Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ministerstvo financí České republiky

Čj. 20/64 093/1996

Pro jednání Parlamentu ČR

Předkládá se podle § 10 odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Obsah:

Návrh usnesení Poslanecké sněmovny

Zpráva vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za I. pololetí 1996

I. Ekonomický vývoj České republiky v roce 1996

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až červen 1996

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za I. pololetí 1996

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci srpna 1996

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

VI. Závěry

Tabulková část

Poslanecká sněmovna

schvaluje

zprávu vlády o plnění státního rozpočtu české republiky za I. pololetí 1996

I. Ekonomický vývoj České republiky v roce 1996

Úvod

1. Základní tendence

2. Ekonomický výkon

3. Cenový vývoj

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

5. Vztahy k zahraničí

6. Měnová politika

7. Domácnosti

8. Kapitálový trh

9. Devizový kurz

10. Veřejné rozpočty

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až červen 1996

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

2. Příjmy státního rozpočtu

3. Výdaje státního rozpočtu

4. Čerpání výdajů rozpočtových kapitol

5. Čerpání rezerv státního rozpočtu

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za I. pololetí 1996

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci srpna 1996

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

VI. Závěry

Tabulková část

Tabulka č. 1 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až červen 1996

Tabulka č. 2 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až srpen 1996

Tabulka č. 3 - Plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky podle kapitol - stav k 30. 6. 1996

Tabulka č. 4 - Bilance místních rozpočtů k 30. 6. 1996

Příloha: Informace o úpravě státního rozpočtu České republiky na rok 1996

Úvod

Dosavadní vývoj české ekonomiky v roce 1996 v zásadě odpovídá tendencím vládou odhadovaného makroekonomického rámce pro tento rok.

Makroekonomické prostředí je nadále stabilní při růstu ekonomického výkonu, jednociferné inflaci, velmi nízké úrovni nezaměstnanosti a dlouhodobě stabilním devizovém kurzu. V rámci této stability se však začínají více projevovat pnutí především v oblasti zahraničně obchodních vztahů, mění se situace v oblasti cenového vývoje.

Současná vysoká růstová dynamika do značné míry implikuje méně příznivý vývoj některých makroekonomických indikátorů.

V oblasti inflace se nedaří výrazněji zpomalit růst spotřebitelských cen, což by bylo makroekonomicky žádoucí. Je zde zřejmá souvislost dlouhodobého vysokého růstu domácí poptávky a situace na trhu práce. Mimořádně nízká nezaměstnanost neumožňuje vytváření odpovídající relace vývoje průměrných mezd a produktivity práce. V Evropě ojediněle nízká míra nezaměstnanosti souvisí s vysokým ekonomickým růstem, technologickou úrovní kapacit, s úrovní ceny práce a kapitálu, ale i s usazováním vlastnických struktur a tomu odpovídajícímu chování podnikového managementu.

V oblasti vnějších vztahů dochází ke zvýraznění záporného salda obchodní bilance v souvislosti s vysokou dynamikou domácí poptávky, což návazně vede i k prohlubování záporného salda běžného účtu platební bilance.

Pokles devizových rezerv v průběhu I. pololetí je spojen s rozšířením fluktuačního pásma směnného kurzu a převahou záporného salda běžného účtu nad aktivem kapitálového účtu platební bilance.

Vnější prostředí

V roce 1996 se růst ve vyspělých zemích podle posledních odhadů zpomalil (zvláště u našeho největšího obchodního partnera SRN), což zužuje prostor pro růst českého vývozu. Vysoký růst domácí poptávky (zejména investiční a poptávky domácností) vytváří prostor pro velkou dynamiku dovozu vzhledem k technologické úrovni a dosud relativně nízké (i když zvyšující se) adaptabilitě domácích producentů.

V I. čtvrtletí 1996 vzrostl HDP, v porovnání se stejným obdobím roku 1995, v USA o 1,7%, v Japonsku o 5,5%, ve Velké Británii o 1,9%, ve Francii o 0,9% a v Německu o 0,3%. Údaje o vývoji HDP v Rakousku za stejné období nebyly dosud zveřejněny. (Údaje podle The Economist Vol. 340, Number 7976, obdobně v následujících odstavcích).

Spotřebitelské ceny se ke konci června 1996 v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšily v USA o 2,8%, v Japonsku [Údaj ke konci května 1996] o 0,3%, ve Velké Británii o 2,1 %, ve Francii o 2,2%, v Německu o 1,4% a v Rakousku [Údaj ke konci května 1996] o 1,5%.

Míra nezaměstnanosti v jednotlivých zemích se mění v závislosti na aktuální fázi hospodářského cyklu a ke konci 1 pololetí 1996 dosahovala v USA 5,3%, v Japonsku [Údaj ke konci května 1996] 3,5%, ve Velké Británii 7,7%, ve Francii [Údaj ke konci května 1996] 12,4%, v Německu 9,9% a v Rakousku 7,0%.

Vývoj vývozu a dovozu České republiky se stává stále významnějším faktorem ovlivňujícím tvorbu hrubého domácího produktu a v souvislosti s růstem obchodního obratu je domácí ekonomika více závislá na konjunkturálních výkyvech v zemích významných obchodních partnerů.

Pomalý růst cenových hladin ve vyspělých zemích postupně vytváří náročnější konkurenční podmínky pro naše výrobce jak na zahraničních trzích, tak na trhu domácím.

Predikce do konce roku

Ekonomický růst se v evropských zemích v I. pololetí 1996 zpomalil. Opětovné oživení se očekává ve druhé polovině roku, což by mělo příznivě ovlivnit náš export. Současné signály intenzivnější domácí investiční aktivity dále zvýší váhu technologií ve struktuře našich dovozů při zachování dosavadní dynamiky.

Zpřesněné odhady růstu HDP z července 1996 pro letošní a příští rok se oproti odhadům z konce roku 1995 pro většinu zemí snížily. Poslední odhady předpokládají, že HDP v roce 1996 vzroste v USA o 2,4%, v Japonsku o 3,2%, ve Velké Británii o 2,2%, ve Francii o 1,3%, v Německu o 0,8% a v Rakousku o 1,1%.

Zvýšení spotřebitelských cen v průběhu roku 1996 je nyní podle téhož zdroje odhadováno v USA o 3,0%, v Japonsku o 0,1%, v Británii o 2,5%, ve Francii o 2,0%, v Německu o 1,6% a v Rakousku o 1,9%.

1. Základní tendence

Ekonomické indikátory zachycují intenzívní růstové tendence v české ekonomice:

Pramen: ČSÚ, ČNB, odhady MF

Vysoký růst ekonomiky pokračuje, přírůstek HDP za I. pololetí 1996 dosáhl 4,3% (odhad ČSÚ).

Zřetelný růst produkce průmyslu v roce 1995 se v I. pololetí 1996 jen mírně zpomalil, v kumulaci za 7 měsíců došlo k jeho opětovnému zrychlení.

Ve stavebnictví, kde došlo na počátku roku 1996 k poklesu produkce, se v dalším období obnovily růstové tendence.

I přes mírný růst jednotkových mzdových nákladů [Jednotkové mzdové náklady vyjadřují objem mezd připadající na fyzickou jednotku produkce; jejich růst je dán podílem indexu nominálních průměrných mezd a indexu reálné produktivity práce.] lze inflační vlivy charakterizovat jako převážně poptávkové vzhledem k vývoji příjmů domácností, zvláště mzdových. Hladina spotřebitelských cen se v průběhu I. pololetí 1996 zvýšila o 5,4% (červen 1996 proti prosinci 1995), za osm měsíců činilo zvýšení 6,7%.

Počet nezaměstnaných v průměru za I. pololetí 1996 činil 154 tisíc osob. Míra nezaměstnanosti koncem června dosáhla 2,8%, v červenci se sezónně zvýšila na 3,0% a v srpnu se udržela na stejné úrovni.

Záporné saldo obchodní bilance (podle celní statistiky) ke konci července dosáhlo 85,3 mld Kč. Přitom proti stejnému období minulého roku se vývoz zvýšil o 7,2%, dovoz vzrostl o 15,9%. Obě růstové charakteristiky se proti prvnímu čtvrtletí zpomalily.

Od konce roku 1990, tedy již 68 měsíců, je směnný kurz české koruny (vůči koši USD a DEM) relativně stabilní.

Veřejné rozpočty v úzkém pojetí [Konsolidovaný souhrn státních a místních rozpočtů.] uzavřely hospodaření I. pololetí se schodkem 4,0 mld Kč (z toho státní rozpočet -1,0 mld Kč). Příjmy dosáhly 270,9 mld Kč, výdaje 274,9 mld Kč. Ke konci srpna bylo hospodaření státního rozpočtu schodkové ve výši 3,6 mld Kč.

2. Ekonomický výkon

2. 1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

V roce 1996 pokračuje růst ekonomického výkonu. Hrubý domácí produkt ve stálých cenách byl za 1. čtvrtletí 1996 o 4,6% vyšší než ve stejném období minulého roku. ČSÚ odhaduje růst za 2. čtvrtletí o 4,0% a celkově za I. pololetí o 4,3%. Vývoj je vyznačen v grafu 1:

Hrubý domácí produkt v běžných cenách se v I. pololetí 1996 proti stejnému období m. r. zvýšil o 13,2% a dosáhl 678,8 mld Kč (odhad ČSÚ).

Podle odhadu v I. pololetí 1996 rychle rostla agregátní poptávka ve stálých cenách (o 6,9%). Domácí poptávka se zvýšila dokonce o 8,2%, zahraniční poptávka (tj. vývoz zboží a služeb) vzrostla o 4,7%.

Pro rychlý růst domácí poptávky byl rozhodující vývoj tvorby hrubého kapitálu, který je odhadován ve stálých cenách o 17,3% vyšší než v I. pololetí předchozího roku (při růstu tvorby fixního kapitálu o 17,8% a přírůstku zásob a rezerv vyšším o 16,2%).

Pokračuje dynamický růst spotřeby domácností ve stálých cenách, která se za I. pololetí 1996 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšila dle odhadu o 5,5%. Spotřeba vlády stagnovala (přírůstek 0,1%).

Přírůstek poptávky byl výrazně orientován na dovoz zboží a služeb. Růst dovozu ve stálých cenách odhaduje ČSÚ na 11,0%, čistý vývoz zboží a služeb byl v I. pololetí 1996 záporný (saldo -48,9 mld Kč ve stálých cenách).

Predikce do konce roku

Vláda předpokládá dlouhodobější růstové tendence s reálným zvýšením hrubého domácího produktu v roce 1996 o 4,6 až 5,0% (v rozpočtu na rok 1996 bylo uvažováno s růstem o 4,8%).

2. 2 Vývoj hlavních odvětví

Průmysl

Vzestup výkonu v průmyslu, k němuž došlo v roce 1995 analogicky pokračoval v jednotlivých měsících po celé první pololetí roku 1996.

Vyšší meziroční růst v lednu a únoru i dubnu 1996 umožnil za celé první pololetí zvýšení výkonu průmyslu o 8,2% oproti stejnému období roku 1995. Nejvyšší růst v červenci 1996 (meziroční index 115,6% ve stálých cenách) byl kromě jiného způsoben o tři dny vyšším počtem pracovních dnů proti červenci 1995, což vedlo k růstu o 9,1% za sedm měsíců.

Graf 2

Růst průmyslového výkonu vycházel především z růstu produktivity práce. Jen meziroční zvýšení za sedm měsíců roku 1996 dosáhlo reálně 11,1%. Průměrná měsíční mzda se v tomto období proti stejnému období předchozího roku zvýšila nominálně o 17,7% (reálně o 8,2% při růstu spotřebitelských cen o 8,8%). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se snížil o 3,3%, ve zpracovatelském průmyslu o 3,0% a v odvětví dobývání nerostných surovin o 8,2%.

Predikce do konce roku

Trend růstu bude nadále pokračovat též v druhé polovině roku. Na základě konjunkturálních průzkumů se v souvislosti s odhadovaným oživením zahraniční poptávky (zejména v SRN) ve čtvrtém čtvrtletí očekává vyšší dynamika průmyslového outputu.

V srpnovém průzkumu ocenění zahraniční poptávky podniky s 28% objemu výroby zboží považovaly úroveň zahraniční poptávky za nízkou, zatímco pouze 13% za dobrou. Průzkum potvrzuje závislost exportu na ekonomickém růstu nejvýznamnějších zahraničních odběratelů. Objem a struktura vnější poptávky (zejména po výrobcích s vyšším stupněm zpracování) pravděpodobně ovlivní dosavadní růst průmyslu v roce 1996.