kterým se předkládá Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu Dohoda o volném obchodu mezi
Českou republikou a Estonskou republikou
Poslanecká sněmovna
souhlasí s Dohodou o volném obchodu mezi
Českou republikou a Estonskou republikou, podepsanou dne
19. dubna 1996 v Talinu
Estonská republika (dále jen "Estonsko")
získala nezávislost na bývalém Sovětském
svazu 6. září 1991. Estonsko lze charakterizovat
jako zemědělsko-průmyslový stát,
mezi pobaltskými státy nejmenší co do
rozlohy i počtu obyvatel (1,6 mil.). K nejdůležitějším
odvětvím hospodářství patří
lehký průmysl, potravinářství
(agrokomplex) a strojírenství.
Okamžitě po získání nezávislosti
zahájilo Estonsko radikální ekonomickou reformu
směřující k vytvoření
tržního hospodářství, a to zejména
v oblasti cenové liberalizace a budování
samostatného bankovního a finančního
sektoru včetně zavedení vlastní měny
v červnu 1992.
Estonsko současně usiluje o své začlenění
do evropských politických a hospodářských
struktur a přistoupení k významným
mezinárodním organizacím, mezi nimi zejména
ke Světové obchodní organizaci. V průběhu
uplynulého období změnilo výrazně
orientaci svého zahraničního obchodu, a to
především ve směru ke státům
Dohody ESVO (hlavně Finsku), Evropské unii (největším
partnerem je Německo) a k ostatním pobaltským
státům.
Obchodní vztahy mezi ČR a Estonskem se začaly
rozvíjet již od roku 1991, kdy byla uzavřena
Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Estonska
o obchodně ekonomických vztazích a vědeckotechnické
spolupráci. V letech 1991 a 1992 byly kromě toho
sjednány i mezivládní roční
protokoly o dodávkách zboží a poskytování
služeb.
V současné době jsou obchodní vztahy
s Estonskem upraveny Dohodou mezi vládou ČR a vládou
Estonska o obchodně-ekonomické spolupráci,
podepsanou 24. září 1993. ČR poskytuje
dosud Estonsku rovněž jednostranné výhody
ve formě snížených cel, plynoucí
z uplatňování Všeobecného systému
preferencí, určeného pro rozvojové
země.
Vzájemná obchodní výměna mezi
ČR a Estonskem byla v období 1992 - 1995 poměrně
nízká, vyznačovala se přitom nerovnoměrnou,
ale trvalou dynamikou růstu vývozu ČR a jeho
strukturalizací ve prospěch nově vyvážených
položek. Dovoz do ČR má stagnující
charakter s více méně neměnnou strukturou.
Vývoj vzájemné obchodní výměny
v období 1992 - 1995 dokumentuje následující
tabulka (v milionech USD):
Vývoz ČR | 1,4 | 6,0 | 428,6 | 8,2 | 136,7 | 19,0 | 231,7 |
Dovoz ČR | 1,6 | 3,0 | 187,5 | 2,9 | 96,7 | 2,3 | 79,3 |
Obrat obchodu ČR | 3,0 | 9,0 | 300,0 | 11,1 | 123,3 | 21,3 | 191,9 |
Saldo obchodu ČR | - 0,4 | + 3,0 | + 5,3 | + 16,7 |
(Údaje za rok 1995 jsou předběžné)
Výrazný nárůst vývozu ČR
v období 1994 - 1995 byl realizován především
ve skupině strojů, zařízení
a dopravních prostředků (meziroční
nárůst vývozu v hodnotě cca 7,3 mil.
USD), přičemž jde zejména o jednorázovou
dodávku letecké techniky, a u zemědělských
výrobků (nárůst o cca 1,6 mil. USD
zejména u másla, mouky a lihových nápojů).
Tradičně významnými vývozními
položkami ČR do Estonska jsou zejména prací
prášky a detergenty, osobní automobily, keramická
a nekeramická sanitární zařízení,
chemikálie a léky.
Dovoz do ČR je z více než 50% tvořen
výrobky z ryb, v ostatním sortimentu dochází
každoročně ke změnám. V r. 1995
byly dováženy zejména různé druhy
tmelů a přízí, v menších
objemech pak sklo pro dopravní prostředky, překližky,
lyžařská obuv z plastu a lyže, textilní
výrobky apod.
Obě strany mají zájem, aby v nejbližším
období došlo k podstatnému zvýšení
objemu vzájemné obchodní výměny,
přičemž za velmi vhodný prostředek
stimulace jejího rozvoje považují sjednání
Dohody o volném obchodu.
Při zahájení expertních jednání
potvrdila estonská delegace, že záměrem
Estonska je sjednání dvoustranných dohod
o volném obchodu se všemi členskými
státy Dohody CEFTA, zatím však nemá
v úmyslu přistoupit k samotné Dohodě
CEFTA. Předkládaný návrh Dohody tedy
sice vychází z ustanovení Dohody CEFTA, v
některých konkrétních závazcích
stran se však od ní odlišuje.
Dalším významným faktorem bylo i to,
že Estonsko dosud není členem Světové
obchodní organizace a předpokládá
k ní přístup v průběhu příštího
roku. V souvislosti s jednáním o přístupu
však předpokládá zavedení celních
sazeb u řady zemědělských produktů
a potravinářských výrobků,
které dosud byly do Estonska dováženy bezcelně.
Záměrem při sjednávání
Dohody bylo tedy zachovat pro Českou republiku v maximální
možné míře i výhody vyplývající
ze současné obchodní politiky Estonska.
Základním cílem sjednané Dohody o
volném obchodu mezi ČR a Estonskem je okamžitá
liberalizace vzájemného obchodu a závazek
obou stran, že nezavedou nová cla a obdobné
dávky pro dovoz průmyslových výrobků.
U liberalizace zemědělských výrobků
se snažila česká expertní delegace o
zajištění minimálně stejného
přístupu na estonský trh, jako mají
vývozci z EU a dalších států,
s nimiž Estonsko sjednalo srovnatelné dohody o volném
obchodu. Velmi důležitou součástí
Dohody je i sjednání pravidel původu zboží
na základě diagonální kumulace původu
zboží, která bude uplatňována
mezi Evropskou unií, členskými státy
ESVO a státy přidruženými k EU.
Delegace ČR při sjednávání
Dohody vycházela z usnesení vlády ČR
č. 437/1995 týkající se Základních
přístupů České republiky ke
sjednávání dohod o volném obchodu
a příslušné směrnice schválené
ministrem průmyslu a obchodu, brala rovněž
do úvahy, že Estonsko je v procesu závěrečných
jednání o přístupu ke Světové
obchodní organizaci a veškeré okolnosti s tím
spojené.
Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a
Estonskem byla sjednána v anglickém jazyce a podepsána
v Talinu dne 19. dubna 1996 ministrem průmyslu a obchodu
ČR p. Ing. Vladimírem Dlouhým, CSc., a ministrem
hospodářství Estonska p. Andresem Lipstokem.
V dalších částech jsou uvedeny charakteristiky
jednotlivých částí Dohody.
1. Struktura Dohody
Dohodu o volném obchodu mezi ČR a Estonskem tvoří
text Dohody, Přílohy a Protokoly, které jsou
její nedílnou součástí, je
k ní připojen i Záznam o porozumění.
V kapitole I jsou uvedena ustanovení řešící
liberalizaci vzájemného obchodu průmyslovými
výrobky. Konkrétně jde o ustanovení
týkající se odstraňování
tarifních a netarifních překážek
obchodu, tj. závazek nezavádět ve vzájemném
obchodu nově překážky obchodu a odstranit
buď okamžitě nebo v krátkém časovém
horizontu veškeré existující překážky
obchodu.
Obdobné závazky směřující
k neuplatňování nových překážek
obchodu a odstranění nebo snížení
existujících překážek vzájemného
obchodu zemědělskými výrobky jsou
obsazeny v kapitole II. Vzhledem ke zcela výjimečné
situaci Estonska, kdy došlo předčasně
k odstranění veškerých dovozních
cel na zemědělské výrobky, souhlasila
ČR s tím, aby Estonsko mohlo v budoucnu dovozní
cla v případech přesně stanovených
Dohodou zavést, v těchto případech
se však Estonsko zavázalo poskytnout České
republice preferenční cla. Vzhledem k vysokému
stupni citlivosti agrárního sektoru tato kapitola
obsahuje rovněž ustanovení o souladu poskytnutých
koncesí s národní agrární politikou
stran a zvláštní ochranná opatření
pro případ ohrožení vlastní zemědělské
výroby zvýšenými dovozy z druhé
strany Dohody.
Kapitola III zahrnuje tzv. horizontální ustanovení,
vztahující se k oblastem spjatým s obchodem,
jako jsou např. pravidla hospodářské
soutěže, platby, veřejné zakázky,
strukturální změny, státní
pomoc, státní monopoly apod. Mnohé z těchto
závazků se přitom vztahují k procesu
transformace ekonomik na tržní systém. Do této
kapitoly jsou dále začleněny i všeobecné
a bezpečnostní výjimky z ustanovení
Dohody a obecná ochranná opatření
a postupy při jejich uplatnění.
Do kapitoly IV jsou zahrnuta institucionální a závěrečná
ustanovení týkající se např.
zřízení Společného výboru
a jeho postupů, teritoriální působnosti
Dohody, postupů při změnách a úpravách
jednotlivých částí Dohody a další.
Dohodou se zřizuje Společný výbor
složený z představitelů stran jmenovaných
jejich vládami, který bude dohlížet
nad jejím prováděním. Bylo dohodnuto,
že představitelé budou jmenováni na
úrovni náměstků ministrů, odpovědných
za obchod. Společný výbor, který se
bude scházet v případě potřeby,
avšak nejméně jedenkrát ročně,
má pravomoc vytvářet si své pracovní
orgány k řešení konkrétních
problémů obchodu mezi ČR a Estonskem. V průběhu
sjednávání Dohody o volném obchodu
byla rovněž dohodnuta procedurální pravidla
činnosti Společného výboru.
Dohoda o volném obchodu nebrání sjednávání
dalších mezinárodních dohod, zachování
nebo zakládání celních unií,
oblastí volného obchodu nebo ujednání
o pohraničním obchodu, pokud tyto nebudou působit
negativně na vzájemné obchodní vztahy
mezi Českou republikou a Estonskem a neporuší
ustanovení této Dohody.
Vzhledem k tomu, že vnitrostátní právní
předpisy a smluvní praxe obou států,
umožňují předběžné
provádění, je Dohoda takto prováděna
od 1. července 1996.
2. Koncese poskytnuté v oblasti průmyslových
a zemědělských výrobků
Podmínky, které určují liberalizaci
obchodu průmyslovými výrobky, jsou řešeny
v kapitole I.
U vzájemného obchodu průmyslovými
výrobky bylo dosaženo nejvyššího
stupně jeho liberalizace, protože obě strany
Dohody odstraní k datu zahájení jejího
provádění veškerá dovozní
cla pro průmyslové výrobky a v budoucnosti
žádná nová cla nezavedou. Ve skutečnosti
se jedná o odstranění českých
dovozních cel, v současnosti však již
snížených na základě poskytování
Všeobecného systému preferencí, protože
estonská strana až na výjimky (jachty a vodní
lyže) dovozní cla na průmyslové výrobky
neuplatňuje a zatím ani nemá v úmyslu
je v budoucnu pro ostatní státy zavést.
Liberalizace obchodu zemědělskými výrobky
je v Dohodě upravena v kapitole II, návazně
v Protokolu I a v jeho přílohách.
Po Dohodě stran je tato oblast řešena způsobem,
který využívá výsledků
dosažených při sjednání Dohody
o zemědělství v rámci Světové
obchodní organizace a zavádí stejné
principy pro liberalizaci veškerého obchodu v celé
Dohodě. Za základní cla, která budou
v souladu s ustanoveními této Dohody postupně
snižována nebo odstraňována, se přitom
považují smluvní cla platná k 1. lednu
1996.
Sjednávání liberalizace obchodu ovlivnila
rozhodujícím a zcela novým způsobem
vnitřní situace v estonském hospodářství.
Estonsko v současné době neuplatňuje
žádná cla na dovoz zemědělských
výrobků, v souvislosti s vnitřními
problémy a přístupem Estonska ke Světové
obchodní organizaci však hodlá tato cla zavést.
Estonská delegace přitom informovala, že tato
cla by měla být zavedena prakticky na všechny
produkty a výrobky z nich vyráběné
v zemích mírného klimatického pásma.
S ohledem na tuto skutečnost bylo nutno při sjednávání
zabezpečit už nyní určité výhody
pro ČR v budoucnosti.
Proto prozatím Česká republika poskytla omezený
počet koncesí, když zcela odstranila dovozní
cla u vybraných zemědělských výrobků.
Jedná se zejména o živé ovce, ryby,
hlízy, kořeny a dřeviny, sadbové brambory,
některé druhy ovoce a zeleniny, ostatní obiloviny,
slad, olejnatá semena, rostlinné šťávy
a extrakty, některé druhy olejů a tuků,
margarin, cukrovinky, čokoládu, droždí,
přípravky pro omáčky a krmiva. Pro
lepší orientaci v Dohodě byly v příloze
B uvedeny i všechny zemědělské výrobky,
na které budou při dovozu do ČR nadále
uplatňována smluvní cla.
Česká republika Dohodou umožňuje, aby
Estonsko zavedlo jako výjimku z jejích ustanovení
dovozní cla na vybrané zemědělské
výrobky, které zavede pro všechny země.
V průběhu jednání bylo dosaženo,
že půjde o omezený počet zemědělských
výrobků, na jejichž dovoz poskytne České
republice Estonsko zároveň přiměřenou
míru preferencí. "Přiměřená
míra" je Dohodou definována tak, že dovozní
cla Estonska nesmí být méně výhodná,
než dovozní cla uplatňovaná v ČR
na dovoz stejných výrobků.
Sjednaná varianta se blíží postupu,
který dohodla s Estonskem i Evropská unie, z jejich
srovnání však vyplývá, že
Estonsko poskytlo České republice větší
výhody. Estonsko může zavést dovozní
cla na vybrané zemědělské výrobky
jen v průběhu prvních dvou let po vstupu
Dohody v platnost a po konzultaci svého postupu ve Společném
výboru. Tato opatření by měla být
uplatňována v období nepřesahujícím
tři roky.
V této souvislosti je třeba uvést, že
česká strana byla připravena liberalizovat,
až na několik málo výjimek, zcela dovoz
estonských zemědělských výrobků
na český trh, pokud by se estonská strana
zavázala, že v budoucnu pro tyto výrobky nezavede
pro ČR žádná dovozní cla. Tento
přístup ČR, který byl pro estonskou
stranu přijatelný, však musel být korigován
z důvodů dodržení společné
obchodní politiky v rámci Celní unie ČR
- SR, protože slovenská strana nebyla vzhledem k vnitřní
ekonomické situaci k přijetí obdobného
závazku připravena. Výše uvedené
řešení je kompromisem všech tří
stran, který však lze hodnotit jako výhodný
pro ČR.
V Záznamu o porozumění strany dále
uvádějí svou připravenost nejpozději
ve druhé polovině r. 1997 přezkoumat možnost
poskytnutí si dalších koncesí v obchodu
zemědělskými výrobky s cílem
úplné liberalizace vzájemného obchodu.
3. Přílohy, Protokoly, Záznam o porozumění
V Příloze I se ČR zavazuje nejpozději
do 1. 1. 2001 odstranit množstevní omezení
a omezení mající rovnocenný účinek
při dovozu uranových rud a koncentrátů,
černého uhlí, briket, lignitu, radioaktivních
chemických prvků, izotopů, přírodního
a obohaceného uranu a vyhořelých palivových
článků.
Příloha II obsahuje závazek České
republiky odstranit do 1. 1. 1997 opatření rovnocenná
množstevním omezením a nepoužívat
vůči Estonsku žádná množstevní
omezení při vývozu písků, štěrků,
vápence, vápna, cementu, olověných,
měděných, hliníkových odpadů
a šrotu, černého a hnědého uhlí,
koksu, elektrické energie, palivového a surového
dřeva, řeziva, diamantů, stříbra,
zlata, surového železa, ocelových odpadů,
válcovaného drátu, tyčové ocele,
kolejnic, trub a trubek.
V Příloze III je uveden postup při notifikaci
technických předpisů, shodný s postupem
sjednaným v dohodách o volném obchodu se
státy Dohody CEFTA a s ostatními státy, které
jsou přidružené k Evropské unii.
Příloha IV obsahuje seznam mezinárodních
úmluv majících návaznost na ochranu
duševního a průmyslového vlastnictví.
Protokol 1 stanoví postupy při liberalizaci vzájemného
obchodu zemědělskými produkty a potravinářskými
výrobky.
Protokol 2 definuje podrobně pravidla pro určování
původu zboží, sjednaná v souladu s výsledky
jednání Evropské unie, členských
států ESVO a států přidružených
k EU o tzv. "diagonální kumulaci původu
zboží".
Protokol 3 obsahuje zásady spolupráce a vzájemné
pomoci celních úřadů, zejména
v oblasti boje proti podloudným metodám ve vzájemném
obchodu.
K Dohodě je připojen rovněž Záznam
o porozumění, v němž jsou zahrnuta pravidla
vztahující se k některým ustanovením
Dohody, aby bylo dosaženo jejich jednoznačného
výkladu.
Z hlediska výše obchodní výměny
patří Estonsko do skupiny méně významných
obchodních partnerů ČR. Pozitivní
vývoj je však patrný na straně českého
vývozu a potřebné je též posílení
možnosti dovozu estonského zboží na trh
ČR. Sjednání Dohody bude mít význam
také v politické rovině a ve skutečnosti,
že dochází k propojení států
přidružených k EU formou oblasti volného
obchodu. V ekonomické oblasti bude jejím nezanedbatelným
přínosem usnadnění přístupu
estonských vývozců na trh České
republiky a zachování možnosti vývozu
českých zemědělských výrobků
do Estonska.
Předkládaný návrh Dohody není
v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž
je Česká republika vázána, provádění
Dohody nebude vyžadovat dodatečné výdaje
ze státního rozpočtu.
Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a
Estonskou republikou je mezinárodní hospodářskou
smlouvou všeobecné povahy, proto se podle čl.
49 Ústavy České republiky předkládá
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
a podle jejího čl. 63 prezidentovi České
republiky k ratifikaci.
Příloha k sněmovnímu tisku č.
65
Česká republika a Estonská republika, dále
uváděné jako Strany,
připomínajíce svůj záměr
účastnit se aktivně procesu ekonomické
integrace jako významného prvku stability na evropském
kontinentu a vyjadřujíce svou připravenost
ke spolupráci při hledání cest a prostředků
k posílení tohoto procesu,
znovu potvrzujíce svůj pevný závazek
k zásadám tržní ekonomiky, která
vytváří základ jejich vztahů,
připomínajíce svůj pevný závazek
k Závěrečnému aktu Konference o bezpečnosti
a spolupráci v Evropě, Pařížské
chartě a zejména k zásadám obsaženým
v závěrečném dokumentu Bonnské
konference o hospodářské spolupráci
v Evropě,
rozhodnuty za tímto účelem postupně
odstranit překážky v podstatě pro veškerý
vzájemný obchod v souladu s ustanoveními
Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994,
pevně přesvědčeny, že tato Dohoda
podpoří posílení vzájemně
výhodných obchodních vztahů mezi nimi
a přispěje k procesu integrace v Evropě,
berouce v úvahu, že žádné ustanovení
této Dohody nelze vykládat tak, že vyjímá
Strany z jejích závazků podle jiných
mezinárodních dohod a organizací, zejména
Světové obchodní organizace,
se dohodly takto:
1. Strany vytvoří postupně oblast volného
obchodu pro podstatnou část jejich vzájemného
obchodu, a to v souladu s ustanoveními této Dohody
a ve shodě s článkem XXIV Všeobecné
dohody o clech a obchodu 1994 a s Ujednáním o výkladu
článku XXIV Všeobecné dohody o clech
a obchodu 1994.
2. Cíle této Dohody jsou:
(a) podporovat rozšiřováním vzájemného
obchodu harmonický rozvoj hospodářských
vztahů mezi Stranami a takto ve Stranách napomáhat
rozvoji hospodářské aktivity, zlepšení
životních a pracovních podmínek a zvýšení
produktivity a finanční stability,
(b) poskytovat spravedlivé podmínky soutěže
v obchodě mezi Stranami,
(c) tímto způsobem přispívat odstraňováním
překážek v obchodě k harmonickému
rozvoji a rozmachu světového obchodu.
Ustanovení této Kapitoly se budou vztahovat na průmyslové
výrobky mající původ ve Stranách.
Výraz "průmyslové výrobky"
znamená pro účely této Dohody výrobky
začleněné do kapitol 25 až 97 Harmonizovaného
systému popisu a číselného označování
zboží.
1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné
nové dovozní clo nebo poplatek mající
rovnocenný účinek.
2. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této
Dohody v platnost veškerá dovozní cla a veškeré
poplatky mající rovnocenný účinek.
Ustanovení článku 3 se budou vztahovat rovněž
na cla fiskální povahy.
1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné
nové vývozní clo nebo poplatek mající
rovnocenný účinek.
2. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této
Dohody v platnost veškerá vývozní cla
a veškeré poplatky mající rovnocenný
účinek.
1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné
nové množstevní omezení dovozu nebo
opatření mající rovnocenný
účinek.
2. Všechna množstevní omezení a opatření
mající rovnocenný účinek na
dovozy výrobků majících původ
ve Stranách budou zrušena dnem vstupu této
Dohody v platnost s výjimkou těch, která
jsou uvedena v Příloze I k této Dohodě.
1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné
nové množstevní omezení vývozu
nebo opatření mající rovnocenný
účinek.
2. Všechna množstevní omezení a opatření
mající rovnocenný účinek na
vývozy výrobků majících původ
ve Stranách budou zrušena dnem vstupu této
Dohody v platnost s výjimkou těch, která
jsou uvedena v Příloze II k této Dohodě.
1. Strany se budou navzájem písemně informovat
o návrzích technických předpisů
a návrzích doplňků k nim, jež
hodlají vydat, v co možná nejkratším
období a v souladu s ustanoveními Přílohy
III k této Dohodě.
2. Společný výbor rozhodne o datu zahájení
provádění ustanovení odstavce 1.
Ustanovení této Kapitoly se budou vztahovat na zemědělské
výrobky mající původ ve Stranách.
Výraz "zemědělské výrobky"
znamená pro účely této Dohody výrobky
začleněné do kapitol 1 až 24 Harmonizovaného
systému popisu a číselného označování
zboží.
1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné
nové dovozní clo nebo poplatek mající
rovnocenný účinek.
2. Dovozní cla budou uplatňována v souladu
s ustanoveními Protokolu 1 této Dohody.
3. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této
Dohody v platnost veškeré poplatky mající
rovnocenný účinek dovozním clům.
Ustanovení článku 10 se budou vztahovat rovněž
na cla fiskální povahy.
1. Pro každý výrobek bude základním
clem, z něhož se mají uplatňovat postupná
snížení stanovená v této Dohodě,
celní sazba podle doložky nejvyšších
výhod, platná k 1. lednu 1996.
2. Jestliže po vstupu této Dohody v platnost dojde
k jakémukoliv snížení cel podle zásady
erga omnes, tato snížená cla nahradí
cla základní, uvedená v odstavci 1, a to
počínaje dnem uplatnění takovýchto
snížení.
3. Snížená cla vypočtená v souladu
s odstavcem 2 budou uplatňována zaokrouhlená
na jedno desetinné místo.
4. Strany si navzájem oznámí své příslušné
národní základní celní sazby
v souladu s ustanoveními odstavce 2.
1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné
nové vývozní clo nebo poplatek mající
rovnocenný účinek.
2. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této
Dohody v platnost veškerá vývozní cla
a veškeré poplatky mající rovnocenný
účinek.
1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné
nové množstevní omezení dovozu nebo
opatření mající rovnocenný
účinek.
2. Všechna množstevní omezení a opatření
mající rovnocenný účinek na
dovozy výrobků majících původ
ve Stranách budou zrušena dnem vstupu této
Dohody v platnost.
1. Bez ohledu na koncese udělené podle Protokolu
1 této Dohody, ustanovení této Kapitoly nebudou
omezovat jakýmkoliv způsobem provádění
příslušných zemědělských
politik Stran nebo přijetí jakýchkoliv opatření
na základě těchto politik, včetně
uplatňování příslušných
ustanovení Dohody o zemědělství v
rámci Světové obchodní organizace.
2. Strany si vzájemně písemně sdělí
změny ve svých příslušných
zemědělských politikách nebo přijatá
opatření, která mohou ovlivňovat podmínky
obchodu se zemědělskými výrobky mezi
nimi, jak jsou stanoveny v této Dohodě. Na žádost
kterékoliv Strany se uskuteční okamžité
konzultace k prošetření situace.
3. Berouce v úvahu skladbu estonských celních
tarifů v den vstupu v platnost této Dohody, kdy
na zemědělské výrobky nejsou uplatňována
žádná cla, v případě zavedení
nového tarifního režimu pro dovozy zemědělských
výrobků může Estonská republika
odchýlením se od ustanovení článku
10 této Dohody a v souladu s prováděním
své zemědělské politiky zavést
dovozní cla na omezený počet zemědělských
výrobků majících původ v České
republice.
4. Estonská republika může zavést dovozní
cla v průběhu dvou let následujících
po vstupu v platnost této Dohody a po konzultacích
ve Společném výboru. Jestliže to bude
nutné, období dvou let může být
prodlouženo o jeden rok rozhodnutím Společného
výboru. Tato opatření budou uplatňována
v období nepřesahujícím tři
roky.
5. Ve všech takovýchto případech Estonská
republika zajistí přiměřeně
velké preferenční rozpětí pro
výrobky mající původ v České
republice, kterým poskytne ne méně příznivé
zacházení, než jaké poskytne Česká
republika výrobkům majícím původ
v Estonské republice.
Bez ohledu na ostatní ustanovení této Dohody
a zejména článku 29, jestliže, s přihlédnutím
ke zvláštní citlivosti zemědělských
trhů, dovozy výrobků majících
původ v kterékoliv Straně, jež jsou
předmětem koncesí poskytnutých v rámci
této Dohody, způsobují vážné
poškozování trhů druhé Strany,
Strana, které se toto poškozování týká,
zahájí okamžité konzultace s cílem
nalézt vhodné řešení. Před
dosažením tohoto řešení může
dotčená Strana přijmout opatření,
která považuje za nezbytná.
1. Opatření týkající se veterinární
a fytosanitární kontroly budou uvedena do souladu
se zákonodárstvím Evropské unie a
budou sladěna mezi Stranami.
2. Veterinárně-sanitární opatření
a činnost veterinárních služeb budou
prováděny v souladu s Kodexem Mezinárodního
úřadu pro nákazy a dalšími mezinárodními
úmluvami v této oblasti.
3. Strany se zavazuji, že nebudou zavádět diskriminační
nebo jiná neobvyklá opatření, která
mohou omezit tok informací a obchod se zvířaty,
rostlinami nebo produkty.