Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Každý, kdo nakládá s radioaktivními odpady, je povinen brát v úvahu všechny jejich fyzikální, chemické a biologické vlastnosti, které by mohly bezpečnost nakládání s nimi ovlivnit.

(2) Vlastník radioaktivních odpadů, případně jiná fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s věcí vlastníka tak, že při její činnosti vznikají radioaktivní odpady (dále jen "původce"), nese veškeré náklady spojené s jejich nakládáním od jejich vzniku až po jejich uložení, včetně monitorování úložišť radioaktivních odpadů po jejich uzavření a potřebných výzkumných a vývojových prací. Smluvní převod práva k nakládání s radioaktivními odpady nebo jejich vlastnictví musí mít písemnou formu.

(3) Do doby, než vyhořelé nebo ozářené jaderné palivo jeho původce prohlásí za radioaktivní odpad, se na nakládání s ním, kromě požadavků vyplývajících z jiných ustanovení tohoto zákona, vztahují také požadavky jako na radioaktivní odpady. Vlastník vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva je povinen nakládat s ním tak, aby nebyla ztížena možnost úpravy paliva pro uložení.

(4) Na nakládání s radioaktivními odpady se nevztahuje zákon o odpadech. [Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 300/1995 Sb.] Podrobnosti pro nakládání s radioaktivními odpady stanoví prováděcí předpis.

Stát ručí za podmínek stanovených tímto zákonem za bezpečné ukládání všech radioaktivních odpadů, včetně monitorování a kontroly úložišť i po jejich uzavření.

(1) Pro zajišťování činností spojených s ukládáním radioaktivních odpadů Ministerstvo průmyslu a obchodu zřizuje Správu úložišť radioaktivních odpadů (dále jen "Správa") jako státní organizaci. Správa vykonává jednotlivé činnosti na základě povolení podle § 9 tohoto zákona. V případě zrušení přecházejí práva a závazky Správy na zřizovatele.

(2) Činnosti Správy jsou financovány z prostředků zúročitelného účtu vedeného u České národní banky (dále jen "jaderný účet"). Ministerstvo financí spravuje jaderný účet, který je součástí účtů státních finančních aktiv a pasiv, o jejichž použití rozhoduje vláda. [Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.] Prostředky jaderného účtu lze použít pouze pro účely podle tohoto zákona.

(3) Předmětem činnosti Správy je

a) příprava, výstavba, uvádění do provozu, provoz a uzavření úložišť radioaktivních odpadů a monitorování jejich vlivu na okolí,

b) nakládání s radioaktivními odpady,

c) úprava vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva do formy vhodné pro uložení,

d) vedení evidence převzatých radioaktivních odpadů a jejich původců,

e) správa odvodů podle § 27 tohoto zákona,

f) vypracování návrhů na stanovení odvodů plátců na jaderný účet,

g) zajištění a koordinace výzkumu a vývoje v oblasti nakládání s radioaktivními odpady,

h) kontrola rezervy držitelů povolení na vyřazování jejich zařízení z provozu,

i) poskytování služeb v oblasti nakládání s radioaktivními odpady,

j) nakládání s radioaktivními odpady, které byly dopraveny na území České republiky ze zahraničí a nelze je vrátit,

k) zajišťování prozatímní správy [§ 761 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.] u radioaktivních odpadů v případech, kdy podle zvláštního zákona[Např. § 135 zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.] připadly do vlastnictví státu; jde-li o věci nalezené, opuštěné nebo skryté, [§ 135 odst. 1 a 3 zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.] je Správa příslušná i k jejich přijetí namísto státního orgánu určeného zvláštním zákonem. [§ 13 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.]

(4) Svou činnost vykonává Správa na základě vládou schváleného statutu, rozpočtu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu činnosti. Činnost podle odstavce 3 písm. a), b), c) Správa zajišťuje především výběrem dodavatelů na základě hodnocení zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a ekonomické výhodnosti, činnost podle odstavce 3 písm. i) Správa vykonává pouze v souvislosti s jinými svými činnostmi.

(5) Ministerstvo financí převádí prostředky z jaderného účtu na samostatný účet Správy podle vládou schváleného plánu činnosti a rozpočtu Správy.

(6) Správa vykonává právo hospodaření s majetkem státu a účtuje o něm ve svém účetnictví. [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.] Svůj majetek Správa nemá. Správa neodpisuje investiční majetek [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.], netvoří rezervy a opravné položky.

(7) Při zadávání zakázek se Správa řídí zvláštním zákonem. [Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek.]

(8) Prostředky Správy jsou předmětem ročního zúčtování k jadernému účtu. Příjem z vlastní činnosti správa převádí na jaderný účet a je oprávněna zprostředkovat platby v jeho prospěch.

(9) Statut Správy v souladu s § 27 tohoto zákona stanoví způsob finančního zúčtování k jadernému účtu, další podrobnosti o hospodaření a vymezí majetek, k němuž má Správa právo hospodaření při svém zřízení.

(10) Správa vytváří fond kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu. [Vyhláška Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.]

(1) Příjmy jaderného účtu jsou zejména

a) prostředky získané od původců radioaktivních odpadů formou odvodů,

b) úroky z jaderného účtu,

c) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu,

d) příjmy Správy a platby zprostředkované Správou,

e) dotace, dary, granty a jiné příjmy.

(2) Původce, který je výrobcem elektrické energie v jaderných elektrárnách, je povinen platit Správě na budoucí uložení svého vyhořelého jaderného paliva odvod vypočtený ze základu stanovenou sazbou. Základem odvodu je počet megawatthodin elektrické energie vyrobené původcem v jaderných elektrárnách za kalendářní rok (odvodové období). Sazba odvodu se rovná 50 Kč/1 MWh. Uvedený původce je dále povinen

a) platit nejpozději do konce každého kalendářního čtvrtletí zálohy na odvod, a to ve výši jedné čtvrtiny odvodu vypočteného v přiznání odvodu za uplynulý kalendářní rok. Pokud původce nebyl za uplynulý kalendářní rok povinen přiznání k odvodu podat, platí v běžném roce čtvrtletní zálohy ve výši odpovídající výrobě elektrické energie v jaderných elektrárnách za uplynulý kalendářní rok,

b) podat Správě nejpozději do 31. března přiznání k odvodu za bezprostředně předcházející kalendářní rok a nejpozději v téže lhůtě zaplatit případný nedoplatek odvodu vypočtený v podaném přiznání. Původce podává přiznání k odvodu na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu.

(3) Původci ostatních radioaktivních odpadů jsou povinni hradit Správě odvod jednorázovou částkou, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, v němž Správa převzala radioaktivní odpady k uložení. Výši tohoto odvodu stanoví vláda nařízením, na základě předpokládaných nákladů na činnosti zajišťované Správou a podílu jednotlivých původců radioaktivních odpadů na vzniku těchto nákladů.

(4) Původci hradí odvod na vrub svých nákladů [§ 24 odst. 2 písm. p) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.].

(5) Zůstatky jaderného účtu vedeného ve státních finančních aktivech mohou být investovány na finančním trhu výhradně do likvidních dluhopisů státu, České národní banky, dluhopisů se státními zárukami, případně do jiných, neméně bezpečných cenných papírů. Finanční investování může Ministerstvo financí zajišťovat prostřednictvím jiných osob. Na způsob investování a jeho výnosnost dohlíží Ministerstvo financí.

(6) Podrobnosti hospodaření s prostředky jaderného účtu stanoví vláda nařízením.

(1) Stát může poskytnout prostřednictvím jaderného účtu Správě peněžní prostředky na činnost, kterou vykonává podle § 26 odst. 3 písm. j), k) tohoto zákona, a na nakládání s radioaktivními odpady, které byly uloženy podle předpisů platných do nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Stát může poskytnout dotaci na likvidaci starých radiačních zátěží, a to

a) na zneškodnění radioaktivních odpadů, které vznikly do doby privatizace[Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.] jejich původců,

b) na likvidaci radioaktivního znečištění životního prostředí, ke kterému došlo do doby privatizace[Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.] jeho původců,

c) v rozsahu poměrné části nákladů na likvidaci radioaktivních odpadů vzniklých z látek nebo předmětů, které byly znečištěny radionuklidy do doby privatizace[Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.] jejich původců,

d) v rozsahu poměrné části nákladů na vyřazování z provozu zařízení, uvedených do provozu před jejich privatizací, [Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.] včetně nezbytných výzkumných a vývojových prací,

e) na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho dceřinných produktů ve vnitřním ovzduší staveb a na přijetí opatření, prokazatelně zdůvodněných podle § 6 odst. 2 tohoto zákona.

Dotace může být poskytnuta na základě žádosti dokládající skutečnosti uvedené pod písmeny a) až e).

(1) Orgány Správy jsou Rada a ředitel. Statutárním orgánem Správy je ředitel. Ředitel musí být bezúhonný podle § 11 tohoto zákona, musí splňovat požadavky ověřené způsobem podle zvláštního zákona [Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.], musí být způsobilý k právním úkonům a musí mít vysokoškolské vzdělání a nejméně šest let odborné praxe.

(2) Členy Rady a ředitele Správy jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu (dále jen "ministr").

(3) Rada má 11 členů. Radu tvoří zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Počet zástupců původců radioaktivních odpadů činí 6 osob, počet zástupců veřejnosti činí 2 osoby. Členství v Radě je veřejnou funkcí. [§ 124 odst. 1 a 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.]

(4) Členem Rady může být pouze osoba bezúhonná podle § 11 tohoto zákona a způsobilá k právním úkonům. Člen Rady nesmí být se Správou v pracovněprávním vztahu nebo ve vztahu obdobném. Funkční období členů Rady je 5 let.

(5) Rada

a) dohlíží na hospodárnost a účelnost vynakládání prostředků na činnosti zajišťované a prováděné Správou, upozorňuje ředitele Správy a ministra na zjištěné nedostatky a navrhuje opatření k nápravě,

b) doporučuje ministrovi k předložení vládě roční, tříletý a dlouhodobý plán činnosti a rozpočet Správy,

c) hodnotí plnění ročního plánu činnosti a rozpočtu Správy a zajišťuje ověření roční účetní závěrky Správy auditorem,

d) doporučuje ministrovi odvolání nebo jmenování ředitele Správy, případně organizační změny Správy nebo změny statutu Správy,

e) doporučuje ministrovi návrh na stanovení odvodů na jaderný účet.

6) Ředitel má právo účastnit se jednání Rady s hlasem poradním.

(1) Ministr na návrh Správy předkládá ke schválení vládě

a) roční plán činnosti Správy, včetně ročního rozpočtu,

b) tříletý plán činnosti Správy, včetně plánovaných příjmů a výdajů, spojený s dlouhodobým plánem činnosti Správy a odhadem předpokládaných příjmů a výdajů,

c) výroční zprávu o činnosti Správy, včetně auditorem ověřené roční účetní závěrky a vyhodnocení účelnosti vynaložených prostředků,

d) statut Správy,

e) návrh nařízení vlády pro stanovení odvodů na jaderný účet.

(2) V případech nebezpečí z prodlení schválení ročního plánu činnosti a rozpočtu Správy má ministr právo schválit provizorní roční plán a rozpočet Správy, na jejichž základě vykonává Správa svou činnost až do schválení plánu činnosti a rozpočtu vládou.

(1) Správa je povinna převzít radioaktivní odpady od původce v případě, že tyto odpady splňují podmínky přijatelnosti odpadů k uložení (dále jen "podmínky přijatelnosti").

(2) Podmínky přijatelnosti stanoví Úřad v povolení provozu pro jednotlivá úložiště na základě posouzení Správou předložených bezpečnostních rozborů z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti.

(3) Správa je povinna převzít radioaktivní odpady nebo nakládat s radioaktivními odpady na základě rozhodnutí Úřadu podle § 3 odst. 2 písm. q) tohoto zákona, a to i v případě, že nevyhovují podmínkám přijatelnosti. V tomto případě Správa zajistí úpravu takových odpadů do formy splňující podmínky přijatelnosti na úložiště na náklady původce.

(4) Nárok na uplatnění náhrady nákladů za nakládání s radioaktivními odpady se promlčuje ve lhůtě 3 let ode dne zjištění původce radioaktivních odpadů, nejpozději však ve lhůtě 20 let ode dne, kdy Správa převzala tyto radioaktivní odpady k uložení.

(5) Radioaktivní odpady okamžikem převzetí Správou od jejich původce přecházejí do vlastnictví státu. Předání a převzetí radioaktivních odpadů si původce a Správa navzájem písemně potvrdí.

(l) Pro účely občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody se použijí ustanovení mezinárodní smlouvy, [Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy - vyhlášeno pod číslem 133/1994 Sb.] kterými je Česká republika vázána.

(2) Ustanovení obecných právních předpisů[Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.] [§ 5 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 254/1994 Sb.] o odpovědnosti za škodu se použijí jen tehdy, nestanoví-li mezinárodní smlouva [Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy - vyhlášeno pod číslem 133/1994 Sb.] nebo tento zákon jinak.

(l) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení [Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody čl. I bod 1. písm. j).] nebo k jakékoliv činnosti spojené s užíváním jaderného zařízení nebo držitel povolení k přepravě jaderných materiálů [Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody čl. I bod 1. písm. h).] je provozovatelem [Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody čl. I bod 1. písm. c).] odpovědným za jadernou škodu [Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody čl. I bod 1. písm. k).] podle mezinárodní smlouvy, [Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy - vyhlášeno pod číslem 133/1994 Sb.] kterou je Česká republika vázána.

(2) Pokud jedna osoba je držitelem povolení k více jaderným zařízením nacházejícím se na území, pro něž byl schválen společný vnitřní havarijní plán, jsou tato zařízení považována pro účely odpovědnosti za jaderné škody za jedno jaderné zařízení. Za jedno jaderné zařízení ve vztahu k odpovědnosti za jaderné škody však nelze považovat více jaderných zařízení, ke kterým mají povolení různé osoby, i když tato zařízení na sebe přímo navazují.

(1) Při stanovení rozsahu a způsobu náhrady jaderné škody se použijí ustanovení obecných právních předpisů o odpovědnosti za škodu. [Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.] Pro stanovení výše škody se použijí předpisy platné v době vzniku jaderné události, [Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody čl. I bod 1. písm. l).] která jadernou škodu způsobila.

(2) Jadernou škodou je také škoda vzniklá vynaložením nákladů na nezbytná opatření k odvrácení nebo snížení ozáření nebo k obnovení původního nebo obdobného stavu životního prostředí, pokud byla tato opatření vyvolána v důsledku jaderné události a povaha škody to umožňuje.

(3) Prováděcí předpis stanoví limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na které se ustanovení o jaderných škodách v souladu s mezinárodní smlouvou [Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody čl. I bod 2.] nevztahují.

Odpovědnost držitele povolení za jadernou škodu způsobenou každou jednotlivou jadernou událostí je omezena v případě

a) jaderných zařízení pro energetické účely, [Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.] skladů a úložišť vyhořelého jaderného paliva, určeného pro tato zařízení, nebo jaderných materiálů, vzniklých zpracováním tohoto paliva, na částku 6 mld. Kč,

b) ostatních jaderných zařízení a přeprav na částku l,5 mld. Kč.

(1) Držitel povolení podle § 33 tohoto zákona je povinen sjednat pojištění své odpovědnosti za jadernou škodu s pojistitelem oprávněným podle zvláštního zákona, [Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.] pokud není stanoveno jiné finanční zajištění pro případ odpovědnosti za jadernou škodu.

(2) Ministerstvo financí v dohodě s Úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví formou rozhodnutí o výjimce z odstavce l v zájmu hospodárného vynakládání státních prostředků, u kterého držitele povolení se namísto pojištění vyžaduje jiné finanční zajištění pro případ odpovědnosti za jadernou škodu.

(3) Pojistná částka v případech podle § 35 písm. a) tohoto zákona nesmí být nižší než l,5 mld. Kč, v případech podle § 35 písm. b) tohoto zákona nižší než 200 mil. Kč.

(4) Pojištění se uzavírá nebo jiné finanční zajištění se stanoví zvlášť pro každé jaderné zařízení nebo přepravu jaderných materiálů ve smyslu § 33 odst. 2 tohoto zákona.

(5) Bližší podmínky pojištění stanoví všeobecné pojistné podmínky pojistitele, schválené orgánem státního dozoru nad pojišťovnictvím. Bližší podmínky jiného finančního zajištění stanoví Ministerstvo financí.

(1) Stát poskytuje záruku za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody, pokud nejsou uhrazeny z povinného pojištění nebo jiného stanoveného finančního zajištění, a to do částky

a) 6 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu l,5 mld. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. a) tohoto zákona,

b) l,5 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 200 mil. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. b) tohoto zákona.

(2) Právo státu jako ručitele na postih za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody vůči držiteli povolení není dotčeno.

(1) Právo na náhradu jaderné škody se promlčí, jestliže nárok na její náhradu nebyl uplatněn ve lhůtě 3 let ode dne, kdy se poškozený o události, která vedla k jaderné škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však ve lhůtě 10 let ode dne vzniku takové události, popřípadě po uplynutí platnosti pojištění, pokud byla platnost pojištění delší.

(2) Držitel povolení je v případě, kdy u něj dojde ke vzniku jaderné události, povinen písemně oznámit v oblasti, ovlivněné touto událostí podle zjištění Úřadu na základě činnosti celostátní radiační monitorovací sítě podle § 3 odst. 2 písm. j) tohoto zákona, že za jadernou škodu způsobenou touto událostí odpovídá. Toto písemné oznámení musí být veřejně přístupné u držitele povolení a na okresních úřadech a obecních úřadech v této oblasti.

(1) Úřad kontroluje dodržování tohoto zákona a dalších předpisů vydaných na jeho základě. Úřad vykonává kontrolu u osob, kterým bylo vydáno povolení podle § 9 tohoto zákona nebo splnily ohlašovací povinnost podle § 21 tohoto zákona, u osob vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie a činnosti vedoucí k ozáření, které nevyžadují povolení ani ohlášení, u osob odpovědných za provádění zásahů ke snížení přírodního ozáření nebo ozáření v důsledku radiačních nehod a u osob, u nichž lze důvodně předpokládat, že neoprávněně využívají jadernou energii nebo vykonávají činnosti vedoucí k ozáření.

(2) Kontrolními pracovníky Úřadu jsou inspektoři jaderné bezpečnosti a inspektoři radiační ochrany (dále jen "inspektoři"). Inspektorem může být pouze osoba způsobilá k právním úkonům, která má vysokoškolské vzdělání příslušného směru a tři roky odborné praxe. Inspektor musí být odborně způsobilý v jím kontrolované oblasti, bezúhonný podle § 11 tohoto zákona a splňovat požadavky ověřené způsobem podle zvláštního zákona. [Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.] Inspektory jmenuje předseda Úřadu.

(3) Inspektoři kontrolují, zda osoby uvedené v odstavci 1 dodržují ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů a zda dodržují předmět a rozsah vydaného povolení, včetně stanovených podmínek.

(4) Inspektoři v rámci kontrolní činnosti a předseda Úřadu jsou oprávněni, vedle práv vyplývajících ze zvláštních předpisů, [Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.]

a) vstupovat kdykoliv do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, kde se provádějí činnosti související s využíváním jaderné energie nebo činnosti vedoucí k ozáření,

b) provádět kontrolu dodržování požadavků a podmínek jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti a stavu jaderného zařízení, dodržování limitů a podmínek a provozních předpisů,

c) požadovat důkazy o plnění všech stanovených povinností při zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti jaderného zařízení,

d) odebírat u kontrolovaných osob v potřebném množství a rozsahu vzorky a provádět potřebná měření,

e) provádět fyzickou kontrolu jaderných položek nebo zdrojů ionizujícího záření,

f) prověřovat odbornou způsobilost a zvláštní odbornou způsobilost podle tohoto zákona,

g) účastnit se šetření a likvidace událostí důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, včetně neoprávněného nakládání s jadernými položkami nebo zdroji ionizujícího záření.

(5) Provádět fyzickou kontrolu jaderných materiálů a kontrolu jejich evidence jsou oprávněni v doprovodu inspektorů Úřadu též inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána [Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 61/1974 Sb., o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní; vyhláška ministra zahraničních věcí č. 62/1974 Sb., o Smlouvě o zákazu umísťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení na dně moří a oceánů a jeho podzemí; Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů; Dohoda mezi vládou ČSSR a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní atd.].

(6) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se postup při kontrolní činnosti zvláštním zákonem. [Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.]

(1) Zjistí-li inspektor nedostatky v činnosti u kontrolované osoby, je oprávněn podle povahy zjištěného nedostatku

a) vyžadovat, aby kontrolovaná osoba ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) uložit kontrolované osobě provedení technických kontrol, revizí nebo zkoušek provozní způsobilosti zařízení, jejich částí, systému nebo jejich souborů, pokud je to nezbytné pro ověření jaderné bezpečnosti,

c) odebrat oprávnění zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanci kontrolované osoby, který závažně porušil své povinnosti nebo který nevyhovuje odborné, zdravotní nebo psychické způsobilosti,

d) navrhnout uložení pokuty.

(2) Úřad je oprávněn v případě nebezpečí z prodlení nebo při vzniku nežádoucích skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti vydat předběžné opatření[§ 43 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).] ukládající kontrolované osobě snížit výkon nebo zastavit provoz jaderného zařízení, zastavit montáž součástí nebo systémů jaderného zařízení, zákaz nakládání s jadernými položkami, zdroji ionizujícího záření nebo radioaktivními odpady, nebo povinnost strpět, aby s nimi na její náklady nakládala jiná osoba.

Úřad uloží za porušení právní povinnosti stanovené tímto zákonem pokutu až do výše

a) 100 miliónů Kč tomu, kdo poruší zákaz využívání jaderné energie k jiným než mírovým účelům podle § 4,

b) 50 milionů Kč osobě, která vykonává bez povolení činnosti podle § 9,

c) 10 milionů Kč držiteli povolení za porušení povinnosti podle § 17 až 20,

d) 10 milionů Kč osobě, která poruší zákaz dovozu radioaktivních odpadů k jejich uložení podle § 5 odst. 3, neplní povinnost odvodů na jaderný účet podle § 27 nebo povinnost ukládání radioaktivních odpadů pouze osobou určenou k tomu podle § 26, § 46 nebo § 47,

e) 200 tisíc Kč zaměstnancům kontrolované osoby, nebo fyzickým osobám, které jsou členy jejích orgánů, za zkreslení nebo zatajení skutečností důležitých pro výkon dozoru nebo za neposkytnutí součinnosti při kontrole,

f) 100 tisíc Kč za nesplnění ostatních povinností uložených tímto zákonem.

(1) Pokutu podle § 41 odst. 1 písm. a) tohoto zákona lze uložit do 3 let ode dne, kdy Úřad zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do 10 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu podle § 41 písm. b) až f) tohoto zákona lze uložit do 1 roku ode dne, kdy Úřad zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobených následků, k včasnosti a účinné součinnosti při odstraňování závad. V případě, kdy došlo k nápravě bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, a Úřadu byla poskytnuta účinná součinnost a nedošlo-li ke vzniku škody osobám nebo na životním prostředí, Úřad může od uložení pokuty upustit.

(3) Úřad vybírá pokuty uložené podle § 41 tohoto zákona. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.