K § 20:
Cenné papíry veřejně neobchodovatelné včetně těch, které nejsou ve stanovené době obchodovány na trhu, a ostatní druhy finančního majetku se ocení cenou, která představuje jejich hodnotu ke dni ocenění.
Akcie a podílové listy uzavřených
podílových fondů, které nejsou obchodovány,
se ocení cenou odvozenou z výše vlastního
jmění akciové společnosti nebo podílového
fondu a počtu vydaných akcií nebo podílových
listů, zvýšenou o stanovenou a dosud nevyplacenou
dividendu. Dluhopisy se ocení jmenovitou hodnotou s připočtením
úroků příslušejících
ke dni ocenění. Jiným očekávaným
výnosem kromě úroků může
být podle zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech,
např. prémie v závislosti na lhůtě
splatnosti dluhopisu, popř. slosovatelná prémie.
Směnky se vždy ocení jmenovitou hodnotou, na
kterou znějí, popř. včetně
úroku, na který vzniklo majiteli směnky právo
ke dni ocenění. Podílové listy otevřených
podílových fondů se ocení částkou,
za kterou by fond (banka) odkoupil list v den ocenění.
Vkladové listy a vklady jim na roveň postavené
se ocení cenou, kterou by vyplatila banka při jejich
předložení v den ocenění.
K § 21:
Ceniny a předplatní platební karty (např. platné karty na telefon a pohonné hmoty) se ocení nominální hodnotou, která se u platebních karet sníží o vyčerpané částky. Devizy a valuty definované zákonem č. 528/1990 Sb. se přepočtou na Kč kurzem České národní banky platným v den ocenění. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurzu USD k této měně vyhlášeného ústřední bankou státu s touto měnou.
Vklady na vkladních knížkách a vklady
na účtech u bank se oceňují výší
vkladu zúročeného ke dni ocenění.
V případě spoření se státním
příspěvkem (např. stavební
spoření) je připsaný příspěvek
na účet součástí jmenovité
hodnoty.
K § 22:
Při oceňování pohledávek a dluhů se nerozlišuje, zda a kdy jsou splatné. Jmenovitá hodnota pohledávky může být snížena například při konkursním řízení o majetku dlužníka nebo zvýšena o úrok z prodlení nebo smluvní pokutu.
Nesplatné nároky z pojištění
a připojištění se oceňují
částkou, která by byla vyplacena při
okamžitém plnění ke dni ocenění.
Penzijní připojištění se státním
příspěvkem je potřebné pojímat
samostatně, protože nemá věcný
ani právní vztah k jiným druhům pojištění
provozovaných podle zákona č. 185/1991 Sb.,
o pojišťovnictví.
K § 23:
Potřeba ocenění majetku osob účastnících se svými podíly v obchodních společnostech, nebo družstvech přichází v úvahu zejména pro účely daně dědické, popř. darovací.
V době existence společnosti a družstva a trvání
účasti se podíl účastníka
ocení jako podíl na čistém obchodním
jmění vyjádřený v účetní
hodnotě podle stavu ke dni ocenění. Při
ukončení účasti v obchodní
společnosti nebo v družstvu půjde o ocenění
tzv. vypořádacího podílu a to opět
jako podílu na čistém obchodním jmění
podle roční účetní závěrky
za období, v němž zanikla účast.
K § 24:
Podnik nebo jeho část se oceňuje součtem cen jednotlivých druhů majetků, které se zjistí na základě oceňovacích postupů pro jednotlivé druhy majetku podle příslušných ustanoveních tohoto zákona.
V současné době nelze využít výnosový způsob oceňování podniku jako celku pro účely daní a poplatků, protože nejsou k dispozici informace o výnosnosti jednotlivých odvětví v ustálených ekonomických podmínkách. Předpokládá se, že s vývojem a stabilizací ekonomiky bude využíván i výnosový způsob oceňování podniku, a to postupně. Ministerstvo financí určí vyhláškou rozsah jeho uplatnění podle jednotlivých odvětví a míry kapitalizace.
Při použití výnosového způsobu pro účely daní a poplatků je potřebné vyloučit subjektivní vlivy a pro jednoznačnost vycházet z prokazatelně dosažených zisků nebo ztráty v minulosti a ze stanovené míry kapitalizace pro dané odvětví (výpočet kapitálu, který by při zvolené úrokové míře přinášel výnos ve výši hospodářského výsledku). Míra kapitalizace bude navazovat na běžnou diskontní úrokovou míru a předpokládanou míru inflace a popřípadě vyjadřovat míru rizika spojeného s investováním. Její hodnota bude zohledňovat odlišné podmínky podnikání v jednotlivých odvětvích (např. odlišnost zemědělského a lesního podniku od průmyslového).
Použití výnosového způsobu přichází v úvahu i v kombinaci s oceněním na základě cen zjištěných pro jednotlivé druhy majetku podle tohoto zákona v případech, kdy možné zkreslení výše zisků by mohlo mít za následek snížení daňového základu a tím i výnosu daně.
Při oceňování podniku odpovídá hodnotě jeho dobré pověsti (goodwill) kladný rozdíl mezi cenou sjednanou při prodeji podniku a cenou podniku zjištěnou.
Prodává-li se oceňovaný podnik za
sjednanou cenu, která je vyšší než
cena zjištěná podle tohoto paragrafu, platí
i pro ocenění pro účely daní
a poplatků cena sjednaná.
K § 25:
Ceny zjištěné podle zákona o oceňování a prováděcí vyhlášky neodrážejí v plné míře úroveň tržních cen. V některých případech by striktní postup ocenění podle tohoto zákona mohl vést k nespravedlnosti. Jedná se např. o stanovení náhrad za vyvlastnění majetku nebo o nákup majetku za státní prostředky (výkupy pozemků pro stavbu dálnic). Z těchto důvodů se zmocňuje ministr financí k povolení výjimky z ocenění majetku podle zákona, a to ve prospěch prodávajícího (původního vlastníka).
Požadované informace o sjednaných cenách stavebních pozemků jsou nezbytné k tomu, aby obce mohly zpracovávat cenové mapy pro oceňování těchto pozemků podle § 10. Oprávnění obce jako cenového orgánu vyžadovat informace o cenách vyplývá i z ustanovení § 12 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Předávání těchto informací přímo prodávajícím bude administrativně nejméně náročné a dosud se osvědčilo v případech prodejů nemovitostí subjektům se zahraniční majetkovou účastí.
Ke sledování vzájemné vazby mezi cenami zjištěnými podle tohoto zákona a cenami sjednanými při prodeji nemovitostí budou finanční úřady z podkladů získaných v rámci přiznání k dani z převodu nemovitostí shromažďovat potřebné údaje a předávat je Ministerstvu financí. Na základě vývoje tržních cen pak Ministerstvo financí bude v případě potřeby upravovat úroveň oceňování v prováděcí vyhlášce. Finanční úřady budou předávat údaje o sjednaných cenách nemovitostí i Českému statistickému úřadu k výpočtu a zveřejňování indexů cen nemovitostí za dodržení podmínky ochrany soukromí a obchodního tajemství zúčastněných subjektů.
Ze zákona č. 265/1991 Sb. ve znění zákona č. 135/1994 Sb. se do zákona o oceňování přejímá zmocnění Ministerstva financí vydávat v zákonem stanovených případech vyhlášky, popř. rozhodnutí k jeho provedení a rozhodnutí a zmocnění obcí stanovit ceny stavebních pozemků v cenových mapách svými obecně závaznými vyhláškami. Zákon se týká oceňování téměř všech druhů majetku a služeb, přičemž oceňování některých od sebe značně odlišných druhů jako např. stavby, pozemky, porosty, podniky apod. vyžadují vydání podrobnější úpravy pro jejich ocenění, stanovení základních cen, koeficientů, přirážek a srážek, než je možné na úrovni zákona.
Pro uplatnění výnosového způsobu oceňování domů s nájemními byty a podniků bude Ministerstvo financí stanovovat ve vyhlášce výši úrokové míry (míry kapitalizace) pro určené období.
Pokud jde o oceňování nemovitostí, bylo základní vymezení pojmů a způsoby i principy zjišťování cen do zákona převzato z platné vyhlášky Ministerstva financí č. 178/1994 Sb. ve znění vyhlášky č. 295/1995 Sb. Ministerstvo financí ihned po schválení zákona o oceňování v Parlamentu vydá prováděcí vyhlášku o oceňování nemovitostí se stejnou účinností jako zákon.
Skutečnosti v daňovém řízení,
které nastaly před účinností
tohoto zákona, se budou posuzovat podle dosud platných
předpisů.
K § 26:
Ustanovení tohoto paragrafu umožňuje použití
i jiného způsobu ocenění v případě
vyvlastnění, pokud by vyplynul z mezinárodní
smlouvy ratifikované Českou republikou pro oblast
ochrany investic.
K části druhé:
Vzhledem k tomu, že se do zákona zahrnula zmocnění
Ministerstva financí a obcí k vydávání
vyhlášek k tomuto zákonu, vypouštějí
se dosavadní zmocňovací ustanovení
k vydávání předpisů pro oceňování
ze zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů
České republiky v oblasti cen, ve znění
zákona č. 135/1994 Sb.
K části třetí:
Účinnost zákona se navrhuje k 1. lednu 1997
tak, aby vstoupil v účinnost současně
s případnými novelami daňových
zákonů. Tím se umožní, aby novely
obsahovaly i příslušné odkazy na oceňování
podle tohoto zákona.