Obsah žádosti o udělení souhlasu s dovozem odpadu k jejich využití musí obsahovat
1. sídlo a adresu tuzemského žadatele o dovoz,
2. sídlo a adresu zahraničního vývozce odpadu,
3. způsob a místo využití odpadu, způsob a místo skladování, výše provozních zásob dovážených odpadů,
4. původ, charakteristické vlastnosti, kategorie a způsob dovážených odpadů. 5. předpokládané termíny realizace dovozu odpadu, množství dováženého odpadu, vztaženého na časové údobí jednoho roku,
6. způsob přepravy včetně trasy dopravy odpadu po území České republiky. 7. souhlas místního příslušného okresního úřadu k nakládání s nebezpečným odpadem, koncesní listinu k podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, popřípadě kopii živnostenského listu,
8. technická kapacita zařízení na využití dovážených odpadů, doložená zajištěností zpracování tuzemských odpadů, doklady o platnosti oprávnění pro provozování zařízení.
9. informace o všech zvláštních požadavcích na zacházení, opatření pro případ havárie včetně informace o pojištění,
10. druh, způsob a množství odpadů vzniklých zpracováním dovážených odpadů, doklad o zabezpečení zneškodnění zbytkového odpadu po provedeném zhodnocení.
11. množství zhodnoceného dováženého odpadu v poměru množství zbytkového odpadu.
12. smlouva mezi dovozcem a zahraničním vývozcem včetně smluvního zajištění případu, kdy dovážené odpady, pokud nebudou převzaty příjemcem nebo přeprava nebyla dokončena tak, jak bylo plánováno bude vývozcem převzaty zpět.
13. prohlášení žadatele, že informace je pravdivá. Obsah žádosti o udělení souhlasu s transitní přepravou odpadu musí obsahovat
a) sídlo a adresu žadatele o transitní přepravu odpadu přes území České republiky,
b) sídlo a adresu příjemce odpadu,
c) sídlo a adresu odpadu,
d) charakteristické vlastnosti transitovaných odpadů, jejich kategorie a druh.
e) termíny realizace transitu odpadu a množství transitovaného odpadu vztaženého na toto časové období,
f) transitu odpadu, způsob přepravy a trasu včetně hraničních přechodů,
g) o všech zvláštních požadavcích na zacházení, opatření pro případ havárie včetně informace o pojištění.
h) smlouvu mezi vývozcem a příjemcem včetně smluvního zajištění případu vždy transitovaných odpadů, pokud nebudou převzaty příjemcem, nebo přeprava nebyla dokončena tak, jak bylo plánováno, budou vývozcem převzaty zpět,
i) písemný souhlas orgánů státní správy státu k dovozu,
j) písemný souhlas orgánů státní správy transitních států,
k) požádá-li žadatel faxem, je povinný do tří dnů požádat písemně, aby mohlo být zahájeno správní řízení,
l) požádá-li žadatel v jiném jazyce než českém, předloží úřední překlad žádosti do jazyka českého.
m) prohlášení žadatele, že informace je pravdivá,
Obsah žádosti o udělení souhlasu s vývozem odpadu musí obsahovat:
1. sídlo a adresu tuzemského žadatele o vývoz
2. sídlo a adresu zahraničního příjemce odpadu
3. důvod vývozu, uvedení způsobu využití nebo zneškodnění odpadu
4. uvažovaný přepravce, trasy vývozu a způsobu přepravy po území České republiky, včetně hraničních přechodů
5. informace o všech zvláštních požadavcích na zacházení, opatření pro případ havárie, včetně informace týkající se pojištění
6. předpokládaný způsob balení
7. předpokládané termíny realizace vývozu odpadů, maximálně 1 rok a množství dováženého odpadu vztažené na toto časové údobí
8. charakteristické vlastnosti vyvážených odpadů, jejich kategorie a druh
9. smlouvy mezi vývozcem a příjemcem odpadu
10. informace příjemce odpadu vývozci, na základě které příjemce založí hodnocení, že není důvod se obávat, že s odpadem nebude zacházeno vhodným způsobem, v souladu se zákony a předpisy státu dovozu
11. doklad o zabezpečenosti skladů na skladování vyváženého odpadu
12. souhlas místně příslušného okresního úřadu k nakládání s nebezpečnými odpady, koncesní listina k podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, popř. kopie živnostenského listu
13. souhlas orgánů státní správy státu dovozu
14. souhlas orgánů státní správy tranzitních států
15. prohlášení vývozce, že informace je pravdivá
Formulář oznámení musí obsahovat kopie pro oznamovatele (jméno vývozce, adresa, popř. číslo registrace, telefon, fax, styčná osoba, předmět oznámení; zda se jedná o jednorázovou přepravu, hromadné oznámení, zneškodnění operace, opětné zužitkování nebo zda jde o zařízení na zpětné zužitkování a bylo předem schváleno).
V seznamu zkratek používaných ve formuláři "oznámení".
Zneškodnění bez opětného zužitkování - D1.
Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (jde např. o skládkování apod. - D2).
Půdní procesy, např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě apod. - D3.
Hlubinné vstřikování, např. vstřikování čerpatelných kapalných odpadů do prohlubní, solných dolů nebo jiných úložišť přírodního původu - D4.
Ukládání do povrchových nádrží, např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do šachet, vodních nádrží, zátok apod. - D5.
Ukládání do speciálně technicky provedených skládek, např. ukládání do separátních uzavřených buněk se speciálním obložením stěn, které jsou izolovány od sebe navzájem i od vnějšího prostředí - D6.
Shazování do vodních těles, kromě moří a oceánů - D7.
Vhazování do moří či oceánů, včetně ukládání na mořské dno - D8.
Biologický rozklad, na jiném místě v tomto seznamu nespecifikovaný, jehož konečným produktem jsou látky nebo směsi, které se zneškodňují některou z operací označenou D1 až D12.
D9 - fyzikálně chemická úprava, na jiném místě v tomto seznamu nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou látky nebo směsi, které se zneškodňují některou z operací označenou D1 až D12 (např. odpařování, sušení, pražení apod.).
D10 - spalování na pevnině.
D11 - spalování na moři.
D12 - trvalé skladování, např. uložení do kontejnerů v dole apod.
D13 - úprava složení nebo smíšení před zneškodněním některou z operací označenou D1 - D13.
D14 - jde o přebalení před zneškodněním některou z operací označenou D1 až D12.
D15 - skladování před pozdějším zneškodněním některou z operací označenou D1 až D12.
Poznámka - operace zneškodnění - písmeno "D" se netýkají regulačního sytému OECD.
Operace opětného zužitkování, jsou označeny velkým písmenem "R".
R1 - použití jako palivo, jiné než přímé spalování nebo jako jiný zdroj výroby energie.
R2 - recyklace.
R3 - recyklace, regenerace organických látek nepoužívaných jako rozpouštědla.
R4 - recyklace, regenerace kovů a kovových sloučenin.
R5 - rovněž recyklace, a sice regenerace ostatních anorganických materiálů.
R6 - regenerace kyselin a zásad.
R7 - regenerace součástí používaných ke snižování znečištění.
R8 - regenerace součástí katalysátorů.
R9 - opětovné čištění olejů nebo jiný způsob opětovného zužitkování olejů.
R10 - rozptýlení po půdě vedoucí k zúrodnění nebo ekologickému zkvalitnění.
R11 - používání odpadů získaného kteroukoli z operací označenou R1 - R10.
R12 - výměna odpadů aplikací kteroukoli z operací označenou R1 - R10.
R13 - shromažďování materiálu určeného k aplikaci kteroukoli z operací označenou R1 - R10.
Způsoby přepravy značíme: R - po silnici, T - po železnici, S - po moři, W - znamená vnitrozemskou vodní cestou.
Druhy obalů:
1. kovové sudy,
2. dřevěné sudy,
3. kanystry,
4. krabice,
5. pytle,
6. smíšené obaly,
7. tlakové nádoby,
8. volně ložené,
9. jiné.
Třída "H", řádky 18 - 19:
H1 - výbušné
H3 - hořlavé kapaliny.
H4:
1. hořlavé pevné látky,
2. látky nebo odpady náchylné k samovznícení,
3. látky nebo odpady, které ve styku s vodou uvolňují hořlavé plyny.
H5:
1. oxidující,
2. organické peroxidy.
H6:
1. toxické,
2. látky způsobující infekci.
H8: korozivní.
H10 - uvolňování toxických plynů ve styku se vzduchem nebo s vodou.
H11 - toxické se zpožděným účinkem nebo chronické.
H12 - ekotoxické.
H13 - látky schopné po svém zneškodnění jakýmkoli způsobem vést ke vzniku jiné látky, např. výluhu, která vykazuje některou z výše uvedených vlastností.
Kódové označení zemí OECD: Austrálie AU, Belgie BE, Dánsko DK, Finsko FI, Francie FR, Irsko IR, Island IS, Itálie IE, Japonsko JP, Kanada CA, Lucembursko LU, Mexiko MX, Německo DE, Nizozemsko NL, Norsko NO, Nový Zéland NZ, Portugalsko PT, Rakousko AU, Řecko GR, Spojené státy US, Španělsko ES, Švédsko SE, Švýcarsko CH, Turecko TR, Velká Británie GB.
Formulář vedení evidence odpadů a osob oprávněných ke sběru, k výkupu, k úpravám a zneškodňování, předložím v příloze 6. Formulář k vedení evidence při přepravě a dopravě nebezpečných odpadů předložím v příloze 7, formulář vedení evidence podle § 3 zákona o odpadech předložím v příloze 8. Přílohy č. 6 - 8 budou stanoveny na základě zkušeností s přílohami 1 - 4 nařízením vlády.
Vlastnosti způsobující nebezpečnost odpadů lze zařadit do těchto kategorií:
1) Výbušnost je vlastnost, kterou mají odpady, jež mohou působením plamene explodovat, nebo které jsou citlivější k nárazům, či tření než suchý technický m dinitrobenzen.
2) Hořlavost, extrémní hořlavost je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menší než 0oC a bodem varu menším nebo rovným 35oC.
Vysoká hořlavost je vlastnost, kterou mají odpady, jež se mohou samozahřívat a následně i samovznítit při styku se vzduchem při teplotě okolí a bez působení vnějšího tepelného zdroje, nebo jež při styku s vodou nebo s vlhkým vzduchem uvolňují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích. Dále jde o kategorii tuhého skupenství, jež se mohou lehce vznítit po krátkodobém kontaktu se zdrojem zapálení a které dále hoří, nebo vyhoří po odstranění tohoto zdroje, nebo hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menším než 21oC, nebo plynného skupenství, které jsou za normálního tlaku na vzduchu hořlavé nebo výbušné.
Pojem hořlavost je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí větším nebo rovným 21oC a menším nebo rovným 55oC a hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 50oC pokud jsou zahřáty na nebo nad teplotu jejich bodu vzplanutí.
3) Oxidační schopnost je vlastnost, kterou mají odpady jež způsobují vysoce exotermní reakci přijdou-li do styku s jinými látkami, zejména s látkami hořlavými.
4) Tepelná nestálost je vlastnost, kterou mají odpady organických peroxidů, nebo odpady obsahující organické peroxidy v množstvím schopném samovolného rozpadu bez výbuchu za současného zvýšení teploty.
5) Schopnost odpadu uvolňovat při styku při vzduchem, či vodou jedovaté plyny, je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují při styku s vodou nebo se vzduchem více než 1 litr jedovatého plynu na jeden kg odpadu za hodinu.
6) Ekotoxicita je vlastnost, kterou mají odpady jež představují akutní či pozdní nebezpečí v důsledku nepříznivého zatížení životního prostředí biologickou akumulací nebo toxickými účinky na biotické systémy. Jedná se o odpady, které vykazují alespoň pro jeden z testovacích organismů a) hodnotu EC(IC)50, která je menší než 10 mg na litr, což odpovídá látkám mimořádně jedovatým, velmi silně jedovatým a silně jedovatým pro vodní organismy, b) jejichž vodní výluh vykazuje alespoň pro jeden z testovacích organismů hodnotu EC(IC)50, která je menší než 10 ml na 1 litr, nebo hodnotu toxikologické jednotky TU větší než 10.
7) Následná nebezpečnost je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují do výluhu škodliviny. Jedná se o odpady, jejichž výluh 1:10 destilovanou vodou při 20 plus mínus 3oC a při styku obou fází po dobu 24 hodin překračuje některou z následujících limitních hodnot.
Tabulka v pořadí parametr - limitní hodnota:
PAU 0.005, fenoly 100, EOX nebo AOX 10, Sb 5, As 5, Ba 50, Be 0.5, Pb 10, Cd 0.5, Cr celkový 50, Co 10, Cu 10, Ni 50, HG 0.05, Se 5, Ag 5, Tl 2, V 20, Zn 100, Sn 100, fluoridy 50, kyanidy celkové 20, kyanidy volné 10.
Radioaktivita je vlastnost odpadů jejichž měrná aktivita přesahuje hodnoty uvedené v § 3 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
9) Akutní toxicita - odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska akutní toxicity, jestliže v důsledku vstřebávání velmi malé dávky účinné látky -škodlivé látky - nebo účinných látek - škodlivých látek - v odpadu obsažených bez ohledu na cestu vstupu vstřebávání do organismu, např. po požití, vdechnutí nebo proniknutí kůží, kde může vzniknout smrt nebo těžké, zpravidla nezvratné poškození zdraví s nebezpečím smrti.
10) Pozdní účinek - odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska nezvratného pozdního účinku, jestliže obsahuje prokázané karcinogeny, mutageny zárodečných buněk a látky toxické pro lidskou reprodukci, teratogeny nebo látky s embryotoxickým účinkem, v dávkách, množství, schopných vyvolat zhoubné bujení, mutace zárodečných buněk či poškození plodu s prokazatelně vyšší frekvencí, než je výskyt těchto vad nebo onemocnění v běžné populaci, nebo jde o odpad, u něhož byly tyto vlastnosti experimentálně ověřeny.
11) Žíravost - odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska žíravého účinku, jestliže při jeho nanesení na zdravou neporušenou kůži dojde k rozrušení celé vrstvy tkáně kůže.
12. Infekčnost. Odpad je ve vztahu k člověku nebezpečným z hlediska možného přenosu závažného infekčního onemocnění pro člověka, jestliže obsahuje patogenní mikroorganismy s dostatečnou virulencí v koncentraci nebo v množství, kdy expozicí by mohlo vzniknout onemocnění člověka nebo zvířete.
Metody a postupy pro vyloučení nebezpečných vlastností odpadů. V případě, že existuje k vyloučení nebezpečných vlastností více zkušebních metod, použije se metoda odpovídající nejlépe vlastnostem zkoumaného odpadu.
1. Výbušnost stanoví
ČSN 66 8071 Stanovení citlivosti výbušnin k nárazu kladivem.
b) ON číslo 66 8095 Zkoušení citlivosti výbušnin třením.
c) Metoda A.14.
Hořlavost. Zkoušky hořlavých kapalin.
ČSN EN 57 Ropné výrobky. Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku podle Abela-Penskyho.
ČSN číslo 65 6065 Ropné výrobky. Bod vzplanutí v uzavřeném kelímku dle Abela-Penskyho.
ČSN číslo 65 6212 Ropné výrobky. Stanovení bodů vzplanutí a hoření v otevřeném kelímku podle Clevelanda.
ČSN číslo 57 3015 Ropné výrobky. Stanovení bodu vzplanutí nátěrových hmot v uzavřeném kelímku podle Abela-Penskyho.
ČSN ISO číslo 3679 Nátěrové hmoty, ropa a podobné výrobky. Stanovení bodu vzplanutí. Rychlá rovnovážná metoda.
ČSN EN číslo 22719 Ropné výrobky a maziva. Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku podle Penskyho-Martense.
ČSN číslo 65 6244 Ropné výrobky. Stanovení bodu vzplanutí v otevřeném kelímku podle Marcussona.
Zkoušky samozápalných látek. ČSN číslo 33 0371 Výbušné směsi. Klasifikace a metody zkoušek. ČSN 64 0149 Stanvení vznětlivosti materiálu.
b) Metoda A.13. Flammability. Metoda A.15. Auto-flammability.
Zkouška látek, které ve styku s vodou rozvíjejí hořlavé plyny. Je to podle metody A.12 a za b) zkouška číslo 1340 a zkouška číslo 3340.
Zkoušky výbušnosti plynů ve směsi se vzduchem. ČSN 65 0322 Koncentrační meze výbušnosti. Hořlavé plyny a páry.
Tepelná nestálost organických peroxidů. Dokument OSN ST/SG/AC.10/11/Rev.1
5. Schopnost odpadů uvolňovat při stayku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny. Tady jde opět o metodu A.12.
Následná nebezpečnost - to je pojem za sedmé. Zase nejdřív přečtu parametr, potom číslo normy.
PAU, jde o DIN 38 407ďF8, fenoly, ISO 6439-1990, uhlovodíky, DIN 38409-H18, EOX(Cl) nebo AOX(Cl), jde o ISO číslo 9562, Sb, jde o DIN číslo 38406 teil 22, AS, ISO-DIS číslo 11969, Ba, DIN číslo 38406 Teil 22, Be, DIN 38406 Teil 22, Pb, ISO 8288-1986, Cd, ISO 8288-1985, Cr, ISO 9174-1990, Co, ISO 8288, Cu, ISO 8288, Ni, ISO 8288, Hg, ISO 5666-1, Se, jde o ISO 9965, Ag, tady jde o ČSN číslo 830520 č. 42 B, V, ČSN 830530 č. 47, Zn, ISO 8288, Sn, DIN 38406, fluoridy ČSN ISO 10359-1,2, kyanidy celkové ČSN ISO 6703-1 a kyanidy volné ČSN ISO 6703-2.
Vzorkování materiálu
ČSN 01 5110, název vzorkování materiálů, základní ustanovení.
ČSN 01 5111, název vzorkování sypkých a zrnitých materiálů.
ČSN 83 0550 Fyzikálně chemický rozbor kalů. Odběr vzorků.
ČSN 46 5331, název Ochrana přírody. Půdy. Všeobecné požadavky na odběr vzorků.
ČSN 42 1331, název odpad neželezných kovů a jejich slitin.
ČSN 65 0511, název vzorkování zrnitých hmota.
Odběr vzorků se provede za přítomnosti zainteresovaných osob a bude proveden podrobný zápis o způsobu a postupu odběru.
Příprava výluhu: Standardní vodní výluh je obsažen v DIN číslo 38 414-S4 s následujícími doplňky:
a) použít širokohrdlé skleněné láhve,
b) třepání otáčením láhve o 180 stupňů jednou za minutu po 24 hodin,
c) separace pevné fáze od kapaliny v odstředivce; pro odběr vzorků použít zařízení s 0,45procentním filtrem.
8. Akutní toxicita. Postupovat v souladu s metodickým návrhem č. 8/1993 Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR k hodnocení zdravotního nebezpečí odpadů.
9. Pozdní účinek. Lze postupovat v souladu s metodickým návodem č. 8/1993 Věstníku Ministerstva zdravotnictví k hodnocení zdravotního nebezpečí odpadů.
Jedná se o metody uvedené v části D. Metody pro stanovení toxicity, konkrétně pak metody: subchronická peronální toxicita při opakovaném podání znamená 90denní test u hlodavců, subchronická peronální toxicita při opakovaném podání, jde o 90denní test u nehlodavců, subchronická termální toxicita při opakovaném podání, jde o 90denní test u hlodavců, subchronická inhalační toxicita při opakovaném podání, 90denní test u hlodavců, teratogenní účinek u hlodavců i nehlodavců, chronická toxicita, karciogenita, kombinovaný test na toxicitu a karciogenitu, jednogenerační test na reprodukční toxicitu, dvougenerační test na reprodukční toxicitu, toxikokinetika, testy na mutagenitu a další testy.
10. Žíravost. Postupovat v souladu s metodickým návodem č. 8 Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR k hodnocení zdravotního nebezpečí odpadu. Podle zkušební metody testování kožní dráždivosti uveřejněné v příloze Acta hygienika-epidemiologika, podle fyzikálních metod na stanovení pH.
11. Infekčnost. Lze postupovat dle metodického návodu č. 8 z roku 1993, Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR. Infekčnost z odpadů se posuzuje vždy ve vztahu člověka k odpadu z hlediska možného přenosu závažného infekčního onemocnění. Všechny odpady, u kterých lze předpokládat styk s infekčním agens, je třeba do doby, než se provede jejich dokonalá dekontaminace popř. sterilizace či jiný způsob zneškodnění, kterým jsou zničeny všechny patogeny či jejich toxiny, pokládat za infekční odpad.
12. Radioaktivita. Gama spektrometrie nízkopozaďová. Jde o velkoobjemový nízkopozaďový germaniový detektor, spojený s mnohakanálovým amplitudovým analyzátorem.
Odpady z výroby zpracování potravin, ze zemědělství, z lesnictví, zahradnictví, myslivosti, rybářství a vodních kultur. Půjde o číslo:
0201 odpady z prvovýroby
020101 kaly z praní a čištění
020102 odpady živočišných tkání
020103 odpady rostlinných tkání
020104 odpadní plasty s výjimkou obalů
020105 agrochemické odpady
020106 zvířecí trus, moč a hnůj, včetně znečištěné slámy, kapalný odpad odděleně shromažďovaný a zpracovávaný mimo činnost původce
020107 odpady z lesního hospodářství a těžby dřeva
020199 odpady výše neuvedené
Další kategorie je číslo:
0202 odpady z výroby a zpracování masa, ryb a ostatních potravin živočišného původu
020201 kaly z praní a čištění
020202 odpady živočišných tkání
020203 látky nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
020204 kaly ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku
020299 odpady výše neuvedené
Další kategorie pod číslem:
0203 odpady z výroby a zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku, odpady z konzervárenského a tabákového průmyslu
020301 kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separování
020302 odpady konzervačních činidel
020303 odpady z extrakce rozpouštědla
020304 látky nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
020305 kaly ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku
020399 odpady výše neuvedené
Další kategorie pod číslem:
0204 odpady z cukrovarnického průmyslu
020401 zemina z čištění a praní řepy
020402 odpadní uhličitan vápenatý
020403 kaly ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku
020499 odpady výše neuvedené.
Další kategorií, označenou jako 0205 jsou odpady z mlékárenského průmyslu.
020501 látky nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
020502 kaly ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku
020599 odpady výše neuvedené
Další kategorie 0206 jsou odpady z pekáren a výroby cukrovinek.
020601 látky nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
020602 odpady konzervačních činidel
020603 kaly ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku
020699 odpady výše neuvedené
Kategorie 0207 - odpady z výroby alkoholický a nealkoholických nápojů s výjimkou kávy, čaje a kakaa.
020701 odpady z praní, čištění a mechanického zpracování surovin
020702 odpady z destilace lihu
020703 odpady z chemického zpracování
020704 látky nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
020705 kaly ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku
020799 odpady výše neuvedené.
Kategorie 03 - odpady ze zpracování dřeva, z výroby papíru, lepenky, celulózy, desek a nábytku.
0301 odpady ze zpracování dřeva, z výroby desek a nábytku
030101 odpady kůry a korku
030102 piliny
030103 hobliny, odřezky, odpadní dřevěné nebo dřevotřískové desky, dýha
030199 odpady výše neuvedené
0302 odpady z impregnace dřeva
030201 nehalogenovaná organická činidla k impregnaci dřeva
030202 chlorovaná organická činidla impregnace dřeva
030203 organokovová činidla k impregnaci dřeva
030204 organická činidla k impregnaci dřeva
0303 odpady z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky
030301 kůra
030302 zbytky a kaly surového lihu ze zpracování sulfátového lihu
030303 kaly vznikající při chlornanovém a chlorovém postupu bělení
030304 kaly vznikající při ostatních postupech bělení
030305 kaly z odstraňování tiskařské černě při recyklaci papíru
030306 kaly z výroby buničiny a papíru
030307 výměty z recyklace papíru a lepenky
030399 odpady výše neuvedené
04 odpady z kožedělného a textilního průmyslu
0401 odpady z kožedělného průmyslu
040101 odpadní klihovka a holinová štípenka z odpadní holiny
040102 odpady z leštění a odchlupování včetně chlupového kalu
040103 odpady z odmašťování obsahující rozpouštědla bez kapalné fáze
040104 činící břečka s obsahem chromu
040105 činící břečka bez obsahu chromu
040106 kaly s obsahem chromu
040107 kaly bez obsahu chromu
040108 odpady usní, postružiny, odřezky, prach z broušení, odpadní štipka s obsahem chromu
040109 odpady z úpravy a apretování 040199 odpady výše neuvedené 0402 odpady z textilního průmyslu 040201 odpady surových textilních vláken a ostatních přírodních vláknitých materiálů převážně rostlinného původu 040202 odpady surových textilních vláken převážně živočišného původu 040203 odpady surových textilních vláken převážně syntetických 040204 odpady směsných surových textilních vláken před předením a tkaním 040205 odpady zpracovaných textilních vláken převážně rostlinného původu 040206 odpady zpracovaných textilních vláken převážně živočišného původu 040207 odpady zpracovaných textilních vláken převážně syntetických 040208 odpady zpracovaných směsných textilních vláken 040209 odpady kompozitních tkanin (impregnovaných tkanin elastomerů a plastomerů) 040210 organické látky přírodního původu např. tuky 040211 halogenované odpady z apretace a zušlechťování 040212 nehalogenované odpady z apretace a zušlechťování 040213 odpady barviv a pigmentů 040299 odpady výše neuvedené kategorie 05 odpady ze zpracování ropy čištění zemního plynu a pyrolitického zpracování uhlí 0501 kaly a tuhé odpady s obsahem ropných látek 050101 kaly ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 050102 kaly z odsolovacích zařízení 050103 kaly z nádrží na ropné látky 050104 kaly z kyselé alkilace 050105 úniky ropných látek 050106 kaly ze zařízení a údržbových prací v průmyslových podnicích 050107 kyselé dehty 050108 ostatní dehty 050199 odpady výše neuvedené kategorie 0502 kaly a tuhé odpady bez obsahu ropných látek 050201 kaly z napájecí vody pro kotle 050202 odpady z chladících kolon 050299 odpady výše neuvedené kategorie 0503 upotřebené katalyzátory 050301 upotřebené katalyzátory s obsahem drahých kovů 050302 ostatní upotřebené katalyzátory 0504 upotřebené filtrační linky 050401 upotřebené filtrační linky kategorie 0505 odpady z odsiřování ropy 050501 odpad s obsahem síry 050599 odpady výše neuvedené kategorie 0506 odpady z pyrolitického zpracování uhlí 050601 kyselé dehty 050602 asfalt 050603 ostatní dehty 050604 odpady z chladících kolon 050699 odpady výše neuvedené kategorie 0507 odpady z čištění zemního plynu 050701 odpady s obsahem rtuti 050702 odpady s obsahem síry 050799