II. Výnosy, náklady a hospodářský
výsledek
a) Výnosy
Podstatnou část (80%) finančních vstupů
do systému zdravotního pojištění
představuje vybrané pojistné, které
bylo zúčtováno v celkové částce
59,3 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím
rokem se tyto výnosy zvýšily o 7,7 mld. Kč,
tj. o 14,9%.
Schválené pojistné plány zahrnovaly
69,2 mld. Kč. O úrovni kvality jejich zpracování
svědčí rozdíly u jednotlivých
pojišťoven (viz tab. č. 9). Pojistný plán
MENDLOVY ZZP byl ve výnosové části
splněn na 7,2%, naopak výnosy OBOROVÉ ZP
byly splněny na 192,1%. Všeobecná zdravotní
pojišťovna nesplnila pojistný plán o 7,1
mld. Kč.
Výběr pojistného v průběhu
roku kolísal v závislosti na úrovni vyplácených
mezd (v mil. Kč):
Podle ustanovení § 20 zák. č. 592/1992
Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, v platném znění,
podléhá 60% vybraného pojistného přerozdělení,
a to podle počtu podílů odvislých
od počtu a věkové struktury pojištěnců,
za něž je plátcem pojistného stát.
Celkem 72% z celkového počtu cca 112 mil. podílů
připadlo VZP. Průměrná hodnota jednoho
podílu dosáhla částky 435,- Kč,
tj. o 52,- Kč (11,9%) více než v roce 1994.
Součástí výnosů systému
zdravotního pojištění bylo kromě
pojistného i 1370 mil. Kč ostatních výnosů,
zejména úroků z vkladů, dividend z
akcií a jiných finančních investic,
přijatého penále, výnosů z
prodeje majetku apod. Výnos ze smluvního pojištění
a připojištění v celkové částce
148 mil. Kč zúčtovaly pouze VZP a HORNICKÁ
ZZP.
Podíl na financování systému zdravotního
pojištění (bez ostatních výše
uvedených ostatních výnosů) od roku
1993 do r. 1995 je následující (v mld. Kč):
1993 | |||||||||||
1994 | |||||||||||
1995 |
Finanční vstupy jednotlivých pojišťoven
do systému přerozdělování jsou
dány pouze přiznáním dosažené
výše výběru pojistného a hlášením
počtu pojištěnců, za něž
je plátcem pojistného stát. Kontrola správnosti
nahlášené částky je v průběhu
roku značně problematická. Lze provést
pouze orientační porovnání výše
vybraného pojistného podle protokolů správce
zvláštního účtu všeobecného
zdravotního pojištění (VZP) s údaji
pojišťoven uvedenými ve výročních
zprávách. Do přerozdělení byla
pojišťovnami přiznána částka
o cca 430 mil. Kč nižší, než souhrnná
částka vybraného pojistného, uvedená
ve výročních zprávách. U většiny
pojišťoven je hlavní příčinou
legislativní změna, kterou byl posunut o 8 dnů
zpět termín pro odvod (nebo inkaso) přerozdělených
prostředků. V návaznosti na to (v souladu
s výkladem auditorských firem, ověřujících
účetní závěrku) bylo v r. 1995
zúčtováno u některých pojišťoven
celkem 13 výběrů pojistného. U MENDLOVY
ZP a ČESKÉ NÁRODNÍ ZP však částka
pojistného nenahlášená do přerozdělování
přesahuje dvouměsíční průměr
zúčtovaného pojistného.
Situace v přepočtu na 1 pojištěnce (záporné
hodnoty představují částku pojistného
nenahlášenou do přerozdělování)
je následující:
Přehled o výnosech, vybraném pojistném
a o přerozdělování se uvádí
v tabulkách č. 1, 5, 6 a 7.
b) Náklady na zdravotní péči
Celkové náklady na zdravotní péči
dosáhly částky cca 74,1 mld. Kč, tj.
o 8,6 mld. Kč (12%) více, než v roce 1994.
Průměrné roční náklady
na 1 pojištěnce činily 6 915 Kč a v
jednotlivých věkových kategoriích
dosahovaly výrazně rozdílných hodnot:
Ve věkové kategorii pojištěnců
převyšující 60 let, která je
jedním z rozhodujících ukazatelů pro
přerozdělování pojistného,
dosáhly průměrné náklady částky
13 614 Kč, celkové náklady pak 26,5 mld.
Kč, tj. 36%. S přihlédnutím k průměrné
výši jednoho podílu pro přerozdělování,
jež se u těchto věkových kategorií
započítává trojnásobně,
dosáhly příjmy na pojištěnce
starší 60 let v průměru 15 660 Kč,
celkem 28,8 mld. Kč. Z výsledků tohoto propočtu
vyplývá určité zvýhodnění
pojišťoven s vyšším podílem
pojištěnců této věkové
skupiny. Stát jako plátce pojistného se na
finančním krytí nákladů za
tyto pojištěnce podílel částkou
13,1 mild. Kč, tj. v průměru 2 317 Kč.
V členění podle základních
druhů nákladů zdravotní péče
jsou průměrné náklady na 1 pojištěnce
následující:
K výraznému poklesu nákladů došlo
v souvislosti se zákonným omezením prostoru
pojišťoven pro poskytování rozšířené
zdravotní péče. Naopak nárůst
nákladů o 28,3% je zaznamenán při
úhradě léků na recepty.
Průměrná hodnota celkem 46,1 mld. vykázaných
bodů za zdravotní péči (z toho 30,1
mld. v ambulantní péči a 16,0 mld. v lůžkové)
dosáhla výše 0,534 Kč. V průměru
na 1 pojištěnce bylo nejvíce bodů vykázáno
VZP (4 602 bodů), nejméně v MENDLOVĚ
ZP (2 496 bodů), která byla naopak schopna udržet
v průběhu roku nejvyšší hodnotu
bodu (0,60 Kč). Další informace se uvádí
v tabulce č. 1.
c) Náklady na zabezpečení provozu
Provozní náklady, které zdravotní
pojišťovny ve výročních zprávách
přiznaly, dosáhly částky 3 137 mil.
Kč, tj. 4,3% z objemu výnosů. V průměru
na 1 pojištěnce bylo zúčtováno
293,- Kč. Ve srovnání s úrovní
předcházejícího roku vzrostly provozní
náklady o 443 mil. Kč, tj. o 14%. V průměru
na 1 pojištěnce je provozně nejnáročnější
pojišťovnou MENDLOVA ZP částkou 1 268,-
Kč, nejméně nákladný provoz
ve výši 224,- Kč má VZP. Z hlediska
meziročního vývoje došlo k podstatnému
nárůstu nákladů u Č. NÁRODNÍ
ZP, u ZP PRIMA a u VZP. Opačný trend výrazného
snížení průměrných nákladů
byl zaznamenán u ZP MENDLOVA, ZP CRYSTAL a OBOROVÉ
ZP.
Porovnání úrovně provozních
nákladů v letech 1994 a 1995 v přepočtu
na 1 pojištěnce je následující:
Přestože původní zadání
ke zdravotně pojistným plánům na rok
1995 limitovalo provozní náklady pojišťoven
výší 7% z příjmů po přerozdělení,
které však nelze bez vykázaného cash
flow (přehledu o peněžních tocích)
zjistit, byly tyto náklady porovnány k zúčtovaným
výnosům (vč. vlivu přerozdělení).
Problémem však je, že v zadání
neposkytlo Ministerstvo financí přesný výklad
pojmu "provozní náklady". S přihlédnutím
k povaze věci a k platné účtové
osnově pro podnikatele nelze za provozní náklady
považovat náklady, jež nejsou náklady
zdravotní péče, ale nesouvisí ani
s provozem pojišťovny (např. zůstatková
cena prodaného majetku, odpis pohledávky, pořizovací
cena prodaných finančních investic a zůstatky
na účtech účt. skupin 56 až 59).
Z tohoto pohledu nedodržela stanovená kritéria
ZP HORNICKÁ, ZP PRIMA a ZP MENDLOVA.
Limit překročila též OBOROVÁ
ZP. Vzhledem k tomu, že však její příjmy
byly díky průběžně přijatým
(a průběžně spláceným)
překlenovacím úvěrům podstatně
vyšší než výnosy, při doslovném
výkladu podle původního zadání
činí plnění cca 6,3%. Konkrétní
hodnoty provozních nákladů a procenta jejich
plnění se uvádí v tabulce č.
8.
Struktura zúčtovaných provozních nákladů
(v mil. Kč) je následující:
Největší část (47,6%) provozních
nákladů je realizována ve mzdové oblasti
a nákladech souvisejících, zejména
odvodech zdravotního a sociálního pojištění.
Průměrný plat zaměstnanců zdravotních
pojišťoven činil 10 147,- Kč s meziročním
nárůstem 10,3%. Úroveň odměňování
zaměstnanců se pohybuje měsíčně
od 6 554,- Kč (ZP MENDLOVA) do 16 662,- Kč (Č.
NÁRODNÍ ZP).
Průměrná mzda je jedním z mála
ukazatelů hospodaření zdravotních
pojišťoven, které lze regulovat v návaznosti
na zdravotně pojistný plán. Z tohoto pohledu
došlo k překročení u ZP ŽELEZNIČNÍ,
OBOROVÁ, ŠKODA MB, ŠKODOVÁKŮ a
REZAPO. Přehled o výsledcích hospodaření
ve mzdové oblasti se uvádí v tab. č.
13.
V uplynulém roce zaměstnávaly pojišťovny
průměrně 8 441 zaměstnanců.
Ve srovnání s rokem 1994 došlo k nárůstu
776 osob. Přestože se u VZP, ZP HUTNICKÁ, ŠKODOVÁKŮ,
SLEZSKÁ a PROSTĚJOVSKÁ snížil
průměrný počet pojištěnců,
počty zaměstnanců byly oproti předcházejícímu
roku zvýšeny. Využívání
potenciálu zaměstnanců lze částečně
vyjádřit počtem pojištěnců
na 1 zaměstnance (viz tab. č. 14). V meziročním
porovnání došlo ke zhoršení, neboť
tento ukazatel poklesl z 1 398 pojištěnců v
roce 1994 na 1 270 pojištěnců. Mezi pojišťovnami
navzájem je však situace obtížně
srovnatelná, neboť např. členitá,
pro pojištěnce komfortnější pobočková
organizační struktura, je personálně
náročnější, a tak některé
pojišťovny zajišťují určité
práce smluvně prostřednictvím jiných
firem apod.
Zatím zcela nekoordinováno zůstává
odměňování členů orgánů
pojišťoven, tedy Sboru zástupců VZP, správních
a dozorčích rad, jimž bylo v uplynulém
roce vyplaceno celkem 17,9 mil. Kč. Alarmující
je situace u ZP STAVEBNÍ (1,2 mil. Kč), VOJENSKÁ
(1,1 mil. Kč) a HUTNICKÁ (0,5 mil. Kč). Orgánům
VZP bylo vyplaceno 12,3 mil. Kč.
d) Hospodářský výsledek
Hospodaření zdravotních pojišťoven
v systému zdravotního pojištění
za rok 1995 bylo uzavřeno s účetním
schodkem ve výši 3 650 mil. Kč, tj. v průměru
-341,- Kč na 1 pojištěnce. Tato účetní
ztráta byla zúčtována v rámci
účetní závěrky s fondy pojišťoven.
Se základním fondem zdravotního pojištění
hospodářský výsledek dosud nevypořádaly
ZP MIN. VNITRA (-62,9 mil. Kč), Č. NÁRODNÍ
(+39,6 mil. Kč), PROSTĚJOVSKÁ (-23,5 mil.
Kč) a ATLAS (+7,4 mil. Kč). Použití
hospodářského výsledku podléhá
rozhodnutí správní rady pojišťovny.
Dále se prohloubil propad ve vlastních zdrojích
krytí majetku (viz další kapitola), kde již
negativně působí účetní
ztráta r. 1994 ve výši 1 435 mil. Kč.
Hospodářský výsledek může
být částečně ovlivněn
náklady a výnosy zúčtovanými
prostřednictvím přechodných účtů
aktiv a pasiv (viz Souhrnná rozvaha řádek
D. aktiv a řádek C. pasiv), jejichž výši
pojišťovna stanoví odhadem a které (přestože
se věcně vztahují k r. 1995) bude proplácet
(inkasovat) až v následujícím roce.
K určitému vylepšení hospodářského
výsledku nadhodnocením výnosů touto
formou došlo u ZP HORNICKÁ (214 mil. Kč), HUTNICKÁ
(234 mil. Kč), ZPMV (91 mil. Kč), METAL (60 mil.
Kč) atd.
III. Investiční majetek, peníze, pohledávky
a ostatní aktiva
a) Investiční majetek
Celková zůstatková hodnota investičního
majetku pojišťoven k 31. 12. 1995 dosáhla 4 889
mil. Kč, tj. v přepočtu na 1 pojištěnce
460,- Kč. Oproti účetnímu stavu k
31. 12. 1993 se celková hodnota investičního
majetku zdravotních pojišťoven zvýšila
o 2,0 mld. Kč.
Součástí nehmotného investičního
majetku je software, jehož zůstatková hodnota
činila 115 mil. Kč. Nejvyšší hodnotu
software, vedle VZP (42 mil. Kč) má ŽELEZNIČNÍ
ZP ve výši 10,6 mil. Kč, HUTNICKÁ 9,6
mil. Kč a VOJENSKÁ 9,4 mil. Kč. Ostatní
nehmotný investiční majetek tvoří
zejména zřizovací výdaje.
Hmotným investičním majetkem jsou zejména
budovy, které pojišťovny vlastní v zůstatkové
hodnotě 1,3 mld. Kč. Nemovitosti tvoří
převážnou část z dalších
1,2 mld. Kč nedokončených hmotných
investic. Nejvyšší hodnotu nemovitostí
(vč. pozemků a nedokončených hmotných
investic) vlastní VZP (1 225 mil. Kč), ZPMV (301
mil. Kč), OBOROVÁ (279 mil. Kč) a VOJENSKÁ
(253 mil. Kč).
Finanční investice představují cenné
papíry v celkové pořizovací hodnotě
683 mil. Kč zakoupené nebo darované VZP ve
výši 450 mil. Kč, ZP HUTNICKÁ za 187
mil. Kč a VOJENSKÁ ve výši 40 mil. Kč.
Cenné papíry celkově nevýznamné
hodnoty účtuje ještě několik
dalších pojišťoven.
Součástí účetní hodnoty
investic pořízených za hodnocené období
v celkové výši 1 168 mil. Kč, je též
48 mil. Kč investic do zdravotnictví formou příspěvků
ve smyslu § 13 odst. 2, písm. b) a c) zákona
o ZZP. Celkový objem těchto příspěvků
je vyšší, neboť příslušné
právní normy umožňují poskytovat
též příspěvky z nákladů
na zdravotní péči.
Investiční majetek dosáhl ke konci let 1993
až 1995 následujících hodnot (v mil.
Kč):
b) finanční majetek a zásoby
Na bankovních účtech, v pokladně a
v ceninách bylo ke konci hodnoceného období
k dispozici celkem 3 388,4 mil. Kč. Finanční
hotovost se v porovnání se stavem ke konci roku
1994 snížila o 549 mil. Kč a se stavem k 31.
12. 1993 o 5 894 mil. Kč.
Na účty zásob výjimečně
účtují pouze pojišťovny, jejichž
informační systém obsahuje skladové
hospodářství. Z hlediska celkového
objemu majetku je stav zásob ve výši 6 mil.
Kč zanedbatelný.
c) pohledávky a ostatní aktiva
Podle údajů účetní rozvahy
evidovaly pojišťovny k 31. 12. 1995 pohledávky
v celkové hodnotě 3 000,3 mil. Kč. V této
oblasti nejsou údaje vykázané v rozvaze zcela
konzistentní s údaji souhrnných základních
ukazatelů podle metodiky Ministerstva financí, kam
některé pojišťovny započetly spolu
s dlouhodobými a krátkodobými pohledávkami
též přechodné účty aktiv,
které mají rovněž charakter pohledávek.
Vzhledem k tomu jsou (s výjimkou údajů o
dodržování lhůt splatnosti) dále
použity pouze údaje rozvahy. Totéž platí
i pro údaje o závazcích.
Pohledávky splatné, tedy s prošlou lhůtou
splatnosti k 31. 12. 1995, jsou účetně vedeny
v celkové částce 2 819 mil. Kč, z
toho 1 884 mil. Kč vůči plátcům
pojistného, zbytek představují pohledávky
VZP za zdravotnickými zařízeními v
souvislosti se zálohovou formou plateb.
IV. Fondy, závazky, úvěry a ostatní
pasiva
a) Fondy a jiné vlastní jmění
Pasiva, obecně vzato, představují zdroje
krytí majetku a jejich účetní hodnota
a hodnota majetku musí být vyrovnaná. Vlastní
zdroje krytí majetku byly vytvořeny zejména
zúčtováním hospodářského
výsledku do fondů, přijetím základního
jmění, ev. darů a dotací. Na rozdíl
od údajů o hospodářském výsledku
běžného roku představují zůstatky
ve fondech ekonomické výsledky za celou dobu existence
zdravotní pojišťovny.
K 31. 12. 1995 vykazuje souhrnný zůstatek vlastního
jmění zdravotních pojišťoven zápornou
hodnotu 181 mil. Kč, což znamená komplexní
pokrytí majetku závazky, úvěry a jinými
cizími zdroji, tedy že majetek je předlužen
a že v případě jeho likvidace jeho účetní
hodnota nepostačí k vyrovnání poskytnutých
cizích zdrojů. Ve srovnání se zůstatkem
vlastního jmění v roce 1994, kdy jeho hodnota
činila 3 982 mil. Kč došlo k ekonomickému
propadu ve výši 4 163 mil. Kč.
Zákon o VZP, podobně jako i zákon o zaměstnaneckých
zdravotních pojišťovnách ukládá
vytvořit zdravotní pojišťovně rezervní
fond. Účetní hodnota zůstatků
rezervních fondů pojišťoven činí
k 31. 12. 1995 celkem cca 1,6 mld. Kč. Jeho použití
k plnění hlavní funkce, tedy ke krytí
účetních ztrát hospodaření,
je výrazně omezena. Případy předpokládané
zákonem (např. živelní pohromy a epidemie)
v hodnoceném období nenastaly, pojišťovny
udržují rezervní fondy v původně
vytvořené výši, zatímco základní
fond zdravotního pojištění je u většiny
pojišťoven již v záporných hodnotách.
b) závazky, úvěry a ostatní cizí
zdroje
Předlužen k 31. 12. 1995 nebyl majetek 11 zdravotních
pojišťoven. U ostatních, vč. VZP bylo
krytí majetku zajištěno, v souvislosti se ztrátami
v hospodaření v uplynulých letech, výhradně
z cizích zdrojů. Porovnání hodnoty
majetku a těchto cizích zdrojů se uvádí
v tab. č. 12, která komplexně vyjadřuje
situaci v hospodaření zdravotních pojišťoven.
Celkový objem dlouhodobých a krátkodobých
závazků je podle rozvahy zúčtován
ve výši 10,4 mld. Kč, z toho pojišťovny
přiznávají závazky po lhůtě
splatnosti ve výši cca 2,7 mld. Kč. Vzhledem
k tomu, že údaje o překročení
lhůty splatnosti lze zjistit pouze interními zásahy
do informačního systému pojišťoven,
účetnictví je nesleduje a nelze tedy tuto
částku považovat za hodnověrnou. Z uvedené
částky závazků je 9,9 mld. Kč
závazků z obchodního styku, tedy ke zdravotnickým
zařízením.
Zdravotní pojišťovny vykazují 553 mil.
Kč nesplacených úvěrů, z toho
VZP 210 mil. Kč, HUTNICKÁ 88 mil. Kč, REVÍRNÍ
85 mil. Kč, OBOROVÁ 71 mil. Kč apod.
Součástí cizích zdrojů jsou
i zůstatky přechodných účtů
pasiv v částce 2 263 mil. Kč, které
představují odhad plateb, s věcným
vztahem k roku 1995 jež budou uhrazeny k tíži
finančního majetku v r. 1996. Z tohoto pohledu je
nutno je považovat za určitou formu závazků.
V. Závěr
V hodnoceném období se dále zvýšil
finanční propad systému zdravotního
pojištění, a to zejména v souvislosti
s vyššími tempy růstu nákladů
na zdravotní péči. Dílčí
příznivé ekonomické výsledky
několika zdravotních pojišťoven jsou v
zásadě dosaženy dočasným přílivem
pojištěnců, kteří do těchto
pojišťoven přicházejí bez dluhů,
jež zůstávají ke splacení opouštěným
a posléze krachujícím zdravotním pojišťovnám.
V podstatě za bezproblémově fungující
zdravotní pojišťovny v minulém roce je
možné označit VOJENSKOU ZP a ŠKODA MB.
Ekonomickými propočty je potvrzen snižující
se podíl státu na financování zdravotní
péče za pojištěnce, za něž
je stát plátcem pojistného. Novelizace zákona
č. 592/1991 Sb., o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění, se projevila příznivě,
avšak nevýznamně zvýšením
až v poslední platbě pojistného.
Celkové řešení problému finančního
zabezpečení systému zdravotního pojištění
je nutno hledat především v regulaci růstu
nákladů na zdravotní péči,
zejména pak nákladů na léčiva
a ve zvýšení zainteresovanosti pacienta na
poskytování hospodárnější
zdravotní péče.