Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
Zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. § 2 písm.f) zní:
"f) zahraničním zbožím jiné
zboží než české. České
zboží se vývozem do zahraničí
stává zahraničním zbožím,
pokud není propuštěno do režimu tranzitu,".
2. V § 3 odst.1 se za slovy "celních sazeb"
nahrazuje písmeno "a" čárkou a
na konci věty se připojují slova "a
dalších oblastech stanovených tímto
nebo zvláštním zákonem".
3. § 3 odst.2 písm.a) zní:
"a) spotřebních daní a daně z
přidané hodnoty v rozsahu stanoveném zvláštním
zákonem,".
4. § 4 až 6 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1, 2, 3), 3a) a 3b) znějí:
(1) Soustavu celních orgánů tvoří ministerstvo, celní ředitelství a celní úřady (dále jen "celní správa").
(2) Celní správa při plnění svých úkolů spolupracuje s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států.
(1) Ministerstvo
a) řídí celní ředitelství a jedná-li se o případy celostátního významu nebo s mezinárodním dopadem, řídí celní úřady přímo,
b) přezkoumává rozhodnutí celních ředitelství vydaná v řízení podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb. § 28 odst.2 zákona č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole.],
c) vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů,
d) zabezpečuje sběr a zpracování statistických informací o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení,
e) vede centrální evidenci o kontrolovaném zboží [§ 21 a 25 zákona č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole],
f) rozhoduje na základě žádosti o sazebním zařazení zboží,
g) z důvodů hodných zřetele, zejména jde-li o případy nezákonného dovozu nebo vývozu celostátního významu nebo s mezinárodním dopadem, může provádět úkony, které podle tohoto nebo zvláštního zákona jinak patří do pravomoci celních ředitelství a celních úřadů,
h) nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může pro účely výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti bez povolení držet, skladovat a používat nebezpečné látky a věci; takovými látkami a věcmi se rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné a psychotropní látky, jedy, zacházení s nimiž upravují zvláštní předpisy [Např.: Nařízení vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády č. 182/1990 Sb. a č. 33/1992 Sb. a nařízení vlády č. 278/1993 Sb. Jednotná úmluva o omamných látkách, New York, 30. března 1961 (vyhlášeno pod č. 47/1965 Sb.). Úmluva Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, Vídeň, 20. prosince 1988 (vyhlášeno pod č. 462/1991 Sb.). Zákon č. 211/1993 Sb., o zákazu výroby, dovozu a užívání látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země a výrobků takové látky obsahujících.], padělky peněz, známek a cenných papírů,
i) rozhoduje o udělení povolení na globální a paušální zajištění celního dluhu.
(2) Ministerstvo zajišťuje věcné a osobní potřeby celních ředitelství a celních úřadů.
(3) Informace z evidencí a statistik, které vede ministerstvo, poskytuje ministerstvo ostatním celním orgánům; dalším státním orgánům mohou být tyto informace poskytnuty pouze tehdy, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů [Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. § 24 a 36 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.].
Ministerstvo plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána (dále jen "mezinárodní smlouva"), a to
a) doručuje písemnosti a oznamuje rozhodnutí celních orgánů jiných států,
b) činí kroky nutné k vybrání cla dlužného celní správě jiného státu; to se týká i daní, poplatků a jejich příslušenství vyměřených celními orgány tohoto státu,
c) po dohodě s celními orgány jiných států přijímá nezbytná opatření umožňující, aby se s vědomím a pod kontrolou celních orgánů dostaly nezákonné nebo podezřelé dodávky s omamnými a psychotropními látkami, nebo látkami je nahrazujícími (dále jen "sledovaná dodávka"), v neporušené formě nebo částečně nebo úplně zaměněné nebo přemístěné [Článek 11 Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, uzavřené ve Vídni dne 20. prosince 1988, vyhlášená pod č. 462/1991 Sb.].
1. ze zahraničí přes území České republiky do zahraničí,
2. ze zahraničí do tuzemska, nebo
3. z tuzemska do zahraničí.
Cílem těchto opatření je zjistit totožnost osob, které jsou zapojeny do nezákonného obchodu s těmito látkami.
5. § 7 včetně nadpisu zní:
(1) Zřizují se celní ředitelství.
(2) Sídla a územní působnost celních
ředitelství jsou uvedeny v příloze
k tomuto zákonu.".
6. § 8 včetně poznámky pod čarou č. 3c) zní:
Celní ředitelství
a) řídí celní úřady, s výjimkou případů, kdy je přímo řídí ministerstvo,
b) rozhoduje o udělení povolení na globální a paušální zajištění celního dluhu,
c) rozhoduje na základě žádosti o původu zboží,
d) přezkoumává rozhodnutí celních úřadů vydaná podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb. § 28 odst.2 zákona č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole.],
e) provádí řízení o jiných
správních deliktech, pokud tak stanoví zvláštní
předpis [§ 27 až
31 zákona č. 547/1990 Sb., o nakládání
s některými druhy zboží a technologií
a o jejich kontrole].
7. § 9 zní:
Celní ředitelství řídí
a za jeho činnost odpovídá ministrovi financí
(dále jen "ministr") ředitel celního
ředitelství. Ředitele celního ředitelství
jmenuje a odvolává ministr.".
8. § 10 včetně nadpisu zní:
(1) Zřizují se celní úřady. Sídla a územní působnost celních úřadů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. Územní působnost celního úřadu zůstává v případě sloučení nebo rozdělení obcí v jeho územním obvodu zachována i vůči právním nástupcům těchto obcí. Z důvodů hodných zřetele může celní úřad vykonávat své kompetence uvedené v § 11 odst.2 a 3 i mimo svůj územní obvod stanovený v příloze k tomuto zákonu.
(2) Pokud ministerstvo zřídí pobočky celního úřadu k výkonu jeho působností, oznámí jejich sídla a okruh činností, jejichž výkonem byly pověřeny, případně územní obvod v němž tyto činnosti vykonávají, uveřejněním plného znění přijatého opatření ve Sbírce zákonů.
(3) K výkonu působností celních úřadů uvedených v § 11 odst.2 a 3 může ministr vytvářet v rámci celních úřadů inspektoráty celní a finanční stráže (služba dohledu a služba pátrání).
(4) Celní úřad řídí
a za jeho činnost odpovídá řediteli
příslušného celního ředitelství
ředitel celního úřadu. Ředitele
celního úřadu jmenuje a odvolává
ministr na návrh ředitele příslušného
celního ředitelství.".
9. § 11 včetně poznámek pod čarou č. 3d), 3e), 3f), 3g), 3h) a 3i) zní:
(1) Celní úřad
a) rozhoduje o přidělení celně schváleného určení,
b) vyměřuje a vybírá clo, daně a poplatky spravované celními orgány,
c) rozhoduje o povolení použít režim s ekonomickými účinky; jsou-li zušlechťovací operace prováděny v územních obvodech více celních úřadů, rozhoduje celní úřad, v jehož územním obvodu má být provedena první zušlechťovací operace,
d) rozhoduje o určení celní hodnoty,
e) rozhoduje o prominutí a vrácení cla, daní a poplatků spravovaných celními orgány, není-li stanoveno jinak,
f) povoluje odklad platby, posečkání a splátky cla, daní a poplatků spravovaných celními orgány,
g) rozhoduje o zřízení celního zástavního práva,
h) vypočítává a předepisuje penále z prodlení a vymáhá nedoplatky cla, daní a poplatků spravovaných celními orgány,
i) vydává osvědčení o původu zboží a ověřuje původ zboží i po vydání osvědčení,
j) provádí sběr statistických informací o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení,
k) rozhoduje o udělení povolení na individuální zajištění celního dluhu,
l) kontroluje doklady potřebné k vývozu, dovozu nebo tranzitu zboží podle zvláštních předpisů [Např.: § 8 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů. § 2 a 7 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty. § 38 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. § 7 zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.], zejména úřední povolení k dovozu a vývozu zboží nebo licence k dovozu a vývozu vojenského materiálu, nebo zda jsou dodržovány povinnosti stanovené zvláštními předpisy [Např.: § 8 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů. § 2 a 7 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty. § 38 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. § 7 zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.] a v případě zjištění nedostatků činí příslušná opatření,
m) provádí řízení o celních přestupcích a celních deliktech a stanoví-li tak zvláštní zákon, o jiných správních deliktech [Např.: § 40e zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. § 8 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů. § 9, 10 a 11 zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv. § 19 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.],
n) rozhoduje o zajištění zboží důležitého pro řízení o celních přestupcích a celních deliktech,
o) vydává osvědčení o způsobilosti dopravních prostředků, s výjimkou drážních vozidel, pro přepravu zboží pod celní závěrou a ověřuje jejich způsobilost i po vydání osvědčení,
p) vede evidenci o kontrolovaném zboží [§ 20 zákona č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole.],
q) vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů,
r) při vstupu silničních dopravních prostředků do tuzemska kontroluje, zda jsou tyto silniční dopravní prostředky označeny mezinárodní rozeznávací značkou,
s) kontroluje dodržování stanovených nápravových tlaků nákladních vozidel vstupujících do tuzemska nebo vystupujících z tuzemska.
(2) Kromě působností uvedených v odstavci 1 celní úřad
a) ve spolupráci s Policií České republiky zabezpečuje dodržování veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány,
b) provádí doprovod zboží přepravovaného v silniční dopravě od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení [článek 23 Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR), uzavřené v Ženevě dne 14. 11. 1975 (vyhlášena pod č. 144/1982 Sb.),
c) v případě podezření pátrá po zboží uniklém celnímu dohledu,
d) provádí kontrolu po propuštění zboží podle § 127,
e) odhaluje trestné činy stanovené zvláštním zákonem [článek 23 Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR), uzavřené v Ženevě dne 14. 11. 1975 (vyhlášena pod č. 144/1982 Sb.) a zjišťuje osoby podezřelé z jejich spáchání,
f) ve spolupráci s Policií České republiky předvádí celním orgánům nebo územním finančním orgánům na jejich požádání osoby k řízení podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb. § 28 odst.2 zákona č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole.] s výjimkou vojáků v činné službě a příslušníků ozbrojených sborů,
g) na požádání celních orgánů nebo územních finančních orgánů zajišťuje ve spolupráci s Policií České republiky ochranu majetku a osob nezbytnou při výkonu působnosti těchto orgánů,
h) usměrňuje pohyb osob a silničních dopravních prostředků v celním prostoru celního úřadu,
i) plní další úkoly stanovené zvláštními předpisy [Např.§ 19, 22 až 24 zákona č. 547/1990 Sb.].
(3) Celní úřad plní i úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, a to
a) způsobem uvedeným v § 37a až 37e, provádí dohled nad osobami, o kterých existují závažné důvody domnívat se, že porušují nebo porušily celní předpisy druhé smluvní strany,
b) provádí dohled nad pohybem zboží, o kterém je známo, že by mohlo způsobit podstatné porušení celních předpisů druhé smluvní strany,
c) provádí dohled nad dopravními prostředky a kontejnery, o kterých existuje závažná domněnka, že byly, jsou nebo mohou být použity v rozporu s celními předpisy druhé smluvní strany,
d) činí nezbytná opatření u sledovaných dodávek omamných a psychotropních látek směřující k zajištění dodávky, k povolení v pokračování dodávky v neporušené formě nebo k její částečné nebo úplné záměně nebo přemístění .
(4) Informace z evidencí a statistik, které vedou
celní úřady, poskytují celní
úřady ostatním celním orgánům;
dalším státním orgánům
mohou být tyto informace poskytnuty pouze tehdy, je-li
to nezbytné pro plnění jejich úkolů
[Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních
údajů v informačních systémech.
§ 24 a 36 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.]."
10. § 12 včetně poznámek pod čarou č. 3j) a 3k) zní:
(1) Úkoly celních orgánů plní příslušníci celní správy (dále jen "celníci") a občanští zaměstnanci. Celníci jsou ve služebním poměru a občanští zaměstnanci v pracovním poměru k ministerstvu.
(2) Celníci zajišťující úkoly uvedené v § 11 odst.2 a 3 jsou zařazeni do ozbrojené složky celní správy.
(3) Na služební poměr celníků se užije zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky3j) s odchylkami uvedenými v odstavci 1, § 13, § 15 až 19c s tím, že
a) kde se v zákoně o služebním poměru příslušníků Policie České republiky [Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.] mluví o Policii České republiky, rozumí se tím celní orgány,
b) působnost, která podle zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky [Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.] přísluší ministru vnitra České republiky, přísluší ministru,
c) působnost podle § 2 odst.2 zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky [Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.] vykonává ministr a v rozsahu jím stanoveném další služební funkcionáři,
d) působnost, která podle zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky [Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.] přísluší Ministerstvu vnitra České republiky, přísluší ministerstvu.
(4) Pro účely nemocenského pojištění,
důchodového pojištění, všeobecného
zdravotního pojištění a placení
pojistného na sociální zabezpečení,
příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti a placení pojistného na všeobecné
zdravotní pojištění [Zákon
č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění pozdějších
předpisů. Zákon ČNR č. 550/1991
Sb., o všeobecném zdravotním pojištění,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů. Zákon
ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění, ve znění
pozdějších předpisů. Zákon
č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.]
se celníci ve služebním poměru považují
za zaměstnance v pracovním poměru.
11. V § 13 odst.1 a 2 se slovo "pracovního"
nahrazuje slovem "služebního".
12. § 14 včetně poznámky pod čarou
č. 4) se vypouští.
13. V § 15 odst.1 se na konci třetí věty
nahrazuje tečka čárkou a připojují
se slova "a to i s nasazením vlastního života.".
14. V § 15 odst.3 se slovo "pracovní" nahrazuje
slovem "služební".
15. § 17 až 19 včetně nadpisu znějí:
(1) Při přijetí do služebního poměru je celník jmenován do hodnosti
a) celního čekatele,
b) celního strážmistra, má-li úplné střední nebo úplné střední odborné nebo vyšší odborné vzdělání (dále jen " úplné střední vzdělání"), nebo
c) celního asistenta, má-li vysokoškolské vzdělání nebo alespoň ucelenou část vysokoškolského vzdělání (dále jen "vysokoškolské vzdělání").
(2) Po uplynutí zkušební doby je celník povýšen do hodnosti
a) celního strážmistra,
b) celního nadstrážmistra, má-li úplné střední vzdělání, nebo
c) celního kontrolora, má-li vysokoškolské
vzdělání.
(1) Celník má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li tyto podmínky
a) je ustanoven ve funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby,
b) od jeho posledního povýšení uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti,
c) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro vykonávanou funkci.
(2) Celník v 1.skupině hodností má nárok na povýšení do
a) vyšší hodnosti 1.skupiny hodností, dosáhl-li po přijetí do služebního poměru úplného středního vzdělání,
b) hodnosti celního asistenta, jestliže má úplné střední vzdělání a po stanovenou dobu úspěšně vykonával funkci, pro kterou je stanovena hodnost 2. skupiny hodností,
c) hodnosti celního kontrolora, dosáhl-li po skončení zkušební doby vysokoškolského vzdělání.
Do hodností jmenují a povyšují celníky
služební funkcionáři.".
16. Za § 19 se vkládají nové § 19a až 19c, které včetně nadpisu znějí:
Ministr může povýšit in memoriam celníka, který zahynul v souvislosti s plněním služebních povinností, do hodnosti
a) 2.hodnostní skupiny, jestliže měl hodnost 1.hodnostní skupiny, nebo
b) 3.hodnostní skupiny, jestliže měl hodnost 2.hodnostní skupiny, anebo
c) vyšší hodnosti, jestliže měl hodnost 3.hodnostní skupiny.
Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky pro jmenování do hodnosti při přijetí občana do služebního poměru, který již byl celníkem a zápočet doby výsluhy let v hodnosti.
(1) Celníkovi lze propůjčit jinou hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou to vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž byl pověřen; propůjčení hodnosti nezakládá nárok na úpravu služebního příjmu.
(2) Hodnosti propůjčují celníkům
služební funkcionáři.".
17. § 21 a 22 se vypouští.
18. § 30 odst.1 zní:
"(1) Celník je oprávněn požadovat
potřebná vysvětlení od osoby, která
může přispět k objasnění
skutečností důležitých pro odhalení
trestného činu, přestupku, celního
deliktu nebo jiného správního deliktu souvisejícího
s porušením celních předpisů
nebo předpisů o daních a poplatcích
a jejich pachatele a v případě potřeby
ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené
místo.".
19. V § 30 odst.6 se v druhé větě slova
"Generální ředitelství cel"
nahrazují slovem "ministerstvo" a ve třetí
větě se vypouští slovo "prokázané".
20. V § 30 odst.8 se vypouštějí slova
", a to ani po uložení pořádkových
opatření,".
21. § 31 odst.2 písm.a) zní:
"a) přistiženou při páchání
trestného činu nebo přestupku v souvislosti
s porušením celních předpisů
nebo předpisů o daních a poplatcích,".
22. V § 31 odst.2 písm.c) se na konci věty nahrazuje tečka čárkou a připojují se písmena d) a e), která včetně odkazu pod čarou č. [§ 37 vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb. o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 24/1990 Sb.] znějí:
"d) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle § 11 odst.2 písm.f),
e) která je oznamovatelem [Např. § 67 zákona
ČNR č. 200/1990 Sb., § 158 trestního
řádu.].".
23. V § 31 odst.4 se slova "dovozem, vývozem,
tranzitem nebo jiným nakládáním se
zbožím" nahrazují slovy "porušením
celních předpisů nebo předpisů
o daních a poplatcích".
24. Nadpis pod § 32 zní:
25. § 32 odst.1 zní:
"(1) Celník je oprávněn zajistit osobu, která
a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život anebo život nebo zdraví jiných osob,
b) se pokusila o útěk při předvedení podle § 30 odst. 8 a § 31 odst. 4,
c) v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány se chová násilně nebo slovně uráží jinou osobu nebo celníka anebo úmyslně znečišťuje či poškozuje zařízení nebo majetek celní správy nebo územních finančních orgánů,
d) byla přistižena při spáchání
trestného činu nebo na základě doložených
informací je podezřelá z přípravy,
pokusu nebo spáchání trestného činu.".
26. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5b) zní:
(1) Celník je oprávněn použít technických prostředků k zabránění odjetí vozidla v případě, že je důvodné podezření, že se jedná o vozidlo nezákonně dovezené a osobu, která je nezákonně dovezla, se nepodařilo na místě zjistit.
(2) Technických prostředků k zabránění odjetí vozidla podle odstavce 1 lze použít, jen jsou-li zajištěny nepřetržité podmínky pro jejich bezodkladné odstranění.
(3) Technické prostředky k zabránění odjetí vozidla použité podle odstavce 1 se odstraní bez zbytečných průtahů po zjištění totožnosti řidiče nebo osoby, která vozidlo nezákonně dovezla.
(4) Technických prostředků k zabránění odjetí vozidla z důvodu uvedeného v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které tvoří překážku silničního provozu [§ 37 vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb. o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 24/1990 Sb.].
(5) Přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjetí vozidla se provádí na náklady a nebezpečí osoby, která vozidlo nezákonně dovezla.
(6) Na použití technických prostředků
k zabránění odjetí vozidla podle odstavců
1 až 5 se nevztahují ustanovení dílu
čtvrtého (§ 38 až 43).
27. § 37 včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní:
Při odhalování trestných činů
podle § 11 odst.2 písm.e) a zjišťování
jejich pachatelů, při pátrání
po zboží uniklém celnímu dohledu a zjišťování
osoby, která zboží celnímu dohledu odňala
nebo se tohoto odnětí zúčastnila a
při zabezpečování a plnění
úkolů uvedených v § 11 odst.3 je celník
oprávněn zastavovat osoby a dopravní prostředky,
provádět celní kontrolu zavazadel, dopravních
prostředků, jejich nákladů, přepravních
a průvodních listin. Při zastavování
dopravních prostředků postupuje celník
obdobně jako příslušník Policie
České republiky [§ 53 vyhlášky
č. 99/1989 Sb.].
28. V Hlavě třetí se za Díl druhý vkládá nový Díl třetí, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6b) a 6c) zní:
(1) Při odhalování úmyslných trestných činů podle § 11 odst.2 písm.e) a zjišťování jejich pachatelů a při zabezpečování a plnění úkolů uvedených v § 11 odst.3 jsou služby pátrání celních úřadů oprávněny používat operativně pátrací prostředky.
(2) Při odhalování zvlášť
závažných trestných činů
[§ 41 odst.2 trestního zákona] anebo
jiných úmyslných trestných činů,
k jejichž stíhání zavazuje mezinárodní
smlouva, u nichž má celní úřad
postavení orgánu činného v trestním
řízení [článek 23 Celní
úmluvy o mezinárodní přepravě
zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva
TIR), uzavřené v Ženevě dne 14. 11.
1975 (vyhlášena pod č. 144/1982 Sb.), je
služba pátrání celního úřadu
oprávněna používat operativní
techniku při zabezpečování a plnění
úkolů uvedených v § 11 odst.3; operativní
technika může být použita pouze tehdy,
jestliže čin,, který se stal v zahraničí
by byl v tuzemsku zvlášť závažným
trestným činem [§ 41 odst.2 trestního
zákona] anebo jiným úmyslným trestným
činem, k jehož stíhání zavazuje
mezinárodní smlouva.
(1) Operativně pátracími prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí sledování osob a věcí, využívání osob jednajících ve prospěch celních úřadů, používání krycích dokladů a používání nástrahové a zabezpečovací techniky.
(2) Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti osoby. Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas anebo doklad žijící nebo zemřelé osoby.
(3) Krycí doklad vydává Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí ministra.
Operativní technikou se pro účely tohoto zákona rozumí zejména elektrotechnické, radiotechnické, fototechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení anebo jejich soubory používané utajovaným způsobem při
a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a provádění jejich vyhodnocení za využití kriminalistických metod,
b) odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu,
c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů
v případech, že jsou užívány způsobem, kterým je zasahováno do ústavních práv občana.
(1) Operativní techniku lze používat jen v případech, kdy zabezpečování a plnění úkolů uvedených v § 11 odst.3 je jiným způsobem neúčinné anebo podstatně ztížené, a to pouze na dobu nezbytně nutnou.
(2) Operativní techniku lze používat jen na základě povolení. Žádost o povolení musí obsahovat
a) druh operativní techniky, která má být použita, místo jejího použití, navrhovanou dobu trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které má být pátrání pomocí této techniky použito; pokud má být použit odposlech, zvukový nebo jiný záznam z telefonní nebo dálnopisné stanice, pak také její číslo,
b) informaci o předchozím neúčinném nebo podstatně ztíženém odhalování a dokumentování činnosti, pro niž je použití operativní techniky vyžadováno,
c) informaci o jakémkoliv předchozím požadavku na použití operativní techniky ve vztahu k osobě uvedené pod písmenem a), včetně data, kdy a kým bylo o takovém použití rozhodnuto,
d) důvody k použití operativní techniky.
(3) Povolení vydává soudce krajského soudu, v jehož územním obvodu má žadatel o povolení k použití operativní techniky sídlo.
(4) V povolení musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh operativní techniky, která může být použita, místo použití, doba trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které může být operativní techniky použito, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní nebo dálnopisné stanice, pokud z ní může být pořizován zvukový nebo jiný záznam.
(5) Soudce stanoví dobu trvání použití operativní techniky nejdéle na dobu šesti měsíců; tuto dobu může na základě nové žádosti prodloužit, pokaždé však nejvýše o dalších šest měsíců. O žádosti o prodloužení doby trvání použití operativní techniky platí obdobně ustanovení odstavce 2.
(6) Použití operativní techniky uvedené v § 37c písm.b) zabezpečuje pro potřebu celního úřadu Policie České republiky, pokud jí celní úřad o to požádá a předloží příslušné povolení podle tohoto zákona.
(7) V průběhu používání operativní techniky jsou celní úřady povinny soustavně zkoumat, zda trvají důvody jejího použití; jestliže tyto důvody pominou, jsou povinny použití operativní techniky bezodkladně ukončit.
(8) O ukončení používání operativní techniky informují celní úřady soudce, který povolení vydal.
(9) Ve zcela výjimečných případech, jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu soudce nelze předem dosáhnout, lze používat operativní techniku nebo požadovat její použití i bez tohoto předchozího souhlasu. Celní úřady jsou však povinny neprodleně si jej dodatečně vyžádat; pokud dodatečný souhlas neobdrží do 24 hodin od počátku používání operativní techniky, jsou povinny používání těchto prostředků bezodkladně ukončit nebo požadovat její ukončení a záznam zničit.
(10) Soudce, který vydal povolení, sleduje, zda důvody použití operativní techniky trvají. Zjistí-li, že důvody pro její použití pominuly, povolení odejme.
(11) Bez povolení podle odstavce 2 lze operativní techniku použít s výslovným souhlasem toho, do jehož práv a svobod se zasahuje. O ukončení použití operativní techniky se vyrozumí osoba, která k němu dala souhlas. Je-li tento souhlas dodatečně odvolán, používání operativní techniky se neprodleně zastaví.
(12) Celní úřad bez odkladu informuje krajského státního zástupce působícího u krajského soudu, jehož soudce vydal povolení k použití operativní techniky, o tom, že takové povolení bylo vydáno, o prodloužení doby jeho trvání, o odnětí povolení a o ukončení použití operativní techniky podle odstavců 3, 5 až 9. O použití operativní techniky a o odvolání souhlasu podle odstavce 11 informuje krajského státního zástupce, v jehož obvodu k použití operativní techniky došlo.
(13) Záznamy pořízené použitím operativní techniky je nutno při neprokázání předpokládané činnosti předepsaným způsobem zničit a oznámit to soudci, který vydal povolení.
(1) Kontrolu použití operativní techniky vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z pěti poslanců příslušného výboru Poslanecké sněmovny.
(2) Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití operativní techniky.
(3) Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět státního tajemství, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem této funkce. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství [§ 41 odst.2 trestního zákona].
(1) Používání operativně pátracích prostředků a operativní techniky nesmí sledovat jiný zájem než získání informací důležitých k zabezpečování a plnění úkolů v oblastech uvedených v § 11 odst.2 písm.e) a § 11 odst.3; práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.
(2) Celní úřady jsou povinny zabezpečit
ochranu operativně pátracích prostředků
a operativní techniky, jakož i výsledků
získaných touto činností, před
vyzrazením a zneužitím.
Dosavadní Díl třetí a Díl čtvrtý
se označují jako Díl čtvrtý
a Díl pátý.
29. § 38 odst.2 zní:
"(2) Donucovací prostředky je celník
oprávněn použít v zájmu ochrany
veřejného pořádku v místnostech
nebo prostorech užívaných celními orgány
nebo územními finančními orgány
a dále v zájmu ochrany bezpečnosti osob,
své vlastní a majetku, proti osobě, která
je ohrožuje.".