Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ministerstvo financí České republiky

Čj. 20/81 183/1996

Pro jednání Parlamentu ČR

Předkládá se podle § 10 odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Obsah:

Návrh usnesení Poslanecké sněmovny

Zpráva vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. - 3. čtvrtletí 1996

I. Ekonomický vývoj České republiky v roce 1996

II. výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až září 1996

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za 1. - 3. čtvrtletí 1996

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci října 1996

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

VI. Závěry

Tabulková část

Poslanecká sněmovna

schvaluje

zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. - 3. čtvrtletí 1996

I. Ekonomický vývoj České republiky v roce 1996

Úvod

1. Základní tendence

2. Ekonomický výkon

3. Cenový vývoj

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

5. Platební bilance

6. Měnová politika

7. Domácnosti

8. Kapitálový trh

9. Veřejné rozpočty

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až září 1996

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

2. Příjmy státního rozpočtu

3. Výdaje státního rozpočtu

4. Čerpání výdajů rozpočtových kapitol

5. Čerpání rezerv státního rozpočtu

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za 1. - 3. čtvrtletí 1996

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci října 1996

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

VI. Závěry

Tabulková část

Tabulka č. 1 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až září 1996

Tabulka č. 2 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až říjen 1996

Tabulka č. 3 - Plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky podle kapitol - stav k 30. 9. 1996

Tabulka č. 4 - Bilance místních rozpočtů k 30. 9. 1996

Úvod

Tendence ve vývoji české ekonomiky v roce 1996 se v zásadě neodchylují od vládou předpokládaného makroekonomického rámce.

Makroekonomické prostředí je nadále stabilní při růstu ekonomického výkonu, jednociferné inflaci, nízké úrovni nezaměstnanosti a dlouhodobě stabilním devizovém kurzu. V rámci této stability se však vývojem ve třetím čtvrtletí zvýraznil faktor již avizovaného rizika především v oblasti zahraničně obchodních vztahů.

Současná vysoká dynamika růstu ekonomického výkonu do značné míry implikuje méně příznivý vývoj některých makroekonomických indikátorů.

Přes příznivý vývoj inflace ve 3. čtvrtletí 1996 se v této oblasti zřejmě nepodaří výrazněji stlačit makroekonomicky nežádoucí růst spotřebitelských cen hlouběji pod 9% míru inflace. Přísnou měnovou politikou ČNB se podařilo významně zpomalit meziroční růst peněžní zásoby M2. Vysoká dynamika domácí poptávky (včetně spotřeby domácností) však dále pokračuje. Je zde zřejmá souvislost dlouhodobě vysoké dynamiky domácí poptávky a situace na trhu práce. Dosavadní mimořádně nízká nezaměstnanost neumožňuje vytváření odpovídající relace vývoje průměrných mezd a produktivity práce. Její ojediněle nízká míra souvisí s vysokým ekonomickým růstem, technologickou úrovní kapacit, s úrovní ceny práce a kapitálu, ale i s usazováním vlastnických struktur a tomu odpovídajícímu chování podnikového managementu.

V oblasti vnějších vztahů se dále zvýšilo záporné saldo obchodní bilance v souvislosti s vysokou dynamikou domácí poptávky. Tento deficit spolu s nižším přebytkem bilance služeb než ve stejném období roku 1995 byly hlavní příčiny prohlubování záporného salda běžného účtu platební bilance.

Pokles devizových rezerv v průběhu 1 - 3 čtvrtletí byl spojen s rozšířením fluktuačního pásma směnného kurzu, uvolňováním prostředků z účtu SPT Telecom, splátkami dluhové služby a vývojem salda běžného účtu platební bilance.

Vnější prostředí

Ve 2. čtvrtletí 1996 se ve vyspělých zemích v porovnání s předchozím obdobím oživil ekonomický růst (s výjimkou Francie) což by mělo znamenat, vzhledem k našim silným ekonomickým vazbám na tyto země, že se vytváří potenciální prostor pro růst českého vývozu. Vysoký růst naší domácí poptávky (zejména investiční a poptávky domácností) nadále udržuje velkou dynamiku dovozu vzhledem k technologické úrovni a dosud relativně nízké (i když zvyšující se) adaptabilitě domácích producentů.

Ve 2. čtvrtletí 1996 vzrostl HDP, v porovnání se stejným obdobím roku 1995, v USA o 2,7%, v Japonsku o 4,0%, ve Velké Británii o 1,8%, ve Francii o 0,4% a v Německu o 1,2%. Údaje o průběhu vývoje HDP v Rakousku v tomto roce nebyly dosud zveřejněny. (Údaje podle The Economist Vol. 340, Number 7983, obdobně v následujících odstavcích).

Spotřebitelské ceny se ke konci srpna 1996 v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšily v USA [Údaj ke konci července 1996] o 3,0%, v Japonsku [Údaj ke konci července 1996] o 0,4%, ve Velké Británii o 2,1%, ve Francii [Údaj ke konci července 1996] o 2,3%, v Německu o 1,4% a v Rakousku [Údaj ke konci července 1996] o 1,9%. Tyto hodnoty jsou o 0,1 až 0,4 procentního bodu vyšší než údaje za 1. čtvrtletí 1996.

Míra nezaměstnanosti v jednotlivých zemích se mění v závislosti na aktuální fázi hospodářského cyklu a ke konci srpna 1996 dosahovala v USA 5,1%, v Japonsku [Údaj ke konci července 1996] 3,4%, ve Velké Británii 7,5%, ve Francii [Údaj ke konci července 1996] 12,5%, v Německu 10,2% a v Rakousku [Údaj ke konci července 1996] 7,0%. Zatímco v USA, Japonsku a Velké Britanii byl zaznamenám nepatrný pokles, v ostatních jmenovaných zemích nezaměstnanost vzrostla.

Vývoj vývozu a dovozu České republiky se stává stále významnějším faktorem ovlivňujícím tvorbu hrubého domácího produktu a v souvislosti s růstem obchodního obratu je domácí ekonomika více závislá na konjunkturálních výkyvech v zemích významných obchodních partnerů.

Pomalý růst cenových hladin ve vyspělých zemích postupně vytváří náročnější konkurenční podmínky pro naše výrobce jak na zahraničních trzích, tak na trhu domácím.

Predikce do konce roku

Ekonomický růst se v evropských zemích v 1. pololetí 1996 oproti předpokladům z roku 1995 zpomalil. Opětovné oživení se očekává ve druhé polovině roku, což by mělo příznivě ovlivnit náš export. Současné signály intenzivnější domácí investiční aktivity dále zvýší váhu technologií ve struktuře našich dovozů při zachování dosavadní dynamiky celkového dovozu.

Zpřesněné odhady růstu HDP ze září 1996 pro letošní a příští rok se oproti odhadům z konce roku 1995 pro většinu zemí snížily. Poslední odhady předpokládají, že HDP v roce 1996 vzroste v USA o 2,4%, v Japonsku o 3,7%, ve Velké Británii o 2,2%, ve Francii o 1,3%, v Německu o 1,0% a v Rakousku o 1,1%.

Zvýšení spotřebitelských cen v průběhu roku 1996 je nyní podle téhož zdroje odhadováno v USA o 3,0%, v Japonsku o 0,2%, v Británii o 2,4%, ve Francii o 2,0%, v Německu o 1,6% a v Rakousku o 1,9%.

1. Základní tendence

Ekonomické indikátory v tabulce 1 zachycují růstové tendence.

Pramen: ČSÚ, ČNB, odhady MF

Ekonomický růst pokračuje, přírůstek HDP za tři čtvrtletí 1996 se odhaduje okolo 4,6% (odhad MF).

Produkce průmyslu roste obdobným tempem jako v roce 1995. Ve stavebnictví, kde došlo na počátku roku 1996 k poklesu outputu, se v dalším období růstové tendence obnovily. I přes trvalý růst jednotkových mzdových nákladů [Jednotkové mzdové náklady vyjadřují objem mezd připadající na fyzickou jednotku produkce; jejich růst je dán podílem indexu nominálních průměrných mezd a indexu reálné produktivity práce.] lze inflační vlivy charakterizovat jako převážně poptávkové (blíže viz část 3. 2 Produkční ceny). Nepotvrdilo se očekávání prudkého růstu cen potravin. Hladina spotřebitelských cen se v 1. - 3. čtvrtletí 1996 zvýšila o 6,9% (září 1996 proti prosinci 1995).

Průměrný počet nezaměstnaných za 1. - 3. čtvrtletí 1996 činil 156 tisíc osob, což odpovídalo průměrné míře nezaměstnanosti 3,0%. Míra nezaměstnanosti v říjnu dosáhla 3,2% (v meziročním porovnání se zvýšila o 0,4 procentního bodu).

Záporné saldo obchodní bilance (podle celní statistiky) ke konci 3. čtvrtletí dosáhlo 110,7 mld Kč. Přitom proti stejnému období minulého roku se vývoz zvýšil o 5,9%, dovoz vzrostl o 15,2%. Oproti I. pololetí se růst vývozu zpomalil, růst dovozu naopak zrychlil. (Podle informace ČSÚ se ke konci října deficit obchodní bilance dále zvýšil na 125,5 mld Kč.)

Substituční indikátory spotřeby domácností a změny stavu úspor signalizují ve 3. čtvrtletí 1996 zvýšení tendence sklonu domácností ke spotřebě a snížení míry úspor.

Od konce roku 1990 do konce října 1996, tedy již 70 měsíců, je směnný kurz české koruny (vůči koši USD a DEM) relativně stabilní a od konce I. pololetí 1996 se ve vztahu k centrální paritě bez intervencí ČNB pohybuje v apreciačním pásmu.

Veřejné rozpočty v úzkém pojetí [Konsolidovaný souhrn státního a místních rozpočtů.] projevují v roce 1996 sklon ke schodkovosti. Příjmy za tři čtvrtletí dosáhly 419,4 mld Kč, výdaje 420,7 mld Kč. Hospodaření skončilo schodkem ve výši 1,3 mld Kč, který jde celý na vrub místních rozpočtů. Státní rozpočet byl ke konci září prakticky vyrovnaný (přebytek 48 mil. Kč), ke konci října dosáhl přebytek 1,2 mld Kč.

2. Ekonomický výkon

2. 1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

V roce 1996 prudce roste domácí poptávka. Objemově nejvýznamnější je dynamický růst spotřeby domácností, který vyplývá z rychlého růstu příjmů domácností. Nejrychleji rostoucí složkou domácí poptávky je tvorba fixního kapitálu. Ve vysoké míře investiční aktivity (za tři čtvrtletí 1996 představuje tvorba hrubého kapitálu 32% z hrubého domácího produktu, ve stejném období předchozího roku 30%) se odrážejí jak potřeby probíhající restrukturalizace a modernizace ekonomiky, tak i podnikatelské expektace dalšího pokračování ekonomického růstu. Z hlediska zdrojů je umožněna zlepšující se hospodářskou situací nefinančních organizací a pokračujícím přílivem zahraničního kapitálu. Spotřeba vlády ve stálých cenách klesá. Kvantifikace za tři čtvrtletí 1996 v současnosti zpracovává ČSÚ, odhady MF ČR jsou uvedeny v tabulce:

Tabulka 2

Agregátní poptávka a nabídka

Pramen: ČSÚ, odhady MF ČR

Domácí kapacity procházejí fází restrukturalizace a nemohou uspokojit domácí i zahraniční poptávku v její dynamice, rychle se měnící struktuře a rostoucích kvalitativních požadavcích (týká se zejména zboží investičního charakteru). Z tohoto důvodu se domácí poptávka orientuje na dovozy. Dynamika zahraniční poptávky (vývoz zboží a služeb) odpovídající současnému mírnému ekonomickému růstu našich obchodních partnerů je relativně nízká, což spolu s rychle rostoucími dovozy prohlubuje záporné saldo čistého vývozu.

Pramen: ČSÚ, odhad MF ČR

Ekonomický růst (vyjádřený reálným růstem hrubého domácího produktu), však v těchto podmínkách pokračuje i v roce 1996.

Současný prudký růst tvorby fixního kapitálu, spolu s usazováním vlastnických struktur, je předpokladem pro zvyšování produktivity práce a pokračování růstu ekonomického výkonu, ale i rozšiřování domácí nabídky strukturálně odpovídající domácí a zahraniční poptávce.

Predikce do konce roku

Vláda předpokládá dlouhodobější růstové tendence s reálným zvýšením hrubého domácího produktu v roce 1996 o 4,6 až 5,0% (v rozpočtu na rok 1996 bylo uvažováno s růstem o 4,8%).