Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Předkládá se:

Na základě zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky

Obsah:

I. Usnesení a stanovisko vlády ČR

II. Důvodová zpráva

III. Návrh rozpočtu

IV. Usnesení Dozorčí rady k návrhu rozpočtu

V. Stanovisko ministerstva financí

VI. Vyjádření ke stanovisku ministerstva financí

Předkládá:

Prof. Ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády České republiky

Zpracoval:

Ing. Josef Lux

místopředseda vlády

ministr zemědělství ČR a

předseda prezidia

Pozemkového fondu ČR

Vláda

I. schvaluje stanovisko k návrhu rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 1996 ve znění schváleném předchozí vládou;

II. pověřuje

1. předsedu vlády předložit stanovisko uvedené v bodě I tohoto usnesení a návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 1996 předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

2. místopředsedu vlády a ministra zemědělství a předsedu prezidia Pozemkového fondu České republiky, aby odůvodnil stanovisko uvedené v bodě I tohoto usnesení při projednávání návrhu rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 1996 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Provedou:

předseda vlády,

místopředseda vlády a ministr zemědělství

a předseda prezidia Pozemkového fondu

České republiky

Prezidium Pozemkového fondu České republiky předložilo vládě podle § 6 zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky pro rok 1996.

Vláda projednala návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky pro rok 1996 na jednání své schůze dne 28. února 1996 a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky tento návrh schválit.

V souladu se zákonem ČNR č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu České republiky předkládá vláda České republiky Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ke schválení návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 1996. Návrh byl projednán v Dozorčí radě Pozemkového fondu České republiky.

Rozpočet předpokládá příjmy ve výši 2,100 mld. Kč a výdaje ve výši 1,045 mld. Kč. Rozdíl aktiv a pasiv je aktivní + 4,274 mld. Kč.

Návrh rozpočtu Pozemkového fondu ČR na rok 1996 byl zpracován ještě před ukončením roku 1995, takže výsledky roku 1995 jsou částečně předpokládané. V žádném případě však nedošlo k podstatným a výrazným rozdílům.

Návrh rozpočtu je předkládán Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR včetně zapracovaných připomínek z usnesení vlády č. 154.

1. Výnosy z privatizace

Předpokládaný příjem v roce 1996 je tvořen především ročními splátkami z již uzavřených kupních smluv splátkového režimu kupních cen. V roce 1995 bylo uzavřeno více než 1500 smluv s objemem majetku cca 6 mld. Kč. Částečné snížení je způsobeno ve větší míře realizací veřejných soutěží prodeje majetku ve třetích kolech za snížené ceny a dále vlivem odkladů splátek kupních cen. Rovněž možnost úhrady kupní ceny pohledávkami, vyplývajícími ze zákona č. 229/1991 Sb. ve znění později platných změn a doplňků ovlivňuje příjmy z privatizace.

2. Výnosy z pronájmů majetku státu

Výnosy vychází z předpisu nájemného pro rok 1995, povýšené o předpisy nájemného z bytového fondu. Výši plnění předpisu mohou ovlivnit případné zdůvodněné odklady plateb a dále předpokládané 5% neplnění smluv ze strany nájemců.

3. Výnosy z převodu nemovitostí státu

Výnos vychází z předpokladu prodeje pozemků dle § 17, odst. 3, písm. c osobám, které mají dle územních rozhodnutí uskutečnit investiční výstavbu ve veřejném zájmu. Předpokládá se nárůst proti skutečnosti roku 1995.

4. Výnosy z prodeje půdy

Výnos předpokládá prodej cca 10% z plánovaného objemu prodeje 500 tis. ha zemědělské půdy na 20leté splátky á 4,- Kč/m².

5. Ostatní výnosy

Příjmy z pohledávek předpokládají částku 20% (zaokr.) z celkem 1 700 mil. Kč pohledávek. Výnosy z úroků jsou dány termíny úložek vkladů a výší úroků na zvláštních účtech (u termín. vkladů od 13 do 11,7% p. a. a trváním úložky, dále úroky z úvěrů a pod.). Vratky MZe - doposud nevrácené části odstupného a fin. výpomoci st. statkům v roce 1993,94.

1. Výdaje na správu majetku

Plánovaný objem výdajů představuje 1,67% z hodnoty nemovitého majetku ve správě PF a jsou určeny především na likvidaci havarijních situací, úhrady nákladů na správu majetku na základě rozhodnutí orgánů státní správy. Předpokládaný výdaj nedosahuje hodnoty 2% odpisové sazby nemovitostí, sloužící prosté reprodukci. Předpokládaný mírný nárůst výdajů je ovlivněn převzetím správy nemovitostí od Českých lesů. Obecně se jedná o správu dlouhodobě neudržovaného majetku, jehož případné vydání je podmíněno funkčností, kterou musí správce zajistit. Obecně lze konstatovat, že nejméně 50% tohoto majetku je z hlediska charakteru nevydatelné (komunikace, mostky, inž. sítě, silážní a hnojné žlaby, plata a pod.).

2. Výdaje na trvalé porosty

Přes nulový výdaj v roce 1995 je předpokládaný výdaj v roce 1996. Jedná se o náhrady v případech, kdy trvalé porosty na pozemcích státu zřídila nestátní organizace nebo fyzická osoba a užívání pozemku s těmito porosty končí. Dle ceníků trvalých porostů uvažovaná částka 30,0 mil. Kč představuje úhradu za trvalé porosty v rozsahu cca 100 ha. Průzkum předpokládá v roce 1996 realizaci těchto náhrad nejméně v uvažované výši.

3. Výdaje na údržbu HMZ

Náklady na údržbu hlavních melioračních zařízení (dále HMZ) hradí ze svých příjmů Pozemkový fond na základě ustanovení § 14 odst. 5 zákona o půdě v platném znění.

Od roku 1993, kdy dle tohoto ustanovení došlo k realizaci údržby HMZ poprvé, potřeba finančních prostředků na tyto účely každoročně klesá. Je to způsobeno příznivým důsledkem pravidelné každoroční údržby těchto zařízení, která je tak nákladově méně náročná.

Podle odborného odhadu Státní meliorační správy se bude potřeba těchto účelových prostředků v dalších letech snižovat v důsledku očekávané privatizace závlahových HMZ.

4. Náklady spojené s privatizací

Z celkové částky 112,5 mil. Kč představuje výdaj 17,5 mil. Kč - na zajištění realizace cca 1500 přímých prodejů úhradami registrací smluv na KÚ, ověřování podpisů, geometrická zaměřování, přítomnost notářů, u veřejných soutěží rovněž nákladná inzerce.

Dalších 95,0 mil. Kč představuje náklady na nesplacené základní jmění a. s., jejichž zakladatelem je PF. V současné době existuje požadavek 9 společností s objemem 122,0 mil. Kč především v záporných kapitálových fondech.

PF řeší tuto situaci především snižováním základního jmění, nikoliv doplatky. Rozhodnutí však je na valných hromadách těchto společností.

V současnosti je evidováno případné dorovnání základního jmění následovně:

V rozpočtu je uvažována rezerva 6 mil. Kč pro event. další případy, kde se nepodaří snížit základní jmění.

5. Náklady, spojené s vydáváním náhrad

Pozemkový fond hradí náklady, spojené s převáděním nemovitostí jako náhrad podle § 17, odst. 3 písm. a) a podle § 18a zákona o půdě. Především se jedná o geometrická zaměření a ocenění znaleckými posudky podle oceňovací vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění č. 316/1990 Sb.

Ústřední pozemkový úřad MZe ČR hradí náklady, spojené s vracením nemovitostí podle § 9 zákona o půdě, spojené s geometrickým zaměřením těchto nemovitostí zvláště v případech, kdy se nevrací celý původní pozemek, dále vytýčení vrácených pozemků v terénu a ocenění nemovitostí, které se původním vlastníkům, nebo jejich dědicům nevracejí.

6. Finanční náhrady dle § 18a

Finanční náhrady v hotovosti podle § 18a zákona o půdě poskytuje PF ČR každé oprávněné osobě, jejíž nárok podle tohoto ustanovení vypořádává. Za obce a okresní úřady poskytne PF ČR celkem 6 000 oprávněným osobám 30,0 mil. Kč v hotovosti (teoret. předpoklad činil 60,0 mil. Kč).

V roce 1996 přebírá PF ČR povinnost plnění za státní podniky s předpokladem vypořádání celkem 60 000 oprávněných osob v celkovém předpokládaném objemu 300,0 mil. Kč.

7. Náklady, spojené s vymáháním pohledávek

Z celkového objemu pohledávek ve výši 1,7 mld. Kč bude středisko majetku vymáhat soudně prostřednictvím komerčních právníků a advokátů asi 400 mil. Kč (23,5%).

Odstupování od smluv předpokládá rozpočet v 17,65% případů z celkové částky 1,7 mld. Kč, což představuje hodnotu 300,0 mil. Kč.

Soudní poplatky jsou stanoveny zákonem č. 549/91 Sb. v příloze sazebníku soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že v některých případech bude nutno podávat odvolání, případně uplatňovat jiná opatření (návrhy na předběžná opatření, návrhy na platební příkazy a pod.), je stanovena v rozpočtu sazba 3,75 až 5% z částky dluhu, který bude vymáhán soudně.

Sazby právních služeb ve výši 3,0 až 3,67% jsou rovněž stanoveny ze zákona č. 270/90 Sb. o odměnách komerčních právníků a advokátů. Částka byla stanovena jako průměr z podílové odměny, mimosmluvní odměny a základní sazby.

Předpokládané náklady na provozování majetku při odstoupení od smlouvy ve výši 40,0 mil. Kč vychází z objemu majetku, který bude spravován a přebírán PF ČR zpět od nabyvatelů do vlastnictví PF ČR. Nejedná se o majetek ve správě PF ČR, neboť byl již realizován privatizačním procesem a nabyvatel nesplnil podmínky privatizačního rozhodnutí, případně kupní smlouvy a proto přechází do majetku PF ČR. Tento majetek bude nutno provozovat do doby jeho dalšího převodu na nabyvatele na náklady PF ČR proto, aby byly minimalizovány škody na tomto majetku, vzniklé jeho nevyužitím.

Vzhledem k tomu, že nelze předpokládat příjmy z tohoto majetku, nejsou tyto příjmy plánovány.

8. Náklady na úhradu restitučních a privatizačních soudních sporů, které je povinen hradit PF, včetně úhrady případných škod

Přesto, že v roce 1995 nevznikl žádný uvažovaný případ, považuje rozpočet za nezbytné s toto eventualitou v roce 1996 počítat. Uvažovaných 40,0 mil. Kč vychází z předpokladu 4,5% případů z hodnoty 18 mld. Kč majetku (800 mil. Kč) a 5% soudních poplatků.

V položkách 7 a 8 nepředpokládá rozpočet v roce 1996 zpětné příjmy z titulu úspěšných soudních sporů.

9. Provozní a investiční náklady - viz samostatný komentář.