Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

K § 10 a 11:

Vzhledem k tomu, že problematika dovozu dumpingových výrobků se může týkat dosti širokého okruhu subjektů a je nezbytné zabezpečit objektivnost a transparentnost procesu a právní jistoty, je nutno zahájení řízení veřejně vyhlásit, přičemž den zveřejnění se považuje za den doručení, čímž se vyloučí jakékoliv pochybnosti, zejména pro běh lhůt.

Vedle toho však návrh předpokládá, že ministerstvo zašle účastníkům řízení písemné oznámení o tom, že řízení bylo zahájeno. O zahájení bude informován i příslušný zastupitelský úřad, neboť výsledek antidumpingového řízení se může kromě jiného dotknout obchodně politických vztahů obou zemí.

Zahájením řízení se antidumpingové řízení dostává do fáze, od kdy je nutné v souladu s dohodou zabezpečit maximální informovanost všech účastníků, což bude zajištěno kromě jiného i publikací v Obchodním věstníku.

K § 12 a 13:

Tato ustanovení dávají ministerstvu oprávnění opatřovat si důkazní materiál k tomu, aby bylo možno posoudit, zda došlo k dumpingu, a to jak od soukromoprávních subjektů, tak i od orgánů státní správy. Možnost opatřit si co největší množství informací je nezbytná proto, aby řízení mělo objektivní povahu. Je zejména v zájmu účastníků, aby k objektivnímu prošetření záležitosti poskytli nezbytné údaje a důkazy. Neučiní-li tak, nebo s tím otálejí, bude řízení uskutečněno na základě těch podkladů, které má ministerstvo k dispozici.

Aby bylo možno provést nezbytná šetření i v jiné zemi, jejíž subjekty jsou bezprostředně dotčeny konkrétním případem dumpingu, je nezbytné podle mezinárodních pravidel upravujících tuto problematiku, požádat dotyčnou zahraniční osobu o výslovný souhlas s provedením šetření na místě a v kladném případě to oznámit příslušnému orgánu této země, který bude informován prostřednictvím zastupitelského úřadu.

Postup ministerstva, uvedený v těchto paragrafech, se opírá o čl. 6 dohody. Ustanovení o šetření na místě je do zákona zařazeno proto, aby ministerstvo mohlo ověřit nebo doplnit své informace i u těch subjektů, kterých se věc sice dotýká, ale v důsledku jiných okolností, např. svého spojení s výrobcem, nejsou ochotni spolupracovat a ztěžují řízení. Šetřením se rozumí zejména nahlížení do písemností a jiných podkladů souvisejících s věcí.

K § 14, 15, 16 a 17:

Zjišťování, zda jde o dumping, vyžaduje, aby účastníci předložili ministerstvu dosti podrobné informace o hospodaření zejména z hlediska tvorby cen. Je nutno vzít v úvahu, že některé takové informace je žádoucí považovat za důvěrné, na druhé straně však nelze připustit, aby účastníci odmítli doložit své výrobní náklady a pod. s tímto odůvodněním, neboť pak by nebylo možno existenci či neexistenci dumpingu prokázat. Návrh zákona proto definuje důvěrné informace a zároveň upravuje i problematiku případů, kdy účastník neodůvodněně poskytování blokuje. V souladu s mezinárodními pravidly se pak stanoví, že jestliže žádost o důvěrný způsob zacházení s informací není odůvodněná, není nutno k takové informaci přihlížet, tím si však oslabí účastník své postavení v řízení. Vzhledem k tomu, že by vyzrazení důvěrných informací nebo umožnění přístupu k nim nepovolaným osobám mohlo poškodit zájmy poskytovatele informace, obsahuje návrh zákona povinnost zachovávat o zjištěných skutečnostech mlčenlivost. V případě porušení se postupuje podle příslušných ustanovení platných právních předpisů (např. § 122, 128, 173 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů a § 20 Obchodního zákoníku).

V zájmu zvýšení transparentnosti řízení se bude i ústní jednání, nařízené na žádost účastníka oznamovat v Obchodním věstníku, čímž se zabezpečí informovanost dotčených subjektů. V souladu s postupy v ES a s ohledem na charakter projednávaných skutečností budou tato jednání neveřejná. Ústní informace budou v přiměřené lhůtě následně předány v písemné formě, což je zárukou, že s nimi budou seznámeni i účastníci, kteří se ústního jednání nezúčastnili a bude zabezpečeno jejich právo vyjádřit se k nim.

Vzhledem ke složitosti některých procedur a k celkové pracnosti shromáždění nezbytných podkladů pro rozhodnutí se navrhuje pro řízení lhůta zpravidla nejvýše 12 měsíců. Tato lhůta představuje odchylku od § 49 odst. 2 správního řádu, neboť ve lhůtě 60 dnů nelze z objektivních příčin celé řízení uskutečnit. Délka lhůty je v souladu s čl.5 dohody a stejnou lhůtu recipovala ES do svého nařízení.

K § 18:

V případě, že ministerstvo během řízení zjistí okolnosti uvedené v tomto paragrafu, dojde k zastavení řízení. Podmínky pro zastavení řízení jsou převzaty z dohody a shodně tento postup řeší i Evropská unie. Za pominutí důvodu řízení se považuje například zjištění, že nedošlo k dovozu dumpingových výrobků způsobujících újmu.

K § 19:

Za podmínek stanovených tímto zákonem je ministerstvu umožněno, považuje-li to za nezbytné, aby přijalo urychlené opatření předběžného charakteru, které má okamžitě zabránit dalšímu dovozu dumpingových výrobků, který způsobuje újmu, a eliminovat jeho negativní účinky, popř. mu vůbec předejít.

Prozatímní clo nemusí být uloženo při každém antidumpingovém řízení, bude operativním opatřením dočasného charakteru, mířeným proti jednotlivému výrobci nebo dodavateli. Při jeho vybírání a vymáhání, jakož i při vybírání a vymáhání konečného cla se postupuje podle celních předpisů.

Výše prozatímního cla je vázána pouze na výši zjištěného dumpingového rozpětí a nesmí je převyšovat.

Jednotlivé lhůty pro uplatňování prozatímního cla zcela korespondují se zněním dohody. Návrh dále vychází z toho, že by prozatímní clo mělo být vyměřeno zejména tak, aby odstranilo existující újmu. Poskytuje proto ministerstvu možnost prodloužit obecnou lhůtu pro uplatňování prozatímního cla, pokud bude dosavadní průběh řízení nasvědčovat tomu, že by k odstranění újmy postačovalo konečné clo nižší než dumpingové rozpětí.

S tím souvisí i zájem vývozce, aby věc byla důkladně přešetřena, než bude vyměřeno dlouhotrvající konečné clo a dává se mu proto právo o prodloužení lhůty požádat.

Rozklad nemá odkladný účinek z toho důvodu, aby bylo možno reagovat na aktuální potřebu ochrany ekonomiky ČR a bezprostředně uplatnit potřebná opatření.

K § 20 až 24:

Řízení může být ukončeno, jestliže se vývozce zaváže přijmout taková opatření, která škodlivý účinek dumpingu odstraní. Jsou jimi úprava ceny nebo závazek dále nevyvážet dumpingový výrobek. Podmínkou však je, že ministerstvo, které se k věci vyjadřuje, konstatuje, že toto opatření je vyhovující.

Návrh dále řeší situaci, kdy došlo k porušení závazku vývozcem. Porušením se např. rozumí odchylná úprava ceny nebo i nadále pokračující dovozy dumpingových výrobků. V takovém případě byla zvolena operativní cesta a ministerstvo může zahájit nové řízení bez podání podnětu.

V návrhu zákona je uveden i postup ministerstva v případě, že po vydání rozhodnutí o přijetí závazku se zjistí, že k dovozu dumpingových výrobků došlo nebo nedošlo vůbec.

K § 25:

Toto ustanovení řeší problematiku dalšího postupu v případě, že dumping a jeho škodlivé důsledky na domácí výrobní odvětví byly ministerstvem skutečně zjištěny.

Dohoda o provádění článku VI GATT z roku 1979 neobsahovala objektivně stanovenou délku platnosti konečného antidumpingového cla a vázala ji na dobu potřebnou k odvrácení újmy. Nová dohoda sjednaná v rámci Uruguayského kola ve svém čl. 11 stanovuje, že konečné clo lze uložit na dobu nejvýše 5 let s tím, že může dojít k prodloužení uplatňování konečného cla. S cílem uvést český právní řád do souladu s touto smlouvou a s ohledem na předpisy platné v Evropské unii se navrhuje pětiletou lhůtu recipovat.

Proti rozhodnutí o uložení konečného cla je možno podat řádný opravný prostředek, který však nemá odkladný účinek. Nevylučuje se ani možnost soudního přezkumu na základě žaloby podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

K § 26, 27 a 28:

Prozatímní clo a konečné clo se od sebe liší tím, že prozatímní clo je opatřením operativní a prozatímní povahy, jehož uložením řízení nekončí.

Uložením konečného cla však řízení končí.

Společným pro obě cla je postup při vybírání či vymáhání těchto cel celními orgány, kdy se postupuje podle příslušných ustanovení celního zákona.

Návrh zákona stanoví, že antidumpingová cla lze aplikovat na výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu po vydání rozhodnutí; v souladu s mezinárodní smlouvou však připouští, aby za výjimečných okolností byla aplikována i na takové výrobky, které byly propuštěny do celního režimu volného oběhu ve stanoveném časovém období přede dnem uplatnění prozatímních cel.

Smyslem tohoto ustanovení je řešit situaci, kdy by došlo např. k hromadným dodávkám dumpingových výrobků, u kterých by se antidumpingová opatření minula účinkem. Jde o to zamezit, aby ten, kdo uskutečnil hromadné vývozy dumpingových výrobků, v této době mohl záměrně využít výhody dumpingové ceny a tím oslabit nebo zmařit výsledek antidumpingového řízení. Toto ustanovení proto v souladu s čl. 10 dohody vymezuje podmínky, kdy lze konečné clo uvalit i na výrobky, dovezené před uplatněním prozatímních cel, omezuje však tuto dobu na 90 dní a zakazuje je použít na dobu před zahájením řízení.

Při řešení vztahu výše prozatímního cla a konečného cla se návrh zákona přiklání k zásadě ochrany vývozce tak, jako to ukládá čl. 9 dohody. Předpokládá proto, že pokud bude konečné clo nižší nebo nebude uloženo vůbec, bude rozdíl na základě žádosti vrácen. V této souvislosti se bude postupovat podle celních předpisů. Oprávněnou osobou se pak rozumí plátce antidumpingového cla. Jestliže bude prozatímní clo nižší, nedoplatek se nevybere.

K § 29 až 33:

Tato ustanovení upravují postup ministerstva v těch výjimečných případech, kdy po uložení konečného cla či přijetí závazku dojde ke změně určitých okolností, které výrazně ovlivňují původní rozhodnutí o uložení konečného cla či přijetí závazku. V důsledku těchto nových okolností může dojít ke snížení, zrušení nebo prodloužení konečného cla či závazku. Při tomto řízení ministerstvo postupuje obdobně podle předchozích ustanovení, která upravují zahájení a průběh řízení, včetně opravných prostředků či soudního přezkumu na základě žaloby.

K § 34 až 35:

Vzhledem k tomu, že se navrhuje svěřit antidumpingové řízení Ministerstvu průmyslu a obchodu, neboť jde o problematiku obchodní politiky České republiky, avšak kompetenční zákon na tuto problematiku výslovně nepamatuje, navrhuje se novela zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dále se navrhuje novela celního zákona, neboť antidumpingové clo bude ukládáno správním rozhodnutím, nikoliv nařízením vlády, jak stanovuje celní zákon.

K § 36:

Při řízení podle tohoto zákona se bude postupovat podle příslušných ustanovení správního řádu, kromě těch ustanovení, kde je nutno s ohledem na specifičnost tohoto procesu, volit úpravu odchylnou.

K § 37:

Tak jako Česká republika v zahraničí podle § 13 tohoto zákona, může si subjekt jiného státu v souladu s dohodou vyžádat informace nebo souhlas od příslušného českého orgánu. Tímto orgánem bude Ministerstvo průmyslu a obchodu a bude posuzovat zejména příslušnost tohoto zahraničního subjektu a odůvodněnost žádosti.

K § 38:

Zpracování tohoto návrhu zákona je vyvoláno skutečností, že ČR převzala mezinárodní závazky, které předpokládají vnitrostátní právní úpravu. Z toho vyplývá i vztah tohoto zákona k mezinárodní smlouvě.

K § 39:

Pro zasílání písemností zahraničním subjektům se navrhuje i doručení prostřednictvím zastupitelského úřadu.

K § 40:

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti v co možná nejkratší lhůtě.

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro

a) státní průmyslovou politiku, obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud,

b) hutnictví, strojírenství, elektrotechniku a elektroniku, pro průmysl chemický a zpracování ropy, gumárenský a plastikářský, skla a keramiky, textilní a oděvní, kožedělný a

a) státní průmyslovou politiku, obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud,

b) hutnictví, strojírenství, elektrotechniku a elektroniku, pro průmysl chemických a zpracování ropy, gumárenský a plastikářský, skla a keramiky, textilní a oděvní, kožedělný a

polygrafický, papíru a celulózy a dřevozpracující a pro výrobu stavebních hmot, stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad,

polygrafický, papíru a celulózy a dřevozpracující a pro výrobu stavebních hmot, stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový

odpad,

c) vnitřní obchod o ochranu zájmů spotřebitelů, zahraniční obchod a podporu exportu,

d) věci malých a středních podniků, s výjimkou regionální podpory podnikání, a pro věci živností,

e) technickou normalizaci, metrologi a státní zkušenictví

f) průmyslový výzkum, rozvoj techniky a technologií.

c) vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů, zahraniční obchod a podporu exportu,

d) věci malých a středních podniků, s výjimkou regionální podpory podnikání, a pro věci

živností,

e) technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,

f) průmyslový výzkum, rozvoj techniky a technologií.

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství.

(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství.

(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu

a) koordinuje zahraničně obchodní politiku České republiky ve vztahu k jednotlivým státům,

b) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod včetně komoditních dohod,

c) realizuje obchodní spolupráci s ES, ESVO, GATT a jinými mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními,

a) koordinuje zahraničně obchodní politiku České republiky ve vztahu k jednotlivým

státům,

b) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod včetně komoditních dohod,

c) realizuje obchodní spolupráci s ES, ESVO, GATT a jinými mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními,

d) řídí a vykonává činnosti spojené s uplatňováním licenčního režimu v oblasti hospodářských styků se zahraničím.

d) řídí a vykonává činnosti

spojené s uplatňováním licenčního režimu v oblasti hospodářských styků se zahraničím,

e) posuzuje dovoz dumpingových výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.

(4) Ministerstvo průmyslu a obchodu řídí puncovnictví a zkoušení drahých kovů.

(5) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká energetická inspekce, Česká obchodní inspekce, Puncovní úřad a Licenční úřad.

(4) Ministerstvo průmyslu a obchodu řídí puncovnictví a zkoušení drahých kovů.

(5) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká energetická inspekce, Česká obchodní inspekce, Puncovní úřad a Licenční úřad.

Dosud platné znění

s vyznačením zrušovaného textu

kurzívou

(1) Dovozním clem se rozumí clo vybírané při dovozu zboží.

(2) Vývozním clem se rozumí clo vybírané při vývozu zboží.

(3) Antidumpingovým clem se rozumí clo vybírané z dováženého zboží, které je předmětem dumpingu. Dumpingem se pro účely tohoto zákona rozumí případy, kdy je zahraniční

Novelizované znění

s vyznačením navrhovaných změn

a doplnění tučným písmem

(1) Dovozním clem se rozumí clo vybírané při dovozu zboží.

(2) Vývozním clem se rozumí clo vybírané při vývozu zboží.

(3) Antidumpingovým clem se rozumí clo vybírané z dováženého zboží, které je předmětem dumpingu. Dumpingem se pro účely tohoto zákona rozumí případy, kdy je zahraniční

zboží dováženo do tuzemska za cenu nižší, než je obvyklá cena konkurenčního zboží v tuzemsku a hrozí-li způsobit nebo způsobí ohrožení tuzemské výroby nebo jejího rozvoje.

zboží dováženo do tuzemska za cenu nižší, než je obvyklá cena konkurenčního zboží v tuzemsku a hrozí-li způsobit nebo způsobí ohrožení tuzemské výroby nebo jejího rozvoje.

(4) Vyrovnávacím clem se rozumí zvláštní clo vybírané za účelem vyrovnání prémie anebo subvence, která byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz zboží.

(5) Odvetným clem se rozumějí přirážky k celním sazbám, popřípadě zavedení zvláštního cla ze zboží, které podle celního sazebníku clu nepodléhá, stanovené po přechodnou dobu z důvodů hospodářské odvety na zboží dovážené ze státu, který diskriminuje Českou republiku v hospodářských vztazích.

(6) Antidumpingové clo, vyrovnávací clo a odvetné clo stanoví vláda nařízením.

(4) Vyrovnávacím clem se rozumí zvláštní clo vybírané za účelem vyrovnání prémie anebo subvence, která byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz zboží.

(5) Odvetným clem se rozumějí přirážky k celním sazbám, popřípadě zavedení zvláštního cla ze zboží, které podle celního sazebníku clu nepodléhá, stanovené po přechodnou dobu z důvodů hospodářské odvety na zboží dovážené ze státu, který diskriminuje Českou republiku v hospodářských vztazích.

(6) Vyrovnávací clo a odvetné clo stanoví vláda nařízením.