Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Poslanecká sněmovna

souhlasí s Dohodou o volném obchodu mezi Českou republikou a Státem Izrael, podepsanou dne 20. května 1996 v Praze

Vzájemné vztahy mezi Československem a Státem Izrael (dále jen "Izrael") se datují od samého počátku vzniku Izraele (14. 5. 1948). Československo uznalo Izrael krátce po jeho vyhlášení, a to dne 19. května 1948, vzájemné diplomatické styky byly následně navázány 3. července téhož roku.

Obchodní dohoda mezi oběma státy byla uzavřena v roce 1950, avšak od ukončení její platnosti v r. 1951 se obchodní styky realizovaly na bezesmluvním základě. Po přerušení diplomatických styků v roce 1967 probíhala výměna zboží mezi oběma stranami prostřednictvím třetích zemí, vzájemný obrat však zaznamenal pokles. K oživení a postupnému zintenzivňování styků s Izraelem došlo zejména koncem osmdesátých let. V roce 1988 byla zahájena spolupráce v oblastech turistiky, kultury, vědy, sportu, organizování léčebných pobytů apod.

Po znovunavázání diplomatických styků s Izraelem v únoru 1990 a v souvislosti s liberalizací jeho zahraničního obchodu začaly být postupně navazovány přímé kontakty a realizovány přímé obchodní transakce mezi československými a izraelskými podniky, firmami a organizacemi.

19. listopadu 1991 byla v Jeruzalémě podepsána Dohoda o obchodní a hospodářské spolupráci mezi ČSFR a Státem Izraelem. Na základě této dohody byla zrušena limitační, kontingentní a jiná opatření, jež byla překážkou obchodní výměny zboží. Po podepsání uvedené dohody obsahující m. j. doložku nejvyšších výhod, byla ČSFR vyjmuta z licenčního řízení Izraele, které mělo vůči bývalým socialistickým zemím výrazně restriktivní charakter.

Pro další rozvoj česko-izraelských obchodních a hospodářských vztahů má význam uzavřená Dohoda o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů, která vstoupila v platnost 23. 12. 1994. K rozvoji vztahů výrazně přispěje i připravená Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic.

Obrat vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Izraelem od r. 1992 neustále roste, v r. 1995 však došlo k jeho zpomalení vzhledem ke snížení českého vývozu cca na úroveň roku 1993. Snížení celkového vývozu ČR v roce 1995 oproti roku 1994 v rozsahu 8,5 mil. USD bylo ovlivněno snížením hodnoty vývozu osobních automobilů o cca 3,9 mil. USD a zejména tím, že nebyl uskutečněn žádný vývoz starožitností, který v roce 1994 představoval 9,9 mil. USD. Naproti tomu se však zvýšil ve stejném období vývoz železa a oceli o 5,9 mil. USD na celkovou výši 15 mil. USD, což představovalo 36% celkového vývozu ČR do Izraele v roce 1995.

Rozsah zbožové výměny vykazuje podle české celní statistiky v období 1992 - 1996 následující výsledky (v milionech USD):

(Údaje za r. 1995 a 1996 jsou předběžné.)

Český vývoz do Izraele v uplynulém období představovaly z rozhodující části výrobky z oceli, osobní a malé nákladní automobily, náhradní díly, příslušenství a pneumatiky k nim, v menších objemech byly vyváženy chemické výrobky, strojní a elektrotechnická zařízení, výrobky ze skla, slad a živý hovězí dobytek.

Hlavní položky českého dovozu tvoří telekomunikační zařízení, šperky, elektrická zařízení a přístroje, zdravotnické přístroje, hliníkový odpad a polotovary z hliníku, čerstvé řezané květiny, subtropické ovoce a šťávy z něj a kosmetické a toaletní přístroje.

Z podrobnějšího rozboru vyplývá, že struktura vzájemné obchodní výměny není dosud pevně ustálena, protože v jednotlivých letech dochází k podstatným změnám ve vyvážených i dovážených druzích zboží, což svědčí o tom, že obchodní subjekty obou států stále hledají možnost uplatnění na partnerském trhu.

Mezi oběma státy existují možnosti pro další rozvoj vzájemné obchodní výměny v nejbližším období. Účinným stimulem, který by tomuto rozvoji výrazně napomohl, se jeví sjednání Dohody o volném obchodu. Základní shoda a politická vůle vedoucí k jejímu sjednání byla projevena již v průběhu návštěvy předsedy vlády ČR v Izraeli v únoru 1994. Během prvního zasedání česko-izraelského Společného výboru ve stejném roce se obě strany dohodly zahájit konkrétní práce na sjednávání Dohody.

V této souvislosti jer třeba uvést, že i přes probíhající liberalizační procesy uplatňuje dosud Izrael velmi ochranářský, složitý a málo transparentní obchodně politický režim. V oblasti dovozu je dosud uplatňována tarifní i netarifní ochrana trhu, po uplatnění výsledků Uruguayského kola GATT váže Izrael dovážené zemědělské položky na celní sazbě dosahující až 700%, systém je navíc doplněn dalšími dávkami a opatřeními spjatými s realizací obchodu.

Existující izraelský obchodně politický režim, který klade důraz na ochranářskou politiku v zahraničně obchodní oblasti a v neposlední řadě i skutečnost, že izraelská delegace jednala o Dohodě o volném obchodu poprvé s některou ze zemí, jež se nachází v transformaci ekonomiky k tržnímu systému, způsobily, že jednání byla mimořádně složitá, časově i věcně velmi náročná.

Základním cílem sjednané Dohody o volném obchodu mezi ČR a Izraelem Je postupná liberalizace vzájemného obchodu v průběhu dvouletého přechodného období. K datu zahájení provádění Dohody, tj. k 1. lednu 1997, bude odstraněno clo u rozhodující části obchodovaných i neobchodovaných průmyslových položek u obou smluvních partnerů. U poměrně malé skupiny středně citlivých průmyslových výrobků budou cla zcela odstraněna během přechodného období Dohody, a to postupně ve stejných ročních podílech (k 1. 1. 1997, 1998 a 1999), vždy o 33% snížení základního cla.

Na základě izraelského požadavku budou formou výjimky a prostřednictvím postupně snižovaných cel chránit obě strany zejména některé dosud neobchodované položky do r. 2000. Pro tuto skupinu průmyslových výrobků byly sjednány specifické harmonogramy odstraňování cel, které jsou dále v materiálu podrobně charakterizovány.

Vzhledem ke specifické povaze zemědělského sektoru a vysoké míře citlivosti a ochrany izraelského agrárního trhu se zatím předpokládá liberalizace pouze u vybraných položek zemědělských produktů a potravinářských výrobků. Dohoda však zakládá možnosti dalšího prohlubování liberalizace obchodu i v této oblasti.

S ohledem na existenci Celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou probíhala jednání s Izraelem třístranně a účastnili se jich také představitelé Stálého Sekretariátu Rady Celní unie. Výsledkem těchto jednání jsou návrhy dvou bilaterálních Dohod o volném obchodu, které by měly být uzavřeny, a to samostatně mezi ČR a Izraelem a SR a Izraelem.

Delegace expertů ČR při sjednávání Dohody vycházela z usnesení vlády ČR č. 437/1995 o základních přístupech České republiky ke sjednávání dohod o volném obchodu a ze směrnice pro expertní jednání, schválené ministrem průmyslu a obchodu po projednání se zúčastněnými ministry a vedoucími dalších zúčastněných orgánů. Základním cílem při sjednávání Dohody přitom bylo, aby byl vývozcům z obou států umožněn minimálně stejný přístup na partnerské trhy, jaký již oba státy dříve poskytly vývozcům z Evropské unie a členských států ESVO.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Izraelem byla sjednána ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém, anglickém a hebrejském jazyce, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě rozdílného výkladu bude rozhodující anglický text.

Dohoda byla podepsána dne 20. května 1996 v Praze ministrem průmyslu a obchodu ČR Ing.Vladimírem Dlouhým, CSc., a ministrem průmyslu a obchodu Státu Izrael Michy Harischem. Provádění Dohody má být zahájeno od 1. ledna 1997.

V dalších částech materiálu uvádíme charakteristiky jednotlivých částí Dohody.

1. Struktura Dohody

Dohodu o volném obchodu mezi ČR a Izraelem tvoří text Dohody, Přílohy a Protokoly, které jsou její nedílnou součástí, a je k ní připojen i Záznam o porozumění.

Při sjednávání textu Dohody vycházely expertní delegace z dříve přijatých mnohostranných závazků obou států v rámci Světové obchodní organizace a dvoustranných závazků vyplývajících ze sjednaných preferenčních dohod.

V kapitole I jsou uvedena ustanovení řešící liberalizaci vzájemného obchodu průmyslovými výrobky. Konkrétně jde o ustanovení týkající se odstraňování tarifních a netarifních překážek obchodu, závazek nezavést ve vzájemném obchodu jeho nové překážky a odstranit buď okamžitě nebo v krátkém časovém horizontu veškeré existující překážky obchodu.

Kapitola II obsahuje ustanovení o výměně koncesí v obchodě zemědělskými výrobky, o vztahu těchto poskytnutých koncesí k zemědělským politikám obou stran Dohody a o veterinárních, zdravotních a fytosanitárních opatřeních. Text obsahuje rovněž závazek stran přezkoumávat pravidelně v rámci Společného výboru možnosti poskytnutí si dalších koncesí v této oblasti.

Kapitola III zahrnuje tzv. horizontální ustanovení, vztahující se k oblastem spjatým s obchodem, jako jsou např. pravidla hospodářské soutěže, platby, veřejné zakázky, strukturální změny, státní pomoc, státní monopoly apod. Mnohé z těchto závazků přitom mají přímou vazbu s opatřeními v procesu transformace české ekonomiky na tržní systém. Do této kapitoly jsou dále začleněna i ustanovení o všeobecných a bezpečnostních výjimkách z ustanovení Dohody a obecná ochranná opatření a postupy při jejich uplatnění.

Do kapitoly IV jsou zahrnuta institucionální a závěrečná ustanovení týkající se např. zřízení Společného výboru a jeho postupů, teritoriální působnosti Dohody, postupů při změnách a úpravách jednotlivých částí Dohody a další. Na návrh izraelské strany byl do této kapitoly zahrnut rovněž článek o řešení sporů vyplývajících z provádění nebo z interpretace ustanovení Dohody.

Dohodou se zřizuje Společný výbor složený z představitelů vlád smluvních stran. Společný výbor, který se bude scházet v případě potřeby, nejméně však jedenkrát ročně, má pravomoc přijímat rozhodnutí a činit doporučení ve vztahu k provádění Dohody a vytvářet si své pracovní orgány k řešení konkrétních problémů vzájemného obchodu.

Dohoda o volném obchodu nebrání sjednávání dalších mezinárodních dohod, zachování nebo zakládání celních unií, oblastí volného obchodu nebo ujednání o pohraničním obchodu, pokud tyto nebudou působit negativně na vzájemné obchodní vztahy mezi Českou republikou a Izraelem a neporuší ustanovení této Dohody.

Izraelské zákonodárství a smluvní praxe uplatňovaná v Izraeli neumožňují prozatímní provádění mezinárodních dohod. S cílem umožnit provádění Dohody o volném obchodu od 1. ledna 1997 i v případě, že by se z časových důvodů nepodařilo v ČR ukončit proces schvalování této Dohody Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky a následné ratifikace prezidentem České republiky před tímto datem, byla dohodnuta výměna oficiálních dopisů při podpisu Dohody. Jejich obsahem bude závazek ČR provádět Dohodu v prozatímním režimu od 1. 1. 1997, avšak za podmínky, že do 1. 12. 1996 Ministerstvo zahraničních věcí ČR obdrží diplomatickou nótu druhé smluvní strany potvrzující, že v Izraeli byl ukončen vnitřní schvalovací proces nezbytný pro vstup Dohody v platnost.

2. Koncese poskytnuté v oblasti obchodu průmyslovými a zemědělskými výrobky

Podmínky, které určují liberalizaci obchodu průmyslovými výrobky, jsou řešeny v kapitole I, návazně v Protokolu 1 a v jeho přílohách.

Za základní cla, která budou v souladu s ustanoveními této Dohody postupně odstraňována, se považují smluvní cla platná k 1. lednu 1995.

Liberalizační proces je rozdělen do tří fází a představuje velmi progresivní liberalizaci obchodu průmyslovými výrobky.

Do první skupiny výrobků, u nichž cla budou zcela odstraněna k datu zahájení provádění Dohody, zařadila ČR 95% objemu dříve realizovaného dovozu z Izraele a téměř 80% počtu dosud neobchodovaných průmyslových položek. Na druhé straně bude Izrael od stejného data zcela liberalizovat 99% objemu dříve realizovaného dovozu z ČR a téměř 87% počtu dosud neobchodovaných průmyslových položek. Jedná se zejména o následující skupiny výrobků:

- dovoz do ČR z Izraele:

nerostné produkty, výrobky chemického průmyslu včetně léčiv, kůže a výrobky z nich, dřevo, některé výrobky papírenského průmyslu, vlna, drahokamy, polodrahokamy, perly, stroje, přístroje, elektrická zařízení, včetně lékařských, některé dopravní prostředky, optické přístroje, hračky a sportovní potřeby;

- vývoz z ČR do Izraele:

nerostné produkty, výrobky chemického průmyslu včetně léčiv, pracích prášků a čistících prostředků, kůže a výrobky z nich, některé výrobky papírenského průmyslu, sklo a skleněné výrobky, železo a ocel včetně výrobků z nich, hliník a výrobky z něj, obecné kovy a výrobky z nich, nástroje a náčiní, energetická zařízení, elektrické stroje a přístroje, silniční a kolejové dopravní prostředky vyjma autobusů, letadla, lodě, optické přístroje, časoměrné přístroje, hudební nástroje, sportovní zbraně a střelivo, nábytek, hračky a sportovní potřeby.

Ve druhé skupině středně citlivých výrobků se předpokládá postupné odstraňování cel do 1. ledna 1999, a to k datu vstupu Dohody v platnost na 66% základního cla, k 1. 1. 1998 na 33% základního cla a k 1. 1. 1999 budou zbývající cla v této skupině výrobků zrušena.

Do této skupiny zařadila ČR 4% objemu dříve realizovaného dovozu z Izraele a cca 12% počtu dosud neobchodovaných průmyslových položek. Při dovozu do ČR z Izraele tak budou do 1. ledna 1999 chráněny např. topné oleje, chemické výrobky, hnojiva, papír a výrobky z něj, bavlněné nitě a příze, příze a tkaniny z umělých vláken, obuv, sklo, zlatnické a stříbrnické výrobky a vánoční výrobky.

Izrael bude v období do 1. ledna 1999 postupně odstraňovat cla u některých dalších skupin výrobků, jako jsou např. podlahové krytiny, kožená galanterie, dřevotřískové desky a překližky, školní a kancelářské výrobky, visací zámky, jídelní příbory, galvanické články a pojistky.

Jelikož izraelská strana trvala na svém požadavku, aby nejcitlivější průmyslové položky byly formou postupně se snižujících cel chráněny až do r. 2000, ČR se rozhodla zachovat reciproční postup. U této skupiny výrobků ČR sníží cla k datu vstupu Dohody v platnost na 80%, k 1. 1. 1998 na 60%, k 1. 1. 1999 na 45%, k 1. 1. 2000 na 30% základního cla a k 1. 7. 2000 zbývající cla zruší. Izrael k datu vstupu Dohody v platnost sníží cla na 80%, k 1. 9. 1997 na 65%, k 1. 9. 1998 na 50%, k 1. 9. 1999 na 35% základního cla a k 1. 9. 2000 zbývající cla zruší.

Jak z uvedeného vyplývá, specifikou této skupiny je, že harmonogramy pro odstraňování cel zařazených výrobků nejsou pro oba státy identické. Izraelská strana bude postupně snižovat cla k 1. září, zatímco ČR k 1. lednu, přičemž v celkovém hodnocení jsou výhody pro obě strany rovnocenné. Důvodem je začátek nového izraelského roku od 1. září (změna celního sazebníku) a izraelské obecné liberalizační programy snižující stávající cla k tomuto datu.

ČR bude v této skupině nejcitlivějších výrobků postupně odstraňovat cla u cca 1% objemu dříve realizovaného dovozu do ČR a cca 9% počtu neobchodovaných průmyslových položek. Konkrétně se jedná např. o vybrané chemické výrobky a hnojiva, pneumatiky, některé výrobky ze dřeva a papíru, bavlněné tkaniny, chemická a střižová vlákna, koberce, oděvy a textilní výrobky, stolní a domácenské sklo, akumulátory, výbojky, nábytek a hudební nástroje.

Na izraelské straně byly do této skupiny zařazeny výrobky s obzvláště vysokou mírou ochrany, u nichž bude vždy k 1. září docházet k dvojímu snižování cel. První snížení bude na základě celkové úpravy izraelských celních sazeb na základě liberalizačních programů přijatých izraelskou vládou a notifikovaných v WTO, druhé snížení pak na základě harmonogramu sjednaného v Dohodě o volném obchodu.

Izrael bude tímto způsobem postupně odstraňovat cla u 0,4% objemu dříve realizovaného dovozu z ČR a cca 10% počtu neobchodovaných průmyslových položek. Izraelská strana do této skupiny zařadila např. různé druhy přízí, nití, tkanin, koberce, oděvy, prádlo, přikrývky, záclony, obuv, trubky, transformátory, dráty a vodiče.

Liberalizace obchodu zemědělskými produkty a potravinářskými výrobky je upravena v kapitole II, návazně v Protokolu 2 a v jeho přílohách.

Poskytnuté koncese se vztahují pouze na vybraný okruh produktů a výrobků. Liberalizace agrárního sektoru spočívá v jednorázovém snížení nebo odstranění dovozních cel v současnosti uplatňovaných a navíc, z pohledu izraelské strany, i veškerých poplatků majících účinek rovnocenný dovozním clům. U většiny zemědělských výrobků je v přílohách k Protokolu 2 uvedena vedle preferenční celní sazby pro dovoz také kvóta limitující výši dovozu daného výrobku z druhé strany za preferenčních podmínek. U ostatního zboží neuvedeného v přílohách k Protokolu 2 budou státy ve vzájemném obchodě zemědělskými výrobky uplatňovat aktuální smluvní celní sazby.

Koncese v rámci liberalizace obchodu zemědělskými výrobky byly sjednány s tím, že strany v rámci Společného výboru budou průběžně zvažovat možnost poskytnutí si navzájem dalších koncesí.

Strany si touto Dohodou poskytly vzájemné koncese na stejné zpracované zemědělské výrobky. Jedná se zejména o cukrovinky, čokoládu, zpracovaná obilná zrna, trvanlivé pečivo, extrakty, připravené polévky a omáčky, pivo a lihoviny.

Kromě výše uvedených výrobků ČR navíc poskytne preferenční zacházení při dovozu z Izraele u položek, jako jsou např. jednodenní kuřata, ostatní živé rostliny, řezané květiny (pouze v období od 1. 11. do 31. 5.), paprika, citrusové ovoce, stolní hrozny, melouny a koření.

Izrael při dovozu z ČR navíc liberalizuje obchod u takových druhů zboží, jako jsou např. mlékárenské výrobky, luštěniny, pšenice a pšeničná mouka, slad, margariny a řepkové šroty.

Lze uvést, že zemědělské výrobky, u kterých byly získány koncese pro ČR, tvoří cca 80% celkového agrárního vývozu z ČR do Izraele uskutečněného v roce 1995. Je nutné však podotknout, že celková hodnota tohoto agrárního vývozu za rok 1995 činila necelých 700 tis. USD, avšak oproti roku 1994 byla mnohonásobně vyšší.

Z ustanovení Dohody vyplývá, že výše uvedené celní koncese, které si strany vzájemně poskytly, nebudou žádným způsobem omezovat provádění vlastní zemědělské politiky obou států. Veškeré změny těchto zemědělských politik, které by mohly ovlivnit podmínky vzájemného obchodu stran, musí příslušná strana oznámit druhé straně v co nejkratším termínu.

Obě strany se v Dohodě rovněž zavázaly k tomu, že v oblasti veterinárních a fytosanitárních opatření budou postupovat v souladu s ustanoveními mnohostranné Dohody o zemědělství a Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření sjednaných v rámci Světové obchodní organizace.

3. Přílohy, Protokoly, Záznam o porozumění

Přílohou I jsou definovány výrobky, které jsou v nomenklatuře Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží platného od 1. 1. 1996 zařazeny mezi průmyslové položky, pro potřeby této Dohody však budou posuzovány jako zemědělské výrobky.

Příloha IIa obsahuje závazek České republiky nejpozději do 1. 1. 2001 odstranit množstevní omezení a opatření mající rovnocenný účinek při dovozu uranových rud a koncentrátů, černého uhlí, briket, lignitu, radioaktivních chemických prvků, izotopů, přírodního a obohaceného uranu.

Příloha IIb obsahuje závazek Státu Izrael nejpozději do 1. 1. 2001 odstranit množstevní omezení a opatření mající rovnocenný účinek při dovozu autobusů.

Příloha III obsahuje seznam mezinárodních úmluv majících návaznost na ochranu duševního a průmyslového vlastnictví.

V Protokolu 1 jsou uvedeny harmonogramy postupného odstraňování dovozních cel pro průmyslové výrobky.

Protokol 2 obsahuje poskytnuté celní koncese při dovozu zemědělských produktů a potravinářských výrobků.

Protokol 3 definuje podrobně pravidla pro stanovení a prokazování původu zboží, která jsou založena na harmonizovaných pravidlech sjednaných mezi Evropskou unií a asociovanými zeměmi. Důvodem pro sjednocení pravidel s ostatními obdobnými dohodami je jednak transparentnost pro obchodní sféru, jednak perspektivní zapojení Izraele do evropského systému tzv. "diagonální kumulace původu zboží".

Vzhledem k tomu, že Izrael není prozatím členem uvedeného systému diagonální kumulace původu zboží a nemá uzavřeny odpovídající dohody s ostatními středo a východoevropskými zeměmi, byla v Dohodě sjednána třístranná kumulace původu zboží ČR - SR - Izrael. Definice pojmu "původní výrobek" je přesto velmi liberální a vytváří předpoklady pro široké využití preferenčních celních sazeb vyplývajících z Dohody o volném obchodu mezi ČR a Izraelem.

K Dohodě je připojen rovněž Záznam o porozumění. V tomto dokumentu jsou zahrnuta pravidla vztahující se k některým ustanovením Dohody, aby bylo dosaženo jejich jednoznačného výkladu. Záznam dále obsahuje záměry a postup stran při další liberalizaci vzájemného obchodu, uplatňování netarifních překážek obchodu notifikovaných ve Světové obchodní organizaci na základě povolených všeobecných a bezpečnostních výjimek a reciproční zajištění nediskriminačního přístupu na trhy veřejných zakázek.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Státem Izraelem není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Její provádění nebude vyžadovat dodatečné výdaje ze státního rozpočtu.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Státem Izrael je mezinárodní hospodářskou smlouvou všeobecné povahy, proto bude podle čl. 49 Ústavy České republiky předložena Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu a podle jejího čl. 63 prezidentovi České republiky k ratifikaci. Dohoda vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po datu výměny ratifikačních listin.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Státem Izrael má charakter smlouvy prezidentské a česká strana také při sjednávání této Dohody z tohoto předpokladu vycházela. Jelikož však izraelská strana, v souladu s jejím legislativními předpisy, může podepisovat jakékoliv mezinárodní smlouvy výhradně jménem vlády Státu Izrael a nemá možnost jiného postupu, bylo účelné v zájmu dosažení shody souhlasit s tím, že Dohoda po formální stránce bude podepsána jménem vlád obou států. Z tohoto důvodu v podpisové části Dohody se uvádějí vlády smluvních států. Obdobný postup byl volen již dříve při sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Státem Izrael o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která již vstoupila v platnost.

Pro vstup Dohody v platnost je nezbytný souhlas Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a její ratifikace prezidentem republiky.

Příloha k sněmovnímu tisku č. 66

Česká republika a Stát Izrael (dále "Strany"),

ZNOVU POTVRZUJÍCE svůj závazek k zásadám tržní ekonomiky, která vytváří základ jejich ekonomických vztahů, a svoji shodu s právy a závazky vyplývajících z dohod Světové obchodní organizace /Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (dále "WTO/GATT 1994");

BEROUCE V ÚVAHU svoje společné přání účastnit se aktivně procesu mezinárodní ekonomické integrace;

ROZHODNUTY za tímto účelem postupně odstranit většinu překážek v jejich vzájemném obchodu v souladu s ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994;

PŘESVĚDČENY, že tato Dohoda vytvoří nové podmínky pro jejich ekonomické vztahy a obzvláště pro rozvoj obchodu, investic a hospodářské i technologické spolupráce;

SE DOHODLY takto:

1. Strany vytvoří postupně v přechodném období, které skončí 1. ledna 1999, oblast volného obchodu pro podstatnou část jejich vzájemného obchodu, a to v souladu s ustanoveními této Dohody a ve shodě s ustanoveními WTO/GATT 1994, zejména pokud jde o článek XXIV GATT 1994.

2. Cíle této Dohody jsou:

(a) podporovat rozšiřováním obchodu harmonický rozvoj hospodářských vztahů mezi Stranami a takto ve Stranách napomáhat rozvoji hospodářské aktivity;

(b) poskytovat spravedlivé podmínky soutěže v obchodě mezi Stranami;

(c) přispívat odstraňováním překážek v obchodě k harmonickému rozvoji a rozmachu světového obchodu;

(d) podporovat spolupráci v oblastech, které představují společný zájem Stran.

Ustanovení této Kapitoly se budou vztahovat na průmyslové výrobky mající původ ve Stranách, kde výraz "průmyslové výrobky" znamená pro účely této Dohody výrobky začleněné do kapitol 25 až 97 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, s výjimkou výrobků uvedených v Příloze I k této Dohodě (dále "Příloha I").

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové dovozní clo.

2. Cla a poplatky mající rovnocenný účinek budou zrušeny v souladu s ustanoveními Protokolu 1 této Dohody (dále "Protokol 1").

1. Pro každý výrobek bude základním clem, z něhož se mají uplatňovat postupná snížení stanovená v této Dohodě, celní sazba podle doložky nejvyšších výhod, platná k 1. lednu 1995.

2. Jestliže po vstupu Dohody v platnost dojde k jakémukoliv snížení cel podle zásady erga omnes, tato snížená cla nahradí cla základní, uvedená v odstavci 1, a to počínaje dnem uplatnění takovýchto snížení.

3. Snížená cla vypočtená v souladu s Protokolem 1 budou uplatňována zaokrouhlená na jedno desetinné místo nebo v případě specifických cel na dvě desetinná místa.

4. Strany si vzájemně písemně sdělí svoje příslušné národní základní celní sazby v souladu s ustanoveními odstavce 2.

1. V obchodě mezi Stranami nebude zaveden žádný nový poplatek mající účinek rovnocenný dovoznímu clu.

2. Všechny poplatky mající účinek rovnocenný dovozním clům budou zrušeny dnem vstupu této Dohody v platnost.

1. Ustanovení článku 3 se budou vztahovat rovněž na cla fiskální povahy.

2. Strany mohou nahradit clo fiskální povahy nebo fiskální prvek cla vnitřní daní v souladu s ustanoveními článku 14.

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové vývozní clo nebo poplatek mající rovnocenný účinek.

2. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této Dohody v platnost veškerá vývozní cla a veškeré poplatky mající rovnocenný účinek.

1. V obchodě mezi Stranami nebudou zaváděna žádná nová množstevní omezení dovozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

2. Všechna množstevní omezení a opatření mající rovnocenný účinek na dovozy výrobků majících původ ve Stranách budou zrušena dnem vstupu této Dohody v platnost, s výjimkou těch, která jsou uvedena v Přílohách IIa a IIb k této Dohodě.

1. V obchodě mezi Stranami nebudou zaváděna žádná nová množstevní omezení vývozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

2. Všechna množstevní omezení vývozů ze Stran a opatření mající rovnocenný účinek budou zrušena dnem vstupu této Dohody v platnost.