Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Tabulka č. 11b: Předpokládané výdaje na vypočtenou a sítí zdravotnických zařízení ovlivněnou spotřebu věcných dávek zdravotní péče v roce 1997 v členění dle okresů ČR a hlavních druhů zdravotních zařízení

Celkový přehled o podílu výdajů ze Základního fondu zdravotního pojištění na úhradu věcných dávek zdravotní péče poskytovaných pojištěncům Pojišťovny v roce 1997 hlavními druhy zdravotnických zařízení je uveden v tabulce č. 12.

Z hlediska rozdělení výdajů ze Základního fondu zdravotního pojištění na podíly, z kterých budou financovány činnosti (poskytování věcných dávek zdravotní péče) hlavních druhů zdravotnických zařízení patří tato tabulka - po jejím rozvedení pro jednotlivá čtvrtletí roku a po jejím průběžném zpřesňování - mezi klíčové podklady pro určení nejenom čtvrtletní výše "oddělených rozpočtů (oddělených fondů) hlavních druhů zdravotnických zařízení", ale i pro stanovování výše hodnoty bodu platné pro dané typy zdravotnických zařízení v daném kalendářním čtvrtletí roku.

KOMENTÁŘ k tabulce č. 12

Ve sloupci A tabulky jsou v řádcích označených písmeny A, B, C a D uvedeny 4 hlavní druhy zdravotnických zařízení, v řádcích 1, 3, 4, 7 - 11 a 14 hlavní druhy zdravotní péče, kterou uvedená zdravotnická zařízení sama poskytují (např. ambulantní zdravotnická zařízení poskytují primární péči, která zahrnuje - po finančně motivovaném vyčlenění stomatologie - péči praktických lékařů pro děti a dorost, praktických lékařů pro dospělé a péči gynekologa a dále odbornou zdravotní péči, která zahrnuje např. specializovanou péči internisty, chirurga, neurologa, oftalmologa atd.), v řádcích 6, 13 a 15 věcné dávky zdravotní péče, které uvedené druhy zdravotnických zařízení indikují (doprava nemocných) nebo - řádek 2, 5, a 12 - ordinují (léčiva a prostředky zdravotnické techniky vydávané lékárnami a výdejnami na recepty a poukazy). V řádku 17 je uvedena rezerva pro vyrovnávání odůvodněných rozdílů, které mohou z objektivních důvodů v jednotlivých podílech vzniknout.

Ve sloupci B tabulky je uvedeno v procentech a ve sloupci C v milionech Kč předpokládané rozdělení výdajů ze Základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny na podíly, z kterých budou financovány činnosti (poskytování věcných dávek zdravotní péče) hlavních druhů zdravotnických zařízení a věcné dávky zdravotní péče, které uvedené druhy zdravotnických zařízení indikují nebo ordinují. Do výdajů nejsou zahrnuty podíly zdravotnických zařízení na vzniku tzv. "indukované zdravotní péče" (např. na jimi požadovaná laboratorní, rtg, či odborná vyšetření lékařem a pod.).

Tabulka 12: Podíl výdajů ze základního fondu zdravotního pojištění na úhradu věcných dávek zdravotní péče poskytovaných pojištěncům Pojišťovny v roce 1977 hlavními druhy zdravotnických zařízení

Stručný přehled některých ukazatelů ambulantní a lůžkové zdravotní péče v roce 1997 v členění podle hlavních věkových skupin pojištěnců Pojišťovny je uveden v tabulce č.13.

KOMENTÁŘ k tabulce č. 13.

Závěrečná tabulka č. 13 obsahuje přehled vybraných ukazatelů ambulantní a lůžkové péče v roce 1997 v členění podle hlavních věkových skupin pojištěnců. Např. předpokládané počty kontaktů průměrného pojištěnce i průměrných pojištěnců dané věkové kategorie s lékaři při čerpání ambulantní zdravotní péče, pravděpodobnost potřeby hospitalizací v daných věkových skupinách (která činí např. u pojištěnců ve věku nad 60 let 40,6%), počty předpokládaných hospitalizací (kterých bude např. u pojištěnců ve věku nad 60 let v roce 1997 pravděpodobně až cca 680 tis.) a průměrná doba jejich trvání, předpokládané (neúplné) výdaje na jednotlivé druhy zdravotní péče a věkové skupiny pojištěnců, předpokládané výdaje na léčiva a prostředky zdravotnické techniky a věkové skupiny pojištěnců, analýza potřeby zdravotní péče v hlavních věkových skupinách (viz věkové indexy) a další.

Z analytických údajů v tabulce uvedených vyplývá, že výdaje, které bude třeba vynaložit na zajištění zdravotní péče pro pojištěnce ve věku 60 a více let jsou cca 3,25 x vyšší než náklady na pojištěnce ve věku do 15 let a 2,5 x vyšší než na pojištěnce ve věku od 15 do 60 let.

Z porovnání údajů uvedených v tabulce č.3 a v tabulce č. 10, resp. č. 13, je zřejmé, že nejnižší pojistné je placeno za osoby, které čerpají z příjmů na všeobecné zdravotní pojištění na poskytované věcné dávky zdravotní péče několika násobně vyšší částky, než jaké jsou za ně státem placeny.

Tabulka č. 13: Přehled některých ukazatelů ambulantní a lůžkové zdravotní péče v roce 1997 v členění dle hlavních věkových skupin pojištěnců Pojišťovny

3. 2

Rizika předpokládaného čerpání výdajů ze Základního fondu zdravotního pojištění

Rizika, která ohrožují předpokládané čerpání výdajů na poskytování věcných dávek zdravotní péče v roce 1997, se projevila a působila většinou již v uplynulém období.

K těmto rizikům patří zejména:

* obtížně omezitelný růst sítě zdravotnických zařízení (zejména ve finančně nadhodnocených medicínských oborech a odbornostech) a zejména v nemocnicích parku zdravotnické přístrojové techniky (pomocí které je možno provádět zejména diagnostické zdravotní výkony, jejichž podíl ve zdravotní péči se neúměrně zvyšuje nebo finančně nadhodnocené zdravotní výkony apod.),

* prosazované stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž, který chápe problematiku uzavírání smluvních vztahů s nově vznikajícími zdravotnickými zařízeními jako povinnost Pojišťovny,

* zvyšující se polypragmazie a multiplicitní poskytování zdravotních výkonů, ke kterému zvolený systém placení poskytovatelů zdravotní péče zdravotnická zařízení silně motivuje, zejména splácí-li nájemné (leasing) za přístroje nebo úroky z úvěru a získaný úvěr,

* neexistence závazného výkladu obsahu řady zdravotních výkonů obsažených v Seznamu výkonů s bodovými hodnotami, podmínek pro přijetí pacienta k hospitalizaci a k jeho pobytu na intenzivním, akutním, popř. ošetřovatelském lůžku,

* neúčinnost systému úhrad tzv. "hospitalizací ze sociálních důvodů" z jiných finančních zdrojů než ze Základního fondu zdravotního pojištění,

* vyšší než nezbytná spotřeba věcných dávek zdravotní péče pojištěnci při téměř absolutní svobodné volbě lékaře a zdravotnického zařízení a možnosti jejich čerpání bez nutnosti okamžité úhrady,

* zvyšování jak zbytečné preskribce nákladných nebo farmakoterapeuticky neúčelných léčiv, tak i cen léčiv a prostředků zdravotnické techniky bez ohledu na skutečnou potřebu využití disponibilních finančních zdrojů,

* legislativní opatření přijatá v roce 1995 (zejména existence tzv. "sestupné" sazby za ošetřovací den v nemocnicích a stanovení závazných průměrných dob pobytu pacienta na lůžku v jednotlivých medicínských oborech ve vyhlášce MZ ČR), která - při absenci alespoň rámcových závazných podmínek pro přijetí pacientů k hospitalizaci - umožňují nemocničním zdravotnickým zařízením spekulativní chování nebo umožňují získávat vyšší příjmy těm lůžkovým zařízením, která v určitém oboru poskytují pouze omezené spektrum zdravotních výkonů a jejichž skutečná střední doba pobytu pacienta na lůžku je výrazně kratší než doba stanovená vyhláškou Ministerstva zdravotnictví,

* neúměrné zvýšení cen stávajících zdravotních výkonů a zavedení úhrady dalších (nových) zdravotních výkonů z prostředků všeobecného zdravotního pojištění, dojde-li v roce 1997 k vydání nového Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, zejména pokud tento Seznam nebude obsahovat

* reálný časový odhad (ekvivalent) doby nezbytné pro provedení jednotlivých zdravotních výkonů (alespoň u jejich obvyklého spektra),

* takové kalkulace diagnostických zdravotních výkonů, které povedou zdravotnická zařízení k provádění těchto výkonů podle povahy onemocnění a potřeb pacientů a ne podle svých finančních potřeb,

* skutečné hodnoty materiálů přímo spotřebovávaných při provádění zdravotních výkonů (viz nadhodnocení úhrad těchto materiálů ve stávajícím Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami),

* případné další.

Dopady uvedených rizik výdajů Pojišťovny nelze jednoznačně kvantifikovat.

(Jako příklad takového dopadu však lze uvést, že úpravy cen provedené v Seznamu výkonů s bodovými hodnotami v roce 1995 se v roce 1996 nepříznivě projevují (po odpočtu změny hodnoty bodu) nárůstem výdajů o cca 2500 mil. Kč. Za změny cen provedené v Seznamu výkonů s bodovými hodnotami od roku 1993 tak Pojišťovna v roce 1996 uhradí již o 8 mld. Kč více, než by uhradila podle cen uvedených v Seznamu výkonů platném k 1. 1. 1993. Provedené úpravy cen zdravotních výkonů tak pohlcují minimálně 50% nárůstu příjmů Pojišťovny z výběru a přerozdělování pojistného, což znemožňuje - při růstu cen léčiv a prostředků zdravotnické techniky a sítě zdravotnických zařízení - provádění výraznějších úprav hodnoty bodu v průběhu roku.)

3. 3

Výdaje Účelového fondu Pojišťovny,

vytvořeného v souladu se zákonem rozhodnutím Správní rady Ústřední pojišťovny a naplňovaného částí příjmů Pojišťovny získaných z finančního umístění, přijatých dividend, výnosů ze zdanitelných činností apod., budou v roce 1997 realizovány ve výši 200 mil. Kč.

Prostředky fondu budou použity na úhradu nákladů spojených se zlepšováním zdravotní péče o pojištěnce Pojišťovny v souladu s platnými právními předpisy. Výdaje z účelového fondu budou proto např. zaměřeny na podporu výchovy ke zdraví a zdravému způsobu života, na potírání drogových závislostí, na podporu zdravotně postižených a oslabených a na uskutečňování léčebných pobytů pro děti trpící chronickými onemocněními kůže a dýchacích cest, cílená preventivní opatření zabraňující vzniku nákladných onemocnění, na podporu dárcovství krve a kostní dřeně a pod. Využívání prostředků fondu bude opět regulováno vnitřní směrnicí a komisí Pojišťovny.

3. 4

Výdaje fondu smluvního zdravotního pojištění a připojištění

jsou druhově členěny na výdaje na pojistná plnění, spočívající v úhradě věcných dávek zdravotní péče čerpaných účastníky smluvního pojištění v tuzemsku a účastníky smluvního připojištění v cizině ve výši cca 70 mil. Kč, na správní (režijní) náklady ve výši 60 mil. Kč a na tvorbu finančních rezerv (28 mil. Kč). Výše uvedených nákladů je odvozena ze skutečností minulých období, u nových druhů pojištění je opřena o expertní odhad (viz též předpokládaná finanční bilance smluvního pojištění a připojištění v roce 1997, tabulka č. 21).

3. 5

Rozpočet nákladů na správní a provozní činnosti spojené s prováděním všeobecného zdravotního pojištění a na investice Pojišťovny

Rozpočet nákladů na činnosti Pojišťovny, spojené s prováděním všeobecného zdravotního pojištění a na vlastní investice pro rok 1997 (dále jen "vnitřní rozpočet") zahrnuje finanční prostředky nezbytné na zabezpečení základních správních a provozních potřeb Ústřední pojišťovny a 77 okresních pojišťoven VZP ČR. Vnitřní rozpočet byl sestaven (v členění podle hlavních nákladových položek a v uspořádání daném platnou účetní osnovou) na základě zkušeností a skutečného čerpání nákladů v roce 1995, jejich očekávaného čerpání v roce 1996 a po zohlednění očekávaného růstu cen materiálu a služeb v roce 1997 (o 7,6%), energií (o 15%) a vývoje mzdových nákladů.

S ohledem na napjatost finačních vztahů mezi příjmy a výdaji Pojišťovny, vyvolávanou zvyšováním potřeby celkového množství disponibilních finačních prostředků na úhradu věcných dávek zdravotní péče poskytovaných pojištěncům Pojišťovny zdravotnickými zařízeními, je vnitřní rozpočet pro rok 1997 opět konstruován jako minimální. Přesto, že meziroční nárůst počtu pojištěnců Pojišťovny bude činit cca 1 100 000 osob, a jejich celkový počet se zvýší oproti stavu pojištěnců v roce 1996 o 16, 4%, návrh vnitřního rozpočtu Pojišťovny na rok 1997 nepočítá s (adekvátní) extenzí rozpočtových položek, ale naopak s racionálním a intenzivním využíváním plánovaných finančních prostředků. S výjimkou zřízení reklamačního oddělení útvaru výběru pojistného o počtu 40 zaměstnanců v rámci Okresní pojišťovny VZP ČR Praha - město, vnitřní rozpočet nepočítá v roce 1997 s nárůstem počtu zaměstnanců Pojišťovny.

Nejpozději v roce 1998 musí být provedena výměna dosavadních identifikačních průkazů Pojišťovny za nové. Po zvážení kladných i záporných argumentů Pojišťovna doporučuje, aby dosavadní papírové identifikační průkazy pojištěnců byly, počínaje rokem 1997, nahrazovány čipovými kartami, které umožňují přístup k základním datům pojištěnce ve viditelné formě (část osobních údajů je "vytištěna" na kartě), ale i ve formě dat zapsaných v čipu. Karty umožňují dokonalejší identifikaci pojištěnce a poskytují přesné informace o jeho příslušnosti ke zdravotní pojišťovně ve vazbě na centrální registr pojištěnců. Podstatná je i delší životnost takového průkazu a téměř úplně vyloučená možnost padělání průkazu, čímž je zvýšena bezpečnost dat uložených na kartě v čipu. Nadto zavedení PIN kódu (osobní kód pojištěnce) umožňuje pojištěnci rozhodovat o tom, kdo bude mít přístup k jeho osobním údajům.

Celkové náklady na výměnu papírových identifikačních průkazů pojištěnce za čipové karty budou činit cca 400 mil. Kč. Z hlediska rozumného rozložení nákladů s touto výměnou spojených do času je vhodné, aby výměna započala - po nezbytné přípravě - již ve druhé polovině roku 1997, pokračovala v roce 1998 a byla dokončena nejpozději v prvním pololetí roku 1999. Částka 100 mil. Kč nebude čerpána na vrub Základního fondu zdravotního pojištění, ale tvorby jeho finančních rezerv.

Ze součtu údajů uvedených v tabulce č. 14 a v tabulce č. 3 je zřejmé, že podíl navrhovaných správních nákladů a investic (po odečtení částky kryté odpisy) na předpokládaných příjmech všeobecného zdravotního pojištění v roce 1997 (tj. z částky 73 682 mil. Kč) bude činit 3,5%. Předpokládaný procentní podíl vnitřního rozpočtu na příjmech Pojišťovny bude v roce 1997 ve srovnání s podílem v roce 1996 o 0,53 % nižší a ve srovnání s možností danou vyhláškou MF č. 220/1996 Sb. nižší o 1,09%.