K § 61 a 62
Stanoví se základní náležitosti žádosti o licenci a náležitosti licence a současně se umožňuje provést potřebnou diverzifikaci podmínek, jak to vyplývá z rozdílností ekonomických charakteristik mezi pravidelnou a nepravidelnou a mezi vnitrostátní a mezinárodní dopravou.
Dokladem podle § 61 odst. 2 písm. e) se rozumí například
- Auditem ověřené výkazy za minulý finanční rok.
- Hospodářská rozvaha z nedávné doby.
- Plánovaná rozvaha k datu zahájení operací s podrobnými údaji, jak se takto odchyluje od předchozí shora uvedené hospodářské rozvahy.
- Podnikatelský plán na první dva roky provozu.
- Podrobný obchodní rozpočet na souhrnné operace přepravce, rozčleněné měsíc po měsíci na první dva roky provozu. Příjmy a náklady mají být uvedeny odděleně pro každý typ operace (pravidelné lety, chartrové atd.). Následující položky mají být uvedeny samostatně, s udáním základního výhledu
a) výhled příjmů, výnosů a cestujících podle měsíců,
b) navrhované sazby a kapacity přidělená pro každou sazbu,
c) palivo,
d) mzdy a platy
e) pronájem letadel nebo finanční zatížení,
f) přistávací a jiné letištní poplatky,
g) náklady na posádku,
h) náklady na údržbu,
i) náhradní díly pro letadla a motory,
j) propagace,
k) navigační poplatky,
l) poplatky za zásobování jídlem a nápoji,
m) poplatky za cestující,
n) všeobecné správní náklady,
o) odpisy,
p) kolísání kursů.
- Podrobný výhled toku peněz rozčleněný po měsících za první dva roky operací, s uvedením obchodních a provozních příjmů a plateb a předpokladů ohledně dlužníků a věřitelů.
- Podrobnosti o navrhovaném parku letadel, motorů a skladu náhradních dílů s podrobnostmi o dohodách o jejich financování, včetně termínů a podmínek financování.
- Podrobnosti všech ostatních finančních dohod, které přepravce sjednal, včetně akcionářských fondů.
- Podrobnosti o všech akcionářích a jejich státní příslušnosti.
Výše uvedený přehled byl odvozen ze
seznamu dokladů vyžadovaných k provozování
letecké dopravy Úřadem pro civilní
letectví Velké Británie.
K § 63 a 64
Ustanovení umožňuje změnit licenci a
omezit činnost v případě, že
letecký dopravce neplní podmínky stanovené
v licenci, nebo vznikne situace, která činí
povolenou dopravu nežádoucí, jako např.
na základě přijetí rezoluce Rady bezpečnosti
OSN vůči Jugoslávii, Libyi a pod.
K § 65 a 66
Ustanovení umožňují ochranu uživatelů
a dodavatelů služeb v případě
právnické nebo fyzické osoby oprávněné
k provádění letecké dopravy, která
neplní podmínky stanovené v licenci nebo
závažně porušuje tento zákon nebo
mezinárodní smlouvu. Současně stanoví
obligatorní povinnost vydavateli licence tuto licenci odejmout,
jestliže o to dopravce požádá. Na uvážení
správního úřadu se ponechává,
zda licenci odejme i v případě, že její
držitel trvale neplatí úhrady za poskytované
letištní a letové provozní služby.
K § 67
Ustanovení vychází z mezinárodních
doporučení a stanoví, že pro výkon
činnosti leteckého dopravce, který provozuje
obchodní leteckou dopravu, musí být Úřadem
pro civilní letectví státu zápisu
letadla do leteckého rejstříku osvědčeno,
že má způsobilost k dané činnosti
nejméně na úrovni vyžadované
mezinárodními požadavky. Toto osvědčení
je dokladem, který zahraniční letecké
úřady vyžadují při projednávání
souhlasu k provozování obchodní letecké
dopravy.
K § 68
V navrhovaném ustanovení jsou stanoveny základní
povinnosti leteckého dopravce, jejichž nedodržení
je sankcionováno pokutou a v krajním případě
odebráním licence. Zvlášť jsou
upraveny povinnosti pro leteckého dopravce, který
provozuje pravidelnou obchodní leteckou dopravu. Tato doprava
musí být provozována podle předem
schváleného letového řádu a
předem vyhlášených smluvních
přepravních podmínek včetně
tarifu.
K § 69
Vzhledem k rozdílným nárokům na provozování
tzv. velké letecké dopravy a letecké dopravy
provozované malými leteckými dopravci zabývajícími
se pouze drobnou přepravou osob a zavazadel stanoví
se volnější režim pro jejich přístup
na dopravní trh a zejména jiné vymezení
leteckého dopravce pro tuto činnost.
K § 70
K provozování mezinárodní letecké
dopravy tuzemským dopravcem se kromě obecných
podmínek stanovených pro provozování
dopravy vyžaduje souhlas státu, jehož hranice
mají být při provozování této
dopravy překročeny.
K § 71
Vzhledem k významu letového řádu se
stanoví působnost Ministerstva dopravy k jeho schvalování.
K § 72
Ustanovení zrcadlově řeší pravidla vstupu zahraničních dopravců na český dopravní trh v závislosti na veřejném nebo státním zájmu a v závislosti na mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká republika vázána.
Úmluva obsahuje v čl. 7 ustanovení, jejichž důsledkem v dopravní politice a praxi jednotlivých států je omezení práv kabotáže pro letecké dopravce cizích států.
Mezinárodní obchodní letecká doprava
se v převážné míře provádí
na základě mezinárodních smluv. I
v ostatních případech, kdy mezinárodní
smlouva není uzavřena, se uplatňují
mezinárodní principy, které je z hlediska
potřeb ČR a budoucího vstupu do Evropské
unie potřeba respektovat.
K § 73 a 74
Ustanovení upravuje vymezení leteckých prací
a jejich regulaci prostřednictvím institutu povolení.
Povolení vydává Úřad pro civilní
letectví ve správním řízení.
Obdobně a ze stejných důvodů jako
letecká doprava i letecké práce jsou vyjmuty
z režimu živnostenského zákona. Pod leteckými
pracemi se rozumí jednak všechny letecké činnosti,
při kterých se letadlo využívá
jako pracovní stroj (chemické ošetření
půdy v zemědělství) podnikatelsky,
a dále i letecké činnosti, při kterých
se letadlo využívá pro účely
výuky v leteckých školách. Leteckými
pracemi je i vlastní činnost leteckých škol.
K § 75
Letecká činnost pro potřeby státu
zahrnuje leteckou činnost, kterou na základě
usnesení vlády č. 485 ze dne 1. září
1993 provádí Ministerstvo vnitra Státním
leteckým útvarem. Letecká činnost
pro potřeby státu zahrnuje dále inspekční
lety správních úřadů působících
v civilním letectví (dnes lety Státní
letecké inspekce) i jiných správních
úřadů, inspekční lety zahraničních
státních letadel vyplývajících
z mezinárodních smluv. Všechny tyto činnosti
nejsou provozovány podnikatelsky za účelem
zisku ani pro vlastní potřebu provozovatelů,
nýbrž pro potřeby státu a výkon
státní správy. Proto jsou tyto činnosti
vyjmuty z regulace přes institut licence. Všechny
tyto činnosti lze provozovat pouze se souhlasem státu.
Stát v tomto případě reprezentuje
vláda České republiky, která při
svém rozhodování o udělení
souhlasu k těmto činnostem zvažuje míru
potřebnosti leteckých činností pro
potřeby a zájmy státu.
K § 76
Ustanovení vymezuje letecké činnosti, které provozuje provozovatel pro vlastní podnikatelské potřeby, t.j. kdy nevzniká žádný právní vztah mezi provozovatelem a cizí osobou, jehož předmětem by byla přeprava nebo letecké práce. Touto leteckou činností se zajišťuje podnikatelská činnost, k níž je provozovatel oprávněn podle zvláštních předpisů (např. letecká doprava vlastních výrobků, které jsou předmětem obchodní činnosti podnikatele).
Vzhledem k tomu, že tyto činnosti nejsou vlastním
předmětem podnikání podnikatele, není
nutná stejná míra regulace těchto
činností, jako při regulaci letecké
dopravy či leteckých prací (licence). Kromě
letecké činnosti pro vlastní potřeby
velkým letadlem, t.j. letadlem pro více než
deset cestujících, nebo letecké činnosti,
kterou se pro vlastní potřeby provádí
speciální letecké práce, zejména
práce se zvlášť nebezpečným
zbožím, které vymezí prováděcí
předpis, není letecká činnost pro
vlastní potřebu regulována.
K § 77
Rekreační a sportovní létání
jako činnost není státem regulována.
Při provozování rekreačního
nebo sportovního létání musí
být dodržena všechna ustanovení tohoto
zákona, t.j. provozovatel rekreačního či
sportovního létání může
toto létání provozovat pouze technicky způsobilým
letadlem, k řízení tohoto letadla musí
mít platný průkaz způsobilosti a při
létání musí být dodržena
všechna pravidla a pokyny pro létání,
která stanovuje tento zákon a prováděcí
předpisy.
K § 78
Stanoví se, za jakých podmínek lze provozovat
letecká veřejná vystoupení a letecké
soutěže. Jde o jednorázové akce, k jejichž
provozování je třeba souhlasu Úřadu
pro civilní letectví.
K § 79
Vzhledem k vysokým požadavkům na bezpečnost
provozování leteckých činností
je do zákona zařazena hlava III, v níž
jsou shrnuty povinnosti jejich provozovatelů ve vztahu
k letadlu, leteckému personálu, letištím
i pravidlům létání.
K § 80
Při dopravě nebezpečných předmětů
a látek musí být dodrženy kromě
podmínek stanovených leteckými právními
předpisy a přepravním řádem
i podmínky stanovené právními předpisy
o ochraně životního prostředí,
výbušninách a dalšími právními
předpisy v závislosti na vývoji právního
řádu.
VII. Část sedmá - sportovní létající zařízení
K § 81 - 83
Relativně vysoké nároky na provozování
leteckého sportu běžnými letadly a značné
nároky na odbornou způsobilost leteckého
personálu vedou v posledních desetiletích
k celosvětovému rozmachu létání
na zařízeních jednoduché a velmi lehké
konstrukce. Svým charakterem je takové létání
amatérskou sportovní činností a ve
většině zemí jsou tato zařízení
považována za sportovní létající
zařízení nikoliv za letadla ve smyslu mezinárodních
předpisů. Jedná se o různé
druhy ultralehkých letounů, motorové i bezmotorové
závěsné kluzáky a padákové
kluzáky, vyráběné amatérsky,
profesionálně nebo postavené ze stavebnic.
Snížené požadavky na technickou způsobilost těchto zařízení a odbornou způsobilost jejich uživatelů nepřipouští využívání leteckých sportovních zařízení ke komerčním účelům.
Protože je létání se sportovními létajícími zařízeními provozováno ve společném vzdušném prostoru, byť omezeném, je nutná určitá míra regulace v zájmu bezpečnosti ostatního leteckého provozu a veřejnosti. To se dotýká nejen způsobilosti sportovního létajícího zařízení, výcviku a způsobilosti pilotů, ale i ochrany práv vlastníků pozemků a bezpečnosti občanů a majetku na zemi. Ustanovení, které umožňuje zakázat provoz určitých druhů sportovního létajícího zařízení, je nutné z toho důvodu, že létání s některými druhy sportovního létajícího zařízení může být již ze svého fyzikálního principu nepřijatelně nebezpečné.
Vztahovat platnost obecných ustanovení leteckého zákona i na sportovní létající zařízení by bylo značně neekonomické a neefektivní a neúměrně by tím byla zatížena státní správa. Proto většina letecky vyspělých států v celém světě specifickým způsobem řeší jejich zvláštní postavení a činnosti s nimi spojené. Rovněž světová letecká sportovní asociace (FAI) projevuje snahu sjednotit a vyjádřit určité základní technické parametry, podle kterých jsou tato zařízení posuzována.
Z výše uvedených důvodů se navrhuje
zakotvit v zákoně speciální úpravu
podmínek letové způsobilosti sportovních
létajících zařízení
a způsobilosti jejich uživatelů. Obdobná
úprava je zakotvena i ve stávajícím
leteckém zákoně ve vztahu ke sportovním
organizacím a v praxi se osvědčuje.
K § 84
Přestože k užívání sportovního
létajícího zařízení
není třeba splňovat odborné a zdravotní
požadavky kladené na uživatele standardních
letadel, musí uživatel sportovního létajícího
zařízení absolvovat teoretickou výuku
a alespoň praktický výcvik v rozsahu stanoveném
prováděcím předpisem, složit
zkoušku ze získaných znalostí a dovedností.
Vzhledem k bezpečnostním rizikům, která
jsou s užíváním sportovního létajícího
zařízení spojena je třeba, aby byl
uživatel pro užívání jednotlivého
druhu sportovního létajícího zařízení
zdravotně způsobilý.
VIII. Část osmá - Ochrana civilního letectví před protiprávními činy
K § 85
Ochrana civilního letectví před nezákonnými
činy (únosy, terorismus) není současným
leteckým zákonem vůbec řešena.
Příloha č.17 k Úmluvě, Tokijská
úmluva (vyhláška č.102/1984 Sb., o Úmluvě
o trestných a některých jiných činech
spáchaných na palubě letadla), Haagská
úmluva (vyhláška č.96/1974 Sb., o Úmluvě
o potlačení protiprávního zmocnění
se letadel), Montrealská úmluva (vyhláška
č.16/1974 Sb., o úmluvě o potlačování
protiprávních činů ohrožujících
bezpečnost civilního letectví) ukládají
smluvním státům tedy i ČR vytvořit
právní rámec ochrany civilního letectví
s důrazem na prevenci. Pro provozování leteckých
činností a letišť to znamená přijmout
opatření k zajištění bezpečnosti
leteckého provozu. Plnění těchto požadavků
je přitom neopomenutelnou podmínkou pro získání
oprávnění k provozování leteckých
činností.
K § 86
Vzhledem ke zvláštní povaze leteckého provozu je každý, kdo se zúčastňuje letecké dopravy povinen strpět omezení, která směřují k zajištění bezpečného a spolehlivého leteckého provozu.
V současné době obsahuje omezení práv a povinností provozovatelů dopravy a cestujících v letecké dopravě pouze letecký přepravní řád.
Kromě obecných povinností cestujících jako např. povinnosti zachovávat opatrnost a uposlechnout pokynů, které jim dávají oprávnění zaměstnanci provozovatele, jsou cestující povinni při nákupu letenky a před nástupem do letadla na vyzvání prokázat svoji totožnost, na požádání dopravce uvést obsah zavazadel a umožnit provozovateli dopravy přezkoumání obsahu zavazadel nebo před nástupem do letadla odevzdat dopravci do úschovy věci ohrožující bezpečnost leteckého provozu, zejména zbraně, výbušniny, střelivo, žíraviny a radioaktivní materiál.
Vzhledem k Listině základních práv a svobod je nezbytné základ pro omezení a zásahy do integrity cestujících a ostatních osob zúčastněných na přepravním procesu obsažených v leteckém přepravním řádu zakotvit přímo v zákoně.
Legalita těchto zásahů je dána odpovědností
státu za bezpečný letecký provoz vyplývající
kromě jiného z mezinárodních úmluv,
jimiž je Česká republika vázána.
K § 87
Ustanovení shrnuje působnost Ministerstva dopravy a Úřadu pro civilní letectví, která vyplývá z jednotlivých ustanovení tohoto zákona.
Vzhledem k tak závažnému zásahu do práva člena leteckého personálu, jakým je odnětí průkazu způsobilosti k výkonu jeho činnosti, se v případě, kdy je důvodem takového zásahu zdravotní nezpůsobilost, zakotvuje působnost Ministerstva zdravotnictví k posouzení opodstatněnosti prováděného zásahu.
Současně se stanoví působnost Ministerstva
obrany ve věcech vojenského letectví.
IX. Část devátá - Státní správa v civilním letectví
K § 88 a 89
Stávající právní úprava neřešila státní dozor a jeho výkon v uceleném bloku, částečně byl upraven podzákonnými normami.
Výkon státního dozoru má v civilním letectví zvláštní význam vzhledem k jeho dopadu na bezpečnost a spolehlivost leteckého provozu.
Ustanovení vymezují obsah a účel státního dozoru. Odstavec 2 § 89 vymezuje oprávnění pověřené osoby v případě zjištění takových závad, v jejichž důsledku může být ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost leteckého provozu.
Úřad pro civilní letectví v tomto
případě bezprostředního ohrožení
musí okamžitě zasáhnout. Nepůjde
o vyslovení zákazu činnosti, ale o okamžité
zadržení dokladů, bez nichž nelze činnosti
provozovat.
K § 90 - 92
Dosavadní právní úprava sankční ustanovení neobsahuje. Je zakotvena pouze možnost odejmutí průkazů způsobilosti. Uložení pokuty v rámci blokového řízení bylo zcela neúčinné. V současné době, kdy mnohonásobně vzrostl počet subjektů v letecké dopravě, je z hlediska bezpečnosti leteckého provozu možnost ukládání sankcí nezbytná.
Ve vztahu k ostatním možnostem postihu v rámci našeho právního řádu je třeba zdůraznit, že problematika bezpečnosti leteckého provozu je natolik specifická a odborná, že nelze připustit, aby o sankcích rozhodovaly úřady, které nemají potřebnou odbornou úroveň. V těchto případech hraje rovněž značnou roli čas, a proto se nejeví účelné sankcionovat narušení bezpečnosti leteckého provozu prostřednictvím jiného úřadu.
Pokuty bude ukládat a vybírat příslušný
správní úřad působící
v civilním letectví. Vymáhání
pokut je ponecháno finančním úřadům.
X. Část desátá - Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
K § 93
Na všechna řízení upravená tímto
zákonem se použije správní řád
(zákon č. 71/1967 Sb., o správním
řízení) s výjimkou těch řízení,
kde povaha věci jeho použití vylučuje.
K § 94
Vzhledem k rozmanitosti právních vztahů, které v civilním letectví vznikají a na jejichž vzniku se podílejí jak tuzemské, tak i zahraniční fyzické a právnické osoby, jejichž vztahy jsou regulovány mezinárodními smlouvami, ke kterým Česká republika přistoupila, vyslovuje se v této zásadě priorita mezinárodní smlouvy před zákonem. Aplikaci výše uvedeného ustanovení je možná pouze při splnění podmínky, že je Česká republika mezinárodní smlouvou vázána.
Přijetí tohoto ustanovení umožní České republice bezprostředně reagovat na závazky vyplývající z mezinárodních smluv, jimiž je vázána, bez těžkopádného a z časového hlediska již obvykle ex post přijímaného právního předpisu, který pouze fixuje situaci, kterou si praxe vynutila.
S tímto ustanovením koresponduje ustanovení
§ 100.
K § 96
Úhrada vybíraná za užívání letišť a poskytování letových provozních služeb jejich provozovateli má charakter ceny sjednávané podle cenových předpisů.
Výše ceny musí zohledňovat platné
mezinárodní principy a závazky vyplývající
pro Českou republiku z čl. 15 Úmluvy o mezinárodním
civilním letectví. V souladu s čl. 15 Úmluvy
musí stát zajistit stejné nakládání
s letadly smluvních států, jako vlastními
domácími letadly. Tento závazek garantuje
stát prostřednictvím dohledu vykonávaného
Ministerstvem dopravy nad dodržováním mezinárodních
smluv, limitujících výši ceny za užívání
letiště a poskytování letových
provozních služeb.
K § 97
Povinnost poskytování základních údajů o určitých oblastech činností v civilním letectví vyplývá České republice z jejího členství v ICAO. Proto je nutné vytvořit zákonem možnost, aby správní úřady v civilním letectví mohly shromažďovat a v potřebném rozsahu publikovat informace a data nutná k plnění jejich činností jak při tvorbě dopravní politiky, tak i při posuzování veřejného zájmu. Požadované údaje jsou omezeny na nezbytné minimum a neměly by představovat pro provozovatele nadměrné administrativní zatížení.
Ministerstvo dopravy jako reprezentant členství
České republiky v ICAO má odpovědnost
za bezpečný a plynulý letecký provoz
nad ČR. Z toho titulu musí zajistit včasnou
informovanost všech subjektů zúčastněných
v civilním letectví o skutečnostech, které
rozhodujícím způsobem ovlivňují
bezpečnost a plynulost leteckého provozu. Obdobně
jako v jiných státech se tak děje prostřednictvím
publikace těchto skutečností v Letecké
informační příručce. Ministerstvo
dopravy vydávání tohoto pramene informací
zabezpečuje. Samotným vydáváním
Letecké informační příručky
je pověřena letecká informační
služba, která je organizační složkou
Řízení letového provozu s. p.
K § 98
Ustanovení vyjadřuje vztah platné a připravované
právní úpravy.
K § 99
Státní letecká inspekce byla zřízena
vyhláškou č. 29/1964 Sb. jako rozpočtová
organizace podřízená Ministerstvu dopravy.
Zákonem č. 305/1993 Sb., kterým se novelizoval
letecký zákon, byla legalizována jako správní
úřad stejného názvu. V předkládaném
návrhu zákona se vytvářejí
předpoklady pro změnu Státní letecké
inspekce na Úřad pro civilní letectví
s mnohem širší působností než
dosud.
K § 100
České republice vyplývají povinnosti z členství v ICAO a je vázána Úmluvou. Podle jejích článků 37 a 38 je povinna spolupracovat k dosažení co možno nejvyššího stupně jednotnosti v úpravách, normách, řízeních a organizaci, týkajících se letadel, personálu, leteckých tratí a pomocných služeb všude tam, kde tato jednotnost usnadní a zdokonalí létání. K tomuto účelu ICAO stanoví a mění podle potřeby mezinárodní předpisy. Členský stát, který nehodlá nebo nemůže operativně převzít tyto předpisy do svého právního řádu, je povinen oznámit to ihned ICAO a uvést rozdíly oproti mezinárodně platnému předpisu.
U změn mezinárodních norem je stát, který ve svých předpisech neučiní příslušné změny, povinen do šedesáti dnů ode dne přijetí změny oznámit to Radě ICAO. Ta pak informuje o rozdílech své členské státy.
Pro přesnost se uvádí úplné znění článků 37 a 38 Úmluvy uveřejněné pod č. 147/1947 Sb.:
"Hlava VI
Mezinárodní normy a doporučované předpisy
Článek 37
Zavádění mezinárodních norem a řízení
Každý smluvní stát se zavazuje spolupracovati k dosažení co možno nejvyššího stupně jednotnosti v úpravách, normách, řízeních a organizaci, týkajících se letadel, personálu, leteckých tratí a pomocných služeb, všude tam, kde tato jednotnost usnadní a zdokonalí létání.
K tomu cíli Mezinárodní organizace pro civilní letectví stanoví a změní čas od času podle potřeby mezinárodní normy a doporučované předpisy a řízení, týkající se:
a) soustav komunikačních a pomocných zařízení leteckých, počítajíc v to pozemní značky orientační,
b) charakteristických znaků letišť a přistávacích ploch,
c) pravidel pro létání a metod kontroly létání,
d) výdeje průkazů létajícího personálu a mechaniků,
e) způsobilosti letadel k letu,
f) zápisu letadel do rejstříku a zjišťování totožnosti letadel,
g) sbírání a výměny meteorologických zpráv,
h) palubních knih,
i) leteckých nákresů a map,
j) řízení celních a přistěhovaleckých,
k) letadel v tísni a vyšetřování nehod, jakož i jiných věcí majících vztah k bezpečnosti, pravidelnosti a výkonnosti létání, pokud se čas od času mohou jeviti vhodnými.
Článek 38
Odchylky od mezinárodních norem a řízení
Stát, který shledá, že mu není možno podrobiti se ve všech směrech některé mezinárodní normě nebo řízení, nebo uvésti vlastní nařízení nebo předpisy v naprostý soulad s mezinárodní normou neb řízením, když taková norma nebo řízení byly změněny, anebo který pokládá za nutné zavésti nařízení nebo předpisy lišící se v jednotlivosti od předpisů nebo metod, stanovených mezinárodní normou, oznámí ihned mezinárodní organizaci pro civilní letectví rozdíly mezi jeho vlastním předpisem a předpisem stanoveným mezinárodní normou. Jde-li o změny mezinárodních norem, jest stát, který ve svých vlastních nařízeních nebo předpisech neučiní příslušných změn, povinen oznámiti to Radě do šedesáti dnů ode dne přijetí změny mezinárodní normy, anebo udati, co hodlá podniknouti. Rada pak všem ostatním státům ihned oznámí, v čem se mezinárodní norma liší od příslušného předpisu tohoto státu."
Z výše uvedeného je zřejmé, že
v oboru civilního letectví je třeba velmi
pružně reagovat na změny mezinárodních
předpisů, nehledě k tomu, že je třeba
pružně reagovat i na vývoj leteckého
provozu v ČR. Vydávání obecně
závazných předpisů pouze formou zákonů
a vyhlášek je však značně nepružné
a neumožňuje orgánům v civilním
letectví reagovat tak pružně, aby to přispělo
k usnadnění vstupu ČR do Evropského
společenství. Dalším problémem
je pak formální úprava těchto předpisů
a legislativní proces jejich tvorby, které neodpovídají
Legislativním pravidlům vlády. Zásada
dále ukládá povinnost všem osobám
zúčastněným na civilním letectví
dodržovat mezinárodní předpisy v oblasti
civilního letectví, které byly přijaty
podle Úmluvy.
V Praze dne 23. července 1996
Platné znění § 3 odst. 3 zákona
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění
pozdějších předpisů, který
se navrhuje zákonem o civilním letectví novelizovat,
s vyznačením navrhovaných změn:
"§ 3
(3) Živností dále není
a) činnost bank, pojišťoven, penzijních fondů, spořitelních a úvěrních družstev, burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry a zařizování a správa kolektivních majetkových účastí,
b) pořádání loterií a jiných podobných her,
c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,
d) výroba elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu nebo tepla fyzickým či právnickým osobám, zajišťované ve veřejném zájmu,
e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje,
f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti a lesních plodin přímým spotřebitelům fyzickými osobami,
g) námořní doprava a mořský rybolov,
h) provozování dráhy a drážní dopravy,
i) zřizování a provozování jednotné telekomunikační sítě,
j) výroba humánních a veterinárních léčiv a prostředků zdravotnické techniky k jejich výrobě,
k) výroba, dovoz, vývoz a odbyt psychotropních a omamných látek,
l) státní zkušebnictví,
m) zahraniční obchod s vojenským materiálem,
n) státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení,
o) provozování rozhlasového a televizního vysílání,
p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,
r) zprostředkování zaměstnání,
s) činnost, při níž se navrhují, projektují, expertně posuzují, vyrábějí, staví, uvádějí do provozu, provozují, opravují, udržují, rekonstruují a vyřazují z provozu jaderná zařízení,
t) příprava vybraných pracovníků jaderných zařízení,
u) provozování stanic technické kontroly,
v) výchova a vzdělávání na
základních školách, středních
školách, speciálních školách
a vysokých školách 23d)."
§ 3 odst. 3 živnostenského zákona se doplňuje novým písmenem x/, které zní:
"x) provozování letišť, provozování
obchodní letecké dopravy a leteckých prací
a poskytování leteckých služeb [Zákon
č. .../1996 Sb., o civilním letectví.]".
Prováděcí předpisy k návrhu zákona o civilním letectví
Prováděcí předpisy k návrhu zákona o civilním letectví lze rozdělit na dva druhy v závislosti na existenci mezinárodního prvku v obsahu jejich právní úpravy.
Jeden druh tvoří prováděcí předpisy, jimiž se současně realizují závazky České republiky vyplývající z jejího členství v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví - viz příloha č. 1.
Vedle výše uvedených prováděcích
předpisů je třeba vyhláškou upravit
podrobnosti k těm ustanovením navrhovaného
zákona, která mají procesní charakter
a omezují se pouze na vnitrostátní potřebu
bez mezinárodního aspektu - viz příloha
č. 2.