Poslanecká sněmovna
souhlasí s Dohodou o volném obchodu mezi
Českou republikou a Státem Izrael, podepsanou dne
20. května 1996 v Praze
Vzájemné vztahy mezi Československem a Státem
Izrael (dále jen "Izrael") se datují od
samého počátku vzniku Izraele (14. 5. 1948).
Československo uznalo Izrael krátce po jeho vyhlášení,
a to dne 19. května 1948, vzájemné diplomatické
styky byly následně navázány 3. července
téhož roku.
Obchodní dohoda mezi oběma státy byla uzavřena
v roce 1950, avšak od ukončení její
platnosti v r. 1951 se obchodní styky realizovaly na bezesmluvním
základě. Po přerušení diplomatických
styků v roce 1967 probíhala výměna
zboží mezi oběma stranami prostřednictvím
třetích zemí, vzájemný obrat
však zaznamenal pokles. K oživení a postupnému
zintenzivňování styků s Izraelem došlo
zejména koncem osmdesátých let. V roce 1988
byla zahájena spolupráce v oblastech turistiky,
kultury, vědy, sportu, organizování léčebných
pobytů apod.
Po znovunavázání diplomatických styků
s Izraelem v únoru 1990 a v souvislosti s liberalizací
jeho zahraničního obchodu začaly být
postupně navazovány přímé kontakty
a realizovány přímé obchodní
transakce mezi československými a izraelskými
podniky, firmami a organizacemi.
19. listopadu 1991 byla v Jeruzalémě podepsána
Dohoda o obchodní a hospodářské spolupráci
mezi ČSFR a Státem Izraelem. Na základě
této dohody byla zrušena limitační,
kontingentní a jiná opatření, jež
byla překážkou obchodní výměny
zboží. Po podepsání uvedené dohody
obsahující m. j. doložku nejvyšších
výhod, byla ČSFR vyjmuta z licenčního
řízení Izraele, které mělo
vůči bývalým socialistickým
zemím výrazně restriktivní charakter.
Pro další rozvoj česko-izraelských obchodních
a hospodářských vztahů má význam
uzavřená Dohoda o zamezení dvojího
zdanění a zabránění daňovému
úniku v oboru daní z příjmů,
která vstoupila v platnost 23. 12. 1994. K rozvoji vztahů
výrazně přispěje i připravená
Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně
investic.
Obrat vzájemného obchodu mezi Českou republikou
a Izraelem od r. 1992 neustále roste, v r. 1995 však
došlo k jeho zpomalení vzhledem ke snížení
českého vývozu cca na úroveň
roku 1993. Snížení celkového vývozu
ČR v roce 1995 oproti roku 1994 v rozsahu 8,5 mil. USD
bylo ovlivněno snížením hodnoty vývozu
osobních automobilů o cca 3,9 mil. USD a zejména
tím, že nebyl uskutečněn žádný
vývoz starožitností, který v roce 1994
představoval 9,9 mil. USD. Naproti tomu se však zvýšil
ve stejném období vývoz železa a oceli
o 5,9 mil. USD na celkovou výši 15 mil. USD, což
představovalo 36% celkového vývozu ČR
do Izraele v roce 1995.
Rozsah zbožové výměny vykazuje podle
české celní statistiky v období 1992
- 1996 následující výsledky (v milionech
USD):
vývoz ČR | 31,6 | 37,5 | 118,7 | 50,3 | 134,1 | 41,8 | 83,1 | 14,8 |
dovoz ČR | 21,5 | 20,7 | 96,3 | 27,1 | 130,9 | 37,0 | 136,5 | 14,0 |
obrat obchodu ČR | 53,1 | 58,2 | 109,6 | 77,4 | 133,0 | 78,8 | 101,8 | 28,8 |
saldo obchodu ČR | +10,1 | +16,8 | +23,2 | +4,8 | +0,8 |
(Údaje za r. 1995 a 1996 jsou předběžné.)
Český vývoz do Izraele v uplynulém
období představovaly z rozhodující
části výrobky z oceli, osobní a malé
nákladní automobily, náhradní díly,
příslušenství a pneumatiky k nim, v
menších objemech byly vyváženy chemické
výrobky, strojní a elektrotechnická zařízení,
výrobky ze skla, slad a živý hovězí
dobytek.
Hlavní položky českého dovozu tvoří
telekomunikační zařízení, šperky,
elektrická zařízení a přístroje,
zdravotnické přístroje, hliníkový
odpad a polotovary z hliníku, čerstvé řezané
květiny, subtropické ovoce a šťávy
z něj a kosmetické a toaletní přístroje.
Z podrobnějšího rozboru vyplývá,
že struktura vzájemné obchodní výměny
není dosud pevně ustálena, protože v
jednotlivých letech dochází k podstatným
změnám ve vyvážených i dovážených
druzích zboží, což svědčí
o tom, že obchodní subjekty obou států
stále hledají možnost uplatnění
na partnerském trhu.
Mezi oběma státy existují možnosti pro
další rozvoj vzájemné obchodní
výměny v nejbližším období.
Účinným stimulem, který by tomuto
rozvoji výrazně napomohl, se jeví sjednání
Dohody o volném obchodu. Základní shoda a
politická vůle vedoucí k jejímu sjednání
byla projevena již v průběhu návštěvy
předsedy vlády ČR v Izraeli v únoru
1994. Během prvního zasedání česko-izraelského
Společného výboru ve stejném roce
se obě strany dohodly zahájit konkrétní
práce na sjednávání Dohody.
V této souvislosti jer třeba uvést, že
i přes probíhající liberalizační
procesy uplatňuje dosud Izrael velmi ochranářský,
složitý a málo transparentní obchodně
politický režim. V oblasti dovozu je dosud uplatňována
tarifní i netarifní ochrana trhu, po uplatnění
výsledků Uruguayského kola GATT váže
Izrael dovážené zemědělské
položky na celní sazbě dosahující
až 700%, systém je navíc doplněn dalšími
dávkami a opatřeními spjatými s realizací
obchodu.
Existující izraelský obchodně politický
režim, který klade důraz na ochranářskou
politiku v zahraničně obchodní oblasti a
v neposlední řadě i skutečnost, že
izraelská delegace jednala o Dohodě o volném
obchodu poprvé s některou ze zemí, jež
se nachází v transformaci ekonomiky k tržnímu
systému, způsobily, že jednání
byla mimořádně složitá, časově
i věcně velmi náročná.
Základním cílem sjednané Dohody o
volném obchodu mezi ČR a Izraelem Je postupná
liberalizace vzájemného obchodu v průběhu
dvouletého přechodného období. K datu
zahájení provádění Dohody,
tj. k 1. lednu 1997, bude odstraněno clo u rozhodující
části obchodovaných i neobchodovaných
průmyslových položek u obou smluvních
partnerů. U poměrně malé skupiny středně
citlivých průmyslových výrobků
budou cla zcela odstraněna během přechodného
období Dohody, a to postupně ve stejných
ročních podílech (k 1. 1. 1997, 1998 a 1999),
vždy o 33% snížení základního
cla.
Na základě izraelského požadavku budou
formou výjimky a prostřednictvím postupně
snižovaných cel chránit obě strany zejména
některé dosud neobchodované položky
do r. 2000. Pro tuto skupinu průmyslových výrobků
byly sjednány specifické harmonogramy odstraňování
cel, které jsou dále v materiálu podrobně
charakterizovány.
Vzhledem ke specifické povaze zemědělského
sektoru a vysoké míře citlivosti a ochrany
izraelského agrárního trhu se zatím
předpokládá liberalizace pouze u vybraných
položek zemědělských produktů
a potravinářských výrobků.
Dohoda však zakládá možnosti dalšího
prohlubování liberalizace obchodu i v této
oblasti.
S ohledem na existenci Celní unie mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou probíhala jednání
s Izraelem třístranně a účastnili
se jich také představitelé Stálého
Sekretariátu Rady Celní unie. Výsledkem těchto
jednání jsou návrhy dvou bilaterálních
Dohod o volném obchodu, které by měly být
uzavřeny, a to samostatně mezi ČR a Izraelem
a SR a Izraelem.
Delegace expertů ČR při sjednávání
Dohody vycházela z usnesení vlády ČR
č. 437/1995 o základních přístupech
České republiky ke sjednávání
dohod o volném obchodu a ze směrnice pro expertní
jednání, schválené ministrem průmyslu
a obchodu po projednání se zúčastněnými
ministry a vedoucími dalších zúčastněných
orgánů. Základním cílem při
sjednávání Dohody přitom bylo, aby
byl vývozcům z obou států umožněn
minimálně stejný přístup na
partnerské trhy, jaký již oba státy
dříve poskytly vývozcům z Evropské
unie a členských států ESVO.
Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a
Izraelem byla sjednána ve dvou původních
vyhotoveních, každé v českém,
anglickém a hebrejském jazyce, přičemž
všechny texty jsou autentické. V případě
rozdílného výkladu bude rozhodující
anglický text.
Dohoda byla podepsána dne 20. května 1996 v Praze
ministrem průmyslu a obchodu ČR Ing.Vladimírem
Dlouhým, CSc., a ministrem průmyslu a obchodu Státu
Izrael Michy Harischem. Provádění Dohody
má být zahájeno od 1. ledna 1997.
V dalších částech materiálu uvádíme
charakteristiky jednotlivých částí
Dohody.
1. Struktura Dohody
Dohodu o volném obchodu mezi ČR a Izraelem tvoří
text Dohody, Přílohy a Protokoly, které jsou
její nedílnou součástí, a je
k ní připojen i Záznam o porozumění.
Při sjednávání textu Dohody vycházely
expertní delegace z dříve přijatých
mnohostranných závazků obou států
v rámci Světové obchodní organizace
a dvoustranných závazků vyplývajících
ze sjednaných preferenčních dohod.
V kapitole I jsou uvedena ustanovení řešící
liberalizaci vzájemného obchodu průmyslovými
výrobky. Konkrétně jde o ustanovení
týkající se odstraňování
tarifních a netarifních překážek
obchodu, závazek nezavést ve vzájemném
obchodu jeho nové překážky a odstranit
buď okamžitě nebo v krátkém časovém
horizontu veškeré existující překážky
obchodu.
Kapitola II obsahuje ustanovení o výměně
koncesí v obchodě zemědělskými
výrobky, o vztahu těchto poskytnutých koncesí
k zemědělským politikám obou stran
Dohody a o veterinárních, zdravotních a fytosanitárních
opatřeních. Text obsahuje rovněž závazek
stran přezkoumávat pravidelně v rámci
Společného výboru možnosti poskytnutí
si dalších koncesí v této oblasti.
Kapitola III zahrnuje tzv. horizontální ustanovení,
vztahující se k oblastem spjatým s obchodem,
jako jsou např. pravidla hospodářské
soutěže, platby, veřejné zakázky,
strukturální změny, státní
pomoc, státní monopoly apod. Mnohé z těchto
závazků přitom mají přímou
vazbu s opatřeními v procesu transformace české
ekonomiky na tržní systém. Do této kapitoly
jsou dále začleněna i ustanovení o
všeobecných a bezpečnostních výjimkách
z ustanovení Dohody a obecná ochranná opatření
a postupy při jejich uplatnění.
Do kapitoly IV jsou zahrnuta institucionální a závěrečná
ustanovení týkající se např.
zřízení Společného výboru
a jeho postupů, teritoriální působnosti
Dohody, postupů při změnách a úpravách
jednotlivých částí Dohody a další.
Na návrh izraelské strany byl do této kapitoly
zahrnut rovněž článek o řešení
sporů vyplývajících z provádění
nebo z interpretace ustanovení Dohody.
Dohodou se zřizuje Společný výbor
složený z představitelů vlád
smluvních stran. Společný výbor, který
se bude scházet v případě potřeby,
nejméně však jedenkrát ročně,
má pravomoc přijímat rozhodnutí a
činit doporučení ve vztahu k provádění
Dohody a vytvářet si své pracovní
orgány k řešení konkrétních
problémů vzájemného obchodu.
Dohoda o volném obchodu nebrání sjednávání
dalších mezinárodních dohod, zachování
nebo zakládání celních unií,
oblastí volného obchodu nebo ujednání
o pohraničním obchodu, pokud tyto nebudou působit
negativně na vzájemné obchodní vztahy
mezi Českou republikou a Izraelem a neporuší
ustanovení této Dohody.
Izraelské zákonodárství a smluvní
praxe uplatňovaná v Izraeli neumožňují
prozatímní provádění mezinárodních
dohod. S cílem umožnit provádění
Dohody o volném obchodu od 1. ledna 1997 i v případě,
že by se z časových důvodů nepodařilo
v ČR ukončit proces schvalování této
Dohody Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České
republiky a následné ratifikace prezidentem České
republiky před tímto datem, byla dohodnuta výměna
oficiálních dopisů při podpisu Dohody.
Jejich obsahem bude závazek ČR provádět
Dohodu v prozatímním režimu od 1. 1. 1997,
avšak za podmínky, že do 1. 12. 1996 Ministerstvo
zahraničních věcí ČR obdrží
diplomatickou nótu druhé smluvní strany potvrzující,
že v Izraeli byl ukončen vnitřní schvalovací
proces nezbytný pro vstup Dohody v platnost.
2. Koncese poskytnuté v oblasti obchodu průmyslovými
a zemědělskými výrobky
Podmínky, které určují liberalizaci
obchodu průmyslovými výrobky, jsou řešeny
v kapitole I, návazně v Protokolu 1 a v jeho přílohách.
Za základní cla, která budou v souladu s
ustanoveními této Dohody postupně odstraňována,
se považují smluvní cla platná k 1.
lednu 1995.
Liberalizační proces je rozdělen do tří
fází a představuje velmi progresivní
liberalizaci obchodu průmyslovými výrobky.
Do první skupiny výrobků, u nichž cla
budou zcela odstraněna k datu zahájení provádění
Dohody, zařadila ČR 95% objemu dříve
realizovaného dovozu z Izraele a téměř
80% počtu dosud neobchodovaných průmyslových
položek. Na druhé straně bude Izrael od stejného
data zcela liberalizovat 99% objemu dříve realizovaného
dovozu z ČR a téměř 87% počtu
dosud neobchodovaných průmyslových položek.
Jedná se zejména o následující
skupiny výrobků:
- dovoz do ČR z Izraele:
nerostné produkty, výrobky chemického průmyslu
včetně léčiv, kůže a výrobky
z nich, dřevo, některé výrobky papírenského
průmyslu, vlna, drahokamy, polodrahokamy, perly, stroje,
přístroje, elektrická zařízení,
včetně lékařských, některé
dopravní prostředky, optické přístroje,
hračky a sportovní potřeby;
- vývoz z ČR do Izraele:
nerostné produkty, výrobky chemického průmyslu
včetně léčiv, pracích prášků
a čistících prostředků, kůže
a výrobky z nich, některé výrobky
papírenského průmyslu, sklo a skleněné
výrobky, železo a ocel včetně výrobků
z nich, hliník a výrobky z něj, obecné
kovy a výrobky z nich, nástroje a náčiní,
energetická zařízení, elektrické
stroje a přístroje, silniční a kolejové
dopravní prostředky vyjma autobusů, letadla,
lodě, optické přístroje, časoměrné
přístroje, hudební nástroje, sportovní
zbraně a střelivo, nábytek, hračky
a sportovní potřeby.
Ve druhé skupině středně citlivých
výrobků se předpokládá postupné
odstraňování cel do 1. ledna 1999, a to k
datu vstupu Dohody v platnost na 66% základního
cla, k 1. 1. 1998 na 33% základního cla a k 1. 1.
1999 budou zbývající cla v této skupině
výrobků zrušena.
Do této skupiny zařadila ČR 4% objemu dříve
realizovaného dovozu z Izraele a cca 12% počtu dosud
neobchodovaných průmyslových položek.
Při dovozu do ČR z Izraele tak budou do 1. ledna
1999 chráněny např. topné oleje, chemické
výrobky, hnojiva, papír a výrobky z něj,
bavlněné nitě a příze, příze
a tkaniny z umělých vláken, obuv, sklo, zlatnické
a stříbrnické výrobky a vánoční
výrobky.
Izrael bude v období do 1. ledna 1999 postupně odstraňovat
cla u některých dalších skupin výrobků,
jako jsou např. podlahové krytiny, kožená
galanterie, dřevotřískové desky a
překližky, školní a kancelářské
výrobky, visací zámky, jídelní
příbory, galvanické články
a pojistky.
Jelikož izraelská strana trvala na svém požadavku,
aby nejcitlivější průmyslové
položky byly formou postupně se snižujících
cel chráněny až do r. 2000, ČR se rozhodla
zachovat reciproční postup. U této skupiny
výrobků ČR sníží cla k
datu vstupu Dohody v platnost na 80%, k 1. 1. 1998 na 60%, k 1.
1. 1999 na 45%, k 1. 1. 2000 na 30% základního cla
a k 1. 7. 2000 zbývající cla zruší.
Izrael k datu vstupu Dohody v platnost sníží
cla na 80%, k 1. 9. 1997 na 65%, k 1. 9. 1998 na 50%, k 1. 9.
1999 na 35% základního cla a k 1. 9. 2000 zbývající
cla zruší.
Jak z uvedeného vyplývá, specifikou této
skupiny je, že harmonogramy pro odstraňování
cel zařazených výrobků nejsou pro
oba státy identické. Izraelská strana bude
postupně snižovat cla k 1. září,
zatímco ČR k 1. lednu, přičemž
v celkovém hodnocení jsou výhody pro obě
strany rovnocenné. Důvodem je začátek
nového izraelského roku od 1. září
(změna celního sazebníku) a izraelské
obecné liberalizační programy snižující
stávající cla k tomuto datu.
ČR bude v této skupině nejcitlivějších
výrobků postupně odstraňovat cla u
cca 1% objemu dříve realizovaného dovozu
do ČR a cca 9% počtu neobchodovaných průmyslových
položek. Konkrétně se jedná např.
o vybrané chemické výrobky a hnojiva, pneumatiky,
některé výrobky ze dřeva a papíru,
bavlněné tkaniny, chemická a střižová
vlákna, koberce, oděvy a textilní výrobky,
stolní a domácenské sklo, akumulátory,
výbojky, nábytek a hudební nástroje.
Na izraelské straně byly do této skupiny
zařazeny výrobky s obzvláště
vysokou mírou ochrany, u nichž bude vždy k 1.
září docházet k dvojímu snižování
cel. První snížení bude na základě
celkové úpravy izraelských celních
sazeb na základě liberalizačních programů
přijatých izraelskou vládou a notifikovaných
v WTO, druhé snížení pak na základě
harmonogramu sjednaného v Dohodě o volném
obchodu.
Izrael bude tímto způsobem postupně odstraňovat
cla u 0,4% objemu dříve realizovaného dovozu
z ČR a cca 10% počtu neobchodovaných průmyslových
položek. Izraelská strana do této skupiny zařadila
např. různé druhy přízí,
nití, tkanin, koberce, oděvy, prádlo, přikrývky,
záclony, obuv, trubky, transformátory, dráty
a vodiče.
Liberalizace obchodu zemědělskými produkty
a potravinářskými výrobky je upravena
v kapitole II, návazně v Protokolu 2 a v jeho přílohách.
Poskytnuté koncese se vztahují pouze na vybraný
okruh produktů a výrobků. Liberalizace agrárního
sektoru spočívá v jednorázovém
snížení nebo odstranění dovozních
cel v současnosti uplatňovaných a navíc,
z pohledu izraelské strany, i veškerých poplatků
majících účinek rovnocenný
dovozním clům. U většiny zemědělských
výrobků je v přílohách k Protokolu
2 uvedena vedle preferenční celní sazby pro
dovoz také kvóta limitující výši
dovozu daného výrobku z druhé strany za preferenčních
podmínek. U ostatního zboží neuvedeného
v přílohách k Protokolu 2 budou státy
ve vzájemném obchodě zemědělskými
výrobky uplatňovat aktuální smluvní
celní sazby.
Koncese v rámci liberalizace obchodu zemědělskými
výrobky byly sjednány s tím, že strany
v rámci Společného výboru budou průběžně
zvažovat možnost poskytnutí si navzájem
dalších koncesí.
Strany si touto Dohodou poskytly vzájemné koncese
na stejné zpracované zemědělské
výrobky. Jedná se zejména o cukrovinky, čokoládu,
zpracovaná obilná zrna, trvanlivé pečivo,
extrakty, připravené polévky a omáčky,
pivo a lihoviny.
Kromě výše uvedených výrobků
ČR navíc poskytne preferenční zacházení
při dovozu z Izraele u položek, jako jsou např.
jednodenní kuřata, ostatní živé
rostliny, řezané květiny (pouze v období
od 1. 11. do 31. 5.), paprika, citrusové ovoce, stolní
hrozny, melouny a koření.
Izrael při dovozu z ČR navíc liberalizuje
obchod u takových druhů zboží, jako
jsou např. mlékárenské výrobky,
luštěniny, pšenice a pšeničná
mouka, slad, margariny a řepkové šroty.
Lze uvést, že zemědělské výrobky,
u kterých byly získány koncese pro ČR,
tvoří cca 80% celkového agrárního
vývozu z ČR do Izraele uskutečněného
v roce 1995. Je nutné však podotknout, že celková
hodnota tohoto agrárního vývozu za rok 1995
činila necelých 700 tis. USD, avšak oproti
roku 1994 byla mnohonásobně vyšší.
Z ustanovení Dohody vyplývá, že výše
uvedené celní koncese, které si strany vzájemně
poskytly, nebudou žádným způsobem omezovat
provádění vlastní zemědělské
politiky obou států. Veškeré změny
těchto zemědělských politik, které
by mohly ovlivnit podmínky vzájemného obchodu
stran, musí příslušná strana
oznámit druhé straně v co nejkratším
termínu.
Obě strany se v Dohodě rovněž zavázaly
k tomu, že v oblasti veterinárních a fytosanitárních
opatření budou postupovat v souladu s ustanoveními
mnohostranné Dohody o zemědělství
a Dohody o uplatňování sanitárních
a fytosanitárních opatření sjednaných
v rámci Světové obchodní organizace.
3. Přílohy, Protokoly, Záznam o porozumění
Přílohou I jsou definovány výrobky,
které jsou v nomenklatuře Harmonizovaného
systému popisu a číselného označování
zboží platného od 1. 1. 1996 zařazeny
mezi průmyslové položky, pro potřeby
této Dohody však budou posuzovány jako zemědělské
výrobky.
Příloha IIa obsahuje závazek České
republiky nejpozději do 1. 1. 2001 odstranit množstevní
omezení a opatření mající rovnocenný
účinek při dovozu uranových rud a
koncentrátů, černého uhlí,
briket, lignitu, radioaktivních chemických prvků,
izotopů, přírodního a obohaceného
uranu.
Příloha IIb obsahuje závazek Státu
Izrael nejpozději do 1. 1. 2001 odstranit množstevní
omezení a opatření mající rovnocenný
účinek při dovozu autobusů.
Příloha III obsahuje seznam mezinárodních
úmluv majících návaznost na ochranu
duševního a průmyslového vlastnictví.
V Protokolu 1 jsou uvedeny harmonogramy postupného odstraňování
dovozních cel pro průmyslové výrobky.
Protokol 2 obsahuje poskytnuté celní koncese při
dovozu zemědělských produktů a potravinářských
výrobků.
Protokol 3 definuje podrobně pravidla pro stanovení
a prokazování původu zboží, která
jsou založena na harmonizovaných pravidlech sjednaných
mezi Evropskou unií a asociovanými zeměmi.
Důvodem pro sjednocení pravidel s ostatními
obdobnými dohodami je jednak transparentnost pro obchodní
sféru, jednak perspektivní zapojení Izraele
do evropského systému tzv. "diagonální
kumulace původu zboží".
Vzhledem k tomu, že Izrael není prozatím členem
uvedeného systému diagonální kumulace
původu zboží a nemá uzavřeny
odpovídající dohody s ostatními středo
a východoevropskými zeměmi, byla v Dohodě
sjednána třístranná kumulace původu
zboží ČR - SR - Izrael. Definice pojmu "původní
výrobek" je přesto velmi liberální
a vytváří předpoklady pro široké
využití preferenčních celních
sazeb vyplývajících z Dohody o volném
obchodu mezi ČR a Izraelem.
K Dohodě je připojen rovněž Záznam
o porozumění. V tomto dokumentu jsou zahrnuta pravidla
vztahující se k některým ustanovením
Dohody, aby bylo dosaženo jejich jednoznačného
výkladu. Záznam dále obsahuje záměry
a postup stran při další liberalizaci vzájemného
obchodu, uplatňování netarifních překážek
obchodu notifikovaných ve Světové obchodní
organizaci na základě povolených všeobecných
a bezpečnostních výjimek a reciproční
zajištění nediskriminačního přístupu
na trhy veřejných zakázek.
Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a
Státem Izraelem není v rozporu s mezinárodními
smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
Její provádění nebude vyžadovat
dodatečné výdaje ze státního
rozpočtu.
Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a
Státem Izrael je mezinárodní hospodářskou
smlouvou všeobecné povahy, proto bude podle čl.
49 Ústavy České republiky předložena
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
a podle jejího čl. 63 prezidentovi České
republiky k ratifikaci. Dohoda vstoupí v platnost prvního
dne měsíce následujícího po
datu výměny ratifikačních listin.
Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a
Státem Izrael má charakter smlouvy prezidentské
a česká strana také při sjednávání
této Dohody z tohoto předpokladu vycházela.
Jelikož však izraelská strana, v souladu s jejím
legislativními předpisy, může podepisovat
jakékoliv mezinárodní smlouvy výhradně
jménem vlády Státu Izrael a nemá možnost
jiného postupu, bylo účelné v zájmu
dosažení shody souhlasit s tím, že Dohoda
po formální stránce bude podepsána
jménem vlád obou států. Z tohoto důvodu
v podpisové části Dohody se uvádějí
vlády smluvních států. Obdobný
postup byl volen již dříve při sjednání
Smlouvy mezi Českou republikou a Státem Izrael o
zamezení dvojího zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmu,
která již vstoupila v platnost.
Pro vstup Dohody v platnost je nezbytný souhlas Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky a její
ratifikace prezidentem republiky.
Příloha k sněmovnímu tisku č.
66
Česká republika a Stát Izrael (dále
"Strany"),
ZNOVU POTVRZUJÍCE svůj závazek k zásadám
tržní ekonomiky, která vytváří
základ jejich ekonomických vztahů, a svoji
shodu s právy a závazky vyplývajících
z dohod Světové obchodní organizace /Všeobecné
dohody o clech a obchodu 1994 (dále "WTO/GATT 1994");
BEROUCE V ÚVAHU svoje společné přání
účastnit se aktivně procesu mezinárodní
ekonomické integrace;
ROZHODNUTY za tímto účelem postupně
odstranit většinu překážek v jejich
vzájemném obchodu v souladu s ustanoveními
Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994;
PŘESVĚDČENY, že tato Dohoda vytvoří
nové podmínky pro jejich ekonomické vztahy
a obzvláště pro rozvoj obchodu, investic a
hospodářské i technologické spolupráce;
SE DOHODLY takto:
1. Strany vytvoří postupně v přechodném
období, které skončí 1. ledna 1999,
oblast volného obchodu pro podstatnou část
jejich vzájemného obchodu, a to v souladu s ustanoveními
této Dohody a ve shodě s ustanoveními WTO/GATT
1994, zejména pokud jde o článek XXIV GATT
1994.
2. Cíle této Dohody jsou:
(a) podporovat rozšiřováním obchodu
harmonický rozvoj hospodářských vztahů
mezi Stranami a takto ve Stranách napomáhat rozvoji
hospodářské aktivity;
(b) poskytovat spravedlivé podmínky soutěže
v obchodě mezi Stranami;
(c) přispívat odstraňováním
překážek v obchodě k harmonickému
rozvoji a rozmachu světového obchodu;
(d) podporovat spolupráci v oblastech, které představují
společný zájem Stran.
Ustanovení této Kapitoly se budou vztahovat na průmyslové
výrobky mající původ ve Stranách,
kde výraz "průmyslové výrobky"
znamená pro účely této Dohody výrobky
začleněné do kapitol 25 až 97 Harmonizovaného
systému popisu a číselného označování
zboží, s výjimkou výrobků uvedených
v Příloze I k této Dohodě (dále
"Příloha I").
1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné
nové dovozní clo.
2. Cla a poplatky mající rovnocenný účinek
budou zrušeny v souladu s ustanoveními Protokolu 1
této Dohody (dále "Protokol 1").
1. Pro každý výrobek bude základním
clem, z něhož se mají uplatňovat postupná
snížení stanovená v této Dohodě,
celní sazba podle doložky nejvyšších
výhod, platná k 1. lednu 1995.
2. Jestliže po vstupu Dohody v platnost dojde k jakémukoliv
snížení cel podle zásady erga omnes,
tato snížená cla nahradí cla základní,
uvedená v odstavci 1, a to počínaje dnem
uplatnění takovýchto snížení.
3. Snížená cla vypočtená v souladu
s Protokolem 1 budou uplatňována zaokrouhlená
na jedno desetinné místo nebo v případě
specifických cel na dvě desetinná místa.
4. Strany si vzájemně písemně sdělí
svoje příslušné národní
základní celní sazby v souladu s ustanoveními
odstavce 2.
1. V obchodě mezi Stranami nebude zaveden žádný
nový poplatek mající účinek
rovnocenný dovoznímu clu.
2. Všechny poplatky mající účinek
rovnocenný dovozním clům budou zrušeny
dnem vstupu této Dohody v platnost.
1. Ustanovení článku 3 se budou vztahovat
rovněž na cla fiskální povahy.
2. Strany mohou nahradit clo fiskální povahy nebo
fiskální prvek cla vnitřní daní
v souladu s ustanoveními článku 14.
1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné
nové vývozní clo nebo poplatek mající
rovnocenný účinek.
2. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této
Dohody v platnost veškerá vývozní cla
a veškeré poplatky mající rovnocenný
účinek.
1. V obchodě mezi Stranami nebudou zaváděna
žádná nová množstevní omezení
dovozu nebo opatření mající rovnocenný
účinek.
2. Všechna množstevní omezení a opatření
mající rovnocenný účinek na
dovozy výrobků majících původ
ve Stranách budou zrušena dnem vstupu této
Dohody v platnost, s výjimkou těch, která
jsou uvedena v Přílohách IIa a IIb k této
Dohodě.
1. V obchodě mezi Stranami nebudou zaváděna
žádná nová množstevní omezení
vývozu nebo opatření mající
rovnocenný účinek.
2. Všechna množstevní omezení vývozů
ze Stran a opatření mající rovnocenný
účinek budou zrušena dnem vstupu této
Dohody v platnost.