984, v roce 1996 z cen roku 1994
Přestože průmyslová výroba udržuje
rychlá tempa růstu, nepostačuje na krytí
domácí poptávky. Růst dovozu zboží,
i při snížení dynamiky zhruba na polovinu
v roce 1996, je proto stále rychlejší než
růst domácí poptávky.
2. Vývoj průmyslové produkce a zahraničního
obchodu
Růst průmyslové výroby, která
se v roce 1993 proti roku 1990 snížila zhruba o třetinu,
byl obnoven v roce 1994. Pokles průmyslové výroby
byl spojen s rozsáhlým adaptačním
procesem po důsledném zavedení tržních
kritérií, kdy se cílem průmyslové
výroby stala schopnost uspokojit domácí nebo
vnější poptávku při konkurenceschopné
kvalitě i ceně.
K akceleraci růstu průmyslu došlo v roce 1995,
kdy meziroční zvýšení dosáhlo
8,7%. Tendence dynamického růstu průmyslu
pokračuje s určitými měsíčními
výkyvy i v roce 1996. Za prvních devět měsíců
vzrostla průmyslová produkce o 8,4%.
Ve srovnání s pololetním průměrem
roku 1990 byl fyzický objem produkce v pololetí
1996 ještě o 19% nižší, její
struktura a kvalita je však výrazně odlišná.
Na konci roku 1996 lze reálně očekávat
dosažení 82% úrovně roku 1990.
V následujícím grafu i dalších
částech analýzy je porovnáván
vývoj průmyslové výroby s vývozem
a dovozem průmyslových výrobků, které
se na celkovém zahraničním obchodu zbožím
podílejí zhruba 95%.
V letech 1992 a 1993 dynamika růstu vývozu převyšovala
růst průmyslové výroby. Od roku
1994 dynamika růstu průmyslové výroby
byla rychlejší než růst vývozu.
V roce 1995 přesahoval růst průmyslové
výroby dynamiku růstu vývozu o cca 6 bodů,
v roce 1996 se tento předstih snížil na 4,2
bodu. Růst vývozu je podprůměrný.
Přitom dynamika světového obchodu dlouhodobě
převyšuje růst světové produkce
až trojnásobně.
Dovozy v celém transformačním období,
s výjimkou roku 1991 a 1993, převyšovaly
vývozy a obchodní bilance byla deficitní.
Přechod ke zrychlenému ekonomickému růstu
v roce 1995 vyvolal v malé otevřené
ekonomice zrychlení dynamiky dovozu (až na
meziročně téměř 130%). Tento
trend byl ještě zesílen reálným
zhodnocováním koruny.
Po devalvaci v roce 1990 působil devizový kurz
koruny proexportně. Postupné zhodnocování
koruny (proti 31. 12. 1990 vůči měnovému
koši vzrostlo v srpnu o 123,6%) snižuje cenovou konkurenceschopnost,
což v řadě případů není
kompenzováno růstem necenové konkurenceschopnosti
a oba vlivy pak působí retardačně
na vývozní aktivity. Vývozy se postupně
z cenového hlediska stávají méně
atraktivní.
Vedle změn cenové i necenové konkurenceschopnosti
českého zboží je vývoz ovlivňován
také změnami na vnějším trhu
v souvislosti s cyklickým vývojem v zemích
našich hlavních obchodních partnerů.
V zemích Evropské Unie došlo v roce 1995
ke zpomalení ekonomického vývoje, které
pokračuje i v roce 1996.
Rozhodující vliv na vývoj obchodní
bilance má od roku 1991 obchod s vyspělými
tržními ekonomikami, kdy jejich podíl na
vývozu i dovozu překročil 50%. Pokud jde
o dovoz, pak se podíl těchto zemí stále
zvyšuje (v 1. pololetí 1996 dosáhl již
70,6%), zatímco ve vývozu se jejich podíl
zvyšoval až do roku 1996, kdy meziročně
poklesl (ze 66% v roce 1995 na cca 64% v 1. pololetí 1996).
Na zpomalení růstu vývozu v roce 1996
působí vedle vnějších ekonomických
podmínek i relativní pokles konkurenceschopnosti,
vyplývající např. z rychlejšího
růstu cen domácích průmyslových
výrobců ve srovnání s růstem
vývozních i dovozních cen.
Meziroční výběrový index
vývozních cen se v roce 1996 snížil
o téměř 6 procentních bodů,
zatímco index cen průmyslových výrobců
zhruba jen o 2 body. Z toho vyplývá, že růst
cen průmyslových výrobců relativně
zhruba třikrát převyšuje růst
vývozních cen. Ceny domácích průmyslových
výrobců rostou rychleji i ve srovnání
s dovozními cenami. Jestliže v roce 1995 byl rozdíl
mezi dovozními a domácími cenami 1,9 bodu,
v roce 1996 jsou to již 3,2 body. Pro domácího
spotřebitele se tedy výhodněji vyvíjejí
ceny dováženého zboží než
ceny tuzemského zboží.
Ceny průmyslových výrobců | 113,1 | 105,3 | 107,6 | 105,7 | 105,0 | 105,4 |
Výběrový index vývozních cen | 104,0 | 104,6 | 107,3 | 103,9 | 101,0 | 102,5 |
Výběrový index dovozních cen | 99,3 | 99,0 | 105,7 | 103,1 | 101,2 | 102,2 |
Reálná směnná relace | 104,7 | 105,7 | 101,5 | 100,8 | 99,8 | 100,3 |
Pramen: ČSÚ, MPO
3. Exportní výkonnost
Exportní výkonnost je vyjadřována
jako podíl vývozu průmyslových výrobků
k průmyslové výrobě. Vzhledem k tomu,
že se statisticky nesleduje vývoz podle odvětvové
klasifikace ekonomických činností (OKEČ),
byla použita pomocná metoda vývozu podle standardní
klasifikace produkce (SKP), to je podle výrobků
určitého druhu zařazených do odvětví.
Z hlediska exportní výkonnosti byla pro průmysl
v transformačním období charakteristická
přeorientace na vyspělé tržní
ekonomiky. Na vnějším trhu obstály
jen ty výrobky, které byly konkurenceschopné.
Byly to především suroviny, polotovary a výrobky
s nízkým podílem přidané hodnoty,
jejichž podíl ve struktuře vývozu rostl
na úkor strojírenských výrobků.
(Vývoz za 1. pololetí 1995 je uveden v metodice
roku 1996, podle které je proti předchozím
letům započtena navíc hodnota zboží
dovezeného v rámci aktivního zušlechťovacího
styku. Změna metodiky zvyšuje údaje o vývozu
za celý rok 1995 o zhruba 120 mld. Kč).
HDP | |||||
Průmyslová výroba celkem | |||||
z toho | |||||
- dobývání nerostných surovin | |||||
- zpracovatelský průmysl | |||||
- výroba a rozvod el. a plynu |
Pramen: ČSÚ, MPO
*/ Údaje za 1. pololetí 1995 a 1996 nejsou srovnatelné
s předchozími lety, vývoz v metodice roku
1996 je např. vyšší o hodnotu zboží
dovezeného v rámci aktivního zušlechťovacího
styku.
Exportní výkonnost ekonomiky vč. průmyslu
od roku 1993 klesá. Ve zpracovatelském průmyslu
měla exportní výkonnost do roku 1995 příznivý
vývoj.