II. Výnosy, náklady a hospodářský výsledek

a) Výnosy

Podstatnou část (80%) finančních vstupů do systému zdravotního pojištění představuje vybrané pojistné, které bylo zúčtováno v celkové částce 59,3 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem se tyto výnosy zvýšily o 7,7 mld. Kč, tj. o 14,9%.

Schválené pojistné plány zahrnovaly 69,2 mld. Kč. O úrovni kvality jejich zpracování svědčí rozdíly u jednotlivých pojišťoven (viz tab. č. 9). Pojistný plán MENDLOVY ZZP byl ve výnosové části splněn na 7,2%, naopak výnosy OBOROVÉ ZP byly splněny na 192,1%. Všeobecná zdravotní pojišťovna nesplnila pojistný plán o 7,1 mld. Kč.

Výběr pojistného v průběhu roku kolísal v závislosti na úrovni vyplácených mezd (v mil. Kč):


Podle ustanovení § 20 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění, podléhá 60% vybraného pojistného přerozdělení, a to podle počtu podílů odvislých od počtu a věkové struktury pojištěnců, za něž je plátcem pojistného stát. Celkem 72% z celkového počtu cca 112 mil. podílů připadlo VZP. Průměrná hodnota jednoho podílu dosáhla částky 435,- Kč, tj. o 52,- Kč (11,9%) více než v roce 1994.

Součástí výnosů systému zdravotního pojištění bylo kromě pojistného i 1370 mil. Kč ostatních výnosů, zejména úroků z vkladů, dividend z akcií a jiných finančních investic, přijatého penále, výnosů z prodeje majetku apod. Výnos ze smluvního pojištění a připojištění v celkové částce 148 mil. Kč zúčtovaly pouze VZP a HORNICKÁ ZZP.

Podíl na financování systému zdravotního pojištění (bez ostatních výše uvedených ostatních výnosů) od roku 1993 do r. 1995 je následující (v mld. Kč):

 
Všeobecná zdravotní pojišťovna
Zaměstnanecké zdr. pojišťovny
CELKEM
v tom: Stát
 
vybrané pojistné
saldo z přerozdělení
pojistné po přerozdělení
změna v %
vybrané pojistné
saldo z přerozdělení
pojistné po přerozdělení
změna v %
pojistné (vč. platby státu)
pojistné (vč. úroků)
podíl na celku v %
1993
34,6
18,4
53,0
53%
7,4
-1,4
6,0
-19%
59,0
17,0
29%
1994
32,5
15,6
48,1
48%
19,1
-2,1
17,0
-11%
65,1
13,5
21%
1995
31,1
16,1
47,2
52%
28,2
-3,2
25,0
-11%
72,2
12,9
18%


Finanční vstupy jednotlivých pojišťoven do systému přerozdělování jsou dány pouze přiznáním dosažené výše výběru pojistného a hlášením počtu pojištěnců, za něž je plátcem pojistného stát. Kontrola správnosti nahlášené částky je v průběhu roku značně problematická. Lze provést pouze orientační porovnání výše vybraného pojistného podle protokolů správce zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění (VZP) s údaji pojišťoven uvedenými ve výročních zprávách. Do přerozdělení byla pojišťovnami přiznána částka o cca 430 mil. Kč nižší, než souhrnná částka vybraného pojistného, uvedená ve výročních zprávách. U většiny pojišťoven je hlavní příčinou legislativní změna, kterou byl posunut o 8 dnů zpět termín pro odvod (nebo inkaso) přerozdělených prostředků. V návaznosti na to (v souladu s výkladem auditorských firem, ověřujících účetní závěrku) bylo v r. 1995 zúčtováno u některých pojišťoven celkem 13 výběrů pojistného. U MENDLOVY ZP a ČESKÉ NÁRODNÍ ZP však částka pojistného nenahlášená do přerozdělování přesahuje dvouměsíční průměr zúčtovaného pojistného.

Situace v přepočtu na 1 pojištěnce (záporné hodnoty představují částku pojistného nenahlášenou do přerozdělování) je následující:

Přehled o výnosech, vybraném pojistném a o přerozdělování se uvádí v tabulkách č. 1, 5, 6 a 7.

b) Náklady na zdravotní péči

Celkové náklady na zdravotní péči dosáhly částky cca 74,1 mld. Kč, tj. o 8,6 mld. Kč (12%) více, než v roce 1994. Průměrné roční náklady na 1 pojištěnce činily 6 915 Kč a v jednotlivých věkových kategoriích dosahovaly výrazně rozdílných hodnot:

Ve věkové kategorii pojištěnců převyšující 60 let, která je jedním z rozhodujících ukazatelů pro přerozdělování pojistného, dosáhly průměrné náklady částky 13 614 Kč, celkové náklady pak 26,5 mld. Kč, tj. 36%. S přihlédnutím k průměrné výši jednoho podílu pro přerozdělování, jež se u těchto věkových kategorií započítává trojnásobně, dosáhly příjmy na pojištěnce starší 60 let v průměru 15 660 Kč, celkem 28,8 mld. Kč. Z výsledků tohoto propočtu vyplývá určité zvýhodnění pojišťoven s vyšším podílem pojištěnců této věkové skupiny. Stát jako plátce pojistného se na finančním krytí nákladů za tyto pojištěnce podílel částkou 13,1 mild. Kč, tj. v průměru 2 317 Kč.

V členění podle základních druhů nákladů zdravotní péče jsou průměrné náklady na 1 pojištěnce následující:

K výraznému poklesu nákladů došlo v souvislosti se zákonným omezením prostoru pojišťoven pro poskytování rozšířené zdravotní péče. Naopak nárůst nákladů o 28,3% je zaznamenán při úhradě léků na recepty.

Průměrná hodnota celkem 46,1 mld. vykázaných bodů za zdravotní péči (z toho 30,1 mld. v ambulantní péči a 16,0 mld. v lůžkové) dosáhla výše 0,534 Kč. V průměru na 1 pojištěnce bylo nejvíce bodů vykázáno VZP (4 602 bodů), nejméně v MENDLOVĚ ZP (2 496 bodů), která byla naopak schopna udržet v průběhu roku nejvyšší hodnotu bodu (0,60 Kč). Další informace se uvádí v tabulce č. 1.

c) Náklady na zabezpečení provozu

Provozní náklady, které zdravotní pojišťovny ve výročních zprávách přiznaly, dosáhly částky 3 137 mil. Kč, tj. 4,3% z objemu výnosů. V průměru na 1 pojištěnce bylo zúčtováno 293,- Kč. Ve srovnání s úrovní předcházejícího roku vzrostly provozní náklady o 443 mil. Kč, tj. o 14%. V průměru na 1 pojištěnce je provozně nejnáročnější pojišťovnou MENDLOVA ZP částkou 1 268,- Kč, nejméně nákladný provoz ve výši 224,- Kč má VZP. Z hlediska meziročního vývoje došlo k podstatnému nárůstu nákladů u Č. NÁRODNÍ ZP, u ZP PRIMA a u VZP. Opačný trend výrazného snížení průměrných nákladů byl zaznamenán u ZP MENDLOVA, ZP CRYSTAL a OBOROVÉ ZP.

Porovnání úrovně provozních nákladů v letech 1994 a 1995 v přepočtu na 1 pojištěnce je následující:

Přestože původní zadání ke zdravotně pojistným plánům na rok 1995 limitovalo provozní náklady pojišťoven výší 7% z příjmů po přerozdělení, které však nelze bez vykázaného cash flow (přehledu o peněžních tocích) zjistit, byly tyto náklady porovnány k zúčtovaným výnosům (vč. vlivu přerozdělení). Problémem však je, že v zadání neposkytlo Ministerstvo financí přesný výklad pojmu "provozní náklady". S přihlédnutím k povaze věci a k platné účtové osnově pro podnikatele nelze za provozní náklady považovat náklady, jež nejsou náklady zdravotní péče, ale nesouvisí ani s provozem pojišťovny (např. zůstatková cena prodaného majetku, odpis pohledávky, pořizovací cena prodaných finančních investic a zůstatky na účtech účt. skupin 56 až 59). Z tohoto pohledu nedodržela stanovená kritéria ZP HORNICKÁ, ZP PRIMA a ZP MENDLOVA.

Limit překročila též OBOROVÁ ZP. Vzhledem k tomu, že však její příjmy byly díky průběžně přijatým (a průběžně spláceným) překlenovacím úvěrům podstatně vyšší než výnosy, při doslovném výkladu podle původního zadání činí plnění cca 6,3%. Konkrétní hodnoty provozních nákladů a procenta jejich plnění se uvádí v tabulce č. 8.

Struktura zúčtovaných provozních nákladů (v mil. Kč) je následující:

Největší část (47,6%) provozních nákladů je realizována ve mzdové oblasti a nákladech souvisejících, zejména odvodech zdravotního a sociálního pojištění. Průměrný plat zaměstnanců zdravotních pojišťoven činil 10 147,- Kč s meziročním nárůstem 10,3%. Úroveň odměňování zaměstnanců se pohybuje měsíčně od 6 554,- Kč (ZP MENDLOVA) do 16 662,- Kč (Č. NÁRODNÍ ZP).

Průměrná mzda je jedním z mála ukazatelů hospodaření zdravotních pojišťoven, které lze regulovat v návaznosti na zdravotně pojistný plán. Z tohoto pohledu došlo k překročení u ZP ŽELEZNIČNÍ, OBOROVÁ, ŠKODA MB, ŠKODOVÁKŮ a REZAPO. Přehled o výsledcích hospodaření ve mzdové oblasti se uvádí v tab. č. 13.

V uplynulém roce zaměstnávaly pojišťovny průměrně 8 441 zaměstnanců. Ve srovnání s rokem 1994 došlo k nárůstu 776 osob. Přestože se u VZP, ZP HUTNICKÁ, ŠKODOVÁKŮ, SLEZSKÁ a PROSTĚJOVSKÁ snížil průměrný počet pojištěnců, počty zaměstnanců byly oproti předcházejícímu roku zvýšeny. Využívání potenciálu zaměstnanců lze částečně vyjádřit počtem pojištěnců na 1 zaměstnance (viz tab. č. 14). V meziročním porovnání došlo ke zhoršení, neboť tento ukazatel poklesl z 1 398 pojištěnců v roce 1994 na 1 270 pojištěnců. Mezi pojišťovnami navzájem je však situace obtížně srovnatelná, neboť např. členitá, pro pojištěnce komfortnější pobočková organizační struktura, je personálně náročnější, a tak některé pojišťovny zajišťují určité práce smluvně prostřednictvím jiných firem apod.

Zatím zcela nekoordinováno zůstává odměňování členů orgánů pojišťoven, tedy Sboru zástupců VZP, správních a dozorčích rad, jimž bylo v uplynulém roce vyplaceno celkem 17,9 mil. Kč. Alarmující je situace u ZP STAVEBNÍ (1,2 mil. Kč), VOJENSKÁ (1,1 mil. Kč) a HUTNICKÁ (0,5 mil. Kč). Orgánům VZP bylo vyplaceno 12,3 mil. Kč.

d) Hospodářský výsledek

Hospodaření zdravotních pojišťoven v systému zdravotního pojištění za rok 1995 bylo uzavřeno s účetním schodkem ve výši 3 650 mil. Kč, tj. v průměru -341,- Kč na 1 pojištěnce. Tato účetní ztráta byla zúčtována v rámci účetní závěrky s fondy pojišťoven. Se základním fondem zdravotního pojištění hospodářský výsledek dosud nevypořádaly ZP MIN. VNITRA (-62,9 mil. Kč), Č. NÁRODNÍ (+39,6 mil. Kč), PROSTĚJOVSKÁ (-23,5 mil. Kč) a ATLAS (+7,4 mil. Kč). Použití hospodářského výsledku podléhá rozhodnutí správní rady pojišťovny.

Dále se prohloubil propad ve vlastních zdrojích krytí majetku (viz další kapitola), kde již negativně působí účetní ztráta r. 1994 ve výši 1 435 mil. Kč.

Hospodářský výsledek může být částečně ovlivněn náklady a výnosy zúčtovanými prostřednictvím přechodných účtů aktiv a pasiv (viz Souhrnná rozvaha řádek D. aktiv a řádek C. pasiv), jejichž výši pojišťovna stanoví odhadem a které (přestože se věcně vztahují k r. 1995) bude proplácet (inkasovat) až v následujícím roce. K určitému vylepšení hospodářského výsledku nadhodnocením výnosů touto formou došlo u ZP HORNICKÁ (214 mil. Kč), HUTNICKÁ (234 mil. Kč), ZPMV (91 mil. Kč), METAL (60 mil. Kč) atd.

III. Investiční majetek, peníze, pohledávky a ostatní aktiva

a) Investiční majetek

Celková zůstatková hodnota investičního majetku pojišťoven k 31. 12. 1995 dosáhla 4 889 mil. Kč, tj. v přepočtu na 1 pojištěnce 460,- Kč. Oproti účetnímu stavu k 31. 12. 1993 se celková hodnota investičního majetku zdravotních pojišťoven zvýšila o 2,0 mld. Kč.

Součástí nehmotného investičního majetku je software, jehož zůstatková hodnota činila 115 mil. Kč. Nejvyšší hodnotu software, vedle VZP (42 mil. Kč) má ŽELEZNIČNÍ ZP ve výši 10,6 mil. Kč, HUTNICKÁ 9,6 mil. Kč a VOJENSKÁ 9,4 mil. Kč. Ostatní nehmotný investiční majetek tvoří zejména zřizovací výdaje.

Hmotným investičním majetkem jsou zejména budovy, které pojišťovny vlastní v zůstatkové hodnotě 1,3 mld. Kč. Nemovitosti tvoří převážnou část z dalších 1,2 mld. Kč nedokončených hmotných investic. Nejvyšší hodnotu nemovitostí (vč. pozemků a nedokončených hmotných investic) vlastní VZP (1 225 mil. Kč), ZPMV (301 mil. Kč), OBOROVÁ (279 mil. Kč) a VOJENSKÁ (253 mil. Kč).

Finanční investice představují cenné papíry v celkové pořizovací hodnotě 683 mil. Kč zakoupené nebo darované VZP ve výši 450 mil. Kč, ZP HUTNICKÁ za 187 mil. Kč a VOJENSKÁ ve výši 40 mil. Kč. Cenné papíry celkově nevýznamné hodnoty účtuje ještě několik dalších pojišťoven.

Součástí účetní hodnoty investic pořízených za hodnocené období v celkové výši 1 168 mil. Kč, je též 48 mil. Kč investic do zdravotnictví formou příspěvků ve smyslu § 13 odst. 2, písm. b) a c) zákona o ZZP. Celkový objem těchto příspěvků je vyšší, neboť příslušné právní normy umožňují poskytovat též příspěvky z nákladů na zdravotní péči.

Investiční majetek dosáhl ke konci let 1993 až 1995 následujících hodnot (v mil. Kč):

b) finanční majetek a zásoby

Na bankovních účtech, v pokladně a v ceninách bylo ke konci hodnoceného období k dispozici celkem 3 388,4 mil. Kč. Finanční hotovost se v porovnání se stavem ke konci roku 1994 snížila o 549 mil. Kč a se stavem k 31. 12. 1993 o 5 894 mil. Kč.

Na účty zásob výjimečně účtují pouze pojišťovny, jejichž informační systém obsahuje skladové hospodářství. Z hlediska celkového objemu majetku je stav zásob ve výši 6 mil. Kč zanedbatelný.

c) pohledávky a ostatní aktiva

Podle údajů účetní rozvahy evidovaly pojišťovny k 31. 12. 1995 pohledávky v celkové hodnotě 3 000,3 mil. Kč. V této oblasti nejsou údaje vykázané v rozvaze zcela konzistentní s údaji souhrnných základních ukazatelů podle metodiky Ministerstva financí, kam některé pojišťovny započetly spolu s dlouhodobými a krátkodobými pohledávkami též přechodné účty aktiv, které mají rovněž charakter pohledávek. Vzhledem k tomu jsou (s výjimkou údajů o dodržování lhůt splatnosti) dále použity pouze údaje rozvahy. Totéž platí i pro údaje o závazcích.

Pohledávky splatné, tedy s prošlou lhůtou splatnosti k 31. 12. 1995, jsou účetně vedeny v celkové částce 2 819 mil. Kč, z toho 1 884 mil. Kč vůči plátcům pojistného, zbytek představují pohledávky VZP za zdravotnickými zařízeními v souvislosti se zálohovou formou plateb.

IV. Fondy, závazky, úvěry a ostatní pasiva

a) Fondy a jiné vlastní jmění

Pasiva, obecně vzato, představují zdroje krytí majetku a jejich účetní hodnota a hodnota majetku musí být vyrovnaná. Vlastní zdroje krytí majetku byly vytvořeny zejména zúčtováním hospodářského výsledku do fondů, přijetím základního jmění, ev. darů a dotací. Na rozdíl od údajů o hospodářském výsledku běžného roku představují zůstatky ve fondech ekonomické výsledky za celou dobu existence zdravotní pojišťovny.

K 31. 12. 1995 vykazuje souhrnný zůstatek vlastního jmění zdravotních pojišťoven zápornou hodnotu 181 mil. Kč, což znamená komplexní pokrytí majetku závazky, úvěry a jinými cizími zdroji, tedy že majetek je předlužen a že v případě jeho likvidace jeho účetní hodnota nepostačí k vyrovnání poskytnutých cizích zdrojů. Ve srovnání se zůstatkem vlastního jmění v roce 1994, kdy jeho hodnota činila 3 982 mil. Kč došlo k ekonomickému propadu ve výši 4 163 mil. Kč.

Zákon o VZP, podobně jako i zákon o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách ukládá vytvořit zdravotní pojišťovně rezervní fond. Účetní hodnota zůstatků rezervních fondů pojišťoven činí k 31. 12. 1995 celkem cca 1,6 mld. Kč. Jeho použití k plnění hlavní funkce, tedy ke krytí účetních ztrát hospodaření, je výrazně omezena. Případy předpokládané zákonem (např. živelní pohromy a epidemie) v hodnoceném období nenastaly, pojišťovny udržují rezervní fondy v původně vytvořené výši, zatímco základní fond zdravotního pojištění je u většiny pojišťoven již v záporných hodnotách.

b) závazky, úvěry a ostatní cizí zdroje

Předlužen k 31. 12. 1995 nebyl majetek 11 zdravotních pojišťoven. U ostatních, vč. VZP bylo krytí majetku zajištěno, v souvislosti se ztrátami v hospodaření v uplynulých letech, výhradně z cizích zdrojů. Porovnání hodnoty majetku a těchto cizích zdrojů se uvádí v tab. č. 12, která komplexně vyjadřuje situaci v hospodaření zdravotních pojišťoven.

Celkový objem dlouhodobých a krátkodobých závazků je podle rozvahy zúčtován ve výši 10,4 mld. Kč, z toho pojišťovny přiznávají závazky po lhůtě splatnosti ve výši cca 2,7 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že údaje o překročení lhůty splatnosti lze zjistit pouze interními zásahy do informačního systému pojišťoven, účetnictví je nesleduje a nelze tedy tuto částku považovat za hodnověrnou. Z uvedené částky závazků je 9,9 mld. Kč závazků z obchodního styku, tedy ke zdravotnickým zařízením.

Zdravotní pojišťovny vykazují 553 mil. Kč nesplacených úvěrů, z toho VZP 210 mil. Kč, HUTNICKÁ 88 mil. Kč, REVÍRNÍ 85 mil. Kč, OBOROVÁ 71 mil. Kč apod.

Součástí cizích zdrojů jsou i zůstatky přechodných účtů pasiv v částce 2 263 mil. Kč, které představují odhad plateb, s věcným vztahem k roku 1995 jež budou uhrazeny k tíži finančního majetku v r. 1996. Z tohoto pohledu je nutno je považovat za určitou formu závazků.

V. Závěr

V hodnoceném období se dále zvýšil finanční propad systému zdravotního pojištění, a to zejména v souvislosti s vyššími tempy růstu nákladů na zdravotní péči. Dílčí příznivé ekonomické výsledky několika zdravotních pojišťoven jsou v zásadě dosaženy dočasným přílivem pojištěnců, kteří do těchto pojišťoven přicházejí bez dluhů, jež zůstávají ke splacení opouštěným a posléze krachujícím zdravotním pojišťovnám. V podstatě za bezproblémově fungující zdravotní pojišťovny v minulém roce je možné označit VOJENSKOU ZP a ŠKODA MB.

Ekonomickými propočty je potvrzen snižující se podíl státu na financování zdravotní péče za pojištěnce, za něž je stát plátcem pojistného. Novelizace zákona č. 592/1991 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se projevila příznivě, avšak nevýznamně zvýšením až v poslední platbě pojistného.

Celkové řešení problému finančního zabezpečení systému zdravotního pojištění je nutno hledat především v regulaci růstu nákladů na zdravotní péči, zejména pak nákladů na léčiva a ve zvýšení zainteresovanosti pacienta na poskytování hospodárnější zdravotní péče.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP