Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
§
1
§ 2Osobní
rozsah zdravotního pojištění
(1) Podle tohoto zákona jsou zdravotně pojištěny:
a) osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky,
b) osoby, které na území České
republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci
zaměstnavatele, který má sídlo na
území České republiky (dále
jen "pojištěnci").
(2) Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního
pojištění rozumí právnická
nebo fyzická osoba, která zaměstnává
zaměstnance a má sídlo nebo trvalý
pobyt na území České republiky.
(3) Zaměstnáním se pro účely
zdravotního pojištění rozumí
výkon činností podle § 5 písm.
a), je-li zaměstnanec účasten nemocenského
pojištění (péče).
(4) Sídlem zaměstnavatele se pro účely
zdravotního pojištění rozumí
u právnické osoby její sídlo, jakož
i sídlo její organizační složky,
která je zapsána v obchodním rejstříku,
popřípadě v jiném zákonem určeném
rejstříku, nebo je vedena ve stanovené evidenci
u příslušného orgánu v České
republice, a u fyzické osoby místo jejího
trvalého pobytu, popřípadě, jde-li
o zahraniční fyzickou osobu, místo jejího
podnikání.
(5) Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty
osoby, které nemají trvalý pobyt na území
České republiky a jsou činny v České
republice pro zaměstnavatele, kteří požívají
diplomatických výhod a imunit, nebo pro zaměstnavatele
v pracovněprávním vztahu uzavřeném
podle cizích právních předpisů
nebo pro zaměstnavatele, kteří nemají
sídlo na území České republiky
a osoby, které dlouhodobě pobývají
v cizině a neplatí pojistné (§ 8 odst.
4).
§ 3
(1) Zdravotní pojištění vzniká dnem:
a) narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky,
b) kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem (§ 5 písm. a),
c) získání trvalého pobytu na území
České republiky.
(2) Zdravotní pojištění zaniká dnem:
a) úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého,
b) kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem (§ 5 písm. a),
c) ukončení trvalého pobytu na území
České republiky.
§ 4
Plátci pojistného zdravotního pojištění (dále jen "plátci pojistného") jsou:
a) pojištěnci uvedení v § 5,
b) zaměstnavatelé,
c) stát.
§ 5
Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud
a) je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění (péče). Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen "zaměstnanec") dále považují:
1. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik;
2. osoby ve služebním poměru;
3. členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni;
4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni;
5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;
6. soudci;
7. členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev;
8. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu;
9. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitel Bezpečnostní informační služby;
10. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;
11. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních;
12. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě;
13. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění;
14. interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění (péče) podle předpisů o nemocenském pojištění (péči);
b) je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují:
1. osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách [§ 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.];
2. osoby provozující živnost [Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.];
3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů [Např. zákon ČNR č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákona ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. a zákona č. 275/1994 Sb.];
4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů [Např. zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 318/1993 Sb.];
5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností [§ 76 a násl. a § 93 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník];
6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů [§ 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů];
7. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení,
c) má na území České republiky
trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími
písmeny a není za něj plátcem pojistného
stát.
§ 6
Zaměstnavatel je plátcem části pojistného
za své zaměstnance s výjimkou zaměstnanců,
kteří postupují podle §8 odst. 4. Zaměstnavatel
je plátcem části pojistného z příjmů
zúčtovaných bývalému zaměstnanci
po skončení zaměstnání zakládajícího
účast na nemocenském pojištění.
§ 7
(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
a) nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře
[Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.];
b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;
c) příjemce rodičovského příspěvku [Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.];
d) ženy na mateřské a další mateřské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění [§ 12a zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů];
e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání [§ 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů];
f) osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti [Zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.];
g) osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu [§ 2 vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění] nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči [§ 1 vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb.];
h) osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, další službu
[§ 37 odst. 2 písm. a) zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění zákona č. 164/1992 Sb.] nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení;
i) osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;
j) osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění [§ 11 písm. a) bod 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů];
k) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy [§ 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě];
l) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů [§ 31 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb.], pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
(2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm.
a) až i) příjmy ze zaměstnání
nebo ze samostatné výdělečné
činnosti, je plátcem pojistného stát
i tyto osoby.
§ 8
(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn (dále jen "příslušná zdravotní pojišťovna"). Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem:
a) nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3);
b) zahájení samostatné výdělečné činnosti (§ 5 písm. b);
c) kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. c);
d) ke kterému se po návratu do České republiky, pojištěnec přihlásil podle odstavce 4 u příslušné zdravotní pojišťovny;
e) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit;
f) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže pojištěnec
1. byl v cizině zdravotně pojištěn,
2. v uvedeném období mu nebyla poskytnuta zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění,
3. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle odstavce 4.
Tím není dotčena povinnost platit pojistné
za dobu předcházející pobytu v cizině.
(2) Povinnost zaměstnavatele platit část
pojistného za své zaměstnance vzniká
dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání
(§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení
zaměstnání, s výjimkami stanovenými
v § 6.
(3) Povinnost státu platit pojistné za pojištěnce
vzniká dnem, kdy se stát podle § 7 stává
plátcem pojistného. Tato povinnost zaniká
dnem, ke kterému stát přestal být
podle § 7 plátcem pojistného.
(4) Pojištěnec není povinen platit pojistné
po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v
cizině zdravotně pojištěn nebo pokud
se mu v cizině poskytuje zdravotní péče
bez přímé úhrady na základě
mezinárodních smluv a učinil o této
skutečnosti u příslušné zdravotní
pojišťovny písemné prohlášení.
Povinnost platit pojistné však zaniká až
dnem, který pojištěnec v prohlášení
podle věty prvé uvedl, ne však dříve,
než dnem následujícím po dni, kdy toto
prohlášení bylo doručeno příslušné
zdravotní pojišťovně. Od stejného
dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné
zdravotní pojišťovny opět přihlásil,
nemá pojištěnec nárok na úhradu
péče hrazené zdravotním pojištěním.
Současně s opětovným přihlášením
u příslušné zdravotní pojišťovny
je pojištěnec povinen této pojišťovně
dodatečně předložit doklad o uzavřeném
zdravotním pojištění v cizině
a jeho délce; to neplatí v případech,
kdy je poskytována v cizině zdravotní péče
bez přímé úhrady na základě
mezinárodních smluv. Pokud pojištěnec
takový doklad nepředloží, je povinen
příslušné zdravotní pojišťovně
doplatit zpětně pojistné tak, jako by podle
tohoto ustanovení nepostupoval. Za dlouhodobý pobyt
v cizině se považuje nepřetržitý
pobyt delší šesti měsíců.
(5) Nezaplatí-li plátce pojistného pojistné
ve stanovené výši a včas, je příslušná
zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na
dlužníkovi jeho zaplacení včetně
penále.
§ 9
(1) Výši pojistného, penále a způsob
jejich placení stanoví zvláštní
zákon [Zákon ČNR č. 592/1992 Sb.
ve znění pozdějších předpisů.].
(2) Pojistné za zaměstnance hradí z jedné
třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel.
(3) Písemnou smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
může se zaměstnanec zavázat zaplatit
zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku
odpovídající pojistnému, které
za zaměstnance má zaměstnavatel povinnost
hradit v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní
volno bez náhrady příjmu. Při neomluvené
nepřítomnosti zaměstnance v práci
je zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavateli částku
odpovídající pojistnému, které
zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil.
§ 10
(1) Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o:
a) nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a jeho ukončení; jde-li o pojištěnce podle § 2 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost,
b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil,
c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.
O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel
povinen vést evidenci a dokumentaci.
(2) Zaměstnanec je povinen oznámit příslušné
zdravotní pojišťovně skutečnosti
podle předchozího odstavce neprodleně, zjistí-li,
že jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, nebo
pokud údaje uvedené pod písmeny b) a c) svému
zaměstnavateli nesdělil.
(3) Pojištěnec, který je osobou samostatně
výdělečně činnou, je povinen
oznámit příslušné zdravotní
pojišťovně zahájení a ukončení
samostatné výdělečné činnosti
nejpozději do osmi dnů od dne, kdy tuto činnost
zahájil nebo ji ukončil.
(4) Pojištěnec je povinen do osmi dnů od dne,
kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm.
c) oznámit tuto skutečnost příslušné
zdravotní pojišťovně.
(5) Pojištěnec je povinen oznámit příslušné
zdravotní pojišťovně nejpozději
do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik
nebo zánik povinnosti státu platit za něj
pojistné podle § 7. Za osoby zaměstnané
plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu
tyto skutečnosti známy. Za osoby nezletilé
nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům
plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce.
(6) Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky oznámí narození pojištěnce Centrálnímu registru pojištěnců
[§ 27 zákona ČNR č. 592/1992 Sb.
ve znění zákona ČNR č. 15/1993
Sb.] bezprostředně po přidělení
rodného čísla.
(7) Úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení
za mrtvého je povinen oznámit Centrálnímu
registru pojištěnců [§ 27 zákona
ČNR č. 592/1992 Sb. ve znění zákona
ČNR č. 15/1993 Sb.] do osmi dnů
od zápisu do matriky příslušný
obecní úřad pověřený
vedením matriky.
§
11
(1) Pojištěnec má právo
a) na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který Ministerstvo zdravotnictví na základě zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny [§ 7 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 149/1996 Sb.] vyhlásí ve sdělovacích prostředcích, jsou pojištěnci takové zdravotní pojišťovny oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k 1. dni kalendářního měsíce, nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce. Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému ve větě druhé nebo třetí. Žádá-li pojištěnec nebo zákonný zástupce pojištěnce zdravotní pojišťovnu v souladu s tímto ustanovením, je zdravotní pojišťovna povinna jeho žádosti vyhovět. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení,
b) na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického zařízení s výjimkou závodní zdravotní služby [Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161). Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.], kteří jsou ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně; toto právo může uplatnit jednou za 3 měsíce. Zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči. Jiná vážná příčina, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Míru únosného pracovního zatížení a závažnost příčiny pro nepřijetí pojištěnce do své péče posuzuje zvolený lékař. Lékař nemůže odmítnout pojištěnce ze stanoveného spádového území
[§ 39 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.] a v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. Každé odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí být lékařem pojištěnci písemně potvrzeno,
c) na výběr dopravní služby, která je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně,
d) na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem,
e) podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní
péče hrazené zdravotním pojištěním.
(2) Má-li pojištěnec za to, že mu není poskytována náležitá zdravotní péče, může:
a) podat návrh na přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení nebo jeho zřizovateli [§ 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.],
b) obrátit se na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického postupu lékaře nebo lékárníka, anebo na jinou profesní organizaci, pokud byla zřízena, týkají-li se uvedené nedostatky jiného zdravotnického pracovníka,
c) obrátit se na zdravotní pojišťovnu, jejímž je pojištěncem, zejména odmítne-li zdravotnický pracovník provést zdravotní výkon spadající do hrazené péče.
d) obrátit se na příslušný orgán
státní správy, který provedl registraci
zdravotnického zařízení podle zvláštního
zákona [§ 8 zákona ČNR č.
160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních].
(3) Vojáci v činné službě s výjimkou
vojáků v záloze povolaných k vojenskému
cvičení a žáci vojenských škol,
kteří se připravují na službu
vojáka z povolání a nejsou vojáky
v činné službě, jsou pojištěni
u Vojenské zdravotní pojišťovny. Základní
zdravotní péči jim poskytuje posádkové
zařízení zdravotní péče,
a není-li zřízeno, jiné zdravotnické
zařízení, s nímž Vojenská
zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu
o poskytování zdravotní péče.
Navazující ambulantní nebo ústavní
péči poskytuje zdravotnické zařízení
určené lékařem, který poskytl
základní zdravotní péči. Lékaře
lze volit jen v rámci zdravotnického zařízení
uvedeného ve větě druhé a třetí.
Vojáci v základní a náhradní
službě a žáci vojenských škol
jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny
do posledního dne kalendářního měsíce,
v němž ukončili základní nebo
náhradní službu nebo studium na vojenské
škole. Od prvního dne následujícího
kalendářního měsíce jsou pojištěni
u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci
byli před přechodem do Vojenské zdravotní
pojišťovny. K tomu účelu je Vojenská
zdravotní pojišťovna povinna sdělovat
jedenkrát měsíčně Ústřední
pojišťovně Všeobecné zdravotní
pojišťovny [§ 27 zákona ČNR č.
592/1992 Sb. ve znění zákona ČNR č.
15/1993 Sb.] jména, příjmení,
trvalé pobyty a rodná čísla pojištěnců,
kteří zahájili nebo ukončili základní
nebo náhradní službu nebo studium na vojenské
škole. Pro změnu zdravotní pojišťovny
pojištěncem podle předchozího odstavce
se do lhůty 12 měsíců nezapočítává
doba pojištění u Vojenské zdravotní
pojišťovny. Za vojáky konající
základní (náhradní) a další
službu [§ 37 odst. 2 písm. a) zákona
č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění
zákona č. 164/1992 Sb.] uhradí Ministerstvo
obrany rozdíl mezi cenou zdravotní péče
poskytnuté či předepsané lékařem
nebo zdravotnickým zařízením uvedeným
ve větě druhé a třetí a výší
úhrady poskytnuté Vojenskou zdravotní pojišťovnou.
(4) U osob vykonávajících civilní
službu a dále u osob ve vazbě nebo výkonu
trestu odnětí svobody je výběr lékaře
zdravotnického zařízení a dopravní
služby omezen podle zvláštních přepisů.
§ 12
Pojištěnec je povinen:
a) plnit oznamovací povinnost podle § 10,
b) sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci nebo bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem,
c) hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, pokud tento zákon nestanoví jinak,
d) poskytnout součinnost při zdravotním výkonu a kontrole průběhu léčebného procesu a dodržovat lékařem stanovený léčebný režim,
e) podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud tak stanoví tento zákon nebo obecně závazné právní předpisy,
f) dodržovat opatření směřující k odvrácení nemocí,
g) vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví,
h) prokazovat se při poskytování zdravotní péče, s výjimkou poskytování léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky, platným průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem vydaným příslušnou zdravotní pojišťovnou,
i) oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce,
j) vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při
1. zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c);
2. změně zdravotní pojišťovny;
3. dlouhodobém pobytu v zahraničí,
k) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo,
l) při změně zdravotní pojišťovny
předložit nově zvolené zdravotní
pojišťovně doklad o výši záloh
na pojistné vypočtených z vyměřovacího
základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně
činnou.